Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
I-MIM

Americká mise I-MIM (International-Mars Ice Mapper) by měla podle aktuálního plánu odstartovat do vesmíru 2026. Jejím cílem je Mars.
OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Mars
Začátekmission icon 2026
StatusKoncept
Aktuální zprávy z kategorie Mars

Pohlednice z Marsu: Vyvýšené struktury jižně od sopky Ascraeus Mons

Obrázek k článku:

Fotografie pořízená z oběžné dráhy vesmírnou sondou MRO ukazuje zvláštní terén jižně od sopky Ascraeus Mons v rovníkové oblasti Marsu. Jedná o struktury vyvýšené oproti okolnímu terénu, u kterých zatím není zřejmý jejich původ. Sopka se společně s Arsia Mons a Pavonis Mons nachází v regionu Tharsis, který je domovem mnoha dalších geologických útvarů.

Pohlednice z Marsu: Pozdrav z cesty na horu uprostřed kráteru Gale

Obrázek k článku:

Výhled, který má rover Curiosity z úbočí hory Mt. Sharp, která se tyčí uprostřed kráteru Gale. Na obrázku, který je kombinací několika snímků pořízených v různých částech dne, lze vidět terén, kterým se rover v posledních měsících ubíral. Například kolem zaoblených kopců, které lze vidět uprostřed vpravo, projížděl rover Curiosity letos v červenci.

Sonda InSight zkoumala otřesy Marsu při přistání Perseverance, nová data pomáhají odhadnout hustotu planety

Obrázek k článku:

Když rover Perseverance začátkem roku prolétal atmosférou Marsu, odhodil dva balanční bloky, každý o váze 77 kilogramů. Sonda InSight vzdálená 3 450 kilometrů bedlivě naslouchala nitru planety svým seismometrem. Vědci totiž chtěli zjistit, zda otřesy vyvolané dopadem těchto bloků vyvolají detekovatelné otřesy. Nevyvolaly. I to ale o nitru Marsu prozrazuje nové informace.

Helikoptéra Ingenuity se po odmlce opět podívala do vzduchu

Obrázek k článku:

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 13x, se stále komplexnějším letovým plánem. Data z letů Ingenuity pomáhají operátorům plánovat cestu roveru Ingenuity. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.

Čína použije při návratové misi k Marsu dvě rakety, sonda by se mohla vrátit v roce 2030

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura chce navázat na své úspěšné mise k Měsíci a Marsu a plánuje dovézt vzorky hornin ze sousední planety. Podle Zhanga Rongqiao, který je hlavním designérem aktuálně probíhající čínské mise k Marsu, by start takové mise mohl být už v roce 2028. K Marsu by odletěl přistávací modul spolu se sondou pro vzlet z povrchu. Odděleně by letěla orbitální sonda a kapsle pro vstup atmosféry Země, ten se předpokládá kolem roku 2030.

Pohlednice z Marsu: Deformovaný kráter v regionu Utopia Planitia

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MRO z oběžné dráhy Marsu vyfotila tento podivně tvarovaný kráter v regionu Utopia Planitia. Podle světlých paprsků, které vychází od kráteru do okolí, se jedná o relativně mladý kráter. Jeho tvary nicméně naznačují určitou míru rozpadu. Jaké procesy vedly k dnešní podobě tohoto kráteru zatím vědcům zůstává ukryto.

Vzorky odebrané roverem Perseverance vykazují známky dlouhodobého kontaktu s vodou

Obrázek k článku:

Rover Perseverance začátkem září odebral dva různé vzorky hornin. Jejich předběžná analýza ukazuje, že tyto horniny byly v dávné minulosti v dlouhodobém kontaktu s vodou. Vyschlá koryta viditelná z oběžné dráhy napovídala, že se v kráteru Jezero voda v minulosti nacházela. Nebylo však zřejmé, zda nešlo jen o krátkou epizodu způsobenou záplavami.

Mars se skryje za Slunce, robotické sondy na rudé planetě si na pár týdnů odpočinou

Obrázek k článku:

Planeta Mars se 7. října ocitne v konjunkci, bude se tedy nacházet na opačné straně Slunce z pohledu ze Země. Při této pozici je narušena komunikace mezi oběma planetami a může dojít ke ztrátě kontaktu s tamními robotickými sondami. Těch je na sousední planetě aktuálně aktivních 11 (včetně vrtulníku Ingenuity). Ty na oběžné dráze budou pokračovat ve svém monitorování planety, sondy na povrchu zůstanou po několik týdnů na místě.

Prachové bouře mají významný podíl na vysoušení Marsu

Obrázek k článku:

Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj výzkum využili vědci vedení Mikem Chaffinem data ze tří sond na oběžné dráze Marsu (MAVEN, MRO a TGO).

V srpnu a září zachytila sonda InSight zatím nejsilnější otřesy Marsu

Obrázek k článku:

Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z roku 2019. Prostřednictvím studia otřesů zkoumají vědci nitro planety Mars.

Pohlednice z Marsu: Duny uvnitř kráteru v oblasti Tyrrhena Terra

Obrázek k článku:

Povrch planety Mars je pokrytý různými útvary, patří mezi ně rozhodně také písečné duny, které se zde vyskytují velmi často. Na tomto snímku vidíme rozsáhlé duny v jednom z kráterů v oblasti Tyrrhena Terra jižně od rovníku. Mezi těmito dunami prosvítá povrch, který pokrývají.

Pohlednice z Marsu: Čerstvý vulkanický povrch na Marsu protínají až 250 metrů široká údolí

Obrázek k článku:

Až 250 metrů široká údolí protínají povrch v oblasti Tharsis poblíž rovníku Marsu. Vznikla jako zlomy v čerstvě vzniklém vulkanickém povrchu a často z nich také vychází materiál z nitra planety (to nicméně není případ údolí na tomto obrázku). Malý počet impaktních kráterů v této oblasti indikuje, že se jedná o povrch, který vznikl teprve nedávno.

Čínský rover Zhurong dokončil svou primární misi, je však v dobrém stavu a pokračuje dál

Obrázek k článku:

Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi nimi jsou písečné duny, samotný rover a také padák, který jej na povrch dopravil.

Pohlednice z Marsu: Čerstvé krátery odkrývají, co se skrývá pod písečným povrchem Marsu

Obrázek k článku:

Na tomto obrázku je region poblíž oblasti Mangala Valles na severní polokouli Marsu. Dvě tmavé skvrny jsou krátery vytvořené nedávným dopadem meteoritů. Impakt odkryl část tmavějšího materiálu, který se ukrýval pod světlejším povrchem. Snímek byl zachycen orbitální sondou MRO, která při oběhu planety snímkuje její povrch. Vzhledem k tomu, že se sonda dostává nad některé regiony pravidelně, mohou vědci porovnávat snímky a hledat případné změny oproti předchozímu stavu.

Radarové signály interpretované jako vodní jezera pod povrchem Marsu byly zřejmě způsobeny jílovitými horninami

Obrázek k článku:

Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci proměny některých hornin v době, kdy už planeta vysychala

Obrázek k článku:

Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může velmi slaná voda, která některé horniny přeměnila v období kdy planeta postupně vysychala.

Mise InSight přináší první vědecké závěry: vědci zpřesnili odhad velikosti jádra Marsu

Obrázek k článku:

Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo vnitřní strukturu planety pod stacionární sondou. Nové závěry byly prezentovány v sérii tří vědeckých studií.

