Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Gaganyaan 1

Mise Gaganyaan 1 by měla podle aktuálního plánu odstartovat do vesmíru 6 / 2022. Jejím cílem je Oběžná dráha.
OperátorIndie
Typmission icon Testovací
Cílicon Oběžná dráha
Začátekmission icon 6 / 2022
StatusPlánovaná
Aktuální zprávy z kategorie Indie

OneWeb chce druhou generaci svých internetových satelitů vypustit na indických raketách

Obrázek k článku:

Londýnská společnost OneWeb buduje na oběžné dráze flotilu družic, které budou poskytovat globální internet. Její smlouva s francouzskou firmou Arianespace počítá s 19 starty raket Sojuz z kosmodromů Kourou a Bajkonur. OneWeb plánuje také druhou generaci svých družic, které výrazně rozšíří kapacitu sítě. Tyto nové družice by mohly na oběžnou dráhu letět s indickými raketami.

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici

Obrázek k článku:

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši

Obrázek k článku:

Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.

V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězd

Obrázek k článku:

V otevřené hvězdokupě NGC 559 ve vzdálenosti 7 900 světelných let se indickým astronomům podařilo identifikovat 70 nových variabilních hvězd. Jde o výsledek dlouhodobé fotometrické studie zkoumající evoluci hvězd. Ve hvězdokupách se nachází hvězdy s podobnými vlastnostmi jako jsou věk, počáteční složení a vzdálenost od Země, což dává vědcům unikátní možnost zkoumat jejich vlastnosti.

Indická orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá kolem Měsíce rok, paliva by mohla mít na dalších 7

Obrázek k článku:

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 už strávila na oběžné dráze Měsíce jeden rok. Udělala přitom 4 400 obletů a funguje tak jak bylo plánováno. Podle indické vesmírné organizace ISRO má sonda palivo na dalších 7 let operací.

Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.

Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojení

Obrázek k článku:

Po ztrátě spojení v průběhu pátečních přistávacích manévrů se podařilo nalézt lokaci indického přistávacího modulu Vikram na povrchu Měsíce. Modul se objevil na snímcích z orbitální sondy Chandrayaan-2, od které se předtím v pondělí oddělil. Indická vesmírná agentura ISRO zatím snímky nezveřejnila, pokouší se však o opětovné navázání spojení.

Indická lunární mise zřejmě skončila neúspěchem, přistávací modul se při přistáním odmlčel

Indický přistávací modul Vikram se v průběhu přibližování měsíčnímu povrchu odmlčel a je zřejmě ztracený. Oznámila to indická vesmírná agentura ISRO v pátek ve 22:48. Poslední komunikace proběhla ve výšce 2,1 kilometru od povrchu, v tu chvíli už ale byla sonda asi kilometr odchýlená od svojí plánované trajetorie. Indický neúspěch přichází jen několik měsíců po neúspěchu izraelské sondy Beresheet, která také nezvládla přistání.

Indický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondy

Obrázek k článku:

Indická vesmírná agentura ISRO v pondělí oznámila úspěšné oddělení přistávacího modulu s roverem od orbitální sondy Chandrayaan-2. Rover nazvaný Pragyan by měl dosednout na povrch Měsíce během tohoto víkendu. Podle ISRO jsou všechny systémy na palubě mateřské sondy i přistávacího modulu v pořádku. V následujících dnech bude přistávací modul podroben dalšímu ověření fungování jeho systémů a postupným úpravám jeho oběžné dráhy, která jej navede k přistání v blízkosti jižního pólu.

Indická lunární sonda Chandrayaan 2 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce

Indická vesmírná agentura ISRO na svém twitterovém účtu potvrdila vstup sondy Chandrayaan 2 na oběžnou dráhu Měsíce. Sonda nyní obíhá na oběžné dráze s maximálním přiblížením 114 km a vzdálením 18 072 kilometrů od povrchu. V následujících dnech upraví svou oběžnou dráhu na polární se vzdáleností 100 km od povrchu. Poté se od orbitální sondy oddělí přistávací modul, který by měl dosednout na povrch 7. září.

