Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Dawn

OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cíl Ceres
Začátekmission icon 27. 9. 2007 - 30. 10. 2018
StatusUkončená: Úspěch
Americká mise Dawn byla ukončena 30. 10. 2018. Jejím cílem je Ceres.
Aktuální zprávy z kategorie Dawn

Trpasličí planeta Ceres mezi Marsem a Jupiterem má zřejmě globální ledovou slupku

Obrázek k článku:

Anomálie v distribuci vodíku v kráteru Occator naznačují existenci ledové slupky trpasličí planety Ceres. Takové jsou závěry vědecké studie publikované Tomem Prettymanem z Planetary Science Institute. Výzkum vychází z dat vesmírné sondy Dawn, která naměřila zvýšenou koncentraci vodíku v téměř stokilometrovém kráteru Occator. Vědci ve své studii zmiňují, že tento vodík se zde vyskytuje ve formě zmrzlé vody.

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

Obrázek k článku:

Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.

Povrch trpasličí planety Ceres obsahuje nezvykle velké množství organických sloučenin

Obrázek k článku:

Data z mise orbitální sondy Dawn naznačují, že se na povrchu Ceres nachází několikrát více organických sloučenin než v meteoritech bohatých na uhlík nalezených na Zemi. Ceres má unikátní složení: až 20 % hmotnosti materiálu na povrchu a těsně pod ním tvoří uhlík, který je jedním ze základních stavebních atomů organických sloučenin. Sonda Dawn v předchozích letech nalezla na Ceres také například vodu a amoniak, což vědce vede k závěru, že na trpasličí planeta Ceres by mohly probíhat geologické procesy.

Mise vesmírné sondy Dawn v pásu asteroidů byla ukončena, došlo jí palivo

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn vyletěla do vesmíru v roce 2007 a v pásu asteroidů jako první zblízka prozkoumala jeho dvě největší tělesa: planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. Unikátní mise zatím jako jediná nechala vesmírnou sondu obíhat dvě různá tělesa a přinesla množství nových informací o obou objektech. V posledním roce sonda Dawn mapovala z velmi nízké oběžné dráhy povrch Ceres a poté, co jí došlo palivo, byla navedena na vyšší oběžnou dráhu, kde zůstane Ceres obíhat na věky věků.

Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres

Obrázek k článku:

Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

Poslední fáze mise Dawn přináší nevídané detaily z trpasličí planety Ceres

Obrázek k článku:

Do konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z hlavních cílů v této fázi mise je kráter Occator, kde se nachází nejzářivější skvrny, které jsou rozesety po povrchu Ceres.

Sonda Dawn poslala z velmi nízké oběžné dráhy detailní snímky bílých skvrn na Ceres

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.

Sonda Dawn u Ceres mění svou oběžnou dráhu, bude obíhat jen 50 km nad povrchem

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn upravuje svou oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres, aby se zatím nejvíc přiblížila jejímu povrchu. Od začátku června bude Dawn obíhat jen asi 50 kilometrů nad povrchem Ceres, což je asi 10x blíže než doposud. Jde o poslední fázi mise NASA do pásu asteroidů trvající od roku 2007, která nejprve sondu v roce 2011 zavedla k planetce Vesta a potom k trpasličí planetě Ceres, kterou obíhá od roku 2015.

Sonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety Ceres

Obrázek k článku:

Studie publikovaná ve vědeckém magazínu Science Advances přináší nové informace o trpasličí planetě Ceres, která se nachází v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Studie se zaměřila na první detekované změny na povrchu největšího tělesa v pásu asteroidů. Snímky z oběžné dráhy Ceres ukazují nárůst množství vodního ledu v permanentním stínu jednoho z kráterů a také odkryté horniny ukazující složení pod povrchem.

Mise Dawn u trpasličí planety Ceres byla podruhé prodloužena

Obrázek k článku:

NASA autorizovala už druhé prodloužení mise Dawn u největšího objektu pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. U Ceres už družice krouží od roku 2015, kdy přiletěla od jiného velkého objektu v pásu asteroidů - planetky Vesta. Ceres je nicméně poslední zastávkou sondy, po vyčerpání paliva pro své trysky zůstane navždy na oběžné dráze této nám nejbližší trpasličí planety. Během nadcházející prodloužené mise se družice posune na doposud nejnižší oběžnou dráhu kolem Ceres.