Evropa se za rok chystá společně s Ruskem na Mars, v červnu byly otestovány padáky pro rover ExoMars

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura ESA finišuje společně s ruskou agenturou Roskosmos misi na Mars. Dlouho odkládaná mise, jejímž cílem je dopravit na Mars rover Rosalind Franklin je plánovaná na rok 2022. Na povrch rover dopraví ruská přistávací platforma Kazačok a dva padáky. Tyto padáky v červnu úspěšně prošly testy ve Švédsku, při kterých byl z výšky 29 kilometrů spuštěn dummy rover.

K Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab

Obrázek k článku:

Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do vesmíru. Start mise je zatím plánovaný na rok 2024, kdy bude Mars v blízkosti Země při svém oběhu kolem Slunce.

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Obrázek k článku:

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

Pohlednice z Marsu: Okno do lávového tunelu, v budoucnosti by mohl sloužit jako místo pro kolonii

Obrázek k článku:

Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv. střešní okno, které vede do vyschlého lávového tunelu poblíž vulkánu Arsia Mons.

Kolem Marsu se prohnal oblak nabitých částic z nedávné erupce na Slunci

Obrázek k článku:

17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.

Rover Perseverance poprvé vyrobil kyslík z atmosféry Marsu

Obrázek k článku:

Nový rover NASA dosáhl tento týden dalšího prvenství - poprvé vyrobil kyslík přímo z řídké atmosféry planety. Přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) zpracoval marsovský vzduch, který obsahuje z 95 % oxid uhličitý, a vyrobil z něj molekulární kyslík. Tento plyn bude moci být v budoucnosti využitý při výrobě paliva pro rakety nebo pro astronauty.

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě

Obrázek k článku:

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

Obrázek k článku:

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

Obrázek k článku:

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

NASA udělila kontrakt na vývoj rakety, která vynese vzorky materiálu z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Northrop Grumman, aby pro ni vyvinula systém, který dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společná mise americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru dosedl na povrch planety.

Rover Perseverance urazil prvních 6 metrů na povrchu Marsu

Obrázek k článku:

Americký rover Perseverance se poprvé od svého přistání na Marsu 19. února pohnul. Robot při testovací jízdě urazil asi 6,5 metrů, při kterých operátoři ověřili fungování některých jeho systémů. Krátká cesta dopadla úspěšně a všechna související zařízení fungují podle očekávání. Rover bude v následujících týdnech postupněověřovat všechna svá zařízení.

Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa

Obrázek k článku:

Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.

Pohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero

Obrázek k článku:

Rover Perseverance dosedl předminulý týden úspěšně na povrch Marsu a přes sondy na oběžné dráze posílá na Zemi první fotky. Mezi nimi i tuhle, která ukazuje, jak vypadá povrch uvnitř kráteru. Na snímku lze vidět písčitý terén s drobnými kameny, které bude rover v průběhu své mise zkoumat. Vědce zajímá jejich původ a pomocí robotické sondy na dálku hledají známky dávného života.

Evropská orbitální sonda TGO vyfotografovala místo přistání roveru Perseverance

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda TGO (Trace Gas Orbiter) vyfotografovala z oběžné dráhy Marsu okolí přistání roveru Perseverance. Americké robotické vozítko přistálo minulý týden v kráteru Jezero za pomoci padáku a raketami poháněného jeřábu, které jsou na snímku z oběžné dráhy dobře viditelné.

Rover Perseverance poslal na Zemi první zvuky z Marsu, podívejte se také na záběry z přistání

Obrázek k článku:

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný mírným větrem v kráteru Jezero.

Potvrzeno: Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu. Poslal nám už i první snímek z kráteru Jezero

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.

Evropská sonda TGO detekovala v atmosféře Marsu molekuly chlorovodíku i vody

Obrázek k článku:

Voda se dnes na Marsu nachází primárně v polárních čepičkách a pod povrchem, chlor je zase vázaný v solích v prachu. Evropské sondě Trace Gas Orbiter s podařilo detekovat v atmosféře molekuly vody a poprvé také chlorovodík. Podle vědců to může být evidencí koloběhu chloru a vody na planetě.

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

Obrázek k článku:

Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.

Arabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a nakonec 18. února přiletí a rovnou i přistane americký rover Perseverance. K Marsu měla původně letět také evropsko-ruská mise Exomars, byla nicméně odložena na rok 2022.

Čína vybírá jméno pro svůj první rover na Marsu

Obrázek k článku:

Čínská sonda Tianwen-1 se pomalu blíží k Marsu. Stejně jako sondy Hope (Spojené arabské emiráty) a Perseverance (USA) dorazí v únoru. Během 40 dní veřejného hlasování chce čínská vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) najít jméno pro rover, který sonda Tianwen-1 k sousední planetě veze. Mezi 10 jmen ve finále se nachází: Hongyi, Qilin, Nezha, Chitu, Zhurong, Qiusuo, Fenghuolun, Zhuimeng, Tianxing a Xinghuo.

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

Obrázek k článku:

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

Obrázek k článku:

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Obrázek k článku:

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

Pohlednice z Marsu: Fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

Obrázek k článku:

Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

Mise Spojených arabských emirátů k Marsu dosáhne planety 9. února

Obrázek k článku:

Jednou ze tří letošních misí k planetě Mars je mise Hope Spojených arabských emirátů (SAE). Po třetí úspěšné korekci trajektorie oznámil řídící tým, že očekávají přílet k sousední planetě 9. února 2021. Po vstupu na oběžnou dráhu bude sonda nejméně dva roky zkoumat atmosféru planety.

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

Obrázek k článku:

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

Nejstarší meteorit z Marsu naznačuje přítomnost vody na sousední planetě už při jejím vzniku

Obrázek k článku:

Dosavadní nejdřívější známky vody na Marsu pochází z doby před 3,7 miliardami let. Analýza meteoritu NWA 7533, který z Marsu pochází, nicméně ukazuje, že zde mohla být dokonce už před 4,4 miliardami let. Znamenalo by to, že voda byla na planetě přítomna už při jejím formování, a podobně by tomu mohlo být i u jiných těles sluneční soustavy, včetně naší planety.

Čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání sondy Tianwen-1 na Marsu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.

Rover Perseverance je v polovině svojí cesty na Mars

Obrázek k článku:

Kapsle s roverem Perseverance už uletěla 235,4 milionů kilometrů a nachází se tak v polovině svojí cesty k Marsu. Sonda se nyní nachází zhruba 2,3 světelných minut daleko od Země. Vše zatím probíhá podle plánu, rover Perseverance by měl na Marsu přistát 18. února příštího roku.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

Obrázek k článku:

Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

Radarová měření potvrdila existenci několika vodních těles pod povrchem Marsu

Obrázek k článku:

Evropská orbitální sonda Mars Express objevila v roce 2018 pod jižním pólem Marsu jezero s vodou. Na oblast se od té doby zaměřila a prozkoumala ji do většího detailu, což přineslo objev dalších vodních těles pod povrchem planety. Existence kapalné vody na sousední planetě by mohla znamenat existenci života, ale také naději pro budoucí kolonisty.

Japonská sonda MMX bude první, která pořídí snímky Marsu v 8K rozlišení, na Zemi je ale nepošle

Obrázek k článku:

Japonská vesmírná agentura JAXA a vysílací společnost NHK společně vyvinou kameru s ultra-vysokým rozlišením pro vesmírnou misi MMX. Snímky Marsu a jeho měsíců pořízené v bezprecedentním rozlišení budou ale tak velké, že nebude možné je poslat zpět na Zemi. Sonda proto bude na Zemi posílat pouze zmenšené snímky a ty s největším rozlišením přiveze spolu se vzorky hornin na Zemi.

