do not follow here

Vesmírná mise

Aktuální zprávy z kategorie

U hvězdy Gliese 1002 vzdálené pouhých 16 světelných let byly objeveny 2 exoplanety

Obrázek k článku:

Drobné pohyby blízké hvězdy Gliese 1002 naznačují přítomnost dvou exoplanet s hmotností srovnatelnou se Zemí. Tento systém s malým červeným trpaslíkem se tak zařadil na 22. místo mezi nejbližšími planetárními systémy. K jejich objevu vědci použili spektrografy ESPRESSO a CARMENES, kterými jsou vybaveny teleskopy VLT v Čile a Calar Alto ve Španělsku.

Čína se připravuje na pilotovanou misi k čerstvě dokončené orbitální stanici

Obrázek k článku:

V úterý by měla k orbitální stanici Tiangong odletět vesmírná loď Shenzhou se 3 astronauty. Shenzhou 15 (Šen-čou 15) je celkem desátý pilotovaný čínský let do vesmíru a zároveň čtvrtý let ke stanici Tiangong. Po několik dní budou na palubě orbitální stanice posádky misí Shenzhou 14 a 15 společně. Mise nově příchozí posádky je plánovaná na půl roku.

Simulace naznačují, že planety s heliem v atmosféře by mohly být ve vesmíru časté

Obrázek k článku:

Astronomové provedli na 70 tisíc počítačových simulací, aby zjistili více o atmosférách exoplanet a vlivu hvězd na jejich zánik. Výsledky ukazují, že pokud se v atmosféře planety nachází vodík, uniká jako první. Zanechává za sebou těžší prvky, mezi nimi i helium, které tak může tvořit až 40 % zbývající atmosféry. Tento proces by mohl vysvětlit nízký počet planet s 1,5 - 2 poloměry Země.

Maďarská vláda zaplatí soukromé firmě za vyslání astronauta na ISS

Obrázek k článku:

Maďarská vláda a společnost Axiom podepsaly memorandum o porozumění k programu HUNOR (Hungarian to Orbit). Předmětem dohody je cesta maďarského astronauta na ISS ve vesmírné lodi Crew Dragon od SpaceX. Axiom zprostředkovává privátní lety na ISS ve spolupráci s NASA. Mise by mohla proběhnout za dva roky.

Vesmírná loď Orion vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce

Obrázek k článku:

Po několika odkladech začala ve středu ráno první mise z lunárního programu Artemis. Raketa SLS při svém prvním letu vynesla na běžnou dráhu zatím ještě nepilotovanou vesmírnou loď Orion a stala se tak aktuálně nejsilnějším nosičem na světě. Během následujících více než 3 týdnů doletí Orion až na oběžnou dráhu Měsíce a vrátí se zpět na Zemi.

Sonda Europa Clipper má hotovou kostru, nově k ní byly instalovány setrvačníky

Obrázek k článku:

Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Její misí bude studium Europy - ledového měsíce obíhajícího planetu Jupiter. Sonda bude vybavena 9 vědeckými přístroji, které budou sledovat tenkou atmosféru Europy, její povrch a oceán pod ním.

V horninách v kráteru Jezero byly nalezeny možné organické sloučeniny

Obrázek k článku:

Horniny zkoumané v roce 2021 roverem Perseverance vykazují známky interakce s vodou a obsahují náznaky organických sloučenin. Vyplývá to ze závěrů nově publikované vědecké studie v magazínu Science. Organické sloučeniny neznamenají nutnou přítomnost živých organismů.

Vznik magnetaru mohou doprovázet krátké záblesky gama záření

Obrázek k článku:

Astronomové doposud předpokládali, že krátké záblesky gama záření vznikají při zrodu černých děr, zejména těch, které vznikají srážkou neutronových hvězd. Podle nové studie by ale některé z nich mohly vznikat i když se v kolizi zrodí neutronová hvězda. Své závěry vědci zakládají na studii záblesku GRB 180618A, ve kterém zřejmě vznikla právě neutronová hvězda.

V mladém hvězdném systému 2M1222-57 jsou hned tři rodící se hvězdy

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Keivanem Stassunem do detailu prozkoumali mladou hvězdu 2M1222-57 (2MASS J1222-5737) a zjistili, že jsou v systému hned tři. V centrální části je zákrytová dvojhvězda obklopená diskem plynů a ve větší vzdálenosti se nachází ještě třetí slabě zářící objekt.

Francie, Německo a Itálie se dohodly na pokračujícím financování evropských raket

Obrázek k článku:

Tři největší přispivatelé do rozpočtu Evropské vesmírné agentury se dohodli na pokračování podpory vývoje evropských raket. Mezi ně patří nosiče Ariane 6 (aktuálně ve vývoji), Vega-C (první let v červenci 2022) a další lehčí rakety. Dohoda přichází v době, kdy ESA musí využívat služeb SpaceX, protože původní plány počítaly s využitím ruských raket Sojuz. Spolupráce mezi ESA a Ruskem však byla ukončena v důsledku ruského napadení Ukrajiny v únoru tohoto roku.

Japonsko se za dva roky chystá k měsíci Marsu, poveze i německý rover

Obrázek k článku:

Japonsko plánuje na rok 2024 misi MMX k Phobosu, většímu ze dvou měsíců planety Mars. Japonská a německá vesmírná agentura se nyní domluvily na spolupráci. Německo pro misi dodá malý rover, který bude vypuštěn na povrch Phobosu. Japonská sonda při misi posbírá vzorky hornin a dopraví je na Zemi k analýze. Německý rover na Phobosu zůstane.

V kolizi GW190521 šlo zřejmě o černé díry, které se náhodně srazily

Gravitační vlny GW190521 zachycené v květnu 2019 se od ostatních liší, signál byl kratší než v ostatních případech a původním objektům podle všeho chyběla rotace. Nové simulace nyní naznačují, že se nejednalo o srážku objektů v binárním systému, ale o srážku objektů, které se náhodně potkaly ve vesmíru.

Pohlednice z Marsu: Duny uvnitř kráteru

Obrázek k článku:

Některé krátery na povrchu Marsu mají uvnitř nečekaný terén. V tomto případě se jedná o nepojmenovaný impaktní kráter, který vznikl dopadem meteoru. Pomocí větru se do kráteru dostal písek z okolí, ze kterého potom vznikají duny.

U červeného trpaslíka TOI 1695 byla objevena exoplaneta 2x větší než Země

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo najít v datech z teleskopu TESS novou exoplanetu u hvězdy TOI 1695. Její existenci se jim podařilo potvrdit pomocí infračerveného spektropolarimetru SPIRou na Canada France Hawaii Telescope. Planeta TOI 1695 b je 2x větší než Země a vědci ji zařadili do kategorie sub-Neptunů.

Kanada plánuje lunární rover, doplní další robotická zařízení programu Artemis

Obrázek k článku:

Kanadská vesmírná agentura CSA zveřejnila své plány na vývoj lunárního roveru. Jeho cílem bude oblast jižního pólu, kam svůj výzkum soustředí také NASA. Americká vesmírná agentura bude na roveru mít jedno ze šesti vědeckých zařízení a zajistí dopravu roveru na povrch Měsíce prostřednictvím programu CLPS. Nejdřívější možný termín realizace kanadské mise je rok 2026.

Kouzelné mlhoviny: Tajemná Kuželová mlhovina teleskopem VLT

Obrázek k článku:

Teleskop VLT (Very Large Telescope) vyfotil Kuželovou mlhovinu (Cone Nebula) ve vzdálenosti 2 700 světelných let. Jedná se o sloup tvořený oblaky plynů, který je součástí hvězdných jeslí NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce. Vodík je na tomto snímku zachycený modrou a síra červenou barvou.

V atmosféře horkého bílého trpaslíka HD 149499 B bylo detekováno cesium

Obrázek k článku:

Data z dnes už vysloužilého ultrafialového teleskopu FUSE posloužila vědcům k první detekci cesia u hvězdy z kategorie bílý trpaslík. Ta je součástí binárního systému HD 149499 ve vzdálenosti asi 117 světelných let.

Malá družice CAPSTONE vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou bude využívat orbitální stanice

Obrázek k článku:

Z kosmodromu Rocket Lab Launch Complex 1 na Novém Zélandu odletěla 28. června raketa Electron a na oběžnou dráhu vynesla malou družici CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment), která v následujících měsících zamíří k Měsíci. Úkolem sondy CAPSTONE bude vyzkoušení oběžné dráhy, kterou bude využívat lunární stanice Gateway.

Polarizované rentgenové záření odhalilo podobu bezprostředního okolí černé díry Cygus X-1

Obrázek k článku:

Nedávná pozorování černé díry Cygnus X-1 přinesla nové informace o hmotě, která se nachází v její bezprostřední blízkosti. Tato hmota obíhá velkou rychlostí v disku kolem černé díry, zahřívá se při tom na extrémně vysoké teploty a září v rentgenovém spektru. Ke svému výzkumu vědci využili vesmírné observatoře IXPE, která vyletěla do vesmíru koncem loňského roku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu české Akademie věd.

V blízké trpasličí galaxii byla objevena vzácná středně velká černá díra

Obrázek k článku:

K jejímu objevu pomohla událost AT 2020neh označovaná jako slapové narušení, při kterém černá díra roztrhá hvězdu, která se k ní příliš přiblížila. Právě to se stalo v jádru galaxie SDSS J152120.07+140410.5. Zničení hvězdy vyvolalo dočasné zvýšení její jasnosti, přehlušilo tak dočasně ostatní hvězdy v galaxii. Podle všeho se jednalo o centrální černou díru galaxie, tedy ekvivalent supermasivní černé díry Sagittarius A* v Mléčné dráze.

Automatická loď X-37B se po rekordních 908 dnech vrátila z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

Společnost Boeing potvrdila, že malý robotický raketoplán X-37B je zpátky na Zemi. Ve vesmíru strávil rekordních 908 dní, předchozí rekord byl 780 dní. Na palubě byly různé vědecké a technologické experimenty NASA, Naval Research Lab, U.S. Air Force Academy a Air Force Research Laboratory. Právě ukončený let byl také prvním s vlastním servisním modulem, který nesl některé z experimentů.

Gravitační čočka umožnila astronomům nahlédnout na dávnou supernovu

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Wenlei Chenem se podařilo identifikovat supernovu zvětšenou gravitační čočkou ve snímcích z teleskopu Hubble. Exploze masivní hvězdy je čočkou rozdělena na tři odrazy, každý s odlišným zpožděním. Podle nové studie pochází pozorovaná hvězda z doby asi 2 miliard let po velkém třesku. Umožnila tak poprvé nahlédnout do tohoto unikátního procesu v brzkém vesmíru.

První orbitální let Starship: na oběžnou dráhu poletí jako první prototyp S24

Obrázek k článku:

Podle Elona Muska nyní SpaceX počítá s tím, že jako první Starship se do vesmíru podívá prototyp S24 s boosterem B7. Jedná se o upgradované modely oproti S20 a B4, se kterými se pro první let na oběžnou dráhu ještě donedávna počítalo. Aktuálně Musk odhaduje, že by první let Starship mohl proběhnout v polovině listopadu.

Za jádrem Mléčné dráhy se skrývala doposud neznámá obří struktura galaxií

Obrázek k článku:

Oblast noční oblohy, která se z pohledu od Země nachází za jádrem naší galaxie, je z velké části neprobádaná. Skrz region hustého prachu a zářivých hvězd totiž není snadné prohlédnout na druhou stranu. Tento nelehký kousek se nyní astronomům podařil prostřednictvím infračerveného světla. Za Mléčnou dráhou se zde nachází galaktická kupa, která by mohla čítat až 58 galaxií.

Nákladní loď Cygnus doletěla k ISS s pouze jedním solárním panelem

Obrázek k článku:

Automatická nákladní vesmírná loď Cygnus společnosti Northrop Grumman dnes dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přivezla 3,7 tun nákladu pro aktuální sedmičlennou posádku. Loď Cygnus dorazila na stanici s pouze jedním rozevřeným solárním panelem ze dvou. Operátoři mise se během dvoudenního letu pokoušeli rozvinout i druhý panel, ale nepodařilo se. Naštěstí energie dodávaná pouze jedním panelem na let ke stanici stačila.

NASA si objednala výrobu 3 dalších Orionů

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura objednala od Lockheed Martin výrobu tří dalších kapslí Orion za 1,99 miliard dolarů. Budou použity při misích Artemis VI-VIII, které jsou předběžně plánovány na roky 2028-2030. NASA objednala předchozí trojici Orionů v roce 2019, ve srovnání s nimi je aktuální objednávka o 30 % levnější.

Hvězda Gamma Columbae je obnažené pulzující jádro masivní hvězdy

Obrázek k článku:

Podle nové studie je jedna ze zářivých hvězd jižní oblohy ve skutečnosti obnažené jádro původní, masivnější hvězdy. Jedná se o podobra Gamma Columbae A, který má dnes podle vědců asi 5násobek hmotnosti Slunce, původně to nicméně byl až 12násobek. Existence takového objektu by astronomům umožnila nahlédnout do jádra hvězd, které je zpravidla zahaleno vnějšími vrstvami.

Dvojice nezvykle chladných bílých trpaslíků zřejmě obsahuje materiál ze zbytků dávných planet

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Abbigail Elmsovou se podařilo identifikovat dvojici nezvykle chladných bílých trpaslíků (WD J2147-4035 a WD J1922+0233). Spektrální analýza ukázala, že obě tyto hvězdy obsahují významné množství těžkých prvků. Podle nově publikované studie se jedná o velmi staré hvězdy, které pohltily materiál z planet, které je kdysi obíhaly.

Objev největšího oblaku plynů ve vesmíru - obklopuje 4 galaxie

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu FAST se astronomům podařilo identifikovat zatím největší známý oblak plynů ve vesmíru. Obklopuje skupinu galaxií známou jako Stephanův kvintet a dosahuje 20násobku velikosti Mléčné dráhy. Objev pro vědce představuje překvapení a zřejmě budou muset přijít s novým vysvětlením, jak se atomární oblaka chovají na okraji galaxií.

Astronomové objevili ve vzdálenosti 1 560 světelných let nejbližší černou díru

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 1 590 světelných let se nachází nově objevená nejbližší černá díra. Nese označení Gaia BH1 a je součástí binárního systému s hvězdou podobající se Slunci. Objev umožnil vesmírný teleskop Gaia, který mapuje pozice hvězd v naší galaxii. Sekundární hvězda totiž vykazuje pohyb specifický pro hvězdy obíhající kolem masivního objektu.

Analýza rentgenového záření odhalila černou díru v binárním systému Swift J1728.9–3613

Obrázek k článku:

Systém Swift J1728.9–3613 (MAXI J1728–360) vykazuje výraznou variabilitu v rentgenovém spektru. Vědci předpokládají, že zvýšená aktivita vzniká při pohlcovaní hmoty kompaktním objektem, který ji vysává ze sekundární hvězdy. Pomocí teleskopů SWIFT a NICER se astronomům podařilo určit, že kompaktní objekt v systému Swift J1728.9–3613 je ve skutečnosti černá díra.

Planetka 2022 AP7 je největší objekt objevený v blízkosti Země za posledních 8 let

Obrázek k článku:

Tým astronomů vedený Scottem Sheppardem v pondělí oznámil objev tří blízkozemních planetek. Jedna z nich, 2022 AP7, kříží oběžnou dráhu Země, což z ní činí potenciálně nebezpečný objekt. Vědci nicméně upozorňují, že aktuální predikce její trajektorie nenaznačují nebezpečí srážky s naší planetou v dohledné době.

V listopadu nás možná čekají hned dvě mise k Měsíci

Obrázek k článku:

NASA nyní plánuje start rakety SLS a vesmírné lodi Orion na listopad. Z hangáru by se raketa měla dostat už v pátek 4. listopadu a start by mohl proběhnout 14. listopadu. Let k Měsíci plánuje také SpaceX s japonským modulem HAKUTO-R M1, ten by měl na povrch dopravit hned dva malé rovery (japonský a arabský). Jeho start je aktuálně plánovaný nejdříve na 22. listopadu.

Na ledovém měsíci Enceladus by mohlo být všech 6 prvků nutných pro život

Obrázek k článku:

Dřívější výzkumy odhalily na malém ledovém měsíci u Saturnu uhlík, vodík, kyslík, dusík a síru. Nový výzkum ukazuje, že by se na Enceladu měl nacházet také fosfor - poslední z ingrediencí, které na Zemi umožňují existenci živých organismů. Vědci jej nepozorovali přímo, ale provedli sofistikované počítačové simulace, které naznačují, že by ho v podpovrchovém oceánu měsíce mohlo být více než na Zemi.

Pohlednice z Marsu: Dopad meteoritu obnažil led pod povrchem

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO vyfotografovala na Marsu čerstvý kráter. V jeho okolí je vidět množství ledu, který se při impaktu dostal na povrch. Podle NASA kráter vznikl 24. prosince loňského roku a událost zaznamenala stacionární povrchová sonda InSight, která detekovala otřesy půdy. Pravděpodobně se jedná o největší zaznamenaný impakt na Marsu.

Rover Perseverance uloží na Marsu záložní kapsle se vzorky hornin

Obrázek k článku:

Vesmírné agentury z USA a Evropy společně připravují misi, která má z úkol přinést vzorky hornin posbíraných na Marsu roverem Perseverance. Kromě aktuálně probíhajícího sběru vzorků obsahuje program také vyslání hned několika dílčích misí k Marsu. Ty vzorky posbírají, dovezou na oběžnou dráhu Marsu a potom k Zemi.

Astronomové identifikovali nejmladší pulzar mimo naši galaxii

Obrázek k článku:

Astronomové objevili hvězdu VT 1137-0337 v datech z programu VLASS (Very Large Array Sky Survey), který mapuje hvězdnou oblohu v rádiovém spektru. Světlo z hvězdy bylo potom detekováno v následujících letech, nikoli však před rokem 1998. To by mohlo znamenat, že hvězda vznikla v posledních 20 letech. Od VT 1137-0337 k nám také přichází až 10 tisíckrát energičtější záření než z neutronové hvězdy v Krabí mlhovině, která patří mezi ty nejenergičtější objekty na obloze.

Mise Psyche se kvůli zpožděným dodávkám posouvá na říjen příštího roku

Obrázek k článku:

Start rakety Falcon Heavy se sondou k planetce Psyché se znovu posunul. Let byl původně plánovaný na letošní srpen, potom byl kvůli problémům se softwarem odložen na podzim. Důvodem jsou zpožděné dodávky letového softwaru a testovacího vybavení. Aktuálně NASA počítá se startem v příštím roce.

U hvězdy HD 18599 byla objevena exoplaneta a hnědý trpaslík

Obrázek k článku:

Nová pozorování ukazují, že u blízké hvězdy HD 18599 se nachází planeta velikosti Neptunu a také hnědý trpaslík. Planetu poprvé zachytil pomocí tranzitu vesmírný teleskop TESS. Její existenci astronomové následně potvrdili pomocí pozemních přístrojů HARPS a SPHERE. Je více než 2,5x větší než Země a 24x hmotnější.

Podivný objekt zbylý po supernově by mohla být kvarková hvězda

Obrázek k článku:

Uprostřed pozůstatků supernovy HESS J1731-347 se nachází velmi zvláštní objekt, který odporuje tomu, co o hvězdách dnes víme. V supernovách vznikají buďto neutronové hvězdy, nebo černé díry v závislosti na hmotnosti původní hvězdy. Nová analýza nyní ukazuje, že objekt v jádru HESS J1731-347 je na neutronovou hvězdu i černou díru příliš lehký. Mohlo by tak jít o první exemplář extrémně husté kvarkové hvězdy, jejíž existence je zatím pouze teoretická.

Blízká exoplaneta Gliese 1252 b zřejmě nemá žádnou atmosféru

Obrázek k článku:

Nový výzkum ukazuje, že exoplaneta Gliese 1252 b zřejmě nemá žádnou atmosféru. Vyplývá to z nově publikované studie, ve které vědci využili data z teleskopů TESS a Spitzer. Planeta u malé hvězdy vzdálené 67 světelných let je zatím nejmenším objektem, u kterého vědci podobně detailní měření provedli. Je jen o něco větší než Země, svou hvězdu ale obíhá tak blízko, že její povrch je vystaven teplotám dosahujícím 1 200 °C, kdy tají kovy jako zlato, stříbro nebo měď.

V úterý nastalo zatmění Slunce

Obrázek k článku:

V úterý 25. října vstoupil Měsíc mezi Zemi a Slunce a téměř z poloviny ho zakryl. Toto částečné zatmění bylo pozorovatelné ve většině Evropy a části Asie a Afriky. U nás nastalo v 11:12, vyvrcholilo ve 12:17 a skončilo v 13:23. Při maximálním zatmění bylo zakryto zhruba 43 % slunečního povrchu.

Indická raketa GSLV vynesla na oběžnou dráhu svou první várku internetových družic OneWeb

Indie v sobotu poprvé vynesla na oběžnou dráhu satelity OneWeb, jejichž úkolem bude poskytovat internetové spojení podobně jako Starlink od SpaceX. 36 nových družic doplnilo konstelaci na aktuální počet 462 kusů - 70 % počtu, který společnost OneWeb stanovila pro začátek globálního provozu. Původně vynášely družice OneWeb na oběžnou dráhu ruské rakety Sojuz, tato dohoda ale byla ukončena se začátkem rusko-ukrajinské války.

Kolem hvězdy TOI 3757 obíhá nezvykle nafouknutá exoplaneta

Obrázek k článku:

U hvězdy TOI 3757 se astronomům podařilo objevit exoplanetu o velikosti planety Jupiter, její hmotnost je však pouze pětinová. Svou mateřskou hvězdu obíhá velmi blízko, což vede ke zvýšení teplot a nafouknutí. Podle nového výzkumu se jedná o exoplanetu s nejmenší hustotou obíhající červeného trpaslíka.

Evropský rover Rosalind Franklin zřejmě odletí do vesmíru nejdřív v roce 2028

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura ukončila spolupráci s Ruskem na misi Exomars, důvodem je probíhající ruská invaze na Ukrajinu. Rusko se na misi mělo podílet dopravou roveru Rosalind Franklin na Mars (raketa i přistávací modul) a vyvinulo některé z jeho přístrojů.

NASA potvrdila úspěch mise DART - planetka Dimorphos má nyní kratší dobu oběhu

Obrázek k článku:

Mise DART byla koncem října úspěšně zakončena kolizí s malým měsícem Dimorphos, který obíhá větší planetku Didymos. Z povzdálí ji sledovala drobná sonda LICIACube, která se od hlavního plavidla oddělila několik dní předem. Smyslem této mise je vyzkoušet odchýlení tělesa z jeho oběžné dráhy - postup, který by mohl být aplikovaný při ochraně Země před potenciální srážkou s nebezpečnou planetkou nebo kometou.

Teploty plynů v atmosféře měsíce Io dosahují až 1 000 °C

Obrázek k článku:

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo změřit teploty plynů v atmosféře vulkanického měsíce Io, který obíhá plantu Jupiter. Plyny se do tenké atmosféry Io dostávají ze sopek, kterých jsou na jeho povrchu stovky. Po několika hodinách nicméně chladnou, kondenzují a usazují se na povrchu, který tak dostává velmi pestré barvy, které nikde jinde ve sluneční soustavě k vidění nejsou.

První turista, který se podíval na ISS, chce obletět Měsíc ve Starship

Obrázek k článku:

Dennis Tito zaplatil v roce 2001 Rusku za výlet na Mezinárodní vesmírnou stanici a stal se tak prvním vesmírným turistou. Nyní oznámil, že se domlouvá se SpaceX na cestě k Měsíci ve Starship. Na cestu se s ním má vydat jeho manželka Akiko Titto a 10 dalších civilistů. Zatím se jedná o třetí oznámený pilotovaný let Starship po orbitálním letu Jareda Isaacmana a obletu Měsíce při misi Dear Moon, kterou si se SpaceX domluvil Yusaku Maezawa.

V kolizi neutronových hvězd vznikl proud radiace zdánlivě 7x rychlejší než světlo

Obrázek k článku:

Pozorování teleskopem Hubble ukazují, že v kolizi neutronových hvězd GW170817 vznikly proudy radiace pohybující se zdánlivě nemožnou rychlostí. Při pohledu ze Země se zdálo, že jsou až 7x rychlejší než světlo. Podle nové studie se jednalo o iluzi označovanou jako superluminální rychlost způsobenou úhlem, pod kterým byly proudy pozorovány. Jejich skutečná rychlost se blížila i tak úctyhodným 99.97 % rychlosti světla.

Nový výzkum ukazuje, že hvězda O-201843 by mohla být extrémní trpasličí nova

Obrázek k článku:

Objekt OGLE-BLG504.12.201843 (O-201843) byl objeven v roce 2015. Už tehdy jeho chování naznačovalo, že se jedná o tzv. kataklyzmickou variabilní hvězdu, která je zpravidla tvořena dvěma složkami - bílým trpaslíkem, který pohlcuje hmotu ze sousední, větší hvězdy. Nový výzkum nyní ukazuje, že se kolem trpaslíka v tomto systému zřejmě nachází disk rotujícího materiálu, který způsobuje trpasličí novu.

Sonda Lucy proletí kolem Země na své cestě k planetkám u planety Jupiter

Obrázek k článku:

NASA poslala v polovině října 2021 do vesmíru sondu Lucy, která bude mít za úkol zkoumat trojánské planetky, které obíhají Slunce na oběžné dráze společně s planetou Jupiter. Sondu vynesla raketa Atlas V a v následujících letech ještě dvakrát proletí kolem Země. V roce 2025 kolem první z několika plánovaných planetek.

Barium je nyní nejtěžší element detekovaný v atmosféře exoplanety

Obrázek k článku:

Astronomům se poprvé podařilo detekovat barium v atmosféře vzdálené exoplanety. Jeho atomy byly objeveny v horních vrstvách exoplanet WASP-76 b a WASP-121 b. V obou případech se jedná o tzv. horké Jupitery s vysokými teplotami. Barium je zatím nejtěžší prvek pozorovaný u vzdálených planet. Ke svému výzkumu astronomové využili teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile.

Z hlubokého vesmíru přišel rekordní záblesk gama záření

Obrázek k článku:

Observatoře po celém světě zaznamenaly v neděli extrémně energetický záblesk přicházející z hlubokého vesmíru. Konkrétně šlo o záblesk gama záření s energií až 18 TeV (teraelektronvoltů), který dostal označení GRB221009A. Zatím není zřejmé, co záblesk způsobilo. Astronomové jej vystopovali do galaxie vzdálené 2,4 miliard světelných let.

V minulosti mohly být na Marsu podmínky pro existenci podzemních mikrobů

Obrázek k článku:

Podle nové studie mohly na Marsu v minulosti existovat vhodné podmínky pro existenci velkého množství podzemních mikroorganismů. Mohlo jich dokonce být tolik, že svým působením zapříčinily příchod doby ledové, která se stala jejich zkázou. Sousední planeta nakonec přišla o svou atmosféru, veškerý život se tak dnes na povrchu nebo v jeho blízkosti vyskytovat nemůže.

Rover, který měl na Marsu sbírat vzorky materiálu, možná nakonec zamíří k Měsíci

Obrázek k článku:

V dlouhodobém evropsko-americkém programu Mars Sample-return došlo v létě ke změně: vzorky určené pro dopravu na Zemi bude místo roveru sbírat helikoptéra. Koncept roveru, kterým měla k programu přispět evropská vesmírná agentura, tak hledá nové uplatnění. Tím by mohl být program Artemis, kde by zatím nepojmenovaný rover mohl pomoci astronautům při průzkumu Měsíce.

Vrstva vody tlustá jednu molekulu vykazuje nezvyklé vlastnosti

Obrázek k článku:

Vědcům z University of Cambridge se podařilo předpovědět nové skupenství vody. Využili k tomu sofistikovaných počítačových simulací. Zjistili, že vrstva vody tlustá pouhou jednu molekulu se stává vysoce vodivou při aplikaci vysokého tlaku.

Mapa hvězd vytvořená teleskopem Gaia ukrývala stovky hvězdokup

Obrázek k článku:

Analýzou dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat 1 656 doposud neznámých hvězdokup v Mléčné dráze. Většinou se jedná o otevřené hvězdokupy ve vzdálenosti do 16 tisíc světelných let. K objevu vědci využili machine learning algoritmu DBSCAN nad daty z mise vesmírného teleskopu Gaia. Počet hvězdokup objevených tímto zařízením se tak navýšil na téměř 6 tisíc.

Sonda Juno proletěla kolem ledového měsíce Europa a pořídila snímky jeho povrchu

Obrázek k článku:

Hlavním úkolem vesmírné sondy Juno je průzkum atmosféry planety Jupiter. Ve čtvrtek se nicméně dostala do těsné blízkosti měsíce Europa, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. A unikátní přístroje sondy mohou přinést zcela nové informace o struktuře a procesech, které na Europě probíhají. NASA už v pátek ráno zveřejnila první fotografie z průletu.

Nově objevená kataklyzmická dvojhvězda míří k záhubě s rekordně krátkou dobou oběhu

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Kevinem Burdgem se podařilo identifikovat novou kataklyzmickou proměnnou hvězdu ZTF J1813+4251. Tuto kategorii tvoří dojice hvezd, z nichž jedna je zpravidla podobná Slunci a druhá je malý bílý trpaslík. ZTF J1813+4251 je mezi těmito proměnnými hvězdami výjimečná - má nejkratší periodu.

Gravitace změnila trasu části světla ze vzdáleného kvazaru, dorazilo se sedmiletým zpožděním

Obrázek k článku:

Týmu astronomů z University of Valencia se podařilo zachytit zpožděné světlo ze vzdáleného kvazaru, jehož světlo deformuje gravitační čočka. Gravitace galaktické kupy SDSS J1004+4112 zakřivuje různým způsobem části světla ze zářivého objektu za ní a vytváří tak unikátní efekt ve kterém vidíme vzdálený kvazar hned v 5 obrazech. Každý z těchto obrazů pochází z jiného časového období, největší rozdíl je téměř 7 let.

Mrtvé hvězdy z Mléčné dráhy naznačují původní strukturu naší galaxie

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Davidem Sweeneym vytvořili první ucelenou mapu neutronových hvězd a černých děr v Mléčné dráze. Ukazuje, že téměř třetina z nich byla vymrštěna do okolí naší galaxie. Data pochází z teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a zaznamenává jejich základní charakteristiky.

SpaceX a NASA uvažují o misi k teleskopu Hubble, prodloužila by jeho životnost

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Hubble pomalu dosluhuje. Mohou za to postupně odcházející zařízení teleskopu, ale také jeho snižující se oběžná dráha. A právě s tou by mohla pomoct komerční mise v rámci programu Polaris. NASA a SpaceX nyní zkoumají, zda by bylo možné zvýšit oběžnou dráhu teleskopu pomocí Dragonu při jedné z komerčních misí Polaris.

U loni objeveného FRB signálu bylo zaznamenáno téměř 2 tisíce záblesků

Obrázek k článku:

Astronomové vedení H. Xuem reportují detekci úctyhodných 1 863 záblesků ze zdroje FRB 20201124A. Zaznamenali je pomocí teleskopu FAST v loňském roce v období 54 dní. Jedná se o největší soubor FRB dat s polarizací do dnešního dne. Nepravidelnost těchto dat ukazuje na nečekané prostředí, ve kterém signály vznikají - zřejmě se jedná o magnetar v binárním systému s další hvězdou.

Spojené arabské Emiráty plánují v listopadu přistát s roverem na Měsíci

Obrázek k článku:

Spojené arabské Emiráty se po loňském úspěšném příletu sondy Hope k Marsu chystají letos v listopadu přistát na Měsíci. Emirates Lunar Mission začne startem rakety Falcon 9, která k Měsíci vyšle přistávací modul HAKUTO-R japonské společnosti ispace. Na jeho palubě bude asi desetikilový arabský rover Rashid - nejmenší pohyblivé zařízení, které by přistálo na povrchu Měsíce.

Intenzivní sluneční erupce vyřadila rádiové vysílání v Africe a na Středním východě

Obrázek k článku:

Erupce o síle M7,9 nastala u aktivní sluneční skvrny AR3098 během pátečního rána. Energetická radiace, která dorazila k naší planetě ovlivnila rádiové vysílání na straně, která právě byla přivrácena Slunci - šlo hlavně o Afriku a Střední východ. V zasažených oblastech došlo k narušení krátkovlnného vysílání na zhruba hodinu. Zatím není zřejmé, zda erupci doprovázel také výron koronální hmoty.

Ztráta měsíce by mohla vysvětlit vznik prstenců Saturnu a sklon jeho osy

Obrázek k článku:

Původ prstenců planety Saturn a sklonu jeho osy je zatím neznámý. Pozorované postupné vzdalování největšího měsíce Titanu by mohlo způsobit změnu sklonu osy prostřednictvím specifické rezonance s planetou Neptun. Data ze sondy Cassini nicméně ukazují, že systémy v této rezonanci nejsou, i když jim k tomu chybí pouze kousek. Podle počítačových simulací by vše mohla vysvětlit přítomnost dalšího velkého dnes už neexistujícího měsíce. Tento měsíc by také mohl stát za vznikem prstenců.

Rover Perseverance našel na Marsu zatím nejvyšší koncentraci organického materiálu

Obrázek k článku:

Vědci, kteří zpracovávají data z mise Perseverance, oznámili, že rover na Marsu narazil na horniny bohaté na organické sloučeniny. Nacházely se v deltě dávné řeky v kráteru Jezero, kde pojízdná laboratoř přistála v roce 2021. Vzorky byly zapečetěny do jednoho z necelých čtyř desítek speciálních kontejnerů, které by měly být v budoucnu dopraveny na cestu na Zemi.

Intenzivní gama záření v blízkosti Mléčné dráhy pochází z roztrhané trpasličí galaxie

Obrázek k článku:

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny gama záření, každá se táhne do vzdálenosti až 25 tisíc světelných let. Dostaly pojmenování Fermiho bubliny - podle družice, která je v roce 2010 objevila. Jejich součástí je také tzv. Fermiho kokon, který se nachází v jižní bublině. Astronomové původně předpokládali, že tento kokon pochází z předchozí aktivity supermasivní černé díry v jádru galaxie. Nový výzkum ale ukazuje, že jeho původcem jsou neutronové hvězdy z drobné galaxie Sagittarius dwarf.

Během jednoho roku by mohlo proběhnout až 6 startů rakety Falcon Heavy

Obrázek k článku:

Nejsilnější aktivní raketa současnosti Falcon Heavy zatím letěla do vesmíru jen 3x. Naposledy to bylo před více než třemi lety a na čtvrtý let se stále čeká. Důvodem odkladu letů Falcon Heavy však není raketa ale její náklady, které nejsou připraveny. SpaceX kvůli tomu má bokem odloženo 7 raket Falcon 9, které chce použít pro sestavení Falcon Heavy, jedná se o víc než třetinu flotily. V následujících 12 měsících by se to ale mělo změnit - v plánu je hned 6 letů Falcon Heavy.

První hnědý trpaslík, ze kterého uniká materiál do téměř kulatého obalu

Obrázek k článku:

Objekt SSTc2d J163134.1-24006, který byl původně identifikován jako slabý hvězdný objekt, je nakonec zřejmě hnědý trpaslík obklopený unikajícím materiálem. Obálka je tvořena hmotou o teplotě pod 3 000 K, a obsahuje výrazné množství oxidu uhelnatého. Její eliptický tvar dělá z hnědého trpaslíka uprostřed první takový pozorovaný objekt, u kterého dochází k úniku hmoty do téměř kulaté obálky.

Další možné vysvětlení červeného povrchu na severním pólu Charonu - kryovulkanismus

Obrázek k článku:

Největší měsíc Pluta, Charon, má na svém severním pólu výrazně červený povrch. Ukazují to snímky vesmírné sondy New Horizons, která systémem trpasličí planety proletěla v roce 2015. Vědci se od té doby snaží přijít na procesy, které vedly k tomuto nečekanému útvaru daleko od Slunce. Podle nejnovější studie by za ním mohly stát kryovulkány, ze kterých uniká metan, který kdysi dávno tvořil oceán na Charonu.

Dnešní nepilotovaný let New Shepardu skončil nehodou rakety, kapsle přežila

Obrázek k článku:

Při dnešním letu NS-23 kapsle New Shephard od Blue Origin došlo k anomálii, která vedla k neplánovanému oddělení kapsle od rakety. Na její palubě nikdo nebyl, pouze automatické experimenty, a nakonec bezpečně přistála pomocí padáků. Osud rakety, která kapsli vynáší, zatím není zřejmý.

Raketa Falcon 9 pokořila vlastní rekord - náklad do vesmíru vynesla už 14x

Obrázek k článku:

Raketa Falcon 9 s označením B1058, která v neděli ráno vynesla na oběžnou dráhu další várku družic Starlink, letěla do vesmíru už po čtrnácté. Raketa opět úspěšně přistála a bude tedy znovu použita. Podle tweetu Elona Muska tak zatím není zřejmé, kde je hranice použitelnosti těchto raket.

Podstatnou část exoplanet by mohla tvořit voda

Obrázek k článku:

Analýzou 43 exoplanet u červených trpaslíků přišli vědci vedení Rafaelem Luquem na to, že jejich hustota je příliš nízká na to, aby byly tvořeny pouze horninami. U některých by mohla až polovinu materiálu tvořit voda, případně jiné lehké sloučeniny. Zřejmě ale nepůjde o planety pokryté globálním oceánem, je pravděpodobnější, že molekuly vody jsou na těchto planetách chemicky vázané v horninách.

Ledovce na Marsu se pohybovaly výrazně pomaleji než na Zemi

Obrázek k článku:

Ledovce na Zemi hrály důležitou roli při tvarování geologických útvarů jako jsou ledovcová údolí, fjordy a mnoho dalších. Podobné útvary na Marsu chybí, vědci proto předpokládali, že se zde ledovce nehýbaly. Nový výzkum nicméně ukazuje, že se marsovské ledovce přece jen hýbaly, ale pomalu.

Diamantový déšť na Neptunu a Uranu by mohl být častější, než se původně uvažovalo

Obrázek k článku:

Výsledky simulací naznačují, že v nitru ledových obrů Uranu a Neptunu by mohlo docházet k tzv. diamantovému dešti, tedy srážení uhlíku za vysokého tlaku do diamantů. Přítomnost kyslíku by tento proces měla usnadňovat, naznačuje to nový výzkum prováděný v Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf, University of Rostock, École Polytechnique a Stanford Linear Accelerator Center. Tento výzkum by mohl vést k usnadnění výroby nanodiamantů na Zemi.

Objev dvou exoplanet podobných Zemi u velmi chladné hvězdy LP 890-9

Obrázek k článku:

U drobné chladné hvězdy LP 890-9 ve vzdálenosti 105 světelných let astronomové detekovali hned dvě nové exoplanety. Obě planety jsou jen o něco větší než Země a svou hvězdu obíhají velmi blízko. Jedná se nicméně o velmi chladnou hvězdu a jedna z exoplanet se nachází ve vzdálenosti, kde by mohla přijímat podobné množství energie jako Země od Slunce. Hvězda LP 890-9 je druhá nejchladnější hvězda, u které byly pozorovány exoplanety.

Kouzelné mlhoviny: Tarantule dalekohledem JWST

Obrázek k článku:

Jedním z prvních cílů dalekohledu Jamese Webba se stala mlhovina Tarantule (30 Doradus, NGC 2070) ve Velkém Magellanově mračnu. Jedná se o hvězdné jesle, kde z prachu vznikají nové hvězdy. Jejich záře potom osvětluje zbývající prachová oblaka, což vytváří podívanou pozorovatelnou pouhým okem (z jižní polokoule), a to i když jsou v sousední galaxii.

Pozorování teleskopem JWST ukazují zvláštní atmosféru hnědého trpaslíka VHS 1256-1257 B

Obrázek k článku:

Spektroskopická analýza dat z teleskopu Jamese Webba ukazuje složení atmosféry blízkého hnědého trpaslíka VHS 1256-1257 B. Objekt na pomezí hvězdy a planety obíhá drobného červeného trpaslíka VHS 1256-1257, který se nachází asi 41 světelných let daleko. Kromě metanu, sodíku, vody a draslíku se astronomům podařilo v atmosféře identifikovat také částice křemíku. Ty jsou zřejmě součástí molekul prachu, který v jeho atmosféře vytváří husté mraky.

Sonda Solar Orbiter byla zasažena výronem koronální hmoty

Obrázek k článku:

Evropská sonda Solar Orbiter byla začátkem září při průletu kolem Venuše zasažena výronem koronální hmoty. Hmota vyvržená ze Slunce naštěstí zařízení nijak nepoškodila. CME vznikla 30. srpna a byla vyfocena sondou SOHO. Od Slunce zamířila směrem k Venuši, kde se zrovna nacházela sonda Solar Orbiter, která zrovna prováděla gravitační asistenci.

Červený obr Betelgeuse byl ještě před 2 tisíci lety žlutý

Obrázek k článku:

Starodávná pozorování ukazují, že hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu byla ještě před 2 tisíci lety žluto-oranžová. Dnes se přitom jedná o výrazně červeného obra, který se postupně blíží k zániku v supernově. Astronomové vedení Ralphem Neuhäuserem analyzovali texty různých astronomů na světě napříč historií, aby zmapovali vývoj barvy této výjimečné hvězdy.

NASA se dohodla s Axiom Space na druhé komerční misi na palubu ISS

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura se dohodla se soukromou společností Axiom na druhé komerční misi k ISS. První mise proběhla v dubnu tohoto roku a 3 civilisté při ní strávili přes 2 týdny na orbitální stanici. Při druhé misi se tento scénář bude zřejmě opakovat, i když všechny detaily zatím nejsou známé. Axiom pro turistické mise k ISS využívá vesmírných lodí Crew Dragon od SpaceX.

Objev nejstarší planetární mlhoviny

Obrázek k článku:

Ve otevřené hvězdokupě M37 (NGC2099) se astronomům podařilo najít planetární mlhovinu IPHASX J055226.2+323724. S odhadovaným stářím 70 tisíc let let se jedná o doposud nejstarší známou planetární mlhovinu. Zároveň jde o teprve třetí příklad planetární mlhoviny v otevřené hvězdokupě (ze zhruba 4 tisíc planetárních mlhovin).

U blízké dvojhvězdy EQ Pegasi byla objevena nová exoplaneta

Obrázek k článku:

U binární hvězdy EQ Pegasi (GJ 896) vzdálené jen asi 20 světelných let byla objevena nová exoplaneta o dvojnásobku hmotnosti Jupitera. Astronomům vedeným Salvadorem Curielem se zároveň podařilo poprvé do detailu prozkoumat oběžné dráhy obou hvězd a exoplanety ve třech dimenzích. Jejich výzkum vnáší nové světlo do našeho poznání evoluce planet v binárních systémech, které jsou v naší galaxii poměrně časté.

Dalekohled Jamese Webba vyfotil svou první exoplanetu - HIP 65426 b

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Jamese Webba poprvé od svého spuštění přímo vyfotil exoplanetu. Na snímku je vidět plynný obr HIP 65426 b, který je téměř 2x hmotnější i větší než planeta Jupiter ve sluneční soustavě. Teleskop JWST už dříve zkoumal exoplanetu WASP-39b, tu však přímo nevyfotil, místo toho pozoroval záři mateřské hvězdy v momentu kdy exoplaneta blokovala část jejího světla.

Podle nové studie měsíce Marsu nevznikly rozpadem jednoho tělesa

Obrázek k článku:

Planetu Mars dnes obíhají dva malé měsíce - Phobos (23 km v průměru) a Deimos (13 km v průměru). Jejich původ zatím není zřejmý, mohlo by jít o planetky zachycené gravitací Marsu, ale také o zbytky původního, většího měsíce. Podle nové studie však druhá možnost není příliš pravděpodobná. Rozpad původního měsíce by totiž podle simulací nevedl k dnešní situaci.

Teleskop Jamese Webba zachytil první jasný signál oxidu uhličitého u vzdálené exoplanety

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Jamese Webba detekoval stopy oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety WASP-39b vzdálené 700 světelných let. Jedná se o první jasnou evidenci této chemické sloučeniny a vědci předvídají, že zařízení dokáže rozpoznat i další látky jako metan nebo vodu. Složení atmosféry vědcům napovídá o procesech na (v) planetě a jejím vývoji. Pochopení evoluce vzdálených planet potom napoví více o historii těch ve sluneční soustavě.

NASA se podařilo opravit přístroje sondy Voyager 1, která na Zemi posílala podivné signály

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Voyager 1 je ve vesmíru už 45 let a stále posílá cenné vědecké informace ze samotné hranice sluneční soustavy. Od května však přicházely podivné informace z jejího přístroje AACS, který má na starosti orientaci sondy v prostoru. Sonda i přesto dál fungovala a komunikovala se Zemí. Problém se podařilo vyřešit až v průběhu srpna.

V kulové hvězdokupě Palomar 2 bylo objeveno přes 30 proměnných hvězd

Obrázek k článku:

V kulové hvězdokupě Palomar 2 vzdálené asi 90 tisíc světelných let se astronomům podařilo pozorovat 32 nových proměnných hvězd. Většina z nich patří do kategorie RR Lyrae, které mohou pomoci s určováním stáří galaxií, ve kterých se nachází. Nový výzkum vychází z pozorování teleskopem IAO (Indian Astronomical Observatory).

Snímky planety Jupiter z teleskopu JWST předčily očekávání vědců

Obrázek k článku:

Nová pozorování planety Jupiter observatoří Jamese Webba ukazují detaily, které vědci původně neočekávali. Na nově zvěřejněných obrázcích jsou vidět kromě oblaků v atmosféře také polární záře, malé měsíce a dokonce prstence planety. Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír v infračervené části elektromagnetického spektra, které lidské oko nedokáže pozorovat, snímky jsou proto upraveny.

