Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Její misí bude studium Europy - ledového měsíce obíhajícího planetu Jupiter. Sonda bude vybavena 9 vědeckými přístroji, které budou sledovat tenkou atmosféru Europy, její povrch a oceán pod ním.
Každých 10 let se NASA obrací na vědeckou komunitu, aby vybrala nejzajímavější cíle příštích vesmírných misí. V poslední tzv. decadal survey nyní vědci NASA doporučují vyslat vlajkovou misi k planetě Uran. Pokud by NASA měla v příští dekádě dost prostředků i na druhou vlajkovou misi, měla by také poslat sondu k Enceladus, na kterém by mohla i přistát. Poslední vlajkovou misí NASA je rover Perseverance a z budoucích je to plánovaná sonda Europa Clipper.
Astronomům se podařilo v datech z teleskopu Hubble najít známky kyslíku na jedné z polokoulí měsíce Europa. Podle nové studie by se mohlo jednat o kyslík z vodní páry, která sublimuje z povrchu tohoto ledového měsíce u planety Jupiter. Nad jeho povrchem se potom stává součástí extrémně tenké atmosféry. Výsledky tohoto výzkumu pomohou při plánování misí Europa Clipper a JUICE.
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.