Zatmění Slunce na Marsu dokáže hýbat se seismometrem sondy InSight

Obrázek k článku:

Podobně jako na Zemi, i na Marsu lze pozorovat zatmění Slunce, vypadá ale trochu jinak. Nečekaný zážitek zaznamenává při zatmění stacionární sonda InSight - při zakrytí Slunce měsícem Phobos se jeden z jejích instrumentů nečekaně naklání.

Loď, která veze na Mars rover Perseverance, úspěšně provedla korekci trajektorie

Obrázek k článku:

Celkem je na cestě k Marsu plánováno 6 korekcí, které zajistí, že rover doletí k Marsu ve správný čas a na správné místo.

Na Marsu se znovu objevil dlouhý mrak, který zdánlivě vychází z jedné ze sopek

Obrázek k článku:

Na snímcích Marsu z vesmírné sondy Mars Express s po dvou letech znovu objevil 1 800 kilometrů dlouhý mrak, který zdánlivě vychází ze sopky Arsia Mons. Žádná sopka na Marsu však není aktivní, mrak vzniká jiným než vulkanickým způsobem.

Proleťte se nad kráterem Jezero na Marsu, kam ve čtvrtek odletěla sonda s roverem Perseverance

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek odletěla do vesmíru raketa Atlas V s roverem Perseverance, který míří na Mars. Na sousední planetě přistane 18. února příštího roku v kráteru Jezero. Právě nad tímto místem se můžete proletět v novém videu poskládaném ze snímků z orbitální sondy Mars Express.

Rover Perseverance odletěl k Marsu, veze s sebou také malou helikoptéru

Obrázek k článku:

Raketa Atlas V úspěšně vynesla do vesmíru kapsli, která dopraví k Marsu rover Perseverance (dříve označovaný jako Mars 2020). Ve 14:48 našeho času bylo potvrzeno oddělení kapsle od posledního stupně rakety. Kapsle, které zůstalo jméno Mars 2020, dopraví rover i s helikoptérou Ingenuity na Mars začátkem příštího roku.

Oběžná dráha jednoho z měsíců Marsu naznačuje dávnou existenci prstence kolem planety

Obrázek k článku:

Vědci ze SETI institutu a Purdue University zjistili, že jediný způsob, jak vysvětlit sklon oběžné dráhy měsíce Deimos, je existence prstence kolem Marsu před miliardami let.

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

Obrázek k článku:

Po pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

Obrázek k článku:

Rover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

Obrázek k článku:

Vědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

Obrázek k článku:

Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.

Rover Perseverance dostal před cestou na Mars svá kola

Obrázek k článku:

Rover Perseverance (dříve Mars 2020) prochází posledními přípravami na svou červencovou cestu k Marsu. Koncem března na něj byla nainstalována šestice speciálních kol.

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

Podle tweetu NASA mají poslední pokusy o zavrtání malé sondy zvané Krtek (Mole) pod povrch Marsu konečně úspěch. Na zveřejněném videu lze pozorovat jak robotické rameno stacionární sondy InSight pomáhá malému Krtkovi v zavrtání. Snaha však ještě není zdaleka u konce, NASA očekává, že toto úsilí bude pokračovat v následujících týdnech.

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

Obrázek k článku:

Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

Obrázek k článku:

Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

Před rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

Obrázek k článku:

Japonská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

Obrázek k článku:

Vědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

Obrázek k článku:

Nová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozu

Obrázek k článku:

Robotický rover Curiosity se v minulém týdnu přestal správně orientovat v terénu na Marsu a zastavil pro jistotu své operace. Nešlo o nijak výraznou chybu, která byla navíc rychle opravena zásahem ze Země. Rover je nyní opět v provozu a dál zkoumá prostředí v kráteru Gale.

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

Obrázek k článku:

Druh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanu

Obrázek k článku:

To, že je kyslík je součástí atmosféry Marsu, se ví už dlouho, jeho podíl tvoří asi 0,16 %. Z dlouhodobých měření roveru Curiosity však vyplývá, že během léta jeho podíl narůstá až na 1,4 %. Podobně narůstají také koncentrace metanu, ale zatím není ani u jednoho zřejmé, co takovou fluktuaci způsobuje.

Podpovrchová sonda HP3 se na Marsu částečně dostala ze země, problémy s jejím zavrtáním tak pokračují

Obrázek k článku:

Během víkendu se sonda HP3, přezdívaná krtek, dostala ven z díry, do které byla zatím částečně zavrtaná. Podle vědců může za tyto potíže složení a struktura horniny, v místě přistání sondy InSight. Zvolená metoda zahloubení sondy tak neumožňuje její pohyb pouze povrch a následné měření teplot a otřesů. Operátoři mise se tak nyní pokouší přijít na jiný způsob, jak sondu pod povrch přece jen dostat.

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

Obrázek k článku:

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Malá sonda HP3 už opět vrtá pod povrch Marsu, snahy o zprovoznění se zřejmě vyplatily

Obrázek k článku:

Robotické sondě InSight se na Marsu podařilo alespoň částečně zprovoznit minisondu HP3, jejímž úkolem je zavrtat se pod povrch a zkoumat nitro planety. Sonda HP3 přezdívaná také Krtek byla od března zaseknutá a nedařilo se ji uvést do provozu. To se povedlo až nyní za použití robotického ramene hlavní sondy. Za poslední týden se už pohnula o 2 centimetry.

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na Marsu

Obrázek k článku:

Součástí mise InSight je mimo jiné malá sonda HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit teplo vycházející z nitra planety. Krátce po vypuštění sondy v únoru tohoto roku však došlo k jejímu zaseknutí a od té doby leží nehybně, částečně zavrtaná pod povrch. Vědci z NASA si nyní myslí, že ví, co problémy způsobilo, a pokusí se je v následujících dnech vyřešit.

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planety

Obrázek k článku:

Seismometr SEIS, který je součástí mise InSight na Marsu, zkoumá nitro sousední planety prostřednictvím seismických vln. První signál zachytil v dubnu letošního roku a od té doby jich zaznamenal něco málo přes sto. Podobné signály však mohou mít různý původ a nemusí být snadné jej poznat. Relativně jistí, že pochází z nitra planety, jsou si vědci zatím u zhruba dvacítky z těchto signálů.

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila z oběžné dráhy sesuv půdy v oblasti severního pólu Marsu. Půda je zde obohacená o led, který každé jaro při zvýšení teplot taje, což způsobuje destabilizaci útesů, která v důsledku vede k sesuvům. Útes, na kterém byl tento sesuv koncem letošního května zachycený, má výšku asi půl kilometru.

Helikoptéra, která má brázdit nebesa Marsu, byla připevněna k roveru Mars 2020

Obrázek k článku:

Inženýři připevnili k roveru Mars 2020 helikoptéru, která má při misi létat atmosférou sousední planety. Helikoptéra je nyní připojena ke spodní části roveru, kde bude po celou dobu letu vesmírem, při vstupu do atmosféry a i nějakou dobu po přistání. Teprve až bude nalezeno vhodné místo na Marsu pro její vypuštění, dostane se z kapsle, která ji bude chránit. Rover vyletí do vesmíru na raketě Atlas V příští rok v červenci.