Nejmasivnější známá hvězda v nevídaném detailu

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu Gemini South v Čile se astronomům podařilo vytvořit zatím nejdetailnější snímek jádra hvězdokupy R136. V ní se nachází nejhmotnější známá hvězda R136a1, kterou nyní mohou vědci lépe charakterizovat. Nový snímek jim pomohl oddělit záři hvězdy od ostatních v jejím okolí, což vedlo ke snížení odhadu její zářivosti i hmotnosti.

U jedné z planetek, ke kterým míří sonda Lucy, byl objeven drobný měsíc

Obrázek k článku:

Při vesmírné misi Lucy navštíví jediná sonda hned šestici planetek. U jedné z nich, Polymele, se nyní astronomům podařilo najít drobný měsíc. Několik vědeckých týmů na několika kontinentech využilo k průzkumu planetky tzv. okultaci, při které objekt v popředí zastíní hvězdu v pozadí. Při této události sledovaná hvězda pohasla hned 2x, což indikuje přítomnost dalšího tělesa.

NASA zveřejnila místa na Měsíci, kde by mohli přistát astronauti mise Artemis III

Obrázek k článku:

NASA v pátek večer v osm hodin našeho času zveřejnila kandidátské regiony pro přistání vesmírné lodi Orion při misi Artemis III. Pozornost americké vesmírné agentury se pro lety na Měsíc s posádkou soustředí na jižní pól, kde se předpokládá přítomnost vody. Každý z představených 13 regionů má několik možných přistávacích míst, mezi kterými budou nyní vědci vybírat celkového vítěze.

U hvězdy 12 Boötis byly pozorovány variace v záření stejné jako u Slunce

Obrázek k článku:

Astronomům se pomocí teleskopu TESS podařilo identifikovat oscilace ve světelné křivce binárního systému 12 Boötis. Tentokrát se ale nejednalo o exoplanetu. Vědci předpokládají, že tyto výkyvy ve světelné křivce vznikají stejně jako u Slunce prostřednictvím konvekčního proudění blízko povrchu hvězdy.

Slunce vypustilo do sluneční soustavy dva koronální výrony, mohly by přinést polární záře

Obrázek k článku:

Sluneční aktivita dala v posledních dnech vzniknout hned dvěma koronálním výronům hmoty (CME), které míří naším směrem. Na cestě k naší planetě by mohlo dojít k jejich spojení a vytvoření velkého oblaku, který by k Zemi mohl dorazit ve čtvrtek. Pokud bude dostatečně velký, mohly by se objevit polární záře i jižněji, než je běžné.

Nejjasnější hvězdy by dokázaly proměnit Neptun ve skalnatou planetu

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo detekovat exoplanetu svou velikostí podobnou Neptunu u horké hvězdy HD 56414. Planeta se nachází na hranici oblasti označované jako poušť Neptunů, takové vzdálenosti od hvězdy, kde jich zatím bylo nalezeno jen velmi málo. Nový výzkum ukazuje, že za to zřejmě může radiace ze samotných hvězd, která atmosféru planet s méně než 8-14 hmotnostmi Země prostě odvane pryč.

Hvězda Betelgeuse v roce 2019 explodovala a odhodila podstatnou část svého povrchu

Obrázek k článku:

Data z teleskopu Hubble a dalších observatoří naznačují, že červený veleobr Betelgeuse prošel v roce 2019 událostí, při které přišel o materiál z podstatné části svého povrchu. Tento jev by ze Země pozorovatelný jako výrazné pohasnutí této hvězdy v souhvězdí Orionu. Vědci to označili za SME (Surface Mass Ejection), což je chování, které u běžné hvězdy doposud pozorováno nebylo.

Vesmírný teleskop Fermi potvrdil původ kosmického záření v supernovách

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo vysledovat původ kosmického záření do blízkosti supernovy G106.3+2.7 ve vzdálenosti 2 600 světelných let. Prokázali tak, že v rázových vlnách vznikajících v explodujících hvězdách jsou částice urychlovány na rychlost blížící se rychlosti světla.

Průlety hvězd mohou zanechat permanentní stopy na formujících se planetárních systémech

Obrázek k článku:

V nové studii se vědci vedení Nicolásem Cuellem zaměřili na výzkum vlivu přiblížení hvězdy k mladému systému, ve kterém vznikají nové planety. V průměru podle nich existuje asi 50% šance, že se k disku prachu, ze kterého planety vznikají, přiblíží nějaká hvězda na méně než 1000 AU (pro srovnání, nejbližší hvězda Proxima Centauri se nachází přes 250 tisíc AU daleko). Podle výsledků této studie zanechá průlet hvězdy v systému šrámy pozorovatelné dávno po vzniku planet.

První detekce oblaku plynů, který obklopuje rodící se planetu

Obrázek k článku:

Pomocí radioteleskopu ALMA se vědcům podařilo poprvé pozorovat oblak plynů obklopující vznikající exoplanetu. Nachází se u mladé hvězdy AS 209, která je obklopena několika prstenci plynů. Vědci předpokládají, že mezi těmito prstenci vznikají nové exoplanety, které svou gravitací kumulují materiál z disku kolem hvězdy. I v těchto místech byly nyní pozorovány shluky plynů, ty zřejmě obklopují vznikající planetu.

Čína vyslala na oběžnou dráhu utajené opakovatelně použitelné plavidlo

Čínská raketa Long March 2F vynesla 4. srpna na oběžnou dráhu utajovaný náklad. Podle státní tiskové agentury Xinhua šlo o testovací plavidlo, které nějakou dobu zůstane na orbitě a potom se vrátí zpět na Zemi. Během mise mají být testovány technologie pro servis satelitů a pro opakovatelné použití. Fotografie ani design plavidla nebyly nikdy zveřejněny, mohlo by se jednat o podobný typ zařízení jako je malý raketoplán X-37B ve službě americké armády.

V galaxii Andromeda zazářila nova, objevili ji v Ondřejově

Obrázek k článku:

Čeští astronomové Hornoch, Kučáková a Fatka ohlásili objev nové novy v sousední galaxii Andromeda (M31). Objekt nezávisle na nich detekoval také astronom Filipp Romanov 7. srpna, tedy den po snímku z hvězdárny v Ondřejově.

Možný zdroj vzácného neutrina z hlubokého vesmíru opět zvyšuje svou zářivost

Obrázek k článku:

Po zvýšené aktivitě v letech 2012-2015 dochází v posledních měsících opět k růstu zářivosti blazaru PKS 1424-418. Tento objekt je pravděpodobným zdrojem vzácného vysoko energetického neutrina detekovaného v roce 2012 na Antarktidě. Nejnovější pozorování potvrzují nárůst intenzity záření v gama, optickém i rádiovém spektru.

Největší rentgenová observatoř ve vesmíru ATHENA se prodražuje, ESA zvažuje její osekání

Obrázek k článku:

V roce 2014 vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a jejím místem operací bude lagrangeův bod L2 systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Aktuálně je start mise ATHENA plánovaný v roce 2035.

Na fotografii z teleskopu JWST byl objeven doposud neznámý hnědý trpaslík

Obrázek k článku:

Na jedné z prvních fotografií z nového vesmírného teleskopu Jamese Webba se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámý objekt GLASS-JWST-BD1. Jedná se o hnědého trpaslíka spektrální třídy T8-T9, který má kolem 0,03 hmotností Slunce (30 hmotností planety Jupiter).

21 nových extrémně lehkých bílých trpaslíků významně rozšířilo počty vzácné třídy hvězd

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Kun Wangem objevili pomocí dat z pozemního teleskopu LAMOST a vesmírné observatoře Gaia 21 objektů, které by mohly patřit mezi tzv. extrémně lehké bílé trpaslíky (extremely low-mass whit dwarfs, ELM WDs). Doposud bylo známo jen kolem stovky těchto vyhaslých hvězd, které mají méně než 0,3 hmotnosti Slunce, každý další tak může prozradit nové informace o jejich vývoji a charakteristice.

První pohled do hlubin vesmíru s teleskopem JWST, NASA zveřejnila první snímky

Obrázek k článku:

NASA konečně ukázala první vědecké snímky z nového teleskopu Jamese Webba. Přichází po více než půl roce od začátku mise, během kterého bylo zařízení postupně seřizováno a uváděno do provozu. Hned první fotografie obsahovala galaktickou kupu SMACS 0723, která vytváří gravitační čočku, díky které lze vidět zvětšené galaxie na jejím pozadí. Tato fotografie poskytla lidstvu zatím nejdetailnější pohled do hlubokého vesmíru.

V prvních datech z teleskopu JWST se zřejmě ukrývala zatím nejvzdálenější pozorovaná galaxie

Obrázek k článku:

Při seřizování jednotlivých zařízení teleskopu Jamese Webba došlo k pořízení fotografie, která obsahuje velmi zajímavý a velmi červený objekt. Jedná se o galaxii s označením GLASS-z13, kterou pozorujeme v době pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Studie, která vzdálenou galaxii analyzovala, ještě neprošla připomínkovým řízením, ve vědecké komunitě už přesto budí značný rozruch.

Rusko ukončuje spolupráci se západními zeměmi: stáhne se z Mezinárodní vesmírné stanice

Obrázek k článku:

Ruská federace se díky své invazi na Ukrajinu stává stále izolovanější zemí a jinak tomu není ani na oběžné dráze a hlouběji ve vesmíru. Západní země uvalily na Rusko rozsáhlé sankce, což vedlo k tomu, že se Rusko plánuje stáhnout z programu Mezinárodní vesmírné stanice. Spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou už také ukončila ESA, což znemožnilo realizaci mise ExoMars.

NASA o rok odsouvá misi roveru VIPER na Měsíc

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura NASA odsunula misi roveru VIPER o celý rok z podzimu 2023 na podzim 2024. Důvodem je potřeba dalšího času na testování přistávacího modulu Griffin společnosti Astrobotic. Zároveň bylo rozhodnuto o navýšení financí poskytnutých firmě na vývoj modulu o 68 milionů dolarů. Cílem mise VIPER je průzkum a hledání vody v okolí jižního pólu Měsíce.

Na oběžnou dráhu odletěl laboratorní modul Wentian, rozšíří orbitální stanici Tiangong

Obrázek k článku:

Raketa Long March 5B vynesla v neděli na oběžnou dráhu laboratorní modul Wentian, který se stane součástí čínské orbitální stanice Tiangong. Modul váží 23 tun a bude stanici pomáhat s navigací a pohonem. Kromě toho také poskytne prostor pro posádku, která bude moci uvnitř i vně provádět vědecké experimenty.

Rover Perseverance našel na Marsu něco, co vypadá jako zašmodrchaný provaz

Obrázek k článku:

Zdá se to až neuvěřitelné, rover Perseverance narazil na něco, co na Marsu ještě nikdo neviděl. Objekt připomíná uschlou rostlinu, nebo zamotaný kus provazu. Podle mluvčího JPL, laboratoře patřící pod NASA, jde zřejmě o provaz z padáku nebo přistávacího mechanismu, který dopravil rover na povrch sousední planety v loňském roce.

Nejmasivnější černá díra s přesně změřeným spinem rotuje překvapivě pomalu

Obrázek k článku:

Analýza pozorování kvazaru H1821+643 ukázala, že je tvořen černou dírou o hmotnosti mezi 3 a 30 miliardami Sluncí. Jde o nejmasivnější černou díru, u které se vědcům podařilo zjistit spin. K jejich překvapení se černá díra točí o polovinu pomaleji než ostatní s podobnou hmotností. I tak nicméně dosahuje rychlosti kolem poloviny rychlosti světla.

USA i Rusko chtějí mít stálou přítomnost na ISS - vymění si astronauty pro lety v Sojuzu a Dragonu

Obrázek k článku:

Vesmírné agentury ze Spojených států a Ruska se dohodly na vzájemné výměně astronautů při letech na ISS. Pokud by se tak nestalo, hrozilo by oběma stranám, že by na palubě orbitální stanice neměly v určitých časových úsecích žádného svého astronauta. Ještě letos na podzim by tak měl americký astronaut Frank Rubio letět do vesmíru v Sojuzu z Kazachstánu a ruská kosmonautka Anna Kikina v Dragonu z USA.

Nezvyklá supravodivost pozorována ve zkrouceném třívrstvém grafenu

Obrázek k článku:

Vědcům z Caltech se podařilo dosáhnout supravodivosti v grafenu pokřiveném do "kouzelného úhlu". V tomto nezvyklém stavu hmoty mohou vypínat a zapínat její supravodivost pomocí obyčejného spínače. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature.

Aktuálně nejjasnější kometa ve sluneční soustavě K2 se dostala nejblíže Zemi

Obrázek k článku:

Jasná kometa C/2017 K2 PANSTARRS (K2) se ve čtvrtek dostala nejblíže Zemi. I tak se nicméně nachází téměř 2x dál než Slunce (1,8 AU). A blíž už se nedostane. Objekt astronomové objevili už v roce 2017, když se nacházel mezi oběžnou drahou Saturnu a Uranu. Kometa K2 je výjimečná svou aktivitou ve velké vzdálenosti od Slunce - na snímcích pořízených před jejím objevem byla aktivní už 35 AU daleko.

Evropská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela vylepšenou raketu Vega

Obrázek k článku:

Z kosmodromu ve Francouzské Guyaně včera vyletěla na oběžnou dráhou první vylepšená raketa Vega. Nosič s označením Vega-C vynesl do vesmíru italskou vědeckou družici LARES-2 a 6 malých cubesatů. Nová verze rakety má nový první, druhý a čtvrtý stupeň, které zvýšily její nosnost z 1,5 tuny na 2,3 při cestě na polární oběžnou dráhu s výškou 700 km.

Nová analýza ukazuje, jak se sonda OSIRIS-REx téměř potopila v kamení na povrchu planetky Bennu

Obrázek k článku:

Když se sonda OSIRIS-REx dotkla povrchu planetky Bennu, aby posbírala vzorky hornin, její nohy se do něj výrazně zabořily. Velmi nízká gravitace malé planetky způsobuje, že materiál na povrchu je jen volně vázán k sobě a mezi jednotlivými kameny vznikají prázdné prostory. Posbírané vzorky jsou nyní na cestě k Zemi, přiletět by měly v příštím roce.

Objev vzácného rentgenového milisekundového pulzaru

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo objevit v Mléčné dráze vzácný objekt: milisekundový pulzar, který září v rentgenovém spektru. Podobných objektů je známo jen 18, každý další objekt z této kategorie tak může vědcům prozradit nové informace o vývoji (nejen tohoto druhu) hvězd. Pulzar dostal označení MAXI J1816-195 podle japonského teleskopu MAXI (Monitor of All-sky X-ray Image) umístěného na ISS, který jej zachytil jako první.

NASA zveřejnila první vědecké snímky z teleskopu JWST

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Jamese Webba vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 o Vánocích. Teleskop po měsíční cestě dorazil do Lagrangeova bodu L2 a postupně zprovoznil své instrumenty. Komplexní zařízení nové generace přinese do astronomie revoluci srovnatelnou se zprovozněním teleskopu Hubble v 90. letech. JWST je ale větší, výkonnější a citlivější na světlo přicházející z dalekého vesmíru.

V jádru galaxie byla objevena nejrychlejší známá hvězda, na výzkumu se podíleli i čeští vědci

Obrázek k článku:

Českým a německým astronomům se podařilo objevit v bezprostřední blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy výjimečně rychle se pohybující hvězdu. Objekt s označením S4716 oběhne supermasivní černou díru Sagittarius A* za 4 roky a přiblížuje se k ní na pouhých 100 AU.

Nový model hvězdy VY Canis Majoris by mohl přinést nové informace o zániku extrémně masivních hvězd

Obrázek k článku:

Jedna z největších známých hvězd VY Canis Majoris zřejmě brzy zanikne. Jak to bude probíhat však není zcela zřejmé, vědci proto podobné masivní hvězdy zkoumají a snaží se pochopit jejich vývoj. Pomoci by k tomu měl také nový 3D model VY Canis Majoris založený na datech z observatoře ALMA.

Slapové narušení by mohlo být zdrojem vysokoenergetických neutrin

Obrázek k článku:

Při zkoumání záblesku AT2019fdr došli vědci k závěru, že by mohlo jít o zdroj energetických neutrin detekovaných antarktickou observatoří IceCube. S velkou pravděpodobností se jednalo o tzv. slapové narušení, při kterém je struktura hvězdy narušena gravitací černé díry. Jedná se o ukázkový příklad tzv. multi-messenger astronomie, při které vědci využívají kromě elektromagnetického záření také neutrin nebo gravitačních vln.

U hvězdy TOI 1272 byly objeveny dvě exoplanety podobné Neptunu

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo identifikovat dvě exoplanety u hvězdy TOI 1272 patřící do kategorie tzv. horkých Neptunů. Pohybují se ve vzdálenosti od hvězdy, kterou vědci označují jako poušť horkých Neptunů, protože zde podobné exoplanety vidí jen zřídka. Obě exoplanety mají kolem 25 hmotností Země a svou hvězdu oběhnou jednou za 3 a 9 dní.

V jádru Mléčné dráhy se nachází hvězda obklopená spirálou

Obrázek k článku:

V centrální části Mléčné dráhy se astronomům podařilo objevit neobvyklý hvězdný systém. Skládá se z masivní mladé hvězdy, kterou obklopuje disk ve formě spirály, která připomíná tvar spíš pozorovaný u galaxií. Nedaleko tohoto systému se potom nachází ještě další hvězda, ta by mohla být klíčem ke vzniku spirály.

Pohlednice z Marsu: Rarášci brázdící vyschlý terén

Obrázek k článku:

Na Marsu sice neprší, za to tam pěkně fouká. V řídké atmosféře a nízké gravitaci se často objevují globální prachové bouře, povrch planety ale často brázdí také drobné neškodné vzdušné víry známé jako rarášci.

Metan unikající z Pluta by mohl způsobovat červenou polární čepičku měsíce Charon

Obrázek k článku:

Průlet vesmírné sondy New Horizons přinesl v roce 2015 první detailní pohled na vzdálenou trpasličí planetu Pluto a její měsíce. Jedním z překvapení, která tento průlet přinesl, byla červená čepička Charonu, největšího z měsíců Pluta. Nové simulace nyní naznačují možný původ tohoto nezvyklého útvaru - rozpad etanu způsobený sluneční radiací.

Živě od Merkuru: Sonda BepiColombo dnes proletěla kolem planety nejblíže Slunci

Obrázek k článku:

Evropsko-japonská vesmírná sonda BepiColombo dnes provedla plánovaný druhý průlet kolem planety Merkur. Využila při tom její gravitace pro korekci své oběžné dráhy, podobných gravitačních asistencí je při této misi naplánováno celkem 9 (1x Země, 2x Venuše a 6x Merkur). Při průletu sonda pořídila tento snímek povrchu planety ze vzdálenosti 920 km od povrchu.

Bílý trpaslík G 238-44 konzumuje materiál z blízkého i vzdáleného okolí

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo poprvé zpozorovat bílého trpaslíka, který konzumuje jak kovy z blízkého okolí, tak i zmrzlý materiál z větší vzdálenosti. Hvězda G 238-44 (G238-44, LAWD 52) se nachází 86 světelných let daleko a jedná se o zbytek hvězdy podobné Slunci. Je obklopena zbytky původního planetárního systému, který byl uvržen do chaosu, když hvězda vstoupila do fáze rudého obra.

Objev nejzářivějšího kvazaru v posledních 9 miliardách let historie vesmíru

Obrázek k článku:

Tým astronomů vedený Christopherem Onkenem z Australian National University objevil velmi zářivý kvazar SMSS J114447.77-430859.3. Jejich výzkum ukázal, že má rudý posuv z=0,83 a jedná se tak o nejzářivější známý kvazar v posledních 9 miliardách let. Ke svému výzkumu vědci použili teleskop SAAO (South African Astronomical Observatory) v Jihoafrické republice.

Astronomům se podařilo vyfotit 4 hnědé trpaslíky

Obrázek k článku:

Přímá pozorování hnědých trpaslíků, které obíhají nějakou hvězdu, nejsou snadná. Do dnešního dne bylo vyfotografováno jen asi 40 takových objektů. V nové studii astronomové vedení Mariangelou Bonavita reportují přímá pozorování hned 4 hnědých trpaslíků ve hvězdných systémech. Jejich studium může vědcům napovědět o vzniku a vývoji hvězd i planet, protože se jedná o objekty na jejich pomezí.

Evropská vesmírná agentura zveřejnila nová data z teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v naší galaxii

Obrázek k článku:

Mise Gaia už od roku 2013 mapuje pozici a pohyb hvězd v Mléčné dráze. Postupně jsou zveřejňována nová data z teleskopu, která astronomům prozrazují více o evoluci naší galaxie, vývoji různých druhů hvězd a mnoho dalšího. ESA nyní zveřejnila třetí data release, který obsahuje nové pozice hvězd, ale také planetek ve sluneční soustavě a galaxií v hlubokém vesmíru.

V červnu nastane okultace, při které Europa zakryje vzdálenou hvězdu

Obrázek k článku:

19. června zakryje měsíc Europa u planety Jupiter vzdálenou hvězdu. Astronomové tento jev označují jako okultaci (zákryt) a využívají ji ke studiu objektu v popředí. Způsob, jakým vzdálená hvězda pohasne, totiž může prozradit cenné informace o pozici Europy, její oběžné dráze a atmosféře. Červencová okultace byla předpovězena pomocí dat z teleskopu Gaia, který s vysokou přesností mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Kouzelné mlhoviny: Průlet hvězdy mlhovinou v souhvězdí Býka

Obrázek k článku:

Mlhovina s označením IRAS 05437+2502 není příliš prozkoumaná a vědci si nejsou jistí, jak vznikla. Zřejmě se jedná o malý izolovaný region s vyšší hustotou plynů, kde se rodí nové hvězdy. Ty potom okolní oblaka osvětlují a vytváří tak pozorovaný závoj. Potom je tu ale hvězda v horní části struktury, která vytváří tvar obráceného písmene V. Zřejmě se jedná o hvězdu s vysokou rychlostí, která mlhovinou pouze prolétává.

Ingenuity má problém se senzory

Obrázek k článku:

Malému vrtulníku Ingenuity, který přiletěl na Mars s roverem Perseverance, přestal fungovat jeden ze senzorů. Jeho úkolem je zjištění orientace Ingenuity před vzletem. Nejedná se o nijak zásadní problém, obejití senzoru lze vyřešit jednoduchým softwarovým updatem, který operátoři plánují provést v nadcházejících dnech.

U červeného obra HD 33142 byla objevena už třetí exoplaneta

Obrázek k článku:

U červeného obra HD 33142 vzdáleného 330 světelných let byla objevena už třetí exoplaneta. První dvě planety byly u této hvězdy detekovány už v letech 2010 a 2011. Všechny tři jsou výrazně větší než Země. Poslední objevená exoplaneta HD 33142 d je z nich nejmenší a obíhá nejblíž hvězdě.

Atmosféra Jupitera má v různých výškách odlišné složení

Obrázek k článku:

Podle výzkumu vědců vedených Yamilou Miguel se složení jednotlivých vrstev planety Jupiter liší. Čím hlouběji se vrstva nachází, tím více je v ní těžkých elementů, tedy prvků těžších než vodík a helium, které tvoří většinu atmosféry. Data pro nový výzkum pochází ze sondu Juno, která od roku 2016 Jupiter obíhá.

ESA schválila výrobu sondy, která by mohla zkoumat zatím neobjevenou kometu

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura schválila výrobu vesmírné sondy Comet Interceptor. Vesmírná sonda má letět do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až pro ni astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Hlavní sondu budou doplňovat ještě dvě menší, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

Záhadné FRB záblesky by mohly být způsobovány několika různými fenomény

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným C.-H. Niuem se podařilo zjistit nové informace o zdroji rychlého rádiového pulzu FRB 190520. Na rozdíl od většiny ostatních vykazuje aktivitu také mezi jednotlivými pulzy. Jedná se o teprve druhý známý zdroj FRB signálu s tímto chováním, tím prvním je signál FRB 121102. Podle vědců by tyto dva signály mohly být způsobeny jiným fenoménem, než ostatní FRB signály.

Nákladní moduly Dream Chaseru bude vyrábět Spirit AeroSystems

Obrázek k článku:

Americká společnost Sierra Space (odnož Sierra Nevada Corporation) uzavřela s firmou Spirit AeroSystems partnerství na výrobu nákladních modulů. Ty budou doprovázet malý raketoplán při nákladních misích k ISS. Zvládnou pojmout až 4,5 tuny nákladu, jsou vybaveny solárními panely a pohonem. První let Dream Chaseru na oběžnou dráhu je aktuálně v plánu nejdříve v úboru 2023.

Největší mapa vzdálených galaxií v infračervené pomáhá vědcům nahlížet do minulosti

Obrázek k článku:

Tým astronomů vedený Lamiya A. Mowlou zveřejnil snímek vesmíru pořízený teleskopem Hubble v blízké infračervené se zatím největším záběrem. Teleskop byl namířený k tzv. poli COSMOS (Cosmological Evolution Survey), části noční oblohy, která umožňuje studium vzdáleného vesmíru. Nachází se v něm vzácné vzdálené galaxie s rudým posuvem větším než 2 a také středně vzdálené (z=0,5-2).

NASA nakoupí od SpaceX dalších 5 letů Crew Dragonu k ISS

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura NASA 1. června oznámila, že má v plánu od SpaceX poptat 5 dalších letů vesmírné lodi Crew Dragon. Celkem se tak počet plánovaných ostrých letů Dragonu navýšil na 14 (bez testovacích letů). SpaceX tak bude zřejmě k ISS létat přes rok 2030.

Systém HD 74438 se 4 hvězdami spěje k supernově

Obrázek k článku:

Hvězdy se ve vesmíru rády sdružují. Kromě samostatných hvězd jako je Slunce tak často vznikají binární systémy a méně často také systémy s více hvězdami. Mezi ně patří také nedávno objevený hvězdný systém HD 74438, který má hned 4 složky. V tomto systému jsou dvě dvojice hvězd, které se vzájemně obíhají. Podle nové studie vnější dvojice svou gravitací ovlivňuje oběžné dráhy vnitřní dvojice, což může vést k několika kolizím a v důsledku také několika supernovám.

U blízké hvězdy Ross 508 byla objevena velká skalnatá exoplaneta

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti necelých 36 světelných let objevili astronomové vedení Hiroki Harakawou novou exoplanetu. Obíhá malou hvězdu Ross 508 a nachází se na hranici její obyvatelné zóny. Nově identifikovaná exoplaneta Ross 508 b se řadí mezi tzv. superzemě, tedy skalnaté planety větší než Země.

Objev pulzaru s rekordně pomalou rotací

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Manishou Caleb objevili nový pulzar (neutronovou hvězdu) s rekordně dlouhou periodou - 76 sekund. Rotace pulzarů je zpravidla v milisekundách až nižších desítkách sekund. Nově objevená hvězda PSR J0901-4046 tak představuje první exemplář ze zcela nové třídy neutronových hvězd, jejichž existence byla doposud víceméně teoretická.

VIDEO: Proleťte se s vrtulníkem Ingenuity po Marsu

Obrázek k článku:

Malá helikoptéra Ingenuity přiletěla na Mars společně s roverem Perseverance loni v únoru. Původně se jednalo pouze o demonstraci technologie a ověření, zda je vůbec možné využít létající sondy na sousední planetě. Helikoptéra Ingenuity předčila očekávání a místo plánovaných 5 letů jich už má na svém kontě 28.

Podíl masivních hvězd ve vzdálených galaxií je vyšší než v okolí Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

V Mléčné dráze se nachází desítky miliard hvězd. Mezi nimi jsou hvězdy střední velikosti podobné Slunci, ještě více drobných červených trpaslíků a několik procent masivních hvězd. Nová analýza hvězd ve vzdálených galaxiích nyní ukazuje, že poměr malých, středních a velkých hvězd je v nich odlišný - mají více hmotných hvězd. To znamená také více supernov, neutronových hvězd a černých děr.

Pohlednice z Marsu: Pavouci na jižním pólu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO v březnu tohoto roku pořídila fotografie oblasti v těsné blízkosti jižního pólu Marsu. Objevily se na nich podivné útvary připomínající kořeny živých organismů. Ve skutečnosti se jedná o struktury, které vytváří oxid uhličitý unikající do atmosféry v jarním období, kdy dochází k zahřívání povrchu.

Kolem zemského jádra osciluje doposud neznámá magnetická vlna

Obrázek k článku:

Vědcům se pomocí dat z několika vesmírných misí podařilo objevit doposud neznámou magnetickou vlnu. Rotuje kolem jádra naší planety jednou za sedm let. Vlna patří mezi tzv. magneto-Coriolisovy vlny, které jsou nejsilnější na rovníku. Celá se nicméně skrývá pod povrchem naší planety.

Průzkum blazaru S5 1803+78

Obrázek k článku:

Astronomové prozkoumali pomocí několika pozemních i vesmírných teleskopů aktivitu blazaru S5 1803+78. Jedná se o vzdálené aktivní galaktické jádro, ze kterého vychází proud radiace směrem k Zemi. V případě S5 1803+78 byla identifikována 3 různá erupční stádia. Nejenergetičtější zaznamenaný foton měl 11,17 GeV.

Vesmírný teleskop Gaia objevil své první dvě exoplanety, i když to není jeho misí

Obrázek k článku:

Gaia je evropský vesmírný teleskop, jehož hlavním úkolem je mapování pozice hvězd v naší galaxii. Jeho data však mohou posloužit také k detekci tzv. tranzitů, tedy přechodů planet před hvězdou, které vedou ke krátkému snížení jasnosti hvězdy. Astronomové vedení Aviadem Panahim nyní reportují potvrzení existence dvou velkých exoplanet detekovaných teleskopem Gaia.

Vesmírná loď Starliner od Boeingu je na cestě zpět

Obrázek k článku:

V noci ze čtvrtka na pátek odletěla na oběžnou dráhu nově vyvinutá vesmírná loď Starliner. Jde o její druhý let do vesmíru, ten první v roce 2019 nevyšel podle plánu a je proto třeba jej zopakovat. Při tomto testovacím letu s označením OFT-2 doletěla kapsle automaticky k ISS, kde na několik dní zakotví. Pokud NASA uzná Starliner jako bezpečný, mohla by ještě letos následovat pilotovaná mise CFT.

Kolem Země dnes proletěla letos zatím největší planetka

Obrázek k článku:

V pátek odpoledne proletěla kolem Země letos největší planetka. Nese označení (7335) 1989 JA a přiblížila se na zhruba desetinásobek vzdálenosti Měsíce. Kolize se Zemí nehrozila a průlet neohrozil ani žádné družice na oběžné dráze. Průlet velkého tělesa byl nicméně skvělou příležitostí pro jeho průzkum pozemními observatořemi.

V Místní skupině galaxií byla objevena nová trpasličí galaxie Tucana B

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti asi 4,6 milionů světelných let byla objevena doposud neznámá galaxie s velmi malou svítivostí (ultra-faint dwarf galaxy, UFD). Studium jejích hvězd ukázalo, že se v ní nenachází mladé hvězdy a neobsahuje žádné neutrální plyny, ze kterých by vznikly. To by naznačovalo, že je velmi stará. Galaxie je součástí stejné skupiny galaxií jako Mléčná dráha a dostala označení Tucana B.

U hvězdy HD 28109 byly objeveny tři exoplanety

Obrázek k článku:

U hvězdy HD 28109 vzdálené 456 světelných let se astronomům podařilo potvrdit existenci trojice exoplanet. Všechny tři jsou větší než Země a podobají se spíš planetě Neptun. Dvě vnější planety byly poprvé detekovány vesmírným teleskopem TESS, při snaze potvrdit jejich existenci se astronomům podařilo objevit ještě jednu. Při studiu tohoto planetárního systému vědci využili mimo jiné teleskopu ASTEP na Antarktidě.

Trpasličí planeta Ceres zřejmě vznikla dál od Slunce a potom změnila pozici

Obrázek k článku:

Ceres je trpasličí planeta v Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. V průměru má necelých tisíc kilometrů a jde o zdaleka největší těleso v této oblasti. Podle nově publikované studie tam ale nepatří, vznikla jinde a poté se přesunula.

Ruská družice označená písmenem Z se porouchala a shořela v atmosféře

Obrázek k článku:

29. dubna vynesla raketa Angara-1.2 na oběžnou dráhu špionážní družici Kosmos-2555. Podobně jako některé vojenské vybavení při probíhající ruské invazi na Ukrajinu byl kryt rakety s družicí označen písmenem Z. Družice se sice úspěšně dostala na požadovanou oběžnou dráhu, 16. května se z ní ale odchýlila a následně shořela v atmosféře.

Sonda Solar Orbiter pořídila unikátní snímky Slunce

Obrázek k článku:

Tyto detailní záběry sluneční korony pořídila v březnu letošního roku evropsko-americká vesmírná sonda Solar Orbiter. Nacházela se při tom pouhých 0,378 AU od Slunce, tedy blíž než planeta Merkur. Na snímku je oblast sluneční korony označovaná jako aktivní region, kde panují teploty kolem milionu stupňů.

Mise sondy InSight na Marsu se pomalu chýlí ke konci, NASA plánuje její poslední měsíce

Obrázek k článku:

Stacionární sonda InSight na Marsu přistála v roce 2018. Od té doby měří seismickou aktivitu a sleduje počasí v oblasti Elysium Planitia. Její solární panely však dodávají stále méně energie vědeckým přístrojům, protože se na nich usazuje prach. NASA počítá, že sonda bude aktivní už jen pár měsíců a poté se odmlčí nadobro. Připravila proto plán, který umožní sběr dat po co nejdelší dobu.

Ve starých datech z teleskopu Hubble se ukrývaly stovky neznámých planetek

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Hubble pořídil za svou více než 30letou misi obrovské množství snímků. Na mnohých z nich zachytil také prolétávající planetky, které však vědci odfiltrovávali, protože jejich výzkum se zpravidla soustředil na vzdálené hvězdy a galaxie. Nyní se na tyto zahozené planetky vědci zaměřili a identifikovali mezi nimi tisícovku dosud neznámých objektů ze sluneční soustavy.

Kouzelné mlhoviny: Mlhovina M2-9 je výsledkem gravitačního tance dvou hvězd

Obrázek k článku:

Planetární mlhovina M2-9 (Twin Jet Nebula, Minkowski's Butterfly, Motýlí mlhovina) se řadí mezi bipolární. Tyto mlhoviny vznikají z binárních systémů, kde jedna z hvězd vstoupila do fáze červeného obra.

Původně vzdálená galaxie je ve skutečnosti velmi zářivý pulzar

Obrázek k článku:

Objekt, který astronomové původně považovali za vzdálenou galaxii, je ve skutečnosti velmi zářivá neutronová hvězda v sousední galaxii. Hvězda PSR J0523−7125 září 10x víc než ostatní známé neutronové hvězdy mimo naši galaxii.

Dnes ráno nastalo úplné zatmění Měsíce

Obrázek k článku:

V pondělí brzy ráno nastalo úplné zatmění Měsíce. Z území České republiky bohužel bylo pozorovatelné pouze zatmění částečné. V době, kdy byl Měsíc celý ve stínu, už byl totiž několik hodin zapadlý. Nebeskou podívanou si vychutnali hlavně v Americe a v Africe.

V měsíčním regolitu se podařilo vypěstovat první rostliny

Obrázek k článku:

Vědcům z University of Florida se podařilo vypěstovat rostliny v půdě, kterou přivezli astronauti při misích Apollo 11, 12 a 17 z Měsíce. Tento objev by mohl pomoci budoucím astronautům, kteří by se na povrch Měsíce mohli vrátit už v roce 2025. Při svém výzkumu vědci také zjistili, že v regolitu, který byl delší dobu vystavený kosmickému záření na povrchu Měsíce, se rostlinám daří hůř.

Data z čínského roveru naznačují, že voda byla na povrchu Marsu relativně nedávno

Obrázek k článku:

Doposud vědci předpokládali, že voda pokrývala části povrchu planety Mars až do doby před 3 miliardami let. Analýza hornin v oblasti Utopia Planitia čínským roverem Zhurong ale nyní ukazuje, že voda hrála důležitou roli při jejich formaci, a to zřejmě v době mnohem mladší než 3 miliardy let.

Astronomové poprvé pozorovali rentgenový záblesk před novou

Obrázek k článku:

Německý vesmírný teleskop eRosita zachytil v roce 2020 silný záblesk rentgenové radiace. Jednalo se o předzvěst novy YZ Reticuli, která se na stejném místě objevila po jedenácti hodinách. Novy se na obloze objevují celkem často a můžete je někdy vidět i na vlastí oči, krátký rentgenový záblesk, který jim předchází, se však podařilo pozorovat poprvé.

První detailní snímek supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Astronomové dnes na několika souběžně probíhajících tiskových konferencích představili první snímek černé díry v jádru naší galaxie Sagittarius A*. Pořídili jej pomocí Event Horizon Telescope (EHT), sítě propojených teleskopů z celého světa. Nová data potvrzují, že se skutečně jedná o supermasivní černou díru.

Vývoj protoplanetárních disků je u většiny hvězd podobný

Obrázek k článku:

Skupina astronomů vedená Sierkem van Terwisgou analyzovala několik stovek disků prachu u mladých hvězd v souhvězdí Orion. Postupným shlukováním prachu v těchto místech dochází ke vzniku planet. Výsledky nového výzkumu indikují, že tyto struktury se v naší části Mléčné dráhy vyvíjejí velmi podobným způsobem.

Sonda InSight v květnu zaznamenala zatím největší otřesy na Marsu

Obrázek k článku:

Stacionární sonda InSight je vybavena zařízením, které měří otřesy povrchu planety Mars. Doposud nejsilnější zaznamenané otřesy byly z loňského srpna a měly magnitudu 4,2. V květnu se ale Mars otřásl ještě víc - sonda InSight zachytila zemětřesení o síle 5 stupňů.

Astronomové zaznamenali kilonovu v místě, ze kterého vychází záblesky gama záření

Obrázek k článku:

Tým astronomů vedený J. C. Rastinejadem objevil kilonovu vycházející ze známého zdroje gama záření GRB 211211A. Kilonova (známá také jako r-proces supernova) je exploze, která nastává při kolizi dvou kompaktních objektů jako jsou neutronové hvězdy, vznikají při ní těžké prvky. Ve stejném místě byl už 21. prosince 2021 detekován dlouhý záblesk gama záření.

Čínská raketa Long March dnes vynesla na oběžnou dráhu nákladní modul Tianzhou-4

Obrázek k článku:

Tianzhou-4 je už třetí zásobovací mise k čínské orbitální stanici Tiangong. Aktuálně je start plánován na dnešních 19:56. Na palubě automatické zásobovací lodi jsou zásoby pro posádku astronautů, která by měla ke stanici odletět v červnu ve vesmírné lodi Shenzhou-14. Stanice Tiangong je zatím ještě pořád ve výstavbě, už k ní ale létají pilotované i robotické lodě.

Objev exoplanet u nezvykle velké hvězdy Mu2 Scorpii

Obrázek k článku:

Téměř všechny dnes známé explanety se nachází u hvězd, které mají méně než 2,3 hmotnosti Slunce. Astronomové vedení Vitem Squicciarinim nyní reportují objev exoplanety a náznak dalšího objektu u hvězdy Mu2 Scorpii, která má kolem 8-9násobku hmotnosti Slunce. Novou exoplanetu se jim podařilo přímo vyfotit teleskopem VLT.

Pohlednice z Marsu: Tektonické zlomy Tantalus Fossae

Obrázek k článku:

Na této fotografii je orbitální sondou Mars Express zachycen kráter uprostřed oblasti Tantalus Fossae. Jedná se o síť dlouhých zlomů na severní polokouli Marsu, které se táhnou do délky až tisíc kilometrů. Vznikly v důsledku růstu blízké sopky Alba Mons, když došlo k propadu části okolního povrchu. Dnes jsou tyto zlomy hluboké kolem 350 metrů.

Vizualizace NASA ukazuje nejlépe prozkoumané hvězdné systémy s černými děrami

Obrázek k článku:

Jedním z nejlepších způsobů, jak najít černou díru, je hledat zdroj specifického rentgenového záření. To pochází z binárních systémů, ve kterých se jedna z hvězd proměnila v černou díru a nyní pohlcuje materiál ze svého souseda. NASA vytvořila animaci, ve které charakterizuje 22 takových systémů z Mléčné dráhy.

Objev černé vdovy s nejkratší periodou

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 3 tisíc světelných let objevili astronomové vedení Kevinem Burdgem vzácnou binární hvězdu. Tvoří ji neutronová hvězda, která pohlcuje materiál ze svého souseda. Hvězdy kolem sebe vzájemně rotují dosud nejrychlejší zaznamenanou rychlostí - každých 62 minut.

Čína má v plánu postavit vlastní komunikační síť na oběžné dráze Měsíce

Obrázek k článku:

Čína má v plánu vystavět konstelaci družic na oběžné dráze Měsíce, která umožní plánování komplexních lunárních misí. Zatím neurčený počet satelitů má umožnit jak komunikaci se Zemí, tak navigaci na povrchu Měsíce. První družice by mohly odletět do vesmíru v roce 2023, nebo 2024.

Objev tří exoplanet velikosti Jupitera u hvězd podobných Slunci

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo potvrdit existenci trojice nových exoplanet TOI-1820 b, TOI-2025 b, a TOI-2158 b. Jejich signály se nacházely v datech z teleskopu TESS. Ve všech třech případech se jedná o planety zhruba velikosti Jupitera, které obíhají hvězdy podobné Slunci.

Spojené arabské emiráty vyšlou vlastního astronauta na ISS

Obrázek k článku:

Spojené arabské emiráty (UAE) podepsaly dohodu se společností Axiom, která nedávno vyslala trojici vesmírných turistů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Předmětem dohody je let arabského astronauta na ISS v příštím roce. Na stanici na oběžné dráze stráví půl roku, což je srovnatelné s běžnými astronauty NASA a ESA.

Teleskop Gaia detekoval zvýšenou aktivitu od jedné hvězd v Mléčné dráze, mohlo by jít o novu

Obrázek k článku:

V únoru objevili astronomové narůstající aktivitu přicházejí od jedné z hvězd v Mléčné dráze. Následná analýza ukázala, že se tento nárůst objevil i v dalších zařízeních, a to už kolem 25 ledna. Podle týmu astronomů vedených Eliasem Aydim se zřejmě jedná o novu v rané fázi.

Společnost Rocket Lab zachytila helikoptérou raketu vracející se z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

Společnost Rocket Lab se v úterý brzy ráno středoevropského letního času poprvé pokusila zachránit první stupeň rakety Electron, která vynesla na oběžnou dráhu 34 malých družic. Šlo o první pokus zachránit použitou raketu pomocí vrtulníku. Raketa byla nakonec shozena do moře, Rocket Lab však považuje pokus za úspěšný.

Společnost SpaceX úspěšně použila jediný stupeň rakety Falcon 9 dvakrát během 3 týdnů

Obrázek k článku:

Tím, že první stupeň raket Falcon 9 po svém využití přistává zpátky na Zemi, může je SpaceX použít vícekrát. Některé z raket už byly ve vesmíru víc než desetkrát. S posledním vynesením družic Starlink americká firma pokořila další rekord - v rychlosti obratu jediné rakety. Booster s označením B1062 letěl v pátek do vesmíru už po šesté, a to po pouhých 21 dnech od svého předchozího letu.

Ukázka výkonu teleskopu JWST: srovnání s teleskopy WISE a Spitzer

Obrázek k článku:

Astronom Andras Gaspar vytvořil koláž, která ukazuje stejné místo ve vesmíru, vyfocené třemi různými teleskopy. Je na ní dobře vidět, jak teleskop Jamese Webba změní naše vnímání vesmíru. Snímek z JWST je výrazně detailnější a čistější než ty pořízené staršími teleskopy WISE a Spitzer.

U hvězdy TOI 500 byly objeveny 3 nové exoplanety

Obrázek k článku:

Hvězda TOI 500 (Gliese 9224) se nachází 155 světelných let od Slunce a už dříve u ní byla objevena tranzitující exoplaneta TOI 500 b. V nové studii nyní astronomové reportují objev dalších tří planet, které svou gravitací působí na hvězdu. Nově objevené exoplanety mají hmotnost mezi 5 a 33 hmotnostmi Země.

U hvězdy Beta Pictoris bylo identifikováno 30 exokomet

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Alainem Lecavelierem se podařilo napočítat hned 30 komet, které obíhají blízkou hvězdu Beta Pictoris. Pomohl jim k tomu vesmírný teleskop TESS, který hvězdu pozoroval celkem 156 dní. Přístroj zaznamenal přechody komet před hvězdou, které způsobily její slabé pohasnutí.

Na jižním pólu Marsu se pohybují ledovce z oxidu uhličitého

Obrázek k článku:

Ledovce na jižním pólu Marsu se pohybují a vytváří v některých místech až kilometr tlustou vrstvu. Ty, které jsou tvořené oxidem uhličitým, se pohybují až 100x rychleji, než ledovce z vody. Vyplývá to ze simulací provedených na základě pozorování vesmírnými sondami z oběžné dráhy.

Posádka mise Crew-4 odletěla k ISS, čekalo se na přílet trojice vesmírných turistů

Obrázek k článku:

Mise Crew-4 měla podle původních plánů odstartovat v sobotu 23. dubna v 11:26 středoevropského letního času. Nepříznivé počasí však zpozdilo odlet předchozí mise Axiom-1 od ISS a dochází tak k posunu i mise Crew-4 až na středu. Posádku vynesla na oběžnou dráhu vesmírná loď Crew Dragon, konkrétně zcela nové plavidlo Freedom. Pro SpaceX jde o čtvrtou pilotovanou misi k ISS v rámci stávajícího kontraktu s NASA.