Indický lunární rover Chandrayaan-2 má další startovací okno v pondělí

Obrázek k článku:

Po zrušeném startu indické lunární mise Chandrayaan-2 z pondělí v tomto týdnu se indická vesmírná agentura ISRO chystá na další pokus v pondělí. Původní start rakety GSLV-MK III byl zrušen asi hodinu před startem kvůli technickým potížím na raketě. Problém byl v tomto týdnu identifikován a napraven a raketa je opět připravena ke startu. Sonda Chandrayaan-2 by měla během několika týdnů po startu přistát s roverem v blízkosti jižního pólu Měsíce.

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním pólu

Obrázek k článku:

Indická lunární mise Chandrayaan-2 by měla podle plánu odstartovat na raketě GSLV-MK III mezi 9. a 16. červencem. Jejím cílem bude podle ředitele indické vesmírné agentury ISRO (Indian Space Research Organisation) Kailasavadivoo Sivana jižní pól Měsíce, podobně jako u nedávné čínské mise Chang´e 4. Na rozdíl od čínské mise, však přistávací modul s indickým roverem přistane na přivrácené straně Měsíce a podle všeho také blíž samotnému jižnímu pólu.

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

Obrázek k článku:

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Indie podruhé odsouvá svou lunární misi, odstartuje v prosinci

Obrázek k článku:

Indická mise na Měsíc Chandrayaan-2 byla z října posunuta na prosinec, jde o už druhý posun z původního dubnového termínu. Na prosinec chystá start na Měsíc také Izrael a bude zajímavé sledovat, která ze zemí se stane po USA, Rusku a Číně čtvrtou zemi, která na Měsíci přistane. Během mise Chandrayaan-2 přistane na Měsíci rover, který má 14 dní sbírat informace o jeho povrchu.

První známý případ nelegálních satelitů na oběžné dráze: mohou ohrozit jiná zařízení

Obrázek k článku:

Americká start-upová společnost Swarm Technologies vypustila do vesmíru na indické raketě čtveřici malých satelitů, které nedostaly povolení a mohou znamenat vysoký hazard pro ostatní zařízení na oběžné dráze. Důvodem je to, že jsou příliš malé a nelze je sledovat systémem, který monitoruje všechny další družice. Může tak dojít k nebezpečné srážce, která by vygenerovala ještě větší vesmírného odpadu, než dnes na oběžné dráze je. Společnost se tak dostává do právních problémů a bylo jí zakázáno vypouštět i další zařízení.

Indie plánuje na letošní duben svou druhou lunární misi, tentokrát na Měsíci přistane s roverem

Obrázek k článku:

Indická vesmírná agentura ISRO plánuje na letošní duben lunární misi Chandrayaan-2 (GSLV-F10), sestávající z orbitální sondy, přistávacího modulu a roveru. Cílem mise je prověřit indické technologie a získat nové informace z povrchu Měsíce. Mise navazuje na misi Chandrayaan-1 z roku 2008, při které obíhala orbitální sonda Měsíc po necelý rok, než s ní operační středisko ztratilo kontakt.

Indie následuje NASA, vypustila prototyp nové vesmírné lodi a otestovala novou raketu

Obrázek k článku:

Krátce po prvním testovacím letu americké lodi Orion, vyzkoušela také indická vesmírná agentura (ISRO) novou hračku pro lety do vesmíru. Konkrétně jde o raketu oficiálně nazvanou Geostationary Satellite Launch Vehicle Mk-III (GSLV III) a její náklad, kapsli pro tři astronauty. Zatím nepilotovaný test proběhl ve čtvrtek, raketa vyletěla z kosmodromu Sriharikota v jižní Indii, krátce poté dopadla kapsle do bengálského zálivu. Podle ISRO byl test rakety i kapsle úspěšný.