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

Obrázek k článku:

Robotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

Obrázek k článku:

V minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

Obrázek k článku:

Rover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

Obrázek k článku:

6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

Obrázek k článku:

Robotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i voda

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura ESA prezentovala nejnovější výsledky mise orbitální sondy Trace Gas Orbiter (TGO), která od roku 2016 obíhá kolem planety Mars. Mezi výsledky jsou dopady loňské globální prachové bouře nebo také překvapivě nízké množství metanu v atmosféře. K tématu byly publikovány hned dvě studie v magazínu Nature a jedna v Proceedings of the Russian Academy of Science a výsledky zkoumání byly prezentovány na generálním shromáždění European Geosciences Union ve Vídni.

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

Obrázek k článku:

Při zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

Obrázek k článku:

Podle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

Obrázek k článku:

Dnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

S Roverem Mars2020 poletí na rudou planetu také malá helikoptéra, jaká bude její mise?

Obrázek k článku:

V uplynulých týdnech prošel už sestavený rover prvním kolem intenzivních testů, které mají zjistit, zda zařízení vydrží start na raketě, cestu vesmírem, přistání a následně vědecké operace na Marsu. Rover Mars2020 prošel zatím všechny testy bez problémů. Součástí mise má být také poletující menší sonda, která se má stát prvním létající objektem mimo Zemi. Co přesně bude malá helikoptéra na Marsu dělat? A jakými instrumenty buďte vybavena?

Sonda InSight začala s vrtáním pod povrch Marsu, brzy se však zasekla

Obrázek k článku:

Součástí robotické sondy InSight je mimo jiné zařízení na vrtání do země a měření teplot až do hloubky 5 metrů. Instrument HP3 přezdívaný Krtek se do povrchu Marsu zaryl ve čtvrtek, nicméně po necelém půl metru přestal a zřejmě se zasekl. Doposud se nepodařilo hloubení obnovit, operátoři mise se domnívají, že sonda mohla narazit na větší kámen a je částečně nakloněná. Nyní probíhá analýza stavu sondy a další pokus o vrtání je v plánu do dvou týdnů.

Čína se příští rok chystá přistát na Marsu

Obrázek k článku:

Po úspěšném prosincovém přistání na odvrácené straně Měsíce by mohla Čína vyslat příští rok podobnou sondu na povrch planety Mars. Zmínil to Wu Weiren, hlavní designér čínského lunárního programu Change, na Čínském lidovém politickém poradním shromáždění (CPPCC). Zatím není známo více informací kromě toho, že sonda má "kroužit kolem rudé planety, přistát na ní a zkoumat ji". Čína má v příštím roce v plánu také další lunární sondu, která by tentokrát měla přivézt vzorky hornin na Zemi.

Orbitální sonda vyfotila na Marsu skupinu kráterů, které vznikly rozpadem meteoru v atmosféře

Obrázek k článku:

I když má planeta Mars výrazně řidší atmosféru než Země, i v ní může docházet k rozbití planetky ještě před tím, než narazí do povrchu. Právě v takové situaci vznikla skupina kráterů v oblasti Noachis Terra zachycená orbitální sondou MRO. Podobné případy jsou ze Země dobře známy, například v roce 2013 explodoval meteorit v atmosféře nedaleko ruského města Čeljabinsk a následnou tlakovou vlnou způsobil velké škody v okruhu 100 kilometrů.

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou stanici

Obrázek k článku:

Robotická sonda InSight sedí nehybně na povrchu Marsu a postupně zprovozňuje různá zařízení, která s sebou ze Země přivezla. NASA nyní spustila webovou stránku, kde můžete pozorovat kontinuální a aktuální informace o počasí v místě přistání, Elysium Planitia. Z naměřených hodnot je krásně vidět, jak teploty kolísají mezi dnem a nocí, je mezi nimi rozdíl až 80 °C. Kromě teplot vzduchu měří sonda InSight také aktuální atmosférický tlak a sílu větru.

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MAVEN přiletěla k Marsu před čtyřmi roky a jejím hlavním úkolem je zkoumání řídké atmosféry planety. Podobně jako další sondy na oběžné dráze planety však má také funkci komunikační družice: přeposílá signál od robotických sond na povrchu směrem k Zemi. 11 února proto začala sonda snižovat svou oběžnou dráhu, v nejvzdálenějším bodě se tak bude nacházet 4 500 kilometrů od povrchu namísto původních 6 200 kilometrů.

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind Franklin

Obrázek k článku:

Evropský rover ExoMars, který poletí na rudou planetu v příštím roce, dostal nové jméno. Ponese jméno anglické chemičky Rosalindy Franklinové, která výrazným způsobem přispěla ke zkoumání DNA. Zkoumání základů života bude mít rover s Franklinovou společné, cílem mise je totiž hledání známek života na sousední planetě, a to nejen na jejím povrchu, ale také hluboko pod ním. Mise ExoMars je společným projektem evropské a ruské vesmírné agentury.

Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horniny

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo využít data z roveru Curiosity ke změření gravitační síly v kráteru Gale a z toho odvodit strukturu hornin v centrální hoře kráteru. Výsledky ukazují, že terén pod povrchem kráteru má nižší hustotu, než se původně předpokládalo. To si vědci ve studii publikované v magazínu Science vysvětlují tím, že horniny jsou spíše pórovité.

Sonda MRO vyfotila z oběžné dráhy nový kráter na Marsu

Obrázek k článku:

Tento obrázek ukazuje impaktní kráter, který vznikl mezi červencem a zářím 2018. Nachází se v oblasti jižního pólu pokryté ledovou čepičkou, pod kterou je načervenalá hornina. Při nárazu tělesa do povrchu Marsu došlo k vyhození několika tun materiálu do ovzduší, který se následně v okolí dopadu usadil na bílou vrstvu ledu.

Poslední pokusy o oživení Opportunity k výsledku nevedly, mise roveru je tak zřejmě u konce

Obrázek k článku:

Rover Opportunity se naposledy ozval 10. června loňského roku. Jen pár dní na to byl pohlcen globální písečnou bouří, která obklopila celou planetu, a od té doby mlčí. Je pravděpodobné, že byl v bouři poškozen, nebo jsou jeho solární panely pokryté vrstvou materiálu a nemohou generovat novou energii pro přístroje na palubě. NASA vyslala k Opportunity na 600 příkazů, kterými se pokoušela rover probudit, žádný z nich ale k probuzení nevedl.

Pohlednice z Marsu: Orbitální sonda MRO zachytila zvláštní terén v okolí jižního pólu Marsu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MRO vyfotografovala loni s září z oběžné dráhy Marsu zvláštní terén v regionu jižního pólu planety. Oblast se nazývá Araneiform terrain (pavoučí terén) a je tvořena drobnými koryty, která se během léta na jižní polokouli světlejší. Mezi světlými liniemi se objevují také tmavé oblasti tvořené pravděpodobně prachem. Geologická rozmanitost Marsu je dobře pozorovatelná z povrchu i z oběžné dráhy.

Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter Korolev

Obrázek k článku:

Evropská orbitální sonda Mars Express vyfotila z oběžné dráhy kráter Korolev v blízkosti severního pólu Marsu. V kráteru se nachází velké množství sněhu, které se v něm udržuje díky specifickým podmínkám, které v něm panují. Kráter je až dva kilometry hluboký a na jeho dně jsou chladnější teploty než v jeho okolí. Díky tomu v něm sněhová vrstva tlustá kolem 1,8 kilometru zůstává permanentně.

