Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Chang´e 8

Mise Chang´e 8 by měla podle aktuálního plánu odstartovat do vesmíru 2027. Jejím cílem je Měsíc.
OperátorČína
Typmission icon Vědecká
Cílicon Měsíc
Začátekmission icon 2027
StatusPlánovaná
Aktuální zprávy z kategorie Chang´e

Čínská sonda Chang’e 5 přivezla na Zemi nejmladší měsíční materiál

Obrázek k článku:

Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Obrázek k článku:

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Sonda z čínské mise Change 5 dorazila do Lagrangeova bodu v rámci své prodloužené mise

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává. Bude zde provádět různé manévry a pozorovat Slunce. Čínská vesmírná agentura zvažuje další cíl pro tuto sondu.

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

Obrázek k článku:

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

Nový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet

Obrázek k článku:

Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

Obrázek k článku:

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

Obrázek k článku:

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

Obrázek k článku:

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce zakotvila na oběžné dráze, za týden odletí zpět k Zemi

Obrázek k článku:

Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si sondy předaly kontejner se vzorky a navratová sonda nyní čeká na vhodný moment pro let zpátky k Zemi. Své trysky by měla zažehnout 13. prosince.

Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.

Čína poslala na Měsíc sondu, která má po 44 letech dovézt na Zemi vzorky hornin

Obrázek k článku:

Čínská raketa Long-March 5Y vynesla v pondělí večer středoevropského času na oběžnou dráhu vesmírnou sondu Chang´e 5, která zamíří na Měsíc. Dorazit by měla za tři dny. Pokud vše půjde podle plánu přistane na Měsíci, posbírá vzorky hornin a pošle je zpátky na Zemi. Poslední vzorky z Měsíce přivezla v roce 1976 sovětská robotická mise Luna 24.

Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

Obrázek k článku:

Po splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

Čína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně Měsíce

Obrázek k článku:

Už v červenci Čína oznámila, že rover Yutu 2, který je součástí mise Change 4, našel na povrchu Měsíce substanci, u níž není zřejmé, o co se jedná. Čínská vesmírná agentura nyní publikovala detailní snímky, které napovídají původu tohoto materiálu: jde zřejmě o sklo vytvořené při dopadu meteoritu. Podobný materiál našli i astronauti mise Apollo 17 v roce 1972 a vzorky dokonce dovezli zpět na Zemi.

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise Apollo

Obrázek k článku:

Koncem ledna se čínská sonda Chang´e 4 probudila z noční hibernace a poslala na Zemi data, která během ní nasbírala. I když sonda šetřila energií, protože během třináctidenní noci nemohla dobíjet své baterie, měřila během noci teplotu, která spadla až k -190 °C. Nejnižší teplota naměřená během misí Apollo byla -173 °C, astronauti během těchto misí však přistávali výrazně blíže rovníku. Naopak data z mise LRO naznačují, že v některých místech na severním pólu Měsíce by mohly teploty spadnout až k -247 °C.

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci

Obrázek k článku:

Začátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

Obrázek k článku:

V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

Obrázek k článku:

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straně

Obrázek k článku:

Robotická mise Change 4 má podle plánu odstartovat v pátek kolem 19:30 středoevropského času. Raketa Long March 3B vynese na oběžnou dráhu robotickou sondu, která se potom vydá na zhruba měsíční cestu k Měsíci. Change 4 v lednu přistane poblíž jižního pólu v oblasti South Pole‐Aitken, kde bude prostřednictvím pohyblivého roveru zkoumat povrch Měsíce a podívá se i pod povrch. Misi Change 4 vychází z mise Change 3 a bude podporována letos vypuštěnou družicí Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené straně Měsíce na Zemi.

Čínská družice Queqiao se blíží svému cílovému místu nad odvrácenou stranou Měsíce

Družice Queqiao byla vypuštěna 20. května na čínské raketě Long March 4C a míří k lagrangeovu bodu L2, který se nachází asi 60 tisíc kilometrů za Měsícem, a poskytne jí stabilní umístění nad odvrácenou stranou Měsíce. Z této unikátní pozice bude moci přijímat signály ze sondy Change 4, která jako první na odvrácené straně Měsíce přistane v listopadu. Na své cestě proletěla sonda 25. května asi 100 kilometrů od Měsíce a nyní se blíží svému cílovému umístění.

Čína úspěšně vypustila družici Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené strany Měsíce

Čínská vesmírná agentura (CNSA) v pondělí vynesla pomocí rakety Long March 4C do vesmíru komunikační sondu Queqiao. Mise družice je jednoduchá, bude se pohybovat kolem libračního bodu L2 nad odvrácenou stranou Měsíce a bude poskytovat spojení Země s lunárním roverem, který tam odletí na podzim tohoto roku. Jde o další fázi čínského lunárního programu, který začal v roce 2013 a měl by vyvrcholit v příštím roce dopravením vzorků hornin zpátky na Zemi.

Čína vypustí v příštím týdnu družici nad odvrácenou stranu Měsíce

Obrázek k článku:

Čína plánuje vyslat 21. května do vesmíru orbitální sondu Queqiao, která bude sloužit jako komunikační satelit pro nadcházející lunární misi Change 4 jejímž cílem je přistát na odvrácené straně Měsíce. Družice Change 4 bude obíhat lagrangeův librační bod L2 (systému Země-Měsíc), ze kterého bude mít pohled jak na odvrácenou stranu Měsíce, tak na povrch Země a bude moci přenášet komunikaci z roveru na středisko operací v Číně.

