Vědci objevili nový zdroj vody v měsíčních vzorcích přivezených z čínské mise Chang'e 5. Molekuly vody se ukrývaly izolované v malých skleněných kuličkách v měsíčním prachu a zřejmě vznikly v místech dopadu meteoritů.
Čínský rover Chang´e 4 narazil na povrchu odvrácené strany Měsíce na kuličky ze skla. Podle fotografií jsou nejméně dvě z nich zřetelně průsvitné, což vědci v tomto regionu nečekali. Podobný nález se na Měsíci ještě nepodařil.
Rover Yutu 2 je součástí čínské mise Chang'e 4 a od ledna 2019 zkoumá odvrácenou stranu Měsíce. V listopadu Yutu 2 zachytil na severním horizontu nezvyklý útvar, který připomíná kostku. V době pořízení prvního snímku byl rover asi 80 metrů daleko a čínská vesmírná agentura jej poslala blíž, aby objekt prozkoumal. Nově zveřejněné snímky prozradily, že se nakonec jednalo o obyčejný kámen na povrchu Měsíce.
Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.
Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.
Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává. Bude zde provádět různé manévry a pozorovat Slunce. Čínská vesmírná agentura zvažuje další cíl pro tuto sondu.
Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.
Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.
Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.
Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
Čína
Vědecká 
Měsíc
2026
5. duben 2023 
Chang´e
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