Vesmírná sonda OSIRIS-REx prozkoumá planetku Apophis

Obrázek k článku:

Sonda OSIRIS-REx v říjnu 2020 posbírala vzorky hornin z povrchu planetky Bennu. V září 2023 proletí kolem Země a kontejner s materiálem vypustí do atmosféry. Tím ale její mise neskončí, NASA ji totiž plánuje poslat k dalšímu cíli: planetce Apophis. Mise zároveň dostane nové jméno: OSIRIS-APEX (OSIRIS-Apophis Explorer).

NASA prodloužila 8 vesmírných misí

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura NASA prodloužila provoz 8 robotických sond. Zřejmě nejzajímavější je potvrzení nového cíle pro vesmírnou sondu OSIRIS-REx, která v roce 2023 zamíří k planetce Apophis. Ve svém zkoumání Marsu budou pokračovat mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Curiosity a InSight. Měsíc bude dál obíhat sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která jej mapuje už od roku 2008. V průzkumu Kuiperova pásu potom bude pokračovat sonda New Horizons.

Oběžná dráha Pluta je na hraně chaosu, pomáhá gravitace Jupitera

Obrázek k článku:

Na rozdíl od planet ve sluneční soustavě obíhá trpasličí planeta Pluto Slunce na eliptické oběžné dráze s vysokou inklinací. Podle nové studie, je tato zvláštní oběžná dráha relativně stabilní v dlouhém období, k jejímu narušení by ale mohlo stačit málo. Důležitou roli v jejím formování mají velké planety sluneční soustavy.

Planeta b u hvězdy HD 131399 neexistuje, jedná se o rychle se pohybující objekt na pozadí

Obrázek k článku:

Tým, který v roce 2016 oznámil objev exoplanety v systému HD 131399 se třemi hvězdami, nyní svou studii stáhnul. Po opakovaném pozorování vědci potvrdili, že se ve skutečnosti jedná o mnohem vzdálenější objekt. Ten se sice zdánlivě pohybuje společně s trojhvězdou ale dělí je příliš velká vzdálenost a gravitačně provázané nejsou.

Dvojité pukliny na povrchu Europy by mohly být projevem vodních kapes blízko povrchu

Obrázek k článku:

Vědci studující geologii v Grónsku si všimli, že na Europě jsou podobné úkazy jako na ledovém ostrově na naší planetě. Dvojité pukliny v ledové slupce Europy jsou s těmi v Grónsku nápadně podobné a mohly by být způsobeny podobnými procesy. Na Zemi je způsobují kapsy vody relativně blízko pod povrchem. Původ útvarů na Europě zatím není zřejmý, podle vědců by mohlo jít o kapsy vody několik kilometrů pod povrchem měsíce.

Urychlovač LHC byl po třech letech opět uveden do provozu

Obrázek k článku:

V pátek byl po tříleté odstávce zprovozněn vylepšený urychlovač LHC pod Alpami. Nové zařízení bude srážet protony při ještě větších rychlostech, což by mělo vědcům odkrýt dosud neviděné struktury, které tvoří samotnou podstatu hmoty. Urychlovač bude nejprve spuštěn s pomalejšími protony, jejich energie bude v následujících měsících postupně zvyšována.

Teleskop MeerKAT zachytil rádiové vlny od blízkého červeného trpaslíka SCR 1746−3214

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo identifikovat další malou hvězdu, která emituje rádiové záření. Jedná se o aktivního červeného trpaslíka SCR 1746−3214 ve vzdálenosti 39 světelných let. Hvězdy z této třídy jsou často velmi aktivní, elektromagnetické záření v rádiovém spektru lze nicméně pozorovat jen u těch nejbližších.

Objev dvou malých skalnatých exoplanet ve vzdálenosti 33 světelných let

Obrázek k článku:

Hvězda Gliese 239 se nachází 33 světelných let daleko od Slunce. Jedná se o relativně zářivého červeného trpaslíka, který má asi polovinu hmotnosti Slunce. V datech získaných vesmírným teleskopem TESS zde teď astronomové našli 2 malé skalnaté exoplanety. Svou hvězdu obíhají velmi blízko a na jejich povrchu proto panují vysoké teploty. Relativní blízkost z těchto planet dělá vhodné kandidáty na průzkum atmosféry pomocí JWST.

Rover Perseverance zachytil zatmění Slunce na Marsu

Obrázek k článku:

Rover Perseverance vyfotil měsíc Phobos, jak zakryl část slunečního kotouče na obloze Marsu. Zatmění Slunce je na sousední planetě odlišné - tamní měsíce totiž nejsou kulaté a jsou také menší. Phobos proto nezakryl celé Slunce, ale jen jeho část.

Hvězdu TOI 1710 obíhá v blízkosti exoplaneta větší než Neptun

Obrázek k článku:

Pomocí vesmírného teleskopu TESS se astronomům podařilo objevit exoplanetu TOI 1710 b, která obíhá hvězdu podobnou Slunci. Tato exoplaneta zdánlivě připomíná planetu Neptun ve sluneční soustavě, nachází se ale velmi blízko svojí hvězdy, kterou oběhne za 24 dní. Podle autorů nové studie se jedná o jeden z nejlepších cílů z této kategorie exoplanet pro průzkum atmosféry.

Astronomové popsali novou třídu hvězdných explozí - mikronovu

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Simonem Scaringi popsali nový druh novy - exploze, která nastává, když bílý trpaslík pohlcuje hmotu ze sousední hvězdy. Nově identifikovaná exploze je výrazně menší a trvá kratší dobu než běžná nova.

Vesmírné mise pro příští dekádu: Vědci doporučují NASA průzkum Uranu a Enceladu

Obrázek k článku:

Každých 10 let se NASA obrací na vědeckou komunitu, aby vybrala nejzajímavější cíle příštích vesmírných misí. V poslední tzv. decadal survey nyní vědci NASA doporučují vyslat vlajkovou misi k planetě Uran. Pokud by NASA měla v příští dekádě dost prostředků i na druhou vlajkovou misi, měla by také poslat sondu k Enceladus, na kterém by mohla i přistát. Poslední vlajkovou misí NASA je rover Perseverance a z budoucích je to plánovaná sonda Europa Clipper.

Objev binární neutronové hvězdy s rekordně kruhovou oběžnou dráhou

Obrázek k článku:

Binární neutronové hvězdy jsou vzácné. Do dnešního dne je takových systémů známo jen 20. Astronomům ale mohou prozradit mnohé o chování hmoty, energie a prostoru v extrémních situacích, musí totiž přežít hned dvě supernovy. První známá binární neutronová hvězda vedla k prvnímu nepřímému pozorování gravitačních vln. Nově objevená dvojhvězda PSR J1325-6253 nyní představuje pro vědce novou výzvu: její složky se vzájemně obíhají na téměř kruhových oběžných drahách.

Zmenšení červení obři prohrávají boj s bílými trpaslíky

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Yaguangem Li se podařilo najít 40 exemplářů nezvykle malých červených obrů. Využili k tomu data z dnes už vysloužilého vesmírného teleskopu Kepler, který u hvězd hledal exoplanety. Podle závěrů nové studie jsou tito zmenšení obři pravděpodobně součástí binárních systémů s bílými trpaslíky, kteří z nich svou gravitací vysávají materiál.

Trojice čínských astronautů se úspěšně vrátila na Zemi

Obrázek k článku:

Čínská mise Shenzhou-13 byla úspěšně završena, když se trojice astronautů v neděli vrátila na povrch planety. Na oběžné dráze strávili 183 dní na čínské orbitální stanici Tiangong. Během svého času ve vesmíru prováděli experimenty a pokračovali s výstavbou orbitální stanice. V následujících měsících by se ke stanici Tiangong měla vydat další posádka ve vesmírné lodi Shenzhou-14.

Objev 9 mladých hvězd bohatých na lithium přináší nové indicie o jejich původu

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu LAMOST se astronomům podařilo identifikovat 9 nevyvinutých hvězd bohatých na lithium. Existence této kategorie hvězd vyžaduje nějakou formu obohacení lithiem, není ale zřejmé, jakým procesem k němu dochází. Podle nové studie publikované týmem vedeným Tai-Sheng Yanem je nejpravděpodobnější vysvětlení pohlcením materiálu z okolí, který je na lithium bohatý.

U blízké hvězdy Gliese 514 se nachází exoplaneta, která prolétává obyvatelnou zónou

Obrázek k článku:

U hvězdy Gliese 514 ve vzdálenosti 25 světelných let byla potvrzena existence exoplanety, která má zřejmě vysoce excentrickou dráhu. Při svém oběhu kolem hvězdy stráví kolem třetiny roku v obyvatelné zóně, kde by mohly existovat vhodné podmínky pro existenci života. Podle autorů studie podané k review představuje planeta Gliese 514 b zajímavý případ proměnlivého prostředí a zaslouží si další studium.

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy má přes 130 kilometrů v průměru

Obrázek k článku:

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr 100 až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci si nejprve nebyli jistí charakterem objektu, jeho aktivita ale naznačuje, že se jedná o kometu.

V kulové hvězdokupě NGC 6440 se podařilo najít dva nové milisekundové pulzary

Obrázek k článku:

Pomocí radioteleskopu MeerKAT se astronomům podařilo identifikovat dvě nové pulzující neutronové hvězdy v kulové hvězdokupě NGC 6440. Celkem se tak počet pulzarů v této skupině hvězd zvedl na osm. U jednoho z nich astronomové objevili malý objekt, který je nejmenší ze všech souputníků pulzarů v kulových hvězdokupách. Pravděpodobně se jedná o zbytek hvězdy, ze které pulzar vysál část hmoty.

Rozdíly mezi přivrácenou a odvrácenou stranou Měsíce mohou být následkem impaktu, při kterém vznikl kráter Aitken

Obrázek k článku:

Nový výzkum ukazuje, že dávná kolize Měsíce s dalším tělesem, která dala vzniknout obřímu kráteru Aitken, může stát za rozdílným vzhledem dvou odlišných polokoulí našeho souputníka. Přivrácená a odvrácená strana Měsíce se totiž liší nejen barevně, ale také svým složením. To by mohlo být výsledkem zahřátí nitra Měsíce v důsledku srážky s velkým tělesem.

V tajných dokumentech se ukrývaly informace o mezihvězdném objektu, který se srazil se Zemí v roce 2014

Nad Papuou Novou Guineou se v roce 2014 objevil zářivý bolid. Událost v té době nevyvolala nijak zvláštní povšimnutí. Až v roce 2019 připravila dvojice vědců z Harvardu studii, ve které odhadli rychlost tohoto meteoru na víc než 200 tisíc km/h, což je víc, než je u meteorů běžné. Vysoké rychlosti jsou naopak typické pro návštěvníky z mezihvězdného prostoru. Klíč k potvrzení původu tohoto bolidu se ale doteď skrýval v utajovaných dokumentech amerického ministerstva obrany.

Na Neptunu 15 let klesala globální teplota, zatím není zřejmé proč

Obrázek k článku:

Astronomové pozorovali 17 let planetu Neptun a měřili teploty v její stratosféře. Ke svému překvapení zjistili, že na začátku léta na jižní polokouli několik let klesaly globální teploty. Až po několika letech léta začalo docházet k oteplování jižních oblastí. Jaké procesy stojí za těmito teplotními výkyvy zatím není zřejmé.

Mezi desítkou nově identifikovaných gravitačních vln je i kolize nezvyklého páru černých děr

Obrázek k článku:

V posledních sedmi letech vědci zachytili a identifikovali celkem 90 signálů gravitačních vln. Zásluhu na tom mají dva detektory: Evropský Virgo a americký LIGO. V datech z roku 2019 se nyní vědcům podařilo rozpoznat dalších 10 signálů. Mezi nimi se nachází kolize černých děr nezvyklých velikostí a také například srážka masivní černé díry s menší, která měla opačnou rotaci.

V datech z teleskopu Kepler se ukrývala vzdálená exoplaneta

Obrázek k článku:

Teleskop Kepler sice ukončil svou misi v roce 2018, s daty, která posbíral, však vědci pracují do dnešního dne. Nyní oznámili nejvzdálenější exoplanetu objevenou tímto přístrojem - nachází se 17 tisíc světelných let daleko. Kepler k detekci na takovou vzdálenost nebyl navržen, exoplanetu K2-2016-BLG-0005Lb zachytil pouze díky efektu gravitační mikročočky.

Vesmírná loď Crew Dragon je na cestě k ISS s trojicí platících turistů

Obrázek k článku:

První ryze turistická mise Axiom-1 (Ax-1, Axiom Mission 1) se třemi platícími zákazníky na ISS je na cestě. Společnost SpaceX je ke stanici vyslala ve vesmírné lodi Crew Dragon doprovází je zkušený astronaut. Každý z turistů za cestu zaplatil 55 milionů dolarů. Společnost Axiom Space, která misi zorganizovala, plánuje další mise a za dva roky by chtěla k ISS začít připojovat vlastní komerční moduly.

Měsíc Ganymede vytváří v atmosféře planety Jupiter vlastní polární záře

Obrázek k článku:

Vědcům pracujícím s daty z vesmírné sondy Juno se podařilo propojit největší měsíc planety Jupiter a polární záře v její atmosféře. Ganymede je jediný měsíce ve sluneční soustavě, který má vlastní magnetické pole. Jeho interakce s magnetickým polem planety vede ke vzniku něterých polárních září na Jupiteru.

Teleskop MeerKAT detekoval nejvzdálenější megamaser

Obrázek k článku:

Při srážce galaxií dochází k vzájemnému promíchávání jejich plynů. Na některých místech může docházet k tak velkému zahuštění těchto plynů, že z nich začne vycházet koncentrované světlo. Pomocí teleskopu MeerKAT se nyní astronomům podařilo pozorovat nejvzdálenější takový objekt, pojmenovali jej Nkalakatha.

Astronomové spatřili nejvzdálenější galaxii HD1, vznikla krátce po Velkém třesku

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Fabiem Pacuccim se podařilo identifikovat nejvzdálenější objekt ve vesmíru. Pozorované světlo opustilo galaxii označenou jako HD1 pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Galaxie má rudý posuv indikující zčervenání světla v důsledku rozpínání vesmíru 13,3. HD1 je o asi 100 milionů let starší než předchozí rekordman GN-z11.

Tisíce družic Kuiper od Amazonu budou vynášet rakety, které do vesmíru ještě neletěly

Obrázek k článku:

Družice Kuiper poskytující globální internet budou na oběžnou dráhu vynášet rakety New Glenn (od Blue Origin), Vulcan (ULA) a Ariane 6 (Arianespace). Ani jedna z těchto raket zatím do vesmíru ještě neletěla, nová dohoda se společností Amazon však více než zdvojnásobuje plánované mise těchto nosičů.

Čerstvá kometa C/2021 O3 by mohla být viditelná na přelomu dubna a května

Obrázek k článku:

Loni objevená kometa C/2021 O3 (Pan-STARRS) se koncem dubna přiblíží ke Slunci a začátkem května k Zemi. Pokud bude dostatečně aktivní, mohla by být dobře pozorovatelná dalekohledem a možná i bez něj. Aktuálně ale kometa není ze Země vidět, nachází se příliš blízko Slunci. Její aktuální aktivita je tak pro astronomy zatím velkou neznámou.

Astronomové objevili novou trpasličí galaxii v blízkosti Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Williamem Cernym oznámili objev nové trpasličí galaxie Pegasus IV s velmi malou svítivostí (ultra-faint dwarf galaxies, UFDs). Jedná se o typ malých galaxií, s velkým podílem temné hmoty. Astronomové předpokládají, že může jít o fosilie z rané fáze vývoje vesmíru.

Pohlednice z Marsu: Duny v kráteru Russell

Obrázek k článku:

V kráteru Russell na Marsu se nachází duny pokryté dlouhými čarami. Ty jsou pravděpodobně způsobeny materiálem padajícím svahem dolů, který za sebou zanechává dlouhou stopu. Někteří vědci se domnívají, že by za těmito útvary mohla být kapalná voda, jiní vidí příčinu spíše ve zmrzlém oxidu uhelnatém.

13 nově objevených pulzarů činí z hvězdokupy NGC 1851 jednu z nejbohatších na tento druh neutronových hvězd

Obrázek k článku:

Za pomoci afrického teleskopu MeerKAT se astronomům vedeným Alessandrem Ridolfim podařilo identifikovat 13 nových pulzarů v kulové hvězdokupě NGC 1851. Jedná se o rychle rotující neutronové hvězdy, jejichž světlo při pozorování ze Země pravidelně bliká. 12 z nově objevených objektů jsou tzv. milisekundové pulzary, které se kolem svojí osy otočí rychleji než za 30 milisekund.

Mlhovina vytvořená supernovou Cassiopeia A se na některých místech smršťuje

Obrázek k článku:

Pozůstatky supernovy Cassiopeia A jsou dobře prozkoumány. Mlhovina, která po explozi masivní hvězdy zůstala, září hlavně v rentgenovém spektru a proto se k jejímu pozorování nejlépe hodí observatoře jako je Chandra. Z dat posbíraných tímto vesmírným teleskopem za posledních 19 let sestavili astronomové vývoj jednotlivých součástí této struktury. V nové studii nyní popisují obrácený pohyb jednoho z oblaků hmoty, která se ve všech ostatních směrech rozšiřuje od středu ven.

Teleskop Hubble vyfotografoval zatím nejvzdálenější hvězdu: 28 miliard světelných let daleko

Obrázek k článku:

Díky unikátnímu postavení několika galaxií se vědcům podařilo identifikovat zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru. Nachází se neuvěřitelných 28 miliard světelných let a byla objevena díky fenoménu známému jako gravitační čočka. Hvězda s neformálním označením Earendel by mohla mít podle odhadu astronomů až 500 slunečních mas.

Na povrchu Pluta se nacházejí obří ledové sopky

Obrázek k článku:

Nezvyklý terén některých regionů trpasličí planety Pluto naznačuje, že zde byly relativně nedávno aktivní ledové vulkány. Nový výzkum vychází ze snímků pořízených vesmírnou sondou New Horizons v roce 2015. Podobné útvary se předpokládají i na dalších objektech ve sluneční soustavě (například měsíce Titan a Triton). Ledové sopky (kryovulkány) se podobají sopkám, na povrch z nich však vyvěrá voda smíchaná s dalšími chemikáliemi, nebo led podobně jako u ledovců.

VIDEO: Detailní simulace vývoje vesmíru

Obrázek k článku:

Nově zveřejněná animace ukazuje simulaci vývoje vesmíru v jeho ranné fázi existence. Začíná v období reionizace vesmíru a vzniku prvních galaxií před 13 miliardami let. Postupně ukazuje, jak nově se rodící galaxie vytváří strukturu vesmíru. Simulace s označením Thesan zahrnuje stovky tisíc galaxií v prostoru, který má 300 milionů světelných let napříč.

Hmotnost supermasivní černé díry ovlivňuje, jak se v galaxii rodí nové hvězdy

Obrázek k článku:

V každé galaxii vznikají nové hvězdy v jiném míře, někde se rodí velmi intenzivně a jinde naopak téměř vůbec. Co za tímto rozdílem stojí doposud nebylo zřejmé. Nové simulace nyní určily jako nejdůležitější faktor supermasivní černé díry v jádru galaxie. Podle nové studie stojí tyto černé díry za zahříváním a rozvířením materiálu, ze kterého by hvězdy vznikly.

V oceánu na Europě by mohlo být tolik kyslíku co v mořích na Zemi

Obrázek k článku:

Nové počítačové simulace ukazují, že slaná voda v ledové slupce měsíce Europa může přenášet kyslík z povrchu do oceánu pod ní. Podle nové studie by mohlo být množství kyslíku v podpovrchovém oceánu Europy dokonce srovnatelné s tím v pozemských oceánech. Přítomnost kyslíku by mohla umožnit existenci živých organismů na Europě.

Zvuk je v atmosféře Marsu pomalejší než na Zemi

Obrázek k článku:

Analýzou zvuků nahraných roverem Perseverance se vědcům podařilo určit rychlost zvuku na Marsu: 240 m/s (na Zemi je jeho rychlost ve vzduchu 343 m/s). K tomuto závěru vědci přišli pozorováním záblesků způsobených laserem roveru, který slouží k analýze složení hornin. Porovnali je se zvuky zaznamenanými mikrofony a změřili jejich zpoždění.

Mise teleskopu SPHEREx, který bude mapovat galaxie ve vesmíru, pokročila do další fáze

Obrázek k článku:

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Mise, která bude mít za úkol mapovat celou oblohu každého půl roku, má začít nejdřív v dubnu 2025. Po loňském schválení předběžného designu sondy byl nyní schválen design finální. Teď je na řadě vývoj a výroba jednotlivých komponent teleskopu.

Mléčná dráha zřejmě vznikla už krátce po Velkém třesku, o 2 miliardy let dřív, než se myslelo

Obrázek k článku:

Data z vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v naší galaxii, odhalila překvapivé stáří jedné z částí Mléčné dráhy. Tzv. tlustý disk naší galaxie se podle nové studie začal formovat už přes 13 miliardami let, tedy pouhých 0.8 miliard let po Velkém třesku.

Po 30 letech hledání našlo lidstvo 5 tisíc planet u jiných hvězd

Obrázek k článku:

Počet známých exoplanet překročil hranici 5 000. Stalo se tak po zahrnutí 65 nově identifikovaných světů do archivu exoplanet NASA. Největší podíl na nových objevech má vesmírný teleskop Kepler. V archivu je potom zhruba třetina plynných obrů, třetina planet podobných Neptunu a třetina tzv. superzemí. Skalnatých planet podobných Zemi jsou pouze asi 4 %.

Po dobu tří měsíců pulzoval na obloze neobvyklý zdroj silných rádiových vln, potom utichl

Obrázek k článku:

Při průzkumu zdrojů rádiových vln z hlubokého vesmíru vědci narazili na objekt, který se svým chováním vymyká všemu, co doposud pozorovali. Během tří měsíců vysílal velmi intenzivní radiaci s nezvyklou periodou 18 minut a potom zcela utichl. Astronomové dnes ve vesmíru neznají žádný objekt, který by se takto choval a dodnes neví, co rádiové signály způsobilo.

Astronomové pořídili zatím nejdetailnější snímek zvláštního rádiového kruhu ORC1

Obrázek k článku:

Vesmír je plný jevů, jejichž původ dnes vědci nedokáží vysvětlit. Patří mezi ně i tzv. Zvláštní rádiové kruhy (Odd Radio Circles, ORCs). Tyto obří objekty vyzařují světlo pouze v rádiovém spektru a vytváří jasně ohraničené kruhy. Do března 2022 jich bylo identifikováno pouze pět. Astronomové s pomocí radioteleskopu MeerKAT nyní pořídili nejdetailnější snímek jednoho z nich.

Kometa Leonard se při průletu kolem Slunce rozpadla

Obrázek k článku:

Nedávná pozorování komety C/2021 A1 (Leonard) ukazují, že po lednovém průletu kolem Slunce ztratila své jádro i ocas. Astronomové se shodují, že došlo k jejímu rozpadu, nepřežila totiž přiblížení k hvězdě. Jako jeden z prvních to zaznamenal 23. února Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

OneWeb už nebude své internetové satelity vypouštět na ruských raketách, místo toho přejde ke konkurenci SpaceX

Obrázek k článku:

Londýnská společnost OneWeb buduje na oběžné dráze flotilu družic, které budou poskytovat globální internet. Aktuálně (březen 2022) jich operuje už 428. Její smlouva s francouzskou firmou Arianespace počítala s dalšími starty ruských raket Sojuz z kosmodromů Kourou a Bajkonur. Tato spolupráce však byla v důsledku Ruské invaze na Ukrajinu ukončena. OneWeb nyní plánuje vynášet své družice na oběžnou dráhu se SpaceX.

Kolem hvězdy HD 166191 obíhá oblak prachu, který vznikl při planetární kolizi

Obrázek k článku:

U mladé hvězdy HD 166191 ve vzdálenosti 330 světelných let se astronomům podařilo pozorovat oblak, který je zřejmě následkem kolize dvou planet. Zakryl totiž na krátkou dobu hvězdu při pohledu ze Země a zároveň zvýšil jasnost celého systému v infračerveném spektru. Astronomové předpokládají, že systém HD 166191 se nachází v období, kdy z původního disku prachu vznikly zárodky planet, které se nyní vzájemně srážejí.

Kouzelné mlhoviny: Mlhovina Rosette

Obrázek k článku:

Mlhovina Rosette se nachází v Mléčné dráze, asi 5 tisíc světelných let daleko v souhvězdí Jednorožce. Je součástí velkého molekulárního oblaku, z jehož hmoty se v některých regionech rodí nové hvězdy. Astronomové v mlhovině Rosette identifikovali na 2 500 mladých hvězd. Jejich silná radiace v oblaku vytváří prázdné bubliny a zároveň ionizuje okolní plyny, což vyvolává jejich záření a dává mlhovině dechberoucí vzhled.

Na Mezinárodní vesmírnou stanici doletěla trojice ruských kosmonautů v ukrajinských barvách

Obrázek k článku:

V pátek odpoledne odletěla z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská vesmírná loď Sojuz MS-21 se třemi ruskými kosmonauty. Ještě týž den večer doletěli na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a rozšířili počet jejích obyvatel na 10. K překvapení posádky na stanici na její palubu vstoupili ve výrazně žlutých kombinézách s modrými prvky.

Velké množství kyslíku pozorovaného u komety 67P/C-G mohla být pouhá iluze

Obrázek k článku:

Když vesmírná sonda Rosetta obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P), detekovala množství molekulárního kyslíku, který z ní uniká. Zdálo se tedy, že kometa ho obsahuje víc, než se u takových objektů předpokládá. Podle nové studie však lze pozorované množství tohoto prvku vysvětlit dvěma rezervoáry a v celkovém složení komety potom nehraje tak velkou roli.

Objev teprve páté planetky před tím, než vstoupila do atmosféry Země

Obrázek k článku:

11. března se maďarskému astronomovi Krisztiánu Sárneczkymu podařilo objevit na noční obloze rychle se pohybující objekt. Asi hodinu po objevu zpřesnili další astronomové a observatoře dráhu objektu a zjistili, že se do hodiny srazí se Zemí. Nakonec dopadl do moře severně od Islandu. Jedná se o teprve pátou planetku objevenou ještě před dopadem na naši planetu.

Z pulzaru PSR J2030+4415 se na vzdálenost 7 světelných let táhne proud hmoty a antihmoty

Obrázek k článku:

Z neutronové hvězdy PSR J2030+4415 vychází proud hmoty a antihmoty, který se podařilo detekovat vesmírným rentgenovým teleskopem Chandra. Nová analýza publikovaná v magazínu Astrophysical Journal ukazuje, že má na délku neuvěřitelných 7 světelných let. Kromě běžné hmoty je v tomto proudu zřejmě také antihmota představovaná pozitrony.

Teleskop snímající gama záření odhalil novou rádiovou galaxii patřící do Fanaroff-Rileyho třídy II

Obrázek k článku:

Pozorování vesmírným teleskopem Fermi odhalila gama záření vycházející z galaxie IGR J18249-3243. Tato galaxie má aktivní galaktické jádro a k tomu dva laloky, které se táhnou statisíce světelných let daleko. Nová pozorování odhalila, že na okrajích těchto laloků jsou energie ještě intenzivnější než ve středu galaxie, čímž se zařadila do Fanaroff-Rileyho třídy II.

NASA otvírá 50 let staré vzorky z Měsíce

Obrázek k článku:

Při misích Apollo bylo z Měsíce přivezeno 2 196 různých vzorků. Většina byla vědci už dávno prozkoumána, některé vakuově uzavřené ale agentura ponechala pro průzkum novými technologiemi v budoucnu. Budoucnost nastala nyní, kdy technologie pokročily natolik, že mohou pomoci ze vzorků získat nové informace.

Opakující se nova RS Ophiuchi emitovala intenzivní gama radiaci ještě měsíc po explozi

Obrázek k článku:

Astronomové pomocí teleskopu HESS prozkoumali opakující se novu RS Ophiuchi a zpozorovali u ní vysoce energetické gama záření. V nové studii popsali mechanismus, kterým toto záření vzniká, jako vesmírný urychlovač částic. V důsledku novy dochází k urychlení hvězdných větrů sousední hvězdy, kde při srážkách atomů dochází ke vzniku gama záření. Nova RS Ophiuchi má periodu asi 15 let a naposledy se objevila loni v srpnu.

V australské poušti se podařilo najít meteorit pomocí dronu a umělé inteligence

Obrázek k článku:

Týmu vědců z australské Curtin University se podařilo najít meteorit za pouhé 4 dny. Nejprve využili data ze dvou observatoří, které meteor nad Austrálií spatřily, ze kterých zmenšili možnou dopadovou plochu na 5,1 km2. Potom už nastoupil dron DJI M300, který plochu zmapoval během tří dní. V posbíraných datech potom neurální síť meteorit identifikovala.

Astronomové pozorovali spojení skvrn na povrchu magnetaru vzdáleného 13 tisíc světelných let

Obrázek k článku:

Prostřednictvím teleskopu NICER na ISS se astronomům podařilo být svědky spojení trojice zářivých regionů na povrchu magnetaru SGR 1830-0645 do jediného. Magnetary jsou neutronové hvězdy se silným magnetickým polem, na jejichž povrchu panují extrémně vysoké teploty. Září intenzivně v rentgenové části elektromagnetického spektra a na jejich povrchu se ale mohou vyskytovat regiony s ještě silnější radiací.

Íránské armádě se podařilo dostat na oběžnou dráhu malou družici

Radarové systémy americké armády potvrdily, že íránské Revoluční gardy v úterý vypustily na oběžnou dráhu družici Noor 2. Do výšky asi 500 kilometrů ji vynesla raketa Qased, pro kterou jde o druhý úspěšný let. Konkrétní mise družice není známá, podle vládních médií jde o špionážní satelit. Kamerami pro snímán povrchu Země byl vybaven i předchůdce satelit Noor, který vyletěl do vesmíru před dvěma lety.

Astronomové objevili zatím největší molekulu v disku materiálu, ze kterého vznikají planety

Obrázek k článku:

Pomocí radioteleskopu ALMA se astronomům podařilo detekovat dimethylether u mladé hvězdy Oph-IRS 48. Chemická sloučenina se nachází v disku materiálu kolem hvězdy, ze kterého časem vzniknou nové exoplanety. Molekula dimethylether se skládá z 9 atomů a je tak největší z molekul pozorovaných v podobném prostředí. Z molekuly by časem mohly vzniknout aminokyseliny, které jsou důležitými stavebními bloky pro živé organismy.

Objev nové supernovy v galaxii Cartwheel

Obrázek k článku:

Astronomům se v listopadu podařilo zpozorovat novou supernovu v galaxii Cartwheel. Snímek galaxie se zářícím objektem byl pořízen teleskopem NTT (New Technology Telescope) a zveřejnila jej organizace ESO, která ho provozuje. Supernova je typu II a dostala označení SN2021afdx.

Na místě zářivé supernovy AT2018cow se nachází nezvyklá hvězda

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Ning-Chen Sunem ohlásili objev objektu v místě obří supernovy AT2018cow (SN 2018cow), která svou jasností až 100x překonala běžné supernovy. Tento zdroj emituje silné záření v ultrafialové a viditelné části elektromagnetického spektra a má výrazně modrou barvu, což naznačuje extrémně vysoké teploty. Podle nové studie je nepravděpodobné, že by se supernovou z roku 2018 nesouvisel.

Při kolizi neutronových hvězd zřejmě na krátkou dobu vznikl exotický objekt, který se zhroutil do černé díry

Obrázek k článku:

Nová analýza dat z první pozorované kolize neutronových hvězd GW170817 ukazuje, že jejich splynutí možná nevedlo přímo ke vzniku černé díry. Podle nové studie je možné, že na pouhou sekundu vznikl exotický objekt, který by mohl vysvětlit pozorované záření. Po sekundě od splynutí došlo ke zhroucení tohoto extrémně hustého objektu do černé díry.

První detekce horkých i studených proudů materiálu vycházejících od neutronové hvězdy

Obrázek k článku:

Astronomové identifikovali teplé větry v ultrafialovém spektru a zároveň studené větry v optické části spektra u rentgenové dvojhvězdy Swift J1858 (Swift J1858.6-0814). Jedná se o první případ, kdy byla tato radiace u pozorována v různých částech spektra. Swift J1858 se řadí mezi lehké rentgenové binární hvězdy (Low-mass X-ray binaries, LMXB), což jsou dvojhvězdy jejichž součástí je neutronová hvězda nebo černá díra hvězdné velikosti.

Vysloužilá čínská raketa dopadla na povrch Měsíce, vytvořila nový kráter

Obrázek k článku:

Do Měsíce v pátek odpoledne narazil stupeň vysloužilé čínské rakety. Na kolizní trajektorii jej v lednu objevil astronom Bill Gray. Srážka se odehrála na odvrácené straně Měsíce zřejmě při ní vznikl nový kráter. Původně to vypadalo, že se jedná o raketu Falcon 9, která vynesla do vesmíru družici DISCOVR, pozdější sledování ale ukázalo, že jde o čínskou raketu z lunární mise Chang´e 5-T1.

U blízké hvězdy Pi Mensae byla objevena už třetí exoplaneta

Obrázek k článku:

U blízké hvězdy Pi Mensae se astronomům podařilo identifikovat už třetí obíhající exoplanetu. V systému byly v předchozích letech objeveny dvě exoplanety v letech 2001 a 2018, třetí byla objevena metodou radiální rychlosti hvězdy letos. Nová exoplaneta Pi Mensae d je zhruba 13x těžší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 125 dní.

Modré hvězdy ve hvězdokupách mohou pocházet z kolizí binárních hvězd

Obrázek k článku:

Hvězdy ve hvězdokupách zpravidla vznikají ze stejného oblaku plynů a mají také stejné stáří. Průzkum otevřené hvězdokupy NGC 1755 v sousední galaxii nicméně ukazuje minimálně dvě populace hvězd, s rozdílným stářím. Podle nové studie by to mohlo být způsobeno splynutím binárních hvězd do jedné.

Nejbližší černá díra nakonec neexistuje, jedná se o upíří hvězdný systém

Obrázek k článku:

V roce 2020 astronomové oznámili objev nejbližší černé díry v systému HR 6819 ve vzdálenosti pouhých 1000 světelných let. V nové studii nyní přicházejí s jiným vysvětlením, které podporují novými pozorováními. Místo dvou hvězd a černé díry se v systému nachází dvě masivní hvězdy, mezi kterými probíhá přenos materiálu.

Většina ytterbia ve vesmíru pochází ze supernov

Obrázek k článku:

Chemický prvek ytterbium (Yb) podle nové studie pochází primárně ze supernov. Ve svém výzkumu vědci prozkoumali třicítku velkých hvězd v blízkém okolí Slunce v infračerveném spektru. Podle jejich závěrů vzniklo ytterbium v supernovách, ze kterých se dostalo do oblaků materiálu, ze kterého časem vznikly pozorované hvězdy.

Čínský rover našel na povrchu Měsíce průhledné skleněné kuličky

Obrázek k článku:

Čínský rover Chang´e 4 narazil na povrchu odvrácené strany Měsíce na kuličky ze skla. Podle fotografií jsou nejméně dvě z nich zřetelně průsvitné, což vědci v tomto regionu nečekali. Podobný nález se na Měsíci ještě nepodařil.

Pohlednice z Marsu: Zkamenělá květina

Obrázek k článku:

Roveru Curiosity se podařilo nalézt na Marsu zvláštní geologický útvar, který připomíná květinu. Nejedná se ale o žádnou zkamenělinu, je to výsledek interakce vody a minerálů. Rover Curiosity na podobné kameny narazil v kráteru Gale už v roce 2013 a něco podobného našel ještě před tím také rover Spirit, vědci je označují jako diagenetické shluky krystalů.

Planetka 2022 AE1, která po svém objevu představovala velké riziko, se se Zemí nakonec nesrazí

Obrázek k článku:

Několik napínavých dní v lednu to vypadalo, že planetka 2022 AE1 může potenciálně ohrozit Zemi. Podle expertů ESA se v určitou chvíli dokonce jednalo o objekt s největší mírou rizika za poslední dekádu. Další pozorování nicméně zpřesnila trajektorii planetky a kolizi se Zemí zcela vyloučila.

FRB signál vystopovaný do kulové hvězdokupy by mohl pocházet od nezvyklé neutronové hvězdy

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo vystopovat původ FRB signálu 20200120E do kulové hvězdokupy v blízké galaxii M81. Taková lokace je pro ně překvapením, protože se předpokládalo, že FRB signály pochází od mladých objektů a kulové hvězdokupy jsou zpravidla plné starých hvězd. V nové studii vědci navrhují, že zdrojem signálu by mohla být neutronová hvězda, která vznikla z bílého trpaslíka.

Objekt, který vyhubil dinosaury, dopadl na naši planetu v jarním období

Obrázek k článku:

Nová studie fosilních pozůstatků živočichů z období dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, ukazuje na impakt v jarním období (na severní polokouli). Naznačují to překvapivě dobře zachovalé kosti ryb, u kterých je růst v zimě odlišný od toho v létě. Meteorit (označovaný jako Chicxulub) dopadl před 66 miliony lety v oblasti dnešního poloostrova Yucatán.

První detekce exoplanety obíhající dvě hvězdy zároveň prostřednictvím radiální rychlosti

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo detekovat drobné pohyby dvou hvězd v systému Kepler 16 způsobené obíhající exoplanetou b. Tato planeta obíhá obě hvězdy a její gravitace způsobuje odchylky v jejich pohybu. Podle nových měření má exoplaneta třetinu hmotnosti Jupitera (tedy asi stonásobek hmotnosti Země).

Rádiové signály z mladého magnetaru vykazují nezvyklé chování, naznačují nepravidelné magnetické pole hvězdy

Obrázek k článku:

Magnetar Swift J1818.0-1607 je nejmladší známá neutronová hvězda, astronomové ji pozorují pouhých 240-1000 let po jejím vzniku. Podle studie v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society tento objekt navíc vykazuje neočekávané chování - jeho rádiové pulzy se liší od ostatních magnetarů a zdá se, že má oba magnetické póly na stejné polokouli.

Objev páru hnědých trpaslíků s největší vzájemnou vzdáleností

Obrázek k článku:

Hnědí trpaslíci se podobně jako skutečné hvězdy vyskytují také v párech. Astronomům vedeným Emmou Softich se nyní podařilo identifikovat změřit vzdálenost, která dělí pár hnědých trpaslíků CWISE J0146 0508. Tyto dva objekty dělí 129 AU (tedy asi čtyřnásobek vzdálenosti Neptunu od Slunce).

Astronomové objevili nový typ hvězdy, je pokrytá uhlíkem a kyslíkem

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným profesorem Klausem Wernerem se podařilo identifikovat kyslík a uhlík na povrchu dvou malých horkých hvězd. Jedná se o horké trpaslíky bohaté na helium, u kterých bývají podobné elementy vzácné. Tyto hvězdy mohly podle vědců vzniknout v kolizi dvou bílých trpaslíků.

U planetky Elektra byl objeven už třetí měsíc

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo objevit třetí měsíc gravitačně svázaný s masivní planetkou Elektra v Hlavním pásu. Ačkoliv binární planetky nejsou zřejmě nijak výjimečné, Elektra je první známá planetka, jejíž systém tvoří hned 4 tělesa.

Naše místo ve vesmíru: Hnědí trpaslíci

Obrázek k článku:

Ve vesmíru lze nalézt objekty různých hmotností. Od malých kamenů, přes planety, hvězdy až po ultramasivní černé díry. V tomto dílu našeho seriálu se zaměříme na hnědé trpaslíky, tedy tělesa na hranici planet a hvězd.

Nový pulzar z kategorie černých vdov - požírá materiál ze sousední hvězdy

Obrázek k článku:

Tým astronomů identifikoval pomocí teleskopu Green Bank nový milisekundový pulzar. Binární hvězda PSR J1555−2908 je tzv. černá vdova, tedy skládá se z neutronové hvězdy a drobné sekundární hvězdy, ze které vysává materiál.

Složení planetky Psyche je pro vědce stále větším tajemstvím

Obrázek k článku:

Planetka Psyche v Hlavním pásu je cílem vesmírné sondy Psyche, která by k ní měla přiletět v roce 2026. Ačkoliv se jedná o jeden z největších objektů v oblasti mezi Marsem Jupiterem, víme toho o něm překvapivě málo. Některá pozorování naznačují, že Psyche má velkou hustotu a jedná se o obnažené planetární jádro. Podle jiných výzkumů je ale hmotnost Psyche na takový objekt příliš nízká.

Objev největší galaxie: na obloze zabere plochu Měsíce

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Martijnem Oeiem se podařilo objevit ve vzdálenosti 3 miliard světelných let nezvykle velkou galaxii. Dvojice proudů plazmy vycházející ze středu galaxie Alcyoneus je největší známou strukturou vytvořenou jedinou galaxií. Celá galaxie má i s obřími laloky napříč 16 milionů světelných let, což je zhruba 100x víc než má Mléčná dráha - stelární disk naší galaxie má zhruba 200 tisíc světelných let napříč.

Německý experiment zpřesnil maximální hmotnost neutrin: 0,8 elektronvoltů

Výsledky experimentu KATRIN se sídlem v německém Karlsruhe zpřesňují možnou hmotnost subatomárních neutrin. Podle modelů založených na tomto experimentu mají maximální energii (a tedy i hmotnost) pouhých 0,8 elektronvoltů. Výsledky tohoto výzkumu mohou ovlivnit vědecké bádání jak v subatomární fyzice, tak kosmologii.

Teleskop Hubble odhalil v galaxii Henize 2-10 formaci nových hvězd způsobenou černou dírou

Obrázek k článku:

Podle nově publikovaného výzkumu způsobuje černá díra v jádru trpasličí galaxie Henize 2-10 vznik nových hvězd. K tomuto závěru došli astronomové po analýze snímků pořízených vesmírným teleskopem Hubble.

První snímek z nového vesmírného teleskopu IXPE ukazuje rentgenové záření supernovy Cassiopeia A

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) odletěl do vesmíru 9. prosince. Od té doby procházel postupným uváděním do provozu a laděním svých instrumentů. Jeho prvním cílem se staly pozůstatky supernovy Cassiopeia A, která explodovala v 17. století.

NASA vybrala k realizaci dvě nové vesmírné mise, které budou zkoumat Slunce

Obrázek k článku:

Dvě nové vesmírné mise budou za několik let zkoumat naši hvězdu. Jde o MUSE, což je ultrafialový teleskop, a 9 družic HelioSwarm, které budou v úzké spolupráci zkoumat magnetické pole a sluneční vítr. NASA tyto dvě mise vybrala k realizaci z většího počtu rozpracovaných návrhů. Datum jejich startu zatím nebylo určeno, v předchozích požadavcích se nicméně objevoval požadavek na start do roku 2026.

Miliardář Isaacman plánuje se SpaceX další tři komerční vesmírné mise

Obrázek k článku:

Jared Isaacman letěl do vesmíru poprvé v loňském roce v misi Inspiration4. Tehdy s sebou vzal na oběžnou dráhu další tři civilisty, kteří s ním sdíleli útroby vesmírné lodi Crew Dragon. Koncem tohoto roku plánuje další komerční misi Polaris Dawn, kdy vyletí s Dragonem ještě výš než při misi první. V rámci programu Polaris bude následovat ještě jeden let v Dragonu a další se Starship.

ESA vybrala náklad pro první let své nové rakety Ariane 6, je mezi nimi i slovenská družice

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura vyvíjí novou verzi svojí rakety Ariane. Její první let na oběžnou dráhu se plánuje na příští rok a podle ESA je na palubě ještě místo. Při první misi bude využito zařízení, které pojme až 80kilová vědecká zařízení. Jejich agregovaná hmotnost bude moci dosáhnout 800 kg. Upřednostněn bude náklad z členských zemí ESA, tedy i České republiky.

Variabilita hvězdy HD 189733 A v rentgenovém záření je odlišná od variability v optické části spektra

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 63 světelných let se nachází binární hvězda HD 189733. Její primární složka (HD 189733 A) je variabilní hvězda, kterou obíhá exoplaneta velikosti Jupitera. Nová analýza dat z rentgenového teleskopu XMM-Newton nyní ukazuje, že hvězda je aktivní téměř polovinu času. Rozdíl ve variabilitě v rentgenové a optické části spektra by mohla být způsobena přítomností exoplanety.

Starship bude mít víc motorů, SpaceX s nimi chce do konce roku létat ze tří míst na Zemi

Obrázek k článku:

Starship bude mít 9 motorů Raptor místo původně plánovaných 6. Počet se navýší také u přídavné rakety Super Heavy. Zmínil to Elon Musk v prezentaci, kterou měl dnes v noci před sestavenou Starship ve Starbase. Starship by měla odletět na oběžnou dráhu ještě letos, pokud SpaceX nedostane povolení pro lety z Texasu, bude to z jiného místa - do konce roku by měla být připravena rampa na Floridě a také na moři.

U nejbližší hvězdy Proxima Centauri byl objeven nový kandidát na exoplanetu

Obrázek k článku:

S pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo u nejbližší hvězdy od Slunce objevit slabý signál, který by mohl být způsoben drobnou exoplanetou. Pokud se objev potvrdí, půjde o už třetí planetu obíhající tuto hvězdu. Proxima Centauri se nachází 4,2 světelných let daleko a je součástí trojhvězdy Alfa Centauri. Už dříve u ní byly objeveny dvě exoplanety.

Sonda InSight na Marsu se probrala po prachové bouři

Obrázek k článku:

V lednu se v místě přistání sondy InSight objevila prachová bouře. Solárními panely napájená sonda se proto přepnula do bezpečnostního režimu, ve kterém bouři přečkala. Nyní je InSight opět v provozu a 5 února by se měla vrátit k běžnému provozu. Klesající výkon solárních panelů však zřejmě povede k ukončení mise v průběhu tohoto roku.