Indie plánuje na letošní duben svou druhou lunární misi, tentokrát na Měsíci přistane s roverem

Obrázek k článku:

Indická vesmírná agentura ISRO plánuje na letošní duben lunární misi Chandrayaan-2 (GSLV-F10), sestávající z orbitální sondy, přistávacího modulu a roveru. Cílem mise je prověřit indické technologie a získat nové informace z povrchu Měsíce. Mise navazuje na misi Chandrayaan-1 z roku 2008, při které obíhala orbitální sonda Měsíc po necelý rok, než s ní operační středisko ztratilo kontakt.

Čína pošle v roce 2018 na Měsíc robotické vozítko, radioteleskop a také živé organismy

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura (CNSA) má v roce 2018 v plánu vrátit se na Měsíc. Po roveru v roce 2013 poletí letos další rover tentokrát na odvrácenou stranu Měsíce, kde bude zkoumat geologii a vliv měsíční gravitace na živé organismy. Mise je součástí čínského lunárního programu Chang´e, který má v budoucnu přinést vzorky měsíčních hornin na Zemi a ve výsledku také dostat čínské astronauty na povrch Měsíce. Původně byla mise Chang´e 4 plánovaná jako záložní pro Chang´e 3, nakonec však bude mít odlišné parametry i cíle, i když podobný hardware.

Čínská družice Change 5-T1 dorazila na oběžnou dráhu Měsíce, dláždí cestu pro další misi

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Change 5-T1 úspěšně vstoupila na cirkulární oběžnou dráhu Měsíce, jde o další krok Čínské vesmírné agentury (CNSA) v průzkumu Měsíce, který v rámci programu Change vyvrcholí misí, jež má dopravit dva kilogramy hornin zpátky na Zemi. Jde o první aktivitu na povrchu Měsíce za posledních 30 let a Čína je dnes jediná země, která má aktivní lunární program. Je však třeba zmínit, že v západních zemích probíhá několik privátních programů, jejichž cílem je také přistát na Měsíci, tím nejvýraznějším je soutěž Google Lunar XPRIZE.

Další čínský úspěch, sonda obletěla Měsíc a přistála zpátky na Zemi

Obrázek k článku:

Čínský lunární program Change, má za sebou další úspěšný milník, po loňském prvním přistání na Měsíci se od něj v sobotu vrátila první sonda. Sice jej pouze obletěla, ale i to je husarský kousek, který vyžaduje opatrnou navigaci a kromě Sovětského svazu a Spojených států jej doposud nikdo nedokázal. Sonda Change 5 T1 vyletěla do vesmíru 23. října, obletěla Měsíc přičemž pořídila fotografie odvrácené strany a v sobotu se opět vrátila na Zemi, když dopadla do oblasti Vnitřního Mongolska na severu Číny.

Čínská raketa Long March vynesla do vesmíru novou lunární sondu

V šest hodin večer GMT odstartovala raketa Long March 3C z kosmodromu Xichang. Ve výšce 413 tisíc kilometrů se od ní oddělila sonda označovaná jako Change 5 T1 (původně také Change 4), jejímž cílem je oběžná dráha Měsíce. Na Měsíci však nepřistane, ale pouze jej obletí, to by mělo nastat v pondělí. Sonda se potom vrátí zpátky na Zemi, kdy při vysoké rychlosti vstoupí do atmosféry v pátek. Celá mise je takovým tréninkem na tu nadcházející, Change 5, která by měla přinést z Měsíce vzorky zpátky na Zemi.

Čína se chystá znovu k Měsíci, už tento týden startuje mise Change 4

Obrázek k článku:

Čínský lunární program je v plném proudu, po loňském úspěšném přistání prvního čínského roveru Yutu na Měsíci následuje další mise, sonda by měla letět do vesmíru 23. října. Nadcházející mise Change 4 (Change 5 T1) navazuje na předchozí misi Change 3. Díky jejímu úspěchu se čínští vědci mohou soustředit na přípravu dalšího kroku, návratu vzorků z Měsíce na Zemi, které plánují provést v rámci mise Change 5 v roce 2018.

Čínský lunární rover Yutu byl zřejmě poškozen srážkou s kameny, přesto je stále částečně funkční

Obrázek k článku:

Podle designéra prvního čínského robotického vozítka, které opustilo Zemi, byl rover Yutu (Jade Rabbit, Nefritový králík) poničen při srážce s kameny, kterých je na místě přistání více, než se původně předpokládalo. Přesto je stále funkční, alespoň částečně, navzdory tomu, že se v lednu na několik dní úplně odmlčel, když vstoupil do hibernačního módu, médiím sdělila to čínská vesmírná agentura (CNSA) v pondělí.

Za dva roky vyšle Čína svou první lunární robotickou sondu na povrch Měsíce

Čínská vládní tisková agentura Xinhua informuje na svém webu o plánované misi Change-3. Podle agentury vypustí Čína svůj první lunární rover někdy kolem roku 2013. Nejde sice o žádné nové nebo převratné zprávy, nicméně tato zpráva signalizuje, že Čína se zatím drží svého původního plánu. Zda skutečně nedojde k žádnému zpoždění je ale těžké odhadovat, hlavně z důvodů neochoty čínské vlády sdělovat podrobnější informace o svém vesmírném programu.

Čínská vesmírná sonda Change-2 poslala na Zemi první data z Lagrangeova bodu 2

Obrázek k článku:

Change-2 byla původně lunární sonda, jejímž primárním cílem bylo obíhat kolem Měsíce a snímat jeho povrch, čínští operátoři ji ale v červnu vyslali do lagrangeova (liberačního) bodu L2, kde se vzájemně vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce. Unikátní vlastnosti lagrangeových bodů umožňují vesmírným sondám zůstat na stejné pozici vůči oběma objektům. NASA a ESA toho využívají při některých svých vesmírných misích, zejména při těch, jejichž cílem je pozorování vesmíru (například observatoře Planck a Herschel, nebo plánovaný teleskop JWST).