Nově příchozí indická orbitální sonda pořizuje první snímky rudé planety

Indům se jako prvním podařilo hned napoprvé úspěšně doletět k Marsu. Pravda, jejich sonda Mangalyaan (někdy také MOM - Mars Orbiter Mission) zůstává na oběžné dráze a nepřistává na povrchu, tím se její úkol značně zjednodušuje, protože vstup do atmosféry cizí planety je často kámen úrazu celé mise, jen se zeptejte Rusů. Nepovedených ruských, evropských a v menší míře také amerických misí na Mars je plno, Mars je ale příliš lákavým cílem na to, aby se lidstvo vzdalo. Indové tak ukazují, že to jde. Hned napoprvé a celkem levně.

Indie v příštím roce vypustí družici, která bude zkoumat vesmír hned v několika vlnových délkách

Indická vesmírná organizace ISRO plánuje v příštím roce vypustit družici Astrosat, jejímž úkolem bude zkoumání vesmíru hned v několika vlnových délkách elektromagnetického spektra zároveň. Objekty ve sluneční soustavě i v dalekém vesmíru bude Astrosat zkoumat ve viditelném, rentgenovém a ultrafialovém spektru.

Indie zbrojí, vyvíjí mezikontinentální rakety a protisatelitní zbraně

Druhá nejlidnatější země na planetě v minulém týdnu vyzkoušela svou interkontinentální balistickou rakety (ICBM) AGNI-V. Nová zbraň může nést nukleární nálož a má dosah 5 tisíc kilometrů, Indie má tak poprvé možnost zasáhnout například jakékoliv místo na území Číny. K vývoji raket s dlouhým doletem připojuje Indie také zbraně pro zásah na oběžné dráze ve výšce až 800 kilometrů nad povrchem.

Indie plánuje za rok poslat družici k Marsu, stane se třetí zemí, která to do dokáže?

Obrázek k článku:

Indická vesmírná agentura ISRO plánuje příští rok vyslat k Marsu svou první meziplanetární sondu. Původně se očekávalo, že tato mise proběhne později, v roce 2016 nebo dokonce 2018, výrazné navýšení rozpočtu pro vesmírný výzkum indickou vládu v roce 2009 ale přispělo k urychlení přípravy mise. Aktuálně je její start plánovaný na listopad 2013 s příletem k Marsu v září 2014.

Za nezdařený start indické rakety zřejmě může chyba v ruském kryogenickém motoru

Obrázek k článku:

V prosinci 2010 se nezdařil start indické rakety GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle), raketa se krátce po startu dostala mimo plánovaný kurz a ani ne minutu po startu se začala rozpadat. "Provedli jsme několik simulací a zjistili jsme, že chyba nastala v komunikaci mezi počítači na špičce rakety a motory dole", řekl Madhavan Nair, bývalý předseda Indické vesmírné agentury ISRO, který předsedal komisi vyšetřující příčiny nehody.

Vesmírná sonda objevila jeskyni pod povrchem Měsíce

Obrázek k článku:

Vědcům z indické vesmírné agentury, ISRO, se analýzou dat z jejich vesmírné sondy Chandrayaan-1 podařilo nalézt uzavřený podzemní prostor o délce 1,7 kilometrů a šířce 120 metrů. Taková jeskyně by mohla být základem relativně velké měsíční kolonie, které by poskytovala ochranu před velkými teplotními výkyvy na povrchu Měsíce, před dopady meteoritů nebo smrtelného slunečního záření.

Indická raketa byla po chybě v navigaci zničena řízenou explozí

Obrázek k článku:

Krátce po startu se indická raketa nesoucí komunikační satelit GSAT-5P dostala mimo plánovanou dráhu letu. Řízení ISRO (Indická agentura pro vesmírný výzkum) raketu zničilo řízenou explozí, trosky rakety a satelitu pak v přímém přenosu indické televize dopadly do indického oceánu. "Podle informací, které máme, přestaly chodit příkazy z palubních počítačů k motorům, ale zatím ještě nevíme, co tuto chybu zapříčinilo", řekl reportérům předseda ISRO, doktor Radhakrishnan.