Družice Starlinku padají z oběžné dráhy, může za to zvýšená sluneční aktivita

Obrázek k článku:

Až 40 družic konstelace Starlink vynesených raketou Falcon 9 minulý týden znovu vstoupilo do atmosféry. Způsobila to geomagnetická bouře na oběžné dráze, která dočasně zvýšila hustotu atmosféry. Vyšší hustota způsobila tření a následné zpomalení družic, což vedlo k postupnému snížení jejich výšky. Snahy společnosti SpaceX o jejich záchranu nakonec nepomohly a dojde k jejich zániku v atmosféře.

Indie plánuje v srpnu poslat k Měsíci svou třetí vesmírnou sondu

Obrázek k článku:

Mise Chandrayaan-3 představuje pro Indii druhý pokus o přistání na Měsíci po tom, co se to nezdařilo u mise Chandrayaan-2 v roce 2019. Orbitální sonda z původní mise poslouží pro přenos dat z nového přistávacího modulu a roveru. Místo přistání je stejné jako při misi Chandrayaan-2. Aktuálně je start mise plánovaný na srpen tohoto roku.

NASA udělila kontrakt na výrobu rakety, která vynese horniny z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Lockheed Martin, aby pro ni vyrobila raketu, která dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společný program americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru 2021 dosedl na povrch planety.

Nejmladší pár planetek pochází z jediného tělesa, rozpadlo se před pouhými 300 lety

Obrázek k článku:

V srpnu 2019 byla objevena dvojice planetek v blízkosti Země (2019 PR2 a 2019 QR6). Nová analýza provedená týmem vedeným českým astronomem Petrem Fatkou nyní ukazuje, že obě tělesa zřejmě pocházejí z jediné planetky, která se rozpadla před 200-400 lety. Naznačuje to rekonstrukce jejich oběžné dráhy i jejich složení.

Evoluce planet: Z plynných obrů mohou vzniknout planety podobné Zemi

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo identifikovat dvě exoplanety, které postupně přichází o své atmosféry. Obě patří do kategorie tzv. malých Neptunů, tedy planet menších a hustějších, než je Neptun ve sluneční soustavě, a obě pomalu přichází o svou atmosféru. V nově publikované studii došli vědci k závěru, že po odvanutí jejich atmosfér zůstane pouze jádro, které by mohlo být větší než Země.

Astronomové potvrdili existenci první černé díry volně putující vesmírem

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů potvrdil, že gravitační mikročočka pozorovaná v roce 2011 byla způsobena pohybující se černou dírou. Její hmotnost způsobila zesílení světla hvězdy v pozadí. Jedná se o první detekci volně se pohybující černé díry, které byly doposud pouze teoretické.

Čínská družice zřejmě odtáhla vysloužilý satelit z jeho oběžné dráhy

Obrázek k článku:

Podle společnosti ExoAnalytic Solutions, která zkoumá objekty na geostacionární oběžné dráze, odtáhla čínská družice SJ-21 nefunkční družici z navigační konstelace CompassG2. Firma sleduje pomocí 300 teleskopů po celém světě oblast plnou družic, aby pomohla zabránit jejich případným srážkám. Čínské úřady se k akci jejich družice zatím nevyjádřily, nicméně oficiálně má sloužit k ověřování technologií na kontrolu vesmírného odpadu.

U hvězdy Gliese 3929 ve vzdálenosti 52 světelných let byla objevena exoplaneta podobná Zemi

Obrázek k článku:

U jednoho z blízkých červených trpaslíku se astronomům podařilo detekovat novou exoplanetu, která má velikost i hmotnost podobnou Zemi. Svou hvězdu ale obíhá velmi blízko a panují na ní teploty až 300 °C. Pozorování hvězdy naznačují také přítomnost druhé, masivnější exoplanety.

Planetka 2020 XL5 zůstane trojánem Země ještě aspoň 4 tisíce let

Obrázek k článku:

Nová studie publikovaná v magazínu Nature potvrzuje status planetky 2020 XL5 jako teprve druhé známé trojánské planetky Země. Toto označení se používá pro objekty, které se nachází v lagrangeových bodech L4 a L5. Nejvíce jich je známo u Jupitera. Detailní průzkum oběžné dráhy planetky 2020 XL5 nyní ukazuje, že se bude v blízkosti bodu L4 nacházet ještě nejméně 4 tisíce let.

Hvězdárna v Ondřejově se podílela na objevu zatím nejmladší exoplanety z kategorie horkých Saturnů

Obrázek k článku:

Tým astronomů, jehož součástí je také několik Čechů, oznámil objev exoplanety TOI 1268 b. Jde o plynného obra, který se svou hmotností blíží planetě Saturn a svou hvězdu obíhá velmi blízko, řadí se proto do kategorie tzv. horkých Saturnů. Hvězda TOI 1268 je podle nové studie mladší než miliardu let, což z její planety dělá nejmladší ve své kategorii.

NASA vybrala první cíl teleskopu JWST: zářivou hvězdu HD 84406 v blízkosti Velkého vozu

Obrázek k článku:

Prvním cílem, na který své přístroje zaměří teleskop Jamese Webba, je blízká hvězda HD 84406. Při jejím pozorování budou postupně kalibrovány přístroje observatoře. Hvězda nicméně není předmětem vědeckého výzkumu, pro primárně infračervený teleskop je totiž příliš zářivá.

Teleskop TESS už identifikoval 5 tisíc kandidátů na exoplanety

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop TESS s úkolem hledat exoplanety pokořil hranici 5 tisíc kandidátů. Jedná se o seznam signálů u sledovaných hvězd, které by mohly být interpretovány jako exoplanety. Ještě před rokem to bylo pouhých 2 400 kandidátů. Z těchto kandidátů bylo zatím potvrzeno 175 nových exoplanet.

Sonda Solar Orbiter proletěla už druhým ocasem komety

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter má za úkol zkoumat Slunce, v jeho blízkosti ale občas narazí i na další možné cíle pro průzkum. Tím posledním zatím byla kometa Leonard, která byla koncem roku pozorovatelná i ze Země. Vesmírná sonda proletěla 17. prosince ocasem komety a zkoumala jeho složení a magnetické pole. Tento průlet nebyl plánovaný a šlo čistě o náhodu, že se trajektorie obou objektů protnuly.

Smlouvu Artemis nastavující pravidla mezinárodní spolupráce ve vesmíru už podepsalo 15 zemí

Obrázek k článku:

Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody je kromě NASA, dalších 14 vesmírných agentur, které se budou většinou nějakým způsobem podílet na lunárním programu Artemis. Smlouva samotná definuje základní přístup k průzkumu vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.

Na ISS poletí nový modul s filmovým studiem a sportovní arénou

Obrázek k článku:

Společnost SEE, která produkuje plánovaný film s Tomem Cruisem natáčený na oběžné dráze, se dohodla s firmou Axiom Space na výrobě nového modulu pro ISS. Nový modul stanice bude hostit filmové studio, ve kterém bude možné natáčet filmy. Podle plánů SEE by se v modulu odehrávaly i sportovní a hudební akce.

Jedno procento běžné hmoty ve vesmíru by mohly tvořit černé díry hvězdné velikosti

Obrázek k článku:

Nový výzkum vedený Alexem Siciliem přináší odhad agregované hmotnosti černých děr hvězdné velikosti ve vesmíru. Podle výpočtů jeho týmu by tyto nejmenší (a zřejmě nejpočetnější) černé díry mohly tvořit až 1 % běžné hmoty. Jejich počet v pozorovatelném vesmíru by se mohl blížit 40 trilionům (to je 40 a k tomu 18 nul).

Nákladní loď Dragon se v neděli odpoutala od ISS a zamířila zpět na Zemi

Obrázek k článku:

Vesmírná loď Dragon společnosti SpaceX v pondělí úspěšně ukončila svou misi CRS-24 k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Do vesmíru letěla loď Dragon Cargo v prosinci loňského roku a přivezla vánoční dárky a zásoby.

K čínské družici se přiblížil vesmírný odpad z loňského ruského testu zbraní na oběžné dráze

Obrázek k článku:

Čínská státní média informovala o incidentu, při kterém se kusy vesmírného odpadu přiblížily k družici Tsinghua. Nebezpečné úlomky pocházely z ruského testu zbraní na oběžné dráze provedeného koncem loňského roku. Následky tohoto testu pocítila loni také ISS, která se mu musela aktivně vyhýbat. Podle média Global Times se odpad přiblížil k družici na pouhých 14,5 metru.

Sonda vyslaná do roku 2028 by mohla dohnat mezihvězdnou planetku Oumuamua do 26 let

Obrázek k článku:

Už od roku 2017, kdy astronomové identifikovali první mezihvězdný objekt Oumuamua ve sluneční soustavě, se vědecká komunita snaží přijít na způsob jak jej prozkoumat zblízka. Mezi nimi je mimo jiné také iniciativa i4is, která pracuje na programu Lyra. Ten předpokládá vyslání sondy do roku 2028, která by mohla planetku Oumuamua dohnat do 26 let. Pro svou cestu by využila gravitační asistence planety Jupiter.

Nové simulace podporují existenci oceánu pod povrchem Mimasu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Cassini v roce 2014 ukázala, že měsíc Mimas má drobné výkyvy ve své rotaci. To by šlo vysvětlit buďto nesourodým vnitřkem měsíce, nebo ukrytým oceánem. Nové počítačové modely nyní ukazují, že existence oceánu uvnitř tohoto měsíce je možným vysvětlením jeho chování. Zda tomu tak skutečně je, ale zjistíme až při dalším průzkumu z blízka.

Pohlednice z Marsu: Cesty kamenů

Obrázek k článku:

Mars je tak trochu chmurná planeta. Zmrzlá, erodující. Její studium odhaluje známky dávné aktivity, čas od času se ale podaří najít evidenci jevů nedávných.

Raketa Atlas 5 odletěla na oběžnou dráhu poprvé v nesymetrické kombinaci s jedním boosterem

Obrázek k článku:

V pátek odletěla raketa Atlas 5 (Atlas V) na oběžnou dráhu s dvojicí družic pro americkou armádu. Od roku 2002 tato raketa v 10 různých sestavách odletěla celkem 90 misí. Při žádné z nich však nebyla v konfiguraci jako při pátečním letu - s jediným bočním boosterem.

Astronomům se podařilo charakterizovat druhý nejzářivější doposud neidentifikovaný zdroj gama záření

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 2 700 světelných let se nachází zářivý zdroj gama záření 4FGL J1120.0-2204. Astronomům se nyní podařilo zjistit, že se jedná o binární hvězdu tvořenou milisekundovým pulsarem a hvězdou, ze které brzy vznikne bílý trpaslík.

Mise Artemis IV na Měsíci zřejmě vůbec nepřistane, bude se soustředit na stanici Gateway

Obrázek k článku:

NASA mění své plány na průzkum Měsíce po prvním přistání astronautů při misi Artemis III. Mise Artemis IV pravděpodobně nebude obsahovat přistání na povrchu, ale pouze cestu ke stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Tady by mělo dojít k instalaci evropsko-japonského obytného modulu I-Hab. Druhé přistání astronautů na Měsíci tak zřejmě proběhne až při misi Artemis V.

Nová pozorování novy V2487 Oph u ní odhalila každodenní intenzivní erupce

Obrázek k článku:

Nová fotometrická pozorování opakující se novy V2487 Oph u ní odhalila téměř každodenní intenzivní erupce. Hvězda je tedy velmi aktivní i mezi samotnými novami, které jsou výsledkem interakce bílého trpaslíka a další hvězdy v systému.

Podívejte se na planetku 1994 PC1, která v úterý proletěla kolem Země

Obrázek k článku:

V úterý večer proletěla kolem Země asi kilometrová planetka 7482 (1994 PC1). V nejbližším bodě se nacházela 0,01 AU od Země, tedy asi pětinásobek vzdálenosti Měsíce (1,6 milionu kilometrů). Bylo to dost blízko na to, aby mohla být zachycena teleskopy.

Astronomové pozorují střídání ročních období na planetě mimo sluneční soustavu

Obrázek k článku:

V nové studii astronomové odhadují, jak vypadá počasí na exoplanetě XO-3b, která má výrazně excentrickou oběžnou dráhu. Její proměnlivá vzdálenost od hvězdy způsobuje extrémní počasí, které se v průběhu roku výrazně mění. Ke své studii využili data z infračerveného teleskopu Spitzer a teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Nová analýza ukazuje, z jakého místa pochází metan detekovaný roverem Curiosity

Obrázek k článku:

Rover Curiosity na Marsu opakovaně pozoruje metan v atmosféře. Jeho množství se periodicky navyšuje a potom zase klesá. Vědci nicméně zatím neví, odkud pochází - na Zemi většina metanu pochází z biologických procesů, může však vznikat také v procesech geologických. V nové studii se nyní vědci pokusili odhadnout, ze kterého místa detekovaný metan pochází. Vyšlo jim místo na severozápadě kráteru Gale, který Curiosity od roku 2012 zkoumá.

V atmosféře blízké exoplanety TOI-674 b se nachází voda

Obrázek k článku:

Analýzou dat z teleskopů TESS, Hubble a Spitzer se astronomům podařilo identifikovat molekuly vody v atmosféře loni objevené exoplanety TOI-674 b. Tato planeta obíhá malou hvězdu vzdálenou 150 světelných let a je o něco větší než Neptun.

Objev druhého kandidáta na měsíc u vzdálené planety - je více než 2x větší než Země

Obrázek k článku:

U většiny planet ve sluneční soustavě lze najít měsíce. Dá se předpokládat, že to samé bude platit pro exoplanety u jiných hvězd. Tzv. exoměsíce se ale nehledají snadno, do dnešního dne astronomové našli pouze dva kandidáty. Objev toho druhého byl oznámen u exoplanety Kepler 1708 b e vzdálenosti více než 5 500 světelných let.

Nad Českou republikou se ve čtvrtek večer rozzářil jasný bolid

Ve východní části České republiky byl ve čtvrtek večer pozorovatelný jasný meteor, neboli bolid. Objekt prolétající atmosférou byl na několik sekund dokonce zářivější než Měsíc. Český astronomický ústav bolid zachytil svými kamerami a mohl tak určit více o dráze a původu tohoto meteoru.

Evropský teleskop Plato prošel důležitým milníkem, jeho úkolem bude hledání exoplanet

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) bude mít za úkol hledat blízké exoplanety, které by mohly mít vhodné podmínky pro život. Sekundárním cílem mise bude studovat hvězdy a jejich vnitřní strukturu. Konstrukci teleskopu má na starosti německá společnost OHB System AG společně s Thales Alenia Space a RUAG Space Switzerland.

Na opačné straně galaxie byl objeven zatím největší oblak vodíku

Obrázek k článku:

Tým vědců z německého Max Planck Institute of Astronomy objevil v mezihvězdném prostoru Mléčné dráhy nezvykle dlouhé vlákno vodíku. Nachází se na druhé straně galaxie ve vzdálenosti 55 tisíc světelných let a dostalo neoficiální pojmenování Maggie. Délka vlákna je kolem 3 900 světelných let a řadí se tak mezi největší objekty v naší galaxii.

Exoplaneta WASP-103 b obíhá svou hvězdu tak blízko, že má deformovaný tvar

Obrázek k článku:

Evropský vesmírný teleskop CHEOPS astronomům odhalil deformovaný tvar exoplanety WASP 103 b. Vědci už dříve předpokládali, že má tato planeta protáhlý tvar, protože obíhá velmi blízko svojí hvězdě. Jedná se o první případ detekce takové deformace u exoplanety.

Nově objevená supernova patří mezi novou třídu hvězdných explozí a je nejzářivější

Obrázek k článku:

V roce 2018 astronomové poprvé pozorovali novou třídu supernovy Ic-BL. Na rozdíl od jiných supernov byla 10x zářivější a pohasla relativně rychle. Od té doby byly pozorovány pouze 3 podobné události a nyní vědci ohlásili objev celkově pátého případu supernovy typu Ic-BL. Supernova dostala označení AT2020mrf a jde o první případ detekce nejprve v rentgenovém záření.

Čínský lunární rover Yutu 2 vyfotil na Měsíci podivný hranatý útvar z blízka, jedná se o kámen

Obrázek k článku:

Rover Yutu 2 je součástí čínské mise Chang'e 4 a od ledna 2019 zkoumá odvrácenou stranu Měsíce. V listopadu Yutu 2 zachytil na severním horizontu nezvyklý útvar, který připomíná kostku. V době pořízení prvního snímku byl rover asi 80 metrů daleko a čínská vesmírná agentura jej poslala blíž, aby objekt prozkoumal. Nově zveřejněné snímky prozradily, že se nakonec jednalo o obyčejný kámen na povrchu Měsíce.

U protohvězdy v okrajové části galaxie byly poprvé pozorované komplexní organické molekuly

Obrázek k článku:

U protohvězdy v regionu WB 89-789 se astronomům podařilo detekovat organické sloučeniny jako metanol nebo propanenitril. Jde o první podobný nález v oblasti vzdálené od středu naší galaxie. Podle vědců to ukazuje, že komplexní sloučeniny vznikají i v tomto prostředí, kde vědci předpokládají výskyt menšího množství těžkých prvků, než ve vnitřní části galaxie.

Astronomové poprvé pozorovali hvězdu, jak spěje ke svému zhroucení a explozi supernovy

Obrázek k článku:

Astronomové poprvé pozorovali červeného veleobra při supernově, a také před ní. Konkrétně se jedná o hvězdu v galaxii NGC 5731, která na podzim 2020 explodovala v supernově typu II, která dostala označení SN 2020tlf. Nová data vědce překvapila, neočekávali tak intenzivní aktivitu těsně před explozí.

Na Nový rok se nad Pittsburghem rozpadl meteor

Obrázek k článku:

Nad velkou částí amerického Pittsburghu se v sobotu 1. ledne ozvala silná rána. Nešlo o opožděný ohňostroj, ale o destrukci meteoru nad městem. Událost ale nikdo na zemi neviděl, protože byla zrovna zatažená obloha. Rozpad meteoru v atmosféře nakonec potvrdily záběry z družice, na kterých je krátce před 11:30 vidět zřetelný záblesk. Podle NASA mohlo jít o meteor se zhruba půl tunovou hmotností a rychlostí kolem 72 tisíc km/h.

Hvězda TIC 400799224 mění zvláštním způsobem svou jasnost, možná ji obíhá rozpadlá exoplaneta

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Brianem Powellem našli v datech z teleskopu TESS nezvykle se chovající hvězdu. Objekt s označením TIC 40079922 má variabilní jasnost, která by mohla být způsobena například oblakem materiálu na její oběžné dráze. Tato doposud ne příliš probádaná hvězda se tak zařadila mezi dalších 15, u kterých bylo podobné chování také pozorováno (mezi nimi také například známá Tabby's Star).

Planety Země i Mars jsou složeny hlavně z materiálu pocházejícího z blízkosti Slunce

Obrázek k článku:

Planety Země i Mars se zformovaly z materiálu pocházejícího z vnitřní části sluneční soustavy. Pouhý zlomek materiálu tvořícího tyto planety pochází z oblasti za oběžnou dráhou Jupitera. Vychází to z analýzy izotopů materiálu z obou planet. Výsledky tohoto výzkumu naznačují, že materiál pro vnitřní planety sluneční soustavy nepochází z chladnějších regionů na jejím okraji, což naznačovaly některé simulace.

V blízkých hvězdných jeslích byla objevena skupina 70 osamocených planet

Obrázek k článku:

Týmu astronomů vedenému Núrií Miret-Roigovou se podařilo odhalit nejméně 70 planet, které neobíhají žádnou hvězdu. Nachází se v naší galaxii ve hvězdných jeslích v souhvězdí Hadonoše a svojí hmotností se podobají planetě Jupiter. Jedná se o zatím největší objevenou skupinu bludných planet. Ke svému výzkumu vědci využili data z několika observatoří na Zemi i ve vesmíru pořízená v posledních 20 letech.

Americká vláda chce prodloužit životnost Mezinárodní vesmírné stanice přes rok 2030

Obrázek k článku:

Administrátor NASA Bill Nelson prohlásil, že administrativa prezidenta Bidena je připravena podpořit fungování ISS do roku 2030 a dál. Doposud se počítalo s provozem stanice nejméně do roku 2025. Zatím není zřejmé, jakse je kroku postaví Rusko, které zvažuje výstavbu vlastní stanice. Do konce dekády by mělo na oběžné dráze vzniknout také několik menších komerčních stanic.

Na podzim by měl letět první ruský kosmonaut na oběžnou dráhu Dragonem

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura NASA oznámila společně se svým ruským protějškem, že se dohodly na vzájemné výměně astronautů při dopravě na ISS. Už na podzim by měl ruský kosmonaut odletět do vesmíru na palubě soukromé lodi Crew Dragon, které si objednává NASA. Výměnou poletí americký astronaut v některém z nadcházejících letů ruského Sojuzu.

Trojice čínských astronautů úspěšně vyletěla na oběžnou dráhu, zůstanou tam rekordní dobu

Obrázek k článku:

Čínská raketa Long March 2F vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu trojici astronautů. Jejich cílem je čínská vesmírná stanice Tiangong, kde by měli strávit 6 měsíců. Překonají tak zatím nejdelší dobu ve vesmíru svých čínských kolegů z poslední mise Shenzhou 12, kteří byli na stanici 3 měsíce.

Rusko provedlo třetí test těžké rakety Angara

Ruská vesmírná agentura Roskosmos v pondělí potřetí vyzkoušela novou raketu Angara 5. Jednalo se o už třetí let této těžké rakety a první let horního stupně Persei. Stejně jako při druhém testovacím letu koncem loňského roku, vezla raketa pouze maketu nákladu. Náklad měl být dopraven na geostacionární oběžnou dráhu, což se ale nakonec nepodařilo, kvůli závadě třetího stupně rakety.

Mezeru v disku kolem hvězdy HD 206893 mohla vytvořit exoplaneta podobná Jupiteru

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 133 světelných let se nachází hvězda HD 206893, u které byl objeven disk prachu. V něm astronomové zpozorovali mezeru, která by mohla být způsobena přítomností masivní exoplanety. Nová pozorování teleskopem ALMA naznačují, že planeta by mohla být asi o 40 % masivnější než Jupiter.

Astronomové identifikovali přes 3 stovky variabilních hvězd v nedávno objevené sousední trpasličí galaxii Antlia 2

Obrázek k článku:

318 hvězd kategorie RR Lyrae a 8 anomálních cefeid se podařilo identifikovat astronomům v datech z teleskopu Victora M. Blanca v Čile. Nachází se v sousední galaxii Antlia 2 (Ant 2), ve vzdálenosti 405 tisíc světelných let. Tato galaxie je mezi satelity Mléčné dráhy poměrně velká, má z nich však nejmenší povrchový jas. Podle nové studie je Antlia 2 asi o 20 tisíc světelných let blíž, než se doposud uvažovalo.

Pohlednice z Marsu: Led v kráteru u severního pólu Marsu

Obrázek k článku:

Evropsko-ruská vesmírná sonda Trace Gas Orbiter vyfotila z oběžné dráhy Marsu kráter v blízkosti severního pólu planety. Bílý materiál na stěnách kráteru je vodní led - nachází se v místech orientovaných na sever, kam nesvítí slunce a kde dlouhodobě panují nízké teploty.

Sonda DART, jejímž cílem je srážka s planetkou, zprovoznila svou jedinou kameru

Obrázek k článku:

Ve středu 24. listopadu zažehla raketa Falcon 9 své motory a vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou sondu DART. Jejím úkolem bude příští rok narazit do malé planetky a změnit tak její oběžnou dráhu kolem mateřské planetky Didymos. NASA tak chce společně s dalšími partnery vyzkoušet jednu z metod odklonění potenciálně nebezpečné planetky, u které by hrozila srážka se Zemí. Na misi DART v následujících letech naváže evropská mise Hera.

4 prázdné bubliny v jádru galaktické kupy RBS 797 mohly být způsobeny dvojicí supermasivních černých děr

Obrázek k článku:

S pomocí rentgenového teleskopu Chandra se astronomům podařilo nahlédnout do galaktické kupy RBS 797 vzdálené 3,9 miliard světelných let. Předchozí pozorování tímto teleskopem zde odhalila dvojici obřích bublin, které zřejmě vznikly působením supermasivní černé díry. Nová, detailnější pozorování teď ale ukazují další dvojici menších bublin, což by mohlo znamenat přítomnost dalšího supermasivního objektu.

U exoplanety HAT-P-11 b bylo detekováno první planetární magnetické mimo sluneční soustavu

Obrázek k článku:

Astronomové objevili pomocí teleskopu Hubble první magnetické pole u planety obíhající jinou hvězdu než Slunce. Jedná se o exoplanetu HAT-P-11 b u oranžové hvězdy ve vzdálenosti 124 světelných let. Magnetické pole chrání Zemi před slunečními větry a radiací z vesmíru, jeho přítomnost proto vědci považují za jeden z klíčových faktorů, který má vliv na existenci života na planetě.

Dovezené vzorky ukazují, že planetka Ryugu se od vzniku sluneční soustavy téměř nezměnila

Obrázek k článku:

Japonská sonda Hayabusa2 dovezla na Zemi materiál z planetky Ryugu už před více než rokem. V magazínu Nature nyní byly publikovány dvě vědecké studie s prvními závěry vycházející z jejich analýzy. V souladu se závěry, které vědci učinili když byla sonda ještě na oběžné dráze planetky, je toto těleso velmi tmavé a jedno z nejprimitivnějších ve sluneční soustavě.

Český výzkum potvrzuje, že cefeidy se častěji vyskytují mimo hvězdokupy

Obrázek k článku:

Počítačové simulace provedené českými astronomy ukazují, že pouze asi 10 % cefeid se nachází ve hvězdokupách. Pokud už se v takové skupině hvězd cefeida nachází, je v ní většinou jediná a častěji hmotnější. Nový výzkum poskytuje první detailní pohled na dynamiku mezi těmito hvězdami a hvězdokupami. Simulace zároveň potvrzují některá empirická pozorování těchto speciálních hvězd.

Japonský vesmírný turista Maezawa se v pondělí úspěšně vrátil z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

Při ruské vesmírné misi MS-20 neletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici nová posádka ani zásoby. Na palubě byli velitel Alexander Misurkin a dva vesmírní turisté z Japonska Yusaku Maezawa a Yozo Hirano. Vesmírná loď Sojuz byla pro tuto misi speciálně upravena, aby ji mohl ovládat jediný člen posádky. Start proběhl ve středu 8. prosince a návrat na Zemi v pondělí 20. prosince.

Pohlednice z Marsu: Vyvýšené struktury jižně od sopky Ascraeus Mons

Obrázek k článku:

Fotografie pořízená z oběžné dráhy vesmírnou sondou MRO ukazuje zvláštní terén jižně od sopky Ascraeus Mons v rovníkové oblasti Marsu. Jedná o struktury vyvýšené oproti okolnímu terénu, u kterých zatím není zřejmý jejich původ. Sopka se společně s Arsia Mons a Pavonis Mons nachází v regionu Tharsis, který je domovem mnoha dalších geologických útvarů.

V obřím údolí Valles Marineris na Marsu jsou možná velké zásoby vody

Obrázek k článku:

Kaňon Valles Marineris, který se táhne víc než 4 tisíce kilometrů napříč Marsem je největší podobná struktura ve sluneční soustavě. Orbitální sonda Trace Gas Orbiter (TGO) v něm detekovala nezvykle velké množství vodíku, což by mohlo značit přítomnost vody. Takové množství vody v blízkosti rovníku Marsu doposud pozorováno nebylo.

Spojené arabské emiráty plánují misi do pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem

Obrázek k článku:

Spojené arabské emiráty plánují navázat na svůj úspěch se sondou Hope, která letos v únoru úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu. Příští arabská mise by měla poslat vesmírnou sondu do Hlavního pásu, tedy k planetkám mezi planetami Mars a Jupiter.

Sonda Parker Solar Probe se poprvé dostala do atmosféry Slunce

Obrázek k článku:

Poprvé v historii se lidmi vyrobený objekt přiblížil Slunci natolik, že proletěl sluneční koronou. Ve vzdálenosti pouhých 0,09 AU od Slunce (18,8 slunečních poloměrů) sonda letos v dubnu analyzovala tamní částice a magnetické pole. 14. prosince byly v magazínu Physical Review Letters publikovány vědecké závěry, které z tohoto průletu vychází.

Nejdetailnější snímky středu naší galaxie ukazují rekordní přiblížení hvězdy k supermasivní černé díře

Obrázek k článku:

Astronomové pořídili pomocí teleskopu VLT zatím nejdetailnější snímky úplného středu naší galaxie. Díky propojení několika teleskopů a novému postupu zpracování dat dosáhli 20x většího rozlišení, než bylo doposud možné. Mohli tak být svědky zatím největšího přiblížení hvězdy supermasivní černé díře, objevili novou hvězdu v její bezprostřední blízkosti a zároveň zpřesnili odhadovanou hmotnost centrální černé díry na 4,3 milionů Sluncí.

Astronomové objevili v Mléčné dráze nové zbytky po supernově

Obrázek k článku:

Při studiu zdroje gama záření FHES J1723.5−0501 astronomové vedení Miguelem Araya zjistili, že se jedná o následek exploze supernovy který dostal označení G17.8+16.7. Nachází se v naší galaxii ve vzdálenosti mezi 4 500 - 11 500 světelnými lety a má stáří v řádu desítek tisíc let. Charakter tohoto zdroje vědci potvrdili zkoumáním v rádiových vlnách a gama záření.

U supermasivní černé díry v jádru naší galaxie byly objeveny náznaky proudu radiace

Obrázek k článku:

Supermasivní černá díra v jádru naší galaxie (Sagittarius A*) je výrazně klidnější, než některé jiné, které mají astronomové možnost sledovat. Přesto se vědcům podařilo identifikovat náznaky proudu radiace, která vychází z pólů černé díry a působí na plyny v jejím okolí.

Kouzelné mlhoviny: Vlny v pavučině červeného pavouka

Obrázek k článku:

Uprostřed planetární mlhoviny Červeného pavouka (Red Spider Nebula) se nachází jedna z hvězd s nejvyššími teplotami. Její větry zahušťují při kontaktu s mezihvězdným prostorem tamní plyny, které potom vyzařují elektromagnetické záření pozorovatelné na tomto snímku v podobě vln.

U hvězdy KOI-4777 byla potvrzena zatím nejmenší známá exoplaneta s velmi krátkou periodou oběhu

Obrázek k článku:

Astronomové potvrdili existenci exoplanety u hvězdy KOI-4777 ve vzdálenosti 560 světelných let. Jedná se o malou planetu, která se svou velikostí podobá Marsu. Na rozdíl od rudé planety ve sluneční soustavě však na povrchu KOI-4777 b panují velmi vysoké teploty, protože se nachází velmi blízko svojí hvězdě.

Teleskop Hubble má opět v provozu všechny své vědecké instrumenty

Obrázek k článku:

23. října se letos už poněkolikáté objevily problémy s teleskopem Hubble na oběžné dráze. Jeho vědecká zařízení spustila varovnou zprávu indikující chybnou synchronizaci přístrojů. Operátoři mise přístroje resetovali a opět spustili, problém se ale po dvou dnech objevil znovu. Vědecké práce s teleskopem se tak na několik týdnů zastavily a inženýři v NASA pracovali na obnově. Obnovit funkce teleskopu se nakonec podařilo v polovině prosince.

Slunci podobná hvězda EK Draconis vychrlila nebývale silnou erupci

Obrázek k článku:

Astronomové zachytili u blízké hvězdy EK Draconis výrazný výron koronální hmoty (CME). Hvězda je svou hmotností a teplotou podobná Slunci, takto silná erupce však u naší hvězdy nikdy zaznamenána nebyla. Podle nové studie byla erupce z roku 2020 na hvězdě EK Draconis až 10x silnější než dosavadní nejsilnější erupce pozorovaná u hvězdy podobné Slunci.

Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu nový rentgenový teleskop IXPE, bude zkoumat magnetická pole černých děr

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura ve čtvrtek vypustila nový vesmírný teleskop IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer). Na oběžnou dráhu jej vynesla raketa Falcon 9. Zařízení je vybavené rozbalovacím krkem podobně jako další rentgenový teleskop NuSTAR. Na jeho konci jsou tři identické teleskopy, které umožní detekci polarizace světla. Jejím prostřednictvím budou vědci zkoumat magnetická pole u vzdálených černých děr a dalších exotických objektů.

Teleskop VLT přímo vyfotografoval obří exoplanetu u zatím nejmasivnější hvězdy

Obrázek k článku:

Exoplanety už byly nalezeny u různě velkých hvězd, nicméně čím jsou hvězdy masivnější, tím méně planet u nich astronomové nacházejí. Nově objevená exoplaneta b Centauri (AB) b obíhá dvojhvězdu b Centauri jejíž kumulovaná hmotnost je mezi 6-10 Slunci, což je výrazně víc než u předchozího rekordmana. Exoplaneta je několikrát větší než planeta Jupiter a svou hvězdu obíhá víc než 100x dál.

Hvězdy, které se k sobě přiblížily, by mohly být vhodnými kandidáty pro hledání vyspělých civilizací

Obrázek k článku:

Astronom Bradley M. S. Hansen využil veřejně přístupná data z evropské mise Gaia a vytvořil seznam hvězd v blízkosti, které kolem sebe právě prolétají. Do svého výzkumu zahrnul hvězdy, které dělí malá vzdálenost a zároveň nejsou gravitačně vázané. Do vzdálenosti 326 světelných let se nachází 132 takových párů hvězd. Vědci předpokládají, že tyto události by mohly možné vyspělé civilizace využít k migraci mezi hvězdnými systémy.

SpaceX začíná s výstavbou orbitální rampy pro Starship na Floridě

Obrázek k článku:

Elon Musk na Twitteru zmínil, že výstavba nové rampy pro vesmírné lodě Starship na floridském mysu Canaveral začala. Dosavadní testovací lety Starship se odehrávaly výhradně na základně Starbase v Texasu. Odsud poletí také prototyp S20, který se jako první dostane až na oběžnou dráhu. Kdy poletí první Starship z Floridy zatím není jasné.

Data ze sondy Mars Express pomohla potvrdit existenci energetických částic odrážených od Phobosu

Obrázek k článku:

Vědci už dlouho předpokládají, že Phobos odráží energetické částice slunečního větru podobně jako Měsíc. Zatím se je ale podařilo detekovat pouze 2x - v letech 2008 a 2016 při průletu orbitální sondy Mars Express. Objevily se nicméně pochybnosti, zda se nejedná o radiaci z okolí sondy místo odraženou od povrchu největšího z měsíců Marsu. Série stejných měření daleko od Phobosu nyní prokázala, že zřejmě skutečně jde o odrazy od Phobosu.

Většina dvojhvězd na retrográdní oběžné dráze zřejmě pochází z hvězdokupy Omega Centauri

Obrázek k článku:

Většina hvězd obíhá jádro naší galaxie ve stejném směru jako Slunce. Hrstka statečných ale jde proti proudu, ty se označují jako retrográdní. Astronomové vedení Michaelem Marksem se ve svém výzkumu zaměřili na binární prográdní hvězdy a zjistili, že většina z nich má podobné složení a pravděpodobně pochází z jednoho místa: kulové hvězdokupy Omega Centauri.

Astronomové poprvé pozorovali vývojovou fázi hvězd, která vede ke vzniku extrémně lehkých bílých trpaslíků

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo poprvé zpozorovat doposud jen teoretický druh binární hvězdy. Jedná se o hvězdný systém, ve kterém právě vzniká extrémně lehký bílý trpaslík (extremely low mass white dwarf, ELM). Při tomto procesu přichází bílý trpaslík o svou hmotu, kterou vysává sousední hvězda. Ke svému výzkumu využili data z mise Gaia a z teleskopu Zwicky Transient Facility.

Aktualizace: Mezinárodní vesmírná stanice opět měnila svou oběžnou dráhu, tentokrát se vyhýbala americké raketě

Obrázek k článku:

15. listopadu se k Mezinárodní vesmírné stanici ISS přiblížil oblak nebezpečných úlomků vesmírného odpadu. Velitelství amerických vesmírných sil oznámilo, že na poslední chvíli zpozorovalo pole nebezpečných kusů rozpadlé družice. Sedmičlenná posádka stanice se proto nakrátko ukryla v zakotvených vesmírných lodích, pro případ, že by bylo třeba stanici narychlo opustit. Tento stav naštěstí netrval dlouho a během několika momentů astronauti pokračovali ve své práci.

V sobotu ráno nastalo v Antarktidě úplné zatmění Slunce

Obrázek k článku:

V sobotu o půl osmé ráno našeho času nastalo úplné zatmění Slunce. Z našich končin ale vidět nebylo, pozorovat jej mohli pouze tučňáci a hrstka lidí, kteří se aktuálně nachází na Antarktidě. Na jižním kontinentu je nyní léto a Slunce tam nezapadá, zatmění Slunce přineslo tmu, která se ještě několik měsíců nevrátí.

Sopka Idunn Mons na Venuši je možná aktivní

Obrázek k článku:

Snímky z oběžné dráhy Venuše pořízené vesmírnou sondou Venus Express ukazují útvary, které nápadně připomínají proudy lávy. Nachází se kolem vrcholku sopky Idunn Mons na jižní polokouli planety. Podle nedávné studie by nicméně láva neměla v atmosféře Venuše vydržet dlouho a do tisíce let se rozloží. Zda se skutečně jedná o projev vulkanismu však bude zřejmě možné zjistit s novými vesmírnými sondami, které k Venuši poletí na přelomu 20. a 30. let.

Planeta z kovu: Nově objevená exoplaneta GJ 367 b je tak hustá, jako by byla celá ze železa

Obrázek k článku:

Exoplaneta GJ 367 b (Gliese 367 b, TOI 731) je velká asi jako Mars a obíhá svou hvězdu velmi blízko, oběhne ji za necelých 8 hodin. Na to, jak je drobná, má nicméně velkou hmotnost: podle nové studie je v průměru téměř hustá jako železo. Díky její blízkosti je exoplaneta GJ 367 b vhodným kandidátem na další průzkum.

Ve vzdálenosti 90 milionů světelných se nachází nejbližší pár supermasivních černých děr

Obrázek k článku:

Pomocí observatoře VLT se astronomům podařilo najít zatím nejbližší pár supermasivních černých děr. Nachází se ve středu galaxie NGC 7727 ve vzdálenosti 90 milionů světelných let od Mléčné dráhy. Kromě toho je také dělí rekordně malá vzdálenost - pouhých 1 630 světelných let. Dvojice černých děr je výsledkem dávného splynutí menší galaxie s NGC 7727. Do milionu let dojde ke splynutí obou černých děr za vzniku gravitačních vln.

První detekce rádiových vln z rázové vlny u masivní rentgenové binární hvězdy Vela X-1

Obrázek k článku:

Vela X-1 je binární systém tvořený neutronovou hvězdou a masivním veleobrem. Tyto dvě hvězdy jsou si tak blízko, že se vzájemně oběhnou za pouhých 9 dní. Při tomto tanci vysává malá neutronová hvězda materiál se svého souseda, který zároveň generuje intenzivní hvězdné větry. Tyto větry vytváří při kontaktu s mezihvězdným médiem rázovou vlnu, kterou astronomové pozorují v infračerveném spektru a podle nově publikované studie také v rádiovém.

Ke spalování lithia dochází u hnědých trpaslíků hmotnějších než 52 Jupiterů

Obrázek k článku:

Teorie vývoje substelárních objektů předpokládá existenci jasné hranice mezi tzv. lithiovými hnědými trpaslíky a těmi ne-lithiovými. Nový výzkum tento předpoklad potvrzuje a odhaduje hodnotu této hranice na hmotnost kolem 52 Jupiterů (0,05 hmotnosti Slunce). V těžších trpaslících probíhá po jejich vzniku spalování lithia a dochází rychle k jeho vyčerpání.

Doposud neznámé vlákno plynů spojuje dvě galaktická ramena Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Astronomům z Německa, Itálie a Velké Británie se podařilo najít tisíce světelných let dlouhé vlákno, které propojuje dvě z ramen Mléčné dráhy. Podobná struktura už byla pozorována u jiných galaxií, u té naší to je ale novinka. Vlákno vědci pojmenovali Vlna Gangotri (Gangotri wave) podle masivního ledovce v Himálaji, jehož tání přináší vodu do řeky Gangy.

Orbitální rezonance exoplanet u hvězdy TRAPPIST-1 ukazuje, že se jejich oběžné dráhy příliš nemění

Obrázek k článku:

Sedm exoplanet podobných Zemi obíhá hvězdu TRAPPIST-1 v téměř dokonalé harmonii. Například za každých 8 oběhů hvězdy planetou b, oběhne planeta c mateřskou hvězdu 5x, planeta d 3x a podobně. Tato rezonance podle vědců zřejmě vznikla ještě v protoplanetárním disku a přetrvala dodnes. Fakt, že rezonance v tomto systému přetrvává, podle vědců znamená, že oběžné dráhy jeho exoplanet nic výrazně nenarušilo.

Malé galaxie v okolí Mléčné dráhy ji zřejmě neobíhají, mají příliš velkou rychlost

Obrázek k článku:

V blízkosti Mléčné dráhy se nachází desítky menších galaxií. Astronomové předpokládali, že se jedná o objekty, které naši galaxii už dlouho obíhají. Nová data ale ukazují, že mají příliš velkou rychlost na to, aby byly na stabilní oběžné dráze kolem Mléčné dráhy. Podle nové studie by tak mohlo jít o galaxie, které do našeho sousedství teprve dorazily.

K ISS se dnes připojil nový ruský modul Pričal

Obrázek k článku:

Ruská vesmírná agentura Roskosmos plánuje během několika měsíců podruhé rozšířit Mezinárodní vesmírnou stanici o další permanentní modul. Zařízení Pričal (Prichal, Uzlovoj Modul) odletělo na oběžnou dráhu na raketě Sojuz ve středu ve 14:08 a zakotvilo u ní v pátek odpoledne. Na vesmírné stanici bude sloužit jako uzlový modul, ke kterému lze připojovat další části stanice a kotvit s vesmírnými loděmi.

Sonda New Horizons detekovala galaktické lyman-alfa záření

Obrázek k článku:

Záření Lyman-alfa vzniká v atomu vodíku přeskokem elektronu z druhé energetické hladiny na první. Toto specifické ultrafialové záření vzniká ve hvězdách a není tedy překvapením, že ve sluneční soustavě pochází primárně od Slunce. Vesmírná sonda New Horizons je už nicméně daleko za oběžnou drahou Pluta a pozoruje tento druh záření z mezihvězdného prostoru. To může vědcům napovědět více o prázdnotě mezi hvězdami i o Slunci samotném.

Pohlednice z Marsu: Pozdrav z cesty na horu uprostřed kráteru Gale

Obrázek k článku:

Výhled, který má rover Curiosity z úbočí hory Mt. Sharp, která se tyčí uprostřed kráteru Gale. Na obrázku, který je kombinací několika snímků pořízených v různých částech dne, lze vidět terén, kterým se rover v posledních měsících ubíral. Například kolem zaoblených kopců, které lze vidět uprostřed vpravo, projížděl rover Curiosity letos v červenci.

Nejrychlejší Jupiter: nově objevená exoplaneta TOI-2109b oběhne svou hvězdu za pouhých 16 hodin

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 860 světelných let se astronomům podařilo objevit novou exoplanetu. TOI-2109b se nicméně mezi ty potenciálně obyvatelné rozhodně nezařadí - nachází se totiž velmi blízko svojí hvězdě. Je dokonce tak blízko, že má nejkratší rok, ze všech dosud objevených horkých Jupiterů. Zároveň jde o druhou nejteplejší známou planetu.

Nová metoda zpracování dat odhalila dalších 301 exoplanet v archivních datech z mise Kepler

Obrázek k článku:

Pomocí metody hlubokého učení se vědcům podařilo vydolovat z dat mise Kepler a K2 301 nových kandidátů na exoplanety. Nově objevené signály bude nutné ještě potvrdit jinou metodou, ale vědci si jsou poměrně jistí, že u většiny se skutečně jedná o exoplanety. K objevu využili neuronovou síť ExoMiner a superpočítač NASA Pleiades.

Evropská sonda Solar Orbiter v sobotu proletí kolem Země a musí se vyhnout vesmírnému odpadu

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter odletěla do vesmíru v únoru 2020. Od té doby už dvakrát využila gravitace Venuše pro korekci své trajektorie. Tento týden proletí naposledy kolem Země, a to velmi blízko. Přiblíží se až na 460 km a proletí přitom dvěma pásy vesmírného odpadu, které naši planetu obklopují. Podle Evropské vesmírné agentury půjde o zatím nejriskantnější průlet pro vědeckou misi.

NASA hledá cestu, jak dostat na povrch Měsíce jaderný reaktor

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura by na Měsíci chtěla do konce dekády zdroj energie nezávislý na Slunci. Jako nejlepší řešení se jeví jaderný reaktor, který by se postavil na Zemi a na Měsíc by byl dopraven. Taková elektrárna by potom byla schopna kontinuálně dodávat elektrickou energii budoucí kolonii, která má postupně vzniknout při misích programu Artemis.

Japonsko hledá nové astronauty, poletí až na Měsíc

Obrázek k článku:

Japonská vesmírná agentura JAXA se rozhodla přijmout po 13 letech nové astronauty. Ti by po tréninku mohli letět na Mezinárodní vesmírnou stanici, lunární stanici Gateway, nebo až na porch Měsíce. V tomto kole náboru budou na uchazeče kladeny odlišné podmínky než v minulosti. Poslední japonský astronaut se začátkem listopadu vrátil z ISS ve vesmírné lodi Crew Dragon.