Sonda InSight položila pomocí robotického ramene na povrch Marsu první vědecký přístroj - seismometr

Obrázek k článku:

Robotický modul InSight, který sedí od listopadu na Marsu poblíž rovníku, umístil ve středu 19. prosince na povrch planety seizmometr SEIS, který bude měřit otřesy půdy. Jde o první seizmometr aplikovaný na jiné planetě. Podle operátorů jdou počáteční operace mise InSight lépe než předpokládali, původně odhadovali, že jim umístění prvních přístrojů na povrch zabere o několik týdnů déle.

Mars zblízka nezkoumá jen InSight, v kráteru Gale vrtá do hornin rover Curiosity

Obrázek k článku:

Začátkem prosince se rover Curiosity nacházel v oblasti kráteru Gale označené jako Vera Rubin Ridge a konkrétně u šedé horniny pojmenované Highfield, která obsahuje bílé pruhy. Aby zjistili více o jejím složení zkoumali vědci na dálku tento útvar pomocí vrtáku a analytických přístrojů na palubě sondy. Přesto, že se Highfield podobá už dříve zkoumanému útvaru Inverness, vrtalo se do něj o poznání lépe.

Sonda InSight byla poprvé vyfotografována z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

6. a 11. prosince se podařilo orbitální sondě MRO vyfotit přistávací modul InSight na povrchu Marsu. Jde o první snímek sondy InSight z oběžné dráhy a finální potvrzení její pozice na Marsu. Doposud operátoři mise pouze odhadovali, kde přesně se v cílové oblasti na Marsu sonda nachází. Kromě samotného přistávacího modulu s vědeckým zařízením se podařilo ve snímcích z oběžné dráhy nalézt také tepelný štít a padák, které byly při přistání sondy odhozeny.

První záznam zvuku z Marsu: sonda InSight kromě focení a vrtání také nahrává vítr

Obrázek k článku:

Sonda InSight poslala na Zemi audiozáznam z povrchu Marsu, který obsahuje vibrace způsobené větrem vanoucím v místě přistání. Toto není přímo plánovaná funkcionalita, se kterou sonda k rudé planetě letěla, vědci však dokázali interpretovat posbíraná data a vznikla tak první nahrávka větru z Marsu. Vibrace způsobené větrem zachytily hned dva přístroje: seismometr a barometr. Jde o jedny z prvních dat o počasí, které bude sonda InSight v následujících měsících sbírat.

Chyba na sondě MRO způsobila chybnou detekci chemické sloučeniny na Marsu

Obrázek k článku:

Vědci zjistili, že jeden z přístrojů sondy MRO měřil chybně detekci určitých molekul na povrchu planety Mars. Konkrétně jde o detekci perchlorátu, který se podle naměřených výsledků zobrazoval v nějakém množství téměř všude. Při bližším pohledu však byl i na místech, která nedávala smysl, vědci tedy prověřili procesy zpracování dat a zjistili, že dochází k chybné interpretaci některých pixelů.

Snímky poslané z Marsu ukazují stav přístrojů sondy InSight i prostředí v oblasti Elysium Planitia

Obrázek k článku:

Po hladkém přistání na povrchu rudé planety se sonda InSight rozkoukává kolem a zkouší zařízení, kterými je vybavena. 4. listopadu dostala NASA z Marsu několik snímků, které ukazují stav přístrojů i prostředí, ve kterém se sonda nachází. Kromě kamery už řídící středisko mise dostává také data o tlaku vzduchu. V příštích týdnech budou postupně uváděna do provozu další zařízení.

Malé družice MarCO, které letěly se sondou InSight k Marsu, by ještě mohly letět k malé planetce

Obrázek k článku:

Spolu s přistávacím modulem InSight letěly k Marsu i dvě malé družice MarCO. Malé cubesaty se tak poprvé dostaly za oběžnou dráhu Země a potvrdily, že i takto malé a jednoduché sondy mohou mít využití v planetární vědě. Hlavním úkolem dvojice malých družic bylo poslat na Zemi data z přistání sondy InSight na Zemi, protože žádná z orbitálních sond u Marsu nebyla zrovna v dohledu. NASA nyní zvažuje prodloužení jejich mise a průlet kolem dalších objektů třeba v pásu asteroidů.

Sonda InSight měla štěstí, přistála ve vhodném prostředí, NASA ale neví, kde přesně se nachází

Obrázek k článku:

Po přistání modulu InSight na povrchu Marsu se vědci ihned pustili do zkoumání prostředí, ve kterém se sonda aktuálně nachází. Z prvních snímků to vypadá, že se nachází v kráteru zaplněném pískem a dalším materiálem. Zatím není zřejmé jak je kráter veliký ani hluboký, jsou to nicméně dobré zprávy pro sondu HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit chvění pocházející z nitra planety i z dopadu meteoritů.

Solární panely sondy InSight jsou rozvinuty, po úspěšném přistání přichází vědecká fáze mise

Obrázek k článku:

Operační středisko mise InSight dostalo od sondy signál, že solární panely jsou rozvinuté. Informace dorazila skrze orbitální sondu Mars Odyssey, když nad místem přistání přeletěla. Jde o důležitou fázi mise, protože sonda nyní může každý den dobíjet své baterie, které napájí její vědecké instrumenty.

Sonda InSight úspěšně přistála na Marsu, bude zkoumat nitro planety

Obrázek k článku:

V pondělí ve večerních hodinách přistála sonda InSight na povrchu planety Mars. Přistání na Marsu však nebylo nic jednoduchého, velké množství sond jej v minulosti nepřežilo. Operátoři misí k Marsu navíc po vstupu sondy do atmosféry ztrácí spojení a nemají informace o stavu přistávající sondy, mohou pouze čekat, zda se sonda ozve z povrchu při úspěšném přistání. To by měly změnit dvě drobné družice, které při přistání InSight kolem Marsu prolétly a poslaly na Zemi cenné informace.

Přistání sondy InSight na Marsu se blíží, jak bude probíhat?

Obrázek k článku:

Přistání sondy InSight na Marsu se blíží, do atmosféry vstoupí v pondělí 26. listopadu. Doposud nemohli operátoři se sondami během přistávacího manévru na Marsu, který většinou trvá kolem 6 minut, komunikovat. O výsledku se tak vždy dozvídali až po přistání v případě úspěchu a v případě neúspěchu bylo prostě ticho. Sonda InSight však bude komunikovat hned s několika dalšími zařízeními na oběžné dráze Marsu i na Zemi a bude tak poprvé možné sledovat její pohyb skrz atmosféru. Vzhledem ke vzdálenosti Marsu však nebude možné do přistávacího procesu zasáhnout, protože signál na Zemi letí několik minut.

NASA vybrala místo přistání roveru Mars 2020: kráter Jezero

Obrázek k článku:

Po výběru místa pro evropský rover v minulých týdnech, přišel na řadu také ten americký. Pro rover Mars 2020 vybrala NASA oblast se zajímavým geologickým složením i jménem: kráter Jezero. Kromě studia geologických útvarů na tomto místě a hledání známek života, by mohl rover také sbírat vzorky pro první cestu na Zemi. Příští rover NASA by měl podle plánu letět do vesmíru v červenci 2020 a kráter Jezero mu poskytne velmi zajímavé geologické prostředí.

