Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Europa Clipper

Americká mise Europa Clipper by měla podle aktuálního plánu odstartovat do vesmíru 10. 10. 2024. Jejím cílem je Europa.
Europa Clipper
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Europa
Začátekmission icon 10. 10. 2024
StatusPlánovaná
Aktuální zprávy z kategorie Europa Clipper

Instrumenty vesmírné sondy Europa Clipper začínají dostávat konkrétní obrysy

Obrázek k článku:

Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Tři metry vysoký pohonný modul byl nedávno převezen do laboratoře APL, kde na něj bude instalována elektronika a antény. Ochranný štít, který bude chránit citlivé přístroje před radiací, se blíží dokončení v JPL. Různá vědecká zařízení se potom připravují na univerzitách a partnerských institucích.

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.

Radiace a impakty na Europě ovlivňují materiál do hloubky nejméně 30 centimetrů pod povrch

Obrázek k článku:

Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

Obrázek k článku:

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí

Obrázek k článku:

Měsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?

Obrázek k článku:

Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.

Misi na Europu by mohly komplikovat velké krystaly ledu na jejím povrchu

Obrázek k článku:

Podle nové studie v magazínu Nature Geoscience by mohl být povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter, pokrytý obřími krystaly ledu o výšce až 15 metrů. To by mohla být komplikace pro plánovanou misi na povrch Europy, která má zkoumat led a oceán, který se pod ním ukrývá. Problémové by mohly být zejména oblasti kolem rovníku, plánovaná mise tak musí buďto přistát blíže pólům, nebo s vysoce nerovným povrchem počítat.

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

Obrázek k článku:

Vědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou amerických misí k ledovému měsíci Europa

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.