18. skupenství vody: černý ultra horký led by se mohl nacházet v jádru Neptunu

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo vytvořit a poprvé také udržet 18. známé skupenství vody. Pomocí extrémního tlaku a teplot vytvořili led, který má unikátní strukturu atomů, kterou se liší od ostatních vodních ledů. Vědci předpokládají, že podobný materiál by se mohl nacházet v jádrech velkých ledových planet jako jsou Uran nebo Neptun. Právě v nich totiž panují podmínky, ve kterých toto skupenství existuje.

V pátek nastalo částečné zatmění Měsíce, od nás byl ráno vidět jeho začátek

Obrázek k článku:

Úkaz, při kterém Země částečně zastíní Měsíc, u nás kulminoval kolem 10. hodiny ráno. To už sice byl Měsíc za obzorem, bylo ale možné spatřit úplný začátek zatmění. Měsíc, který byl v úplňku, vstoupil do stínu Země v 7:02 a zapadl v 7:15. Páteční zatmění bylo výjimečné svojí délkou - bylo nejdelší za několik set let.

Nejbližší exoplaneta Proxima b není v datech mise TESS. Vědci doufají, že pomohou nové observatoře

Obrázek k článku:

Nejbližší exoplaneta se nachází hned u sousední hvězdy Proxima Centauri, která je od Slunce vzdálená 4,2 světelných let. Objevena byla měřením drobného pohybu hvězdy, způsobeným gravitací exoplanety v roce 2016. Touto metodou se vědcům podařilo vypočítat, jak hmotná by planeta Proxima b mohla být (1,24-2,06 hmotností Země). Aby však zjistili víc o její velikosti a složení, potřebovali by tranzit, nebo přímé pozorování.

Vědci potvrdili existenci velmi chladných oblastí na povrchu Měsíce, mohly by obsahovat zásoby oxidu uhličitého

Obrázek k článku:

Po dekádách nejistoty se vědcům podařilo potvrdit existenci oblastí na povrchu Měsíce, kde se teplota dlouhodobě udržuje pod -213 °C. V takových místech by se mohly koncentrovat chemické sloučeniny jako oxid uhličitý nebo voda. Obě látky mohou být využity k výrobě paliva a dalších zdrojů, které by mohly podpořit rozvoj budoucí lunární kolonie.

Nezvyklý meteor letěl atmosférou dlouhých 300 kilometrů, po celou dobu silně zářil

Obrázek k článku:

9. listopadu se nad Spojenými státy objevil zářivý meteor, který zachytily hned 3 kamery NASA hledající podobné úkazy. Do atmosféry Země vstoupil pod velmi ostrým úhlem, což způsobilo, že atmosférou letěl velmi dlouho. Vědci NASA následující den spočítali, že v atmosféře naší planety urazil úctyhodných 300 kilometrů.

NASA o rok posouvá misi na Měsíc. Astronauti se tam dostanou nejdřív v roce 2025, možná až 2026

Obrázek k článku:

Administrátor NASA Bill Nelson v úterý prohlásil, že agentura už nepočítá s misí Artemis III v roce 2024, jak jí to nařizovala administrativa prezidenta Trumpa. Nejbližší možný termín pro let astronautů na povrch Měsíce je nyní v roce 2025. V posledních měsících se postupně posouvaly i předchozí kroky amerického lunárního programu. Podle Nelsona hrála svou roli také žaloba Blue Origin, která bránila vývoji lunární varianty Starship pro dopravu astronautů z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch.

Diamant z hlubin Země v sobě ukrýval dosud jen teoretický minerál Davemaoite

Obrázek k článku:

Uvnitř diamantu pocházejícího z hloubi naší planety se vědcům podařilo identifikovat minerál s chemickým vzorcem CaSiO3. Jeho chemický vzorec má shodný s minerálem wollastonite, na rozdíl od něj má ale krystalickou strukturu. Nově objevený minerál dostal název davemaoite po geofyzikovi Ho-kwang (Dave) Maovi.

Data z teleskopu Fermi naznačují, že v jádru naší galaxie něco urychluje kosmické záření

Obrázek k článku:

Analýza gama záření zachyceného vesmírným teleskopem Fermi ukazuje, že v centrální oblasti Mléčné dráhy dochází ke změně rychlosti energetického kosmického záření. Podle nové studie záření nejprve v molekulárním oblaku, který obklopuje jádro naší galaxie, zpomaluje. Po průchodu tímto oblakem je však znovu zatím neznámým mechanismem urychlováno. Příčinou by mohla být supermasivní černá díra Sagittarius A*, některé mlhoviny, nebo pozůstatky po supernovách, které oblak plynů a prachu obklopuje.

VIDEO: Ponořte se do hustých oblaků Venuše v nové animaci NASA

Obrázek k článku:

NASA v nové animaci přibližuje průběh mise DAVINCI+, která pošle po dlouhých 40 letech sondu do atmosféry Venuše. Mise byla oficiálně vybrána na jaře tohoto roku společně s další americkou misí VERITAS a evropskou EnVision. Všechny tři mise by měly k Venuši dorazit začátkem 30. let. Aktuálně Venuši zkoumá japonská orbitální sonda Akatsuki.

Podle nové studie by rozpínání vesmíru mohlo přímo ovlivňovat růst černých děr

Obrázek k článku:

Některé černé díry pozorované prostřednictvím gravitačních vln jsou podle vědců nečekaně masivní. Podle nově publikované studie by to mohlo být způsobeno tím, že černé díry rostou společně s rozpínáním vesmíru. Tento efekt autoři označují jako kosmologické spojení (cosmological coupling) a svou hypotézu podpořili počítačovými simulacemi. Pro její skutečné potvrzení ale bude zřejmě třeba nových, citlivějších detektorů gravitačních vln.

Suborbitální let s Virgin Galactic má zarezervováno kolem 700 zájemců

Obrázek k článku:

Od letošního srpna si koupilo lístek na let s Virgin Galactic kolem stovky zájemců. Každý z nich za místo v letadle, které je vynese do výšky zhruba 90 kilometrů, zaplatil 450 tisíc dolarů. Přitom ještě do roku 2018 se letenky prodávaly za 250 tisíc dolarů. Celkem má Virgin Galactic 700 zájemců, kteří si rezervovali suborbitální let.

U blízké hvězdy LHS 1678 byly objeveny dvě exoplanety menší než Země

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 65 světelných let se astronomům podařilo najít dvě exoplanety obíhající červeného trpaslíka LHS 1678. V obou případech se jedná o malé skalnaté planety menší než Země. Exoplaneta LHS 1678 b má pouze 0,7 poloměru Země a patří tak mezi nejmenší známé exoplanety.

Spektrum kvaziměsíce Kamo`oalewa naznačuje, že se jedná o úlomek z Měsíce

Obrázek k článku:

Drobná planetka Kamo`oalewa sice obíhá Slunce, zdržuje se nicméně v blízkosti Země. Tento kvaziměsíc (kvazisatelit) se naší planetě přibližuje na několikanásobek vzdálenosti Měsíce. Analýza jeho spektra nyní ukazuje, že se svým složením nápadně podobá horninám přivezeným při misích Apollo. Mohlo by se proto jednat o úlomek Měsíce, který se do vesmíru dostal při jeho srážce s jiným tělesem.

Stanice ISS se musela ve čtvrtek vyhnout nebezpečnému kusu vesmírného odpadu

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek 11. listopadu musela Mezinárodní vesmírná stanice změnit svou polohu, aby se vyhnula nebezpečnému kusu vesmírného odpadu. Úlomek čínské družice Fengyun-1C zničené v roce 2007 mohl ohrozit stanici i posádku na její palubě. Zažehnutím motorů ruské nákladní lodi Progress ISS zvýšila svou oběžnou dráhu i 1,2 kilometru.

V sousední galaxii se skrývala malá černá díra, odhalil ji postup doposud používaný pouze v Mléčné dráze

Obrázek k článku:

Okolo Mléčné dráhy obíhají další, menší galaxie - v jedné z nich se nyní astronomům podařilo identifikovat malou černou díru hvězdné hmotnosti. Nachází ze ve hvězdokupě, která je součástí galaxie Velké Magellanovo mračno. Tento objev se podařil prostřednictvím analýzy světla hvězdy, která tuto černou díru obíhá. Jedná se o první objev tímto postupem mimo naši vlastní galaxii a vědci doufají, že ne poslední.

Crew Dragon s posádkou úspěšně vyletěl na oběžnou dráhu

Obrázek k článku:

Start vesmírné lodi Dragon proběhl ve čtvrtek 11. listopadu krátce po třetí hodině ráno. Původně to mělo být už koncem října, ale start rakety Falcon 9 byl odložen kvůli nepříznivému počasí, ze zdravotních důvodů jednoho z členů posádky a kvůli zpožděnému návratu předchozí mise. Cílem vesmírné lodi Dragon při misi Crew-3 je Mezinárodní vesmírná stanice ISS, kam by měla doletět zhruba 24 hodin po startu.

Sonda InSight zkoumala otřesy Marsu při přistání Perseverance, nová data pomáhají odhadnout hustotu planety

Obrázek k článku:

Když rover Perseverance začátkem roku prolétal atmosférou Marsu, odhodil dva balanční bloky, každý o váze 77 kilogramů. Sonda InSight vzdálená 3 450 kilometrů bedlivě naslouchala nitru planety svým seismometrem. Vědci totiž chtěli zjistit, zda otřesy vyvolané dopadem těchto bloků vyvolají detekovatelné otřesy. Nevyvolaly. I to ale o nitru Marsu prozrazuje nové informace.

Nejvzdálenější detekce fluoru ve vesmíru, jeho signál k nám letěl 12 miliard let

Obrázek k článku:

Astronomové prostřednictvím observatoře ALMA zachytili poprvé stopy chemického prvku fluor ve velmi vzdáleném vesmíru. Prvek, který je nedílnou součástí našich kostí, vystopovali do galaxie NGP-190387 s výrazným rudým posuvem. Odhadují, že signál k nám letěl dlouhých 12 miliard let.

Helikoptéra Ingenuity se po odmlce opět podívala do vzduchu

Obrázek k článku:

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 13x, se stále komplexnějším letovým plánem. Data z letů Ingenuity pomáhají operátorům plánovat cestu roveru Ingenuity. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.

Čína použije při návratové misi k Marsu dvě rakety, sonda by se mohla vrátit v roce 2030

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura chce navázat na své úspěšné mise k Měsíci a Marsu a plánuje dovézt vzorky hornin ze sousední planety. Podle Zhanga Rongqiao, který je hlavním designérem aktuálně probíhající čínské mise k Marsu, by start takové mise mohl být už v roce 2028. K Marsu by odletěl přistávací modul spolu se sondou pro vzlet z povrchu. Odděleně by letěla orbitální sonda a kapsle pro vstup atmosféry Země, ten se předpokládá kolem roku 2030.

Exoplaneta obíhající vzdáleného bílého trpaslíka by mohla naznačovat budoucnost sluneční soustavy

Obrázek k článku:

Pomocí mikrogravitační čočky se astronomům podařilo detekovat exoplanetu u bílého trpaslíka vzdáleného 6 523 světelných let. Tento hvězdný systém by mohl nabízet pohled do budoucnosti sluneční soustavy. Během několika miliard let se ze Slunce stane také bílý trpaslík, osud planet ve sluneční soustavě však zatím zůstává jistý.

Něco způsobuje fluktuaci v záření pulzarů, mohly by to být gravitační vlny

Obrázek k článku:

Analýza pulzů vybraných neutronových hvězd ukazuje drobnou fluktuaci v jejich jinak pravidelné periodě. Podle nové studie by mohla být způsobena gravitačními vlnami s velmi nízkou frekvencí. Ukazuje se tak, že nový přístup, který přesně hlídá blikání pulzarů, by mohl deformace v časoprostoru odhalit. Doposud se vědcům podařilo detekovat pouze gravitační vlny s vysokou frekvencí pocházející od neutronových hvězd a malých černých děr, prostřednictvím detekce nízkých frekvencí by však mělo být možné zkoumat kolize supermasivních černých děr.

Astronomové doporučují vystavět v příští dekádě obří teleskopy a zkoumat exoplanety a černé díry

Obrázek k článku:

Americká akademie věd (U.S. National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine) vydala tzv. Decadal survey (desetiletý přehled) pro astronomii a astrofyziku. V něm doporučila zaměřit průzkum v dalších letech na exoplanety, černé díry, neutronové hvězdy a vývoj galaxií. K tomu by měly pomoci nové velké vesmírné observatoře jako LUVOIR, HabEX nebo Lynx a také obří pozemní teleskopy TMT a GMT.

Přistávací modul Nova-C v příštím roce zamíří k měsíčnímu kráteru Shackleton

Obrázek k článku:

NASA a společnost Intuitive Machines oznámily místo přistání pro modul Nova-C, který by měl odletět na Měsíc v příštím roce v rámci mise označované Intuitive Machines 2. Soukromý modul s instrumenty NASA přistane v těsné blízkosti kráteru Shackleton poblíž jižního pólu. Během mise se zařízení PRIME-1 pokusí najít led v hloubce až 1 metr pod povrchem.

NASA vybrala Starship pro dopravu astronautů na Měsíc, soud zamítl žalobu Blue Origin

Obrázek k článku:

NASA v první polovině roku zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman s Dynetics. NASA nyní bude ve vývoji pokračovat pouze se společností SpaceX, které udělí kontrakt za 2,9 miliardy dolarů.

Těžká raketa Falcon Heavy by mohla příští rok letět do vesmíru hned 5x

Obrázek k článku:

Raketa Falcon Heavy tvořená trojicí běžných Falconů 9 zatím letěla do vesmíru 3x. V příštím roce by tato aktuálně nejsilnější raketa na světě mohla letět na oběžnou dráhu hned 5x. Vyplývá to z aktuálně nasmlouvaných startů společnosti SpaceX. 3 lety jsou při americkou armádu, jeden pro společnost Viasat a nakonec vynese vesmírnou sondu Psyche pro NASA.

Výjimečná mezi vzácnými: HD 144941 je extrémní héliová hvězda s nezvyklým složením i pro tuto kategorii

Obrázek k článku:

Nová spektropolarimetrická měření ukázala, že HD 144941 je výjimečná hvězda z vzácné třídy héliových hvězd. Obsahuje 4x více podílu těžkých prvků, než se doposud uvažovalo, i když je to stále výrazně méně než například v případě Slunce. Výsledky výzkumu naznačují, že hvězda má silné magnetické pole, což by vysvětlovalo nedávno detekované skvrny na jejím povrchu.

Ve vzdálenosti 417 světelných let se nachází jedna z nejmladších exoplanet

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným Ericem Gaidosem se podařilo vyfotografovat exoplanetu u mladé hvězdy 2M0437. Jedná se o jednu z mála přímo vyfocených exoplanet a zároveň jednu z nejmladších. Nachází se ve vzdálenosti 417 světelných let od Slunce a má jen něco mezi 1 - 3 miliony let.

Geomagnetická bouře nakonec dorazila až v noci na pondělí, z České republiky ale polární záře vidět nebyla

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek se na Slunci objevila silná erupce třídy X1. Došlo během ní k výronu koronální hmoty (CME), který zamířil k naší planetě. Tento materiál způsobuje geomagnetické bouře, při kterých je možné pozorovat polární záře. Nejprve se předpokládalo, že k Zemi dorazí v noci na neděli, nakonec to ale zřejmě bude až v noci z neděle na pondělí. Aktivita by mohla být natolik silná, že by mohla způsobit polární záři viditelnou i z České republiky.

V atmosféře exoplanety WASP-77 Ab astronomové poprvé změřili zároveň vodu a oxid uhelnatý

Obrázek k článku:

Tým astronomů vedený Michaelem Linem analyzoval pomocí teleskopu Gemini atmosféru exoplanety WASP-77 Ab ve vzdálenosti 340 světelných let. Našli v ní stopy vodních par a oxidu uhelnatého ve zhruba stejném množství jako u mateřské hvězdy. Tento vědecký tým má nyní v plánu získat stejná měření u dalších podobných exoplanet, aby mohl lépe studovat jejich vývoj.

3 miliardy let po vzniku vesmíru vědci pozorují zárodky nadkupy galaxií podobné té, ve které se nachází Mléčná dráha

Obrázek k článku:

Astronomové identifikovali ve vzdálenosti 11 miliard světelných let strukturu, kterou považují za předchůdce kupy galaxií (protocluster). Pozorují ji pouhé 3 miliardy let po vzniku vesmíru a předpokládají, že se časem vyvinula v nadkupu galaxií. Tento objev pomáhá vědcům lépe pochopit, jak vznikají velké struktury ve vesmíru.

Analýza modré planetární mlhoviny NGC 6905 ukázala kolik je v ní plynů a prachu

Obrázek k článku:

Astronomové prozkoumali pomocí Nordic Optical Teleskopu na Kanárských ostrovech planetární mlhovinu NGC 6905. Zjistili, že teplota centrální hvězdy je o něco nižší, než se předpokládalo. Změřili také množství materiálu, které tuto hvězdu obklopuje.

Tajemný rádiový signál od nejbližší hvězdy nakonec pocházel ze Země

Obrázek k článku:

Loni v prosinci se objevily zprávy, že astronomové zachytili rádiový signál přicházející od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ nebyl zřejmý a vyrojilo se množství spekulací, mezi nimi i o umělém původu signálu. To se nakonec potvrdilo, jen nevznikl u hvězdy ve vzdálenosti 4,2 světelných let, ale na Zemi.

Nové orbitální stanice Orbital Reef a Starlab: Soukromé firmy se předhánějí ve svých plánech na náhradu ISS

Obrázek k článku:

Blue Origin společně se Sierra Space a Boeingem v pondělí oznámili, že plánují postavit komerční vesmírnou stanici. Její zprovoznění plánují na druhou polovinu 20. let a měla by dokázat pojmout až 10 lidí. Podobné plány v minulém týdnu oznámila také skupina společností Nanoracks, Voyager Space a Lockheed Martin. Jejich komerční stanice by mohla být zprovozněna v roce 2027.

Z disku prachu kolem mladé exoplanety by mohly vzniknout exoměsíce, možná už vznikly

Obrázek k článku:

Mezinárodnímu týmu astronomů vedenému Tomasem Stolkerem z Leiden University v Nizozemí se podařilo prozkoumat disk prachu obklopující mladou exoplanetu ve hvězdném systému GQ Lupi. Z materiálu v tomto disku by v budoucnosti mohly vzniknout měsíce podobné těm, které obíhají například planetu Jupiter.

Astronomům se podařilo několika teleskopy prozkoumat supernovu v blízké galaxii krátce po její explozi a také před ní

Obrázek k článku:

Supernova SN 2020fqv byla poprvé zpozorována observatoří Zwicky Transient Facility v roce 2020. Pouhých několik hodin po explozi už místo zkoumal v detailu také Hubblův teleskop. Další data potom vědci získali z teleskopu TESS, který toto místo na obloze snímal každých 30 minut. Díky této unikátní kombinaci získali vědci nezvykle hodně informací o samotné hvězdě a průběhu exploze, ve které zanikla.

Plyny v okolí hvězdy HD 172555 by mohly pocházet z kolize dvou protoplanet

Obrázek k článku:

Oxid uhelnatý v okolí mladé hvězdy HD 172555 zřejmě pochází z kolize rodících se planet. Vyplývá to ze studie, ve které se vědci vedení Tajanou Schneidermanovou analyzovali data z observatoře ALMA.

Jižní Korea vypustila do vesmíru svou první domácí raketu, náklad ale nezískal dostatečnou rychlost

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek dopoledne vyletěla do vesmíru první čistě jihokorejská raketa KSLV-II. Všechny tři stupně rakety pracovaly, jak mají, a vynesly testovací náklad až do výšky 700 kilometrů. Mise nicméně nakonec skončila nezdarem, když třetí stupeň vypnul své motory o 46 sekund dřív, než bylo plánováno. Maketa nákladu o váze 1,5 tuny tak nedosáhla požadované orbitální rychlosti.

Hvězdokupa uvnitř Velkého Magellanova mračna by mohla být zbytkem dávno pohlcené trpasličí galaxie

Obrázek k článku:

Mapování hvězd v Mléčné dráze ukazuje, že její hvězdy mohou pocházet z různých galaxií, které byly v minulosti do té naší začleněny. Tým astronomů vedený Alessiem Mucciarellim ve své nově publikované studii dokládá, že obdobný proces probíhá i u menších galaxií. Svůj výzkum vědci zaměřili na blízkou galaxii Velký Magellanův oblak, ve kterém našli zbytky dávno pohlcené galaxie.

NASA vybrala k realizaci misi teleskopu COSI, který bude zkoumat vznik těžkých prvků ve vesmíru

Obrázek k článku:

NASA vybrala misi teleskopu COSI (Compton Spectrometer and Imager) ze čtyř konceptů, které byly ve finále aktuálního kola programu Astrophysics Explorers. Teleskop COSI nyní přejde do fáze vývoje a následného sestavení, v roce 2025 by měl odletět do vesmíru. Jeho úkolem bude průzkum vesmíru v gama záření, ve kterém bude odkrývat evoluci hvězd a vznik různých chemických prvků.

Nejrychleji rotující bílý trpaslík se kolem svojí osy otočí jednou za 25 sekund

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 2 000 světelných let se nachází malá hvězda s velkou hustotou, která se kolem svojí osy otočí jednou za pouhých 24,93 sekund. Jedná se o bílého trpaslíka LAMOST J0240+1952, který je součástí binárního systému s trpaslíkem červeným. Jeho rotace je nejrychlejší ze známých hvězd hlavní posloupnosti a bílých trpaslíků. Rychleji už rotují pouze tělesa s ještě větší hustotou, jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry.

Exoplaneta s výrazně eliptickou oběžnou dráhou zažívá extrémní teplotní výkyvy

Obrázek k článku:

Nově objevená masivní exoplaneta TOI-3362 b má eliptickou oběžnou dráhu a vědci předpokládají, že se postupně přibližuje svojí hvězdě. Podle vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters má dokonce nejprotáhlejší orbitu ze všech známých exoplanet s periodou kratší než 30 dní. Exoplaneta je zřejmě v procesu migrace blíž k hvězdě, což z ní učiní tzv. horký Jupiter.

Teleskop FAST zachytil během 47 dní přes tisícovku FRB signálů z jediného zdroje

Obrázek k článku:

Čínský teleskop FAST detekoval během 47 dní 1 652 pulzů z periodického zdroje FRB signálů FRB 121102. Toto množství výrazně převyšuje počet signálů pozorovaných u tohoto zdroje všemi ostatními observatořemi dohromady. Nová data poslouží vědcům při hledání mechanismu, jehož prostřednictvím tyto tajemné energetické signály vznikají.

Nejnižší teplota dosažená v laboratoři byla pokořena, nový rekord je pouhých 38 pikokelvinů

Francouzským a německým vědcům se podařilo dosáhnout rekordně nízké teploty v laboratorních podmínkách. Pomocí laserů snížili teplotu boseho-einteinova koncentrátu na 38 pikokelvinů. Jde o pouhý zlomek stupně nad absolutní nulou (0 K, -273,15 °C), která představuje nejnižší dosažitelnou teplotu.

Rádiové signály od blízkých červených trpaslíků by mohly pocházet od dosud neznámých exoplanet

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Josephem Callinghamem využili nejsilnější soustavu radioteleskopů na světě LOFAR, aby prozkoumali rádiové signály od blízkých červených trpaslíků. Ve většině případů potvrdili, že vznikají v interakci s magnetickým polem hvězdy. U čtyř hvězd však nebyli schopni jejich původ vysvětlit. Jako nejlepší vysvětlení nabízí interakci magnetického pole exoplanet s radiací hvězdy. Podobný mechanismus vede ke vzniku polárních září na Zemi.

Pohlednice z Marsu: Deformovaný kráter v regionu Utopia Planitia

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MRO z oběžné dráhy Marsu vyfotila tento podivně tvarovaný kráter v regionu Utopia Planitia. Podle světlých paprsků, které vychází od kráteru do okolí, se jedná o relativně mladý kráter. Jeho tvary nicméně naznačují určitou míru rozpadu. Jaké procesy vedly k dnešní podobě tohoto kráteru zatím vědcům zůstává ukryto.

Na jedné z polokoulí Europy byla pozorována vodní pára, zřejmě pochází z povrchu měsíce

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo v datech z teleskopu Hubble najít známky kyslíku na jedné z polokoulí měsíce Europa. Podle nové studie by se mohlo jednat o kyslík z vodní páry, která sublimuje z povrchu tohoto ledového měsíce u planety Jupiter. Nad jeho povrchem se potom stává součástí extrémně tenké atmosféry. Výsledky tohoto výzkumu pomohou při plánování misí Europa Clipper a JUICE.

Nafouknutý Jupiter: nově objevená exoplaneta má menší hmotnost a zároveň je větší než největší planeta sluneční soustavy

Obrázek k článku:

Astronomům vedeným M. Montaltem se podařilo potvrdit existenci exoplanety TOI-4128 a určili její základní parametry. Jedná se o planetu asi dvoutřetinové hmotnosti Jupitera, která obíhá blízko svojí hvězdě (odtud zařazení mezi tzv. horké Jupitery). Vysoké teploty zřejmě způsobily její nafouknutí a její poloměr je tak o polovinu větší než u největší planety ve sluneční soustavě.

William Shatner dnes navštívil hranici vesmíru v suborbitální kapsli společnosti Blue Origin

Obrázek k článku:

Williama Shatnera zná téměř celý svět jako kapitána Jamese T. Kirka, který velel vesmírné lodi Enterprise. Ve středu odpoledne se herec konečně podíval do vesmíru, tedy alespoň na jeho hranici, a to na palubě kapsle New Shepard společnosti Blue Origin, která vystoupala do výšky 106 km. Ve svých 90 letech se tak Shatner stal nejstarším člověkem, který se na hranici vesmíru podíval.

Magnetické pole je častější u hmotnějších a starších bílých trpaslíků

Obrázek k článku:

Podle nového výzkumu má alespoň 20 % bílých trpaslíků v okolí sluneční soustavy detekovatelné magnetické pole. To má různou sílu a je častější u trpaslíků s větší hmotností.

Sonda New Horizons zpozorovala v Kuiperově pásu dvojité planetky, které dělí jen pár stovek kilometrů

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda New Horizons přinesla v roce 2015 první snímky trpasličí planety Pluto. V roce 2019 potom proletěla kolem planetky Arrokoth tvořené dvěma propojenými menšími objekty. Nyní její teleskop zpozoroval v Kuiperově pásu dvě planetky, které jsou tvořené velmi blízkými páry. Mohlo by se jednat o přechodnou fázi, která vede ke vzniku kontaktních binárních planetek, jako je právě Arrokoth.

Čínská sonda Chang’e 5 přivezla na Zemi nejmladší měsíční materiál

Obrázek k článku:

Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.

Vzorky odebrané roverem Perseverance vykazují známky dlouhodobého kontaktu s vodou

Obrázek k článku:

Rover Perseverance začátkem září odebral dva různé vzorky hornin. Jejich předběžná analýza ukazuje, že tyto horniny byly v dávné minulosti v dlouhodobém kontaktu s vodou. Vyschlá koryta viditelná z oběžné dráhy napovídala, že se v kráteru Jezero voda v minulosti nacházela. Nebylo však zřejmé, zda nešlo jen o krátkou epizodu způsobenou záplavami.

Otevřená hvězdokupa NGC 1605 jsou ve skutečnosti dvě skupiny hvězd s rozdílným stářím

Obrázek k článku:

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.

Podle počítačových simulací by na okraji sluneční soustavy mohla existovat alespoň jedna planeta o velikosti Země

Obrázek k článku:

Počítačové simulace vývoje sluneční soustavy nedokáží podle nové studie vysvětlit aktuální konfiguraci planet kolem Slunce bez existence dalších planet. Astronomové Brett Gladman a Kathryn Volková došli k závěru, že za oběžnou dráhou Neptunu by měla být ještě alespoň jedna planeta velikosti Země nebo Marsu. Přispívají tak dalším dílkem skládačky do diskuze o existenci doposud neobjevených planet ve sluneční soustavě.

Ultra-horká exoplaneta WASP-76 b, kde prší kovy, by mohla mít ještě vyšší teploty, než se myslelo

Obrázek k článku:

Astronomům se v horní části atmosféry exoplanety WASP-76 b podařilo identifikovat ionizovaný vápník. Jeho přítomnost je pro vědce překvapením, protože vyžaduje velmi vysoké teploty. Planeta WASP-76 se sice řadí mezi tzv. ultra-horké jupitery, nicméně ani předpokládané teploty mezi 1 300 a 2 300 °C na vysvětlení přítomnosti ionizovaného vápníku nestačí. Buďto jsou teploty v atmosféře ještě vyšší, nebo jsou v jejích horních vrstvách velmi silné větry.

Přechod Pluta před vzdálenou hvězdou potvrdil, že hustota jeho atmosféry pozvolna klesá

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo změřit hustotu atmosféry Pluta pomocí zákrytu (okultace) vzdálené hvězdy. Trpasličí planeta Pluto na okraji sluneční soustavy při tomto úkazu na pár minut zablokovala světlo jedné z hvězd. Způsob, jakým hvězda při pohledu ze Země pohasla a znovu se rozzářila, přitom vědcům prozradil, jak hustá je atmosféra Pluta. Výsledky ukazují, že jak se trpasličí planeta postupně vzdaluje od Slunce, svou atmosféru pozvolna ztrácí.

Vesmírné sondy by mohly při přistání na Měsíci vytvářet vlastní přistávací plochu

Obrázek k článku:

Americká společnost Masten Space Systems přišla s novým přístupem, jak přistávat na Měsíci. Aby se předešlo zvednutí všudypřítomného prachu, mohla by sonda při přistání vytvořit vlastní přistávací plochu. Bylo by u toho využito raket, pomocí kterých vesmírná loď nebo sonda přistává. Do trysek by se přidal materiál, který při vysokých teplotách roztaje a na povrchu opět ztuhne.

Nová observatoř Very Rubinové by mohla objevit až 5 mezihvězdných planetek ročně

Obrázek k článku:

Už za rok, nebo dva bude do provozu uvedena nová observatoř Very Rubinové, která by mohla kromě jiného mohla výrazně pomoci s hledáním mezihvězdných objektů. Observatoř bude schopná během několika dní zmapovat do detailu celou noční oblohu viditelnou z Čile. Díky tomu bude schopna identifikovat i mezihvězdné planetky pohybující se sluneční soustavou na nezvyklých oběžných drahách.

Analýza masivních oranžových hvězd ukazuje deformovaný tvar disku Mléčné dráhy

Obrázek k článku:

Hvězdy v naší galaxii rotují kolem jejího středu v obrovském disku, který má v poloměru přes 50 tisíc světelných let. Detailní mapování pohybu hvězd nyní ukazuje, že tento disk není tak symetrický, jak se dříve předpokládalo. Některé části disku vystupují nad a pod jeho rovinu. Potvrzují se tak závěry nedávno publikovaných studií, podle kterých disk Mléčné dráhy obsahuje výrazné nepravidelnosti.

V blízkosti Země se nacházejí planetky s podobným složením jako Psyche

Obrázek k článku:

Tým astronomů, které vedl Vishnu Reddy, prozkoumal dvě blízkozemní planetky (Near-Earth Objects, NEO) 1986 DA a 2016 ED85, u kterých se předpokládal významný podíl kovů. Nový výzkum ukazuje, že se na jejich povrchu nachází 85 % kovů jako je železo nebo nikl a 15 % suti. Touto charakteristikou se tak podobají největší kovové planetce ve sluneční soustavě Psyche, ke které se NASA chystá v příštím roce poslat vesmírnou sondu.

Sonda BepiColombo v sobotu pořídila své první snímky planety Merkur

Obrázek k článku:

Evropsko-japonská vesmírná sonda BepiColombo v sobotu 2. října provedla první z celkem šesti průletů kolem planety Merkur. Sonda využila gravitace planety ke svému zpomalení a upravení své oběžné dráhy v manévru označovaném jako gravitační asistence. Samotný vstup na oběžnou dráhu Merkuru je plánovaný až na rok 2025, sonda nicméně pořídila snímky planety některými svými kamerami.

Astronomové možná objevili první exoplanetu, která obíhá tři hvězdy zároveň

Obrázek k článku:

Země obíhá jedinou hvězdu, Slunce. Planety se ovšem nachází také v systémech s více hvězdami. Ty, které byly doposud objeveny, však většinou obíhají kolem jedné z hvězd v takovém systému. Nově objevený kandidát na exoplanetu by nicméně mohl obíhat hned tři hvězdy najednou. Nachází se u hvězdy GW Orionis ve vzdálenosti 1 330 světelných let.

Ve vzdálenosti 123 světelných let byla objevena nová exoplaneta z kategorie teplých neptunů

Obrázek k článku:

S pomocí vesmírného teleskopu TESS se vědcům podařilo identifikovat novou exoplanetu TOI-1201 b. Nachází se v binárním hvězdném systému vzdáleném 123 světelných let. Podle hustoty a vzdálenosti od hvězdy zařadili astronomové tuto exoplanetu do kategorie tzv. teplých mini-neptunů, tedy plynných planet menších než Neptun a s vyššími teplotami.

Příprava vesmírného teleskopu Roman: začíná se s výrobou teleskopu

Obrázek k článku:

Plánovaný nový vesmírný teleskop Roman (Nancy Grace Roman Space Telescope) postupuje do další fáze svého vývoje. NASA schválila design teleskopu a ověřila, že bude fungovat tak, jak bylo navrženo. Teleskop teď přejde do fáze samotné výroby a následného testování. Výkonný teleskop Roman bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru, do vesmíru by měl letět před rokem 2027.

Podle nového výzkumu by na bludných planetách mohl existovat život

Obrázek k článku:

Život se na Zemi nachází na různých místech, a to i v extrémních podmínkách, kde bychom jej nečekali. Mohlo by to znamenat, že by i případný život mimo naši planetu mohl obývat na první pohled nehostinná prostředí. Podle nově publikované studie by tak mohly existovat živé organismy také na bludných planetách, tedy planetách, které neobíhají žádnou hvězdu a volně putují mezihvězdným prostorem.

Mars se skryje za Slunce, robotické sondy na rudé planetě si na pár týdnů odpočinou

Obrázek k článku:

Planeta Mars se 7. října ocitne v konjunkci, bude se tedy nacházet na opačné straně Slunce z pohledu ze Země. Při této pozici je narušena komunikace mezi oběma planetami a může dojít ke ztrátě kontaktu s tamními robotickými sondami. Těch je na sousední planetě aktuálně aktivních 11 (včetně vrtulníku Ingenuity). Ty na oběžné dráze budou pokračovat ve svém monitorování planety, sondy na povrchu zůstanou po několik týdnů na místě.

Vesmírný teleskop Euclid prošel úspěšně simulací vesmírného prostředí

Obrázek k článku:

Evropský vesmírný teleskop Euclid prošel simulací podmínek ve volném vesmíru. Bylo tak ověřeno, že jeho přístroje dokáží fungovat tak, jak bylo navrženo, a to ve vakuu a teplotách kolem - 150 °C. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start mise Euclid je aktuálně plánován na konec roku 2022.

Vítr ve Velké rudé skvrně na Jupiteru zesílil za posledních 11 let o 8 %

Obrázek k článku:

Rychlost větru ve Velké rudé skvrně na Jupiteru stoupla za posledních 11 let o 8 %, ukazuje to analýza dlouhodobých pozorování vesmírným teleskopem Hubble. Nejrychlejší vítr se nachází na okraji bouře, kde vane rychlostí téměř 650 km/h. Vědci zatím neví, co přesně za zrychlením větru ve Velké skvrně stojí, odpověď se totiž skrývá hluboko po hustými mraky.

Exoplaneta TOI-1634 b je největší známou skalnatou planetou s rokem kratším než den

Obrázek k článku:

Skupina astronomů vedená Teruyukim Hiranem objevila v datech z teleskopu TESS dvojici skalnatých exoplanet, které obíhají velmi blízko svých mateřských hvězd. Exoplanety TOI-1634 b a TOI-1685 b obíhají červené trpaslíky a jeden rok na nich trvá méně než jeden den. V případě první z nich se jedná o největší známou exoplanetu s takto krátkým rokem, její poloměr je o 75 % větší než poloměr Země.

Rakety Atlas čeká ještě 29 letů, potom je nahradí nová raketa Vulcan

Obrázek k článku:

Americké rakety Atlas 5 létají do vesmíru od roku 2002. Minulý měsíc společnost ULA (United Launch Alliance) oznámila, že jejich provoz postupně ukončí a budou nahrazeny nově vyvíjenou raketou Vulcan Centaur. Nová raketa bude levnější, silnější a poprvé poletí na oběžnou dráhu v příštím roce.

Prachové bouře mají významný podíl na vysoušení Marsu

Obrázek k článku:

Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj výzkum využili vědci vedení Mikem Chaffinem data ze tří sond na oběžné dráze Marsu (MAVEN, MRO a TGO).

V Mléčné dráze byla objevena prázdná oblast, která má 500 světelných let napříč

Obrázek k článku:

Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o výsledek exploze supernovy, která odvála okolní materiál. A to vedlo k vlně zrodu nových hvězd na okraji této prázdnoty.

Detailní průzkum atmosféry exoplanety WASP-127 b ukázal vodní páru zakrytou mraky

Obrázek k článku:

Tým astronomů vedený Romainem Allartem prozkoumal atmosféru exoplanety WASP-127 b. Jde o planetu ve vzdálenosti 523 světelných let, která se svou hmotností podobá Saturnu. Na rozdíl od známé planety s prstenci však WASP-127 b kolem svojí hvězdy obíhá velmi blízko a řadí se proto mezi tzv. horké Saturny. V její horké atmosféře se podle nového výzkumu nacházejí oblaka a pod nimi vodní pára.

Soukromá poptávka po Dragonech narůstá, SpaceX zvažuje další rozšíření svojí flotily

Obrázek k článku:

Společnost SpaceX po úspěšném završení komerčního letu Inspiration4 zaznamenala zvýšený zájem o soukromé lety vesmírnou lodí Dragon na oběžnou dráhu. Oznámil to Benji Reed, šéf letů s posádkou ve SpaceX. Společnost aktuálně disponuje dvojicí vyzkoušených lodí Crew Dragon určených pro lety s posádkou (Resilience a Endeavour), třetí poletí do vesmíru poprvé v říjnu a další dvě jsou ve vývoji. Pokud bude poptávka nadále vysoká, společnost zváží výrobu dalších Dragonů.

Před 3600 lety explodovala nad městem Tall el-Hammam planetka, mohlo jít o zkázu Sodomy

Obrázek k článku:

Archeologické nálezy ze střední doby bronzové (z období kolem roku 1600 před naším letopočtem) naznačují, že se město Tall el-Hammam v dnešním Jordánu stalo dějištěm nezvyklé katastrofy. Ve vrstvě, která odpovídá tomuto období, se zde nachází roztavená keramika a další materiály, které podle vědců prošly teplotami až 2 000 °C. Podle nové studie by tyto následky mohla způsobit exploze planetky před dopadem, podobně jako se stalo v Tunguské oblasti na Sibiři v roce 1908.

V srpnu a září zachytila sonda InSight zatím nejsilnější otřesy Marsu

Obrázek k článku:

Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září 2021 dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z roku 2019. Prostřednictvím studia otřesů zkoumají vědci nitro planety Mars.

Rover VIPER bude hledat vodu v měsíčním kráteru Nobile

Obrázek k článku:

NASA připravuje na rok 2023 robotickou lunární misi VIPER. Rover vybavený vrtákem a analytickými přístroji při ní bude hledat vodu, kterou by mohli využít astronauti, kteří rok poté na Měsíc zamíří. Začátkem týdne NASA zveřejnila místo přistání roveru VIPER: kráter Nobile poblíž jižního pólu Měsíce.

U mladých bílých trpaslíků vznikají disky materiálu, ale až po vychladnutí

Obrázek k článku:

Astronomové u bílých trpaslíků často pozorují disky materiálu, který pochází ze zničených planet. Podle nového výzkumu však tyto struktury vznikají s výrazným zpožděním oproti původním předpokladům. Hvězda totiž musí nejprve vychladnout, aby mohl disk vzniknout. Odpovídá to pozorováním, která ukazují, že disky se nacházejí pouze u chladnějších bílých trpaslíků.

Astronomové našli zbytky supernovy, která zazářila na obloze v roce 1181

Obrázek k článku:

V posledních tisíci letech mohli lidé pozorovat 5 supernov na vlastní oči. Patří mezi ně také událost z roku 1181, při které se na obloze na šest měsíců objevila nová hvězda jasná jako Saturn. Astronomové teď zřejmě identifikovali zbytky exploze, která tuto událost způsobila - jedná se o mlhovinu Pa 30 objevenou teprve v roce 2013. Podle nového výzkumu tato mlhovina vznikla ve vzácné supernově typu Iax, která po sobě zanechává tzv. zombie hvězdu.

Inspiration4: civilní astronauti se v noci na neděli vrátili z vesmíru

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek ve dvě hodiny ráno vyletěla na oběžnou dráhu vesmírná loď Crew Dragon Resilience se čtyřčlennou civilní posádkou. Na rozdíl od předchozích suborbitálních komerčních letů Blue Origin a Virgin Galactic se tentokrát jedná o skutečný let do vesmíru. Crew Dragon vyletěl do výšky 585 kilometrů, tedy výš než kdokoli jiný za posledních 12 let. Vesmírná loď je při této misi vybavena kupolí s výhledem, která posádce poskytne výhled.

Kouzelné mlhoviny: Mlhovina Kočičí oko je první planetární mlhovinou s prozkoumaným spektrem

Obrázek k článku:

Planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543, Caldwell 6) se nachází ve vzdálenosti 3 262 světelných let v souhvězdí Draka. Tvoří ji několik vrstev materiálu, který vychází z horké, aktivní hvězdy uprostřed. Tato hvězda produkuje silné hvězdné větry, které ve středu mlhoviny vytvořily relativně prázdný region. Konkrétní podoba centrální hvězdy nicméně dodnes není známá.

Průzkum materiálu v okolí mladých hvězd odhalil zásoby organických sloučenin, stanou se součástí nových planet

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů zmapoval pomocí observatoře ALMA chemické složení protoplanetárních disků u 5 blízkých mladých hvězd. Objevili v nich velké zásoby organických sloučenin. Potvrzuje se tak,že i u jiných hvězd se může nacházet komplexní chemie podobná té, která se nacházela v dávné sluneční soustavě. Jedná se o nejrozsáhlejší podobný průzkum, který vědci prezentují ve 20 vědeckých studiích, ty vyjdou souhrnně ve speciálním vydání Astrophysical Journal Supplement Series.

K překvapení vědců je mezihvězdný materiál v Mléčné dráze rozprostřen nerovnoměrně

Obrázek k článku:

Astronomové evidují v Mléčné dráze tři hlavní druhy mezihvězdného materiálu: plyny pocházející z vnějšku galaxie, mezihvězdné plyny obohacené o chemické prvky a prach, který vzniká kondenzací výše uvedených plynů. Doposud se předpokládalo, že napříč galaxií jsou tyto tři druhy materiálu rovnoměrně promíchané. Nový výzkum ale ukazuje, že tomu tak není a zřejmě bude nutné upravit modely popisující vývoj Mléčné dráhy.

S planetou Jupiter se srazil neznámý objekt, amatérští astronomové zachytili záblesk v atmosféře

Obrázek k článku:

Amatérští astronomové po celém světě zachytili v noci z pondělí na úterý krátký záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně se jednalo o srážku s malou planetkou nebo kometou, která byla zachycena gravitací planety. Zatím není zřejmé, zda záblesk zachytila i některá z velkých observatoří ve větším detailu.

Kvazary by mohly sloužit k měření vzdáleností ve vesmíru

Obrázek k článku:

Měření vzdáleností ve vesmíru není zrovna jednoduché. Silně zářící objekty totiž mohou být buď velmi blízko s menší zářivostí, nebo ve větší vzdálenosti zářící s větší intenzitou. Astronomové proto hledají objekty, které mají charakteristickou intenzitu záření. Využívají k tomu cefeidy a supernovy, ale s těmi si vystačí pouze do vzdáleností kolem 3 miliard světelných let. Pro větší vzdálenosti by podle nové studie šlo využít kvazary.

V Lockheed Martin probíhají práce na třech lodích Orion, NASA plánuje objednat další

Obrázek k článku:

Vesmírné lodě Orion budou sloužit pro dopravu astronautů k Měsíci, pro NASA je vyrábí společnost Lockheed Martin. Aktuálně se dokončují práce na Orionu pro misi Artemis I, která je plánovaná na konec tohoto roku. Rozpracovaný je Orion pro Artemis II a nedávno byly dokončeny svářecí práce na lodi pro misi Artemis III, při které astronauti poletí až na povrch Měsíce.

Většina materiálu z protoplanetárních disků by mohla skončit v mezihvězdném prostoru

Obrázek k článku:

Když vznikne nová hvězda, krouží kolem ní disk materiálu, ze kterého vzniknou drobná tělesa, která se postupně spojují až vytvoří planety. Podle nové studie může velká část tohoto materiálu skončit díky gravitačním interakcím v mezihvězdném prostoru. V některých případech by to dokonce mohla být většina původního protoplanetárního disku.

Na okraji sluneční soustavy bylo objeveno 461 doposud neznámých těles

Obrázek k článku:

V rámci programu Dark Energy Survey (DES) bylo v Kuiperově pásu na okraji sluneční soustavy identifikováno už 815 planetek. 461 z nich jsou nově objevená tělesa. Celkem v tomto chladném a tmavém regionu, který se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun, už astronomové našli kolem 3 tisíc planetek.