Atmosféra trpasličí planety Ceres je pravděpodobně závislá na sluneční aktivitě

Obrázek k článku:

Vědci na trpasličí planetě Ceres v pásu asteroidů někdy atmosféru detekují a jindy zase ne, a to jak za pomoci teleskopů na Zemi tak při pozorováních vesmírné sondy Dawn, která kolem Ceres krouží. Existence dočasné atmosféry by nebyla až tak zvláštní, například i Pluto mívá dočasnou atmosféru, když se na své oběžné dráze přiblíží Slunci a dostává od něj více energie, u Ceres by ale mělo jít o jiný proces. Atmosféra se totiž objevuje v obdobích zvýšené sluneční aktivity, kdy na povrch Slunci nejbližší trpasličí planety sluneční soustavy dopadá větší množství energeticky nabitých částic. Ty pak napomáhají sublimaci ledu obsaženého v povrchu Ceres a následně vytvářejí velmi řídkou atmosféru, kterou lze detekovat pomocí teleskopů.

Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spát

Obrázek k článku:

Trpasličí planeta Ceres ukrývá ve svém nitru tajemství. Je bílé, doslova zářivé a nikdo zatím neví, o co jde. Brzy se to dozvíme, Vesmírná sonda Dawn nikam nespěchá a postupně mapuje povrch se stále většími detaily. Kromě bílých skvrn, které odráží světlo výrazně více než jejich okolí, se ale začínají objevovat i další geologické zajímavosti, jejichž původ zatím čeká na jednoznačné vysvětlení. Jedním z takových útvarů je hora tyčící se vysoko nad povrch Ceres.

Co to září z povrchu Ceres? Vesmírná sonda Dawn přináší detailní snímky tajemných skvrn

Obrázek k článku:

Už několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.

Vesmírná sonda Dawn dorazila k trpasličí planetě Ceres, podívejte se na její povrch

Obrázek k článku:

Dawn, vesmírná sonda NASA, dorazila v únoru úspěšně k Ceres, trpasličí planetě v pásu asteroidů. Historicky první pohled zblízka na největší těleso obíhající Slunce mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru ukazuje množství kráterů všech velikostí. Kromě toho je povrch Ceres posázený několika bílými skvrnami, jejichž původ zatím není známý. Sonda Dawn ale nikam nepospíchá, u Ceres už zůstane a bude ji zkoumat z oběžné dráhy.

Nové snímky trpasličí planety Ceres ze vzdálenosti 145 tisíc kilometrů

Vesmírná sonda Dawn posílá na Zemi stále ostřejší fotografie doposud neprozkoumaného tělesa uprostřed pásu asteroidů. Trpasličí planeta Ceres na sebe prozrazuje stále více detailů a vědci v NASA i po celém světě se nemohou dočkat každé další várky dat. Na nejnovějších snímcích už lze zřetelně rozpoznat geologické útvary na povrchu. Mezi nimi velké krátery a také bílé skvrny, o jejichž původu zatím vědci nemají jasno. Oproti jedné skvrně na prvních snímcích z ledna se na nových fotografiích ze začátku února objevuje skvrn hned několik.

Vesmírná sonda Dawn poslala na Zemi první snímky trpasličí planety Ceres

Trpasličí planeta Ceres je největším tělesem v pásu asteroidů a skoro nic o ní nevíme. To se ale změní během několika měsíců, kdy se k Ceres přiblíží a následně vstoupí na oběžnou dráhu vesmírná sonda Dawn. Ta se dnes nachází ve vzdálenosti asi 230 tisíc kilometrů a z této pozice pochází i snímek níže, na kterém je zachycen světlý bod na povrchu, se kterým si vědci zatím lámou hlavy. Doposud nejdetailnější fotografie trpasličí planety Ceres pořídil vesmírný teleskop Hubble v roce 2004, nově pořízené snímky sondou Dawn obsahují o 20 procent více detailů.

