Spektroskopická data vědcům pomohla charakterizovat obě hvězdy v binárním systému LAMOST J235456.73+335625 (zkráceně J2354). Ten obsahuje oranžovou hvězdu typu K s asi 70 % hmotnosti Slunce a neviditelného souputníka. Původně se předpokládalo, že by mohlo jít o neutronovou hvězdu, nová data však naznačují, že spíš půjde o masivního bílého trpaslíka.
Podle nové vědecké studie je jedním z přínosů mise Gaia kromě přesného mapování umístění a pohybu hvězd také možnost předpovídat budoucí mikročočky. Využitím informací ze třetího vydání dat Gaia (DR3) tým předpověděl 4 500 těchto událostí, z nichž 1 664 je odlišných od všech, které jsme dosud viděli. Tyto události umožní astronomům provádět výzkum vzdálených hvězdných systémů, exoplanet a dalších vesmírných objektů.
Evropská vesmírná agentura postoupila vesmírný dalekohled Euclid do poslední fáze testování. Naposledy prošel úspěšně testováním elektromagnetické kompatibility, při kterém je zkontrolováno, zda se jednotlivé přístroje sondy vzájemně neovlivňují. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start jeho mise je aktuálně plánován na polovinu letošního roku.
Rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou milisekundy trvající signály intenzivní radiace, které přichází z hlubokého vesmíru. Dodnes jich bylo identifikováno kolem 6 stovek, z nichž pouze u 5 % dochází k opakování. U dvou zdrojů z deseti nejaktivnějších FRB záblesků nyní vědci detekovali tzv. kruhovou polarizaci. Ke svému výzkumu využili data z teleskopu FAST, který se ukázal být skvělým nástrojem pro studium FRB záblesků.
Plánovaný nový vesmírný teleskop Roman (Nancy Grace Roman Space Telescope) postoupil na podzim 2021 do další fáze svého vývoje, když NASA schválila jeho design a ověřila, že bude fungovat tak, jak bylo navrženo. Teleskop tak přešel do fáze samotné výroby a následného testování. Výkonný teleskop Roman bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru, do vesmíru by měl letět před rokem 2027.
V roce 2014 vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a jejím místem operací bude lagrangeův bod L2 systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Aktuálně je start mise ATHENA plánovaný v roce 2035.
Vesmírný teleskop Jamese Webba vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 o Vánocích. Teleskop po měsíční cestě dorazil do Lagrangeova bodu L2 a postupně zprovoznil své instrumenty. Komplexní zařízení nové generace přinese do astronomie revoluci srovnatelnou se zprovozněním teleskopu Hubble v 90. letech. JWST je ale větší, výkonnější a citlivější na světlo přicházející z dalekého vesmíru.
Mise Gaia už od roku 2013 mapuje pozici a pohyb hvězd v Mléčné dráze. Postupně jsou zveřejňována nová data z teleskopu, která astronomům prozrazují více o evoluci naší galaxie, vývoji různých druhů hvězd a mnoho dalšího. ESA nyní zveřejnila třetí data release, který obsahuje nové pozice hvězd, ale také planetek ve sluneční soustavě a galaxií v hlubokém vesmíru.
Tým astronomů vedený Lamiya A. Mowlou zveřejnil snímek vesmíru pořízený teleskopem Hubble v blízké infračervené se zatím největším záběrem. Teleskop byl namířený k tzv. poli COSMOS (Cosmological Evolution Survey), části noční oblohy, která umožňuje studium vzdáleného vesmíru. Nachází se v něm vzácné vzdálené galaxie s rudým posuvem větším než 2 a také středně vzdálené (z=0,5-2).
Gaia je evropský vesmírný teleskop, jehož hlavním úkolem je mapování pozice hvězd v naší galaxii. Jeho data však mohou posloužit také k detekci tzv. tranzitů, tedy přechodů planet před hvězdou, které vedou ke krátkému snížení jasnosti hvězdy. Astronomové vedení Aviadem Panahim nyní reportují potvrzení existence dvou velkých exoplanet detekovaných teleskopem Gaia.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
NASA
Vědecká 
2030s
8. srpen 2024 
Bílý trpaslík
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