Nedaleký dvojitý bílý trpaslík by mohl generovat silné gravitační vlny s nízkou frekvencí

Obrázek k článku:

Týmu astronomů vedenému Vedantem Chandrou z Johns Hopkins University se podařilo identifikovat novou dvojhvězdu SDSS J133725.26+395237.7 (SDSS J1337+3952) tvořenou dvěma bílými trpaslíky. Tento systém je výjimečný tím, že jsou pozorovatelné spektrální čáry obou hvězd (double-lined spectroscopic binaries, SB2). To vědcům umožnilo upřesnit parametry jednotlivých hvězd. Hvězda SDSS J1337+3952 by navíc díky své blízkosti Slunci a krátké periodě mohla generovat detekovatelné nízkofrekvenční gravitační vlny.

Detailní snímky podivné planetky Kleopatra a oběžné dráhy jejích měsíců odhalují její vnitřní strukturu

Obrázek k článku:

Prostřednictvím observatoře VLT (Very Large Telescope) v Čile se astronomům podařilo získat zatím nejdetailnější snímky planetky Kleopatra v Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Mohli tak vytvořit přesný 3D model tohoto zvláštního tělesa, které připomíná spíše kost než planetku. Vědecký tým s českou účastí dále zpřesnil oběžnou dráhu dvou měsíců, které planetku obíhají, což jim umožnilo nahlédnout do jejího nitra.

Na vesmírné stanici ISS se objevil kouř

Obrázek k článku:

V ruském modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici byl v noci na čtvrtek aktivován alarm detektoru kouře. Astronauti následně popsali, že na stanici bylo cítit pálení plastu, a to nejen v ruské části. Podle vyjádření Ruské vesmírné agentury Roskosmos došlo k aktivaci alarmu při automatickém nabíjení baterií. Ruští astronauti aktivovali filtrování a vzduch na stanici vyčistili.

V Severním moři vyroste během několika let nový evropský kosmodrom

Obrázek k článku:

Německá vláda v pondělí uvedla, že podporuje plán na výstavbu nového kosmodromu v Severním moři mezi Velkou Británií, Dánskem a Norskem. Nový kosmodrom by umožnil starty raket z plošiny na polární a heliosynchronní oběžné dráhy. Evropské rakety dnes nejčastěji využívají kosmodromy Kourou ve Francouzské Guyaně, Bajkonur v Kazachstánu případně některé ze zařízení v USA.

Termojaderná fúze na povrchu bílých trpaslíků zpomaluje jejich chladnutí, ovlivní to výpočet jejich stáří

Obrázek k článku:

Bílí trpaslíci jsou zbytky hvězdných jader, která postupně chladnou. Pro tyto objekty je typické, že v nich už neprobíhá termojaderná fúze, alespoň si to vědci doposud mysleli. Nová analýza více než 700 bílých trpaslíků nyní ukazuje, že v tenké slupce na povrchu bílých trpaslíků by fúze vodíku mohla pokračovat. Pokud se to potvrdí, mohlo by to znamenat zpochybnění stáří bílých trpaslíků a také některých hvězdokup.

V atmosféře exoplanety TOI-1518 b jsou teploty až 3 tisíce stupňů a obsahuje železo

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 742 světelných let se nachází hvězda TOI-1518, která je téměř 2x masivnější než Slunce. V těsné blízkosti ji obíhá nově objevená exoplaneta TOI-1518 b 2x větší než Jupiter. Spektrální analýza světla, které k nám od toho hvězdného systému přichází, ukázala, že v atmosféře exoplanety se nachází železo. Podle autorů nové studie byl tento prvek u podobných exoplanet pozorován jen v několika málo případech.

Astronomové už provedli přes tisíc radarových měření planetek, které se přiblížily k Zemi

Obrázek k článku:

V roce 1968 byla poprvé pozorována planetka v blízkosti Země pomocí radaru. Jednalo se o relativně velký objekt 1566 Icarus. Od té doby už bylo provedeno přes tisíc podobných pozorování. Tisícím objektem se v srpnu stala drobná planetka 2021 PJ1, která proletěla v bezpečné vzdálenosti kolem 0,01 AU. Jen několik dní na to, proletěla kolem Země další, větší planetka 2016 AJ193.

Pohlednice z Marsu: Duny uvnitř kráteru v oblasti Tyrrhena Terra

Obrázek k článku:

Povrch planety Mars je pokrytý různými útvary, patří mezi ně rozhodně také písečné duny, které se zde vyskytují velmi často. Na tomto snímku vidíme rozsáhlé duny v jednom z kráterů v oblasti Tyrrhena Terra jižně od rovníku. Mezi těmito dunami prosvítá povrch, který pokrývají.

Až čtvrtina hvězd podobných Slunci by mohla pohltit některou ze svých planet

Obrázek k článku:

Hvězdy, které jsou součástí binárních systémů, tedy gravitačně vázaných párů, by měly mít stejné složení, vznikají totiž ze stejného původního oblaku plynů. To však neodpovídá tomu, co astronomové pozorují při spektroskopické analýze některých binárních párů. Podle nové studie by to mohl být důkaz toho, že některé hvězdy během svého života pohltí planety, které se jim příliš přiblíží.

Společnost Intuitive Machines oznámila datum svého plánovaného přistání na Měsíci: příští rok v říjnu

Obrázek k článku:

V rámci kontraktu s NASA připravuje společnost Intuitive Machines přistávací modul Nova-C, který ponese na palubě vědecká zařízení. Společnost nyní oznámila plánované datum přistání na Měsíci, a to v říjnu 2021. Místem přistání by mělo být místo v blízkosti hlubokého údolí Vallis Schröteri.

Astronomové zmapovali strukturu modré kompaktní galaxie Haro 14, identifikovali v ní několik hvězdných populací

Obrázek k článku:

S pomocí spektroskopu MUSE vědci prozkoumali modrou kompaktní galaxii Haro 14 ve vzdálenosti 42 milionů světelných let. Potvrdili, že má nesymetrickou strukturu a obsahuje několik odlišných hvězdných populací. Patří mezi ně velmi mladé hvězdy, středně staré hvězdy a hvězdy z nízkou povrchovou zářivostí.

Raketa Alpha společnosti Firefly při svém prvním letu explodovala

Komerční raketa Alpha určená pro vynášení malých nákladů na oběžnou dráhu explodovala při svém prvním zkušebním letu. Ten proběhl v pátek krátce po půlnoci našeho času. Raketa po svém startu nedosáhla požadované rychlosti v plánovaném čase a později se vychýlila z kurzu. Společnost Firefly nyní analyzuje telemetrii a pokouší se zjistit, co se vlastně stalo.

Nově objevený blízký hnědý trpaslík patří mezi nejstarší v galaxii

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 50 světelných let se amatérskému astronomovi Danu Caseldenovi podařilo objevit zatím neznámého hnědého trpaslíka WISEA J153429.75-104303.3. Vědce překvapilo, že tento relativně blízký objekt tak dlouho odolával detekci. Příčinou je nezvyklé záření, které z něj vychází. V některých vlnových délkách je velmi slabé, v jiných naopak výrazné.

U hvězdy Gliese 9689 ve vzdálenosti 100 světelných let byla objevena nová superzemě

Obrázek k článku:

Pomocí měření radiální rychlosti hvězdy se vědcům podařilo identifikovat novou exoplanetu. Nachází se u červeného trpaslíka Gliese 9689 (také Ross 754) ve vzdálenosti 100 světelných let od Slunce. Nově objevená exoplaneta Gliese 9689 b zřejmě patří mezi tzv. superzemě, tedy velké skalnaté planety.

FRB signály poprvé zachyceny v dlouhých vlnách, vědci vylučují binární systémy jako jejich zdroj

Obrázek k článku:

Propojením dvou výkonných radioteleskopů se vědcům podařilo zjistit, že rychlé rádiové signály (FRB) nevznikají u dvojhvězd. Podle nového výzkumu FRB signály vznikají v relativně prázdném prostředí. Nová zjištění jsou v souladu se zatím nejpřijímanější teorií, podle které dávají signálům vzniknout magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

Vědci vypočítali oběžnou dráhu hypotetické Planety 9, mohla by být až 8x hmotnější než Země

Obrázek k článku:

Oběžné dráhy některých těles na okraji sluneční soustavy by mohly být ovlivněny gravitací zatím neznámého tělesa. Vědci tento teoretický objekt označují Planeta 9 a doposud uniká zrakům našich teleskopů. V nové studii se vědci pokusili vypočítat oběžnou dráhu a některé parametry této ukryté planety. Dostává se až do vzdálenosti 500 AU od Slunce a mohla by mít hmotnost až 8 Zemí.

Nákladní loď Dragon úspěšně přistála u ISS, na stanici přivezla přes 2 tuny nákladu

Obrázek k článku:

Automatická nákladní loď Dragon společnosti SpaceX v neděli úspěšně vyletěla na oběžnou dráhu a v pondělí zakotvila u ISS. Při misi CRS-23 dopravila na ISS 2 170 kilogramů zásob a experimentů. Na palubě Dragonu je mimo jiné experimentální robotické rameno od japonské společnosti Gitai, které si vyzkouší operace ve stavu beztíže. V budoucnosti by vědci chtěli podobnou technologii využít pro běžné práce ve vesmíru, které dnes musí dělat posádka.

Sopečná činnost před 2,5 miliardami let pomohla bakteriím poprvé okysličit atmosféru Země

Obrázek k článku:

První velké množství kyslíku se v zemské atmosféře objevilo před 2,4 miliardami let, pravděpodobně jako produkt fotosyntézy kyanobakterií. První stopy kyslíku se ale na naší planetě objevily v menším množství o asi 100 milionů let dříve. Podle nové studie vedené Janou Meixnerovou z University of Washington mohly být příčinou tohoto prvního kyslíku v atmosféře sopečné erupce.

Pohlednice z Marsu: Čerstvý vulkanický povrch na Marsu protínají až 250 metrů široká údolí

Obrázek k článku:

Až 250 metrů široká údolí protínají povrch v oblasti Tharsis poblíž rovníku Marsu. Vznikla jako zlomy v čerstvě vzniklém vulkanickém povrchu a často z nich také vychází materiál z nitra planety (to nicméně není případ údolí na tomto obrázku). Malý počet impaktních kráterů v této oblasti indikuje, že se jedná o povrch, který vznikl teprve nedávno.

Malá družice Sunstorm pořídila první záznam rentgenového spektra Slunce

Obrázek k článku:

Malý cubesat Sunstorm velikosti krabice od bot otevřel svůj teleskop a poprvé zachytil rentgenové záření ze Slunce. Do vesmíru vyletěl teprve před týdnem na raketě Vega a dnes se nachází na oběžné dráze Země. Operátoři ještě stále zprovozňují některé instrumenty, jsou nicméně spokojeni s tak rychlým postupem při pořízení prvního světelného spektra. Úkolem teleskopu bude detekce rentgenových pulsů, které vznikají při slunečních erupcích.

Horké exoplanety s oceány a vodíkovou atmosférou by mohly být vhodným místem pro hledání mimozemského života

Obrázek k článku:

Při hledání života na jiných planetách se astronomové doposud soustředili na exoplanety podobné Zemi. Ty však nemusí nutně být nejpravděpodobnějším místem, kde živé organismy najít. Zemi podobné exoplanety jsou totiž malé a nepatří zrovna mezi nejčastější kategorii objevovaných planet. Mezi lépe pozorovatelné exoplanety s možností existence života by ale mohly patřit horké exoplanety s oceány a vodíkovou atmosférou.

Nové zařízení by mohlo detekovat vysokofrekvenční gravitační vlny, zachytilo už 2 kandidátské události

Obrázek k článku:

Přelomové zařízení využívá křemene pro zachycení gravitačních vln s vysokou frekvencí. Doposud se vědcům pomocí detektorů LIGO a Virgo podařilo detekovat pouze gravitační vlny s nízkou frekvencí, které vznikly při kolizích menších černých děr a neutronových hvězd. Vysokofrekvenční vlny by mohly být způsobovány primordiálními černými dírami nebo částicemi temné hmoty.

New Shepard opět vyletěl na hranici vesmíru, tentokrát bez posádky

Obrázek k článku:

New Shepard dnes odpoledne úspěšně podstoupil svůj 17. let na hranici vesmíru NS-17. Na palubě tentokrát nebyla posádka, jako při minulém letu, ale vědecká zařízení patřící NASA, univerzitám a komerčním subjektům. Tato konkrétní raketa už letěla po osmé a ukazuje, že je bez problémů opakovatelně použitelná. Podle Blue Origin by do konce roku měl New Shepard letět ještě jedou, a to s posádkou.

Hvězdu Nu2 Lupi obíhá trojice tranzitujících exoplanet a je viditelná pouhým okem

Obrázek k článku:

U hvězdy Nu2 Lupi byly v roce 2019 objeveny tři exoplanety metodou měření radiální rychlosti observatoří HARPS. Později bylo pomocí teleskopu TESS zjištěno, že 2 z nich lze pozorovat i tranzitní metodou. S pomocí teleskopu CHEOPS nyní vědci zjistili, že i třetí exoplaneta jednou za 107 dní zastíní hvězdu. Hvězda Nu2 Lupi je jedna z pouhých tří hvězd, které jsou viditelné pouhým okem a mají ve svém systému tranzitující exoplanety.

Čínský rover Zhurong dokončil svou primární misi, je však v dobrém stavu a pokračuje dál

Obrázek k článku:

Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi nimi jsou písečné duny, samotný rover a také padák, který jej na povrch dopravil.

V Oortově oblaku by mohlo být víc těles původem od jiných hvězd než ze sluneční soustavy

Obrázek k článku:

Podle nově vyvinutých simulací by se mohlo v Oortově oblaku, který obklopuje sluneční soustavu, nacházet velké množství těles, která pochází z jiných hvězdných systémů. Lidstvu se do dnešního dne podařilo identifikovat pouze dva objekty, které k nám dorazily z mezihvězdného prostoru: prvním byla planetka Oumuamua v roce 2017 a druhým kometa Borisov dva roky na to. Vědci nicméně předpokládají, že podobných těles navštíví sluneční soustavu mnohem více.

Vesmírná sonda k planetce Psyche prochází sestavením, do startu zbývá jeden rok

Obrázek k článku:

Vesmírná mise Psyche má nyní zhruba jeden rok do svého startu. Aktuálně probíhá instalace jednotlivých vědeckých instrumentů. Do fáze integrace NASA projekt posunula před půl rokem. Po sestavení projde sonda ještě důkladným testováním. Start mise je plánován na srpen 2022 a přílet k planetce v Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem čtyři roky na to.

Rusové chtěli v říjnu poslat po dlouhých letech sondu na Měsíc, problémy ve vývoji však misi posouvají až na příští rok

Obrázek k článku:

Roskosmos odkládá plánovanou říjnovou misi na Měsíc, kvůli problémům, které se objevily při testování sondy. Mise Luna-25 měla původně odstartovat 1. října z kosmodromu Vostočnyj, jejím úkolem má být hledání ledu v okolí jižního pólu Měsíce. Nový termín mise Luna-25 je nyní květen 2022. Podle vyjádření Alexandera Shirshakova se ještě pracuje na přistávacím systému sondy.

Hvězdu Kepler 1704 obíhá masivní exoplaneta na výrazně eliptické oběžné dráze

Obrázek k článku:

Jednou za necelé tři roky oběhne hvězdu Kepler-1704 ve vzdálenosti 2 700 světelných let masivní exoplaneta Kepler-1704b. Astronomové vedení Paulem Dalbou dlouhodobě prováděli měření radiální rychlosti hvězdy, zjistili tak hmotnost exoplanety a některé její další charakteristiky. Exoplaneta Kepler-1704b je jedním z mála zástupců těles, která mají změřenou hmotnost i velikost a zároveň obíhají svou hvězdu na vysoce eliptické oběžné dráze.

Nově objevená planetka PH27 má nejkratší rok ze všech známých planetek ve sluneční soustavě

Obrázek k článku:

Začátkem srpna se astronomům podařilo identifikovat nový objekt v blízkosti Slunce. Následně výpočty ukázaly, že se jedná o planetku, která obíhá nezvykle blízko naší hvězdě. Nacházení těles v blízkosti Slunce je složité, lze je totiž pozorovat pouze těsně po západu nebo těsně před východem Slunce. Planetka dostala označení 2021 PH27.

Následná pozorování černé díry, která roztrhala hvězdu, vědcům prozrazují více o tomto procesu

Obrázek k článku:

Pomocí vesmírných teleskopů Swift a XMM-Newton vědci prozkoumali objekt Swift J1644+57. Jedná se o takzvanou TDE (tidal disruption event, slapové narušení) událost, při které gravitace černé díry roztrhá hvězdu, která se k ní přiblížila. Nová pozorování mimo jiné vědcům pomohla upřesnit limity pro hmotnost této černé díry - měla by mít mezi 0,6-7,9 milionů hmotností Slunce.

Planetka Phaethon se chová jako kometa, mohl by za tím stát unikající sodík z jejího nitra

Obrázek k článku:

Podobně jako komety vykazuje i planetka Phaethon aktivitu, když se na své eliptické oběžné dráze přiblíží Slunci. Na rozdíl od komet ale planetka Phaethon neobsahuje žádný led, který by tuto aktivitu způsobil. Podle nové studie by ji mohl způsobovat sodík. Phaethon patří mezi blízkozemní planetky (near Earth objects, NEO) a je zdrojem meteorického roje Geminidů.

Rádiový zdroj J2102+6015 je zřejmě aktivní galaktické jádro se symetrickými proudy radiace

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Yingkangem Zhangem prozkoumali do detailu rádiový zdroj J2102+6015, u kterého předpokládají, že se jedná o silný radiokvazar. Podle nových dat se jedná o aktivní galaktické jádro s dvěma symetrickými proudy radiace, ty však nemíří směrem k nám a nejedná se tedy o blazar. Tato struktura má kolem 3 300 světelných let napříč a maximální teplotu 40 miliard °K.

Radiaci na ISS nyní hlídají optické kabely, nová technologie vznikla v CERNu

Obrázek k článku:

18. srpna byl na ISS aktivován experiment Lumina vyvinutý francouzskou vesmírnou agenturou CNES a organizací CERN. Během experimentu bude pomocí dvou několik kilometrů dlouhých optických kabelů měřena úroveň radiace na stanici. Při vystavení radiaci optických vláken radiaci v nich dochází ke ztrátě energie. Podobná technologie se využívá také pro kontrolu radiace v LHC.

Nová pozorování jediného známého zdroje vysokoenergetických neutrin ukazují aktivitu pouze v nízkých energiích

Obrázek k článku:

Vědecký tým vedený Weidongem Jinem pozoroval mezi říjnem 2018 a březnem 2021 blazar TXS 0506+056, který je zatím jediným známým zdrojem neutrin s vysokou energií. Od záblesku záření z roku 2017 se tento blazar nachází v relativně klidovém stavu. Podle nové studie nicméně v určitých částech spektra vykazuje zřetelnou proměnlivost. Jedním z možných vysvětlení aktivity tohoto zdroje je interakce dvou supermasivních černých děr.

Z jednoho z ramen Mléčné dráhy vystupuje nezvyklá struktura, její součástí je také ikonická Orlí mlhovina

Obrázek k článku:

V datech z teleskopů Spitzer a Gaia se astronomům podařilo identifikovat zatím neznámou strukturu v Mléčné dráze. Jedná se o malé rameno, které pod nezvykle vysokým úhlem vybočuje z ramene Střelce. V tomto nově identifikovaném regionu se nachází převážně mladé hvězdy a mlhoviny, mezi které patří mimo jiné i známá Orlí mlhovina.

Významný milník pro termojadernou fúzi: v laboratoři NIF se podařilo přiblížit zážehu

Obrázek k článku:

Vědcům v americkém ústavu NIF (National Ignition Facility) se podařilo přiblížit zážehu termojaderné fúze na 70 %. V této laboratoři vědci pracují s tzv. inerciálním udržením, při kterém využívají laserů pro zahřívání a udržení extrémně horkého plazmatu. Ačkoli se už dříve podařilo dosáhnout fúze jader vodíku, reakce vždy spotřebovala větší množství energie, než bylo vyrobeno. Při zážehu se vyrobená energie vyrovná té spotřebované.

Při předloňském pohasnutí hvězdy Betelgeuse došlo k poklesu její teploty o 170 stupňů

Obrázek k článku:

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu mezi říjnem 2019 a březnem 2020 snížila významně svou zářivost. Podle nové studie publikované v magazínu Nature zároveň také poklesla teplota hvězdy. Vědecký tým vedený Sofyou Alexeevovou to vysvětluje tím, že se na povrchu hvězdy objevila obří skvrna, která pokles teploty zapříčinila. Už dříve byly nicméně publikovány studie, podle kterých došlo k poklesu zářivosti hvězdy v důsledku oblaku materiálu, který hvězda do svého okolí uvolnila.

Lidstvo zná nově hodnotu čísla pí na 62 bilionů desetinných míst, výpočet trval 108 dní

Obrázek k článku:

Švýcarští výzkumníci oznámili, že se jim podařilo určit zatím nejpřesnější hodnotu čísla pí. U konstanty, která se používá například při výpočtu obvodu kruhu, zná spousta lidí její začátek 3,14. Číslo však pokračuje dál bez toho, aniž by se některé jeho části opakovaly. S pomocí superpočítače nyní vědci určili hodnotu této matematické konstanty na jen těžko představitelných 62 831 853 071 796 desetinných míst.

Radionuklidy ve hvězdách jako je Slunce mohou pocházet ze supernov v blízkých hvězdokupách

Obrázek k článku:

Blízký region zrodu nových hvězd Ophiuchius je jedním ze dvou míst ve vesmíru, kde se astronomům podařilo pozorovat gama záření z radionuklidu hliník-26. Kombinací pozorování v různých vlnových délkách se jim podařilo vystopovat jeho zdroj do nedaleké hvězdokupy Upper Scorpius association. Podobný proces podle vědců obohatil o některé elementy také mladou sluneční soustavu před 5 miliardami let.

Trpasličí planeta Ceres mezi Marsem a Jupiterem má zřejmě globální ledovou slupku

Obrázek k článku:

Anomálie v distribuci vodíku v kráteru Occator naznačují existenci ledové slupky trpasličí planety Ceres. Takové jsou závěry vědecké studie publikované Tomem Prettymanem z Planetary Science Institute. Výzkum vychází z dat vesmírné sondy Dawn, která naměřila zvýšenou koncentraci vodíku v téměř stokilometrovém kráteru Occator. Vědci ve své studii zmiňují, že tento vodík se zde vyskytuje ve formě zmrzlé vody.

Pohlednice z Marsu: Čerstvé krátery odkrývají, co se skrývá pod písečným povrchem Marsu

Obrázek k článku:

Na tomto obrázku je region poblíž oblasti Mangala Valles na severní polokouli Marsu. Dvě tmavé skvrny jsou krátery vytvořené nedávným dopadem meteoritů. Impakt odkryl část tmavějšího materiálu, který se ukrýval pod světlejším povrchem. Snímek byl zachycen orbitální sondou MRO, která při oběhu planety snímkuje její povrch. Vzhledem k tomu, že se sonda dostává nad některé regiony pravidelně, mohou vědci porovnávat snímky a hledat případné změny oproti předchozímu stavu.

Složení disku materiálu u hvězdy PDS 70, ve kterém se rodí nové exoplanety

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 370 světelných let se nachází mladá hvězda, kolem které astronomové pozorují vznik nových exoplanet. Ty pomalu vznikají z disku materiálu, který kolem hvězdy rotuje. Nová měření observatoří ALMA ukazují, že se v tomto disku nachází oxid uhelnatý, formaldehyd, jednoduché uhlovodíky a kyanovodík. Všechny detekce ukazují na zřetelnou mezeru v disku vytvořenou nově vzniklou exoplanetou.

V LHC byl detekován unikátní tetrakvark, který se liší od jiných podobných částic

Obrázek k článku:

V urychlovači LHC byla detekována nová částice - hadron, který v sobě má 4 kvarky (tetrakvark). Počet nově objevených hadronových částic v LHC se tak navýšil na 62. Nová částice byla pozorována na zařízení LHCb a svou strukturou se liší od ostatních hadronů. Kvarky jsou v tomto případě uspořádány do těsné čtveřice a liší se tak od ostatních tetrakvarků, kde jsou kvarky ve dvojicích.

Vesmírná observatoř Spektr-RG zachytila poprvé slapové narušení u vzdálených hvězd

Obrázek k článku:

Německý teleskop eRosita na německo-ruské observatoři Spektr-RG detekoval 13 případů slapového narušení (tidal disruption events, TDEs). Jedná se o situaci, při které černá díra svou gravitací roztrhá hvězdu, která se jí příliš přiblížila. Teleskop eRosita po těchto událostech pátrá v rámci programu eRASS (eROSITA all-sky survey), během kterého by jich měl identifikovat stovky až tisíce.

Nová studie identifikuje nejpravděpodobnější lokace odhaleného pláště Měsíce

Obrázek k článku:

Krátce po svém zformování byl Měsíc pokrytý globálním lávovým oceánem. Těžké minerály se v tomto období postupně dostávaly do větší hloubky až na povrchu zůstaly jen ty nejlehčí, které vytvořily slupku. Pozdější dopady planetek a komet tuto slupku narušily a odhalily na některých místech plášť tvořený těžšími minerály. Hned dvě nové vědecké studie popisují, kde je plášť Měsíce odkrytý a kudy tak lze nahlédnout do jeho nitra.

Vzácná periodická nova se po 15 letech znovu ozvala, staronová hvězda je nyní vidět pouhým okem

Obrázek k článku:

8. srpna se v souhvězdí Hadonoše objevila nová hvězda. U dobře známé hvězdy RS Ophiuchi došlo k jevu, který se označuje jako nova. Hvězda při něm dočasně několikrát zvýší svou zářivost. V tomto případě se navíc jedná o tzv. periodickou novu, tedy hvězdu, která podobným procesem prochází opakovaně.

Krátce po půlnoci odletěla k ISS komerční nákladní loď Cygnus

Obrázek k článku:

Start nákladního modulu se zásobami pro ISS proběhl pouhou minutu po půlnoci v noci z úterý na středu. Cygnus s téměř čtyřtunovým nákladem vynesla na oběžnou dráhu raketa Antares. Tato konkrétní loď nese označení S.S. Ellison Onizuka, po jednom z astronautů, kteří zahynuli při havárii raketoplánu Challenger.

Nově objevená exoplaneta TOI-2406 b je největší ze známých subneptunů

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů vedený Robertem Wellsem ohlásil objev nové exoplanety TOI-2406 b v datech z teleskopu TESS. Jedná se o objekt asi 3x větší než Země u malé hvězdy ve vzdálenosti 180 světelných let. Podle vědecké studie se jedná o zatím největší známou exoplanetu z kategorie subneptunů (planeta Neptun má 3,8 poloměrů Země). Kombinace drobné hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků a velké exoplanety je podle vědců překvapivá, aktuální modely totiž nedokáží jednoznačně popsat vývoje takového hvězdného systému.

V blízké galaxii NGC 247 bylo identifikováno 15 nových variabilních hvězd

Obrázek k článku:

V blízké galaxii NGC 247 ve vzdálenosti 11 milionů světelných let bylo identifikováno 15 nových variabilních hvězd. Z nich jsou 3 cefeidy, 5 červených a 8 modrých hvězd. Variabilní hvězdy mohou vědcům nabídnout pohled do evoluce stelárních objektů a vylepšení modelů, se kterými pracují. Cefeidy potom astronomům slouží k určení vzdálenosti vzdálených galaxií.

Virgin Galactic plánuje začít s komerčními lety na hranici vesmíru nejdříve za rok, za cenu 450 tisíc dolarů

Obrázek k článku:

Společnost Virgin Galactic v červenci poslala do výšky 86 kilometrů raketoplán se čtyřčlennou posádkou, včetně zakladatele Richarda Bransona. Ačkoli letenky se už na webu společnosti vesele prodávají, komerční lety budou muset ještě chvíli počkat. První komerční let je nyní plánován až na třetí kvartál příštího roku. Předtím proběhnou ještě další 2 testovací lety a také bude vylepšeno nosné letadlo Eve pro vylepšení odolnosti a zkrácení příprav na další let.

V Pásu asteroidů byly objeveny dvě rudé planetky, které připomínají tělesa z Kuiperova pásu

Obrázek k článku:

U dvou planetek v Pásu asteroidů byl zjištěn překvapivě červený povrch. Planetky 203 Pompeja a 269 Justitia mají podle nové studie červenější povrch než jakékoliv jiné známé těleso v této oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Jejich barva tak připomíná spíš objekty z okraje sluneční soustavy, za oběžnou drahou planety Neptun. Červenou barvu planetek způsobují komplexní organické sloučeniny.

Teleskop Kepler poprvé zachytil zářivý záblesk předcházející supernově

Obrázek k článku:

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo poprvé prozkoumat první momenty exploze supernovy SN2017jgh. Zachytil je vesmírný teleskop Kepler v roce 2017. Podle nové studie je v datech z teleskopu rozpoznatelné světlo reprezentující první nárazové vlny prostupující hvězdou před samotnou explozí. Jedná se o první případ, kdy bylo zachyceno chování hvězdy těsně před supernovou.

Objev teprve třetího kandidáta z kategorie velmi chladných a malých hvězd

Obrázek k článku:

Nedávno objevená hvězda WISEA J052305.94-015356.1 by mohla patřit do kategorie extrémních podtrpaslíků spektrální třídy T (esdT). Jedná se o nezvykle malé hvězdy, které se liší od běžných červených trpaslíků i od subhvězdných hnědých trpaslíků nízkým podílem těžkých prvků. Chladní podtrpaslíci patří mezi nejstarší hvězdy v galaxii a mohli by vědcům poskytnout zajímavé informace o vzniku hvězd v raném vesmíru.

Magnetické pole měsíce Ganymede umožňuje existenci organických sloučenin na jeho povrchu

Obrázek k článku:

Snímky v infračerveném spektru pořízené vesmírnou sondou Juno pomohly vědcům zjistit více o Ganymede, největším měsíci planety Jupiter a celé sluneční soustavy. Ganymede je jediný měsíc ve sluneční soustavě s magnetickým polem, které jeho povrch částečně chrání před radiací a nabitými částicemi, kterých je kolem planety Jupiter hodně. V oblastech pod magnetickým polem je podle nového reportu z NASA rozdílné složení povrchu.

U blízké hvězdy se nachází exoplaneta, která má méně než polovinu hmotnosti Země, a možná i vodní svět

Obrázek k článku:

Astronomové využili výkonný teleskop VLT (Very Large Telescope), aby zjistili více informací o systému exoplanet u blízké hvězdy L 98-59. Pomocí metody radiální rychlosti se jim u ní podařilo najít novou exoplanetu a odhadnout hmotnosti planet, které zde byly objeveny před 2 roky teleskopem TESS. Díky kombinaci různých metod detekce exoplanet vědci zjistili hmotnost i velikost u tří z nich. To jim umožňuje odhadnout strukturu a složení těchto vzdálených světů. Jedna z planet by dokonce mohla být vodním světem.

Ve vzdálenosti 30 světelných let se nachází hvězda podobná mladému Slunci

Obrázek k článku:

Hvězda Kappa 1 Ceti má podle odhadů stáří pod miliardu let, jinými parametry nicméně připomíná Slunce. Poskytuje tedy vědcům unikátní možnost nahlédnout do historie naší hvězdy, která má zhruba 4,5 miliardy let. Astronomové hvězdu zkoumali prostřednictvím několika observatoří po dobu jednoho roku a zjistili, že má proměnlivé magnetické pole.

Zdroj intenzivního gama záření HESS J1857+026 se nachází uvnitř superbubliny

Obrázek k článku:

Nová studie přináší nové informace o vysokoenergetickém zdroji gama záření HESS J1857+026 ve vzdálenosti kolem 20 tisíc světelných let. Tento zdroj se nachází těsně vedle neutronové hvězdy PSR J1856+0245 a vědci doposud netuší, co je jeho podstatou a zda s neutronovou hvězdou vůbec souvisí. Mohlo by totiž jít o dvě objekty za sebou v rozdílné vzdálenosti.

Čínská komerční raketa Hyperbola selhala při včerejším testovacím letu

Raketu Hyperbola-1 vyvíjí čínská společnost iSpace. Ze tří pokusů se zatím vydařil jen ten první v roce 2019, zbylé dva skončily nezdarem. Naposledy v úterý kvůli chybě na krytu nepodařilo vypustit náklad na oběžnou dráhu. Plánovaná raketa Hyperbola-2 by měla být opakovatelně použitelná.

Fragment hvězdy mířící vysokou rychlostí z Mléčné dráhy pochází ze supernovy a má periodu 9 hodin

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti kolem 2 000 světelných let se nachází hvězda, která míří vysokou rychlostí ven z Mléčné dráhy. To je pravděpodobně výsledek exploze supernovy v binárním systému, která hvězdu vymrštila do volného vesmíru. Tento bílý trpaslík LP 40-365 byl nyní detailně prozkoumán týmem astronomů a byla u něj zjištěna pravidelná perioda kolem 9 hodin. Podle nové studie je to překvapivě nízká rychlost, vzhledem k tomu, že možná jedná o pouhý fragment hvězdy, který přežil supernovu.

Dvě evropské sondy se chystají proletět kolem Venuše jen několik hodin po sobě

Obrázek k článku:

Vesmírné sondy Solar Orbiter a BepiColombo míří do vnitřní části sluneční soustavy a pro svoji cestu používají gravitační asistenci Venuše. Sondy 9. a 10. srpna proletí kolem sousední planety pouhých 33 hodin od sebe a téměř se potkají. Unikátní událost poskytuje také příležitost pro vědce - budou moci studovat planetu hned ze tří stran v jednu chvíli, u planety se totiž nachází také japonská sonda Akatsuki.

Vesmírná sonda Lucy je připravena k převozu na Floridu, odkud v říjnu odletí k planetkám na oběžné dráze Jupitera

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Lucy, jejímž cílem jsou trojánské planetky Jupiteru, se připravena na svůj let k největší planetě sluneční soustavy. Sonda byla v uplynulých dnech zabalena a připravena pro převoz z Lockeheed Martin do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Odtud se v říjnu vydá na dlouhou cestu až k oběžné dráze planety Jupiter.

V atmosféře exoplanety Tau Boötis b chybí voda, vědci ji zde očekávali

Obrázek k článku:

Astronomové prozkoumali velkou exoplanetu Tau Boötis b ve vzdálenosti 51 světelných let pomocí spektropolarimetru SPIRou na teleskopu CFH na Havaji. Ve studii v Astronomical Journal následně popisují složení atmosféry této exoplanety. K jejich překvapení v ní nenašli žádné molekuly vody, jinak se svým složením podobá planetě Jupiter. Mohlo by to znamenat, že se planeta zrodila dál od hvězdy, než se nyní nachází.

Vylepšená raketa Ariane 5 zvládla úspěšně páteční let před podzimním startem s teleskopem JWST

Obrázek k článku:

Raketa Ariane 5 vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu dvojici komunikačních družic. Vrátila se tak do provozu po téměř roce, kdy byl vylepšován její kryt, aby byly eliminovány vibrace nebezpečné pro náklad. Páteční start byl důležitou zkouškou rakety před podzimním letem s vesmírným teleskopem JWST za více než 10 miliard dolarů. Nástupce vesmírného teleskopu Hubble má letět na oběžnou dráhu koncem tohoto roku.

Ve vzdálenosti 35 světelných let se nachází exoplaneta s nejdelším rokem, zároveň jedna z nejchladnějších

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností planety Jupiter a svou hvězdu obíhá tak daleko, že jeden oběh kolem hvězdy zabere 400 milionů let.

Nově objevená hvězdokupa YMCA-1 obsahuje hvězdy staré přes 12 miliard let

Obrázek k článku:

Astronomové z Itálie reportují objev nové hvězdokupy vzdálené přes 340 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy (Slunce se nachází asi 25 tisíc světelných let daleko). Jedná se o skupinu starých hvězd, která má zhruba 30 světelných let napříč. Hvězdokupa dostala označení YMCA-1 podle průzkumu YMCA (Yes, Magellanic Clouds Again), z jehož dat byl objev učiněn.

Rusko poslalo na oběžnou dráhu nový modul pro ISS, ve čtvrtek se spojil se stanicí

Obrázek k článku:

Nový laboratorní modul Nauka (Multipurpose Laboratory Module, MLM) rozšířil Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Původně měl letět do vesmíru už v roce 2007, ale jeho start byl opakovaně odkládán. Nauka rozšířila prostory pro vědecké experimenty na stanici, má také vlastní dokovací zařízení a třeba toaletu. Společně s Naukou se k ISS dostalo také nové evropské robotické rameno.

Radarové signály interpretované jako vodní jezera pod povrchem Marsu byly zřejmě způsobeny jílovitými horninami

Obrázek k článku:

Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupila simulaci extrémních podmínek v obřím zařízení LSS

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná sonda JUICE úspěšně prošla další testovací fází, ve které úspěšně zvládla testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C a silně radiační prostředí. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů, která je pro tyto účely největším zařízením v Evropě, prošla kromě teplotních testů také vakuem.

Historicky první detekce světla zpoza černé díry

Obrázek k článku:

Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy gravitace černé díry deformuje prostor a ohýbá světlo. Ve svém výzkumu vědci pracovali s vesmírnými teleskopy NuSTAR a XMM-Newton.

Astronomové poprvé pozorovali rotaci u trpasličích sférických galaxií

Obrázek k článku:

Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší galaxie rotují. Studium vnitřní struktury a pohybu hvězd v těchto galaxiích vědcům pomáhá zjistit více o jejich vzniku a evoluci.

U známého blazaru byl pozorován vysoce energetický záblesk gama záření

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy).

Sonda Solar Orbiter proletěla zbytky ocasu komety ATLAS, detekovala u něj magnetické pole

Obrázek k článku:

Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z komety proletěla uvnitř oběžné dráhy Venuše.

Nezvykle krátký zablesk gama záření ze supernovy by mohl znamenat méně kolizí neutronových hvězd ve vesmíru

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti špatně identifikovány jako kolize neutronových hvězd.

Teleskop Hubble objevil první známky vodních par na jupiterovu měsíci Ganymede

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje data ze sondy Juno, která planetu Jupiter obíhá. Už za rok by měla ke Ganymede odletět také evropská sonda JUICE, která jako první vstoupí na jeho oběžnou dráhu.

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci proměny některých hornin v době, kdy už planeta vysychala

Obrázek k článku:

Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může velmi slaná voda, která některé horniny přeměnila v období kdy planeta postupně vysychala.

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Obrázek k článku:

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.

Radiace a impakty na Europě ovlivňují materiál do hloubky nejméně 30 centimetrů pod povrch

Obrázek k článku:

Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.

Mise InSight přináší první vědecké závěry: vědci zpřesnili odhad velikosti jádra Marsu

Obrázek k článku:

Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo vnitřní strukturu planety pod stacionární sondou. Nové závěry byly prezentovány v sérii tří vědeckých studií.

Evropská vesmírná agentura představila plány na rozvoj své lehké rakety Vega, ubere jeden stupeň

Obrázek k článku:

Evropská raketa Vega dnes slouží k vynášení menších satelitů na jednu nebo více oběžných drah kolem Země. Evropská vesmírná agentura (ESA) plánuje tuto raketu nahradit novou verzí Vega-C od příštího roku. A ačkoli ještě nová verze nebyla ani vyzkoušena, už se pracuje na verzi další: Vega-E. Kontrakt na její vývoj byl nedávno podepsán s italskou společností Avio.

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Obrázek k článku:

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Obrázek k článku:

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Obrázek k článku:

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

Firma Blue Origin úspěšně poslala čtyřčlennou posádku na hranici vesmíru

Obrázek k článku:

V úterý 20. července poslala společnost Blue Origin první kapsli New Shepard s posádkou na hranici vesmíru. Raketa se čtyřmi pasažéry včetně Jeffa Bezose odstartovala krátce po třetí hodině odpoledne. Během několika minut se automaticky pilotovaná kapsle dostala do výšky přes 100 kilometrů, ve které posádka prožila několik minut beztíže. Potom se New Shepard pomocí padáků snesl zpátky na zem.

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Obrázek k článku:

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Obrázek k článku:

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

Sonda Juno zkoumá rádiové vlny v magnetosféře Jupitera: vznikají díky materiálu ze sopečného měsíce Io

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.

Teleskop Hubble je po měsíci znovu v provozu, se záložním počítačem

Obrázek k článku:

Stárnoucí vesmírný teleskop Hubble má poslední dobou stále častěji potíže. Naposledy šlo o jeho palubní počítač, který přestal 13. června pracovat. NASA se potom měsíc pokoušela přijít na příčinu tohoto problému, který se nakonec podařilo vyřešit 17. července. Už letos by měl na oběhnout dráhu vyletět jeho nástupce Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST).

Začátkem příštího roku pošle Astrobotic na povrch Měsíce přistávací modul Peregrine s nákladem 28 zařízení

Obrázek k článku:

Mise s označením Peregrine Mission One je komerční počin společnosti Astrobotic, která pro NASA dopraví na povrch Měsíce vědecký náklad. Do vesmíru zařízení vyletí na raketě Vulcan, poté přistane na povrchu Měsíce, kde by mělo operovat zhruba 14 dní. Přistávací modul Peregrine váží 1,5 tuny včetně 14 komerčních zařízení a dalších 14 přístrojů NASA. Mise je aktuálně plánovaná na první čtvrtletí roku 2022.

První pozorování izotopů v atmosféře exoplanety

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let se nachází exoplaneta, v jejíž atmosféře vědci detekovali poprvé izotopy chemických prvků. Konkrétně se jedná o uhlík-13, který se od běžného uhlíku-12 liší počtem neutronů a protonů ve svém jádru. Ke svému výzkumu využil tým vědců vedený Yapengem Zhangem teleskopu VLT v Čile.

Při podzimní misi Artemis I se do vesmíru dostane také solární plachetnice, která prozkoumá blízkou planetku

Obrázek k článku:

Při misi Artemis I letos poletí poprvé nová raketa SLS, která do vesmíru vynese vesmírnou loď Orion a dalších 13 malých družic. Jednou z nich bude také NEA Scout - solární plachetnice, která bude mít za úkol doletět k blízké planetce 1991 VG. Pro NASA jde o první pokus doletět se solární plachetnicí dál od Země. Pokud bude sonda fungovat, jak vědci předpokládají, vydá se po průletu kolem 1991 VG k dalšímu cíli.

Proleťte se nad největším měsícem a planetou ve sluneční soustavě v animaci z nejnovějších dat

Obrázek k článku:

7. června proletěla orbitální sonda Juno kolem Ganymede a o den později kolem planety Jupiter. Přístroje na palubě tento průlet zaznamenaly a členové vědeckého týmu mise z něj vytvořili animaci. Můžete se tak proletět systémem největší planety sluneční soustavy a prohlédnout si povrch Ganymede o oblaka v atmosféře Jupitera z blízka. Měsíc Ganymede svou gravitací ovlivnil oběžnou dráhu sondy a zkrátil její oběh kolem Jupiteru z 53 na 43 dní.

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Obrázek k článku:

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

První plně obsazený suborbitální let Virgin Galactic úspěšně dosáhl 86 kilometrů

Obrázek k článku:

Suborbitální let Virgin Galactic Unity 22 proběhne už dnes, 11. července, tedy o 9 dní před prvním podobným letem společnosti Blue Origin. Obě společnosti vyvíjí systém pro komerční lety na hranici vesmíru. Na palubě prvního plně obsazeného letu Virgin Galactic budou dva piloti, tři specialisté společnosti a také sám majitel Richard Branson.

Spřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety

Obrázek k článku:

Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.

Nový rádiový přijímač dokáže zaznamenat více frekvencí při pozorování vesmíru

Obrázek k článku:

Vědcům z Osaka Prefecture University a National Astronomical Observatory of Japan se podařilo vyvinout nový přijímač rádiových signálů pro astronomii. Nové zařízení dokáže zachytávat výrazně širší spektrum frekvencí než dosavadní přístroje. To by mělo astronomům umožnit zkoumat vesmír a jeho evoluci v novém světle. Nové zařízení už bylo otestováno na japonské Nobeyama Radio Observatory.

Izraelská společnost SpaceIL shání finance na svou druhou měsíční misi Beresheet 2, bude mít hned 3 samostatné sondy

Obrázek k článku:

Izraelská společnost SpaceIL oznámila, že zajistila 70 (z plánovaných 100) milionů dolarů na financování mise Beresheet 2. Ta bude následovat po neúspěchu mise Beresheet 1, která havarovala na povrchu Měsíce v roce 2019. Nová mise bude mít výrazně odlišný profil, bude se skládat hned ze tří sond: orbitální sondy a dvou přistávacích modulů. Cílem mise má být odvrácená strana Měsíce.

Vědci vyřešili 40letou záhadu jupiterových rentgenových polárních září

Obrázek k článku:

Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.

Dron vybavený umělou inteligencí hledá meteority autonomně přímo v terénu

Obrázek k článku:

Podle odhadů dopadne na povrch Země kolem 500 meteoritů ročně. Většinou se jedná o malé tmavé kameny a objevit se podaří ke 2 % z celkového počtu. Většina ze ztracených meteoritů sice skončí v moři, které pokrývá větší plochu planety než souš. Ty zbylé by ale nalezeny být mohly a pomoci tomu mohou autonomní drony. Alespoň na některých místech.

V datech z teleskopu Kepler byly objeveny 4 nové bludné planety

Obrázek k článku:

Ve studii vedené Ianem McDonaldem vědci použili data získaná v roce 2016 vesmírným teleskopem Kepler při jeho misi K2. V tomto období pozoroval teleskop hvězdy v blízkosti středu naší galaxie a hledal tzv. gravitační mikročočky. Právě ty totiž odhalí deformaci světla těchto hvězd způsobenou objekty v popředí. Z 27 detekovaných deformací jsou 4 nově objevené a odpovídají volně se pohybujícím planetám o hmotnosti Země.