Panel vědců vybral místo přistání pro evropský rover ExoMars

Obrázek k článku:

Při setkání vědců na Leicester University bylo vybráno nejvhodnější místo přistání pro evropskou misi na Mars. Rover ExoMars by měl podle doporučení odborníků v roce 2020 přistát v oblasti známé jako Oxia Planum. Prozatím jde nicméně stále pouze o doporučení odborníků, které ještě musí schválit evropská a ruská vesmírná agentura, které na misi spolupracují.

Rover Curiosity se po problémech s palubním počítačem vydal opět na cestu

Obrázek k článku:

V polovině září se u roveru Curiosity objevil problém s počítačem, kvůli kterému se neukládala vědecká a některá provozní data. Operátoři mise proto začátkem října přepnuli na záložní počítač Side-A, aby mohli ten chybový diagnostikovat. Rover nyní funguje bez problémů a během víkendu ujel asi 60 metrů, což navýšilo jeho celkovou vzdálenost ujetou na Marsu na více než 20 kilometrů.

Nad jednou z největších sopek na Marsu se objevil oblak, o erupci ale nejde

Obrázek k článku:

Od 13. září pozoruje evropská orbitální sonda Mars Express protáhlý bílý oblak formující se nad sopkou Arsia Mons. Nejde však o projev vulkanické aktivity, ale o krystaly ledu, které se dostaly do atmosféry ze svahů sopky. Oblak se táhne na západ od Arsia Mons neuvěřitelných 1 500 kilometrů, nejde však o nijak zvláštní jev - podobné oblaky byly pozorovány pravidelně každé tři roky od roku 2009.

Jedna z drobných sond MarCO poprvé vyfotila svůj cíl - planetu Mars

Obrázek k článku:

Jde o první fotografii Marsu pořízenou z cubesatu - drobné sondy o velikosti krabice od bot. Dvě sondy MarCO (Mars Cube One) doprovázejí po vlastní ose sondu třetí - InSight, která na Marsu přistane v listopadu. Cubesaty letí na Mars poprvé a mají ověřit, zda tak drobná zařízení přežijí meziplanetární cestu a mohou misím pomoci s doplňkovými přístroji. Konkrétně sondy MarCO mají zajistit spojení sond InSight se Zemí při průletu atmosférou Marsu.

Do roku 2024 chce SpaceX poslat na Mars 6 velkých lodí BFR, z toho dvě s posádkou

Obrázek k článku:

Na konferenci Mars Society Convention 2018 hovořil Paul Wooster, hlavní technik SpaceX pro vývoj technologií pro kolonizaci Marsu, ve svojí přednášce o plánech společnosti na kolonizaci Marsu. Potvrdil v nich první start lodi BFR k Marsu v roce 2022 a naznačil technologické postupy, které by první kolonisté mohli používat.

Sonda InSight se ozvala z cesty k Marsu, cesta zatím probíhá bez problémů

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Insight má za sebou půlku cesty k sousední planetě, na které by měla přistát 26. listopadu. 6. srpna překonala pomyslnou hranici půli cesty a při té příležitosti byly zkontrolovány všechny její přístroje - fungují tak, jak mají. 20. srpna za sebou měla sonda 277 milionů kilometrů a čekalo ji dalších 208 milionů. Po přistání bude nehybný modul InSight zkoumat nitro planety Mars.

Globální bouře na Marsu se už začíná uklidňovat, Opportunity však stále mlčí

Obrázek k článku:

Malý rover Opportunity byl naposledy v kontaktu se Zemí 10. července, poté bouře zahalila Slunce a solární panely roveru nemohou vyrábět dostatek energie. Podle vědců už dochází k uklidňování bouře - více prachu se usazuje na povrch než dostává do atmosféry. Operátoři mise tak nyní nedočkavě čekají, jestli Opportunity dokáže nabít své baterie, zahřát přístroje a zavolat na Zemi.

Podivný objekt na povrchu Marsu: chemická analýza ukázala, že jde o obyčejný kámen

Obrázek k článku:

V pondělí 13. července vyfotil rover Curiosity na povrchu Marsu podivný objekt. Svým vzhledem, barvou ani dalšími charakteristikami příliš nezapadal do svého okolí, a tak se začaly objevovat spekulace odkud pochází. Nešlo ani tak o to, že by šlo o známky doposud neznámé civilizace, operátoři mise se hlavně obávali, zda nemůže jít o kus materiálu, který by upadl z roveru - to by mohl být velký problém. Následná analýza naštěstí ukázala, že se jedná o obyčejný kámen.

Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou

Obrázek k článku:

Radarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního ledu, dávnou přítomnost vody, proudy vlhkého písku ve svazích a případně další nepřímé indicie.

Vědci pozorovali na Marsu protonovou polární záři

Obrázek k článku:

Polární záře vzniká, když energetické částice naráží v atmosféře na molekuly plynů, které díky tomu září ve svých typických barvách. Vědcům se nyní podařilo identifikovat nový typ polární záře na planetě Mars, místo energetických elektronů, které jsou většinou původcem polárních září, je způsobují protony. K tomuto závěru pomohla data posbíraná orbitální sondou MAVEN.

Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.

Airbus pracuje na konceptu roveru, který bude na Marsu sbírat vzorky hornin pro cestu na Zemi

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura ESA zadala společnosti Airbus zakázku za 5,2 milionů dolarů na to, aby přišla s konceptem roveru, který na Marsu posbírá vzorky hornin a následně je doručí zpět na Zemi. Airbus už pro ESA vyvíjí rover ExoMars a má s podobnou problematikou zkušenosti. Mise dopravující horniny z Marsu na Zemi bude výsledkem spolupráce ESA a NASA, která byla dohodnuta v dubnu tohoto roku.

Bouře na Marsu už zasáhla i rover Curiosity, obepíná teď celou planetu

Obrázek k článku:

V posledních týdnech je na Marsu bouřlivé počasí, objevila se masivní písečná bouře, která vynesla do atmosféry planety množství prachu, který se nyní šíří celou planetou. Globální bouře už obepíná celou planetu a kromě malého roveru Opportunity taky zasáhla i větší a novější Curiosity.

Písečná bouře na Marsu už pokrývá čtvrtinu povrchu planety

Obrázek k článku:

Poslední týden a půl se Marsem šíří jedna z nejhustějších pozorovaných písečných bouří. Aktuálně se rozprostírá nad 35 miliony čtverečních kilometrů, což odpovídá zhruba čtvrtině povrchu planety. Vědecké operace roveru Opportunity musely být pozastaveny, protože jeho solární panely díky zastřenému slunci nemohou generovat dostatečné množství energie. Bouře stále ještě sílí a lze očekávat, že zasáhne také region kde se nachází rover Curiosity.

Rozlehlá písečná bouře na Marsu pohltila rover Opportunity

Obrázek k článku:

Velká písečná bouře zuří v oblasti, kde se aktuálně nachází malý rover Opportunity. Jeho operace jsou na rozdíl od novějšího a většího roveru Curiosity závislé na energii ze solárních panelů, a tak nyní vyčkává až se opět vyjasní, vědecké operace jsou pozastaveny. Vědci doufají, že po písečné bouři na panelech nezůstane moc velká vrstva prachu, která by zabránila generování nové elektřiny. Rover Opportunity je na Marsu od roku 2004 a zažil už i větší bouře.