Vesmírná sonda Dawn byla zasažena radiací a ke svému cíli doletí o měsíc později

Obrázek k článku:

Přílet vesmírné sondy Dawn k trpasličí planetě Ceres bude příští rok asi o měsíc opožděn vůči původnímu plánu. Příčinou zpoždění je zásah silnou radiací, který vyřadil elektrickou součástku na trysce iontového pohonu sondy. Pohon sondy byl mimo provoz čtyři dny, což způsobilo posunutí příletu k trpasličí planetě Ceres z března na duben příštího roku. Dnes už sonda opět funguje a její pohon ji pohání napříč pásem asteroidů k jeho největšímu objektu.

Na povrchu Vesty je spousta vodíku, mohl by pocházet z vody, kterou přinesly meteority

Obrázek k článku:

Data posbíraná vesmírnou sondou Dawn, která teprve před pár dny po více než roce opustila oběžnou dráhu Vesty, naznačují, že by tato planetka mohla na svém povrchu obsahovat vodu nebo podobnou volatilní sloučeninu. Výsledky analýzy dat z mise Dawn jsou publikovány hned ve dvou studiích ve vědeckém magazínu Science.

Dawn opouští Vestu a má namířeno k Ceres, trpasličí planetě ukryté v pásu asteroidů

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn příští úterý opustí planetku Vesta a vydá se směrem ke své cílové destinaci, trpasličí planetě Ceres. Cesta od planetky k planetce v pásu asteroidů se možná zdá jako jednoduchá a rychlá záležitost, zabere však dva a půl roku.

Inženýři z NASA zjišťují, co způsobilo vypnutí zařízení na palubě sondy Dawn v pásu asteroidů

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn, která nyní zkoumá planetku Vesta v hlavním pásu asteroidů, narazila na zatím neznámý problém. Při pravidelné komunikaci 9. srpna totiž operátoři zjistili, že den předtím bylo softwarem na palubě sondy vypnuto zařízení, které zajišťuje správnou orientaci sondy ve vesmíru.

Sonda Dawn se dostala na novou oběžnou dráhu kolem Vesty, poslední změna před odletem k Eris

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn obíhající planetku Vesta se 15. června dostala na novou oběžnou dráhu. Z výšky 680 kilometrů bude snímat povrch z tzv. vysoké mapovací oběžné dráhy číslo 2. Doposud obíhala planetku z výšky o něco větší než je 200 kilometrů, kde mapovala detaily povrchu. Nová data získaná z aktuální oběžné dráhy doplní snímky získané loni v říjnu z první mapovací dráhy. Na rozdíl od předchozího snímání teď ale dopadají sluneční paprsky pod odlišným úhlem.

Vesmírná sonda Dawn bude planetku Vesta zkoumat o 40 dní déle než bylo v plánu

Obrázek k článku:

Vesta je první planetka, která dostala umělou družici a bude jí mít o 40 dní déle, než bylo v NASA původně plánováno. Vesmírná sonda Dawn tak bude zkoumat druhý největší objekt v pásu asteroidů až do 26. srpna tohoto roku, poté se vydá na cestu k největší planetce v pásu asteroidů Ceres. Ke svému druhému cíle ale Dawn dorazí podle plánu, díky šetrné spotřebě paliva na oběžné dráze kolem Vesty.

Sonda Dawn poslala na Zemi nové detailní snímky povrchu Vesty

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn pozoruje zblízka planetku Vesta, která se nachází v hlavním pásu asteroidů mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Sonda se aktuálně nachází na oběžné dráze kolem 200 metrů nad povrchem a snímá detailně povrch skalnatého tělesa pokrytého až překvapivě množstvím geologických útvarů.

Obří hora na povrchu Vesty je zřejmě zdrojem mnoha meteoritů dopadajících na Zemi

Obrázek k článku:

Mnohé z meteoritů, které dopadly na Zemi, zřejmě pochází z Vesty a vesmírná sonda Dawn na povrchu planetky našla horu, ze které meteority možná pochází. Na povrchu Vesty totiž dřímá více než 20 kilometrová hora (nazývaná South Polar Mountain), několikrát větší než Mount Everest, která zřejmě vznikla při srážce Vesty s dalším tělesem. Při této události byly do vesmíru vymrštěny horniny a prach, které od té doby bloudí sluneční soustavou.