V novách vzniká méně lithia, než se doposud uvažovalo

Obrázek k článku:

Nová analýza několika explozí nov ukázala, že v nich vzniká výrazně rozdílné množství lithia. Vědci doposud předpokládali, že v novách vznikla podstatná část dnešního lithia ve vesmíru. Podle nových měření však tento podíl bude zřejmě menší. Zbytek lithia tak nejspíš vznikl v supernovách nebo jiných energetických událostech.

Existenci vzácné hvězdy by mohl vysvětlit nový druh obří exploze v počátcích vesmíru

Obrázek k článku:

V Mléčné dráze se nachází výjimečná hvězda. Na první pohled se zdá být velmi stará, protože má velmi nízký podíl železa. Na pohled druhý má však nezvykle vysoký podíl jiných těžkých prvků, což si vědci doposud nedokázali nijak vysvětlit. Podle nové studie by existence této zvláštní hvězdy mohla být způsobena dodnes teoretickým druhem exploze - magneto-rotační hypernovou.

U planety Jupiter byl objeven dosud neznámý měsíc

Obrázek k článku:

Amatérský astronom Kai Ly objevil v datech z teleskopu CFHT nový měsíc planety Jupiter. Je součástí skupiny asi dvaceti retrográdních měsíců Carme, které zřejmě pochází z jednoho tělesa. Počet známých měsíců Jupitera se tak zvýšil na 80. Celkem by však planetu mohlo obíhat až 6 stovek objektů s průměrem aspoň 800 metrů.

Mezi Marsem a Jupiterem se nachází planetka pojmenovaná po českém městě Žebrák

Obrázek k článku:

Českým astronomům se podařilo prosadit pojmenování nově objevené planetky podle města Žebrák, které se nachází kousek od Berouna. Právě ve zdejší hvězdárně totiž byla tato planetka objevena astronomy Petrem Pravecem a Lenkou Kotkovou (Šarounovou). Planetka s katalogovým číslem 131181 obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově nyní nese planetka označení 131181 Žebrák, které je zapsáno u Mezinárodní astronomické unie.

Z měsíce Enceladus uniká metan, mohl by vznikat v živých organismech

Obrázek k článku:

Data z vesmírné sondy Cassini naznačují existenci podpovrchového oceánu na Měsíci Enceladus u planety Saturn. Orbitální sonda také prozkoumala gejzíry na jižním pólu tohoto malého ledového měsíce a našla v nich vodu, dusík a také stopy uhlovodíků jako je metan. Nová statistická analýza ukazuje, že geologické procesy samotné nestačí na vysvětlení detekovaného množství metanu a je třeba hledat jiné vysvětlení, jedním z nich je produkce metanu živými organismy.

Signatářské státy se dohodly: začne výstavba největšího radioteleskopu na světě

Obrázek k článku:

Na setkání 29. června se 14 států dohodlo na začátku výstavby obřího rádiového teleskopu Square Kilometre Array (SKA). Ve skutečnosti nepůjde o jeden teleskop ale skupinu vzájemně propojených zařízení, která budou mít dohromady sběrnou plochu o rozloze jednoho čtverečního kilometru. Teleskop bude na jižní polokouli a jeho hlavní součásti se budou nacházet v Jihoafrické republice a Austrálii.

Studium supernovy SN 2017fgc ukázalo, že v ní vznikl nikl o hmotnosti poloviny Slunce

Obrázek k článku:

Extenzivní fotometrická a spektroskopická analýza světla ze supernovy SN 2017fgc přinesla nové informace o tom, co se v ní stalo. Tato exploze byla poprvé zpozorována v červenci 2017 v galaxii NGC 474. Nová analýza nyní ukazuje, že v supernově vznikla termojadernou reakcí masa niklu o hmotnosti poloviny Slunce. Ukázalo se také, že exploze nastala daleko od středu galaxie a že původní hvězda měla zřejmě velmi vysokou rychlost.

V místě, kde nejsou žádné galaxie, byl objeven oblak plynů větší než celá Mléčná dráha

Obrázek k článku:

V galaktické kupě Abell 1367 se astronomům podařilo objevit masivní oblak plynů. Nachází se v regionu, kde nejsou žádné galaxie. Plyn v oblaku dosahuje celkové hmotnosti 10 miliard Sluncí (Mléčná dráha má odhadovanou hmotnost 1,5 bilionu Sluncí). Objev se podařil pomocí evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton, který je na oběžné dráze od roku 1999.

NASA hledá loď, která bude vozit posádku na Měsíc po misi Artemis 3

Obrázek k článku:

Po tom, co americká vesmírná agentura vybrala Starship pro první přistání na Měsíci od misí Apollo, se nyní chystá vybrat vesmírnou od pro další mise. První výběr byl sice napaden neúspěšnými účastníky u soudu (Dynetics a Blue Origin), ti však mají nyní šanci uspět v dalším kole. NASA tak zároveň potvrzuje plány na pokračování lunárních misí po Artemis 3.

Astronomové objevili nejmenšího bílého trpaslíka, který má zároveň i největší hmotnost

Obrázek k článku:

Bílý trpaslík je extrémně husté jádro zaniklé hvězdy. Tyto objekty o velikosti Země v sobě mívají materiál o hmotnosti celého Slunce. Vědcům se nyní podařilo najít unikátního bílého trpaslíka: je nejmenší ze všech známých a zároveň je nejtěžší. Podle nové vědecké studie je bílý trpaslík ZTF J1901+1458 výsledkem kolize dvou menších bílých trpaslíků a v budoucnosti by se mohl proměnit v neutronovou hvězdu.

Evropa se za rok chystá společně s Ruskem na Mars, v červnu byly otestovány padáky pro rover ExoMars

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura ESA finišuje společně s ruskou agenturou Roskosmos misi na Mars. Dlouho odkládaná mise, jejímž cílem je dopravit na Mars rover Rosalind Franklin je plánovaná na rok 2022. Na povrch rover dopraví ruská přistávací platforma Kazačok a dva padáky. Tyto padáky v červnu úspěšně prošly testy ve Švédsku, při kterých byl z výšky 29 kilometrů spuštěn dummy rover.

Mise vesmírného teleskopu WISE bude prodloužena o další dva roky

Obrázek k článku:

Infračervený vesmírný teleskop WISE vyletěl do vesmíru už v roce 2009. Jeho primární misí tehdy bylo mapování hvězdné oblohy, které skončilo v roce 2011, kdy teleskopu došla chladící směs nutná pro detekci chladných objektů. Zařízení bylo potom dva roky v hibernaci. Po ní začala mise NEOWISE, jejímž úkolem je hledat planetky v blízkosti Země. Vzkříšený teleskop má pořád velký vědecký přínos, NASA se tedy rozhodla jeho misi prodloužit nejméně do června 2023.

Vědci potvrdili existenci nového druhu supernov, vzniká záchytem elektronů do jádra atomů

Obrázek k článku:

Vědecký tým vedený Daichim Hiramatsu identifikoval první příklad supernovy, která se označuje jako supernova se záchytem elektronů (Electron Capture Supernova, ECS). Jedná se o zánik hvězdy, který nespadá ani do jedné z hlavních kategorií supernov. Do nově potvrzené kategorie by podle vědců mohla spadat také supernova, která před tisíci lety rozzářila noční i denní oblohu a dala vzniknout slavné Krabí mlhovině.

Gravitační vlny ukázaly poprvé na splynutí neutronové hvězdy a černé díry

Obrázek k článku:

Vědcům se pomocí detektorů LIGO a Virgo podařilo poprvé pozorovat gravitační vlny z kolize černé díry a neutronové hvězdy. V nové studii vědci popisují hned dvě události, které dělí pouhých 10 dní. Jedná se o první zachycené gravitační vlny z takové události, doposud byly pozorovány pouze kolize dvou černých děr nebo dvou neutronových hvězd.

Jedna z nejchladnějších exoplanet podobných Neptunu TOI-1231 b by mohla mít v atmosféře oblaka z vodní páry

Obrázek k článku:

Ve vzdálenosti 90 světelných let se nachází exoplaneta TOI-1231 b, která zdánlivě připomíná Neptun. Je 3,5x větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Vzhledem k tomu, že obíhá drobného červeného trpaslíka, znamená to, že teploty na TOI-1231 b nebudou nijak vysoké - kolem 57 °C. Většina dodnes objevených podobně velkých exoplanet má teploty výrazně vyšší, protože obíhají blíž svým hvězdám.

K Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab

Obrázek k článku:

Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do vesmíru. Start mise je zatím plánovaný na rok 2024, kdy bude Mars v blízkosti Země při svém oběhu kolem Slunce.

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země udržuje už 2 roky pouze pomocí slunečního svitu

Obrázek k článku:

Nezisková organizace Planetary Society označila misi Lightsail-2 za úspěch už v roce 2019, kdy bylo zřejmé, že sluneční svit ovlivňuje její pohyb. Solární plachetnice byla vynesená do vesmíru raketou Falcon Heavy a od té doby se na oběžné dráze Země udržuje pouze pomocí slunečního záření. Nyní, po dvou letech ve vesmíru, solární plachetnice pořád funguje a má na to, vydržet ještě déle.

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Obrázek k článku:

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

První detekce hydroxylu (OH) v atmosféře exoplanety

Obrázek k článku:

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo poprvé detekovat hydroxyl (OH) v atmosféře exoplanety. Nalezli jej na extrémně horké planetě WASP-33b ve vzdálenosti 400 světelných let. Astronomům se v posledních letech daří detekovat stále více chemických prvků a sloučenin na vzdálených planetách. V budoucnosti chtějí na dálku rozpoznat známky života mimo sluneční soustavu.

V okolí blízké galaxie byla objevena trojice slabě zářících trpasličích galaxií

Obrázek k článku:

V datech z programu Dark Energy Survey astronomové objevili tři trpasličí galaxie, v blízkosti spirální galaxie NGC 253. Všechny tři patří do stejné kategorie galaxií, které z doposud neznámého důvodu září méně, než jiné podobně velké struktury.

NASA společně se značkou Tide vyvíjí prací prášek pro použití na vesmírné stanici

Obrázek k článku:

Společnost Procter & Gamble podepsala s NASA dohodu, jejímž předmětem je vývoj pracího prášku pro použití ve vesmíru. Ten ponese značku Tide, stejně jako známý prášek společnosti pro použití na Zemi. Nový prášek i postup praní budou muset využívat minimum vody a budou muset fungovat v prostředí mikrogravitace.

Vývoj nové rakety Vulcan jde podle plánu, zpožďuje se ale vývoj jejího prvního nákladu - landeru Peregrine

Vývoj a plánovaná certifikace rakety Vulcan jde podle plánu, zpožďuje se nicméně příprava jejího prvního nákladu. Nová raketa United Launch Alliance by měla při svém prvním letu vynést do vesmíru měsíční přistávací modul Peregrine společnosti Astrobotic. Ten však kvůli problémům s dodávkami třetích firem nebude připraven včas. Při dalším letu má raketa Vulcan vnést na oběžnou dráhu malý raketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corporation.

Společnost Masten odkládá let přistávacího modulu XL-1 k Měsíci na rok 2023

Obrázek k článku:

Společnost Masten oznámila, že mise lunárního landeru XL-1, původně plánovaná na prosinec roku 2022, bude odložena na listopad následujícího roku. Důvodem zpoždění je pandemie COVID-19 a problémy se subdodávkami. Masten je jedna ze 4 firem, které vyhrály kontrakt NASA na vyslání vědeckých přístrojů k Měsíci v rámci programu CLPS.

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Obrázek k článku:

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

Vědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO

Obrázek k článku:

Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou dobu pokouší tyto vibrace zastavit (uvést objekt do tzv. základního pohybového módu), aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.

Sonda Juno se přibližuje Jupiteru jako žádná jiná, zachytila díky tomu zatím nejenergetičtější částice

Obrázek k článku:

Unikátní dráha vesmírné sondy Juno ji přivádí do bezprecedentní blízkosti planety Jupiter. Ve vzdálenosti pouhých 1,12 - 1,41 poloměrů planety nyní detekovala zatím nejenergetičtější částice. Jejich energie je podle nové studie 10x vyšší než doposud zachycené protony. Mohlo by se jednat o ionty od helia až pod síru.

Hvězdu TOI–1278 obíhá nezvykle blízko hnědý trpaslík

Obrázek k článku:

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo najít u hvězdy TOI-1278 hnědého trpaslíka o hmotnosti 20 Jupiterů. Hnědých trpaslíků už bylo nalezeno poměrně hodně, ale většinou se jedná o samostatné objekty, hnědý trpaslík jako součást binární hvězdy je úkaz relativně vzácný.

V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

Obrázek k článku:

Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum naznačuje, že v oblasti existují nejméně dvě skupiny těles, které vznikly odlišným způsobem, a zřejmě na jiném místě.

Tříčlenná posádka se úspěšně vrátila z čínské orbitální stanice

Obrázek k článku:

Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

Opakující se FRB signály by mohly vznikat jiným způsobem než ty jednorázové

Obrázek k článku:

FRB signály (Fast Radio Bursts) jsou velmi energetické a krátké záblesky v rádiovém spektru. Poprvé pozorovány byly teprve nedávno a vědci dodnes neví, co by je mohlo způsobovat. Nový katalog signálů z kanadského teleskopu CHIME nyní přináší nový dílek do skládačky: mezi opakujícími se signály a těmi, které byly pozorovány jen jednou, jsou podstatné rozdíly. Mohlo by to znamenat, že vznikají rozdílnou cestou.

Jeff Bezos se přidá k první posádce, která v červenci poletí na hranici vesmíru

Obrázek k článku:

Na 20. července plánuje společnost Blue Origin první komerční let na hranici vesmíru v kapsli New Shepard. Majitel společnosti (a také do nedávna také Amazonu) Jeff Bezos v pondělí oznámil, že se letu sám plánuje zúčastnit. Spolu s ním poletí kromě pilotů a jeho mladšího bratra také vítěz aukce - nejvyšší nabídka dosáhla 28 milionů dolarů. V kapsli jsou ještě další místa, ale zatím nebylo oznámeno, kdo je obsadí.

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Obrázek k článku:

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

V urychlovači LHC pod Alpami vědci poprvé detekovali neutrina z kolizí protonů

Obrázek k článku:

Vědcům v CERNu se podařilo poprvé detekovat kandidáty na neutrina, subatomární částice, které běžně procházejí hmotou zcela bez interakce. Neutrina vznikají ve hvězdách v supernovách, ale také v kolizích v urychlovači částic pod Alpami. Jedná se o první detekci neutrin při kolizích protonů v urychlovači. Nový postup umožní vědcům lépe pochopit, co se při těchto kolizích ve skutečnosti děje.

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Obrázek k článku:

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Obrázek k článku:

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Obrázek k článku:

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

NASA i ESA plánují v příštích letech poslat k Venuši hned tři vesmírné sondy

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura plánuje poslat k Venuši dvě vesmírné sondy DAVINCI+ a VERITAS. Novou misi k sousední planetě plánuje také Evropská vesmírná agentura. Půjde o první americké mise dedikované průzkumu Venuše po dlouhých letech, naposledy to byla sonda Magellan, která sousední planetu zkoumala mezi roky 1990 a 1994. Venuši nicméně zkoumala ještě Evropská sonda Venus Express a aktuálně se u planety nachází japonská Akatsuki. Nové informace posílají na Zemi také sondy, které kolem Venuše prolétají na cestě k jiným cílům.

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Obrázek k článku:

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Před několika dny zazářil v Mléčné dráze dosud neznámý magnetar

Obrázek k článku:

3. června zachytili astronomové pomocí teleskopu Swift záblesk rentgenového záření vycházející z disku Mléčné dráhy. Následná pozorování tohoto zdroje teleskopem NICER na ISS potvrdila pulzy charakteristické pro magnetary. Objekt, který dostal označení Swift J1555.2-5402 (SGR J1555.2-5402), je tedy 25. známý magnetar.

Robotické rameno na Mezinárodní vesmírné stanici bylo poškozeno kusem vesmírného odpadu

Obrázek k článku:

Vesmírná stanice ISS čelí na oběžné dráze mnohým nebezpečím. Jedním z nich jsou malé kousky smetí, které mohou díky své vysoké rychlosti značně poničit plášť stanice. Právě to se zřejmě stalo kanadskému zařízení Canadarm, které pomocí velkého robotického ramene provádí operace vně stanice. NASA u něj zjistila malou díru způsobenou srážkou s velmi malým předmětem. Rameno je naštěstí plně funkční.

Vesmírný teleskop TESS má hledat exoplanety, dokáže ale pomoct i se studiem záblesků gama záření

Obrázek k článku:

Astronomům se v datech z teleskopu TESS podařilo identifikovat záblesk gama záření z roku 2019. Událost s označením GRB 191016A zachytil poprvé teleskop Swift, zdroj záblesku se potom ale ocitl za měsícem a nebylo tak možné jej dál pozorovat. Teleskop TESS však mohl z jiné oběžné dráhy doplnit chybějící data. Záblesky gama záření generují nejenergetičtější světlo ve vesmíru. Vědci předpokládají, že pochází ze supernov.

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Obrázek k článku:

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Pohlednice z Marsu: Okno do lávového tunelu, v budoucnosti by mohl sloužit jako místo pro kolonii

Obrázek k článku:

Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv. střešní okno, které vede do vyschlého lávového tunelu poblíž vulkánu Arsia Mons.

Evropská vesmírná agentura plánuje satelitní navigaci pro lunární povrch

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek představila svůj plán pro satelitní navigaci na povrchu Měsíce. V rámci plánu Moonlight plánuje ESA nabízet geolokační služby zájemcům z řad vládních nebo soukromých průzkumníků. První zkušební družice by mohla být na oběžné dráze Měsíce už za 3 roky.

Dvě studie popisují první detekci těžkých kovů v ocasech komet

Obrázek k článku:

Hned dvěma vědeckým týmům se podařilo nezávisle na sobě identifikovat železo a nikl v ocasech komet. Jedná se o první případy takového nálezu u objektů, které jsou chladné - doposud byly tyto prvky pozorovány pouze ve velmi horkých prostředích. Mezi pozorovanými objekty byla také mezihvězdná kometa 2I/Borisov, u které se astronomům podařilo najít nikl.

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Obrázek k článku:

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Obrázek k článku:

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Obrázek k článku:

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

Suborbitální loď VSS Unity společnosti Virgin Galactic dnes úspěšně podstoupila svůj třetí let s posádkou

Obrázek k článku:

Společnost Virgin Galactic v sobotu odpoledne provedla třetí let svého suborbitálního letadla SpaceShipTwo s posádkou. SpaceShipTwo s označením VSS Unity odstartovala z Nového Mexika, kde Virgin Galactic staví kosmodrom Spaceport America. Původní pokus o třetí let proběhl už v prosinci, skončil ale nezdarem, když nedošlo k plánovanému zážehu a Unity přistála předčasně.

Starship SN16 by mohla letět výš než do 10 kilometrů, znovu by také mohl letět prototyp SN15

Obrázek k článku:

Nový prototyp vesmírné lodi Starship už je téměř připravený pro další testovací let. SN16 se sice zatím pořád ještě ukrývá v hale, do týdne by ale mohl hotový stát na startovací rampě. Po úspěšném letu SN15 nicméně stojí před SpaceX otázka, zda použitý prototyp poletí znovu, aby se vyzkoušela opakovaná použitelnost Starship.

Vzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd

Obrázek k článku:

Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že kromě hvězd blízkých červeným trpaslíkům se občas objevují také hvězdy, které se od nich liší hned několika parametry.

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Obrázek k článku:

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

Astronomové zpřesnili limit pro množství teoretických antihmotových hvězd v Mléčné dráze

Obrázek k článku:

Při práci s mapou zdrojů gama záření z teleskopu Fermi vědci identifikovali 14 objektů, které se od ostatních liší. Vykazují známky, které by vědci očekávali od antihmotových hvězd, tedy hvězd tvořených atomy antihmoty. Zatím je podle vědců spíš nepravděpodobné, že by skutečně šlo o tzv. antihvězdy, jejich výzkum nicméně udává alespoň horní limit pro množství podobných objektů v naší galaxii.

Raketa Atlas V vynesla na oběžnou dráhu družici, která bude hlídat odpalování raket na Zemi

Obrázek k článku:

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek z mysu Canaveral na oběžnou dráhu družici SBIRS Geo-5 (Space-Based Infrared System Geosynchronous Earth Orbit Flight 5). Jejím úkolem ve vesmíru bude hledání známek odpálených raket, což má Spojeným státům a jejich spojencům umožnit včasnou reakci na případnou hrozbu. Konstelace družic SBIRS má nyní s novým přírůstkem na oběžné dráze 9 družic, příští rok by měla přibýt desátá.

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Obrázek k článku:

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Obrázek k článku:

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

Nově objevená hvězda zřejmě vznikla z materiálu po první generaci hvězd ve vesmíru

Obrázek k článku:

Nově objevený červený obr SPLUS J2104−0049 ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let by mohl patřit do druhé generace hvězd, která vznikla ze zbytků prvních hvězd ve vesmíru. Tato hvězda totiž obsahuje pouze elementy, o kterých vědci předpokládají, že v první generaci hvězd mohly vzniknout. Naopak u ní chybí těžší prvky, které vznikají až v následných generacích.

Evropská sonda Solar Orbiter zachytila svůj první výron koronální hmoty

Obrázek k článku:

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter odletěla do vesmíru v únoru 2020 a její vědecká mise má začít letos v listopadu. Už nyní ale Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila první video výronu koronální hmoty, tedy erupce na Slunci, při které se do okolí hvězdy dostává horké plazma. Událost zachytily hned tři instrumenty na sondě a zároveň také tři další sondy, které zkoumají Slunce - Proba-2, SOHO a STEREO.

Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Obrázek k článku:

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

Kouzelné mlhoviny: Symetrická Jižní krabí mlhovina ukrývá trpaslíka a obra

Obrázek k článku:

Jižní krabí mlhovina je oficiálně známá jako Hen 2-104 (nebo také WRAY-16-47). Nachází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti 7 tisíc světelných let. Její struktura vznikla v interakci dvou hvězd v centrální části. Snímek u tohoto článku pochází z vesmírného teleskopu Hubble, který Jižní krabí mlhovinu pozoroval už nekolikrát.

V datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.

Japonský dobrodruh, který plánuje letět se SpaceX k Měsíci, se domluvil také s Ruskem na návštěvě ISS, a to ještě letos

Obrázek k článku:

Japonský miliardář Yusaku Maezawa loni oznámil svou dohodu se SpaceX na misi dearMoon. On a dalších 8 civilistů při této misi obletí v roce 2023 Měsíc ve vesmírné lodi Starship. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se domluvil také s nimi na letu k ISS, a ten by měl proběhnout ještě letos. Půjde tak zřejmě o první komerční misi, která otevře bránu civilistům ve vesmíru. Plánovány jsou totiž už ted nejméně dvě další turistické mise.

Astronomové objevili hnědého trpaslíka u hvězdy HD 47127

Obrázek k článku:

U hvězdy HD 47127 ve vzdálenosti 87 světelných let byl objevili astronomové vedení Brendanem P. Bowlerem subhvězdný objekt. Jedná se pravděpodobně o hnědého trpaslíka, tedy těleso na pomezí masivní planety a drobné hvězdy. Data z teleskopů Keck a McDonald Observatory naznačují, že by dokonce mohlo jít o pár hnědých trpaslíků.

Vesmírná sonda OSIRIS-REx zažehla trysky a vydala se na dlouhou cestu k Zemi

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna naposledy přiblížila k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly v říjnu loňského roku odebrány vzorky hornin. Podle všeho totiž došlo k výraznějšímu narušení povrchu planetky, než vědci předpokládali. S odebranými horninami se sonda vydala 10. května zpět k Zemi, kam doletí v roce 2023.

Masivní hvězdy se rodí odlišným způsobem než ty menší - v chaotickém prostředí prachu a plynů

Obrázek k článku:

Tým astronomů vedený Ciriacem Goddim zjistil, že hvězdy s hmotností převyšující dvacetinásobek hmotnosti Slunce zřejmě vznikají odlišným způsobem od hvězd méně hmotných. Zatímco menší rodící se hvězdy bývají obklopeny uspořádaným diskem prachu, ze kterého se formují, masivní hvězdy vznikají chaotičtěji.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.

V nově identifikovaném regionu Mléčné dráhy se nachází velké množství vzácných zářivých hvězd

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo objevit zcela nový region v Mléčné dráze - oblast překypující vzácnými zářivými modrými hvězdami, která vychází z Ramene Orionu, ve kterém se nachází i Slunce. V tomto místě se podle studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nachází početná skupina masivních OB hvězd. Do této kategorie patří jedny z nejmasivnějších hvězd, které mají vysoké teploty i zářivost.

Jádro Saturnu by k překvapení vědců mohlo zabírat víc než polovinu planety

Obrázek k článku:

Jeden ze Saturnových prstenců vědcům prozradil vlastnosti jádra planety ukrytého pod hustou atmosférou. Nový výzkum ukazuje, že se nejedná o malé skalnaté jádro s ledem, jak se původně předpokládalo. Namísto toho to vypadá, že jádro Saturnu je doslova obří a bohatě prostoupené vodíkem a heliem.

Na evropský kosmodrom Kourou dorazil první kryt pro novou raketu Ariane 6

Obrázek k článku:

Z Evropy do jižní Ameriky dorazil první kryt pro novou těžkou raketu Ariane 6. Je 20 metrů vysoký a má 5,4 metrů v průměru a v budoucnu bude chránit náklad, který bude nová evropská raketa vynášet do vesmíru. Na kosmodromu projde kryt testováním. První let rakety Ariane 6 je nyní plánován na druhé čtvrtletí příštího roku.

U blízké černé díry Cygnus X-1 byla detekovaná nezvyklá oscilace v rentgenovém záření

Obrázek k článku:

Pomocí čínského vesmírného teleskopu Insight-HXMT se astronomům podařilo detekovat nízkofrekvenční kvaziperiodickou oscilaci u Cygnus X-1 - rentgenové dvojhvězdy (X-ray binary), která se skládá z masivní hvězdy a černé díry. Pozorovaná částečná periodicita v rentgenovém záření by mohla být podle nové studie způsobena nepravidelnostmi v akrečním disku kolem černé díry.

Starship SN15 úspěšně vyletěla do výšky 10 km a také úspěšně přistála, možná poletí ještě jednou

Obrázek k článku:

Nový prototyp vesmírné lodi Starship SN15 podstoupil v úterý po půlnoci testovací let do výšky 10 km. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má SN15 stovky různých vylepšení. Letový plán se bude podobal předchozím testům, kdy Starship vyletěla do výšky kolem 10 kilometrů a opět se snesla k Zemi. Další na řadě je podle Elona Muska prototyp SN16, po něm by mohl znovu letět prototyp SN15.

Sonda Parker Solar Probe nastavila nový rychlostní rekord

Obrázek k článku:

29. dubna se vesmírná sonda Parker Solar Probe přiblížila na zhruba 10 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při tomto svém osmém průletu dosáhla rychlosti 540 tisíc km/h relativně vůči Slunci, tedy asi 0,05 % rychlosti světla. Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti ještě nedosáhnul. Parker Solar Probe má při svojí misi naplánovaných celkem 24 průletů kolem hvězdy, z nich při každém dalším bude mít vyšší rychlost.

Největší počet molekul rozpoznaných v atmosféře exoplanety. Naznačují, že svou hvězdu dříve obíhala ve větší vzdálenosti

Obrázek k článku:

V atmosféře plynného obra obíhajícího hvězdu HD 209458 se podařilo najít molekuly 6 různých chemických sloučenin. Je to zatím největší počet látek rozpoznaných při jediném pozorování. Mezi identifikované sloučeniny patří mimo jiné voda, oxid uhelnatý a metan.

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Obrázek k článku:

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

Kouzelné mlhoviny: Náhrdelníková mlhovina je výsledkem interakce dvou hvězd, které se k sobě příliš přiblížily

Obrázek k článku:

Necklace Nebula (mlhovina Náhrdelník, PN G054.203.4) se nachází asi 15 tisíc světelných let daleko a je výsledkem interakce dvou hvězd. Snímek z teleskopu Hubble ukazuje oblaka materiálu, která interakce hvězd vyvrhla do jejich okolí a vytvořila tuto nádhernou podívanou. Mlhovina má napříč asi 2 světelné roky.

Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou úspěšně přistál v Mexickém zálivu, výjimečně za tmy

Obrázek k článku:

Krátce před devátou hodinu přistála vesmírná loď se čtyřmi astronauty v Mexickém zálivu. Po dvou odložených pokusech se společnost SpaceX spolu s NASA rozhodly k nezvyklému přistání posádky mise Crew-1 za tmy. Jedná se o první americké přistání s astronauty za tmy od mise Apollo 8 v roce 1968.

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Obrázek k článku:

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Astronomům se podařilo objevit 8 nových milisekundových pulzarů

Obrázek k článku:

S využitím výkonného jihoafrického radioteleskopu MeerKAT se astronomům podařilo identifikovat 8 milisekundových pulzarů v 6 různých kulových hvězdokupách. Jedná se o extrémně rychle rotující neutronové hvězdy, které se v hustých kulových hvězdokupách vyskytují poměrně často. Jde o první pulzary objevené pomocí tohoto teleskopu spuštěného v roce 2018.

Zemřel třetí astronaut z mise Apollo 11 Michael Collins

Obrázek k článku:

Ve věku 90 zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl v roce 1969 společně s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem členem první mise na Měsíc. Zatímco Armstrong a Aldrin pokračovali v přistávacím modulu k povrchu, Collins zůstal v lodi na oběžné dráze Měsíce. Příčinou jeho smrti byla rakovina.

Rychlé rádiové pulzy FRB obsahují k překvapení vědců také signály s nízkou frekvencí

Obrázek k článku:

Pozorováním opakujícího se rádiového signálu FRB 20180916B zároveň dvěma observatořemi se vědcům podařilo detekovat vlnění se zatím nejnižší frekvencí z doposud zkoumaných FRB signálů. Zatímco dodnes byly tyto krátké záblesky pozorovány s nejnižší frekvencí kolem 300 MHz, nový výzkum prezentuje signál s frekvencí až kolem 110 MHz. Navíc se u nich vyskytuje pravidelné načasování: signál s nižší frekvencí přichází vždy zhruba o 3 dny později než signál s vyšší frekvencí.

Vysoce energetické gama záření je podle nové studie u silných pulzarů běžným jevem

Obrázek k článku:

Pomocí observatoře HAWC (High Altitude Water Cherenkov Observatory) se astronomům podařilo zjistit, že pulzary běžně vydávají vysoce energetické gama záření. V bezprostřední blízkosti těchto objektů se nachází ty nejsilnější známé zdroje gama záření, jehož energie přWsahuje 56 TeV. Objev byl umožněný nedávným upgradem observatoře HAWC, který ji učinil výrazně citlivější pro vysokoenergetické gama záření.

Na oběžnou dráhu vyletělo na raketě Sojuz dalších 36 družic OneWeb pro poskytování internetu

Obrázek k článku:

Na oběžné dráze je nyní 182 družic OneWeb z plánovaných 650. Poslední várka 36 satelitů odletěla z kosmodromu Vostočnyj na východě Ruska na raketě Sojuz-2.1b v neděli.

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

Obrázek k článku:

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

Kolem Marsu se prohnal oblak nabitých částic z nedávné erupce na Slunci

Obrázek k článku:

17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.

Astronomové poprvé pozorují náznaky špagetifikace hvězdy supermasivní černou dírou

Obrázek k článku:

Hvězdy, které se příliš přiblíží supermasivní černé díře ve středu galaxie, jsou odsouzeny k zániku. Extrémní gravitace černé díry o hmotnosti milionů sluncí hvězdu doslova roztrhá a materiál z ní ve formě protáhlých vláken rotuje velkou rychlostí kolem, než jej černá díra nenávratně pohltí. Astronomům se nyní poprvé podařilo zpozorovat tato vlákna hvězdného materiálu v okolí černé díry v jádru galaxie ve vzdálenosti 730 milionů světelných let.

Čtyřčlenná posádka mise Crew-2 dorazila v Dragonu na ISS

Obrázek k článku:

Mise Crew-2 úspěšně odstartovala z Floridy v pátek krátce před polednem. Jedná se o druhý oficiální let nové vesmírné lodi Crew Dragon, který na oběžnou dráhu vynesl čtveřici astronautů, dva jsou z NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). Už začátkem dubna přiletěl k ISS také ruský Sojuz s tříčlennou posádkou.

Kometa R4 ATLAS nečekaně zesílila a v dalších týdnech ji bude možné pozorovat s pomocí dalekohledu

Obrázek k článku:

Při objevení komety C/2020 R4 ATLAS loni v září se příliš nečekalo, že by se mohla stát zajímavým objektem pro pozorovatele. To se však změnilo v prosinci, když z ničeho nic výrazně zvýšila svou zářivost. Od té doby je ještě aktivnější a v následujících týdnech by mohla být pozorovatelná s dalekohledem a možná i bez pomůcek.

Nově objevená nejbližší černá díra je zároveň jedna z nejmenších

Obrázek k článku:

Vědci objevili jednu z nejmenších známých černých děr, která je nám zároveň nejblíže ze všech známých. Černá díra s neoficiálním označením Unicorn (jednorožec) má pouhé tři hmotnosti Slunce a nachází se kolem 1 500 světelných let daleko - ve hvězdném systému s červeným obrem. A právě chování sousední hvězdy existenci černé díry prozradilo.

Rover Perseverance poprvé vyrobil kyslík z atmosféry Marsu

Obrázek k článku:

Nový rover NASA dosáhl tento týden dalšího prvenství - poprvé vyrobil kyslík přímo z řídké atmosféry planety. Přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) zpracoval marsovský vzduch, který obsahuje z 95 % oxid uhličitý, a vyrobil z něj molekulární kyslík. Tento plyn bude moci být v budoucnosti využitý při výrobě paliva pro rakety nebo pro astronauty.

Na nejbližší hvězdě Proxima Centauri se objevila jedna z nejsilnějších zaznamenaných erupcí

Obrázek k článku:

Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V dalekém ultrafialovém spektru se jedná o nejzářivější detekovanou erupci.

Sonda New Horizons překročila hranici 50 AU od Slunce

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda New Horizons, která v roce 2015 proletěla kolem trpasličí planety Pluto, pokračuje dál na své cestě k hranici sluneční soustavy. Jako teprve pátá sonda překročila 17. dubna hranici 50 AU od Slunce a nachází se tedy 50x dál od naší hvězdy, než planeta Země. New Horizons tak následuje vesmírné sondy Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2.

Společnost Astrobotic vybrala raketu Falcon Heavy pro dopravu roveru VIPER na povrch Měsíce

Obrázek k článku:

NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise VIPER je přípravou na pilotované mise Artemis, při kterých se lidé vrátí na povrch Měsíce.

Rusko plánuje začít v roce 2025 se stavbou vlastní orbitální stanice

Obrázek k článku:

Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje ukončení spolupráce v programu ISS po roce 2024.

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Obrázek k článku:

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

Obrázek k článku:

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

Při posledním testovacím letu suborbitální kapsle New Shepard došlo i na zkoušku nalodění posádky

Obrázek k článku:

Společnost Blue Origin postupuje dál v testování svého suborbitálního systému pro komerční lety. Naposledy ve středu vyletěl v rámci mise NS-15 New Shepard do výšky 100 kilometrů, která je považována za hranici vesmíru. Před samotným letem došlo také na generálku nástupu posádky do kapsle, která pojme až 6 lidí. Doposud létala kapsle bez lidí, ale Blue Origin plánuje brzy přejít na lety s posádkou.

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

Obrázek k článku:

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

Spojené arabské emiráty plánují po Marsu dobýt také Měsíc, už příští rok tam chtějí poslat rover

Obrázek k článku:

Japonská firma ispace oznámila, že v příštím roce plánuje dopravit na povrch Měsíce rover spojených arabských emirátů. Zařízení o váze 10 kilogramů nese jméno Rashid a do vesmíru jej vynese raketa Falcon 9. Společnost iSpace poskytne přistávací modul a komunikaci pro misi. Sonda Hope Spojených arabských emirátů letos v únoru úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu.

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

Obrázek k článku:

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

Obrázek k článku:

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

K ISS doletěla tříčlenná posádka v ruské vesmírné lodi Sojuz

Obrázek k článku:

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Obrázek k článku:

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly

Obrázek k článku:

Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.

Uměle vyrobené diamanty se šestiúhelníkovou strukturou jsou tvrdší než ty přírodní

Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě vyskytují například v místech dopadu meteoritů, bývají však hodně nečisté, vědci proto pro svůj výzkum museli vyrobit diamanty čisté v laboratoři.

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě

Obrázek k článku:

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

Vesmírný teleskop Roman by mohl detekovat až 100 tisíc exoplanet

Obrázek k článku:

Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní pozorování hvězd, a na to bude Roman dobře vybaven.

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

Prototyp Starship SN11 explodoval v průběhu testovacího letu

Obrázek k článku:

V úterý odpoledne proběhl poslední z testů nové vesmírné lodi Starship. Prototyp SN11 vyletěl úspěšně do požadované výšky, při opětovném zažehnutí motorů Raptor nicméně došlo k explozi. Kousky explodované lodi následně spadly do okolí areálu Boca Chica. SpaceX už každopádně pracuje na vylepšeném prototypu SN15, který přijde na řadu jako další.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

Obrázek k článku:

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

Obrázek k článku:

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

Obrázek k článku:

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Teleskop Chandra zachytil rentgenové záření od planety Uran, vědci zatím neví, co jej způsobuje

Obrázek k článku:

Po analýze dat z dřívějších let vědci oznámili první detekci rentgenového záření na planetě Uran. Zatím ale není zřejmé, co toto energetické záření na vzdálené planetě způsobuje. Mohlo by jít o jev podobný polárním zářím na jiných planetách, případně by také mohlo jít o výsledek reakce částic v okolí planety se slunečním větrem.

Do JPL dorazila hlavní komponenta vesmírné sondy Psyche

Obrázek k článku:

Do laboratoře JPL dorazilo tělo budoucí vesmírné sondy Psyche. Zařízení s označením Chassis má v sobě už integrovaný pohonný systém, anténu a po sestavení bude hostit také vědecké instrumenty. Následovat bude sestavení sondy a postupné testování jednotlivých systémů a sondy jako celku. Start mise je plánovaný na srpen příštího roku.

Společnost Virgin Galactic představila novou verzi své suborbitální lodi SpaceShip III

Obrázek k článku:

Virgin Galactic pokračuje ve vývoji suborbitálního letadla SpaceShip představením nové verze SpaceShip III, která během několika měsíců začne se zkušebními lety. Na rozdíl od současné verze SpaceShipTwo, která by měla podstoupit další suborbitální test v průběhu května, má nová VSS Imagine ocelový plášť podobný jako Starship od SpaceX. První let nové verze proběhne nejdříve v létě, do té doby budou pokračovat zkušební lety verze stávající.

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

V oceánu pod povrchem Enceladu by mohly být mořské proudy

Obrázek k článku:

Počítačové situace naznačují, že by pod povrchem měsíce Enceladus u planety Saturn mohly existovat oceánské proudy. Podle vědců by byly poháněny rozdílnou salinitou v různých regionech. Podpovrchový oceán se tak částečně podobá těm na Zemi.

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Obrázek k článku:

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

Za dva roky od startu našel vesmírný teleskop TESS dva tisíce kandidátů na exoplanety, 120 z nich bylo potvrzeno

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vyletěl do vesmíru v dubnu 2018, první světlo zachytil v srpnu. Během svých dosavadních operací objevil celkem 2 241 kandidátů na exoplanety - 120 z nich zatím bylo potvrzeno jako exoplanety. Primární vědecká fáze mise by měla trvat 2 roky, poté by měla následovat prodloužená část mise, během které bude TESS hledat exoplanety u nových hvězd.

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87

Obrázek k článku:

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

Obrázek k článku:

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

Ve stratosféře planety Jupiter byl pozorován vítr o rychlosti až 1 500 km/h, k jeho zpozorování pomohla kometa

Obrázek k článku:

Prostřednictvím teleskopu ALMA se astronomům podařilo poprvé pozorovat silné větry ve střední části atmosféry největší planety ve sluneční soustavě. Doposud jsou dobře zdokumentované vichry ve spodní atmosféře, kde se nachází typická oblaka Jupitera a v horních vrstvách, kde jsou polární záře. Větry ze středních výšek, ale astronomům zatím unikaly, k jejich prozkoumání teď pomohla kometa Shoemaker–Levy 9, která se v atmosféře planety rozpadla v 90. letech.

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

Obrázek k článku:

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

V souhvězdí Kasiopeji se objevila nova, pochází z hvězdy jejíž proměnlivost poprvé zpozoroval český astronom

Obrázek k článku:

Japonskému astronomu Yuji Nakamurovi se 18. března podařilo zpozorovat náhlé vzplanutí hvězdy V1405 Cas (CzeV3217). Jedná se o novu, která bývá způsobena dočasným zažehnutím termojaderné reakce na povrchu bílého trpaslíka, na kterého dopadá materiál z blízké hvězdy. Zvýšená záře novy s oficiálním označením Nova Cas 2021 potrvá několik dní, pozorovat ji můžete v souhvězdí Kasiopeji.

Sonda z čínské mise Change 5 dorazila do Lagrangeova bodu v rámci své prodloužené mise

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává. Bude zde provádět různé manévry a pozorovat Slunce. Čínská vesmírná agentura zvažuje další cíl pro tuto sondu.

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách

Obrázek k článku:

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

Obrázek k článku:

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

Při misi Dragonfly by k Titanu mohla letět také sonda, která si na měsíci Saturnu sama vyrobí palivo pro cestu zpět

Obrázek k článku:

Detailní průzkum největšího měsíce planety Saturn Titanu je v hledáčku vědců už dlouho. Je to dáno jeho unikátností ve sluneční soustavě, měsíc má totiž hustou atmosféru a jezera na povrchu tvořená metanem a dalšími sloučeninami. Nejvíce informací o Titanu máme z mise Cassini, která jej zkoumala z oběžné dráhy, a malého modulu Huygens, který přistál na jeho povrchu. NASA nyní plánuje novou misi Dragonfly, která na Titan vyšle létající sondu. Nově se také uvažuje o tom, že by součástí této mise byla i sonda návratová, která by si na Titanu sama vyrobila palivo potřebné pro cestu zpět k Zemi.

Obří raketa SLS prošla důležitým testem, při kterém její motory vydržely pracovat přes 8 minut

Obrázek k článku:

NASA ve čtvrtek večer středoevropského času zopakovala zážeh motorů rakety SLS (tzv. green run). První test SLS proběhl už v lednu, ale byl automaticky přerušen po 67 z původně plánovaných 485 sekund. Během dnešního testu byly zažehnuty všechny 4 trysky hlavního stupně rakety SLS po dobu 8 minut.

Vědce překvapil nález rostlin pod více než kilometrem ledu v Grónsku

Obrázek k článku:

Ve vzorku materiálu z Grónska, který byl odebrán z hloubky více než 1,5 kilometru pod ledem, byly identifikovány zbytky rostlin z dávných časů. Podle vědců se jedná o sedimenty z doby, kdy bylo Grónsko bez své ledové pokrývky. Jejich stáří se odhaduje na méně než milion let.

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

Obrázek k článku:

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie

Obrázek k článku:

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

Exoplaneta u hvězdy GJ 1132 zřejmě přišla o svou atmosféru a má nyní druhou s jiným složením

Obrázek k článku:

Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem chemických reakcí na povrchu a pod ním.

Ve vzdálenosti 91 světelných let byla objevena jedna z nejbližších tranzitujících exoplanet

Obrázek k článku:

U červeného trpaslíka G9-40 ve vzdálenosti asi 91 světelných let byla objevena exoplaneta o velikosti mezi Zemí a Neptunem. Poprvé byly známky této planety zpozorovány vesmírným teleskopem Kepler v roce 2019 a nyní byla její existence potvrzena pomocí Hobby-Eberly Telescope v Texasu.

Rakouští vědci změřili nejmenší gravitační pole

Tým rakouských vědců změřil gravitační pole mezi 2 zlatými kuličkami s poloměrem 1,07 milimetrů. Jejich hmotnost byla 92,1 a 90,7 miligramů. Vědci vedení Tobiasem Westphalem vytvořili modifikovaný Cavendishův experiment, při kterém se jedna z kuliček pohybovala, čímž vzniklo v bodě měření dynamické gravitační pole. Svým výzkumem chtějí vědci prozkoumat gravitační sílu u výrazně menších těles než tomu bylo doposud.

Automatická sonda MEV-2 se připravuje na spojení s družicí, které má prodloužit životnost

Obrázek k článku:

Sonda MEV-2 ODS společnosti Northrop Grumman se přiblížila komunikační družici Intelsat-10-02. V nejbližších dnech by se k ní měla přichytit a nadále sloužit jako její pohonná jednotka. Jde o už druhé prodloužení životnosti družice pomocí servisní sondy přímo na oběžné dráze.

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

Obrázek k článku:

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.

Koncem dubna poletí do vesmíru Delta IV Heavy, druhá nejsilnější raketa současnosti

Obrázek k článku:

Na letecké základně Vandenberg v Kalifornii byla vztyčena raketa Delta IV Heavy. Koncem dubna vynese na oběžnou dráhu špionážní družici NROL-82 pro americkou agenturu National Reconnaissance Office. Raketa Delta IV Heavy je po Falcon Heavy druhou nejsilnější raketou v provozu.

U hvězdy Vega, kterou lze snadno vidět na naší obloze, se možná nachází masivní exoplaneta

Obrázek k článku:

Astronomové vedení Spencerem Hurtem objevili známky masivní exoplanety u blízké hvězdy Vega, druhé nejjasnější hvězdy na severní obloze. Tato hvězda vykazuje zřetelný periodický pohyb, který by mohl být způsoben gravitací obíhající masivní exoplanety. Ke svému studiu vědci využili data za 10 let pozorování hvězdy.