Rover Curiosity našel na Marsu pravěké organické sloučeniny a periodické zvyšování koncentrace metanu

Obrázek k článku:

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci, že planeta mohla kdysi dávno poskytovat podmínky vhodné k existenci života. Jde o organické molekuly zachované v sedimentárních horninách a také kolísající hodnoty metanu v dnešní atmosféře Marsu. Ani jeden z nálezů není přímým důkazem existence dávného života na Marsu, dále však podporují teorii, že sousední planeta ve své dávné historii mohla mít podmínky pro jeho existenci.

Průlet nad stokilometrovým kráterem Neukum na Marsu

Obrázek k článku:

Kráter Neukum se nachází na jižní polokouli Marsu a má v průměru 102 kilometrů. Animace vznikla z dat posbíraných kamerou s vysokým rozlišením na palubě evropské orbitální sondy Mars Express, která obíhá sousední planetu od roku 2003. Kráter je zajímavý svou geologickou rozmanitostí, výrazná je zejména oblast s tmavými dunami tvořené pískem, který je pravděpodobně výsledkem dávné sopečné činnosti a byl do kráteru navátý silnými větry.

Součástí mise Mars 2020 bude podle NASA také autonomní helikoptéra

Obrázek k článku:

NASA zvažovala vyslání robotické helikoptéry na rudou planetu už několik let a novou technologii také v JPL vyvíjela od roku 2013. Doposud však nebylo rozhodnuto, zda bude první demonstrace létajícího robota součástí nadcházející mise na povrch Marsu, roveru Mars 2020. Podle informací zveřejněných přímo na webu JPL (Jet Propulsion Laboratory) bylo rozhodnuto, že helikoptéra s dvěma vrtulemi bude součástí této mise.

NASA a ESA budou společně hledat cestu, jak přivést z Marsu vzorky hornin

Obrázek k článku:

26. dubna podepsaly Evropská a Americká vesmírná agentura dohodu o tom, že budou společně zkoumat možnosti, jak přivézt z Marsu horniny zpátky na Zemi. Obě agentury plánují v příštích letech poslat na Mars automatické rovery, které budou sbírat vzorky hornin z povrchu i pod ním. Tyto horniny budoucí mise vyzvedne z povrchu Marsu a následně dopraví na Zemi ke studiu. Tento výzkum doplní informace o Marsu posbírané dosavadním výzkumem přímo na Marsu a z jeho oběžné dráhy.

Drobné komunikační družice MarCO, které doprovázejí sondu InSight k Marsu, navázaly spojení se Zemí

Obrázek k článku:

NASA navázala spojení s malými cubesaty mise MarCO, které letí samostatně avšak po stejné trajektorii jako sonda Insight. Obě družice, pojmenované Wall-E a Eve, jsou v pořádku a míří k planetě Mars. Úkolem dvou malých sond bude při přistání sondy InSight na Marsu v listopadu přenášet komunikační signál zpátky na Zemi.

Vesmírná sonda InSight odstartovala úspěšně k Marsu. Bude zkoumat nitro planety a počasí

Obrázek k článku:

V sobotu 5. května odpoledne vyslala NASA novou robotickou sondu k planetě Mars. Jde o malý nehybný přistávací modul InSight, který bude mít za úkol sbírat informace o nitru Marsu. Sondu vynesla raketa Atlas V z Kalifornie společně s dalšími dvěma souputníky: dvěma malými komunikačními družicemi MarCO. Jde o misi která má mnohá prvenství: první podpovrchový průzkum Marsu, první cubesaty u jiné planety a také první meziplanetární start z Kalifornie.

Sonda Trace Gas Orbiter poslala první snímky z oběžné dráhy Marsu, zkoumá jeho atmosféru

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná sonda Trace Gas Orbiter, která je součástí širšího projektu ExoMars s ruskou vesmírnou agenturou, začala nedávno svou vědeckou misi. V únoru orbitální sonda vstoupila na svou finální oběžnou dráhu kolem planety Mars pomocí manévru, který využil tření v horních vrstvách atmosféry (aerobraking). Nyní obíhá planetu na téměř kruhové oběžné dráze jednou za 2 hodiny. 21. dubna začala rutinní vědecká mise, která zkoumá složení atmosféry planety a hledá původ metanu v atmosféře Marsu. 28. dubna poslala sonda první snímek z oběžné dráhy: pás mající na délku 40 kilometrů z Korolevova kráteru na severní polokouli.

ESA sestavila první model roveru ExoMars, bude sloužit k testování designu

Obrázek k článku:

Evropská vesmírná agentura sestavila první ze tří modelů roveru ExoMars. Jedná se o tzv. Structural Thermal Model, který bude sloužit k ověření designu. Projde důkladným vibračním i teplotním testováním, aby bylo zajištěno jeho přežití cesty vesmírem i správná funkcionalita na Marsu. ESA kromě toho sestaví ještě další dva rovery, jeden z nich skutečně poletí na Mars a další bude sloužit operátorům na Zemi jako reference, která bude použita při testování nových postupů a aktivit roveru na Marsu.

Sonda Mars Express dostane aktualizaci softwaru, která odvrátí její konec v příštím roce

Obrázek k článku:

Evropská orbitální sonda Mars Express obíhá planetu Mars už od roku 2003, po tak dlouhé době však dochází k opotřebování jejích zařízení, které podle operátorů při současném vytížení vydrží pouze do příštího roku. Jde hlavně o gyroskopy, které pomáhají s orientací sondy, která je podstatná pro pozorování povrchu planety a namíření antény pro spojení se Zemí. Nový software umožní šetrnější používání gyroskopů a prodloužení jejich životnosti, aby mohla sonda Mars Express fungovat i po roce 2019.

NASA zvažuje vyslání malé robotické helikoptéry na Mars s misí Mars 2020

Obrázek k článku:

Již brzy (nejpozději v květnu) by mělo přijít rozhodnutí NASA, zda s roverem MARS 2020 vyslat na sousední planetu také robotickou helikoptéru. Mezitím inženýři testují prototyp, na kterém by měl být založený finální design této atmosférické sondy. Šlo by o první použití robotické sondy, která létá v atmosféře jiné planety. Samotný rover Mars 2020 už vstoupil do fáze sestavení a testování, která předchází přípravě na samotný start do vesmíru, ten je plánován na červenec 2020.

Proleťte se nad pestrým údolím Mawrth Vallis na Marsu, mohl by v něm jezdit rover ExoMars

Evropská vesmírná sonda Mars Express pořídila snímky kanálu Mawrth Vallis z oběžné dráhy planety Mars. Sestavené do videa ukazují průlet nad údolím, které má délku asi 600 kilometrů a hloubku až dva kilometry. Tato oblast byla tvarována vodou v dávných dobách, kdy planeta Mars měla hustější atmosféru. Pro svou geologickou atraktivitu bylo toto místo zvažováno pro přistání roveru Curiosity a uvažuje se o něm jako o kandidátském místě pro misi Mars 2020 i evropskou ExoMars.

Pohlednice z Marsu: Pohyby písku na svazích Marsu z oběžné dráhy

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) kontinuálně pozoruje z oběžné dráhy Marsu její povrch už od roku 2006 a na Zemi do dnešního dne posílá nádherné snímky. Mezi nimi i tento z prosince 2017, na kterém jsou zachyceny tmavé pruhy způsobené sesuvem prachu nebo písku ve svahu. Podobných útvarů už sonda MRO zachytila více, co je způsobuje ale zatím není zcela zřejmé, vědci se domnívají, že by je mohlo spouštět náhlé zahřátí povrchu, existují však i jiné teorie.