Vesmírná sonda Dawn se dostala na nejnižší oběžnou dráhu kolem planetky Vesta

Obrázek k článku:

Sonda Dawn, průzkumník NASA v hlavním pásu asteroidů, se zase o kus přiblížila obří povrchu planetky Vesta a začala další fázi mapování tělesa. Aktuálně se sonda podle JPL (Jet Propulsion Laboratory), odkud je mise řízena, nachází ve výšce asi 210 kilometrů nad povrchem (ISS obíhá ve výšce necelých 400 kilometrů).

Vesmírná sonda Dawn je po změně orbity Vestě na dosah, začíná mapování

Obrázek k článku:

Po úpravě oběžné dráhy se dostala vesmírná sonda Dawn 4x blíže povrchu planetky Vesta než byla její dosavadní vzdálenost. První snímky z nové výšky 680 kilometrů nad povrchem označované jako HAMO (high altitude mapping orbit) poslala sonda 29. září.

NASA představuje video planetky Vesta pořízené kamerami vesmírné sondy Dawn

Obrázek k článku:

Komentované video poskytuje detailní pohled na druhý největší objekt pásu asteroidů společně s informacemi, které vědci NASA díky vesmírné sondě Dawn získali. 3D model Vesty byl vytvořen z reálných snímků sondy Dawn v German Aerospace Center. Ačkoliv jsou první záběry Vesty zblízka pro vědce velmi zajímavým materiálem, už teď se nemohou dočkat další fáze průzkumu Vesty, kdy se sonda Dawn přiblíží ještě více jejímu povrchu a poskytne snímky v 8x větším detailu.

Prohlédněte si celou planetku Vesta v detailu, sonda Dawn zaslala další snímky planetky

Obrázek k článku:

Kolem nejjasnějšího tělesa pásu asteroidů obíhá družice Dawn už od poloviny července. Ačkoliv hlavní vědecká pozorování mají začít až 11. srpna, už teď přináší vesmírná sonda NASA snímky tělesa, které nikdo v takovém detailu ještě neviděl.

Sonda Dawn se na rok usídlila na oběžné dráze planetky Vesta

Obrázek k článku:

16. července vstoupila vesmírná sonda Dawn na oběžnou dráhu třetího největšího objektu pásu asteroidů, planetky Vesta. Mise Dawn má hned několik prvenství a dosažení oběžné dráhy kolem tělesa hlavního pásu asteroidů nacházejícím se mezi planetami Mars a Jupiter je jedním z nich.

Vesmírná sonda Dawn už svými přístroji vidí detaily na povrchu Vesty

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Dawn se teď nachází v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter, jejím prvním cílem je planetka Vesta, jedno z nejjasnějších těles pásu. Video níže bylo pořízeno 1. června 2011 ze vzdálenosti asi 483 tisíc kilometrů.

Vesmírná sonda Dawn už je Vestě na dosah a začíná poslední fázi přiblížení k planetce

Obrázek k článku:

Aktuálně se sonda Dawn nachází asi 1,21 miliónů kilometrů od planetky Vesta, to je asi 3x větší vzdálenost než mezi Zemí a Měsícem. Na oběžnou dráhu Vesty by měla sonda NASA vstoupit 16. července. "Připadáme si jako Kryštof Kolumbus, když se poprvé přibližoval k pobřeží doposud neprozkoumané země," vyjádřil se Christopher Russell, manažer mise Dawn.

Vesmírná sonda Dawn prolétá pásem asteroidů a pomalu se přibližuje k Vestě

Obrázek k článku:

Pás asteroidů je rozlehlá oblast mezi Marsem a Jupiterem, která je poseta menšími i většími kusy kamení. Podle obecně přijímané teorie je pás asteroidů místem, kde měla původně být další planeta, ale z neznámých příčin je tu místo ní nespočet menších objektů. Mezi menšími asteroidy se vyskytují i výrazně větší tělesa, a dvě z nich jsou cílem vesmírné sondy Dawn: Vesta a Ceres.