Veleobr VY Canis Majoris prochází podobným procesem jako hvězda Betelgeuse před rokem

Obrázek k článku:

Masivní hvězda VY Canis Majoris v posledních měsících ztrácí na své zářivosti. Podle snímků z teleskpu Hubble je to způsobeno materiálem, který hvězda odhazuje do svého okolí a který blokuje část jejího světla. Podobným procesem prošla před rokem také menší a bližší hvězda Betelgeuse.

Polovina exoplanety LHS 3844b by mohla být pokrytá sopkami

Exoplaneta LHS 3844b je jen o něco málo těžší než Země. Svou mateřskou hvězdu LHS 3844 obíhá v těsné blízkosti a ukazuje jí stále stejnou polokouli. Dřívější výzkum ukazuje, že planeta nemá výraznou atmosféru. Díky tomu existují výrazné teplotní rozdíly mezi přivrácenou a odvrácenou polokoulí, což podle simulací vede k výměně materiálu mezi oběma polokoulemi.

Do výroby se dostává šesté ze sedmi velkých zrcadel Obřího Magellanova teleskopu

Obrázek k článku:

V zrcadlové laboratoři University of Arizona se do výroby dostává šesté zrcadlo ze sedmi plánovaných pro Giant Magellan Telescope (GMT). Toto zařízení, které bude postaveno v čilské poušti Atacama, bude vybaveno 7 největšími zrcadly na světě s průměrem 8,4 metrů. Jeho spuštění se plánuje ve druhé polovině 20. let a bude vytvářet snímky v optickém spektru s až 4x větším detailem než dokáže plánovaný vesmírný teleskop Jamese Webba.

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

Obrázek k článku:

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

Obrázek k článku:

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

Obrázek k článku:

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

Rover Perseverance urazil prvních 6 metrů na povrchu Marsu

Obrázek k článku:

Americký rover Perseverance se poprvé od svého přistání na Marsu 19. února pohnul. Robot při testovací jízdě urazil asi 6,5 metrů, při kterých operátoři ověřili fungování některých jeho systémů. Krátká cesta dopadla úspěšně a všechna související zařízení fungují podle očekávání. Rover bude v následujících týdnech postupněověřovat všechna svá zařízení.

Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.

Plánovaný vesmírný teleskop Roman bude mít o 20 % vylepšené schopnosti

Obrázek k článku:

NASA vylepšila parametry vyvíjeného teleskopu RST (Roman Space Telescope), aby rozšířila jeho možnosti. Teleskop bude vybavený blízkým infračerveným filtrem, který rozšíří světelné spektrum, které bude moci teleskop pojmout, o celých 20 %. Teleskop Roman bude zkoumat vesmír ve viditelném a infračerveném světle.

V zrnku, které před 11 lety přivezla sonda z planetky Itokawa, byly nalezeny organické sloučeniny

Obrázek k článku:

Nová studie popisuje nález organických sloučenin a molekul vody ve vzorku z planetky Itokawa, které v roce 2010 dovezla na Zemi japonská sonda Hayabusa. Jde o první případ, kdy byly v materiálu z planetky identifikovány organické sloučeniny, které mohly být předchůdci sloučenin, které nakonec vedly ke vzniku života na Zemi. Analýza také ukazuje, jak se tento materiál vyvíjel v průběhu času.

Parker solar probe pořídila překvapivý snímek nočního povrchu Venuše

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.

Let prototypu SN10 se vydařil, experimentální loď ale explodovala několik minut po přistání

Obrázek k článku:

Po úspěšném testovacím letu a neúspěšném přistání prototypu SN9 začátkem února provedla společnost SpaceX let dalšího prototypu. SN10 vyletěl ve středu večer našeho času do výšky 10 kilometrů. Při sestupu došlo oproti předchozím testům ke znovu zažehnutí všech tří motorů Raptor a prototyp úspěšně dosedl zpět na povrch. Po několika minutách však došlo k nechtěnému opětovnému zažehnutí a následné explozi, která SN10 zničila.

Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa

Obrázek k článku:

Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.

U blízké hvězdy GJ 740 byla objevena nová superzemě

Obrázek k článku:

Pomocí metody radiální rychlosti byla u hvězdy GJ 740 ve vzdálenosti 36 světelných let objevena nová exoplaneta. Planeta s označením GJ 740 b má třikrát větší hmotnost než Země a obíhá blízko svojí hvězdě. Pomocí této metody astronomové měří gravitační vliv planety na její hvězdu, je tedy snadné zjistit její hmotnost. Naopak nelze určit velikost planety, není tedy zatím zřejmé, zda se jedná o menší skalnatou planetu, nebo větší objekt s nižší hustotou.

Stavba soukromé orbitální stanice Voyager s umělou gravitací by měla začít v roce 2025

Obrázek k článku:

Společnost OAC (Orbital Assembly Corporation) nedávno zveřejnila detaily plánované vesmírné stanice Voyager (VSS, Voyager Space Station, původně Von Braun Station). Plány počítají se startem výstavby hotelu na oběžné dráze v roce 2025. Vesmírná stanice je zatím ve fázi konceptu a společnost OAC hledá investory a způsoby financování. Pokud se výstavba uskuteční, půjde o první vesmírnou stanici s vlastní gravitací.

Pohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero

Obrázek k článku:

Rover Perseverance dosedl předminulý týden úspěšně na povrch Marsu a přes sondy na oběžné dráze posílá na Zemi první fotky. Mezi nimi i tuhle, která ukazuje, jak vypadá povrch uvnitř kráteru. Na snímku lze vidět písčitý terén s drobnými kameny, které bude rover v průběhu své mise zkoumat. Vědce zajímá jejich původ a pomocí robotické sondy na dálku hledají známky dávného života.

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici

Obrázek k článku:

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.

Evropská orbitální sonda TGO vyfotografovala místo přistání roveru Perseverance

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda TGO (Trace Gas Orbiter) vyfotografovala z oběžné dráhy Marsu okolí přistání roveru Perseverance. Americké robotické vozítko přistálo minulý týden v kráteru Jezero za pomoci padáku a raketami poháněného jeřábu, které jsou na snímku z oběžné dráhy dobře viditelné.

Kometa 2019 LD2 se na krátko zastavila mezi trojány planety Jupiter

Obrázek k článku:

Podle nové studie v magazínu The Astronomical Journal se planetka/kometa 2019 LD2 dočasně zařadila mezi trojany Jupitera. Tento objekt se původně řadil mezi kentaury - ledové planetky mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Postupně se však tato planetka začala přibližovat Slunci, zahřívat a vykazovat vlastnosti komet, zejména dlouhý ocas. Nyní se 2019 LD2 nachází v blízkosti planetek na oběžné dráze Jupitera označovaných jako trojany, podle simulací jde ale o umístění dočasné.

První objevená černá díra Cygnus X-1 je masivnější než se předpokládalo a rotuje téměř rychlostí světla

Obrázek k článku:

Stelární černá díra Cygnus X-1 byla nově prozkoumána pomocí teleskopů ze sítě VLBA (Very Long Baseline Array). Z nových dat vědci usuzují, že se nachází dál a je o celou polovinu větší, než se doposud předpokládalo. Zároveň vypočítali, že rotuje rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Cygnus X-1 se tak stává největší přímo pozorovanou stelární černou dírou s nejrychlejší známou rotací.

Za vznikem jediné známé černé díry střední velikosti by mohla být kolize exotických bosonových hvězd

Obrázek k článku:

Podle mezinárodního týmu vědců by za událostí, ve které vznikly gravitační vlny GW190521, mohla ve skutečnosti být kolize bosonových hvězd. Tato kategorie hvězd zatím nebyla nikdy pozorována a existuje pouze v teoriích. Ke svému závěru vědci došli na základě počítačových simulací kolizí bosonových hvězd, které se nápadně podobají detekovanému signálu detektory gravitačních vln LIGO a Virgo.

Rover Perseverance poslal na Zemi první zvuky z Marsu, podívejte se také na záběry z přistání

Obrázek k článku:

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný mírným větrem v kráteru Jezero.

Začátek mise DART byl odložen, přílet k planetce Didymos však zůstává stejný

Obrázek k článku:

NASA posune datum startu vesmírné mise DART, která má za cíl narazit do měsíce blízké planetky Didymos a ověřit tak možnosti planetární obrany. Z původního termínu v létě tohoto roku se start posouvá do sekundárního startovacího okna mezi letošním listopadem a únorem roku 2022. Důvodem je získání dodatečného času na přípravu dvou klíčových instrumentů - kamery a solárních panelů.

V létě a na podzim poletí do vesmíru po delší odmlce opět těžká raketa Falcon Heavy

Obrázek k článku:

Po více než dvou letech od posledního startu poletí letos v létě opět do vesmíru raketa Falcon Heavy od společnosti SpaceX, která se skládá ze tří raket Falcon 9. Tato raketa, která letěla na oběžnou dráhu zatím 3x, vynese v červenci a říjnu náklad pro americké vesmírné síly. Během mise bude poslední stupeň rakety několikrát zažehnut, aby umístil náklad na různé oběžné dráhy.

Astronomové našli hvězdný systém, ve kterém planety obíhají hvězdu v opačném směru, než je její rotace

Obrázek k článku:

Vědecký tým vedený astronomy z Aarhus University v Dánsku objevil zvláštní planetární systém, ve kterém dvě exoplanety obíhají centrální hvězdu v téměř zcela opačném směru, než je její rotace. Tato situace zřejmě vznikla díky vlivu druhé hvězdy na okraji systému, která změnila sklon roviny disku, ze kterého exoplanety vznikly.

Potvrzeno: Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu. Poslal nám už i první snímek z kráteru Jezero

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.

První detekce rozptýleného gama záření s energií blížící se jednomu petaelektronvoltu

Obrázek k článku:

Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.

Evropská sonda TGO detekovala v atmosféře Marsu molekuly chlorovodíku i vody

Obrázek k článku:

Voda se dnes na Marsu nachází primárně v polárních čepičkách a pod povrchem, chlor je zase vázaný v solích v prachu. Evropské sondě Trace Gas Orbiter s podařilo detekovat v atmosféře molekuly vody a poprvé také chlorovodík. Podle vědců to může být evidencí koloběhu chloru a vody na planetě.

Orbitální sonda LRO na oběžné dráze Měsíce dostala update softwaru, aby mohla pořizovat speciální fotografie povrchu

Obrázek k článku:

Po 11 letech na oběžné dráze Měsíce dostala americká vesmírná sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) update svého palubního softwaru. Nově napsaná část programu sondě umožní měnit svou orientaci poté, co bylo v roce 2018 vypnuto zařízení MIMU, které měřilo právě orientaci sondy. Od té doby LRO využívá polohy hvězd, která však neumožňuje provádět rychlé a komplikované manévry nutné pro pořízení některých snímků povrchu Měsíce.

Astronomové potvrdili oběžnou dráhu planetky Farfarout - jde o nejvzdálenější pozorovaný objekt ve sluneční soustavě

Obrázek k článku:

Na okraji sluneční soustavy, za oběžnou drahou planety Neptun se nachází množství těles různých velikostí s různými oběžnými drahami. Slunce zde svítí už jen velmi slabě a teploty jsou zde velmi nízké - proto není snadné tyto objekty ze Země pozorovat. Astronomům vedeným Chadem Trujillem se nyní podařilo potvrdit oběžnou dráhu zatím nejvzdálenějšího pozorovaného objektu - planetky Farfarout.

Procházejte si kolize černých děr a neutronových hvězd v katalogu detekovaných gravitačních vln

Obrázek k článku:

Gravitační vlny byly poprvé zachyceny v roce 2015. Od té doby detektory LIGO v USA a Virgo v Itálii desítky kandidátských událostí z nichž 50 bylo potvrzeno. Právě tyto detekce gravitačních vln si nyní můžete přehledně procházet v nově publikovaném katalogu. Obsahuje informace o objektech, jejichž kolize vedla ke vzniku gravitačních vln, i o výsledcích této kolize.

NASA se domluvila se SpaceX, Falcon Heavy dopraví na oběžnou dráhu Měsíce základní moduly stanice Gateway

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura vybrala společnost SpaceX pro dopravu základních modulů stanice Gateway na oběžnou dráhu Měsíce. Součástí dohody je doprava modulu PPE (Power and Propulsion Element), který bude stanici zásobovat energií a obytného modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Oba moduly poletí do vesmíru společně na raketě Falcon Heavy nejdřív v květnu 2024. Celkem za tuto službu NASA zaplatí SpaceX 331,8 milionů dolarů.

V obyvatelné zóně sousední hvězdy Alfa Centauri A by se mohla nacházet exoplaneta

Obrázek k článku:

Analýza pozorování v infračerveném spektru odhalila u sousední hvězdy slabý signál, který by mohl znamenat existenci exoplanety. Zatím se nicméně jedná pouze o kandidátský objekt, který bude muset být ještě potvrzen. Potenciální planeta se nachází v obyvatelné zóně hvězdy Alfa Centauri A podobné Slunci, kde jsou vhodné podmínky pro existenci kapalné vody na povrchu.

Vědci přímo pozorovali Pauliho vylučovací princip kvantové mechaniky

Pauliho vylučovací princip říká, že žádné dva identické fermiony v jednom systému nemohou existovat ve stejném kvantovém stavu. Rakouským vědcům se nyní podařilo tento princip přímo pozorovat poprvé v systému šesti atomů. V blízké budoucnosti chtějí stejný experiment provést s ještě větším počtem atomů.

V blízkosti Země byla zřejmě objevena druhá trojánská planetka

Obrázek k článku:

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

Obrázek k článku:

Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

Obrázek k článku:

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.

Analýza archivních dat odhalila neznámý horký Neptun ve vzdálenosti 186 světelných let

Obrázek k článku:

Analýzou archivních dat s radiální rychlostí hvězd se vědcům podařilo objevit novou exoplanetu z kategorie horkých Neptunů. Planeta s označením HD 183579b se nachází u hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti 186 světelných let.

Arabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a nakonec 18. února přiletí a rovnou i přistane americký rover Perseverance. K Marsu měla původně letět také evropsko-ruská mise Exomars, byla nicméně odložena na rok 2022.

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

Obrázek k článku:

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

Vědci poprvé detailně prozkoumali vzácný element Einsteinium a jeho vazby s ostatními prvky

Obrázek k článku:

Element Einsteinium byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu vzniklém při výbuchu termonukleární bomby. Od té doby ale nebyl příliš zkoumán, protože se jej nepodařilo vyrobit dostatečně velké množství. To se nyní změnilo s novým přístupem v laboratořích univerzit Berkley a Stanford. Vědci tak se zhruba 250 nanogramy Einsteinia poprvé změřili jeho interakci s ostatními atomy a molekulami.

Společnost Firefly Aerospace dopraví na povrch Měsíce přistávací modul s vědeckými instrumenty NASA

Obrázek k článku:

NASA udělila společnosti Firefly Aerospace kontrakt na dopravu 10 vědeckých instrumentů na povrch Měsíce. Mise bude součástí komerčního programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), ve kterém NASA najímá soukromé společnosti pro dopravu nákladu na Měsíc. Firefly na Měsíc pošle přistávací modul Blue Ghost, mise je plánována na polovinu roku 2023.

Teleskop SPHEREx vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9

Obrázek k článku:

NASA oznámila výběr rakety, která vynese na oběžnou dráhu vesmírný teleskop SPHEREx. Zařízení do vesmíru dopraví raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start mise je plánován mezi červnem 2024 a dubnem 2025.

Nově vyvinutý třívrstvý grafen vykazuje stabilní supravodivost při vyšších teplotách

Obrázek k článku:

V roce 2018 vědci zjistili, že dvě vrstvy uhlíkového grafenu ve specifické konfiguraci mohou vykazovat známky supravodivosti. Nyní vědci z Harvardu přidali vrstvu třetí a supravodivé vlastnosti grafenu nadále vylepšili. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Science.

Čína vybírá jméno pro svůj první rover na Marsu

Obrázek k článku:

Čínská sonda Tianwen-1 se pomalu blíží k Marsu. Stejně jako sondy Hope (Spojené arabské emiráty) a Perseverance (USA) dorazí v únoru. Během 40 dní veřejného hlasování chce čínská vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) najít jméno pro rover, který sonda Tianwen-1 k sousední planetě veze. Mezi 10 jmen ve finále se nachází: Hongyi, Qilin, Nezha, Chitu, Zhurong, Qiusuo, Fenghuolun, Zhuimeng, Tianxing a Xinghuo.

Na Saturnově ledovém měsíci Rhea byl detekován hydrazin využívaný jako palivo v raketách

Obrázek k článku:

Studie v magazínu Science Advances prezentuje analýzu dalekého ultrafialového spektra u světla odraženého od povrchu měsíce Rhea. Výsledky získané při misi Cassini lze vysvětlit přítomností molekul chloru a metanu nebo hydrazinu. Nová studie se věnovala i případnému vzniku těchto sloučenin v prostředí měsíce Rhea a podle vědců se na jeho povrchu nachází monohydrát hydrazinu.

Vesmírný turismus se rozvíjí: SpaceX plánuje další komerční misi na oběžnou dráhu. Už letos

Obrázek k článku:

Jared Isaacman, americký miliardář a pilot, si u SpaceX domluvil vlastní vesmírnou misi s lodí Crew Dragon. On a tři další cestující se už letos v říjnu podívají na oběžnou dráhu. Na rozdíl od mise společnosti Axiom Space, která je plánována na začátek příštího roku, ale zřejmě nepoletí na ISS. Prostřednictvím této mise chce miliardář získat 200 milionů dolarů pro dětskou nemocnici St. Judes v americkém Memphisu.

Do vesmíru se dostal první cubesat s hallovým motorem, může to přinést rozvoj malých družic

Obrázek k článku:

Hallovy motory se u vesmírných sond používají už poměrně dlouho, jejich velikost však neumožňovala jejich využití u malých sond typu cubesat. Nový pohon Exotrail však dosahuje velikost dvoulitrové petláhve a umožňuje širší využití tohoto pohonu u malých sond od 10 do 250 kilogramů.

Starship SN9 úspěšně vyletěla do výšky 10 km, při přistání ale explodovala

Obrázek k článku:

Dlouho očekávaný let prototypu SN9 proběhl v úterý večer podle plánu. Ocelový prototyp vylétl pomocí tří motorů Raptor úspěšně do výšky 10 kilometrů. Následně se otočil do horizontální polohy, kde udržel pomocí křídel stabilitu. Těsně před přistáním potom měly být znovu zažehnuty dva motory Raptor, jeden z nich však měl poruchu a Starship SN9 explodovala při dopadu.

Astronauti na ISS dokončili 4 roky trvající výměnu baterií stanice

Obrázek k článku:

Dvojice astronautů v neděli dokončila výměnu starých baterií orbitálního komplexu za nové. Původní nikl-vodíkové baterie byly nahrazeny moderními lithium-iontovými. Nové baterie jsou výrazně výkonnější - je jich potřeba jen polovina. ISS je využívá, když se zrovna nachází na noční straně zeměkoule a nemůže generovat elektřinu svými obřími solárními panely.

Miniměsíc 2020 SO se v úterý podruhé přiblíží k Zemi a v březnu zcela opustí okolí naší planety

Obrázek k článku:

Malý objekt s označením 2020 SO se v první polovině února podruhé za několik měsíců přiblíží k Zemi a poté okolí naší planety definitivně opustí. Země tak ztratí třetí známý miniměsíc, i když tento se od těch ostatních hodně liší - je umělý. NASA totiž potvrdila, že se jedná o raketu Centaur ze 60. let, která vynesla na oběžnou dráhu lunární sondu Surveyor 2.

Naklonění osy Saturnu je způsobeno jeho měsíci a také gravitací planety Neptun

Obrázek k článku:

Gravitační vliv měsíců planety Saturn stojí za postupně se měnícím sklonem rotační osy tohoto plynného obra. V minulosti za tímto sklonem stál také vliv gravitace planety Neptun, dnes převládá vliv největšího měsíce planety Titanu. S jeho postupným vzdalováním od Saturnu se bude sklon osy planety nadále zvětšovat.

SN9 nakonec nepoletí ani v pátek, na rampu se už nicméně vydává další prototyp SN10

Obrázek k článku:

Společnost SpaceX chtěla během pátku poslat prototyp Starship SN9 do výšky 10 kilometrů (původně to bylo 12,5 kilometrů). Tento testovací let se očekává už posledních několik dní, kdy prototyp postupně prošel několika statickými zážehy. V pondělí i ve čtvrtek to už vypadalo na skutečný start, ale nakonec byl vždy odvolán. Nejprve kvůli nehodnému počasí, potom kvůli administraci.

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

Obrázek k článku:

Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

Obrázek k článku:

Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

Vesmírní turisté, kteří mají příští rok letět se SpaceX na ISS, zaplatí každý 55 milionů dolarů

Obrázek k článku:

Společnosti SpaceX a Axiom Space plánují s NASA na leden příštího roku první komerční let k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon budou tři vesmírní turisté a jeden zkušený astronaut. Tři vesmírní pionýři zaplatí za 8 dní ve vesmíru každý 55 milionů dolarů.

Vesmírná loď Starliner s novým softwarem může letět k ISS o několik dní dříve oproti dosavadním plánům

Obrázek k článku:

Boeing a NASA nyní počítají se startem mise OTF-1 ne dříve než 25. března. Doposud se plánoval start této mise o 4 dny později. Dřívější termín byl umožněn dostupností rakety Atlas V a připraveností samotné kapsle Starliner. Navíc je na ISS zrovna místo pro kotvení další lodi.

Astronomové objevili první exoplanetu podobnou Jupiteru, která v atmosféře nemá žádné mraky

Obrázek k článku:

Exoplaneta WASP-62b se svou hmotnosti podobá planetě Jupiter. Na rozdíl od největší planety sluneční soustavy ale v její atmosféře nenajdete žádné mraky. Alespoň takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Sonda Juno zmapovala výskyt ledu na severní polokouli obřího měsíce Ganymede

Obrázek k článku:

Při svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.

Při středeční misi Starlink letěla raketa Falcon 9 do vesmíru už po osmé

Obrázek k článku:

Raketa Falcon 9 s označením B1051 se ve středu stala nejčastěji používanou raketou. Do vesmíru a zpět už tento konkrétní nosič letěl celkem 8x. Společnost SpaceX tak dál posouvá možnosti opakovaného použití svých raket. Podle Elona Muska mohou nejnovější verze raket Falcon 9 letět si vesmíru bez větších úprav 10x. S pravidelnou údržbou by to možná mohlo být až 100x.

Vzplanutí prozradilo nový mladý hvězdný objekt, časem z něj vznikne nová hvězda

Obrázek k článku:

Analýzou dat z Palomar Gattini InfraRed survey a vesmírného teleskopu NEOWISE se vědcům podařilo identifikovat nový mladý hvězdný objekt. Mezi tuto kategorii těles se řadí protohvězdy a další objekty před hlavní posloupností. Jejich studiem vědci zkoumají evoluci hvězd, zejména jejich počáteční fázi, kdy o sobě dávají vědět občasným zesílením zářivosti.

Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

Obrázek k článku:

V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.

Sonda OSIRIS-REx by po odeslání vzorků z planetky Bennu na Zemi mohla letět k nebezpečné planetce Apophis

Obrázek k článku:

Operátoři mise OSIRIS-REx zvažují, co bude tato vesmírná sonda dělat poté, co odevzdá úspěšně posbírané vzorky materiálu z planetky Bennu. K tomu by mělo dojít v roce 2023, kdy kolem naší planety proletí a vypustí malý kontejner k povrchu. Samotná sonda však zůstane ve vesmíru a bude moci navštívit nějaký další objekt. Tím by mohla být planetka Apophis, která v roce 2029 proletí v těsné blízkosti Země a je možné, že se v dalších letech naší planetě přiblíží ještě víc.

Nadýchaná exoplaneta WASP-107b je stejně velká jako Jupiter, má ale 10x menší hmotnost

Obrázek k článku:

Mezinárodnímu vědeckému týmu astronomů se podařilo zjistit strukturu exoplanety WASP-107b. Podle jejich závěrů by její skalnaté jádro mohlo mít hmotnost pouhých 4 Zemí. Tyto nové poznatky vedou vědce k přehodnocení teorie o vzniku velkých plynných planet. Zdá se totiž, že mohou vznikat z výrazně menších kamenných jader, než se doposud uvažovalo.

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Obrázek k článku:

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

Obrázek k článku:

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

Suborbitální kapsle New Shepard prošla dalším testovacím letem

Obrázek k článku:

14. ledna proběhla mise NS-14 suborbitální kapsle New Shepard od společnosti Blue Origin. Při misi byla použita vylepšená kabina pro posádku a nová raketa. Let proběhl bez posádky, společnost Blue Origin zatím nezveřejnila, kdy by měl proběhnout první let s posádkou.

Astronomové pomocí machine learning zdvojnásobili počet známých gravitačních čoček

Obrázek k článku:

V dříve posbíraných datech, která jsou součástí programu DESI Legacy Imaging Surveys, našli vědci 1 200 nových gravitačních čoček. Počet těchto úkazú deformujících prostřednictvím gravitace světlo se tak zvýšil na dvojnásobek. Ke svému výzkumu vědci využili metody machine learning, která automaticky detekuje různé objekty ve vědeckých datech.

Nová verze nákladní lodi Dragon poprvé přistála na Zemi, přivezla 2 tuny nákladu z vesmírné stanice

Obrázek k článku:

Nákladní loď Dragon ve čtvrtek brzy ráno úspěšně přistála v Mexickém zálivu. Na její palubě se nacházelo něco málo přes dvě tuny nákladu, který přivezla z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Byla tak zakončena první mise nové verze této vesmírné lodi označované jako Dragon 2 nebo Cargo Dragon. Mise trvala 38 dní.

Prototyp Starship SN9 prošel druhým a třetím statickým zážehem před blížícím se letem do výšky několika kilometrů

Obrázek k článku:

Před připravovaným testovacím letem do výšky 12,5 kilometru prošel v noci na čtvrtek prototyp SN9 dvěma statickými zážehy. Oznámil to Elon Musk na svém twitterovém účtu. Oba zážehy motorů proběhly úspěšně a bez komplikací. Samotný let, který naváže na prosincový let prototypu SN8, tak lze očekávat během několika dní.

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se nachází v regionu označovaném jako neptunská poušť, což je oblast v blízkosti hvězd, kde se téměř nevyskytují planety velikostí podobné Neptunu.

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

Obrázek k článku:

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

Obrázek k článku:

Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

Obrázek k článku:

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

Obrázek k článku:

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

Na ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce

Obrázek k článku:

Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

Obrázek k článku:

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Obrázek k článku:

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

V atmosféře nejbližšího hnědého trpaslíka se nachází podobná oblaka jako na Jupiteru

Obrázek k článku:

Pomocí dat z teleskopu TESS se vědcům z University of Arizona podařilo zjistit informace o strukturách v atmosféře hnědého trpaslíka Luhman 16 B. Podle nové studie v magazínu Astrophysical Journal má nejbližší hnědý trpaslík ve své atmosféře podobné pásy oblaků jako například Jupiter.

Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

Obrázek k článku:

Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.

Prototyp Starship SN9 zažehl poprvé své motory, zatím při statickém testu

Obrázek k článku:

Nejnovější varianta vesmírné lodi Starship podstoupila ve čtvrtek tzv. statický zážeh, při kterém dochází k zažehnutí motorů na krátkou dobu, ale prototyp ještě zůstává na svém místě. Tento test znamená, že se Starship brzy pokusí o další atmosférický let, který naváže na prosincový let prototypu SN8 do výšky přes 10 kilometrů. SN9 by mohla vzlétnout během několika dní, přesné datum ale zatím stanoveno nebylo.

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

Obrázek k článku:

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

Stáří vesmíru vypočítané z dat z teleskopu ACT vychází stejně jako z dat ze sondy Planck

Obrázek k článku:

Astronomové pomocí teleskopu v ACT (Atacama Cosmology Telescope) v poušti Atacama prozkoumali nejstarší pozorovatelné světlo ve vesmíru - reliktní záření. Z nových dat určili stáří vesmíru, které jim vyšlo na 13,77 miliard let. Tato hodnota je v souladu s výpočtem založeným na datech z vesmírné sondy Planck, která zkoumala stejné světlo z oběžné dráhy.

Nákladní loď Cygnus opustila vesmírnou stanici. Čeká ji prodloužená mise na oběžné dráze

Obrázek k článku:

Automatická nákladní loď Cygnus společnost Northrop Grumman ve středu podle plánu opustila Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Cygnus nyní míří na 20denní prodlouženou misi, při které bude zkoumáno chování ohně v prostředí mikrogravitace.

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Obrázek k článku:

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Organické sloučeniny v atmosféře Pluta vznikají odlišným způsobem než na Titanu

Obrázek k článku:

Měsíc Titan, který obíhá planetu Saturn, je zahalený do husté atmosféry, kterou lze jen stěží prohlédnout až na povrch. Tato neprůhlednost je způsobena organickými sloučeninami, které vznikají v reakcích v horních vrstvách atmosféry. Předpokládalo se, že podobné procesy stojí také za výrazně tenčí zato složením podobnou atmosférou trpasličí planety Pluto. Nový výzkum nicméně ukazuje, že atmosféra Pluta vzniká jinak.

Evropská vesmírná agentura zadala výrobu automatické vesmírné lodi Space Rider, poletí za 2 roky

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura aktuálně nedisponuje žádnými vesmírnými loděmi, to by se nicméně mělo změnit s vývojem Space Rideru. Tato malá robotická loď bude létat na oběžnou dráhu na raketách Vega-C a bude moci unést až 800 kilogramů nákladu. Bude přitom opakovatelně použitelná a ve vesmíru vydrží až 2 měsíce. ESA v prosinci podepsala první kontrakty na vývoj, který bude zakončen první misí, která je aktuálně plánována na třetí kvartál roku 2023.

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

Obrázek k článku:

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

Kvantový internet na dosah: vědcům se podařilo teleportovat fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 km

Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

Obrázek k článku:

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Automatická nákladní loď Cygnus projde na oběžné dráze zkušebním ohněm

Obrázek k článku:

Aby vědci vyzkoušeli, jak se oheň chová ve vesmíru, provedou experiment v nákladním prostoru lodi Cygnus, která následně shoří v atmosféře. Loď aktuálně kotví u ISS, kam přiletěla v říjnu se zásobami pro posádku. Její odpojení od stanice a začátek prodloužené mise je plánován na 6. ledna.

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

Obrázek k článku:

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

Obrázek k článku:

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

Pohlednice z Marsu: Fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.

V hlubokém vesmíru byla objevena nová nadkupa galaxií

Obrázek k článku:

Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.

Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

Obrázek k článku:

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

Nový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet

Obrázek k článku:

Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.

Nejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let

Obrázek k článku:

V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.

Teleskop Subaru vyfotografoval druhý cíl japonské vesmírné sondy Hayabusa2

Obrázek k článku:

10. prosince vyfotografoval teleskop Subaru na Havaji malou planetku 1998 KY26, která se stane cílem japonské vesmírné sondy Hayabusa2. Tato sonda přivezla nedávno na Zemi vzorky hornin z jiné planetky Ryugu, které nyní vědci zkoumají. Nově získaná data o oběžné dráze planetky 1998 KY26 budou využita k přesnějšímu naplánování trajektorie sondy.

Termojaderný reaktor v Jižní Koreji dokázal udržet extrémně vysokou teplotu rekordně dlouhou dobu

Supravodivý fúzní reaktor KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) překonal dosavadní rekord v délce udržení extrémně vysokých teplot. Plazma o teplotě víc než 100 milionů °K udrželi jihokorejští vědci v reaktoru 20 sekund. Stejné zařízení nastavilo rekord už v roce 2016, kdy udrželo teplotu nad 100 milionů °C po 70 sekund.

U nejbližší hvězdy Proxima Centauri byl zaznamenán neznámý rádiový signál

Obrázek k článku:

Astronomům se pomocí teleskopu Parkes v Austrálii podařilo zachytit rádiový signál, který k nám přišel od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ zatím není známý a objevil se pouze jednou. Vědci, kteří hledají známky vyspělých civilizací ve vesmíru, jsou nadšení, ale zároveň upozorňují, že možných vysvětlení původu signálu bude jistě více.

Nově objevenou dvojici hnědých trpaslíků pojí zatím nejslabší gravitační síla

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým vědců objevil ve vzdálenosti 450 světelných let pár hnědých trpaslíků. Oba objekty jsou relativně málo hmotné a nachází se od sebe překvapivě daleko i když jsou součástí stejného systému Oph 98. Jsou od sebe dokonce tak daleko, že na sebe vzájemně působí nejslabší gravitační silou ze všech zatím známých binárních systémů.

Jak rychle se rozpíná vesmír? Výpočet z gravitačních vln vychází pomalejší než u jiných metod

Obrázek k článku:

Vědci zkombinovali měření gravitačních vln, které vznikly kolizí neutronových hvězd, s elektromagnetickým zářením z těchto událostí. Výsledkem jejich výzkumu je nový odhad pro rychlost rozpínání vesmíru. Tzv. hubblova konstanta, která rozpínání vesmíru popisuje, jim vyšla 66 km/s/Mpc, což je méně než vychází například z pozorování reliktního záření, u kterého vychází hodnota hubblovy konstanty mezi 67 a 70 km/s/Mpc.

Součástí první pilotované mise Artemis k Měsíci bude Kanaďan

Obrázek k článku:

Součástí tříčlenné posádky, která v roce 2023 obletí Měsíc při misi Artemis-2, bude kromě tří amerických astronautů ještě jeden Kanaďan. Vyplývá to z dohody NASA a CSA (Canadian Space Agency) zveřejněné 16. prosince. Vybraný astronaut se stane prvním člověkem, který není ze Spojených států a přiblíží se k Měsíci.

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

Obrázek k článku:

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

Starship SN9 se posouvá na startovací rampu, naváže na úspěch explodovaného prototypu SN8

Obrázek k článku:

Nový prototyp vesmírné lodi Starship se chystá na startovací rampu v areálu Boca Chica v Texasu, kde SpaceX obří vesmírnou loď vyvíjí. Podobně jako její předchůdce SN8, má i SN9 letět do výšky 12,5 kilometru, tento testovací let by mohl proběhnout ještě letos. Následující testy by potom měly probíhat při letu do výšky mezi 15 a 20 kilometry.

Vesmírný Teleskop Jamese Webba prošel úspěšně posledními testy rozvinutí slunečního štítu

Obrázek k článku:

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) prošel úspěšně finálními testy, které ověřovaly jeho schopnost rozvinout sluneční štít. Nové zařízení je tak na dobré cestě ke startu svojí mise, který se očekává v příštím roce.

Od blízké exoplanety Tau Boötis b vychází rádiové signály

Obrázek k článku:

Astronomům z Cornell University se podařilo detekovat rádiové signály od exoplanety Tau Boötis b, které naznačují existenci jejího magnetického pole. Toto záření totiž vzniká při interakci hvězdných větrů s magnetickým polem planety. Postup, který vědci použili, byl ověřen nejprve u planety Jupiter a následně byl aplikován na trojici známých exoplanet. Tau Boötis b je tak první exoplaneta, u které byly rádiové signály pozorovány.

Tmavá bouře na Neptunu změnila svůj směr a možná tak zabránila svému zániku

Obrázek k článku:

Astronomové prostřednictvím vesmírného teleskopu Hubble pozorují pohyb tmavé bouře v atmosféře planety Neptun. Pozorují ji už od roku 2018, kdy se na snímcích Hubblova teleskopu objevila poprvé. Od té doby směřovala k rovníku, kde vědci předpokládali její zánik. Nová pozorování nyní ukazují, že bouře otočila svůj směr a její osud nyní není zcela zřejmý.

Na oběžnou dráhu vyletělo 36 družic společnosti OneWeb, stanou se součástí konstelace, která bude nabízet globální internet

Obrázek k článku:

Z ruského kosmodromu Vostočny na východě země odletěla v pátek raketa Sojuz-2.1b. Jejím nákladem bylo 36 družic společnosti OneWeb, která chce na oběžné dráze vybudovat konstelaci, která bude poskytovat globální internetové připojení. Internet od OneWeb bude konkurencí k podobnému projektu Starlink od společnosti SpaceX.

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

Obrázek k článku:

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.

Přímý snímek hnědého trpaslíka HD 33632 Ab pomůže vědcům s analýzou snímků vzdálených exoplanet

Obrázek k článku:

Vědcům se pomocí teleskopů Subaru a Keck na Havaji a vesmírného teleskopu Gaia podařilo přímo vyfotit hnědého trpaslíka, který obíhá hvězdu HD 33632 Aa. Nová data pomohou vědcům lépe zkoumat a charakterizovat exoplanety i další hnědé trpaslíky. Vědecká studie vyšla 30. listopadu v magazínu Astrophysical Journal Letters.

NASA a Boeing plánují druhý nepilotovaný let Starlineru na 29. března

Obrázek k článku:

Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing zatím letěla na oběžnou dráhu jenom jednou. K ISS však oproti plánům nedoletěla, zabránila ji v tím chyba v palubním počítači. Tento testovací let nyní Boeing podstoupí ještě jednou, následovat by po něm měl další testovací let, tentokrát už s posádkou.

Kolem hvězdy HD106906 obíhá ve velké vzdálenosti exoplaneta, která by se mohla podobat potenciální deváté planetě ve sluneční soustavě

Obrázek k článku:

Exoplaneta HD106906 b byla objevena už v roce 2013, ale teprve nyní byla určena její oběžná dráha. Planeta obíhá dvojhvězdu HD106906 ve vzdálenosti 730 AU, to je víc než 20x dál než obíhá Slunce planeta Neptun. Vědci také přišli s teorií, která tuto oběžnou dráhu vysvětluje - a která by také mohla vysvětlit oběžnou dráhu potenciální deváté planety u Slunce.

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

Obrázek k článku:

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

U nejvzdálenější známé galaxie byl pozorován nejstarší a nejvzdálenější záblesk gama radiace

Obrázek k článku:

Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.

Japonští vědci ukázali vzorky hornin, které sonda Hayabusa2 přivezla z planetky Ryugu

Obrázek k článku:

Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý zveřejnila snímek vzorků materiálu z planetky Ryugu, které na Zemi před týdnem dopravila vesmírná sonda Hayabusa2. Vědci v laboratoři ve městě Sagamihara (JAP) otevřeli první ze tří kontejnerů a našli v něm velké množství zrníček hornin. Ta budou v následujících měsících a letech zkoumat, aby zjistili více o vývoji planetky a celé sluneční soustavy.

Nevídaný detail sluneční skvrny z největšího solárního teleskopu na Zemi

Obrázek k článku:

Vědci zveřejnili první fotografii ze Solárního teleskopu Daniela Inouyeho (Daniel K. Inouye Solar Telescope) - největší observatoře tohoto druhu na Zemi. I když se na teleskopu ještě finišují některé instalační práce, nová fotografie ukazuje potenciální sílu nového zařízení. Teleskop je vybaven čtyřmetrovým primárním zrcadlem, které umožní astronomům detailní pozorování naší hvězdy v jejím nadcházejícím cyklu.

Rusko po šesti letech znovu vyzkoušelo těžkou raketu Angara-5, na geostacionární dráhu dopravila maketu družice

Obrázek k článku:

Ze severozápadního kosmodromu Pleseck vyletěla v pondělí na oběžnou dráhu po šestileté pauze opět ruská raketa Angara-5. Jejím nákladem bylo pouhé závaží, které simulovalo těžkou družici. Testování Angary by mělo pokračovat v příštím roce dalším letem, se kterým se nyní předběžně počítá na červen. Předchozí test proběhl v roce 2014.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

Obrázek k článku:

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Vědci jsou možná na stopě mechanismu, díky kterému jsou v atmosféře Slunce výrazně vyšší teploty než pod ní

Obrázek k článku:

Podle vědců z Rice University, University of Colorado Boulder a NASA dochází ve Slunci k preferenčnímu zahřívání těžších iontů uvnitř Slunce, což by mohlo vést k vyšším teplotám v atmosféře hvězdy. Vychází z dat z družic IRIS a AIA, které ukazují teplotu magnetických oblouků v přechodové oblasti mezi koronou a chromosférou.

Suborbitální loď VSS Unity od Virgin Galactic nouzově přistála poté, co nezažehl její motor

Obrázek k článku:

Sobotní testovací suborbitální let společnosti Virgin Galactic skončil předčasně, když loď VSS Unity nouzově přistála na novém kosmodromu v Novém Mexiku. VSS Unity létá zhruba do 80kilometrové výšky, část letu se nese zavěšená na speciálním letadle, od kterého se v průběhu letu oddělí a dál pokračuje pomocí svého raketového motoru. Tento motor nicméně nepracoval jak má a tak byla operace přerušena. VSS Unity následně přistála s oběma piloty bezpečně na Zemi.

Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

Obrázek k článku:

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

Nejzářivější binární systém detekovaný v gama záření v naší galaxii zřejmě obsahuje magnetar

Obrázek k článku:

Binární hvězda s největší intenzitou gama záření v Mléčné dráze má označení LS 5039 a byla objevena v roce 2005. Tento systém obsahuje jednu masivní hvězdu a jednou malou, kompaktní hvězdu. Nová analýza dat z let 2007 a 2016 nyní ukazuje, že kompaktní složka tohoto systému je zřejmě vysoce magnetizovaná neutronová hvězda, která se označuje jako magnetar.

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

Prototyp obří Starship vyletěl přes 10 kilometrů vysoko a explodoval při přistání

Obrázek k článku:

15 minut před půlnocí našeho času zažehl prototyp vesmírné lodi Starship své tři motory a vylétl do výšky 12,5 kilometru. Během asi sedmiminutového letu provedla loď několik manévrů a vrátila se zpět na místo startu. Rychlost při přiblížení zemi však byla příliš vysoká a došlo k explozi. Elon Musk přesto označil test za velký úspěch, společnost SpaceX při něm získala všechna potřebná data.

NASA upřesnila plány astronautů na Měsíci při misi Artemis-3 v roce 2024

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura NASA upřesnila aktivity, které očekává od astronautů při misi Artemis-3 - první cesty lidí na povrch Měsíce po dlouhých desetiletích. Ta by měla nastat v 2024 a měla by na Zemi přivést 85 kilogramů hornin - při misích Apollo to bylo průměrně 64 kg. Dvojice astronautů v rámci mise Artemis-3 stráví na Měsíci maximálně 6,5 dne.

U ISS aktuálně kotví dvě vesmírné lodě Dragon, upgradovaná automatická verze přivezla nový modul

Obrázek k článku:

Automatická vesmírná loď Dragon v neděli úspěšně vyletěla na oběžnou dráhu. Kromě zásob pro posádku veze také zcela nový modul - přechodovou komoru Bishop. Jedná se o první zcela soukromý modul, který bude na stanici instalován. Bishop umožní vypouštět do vesmíru větší objekty než dosud používaná komora Kibo.

Vesmírný teleskop TESS detekoval dva mladé planetární systémy

Obrázek k článku:

Pomocí vesmírného teleskopu TESS se astronomům podařilo identifikovat dvě hvězdy, kolem kterých obíhají exoplanety. Jedná se o TOI-251, kterou obíhá planeta menší než Neptun a TOI-942 u níž byly objeveny dvě planety o velikost Neptunu. Mise TESS zatím vygenerovala kolem dvou tisíc kandidátů na exoplanety, z toho 82 planet bylo potvrzeno. Celkem teleskop pozoruje kolem 200 tisíc hvězd.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce zakotvila na oběžné dráze, za týden odletí zpět k Zemi

Obrázek k článku:

Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si sondy předaly kontejner se vzorky a navratová sonda nyní čeká na vhodný moment pro let zpátky k Zemi. Své trysky by měla zažehnout 13. prosince.

Kapsle s materiálem z planetky Ryugu přistála v Austrálii, specializované týmy ji našly po dvou hodinách

Obrázek k článku:

Japonská vesmírná sonda Hayabusa2 v sobotu ve vzdálenosti 220 tisíc kilometrů od Země vypustila kapsli, která obsahuje vzorky materiálu z planetky Ryugu. Kapsle krátce po sedmé hodině večer přistála pomocí padáku v poušti v Austrálii, kde byla po dvou hodinách pátrání vyzvednuta. Mateřská sonda Hayabusa2 mezitím proletěla kolem naší planety a vydala se zpět do vesmíru ke svému dalšímu cíli - planetce 1998 KY26.

Nová data z družice Gaia zpřesňují pozice a pohyb téměř 2 miliard hvězd v naší galaxii

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v Mléčné dráze, nebo například vývoj naší galaxie jako celku.

Překvapivé zjištění o supernovách: Vytváří více uhlíku, kde se ale potom bere molybden?

Obrázek k článku:

Vědci z Michigan State University pomocí počítačových simulací zjistili, že v samotném jádru supernov může vznikat uhlík až 10x rychleji, než se dříve myslelo. Vzniká tak ve větším množství, což ale zároveň znamená, že nezbude materiál pro jiné prvky. Není tak zcela zřejmé, kde se ve vesmíru berou elementy molybden a ruthenium.

Byla publikována zatím nejdetailnější pozorování Magellanových oblaků obíhajících Mléčnou dráhu

Obrázek k článku:

Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.

Odepsaný obří teleskop Arecibo se začal rozpadat

Po nedávném ohlášení ukončení provozu dosluhujícího teleskopu Arecibo došlo k jeho úplnému propadu. Uvolněné kabely začaly postupně praskat a poničily dóm využívaný ke snímání rádiových vln. Teleskop byl už v létě poničený uvolněným kabelem a k dalšímu poškození došlo začátkem podzimu. O tom, že teleskop už nebude opraven bylo rozhodnuto začátkem listopadu.

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

Obrázek k článku:

Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši

Obrázek k článku:

Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

Obrázek k článku:

Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

Loni objevené těleso 2019