Společně s přistávacím modulem InSight letos poletí k Marsu dvě další družice

Obrázek k článku:

Přistávací modul InSight dorazil v minulém týdnu do Kalifornie před svým startem do vesmíru 5. května tohoto roku. Odložená mise z roku 2016 má za cíl zkoumat nitro rudé planety, její počasí a také vyzkoušet několik nových technologií, včetně malých komunikačních satelitů MarCO, které budou misi doprovázet. Robotickou sondu nyní čekají ještě poslední testy a natankování palivem než bude nasazena na raketu Atlas V, která ji v květnu vynese do vesmíru.

Evropská orbitální sonda Trace Gas Orbiter dokončila manévry při vstupu na oběžnou dráhu Marsu

Obrázek k článku:

Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) dorazila k planetě Mars už v říjnu roku 2016. Tehdy však vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, která ji sice přibližovala až na 200 kilometrů, ale v nejvzdálenějším bodě se nacházela až 98 000 kilometrů od povrchu. Za pomoci tření v horní vrstvě atmosféry potom sonda postupně každé 4 dny zpomalovala a korigovala svou oběžnou dráhu na současnou eliptickou.

Meteorit z Marsu se vrátí s misí Mars 2020 zpátky na svou rodnou planetu

Obrázek k článku:

Úlomek meteoritu známý jako Sayh al Uhaymir 008 (SaU008) se vrátí s příštím roverem NASA na Mars. Nejde o žádnou nostalgii nebo zbytečné gesto, meteorit poslouží jako kalibrační vzorek pro instrument SHERLOC na roveru, který bude mít za úkol zkoumat geologii rudé planety a hledat známky dávného života. Mise Mars 2020 pošle na sousední planety rover podobný Curiosity, bude však mít nové vědecké instrumenty.

Rover Curiosity narazil na Marsu na horniny podivného tvaru, vědci zatím neumí vysvětlit jejich původ

Obrázek k článku:

NASA 4. ledna zveřejnila na sociálních sítích přidružených k misi Mars Science Laboratory snímek, který zobrazuje horniny podivného tvaru a zatím neznámého původu. Snímek byl pořízen roverem Curiosity v oblasti známé jako Hřeben Very Rubinové (Vera Rubin Ridge), pojmenovaný podle astronomky, jejíž pozorování vedly k objevu temné hmoty. Kamenné útvary byly nejprve zachyceny při autonomním zkoumání a následně se k nim na příkaz operátorů mise rover vrátil, aby pořídil detailnější fotografie a provedl chemickou analýzu vzorků.

Americký prezident dal NASA za úkol přistát na Měsíci a pokračovat dál do sluneční soustavy

Obrázek k článku:

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí dekret, kterým dává NASA za úkol zaměřit se opět na cesty na Měsíc a dál do vesmíru. Tentokrát však nejde o pouhou návštěvu Měsíce, jako tomu bylo před 45 lety, kdy na Měsíc vstoupil poslední člověk, ale USA tam mají zůstat, tedy vybudovat stálou přítomnost. Zároveň nemá jít o poslední cíl, ale pouze o vstupní bránu do sluneční soustavy, ve stejném dekretu dostává NASA za úkol dostat lidi až na Mars.

Nový rover na Marsu bude stavět na úspěších mise Curiosity, bude však mít jiné cíle

Obrázek k článku:

Příští rover NASA, který poletí na Mars zatím ještě nemá jméno, jeho mise však dostává stále jasnější obrysy. Zatím pojmenovaný Mars 2020 by měl za dva roky letět k rudé planetě a bude se velmi podobat svému předchůdci - Curiosity. Jeho úkolem však bude mimo jiné sbírat vzorky hornin, které by se měly časem dostat na Zemi a také hledat známky života odlišným způsobem. Pomoci by mu k tomu měly nové přístroje na palubě a také zkušenosti předchozích misí.

NASA oznámila svou spoluúčast na japonské misi k měsícům Marsu

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že se bude spolupodílet na japonské misi Martian Moons Exploration, jejímž cílem bude přinést na Zemi vzorky hornin z měsíce Marsu Phobos. Spoluúčast americké agentury bude prostřednictvím jednoho ze sedmi instrumentů na robotické sondě, která přistane na větším ze dvou měsíců Marsu. Půjde o spektrograf analyzující neutrony a gamma záření, který má vědcům pomoci zjistit kdy a jak se měsíce Marsu zformovaly.

Operátoři mise Curiosity hledají nové cesty jak po závadě obnovit vrtání do hornin

Obrázek k článku:

Rover Curiosity využil svou vrtačku na Marsu celkem 15x, naposledy ale v prosinci 2016, kdy operátoři detekovali problém s mechanismem vrtáku na robotickém rameni a od té doby raději do hornin nevrtají. Nechtěné chování tohoto zařízení bylo několik měsíců analyzováno a byla hledána náprava, která by umožnila opět vrtat do hornin a sbírat vzorky. Aktuálně to vypadá, že by operátoři měli mít jasno, co problém způsobilo a mají připravené řešení.

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

Obrázek k článku:

Magnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety (magnetotail), který se působením slunečního větru odchyluje o celých 45 stupňů od původně předpokládaného směru.

Povrch měsíců Marsu by mohl být elektricky nabitý od solárních větrů

Obrázek k článku:

Silné sluneční erupce by mohly nabíjet některé oblasti na povrchu měsíců Marsu až na 100 voltů, ukazuje to studie publikovaná v magazínu Advances in Space Research 3. října. Podobný náboj by tak mohl ovlivnit elektroniku automatických sond nebo dokonce astronautů, kteří by s těchto měsíců zkoumali rudou planetu.

NASA zvažuje nukleární pohon pro vesmírnou loď, která má letět k Marsu

Obrázek k článku:

Americká vesmírná agentura NASA zkoumá možnosti jak dopravit náklad a posádku k Marsu při budoucích misích. Aktuální pohony vesmírných lodí mají jen omezené možnosti a cesta je dlouhá, je tedy na místě uvažovat o nových způsobech, nových možnostech. Jednou z takových možností je nukleární pohon, který by byl úspornější než chemické motory a výkonnější než motory iontové. Agentura tak spojila síly se společností BWX Technologies (BWXT) a jejich společným cílem je vyvinout zcela nové nukleární reaktory, které by poháněly vesmírné lodi cestující k Marsu.

Rover Curiosity našel na Marsu dusík v biologicky použitelné formě

Obrázek k článku:

V laboratoři, která se ukrývá v útrobách tunového roveru, objevili vědci dusičnany, sloučeninu, která v sobě váže dusík takovým způsobem, že jej některé biologické organismy mohou využít pro svůj metabolismus. Dusík je v organismech na Zemi také nedílnou součástí DNA a RNA. Toto není možné s atmosférickým dusíkem N2, kde je vazba mezi oběma atomy příliš silná, aby reagovala v chemických reakcích.

Ztracený přistávací modul Beagle-2 byl po deseti letech nalezen na povrchu Marsu

Obrázek k článku:

V roce 2003 se modul Beagle-2 svezl s evropskou orbitální sondou Mars Express k rudé planetě. 19. prosince se Beagle-2 oddělil od své mateřské sondy a vydal se na šestidenní cestu na povrch Marsu (bylo plánováno vánoční přistání). Po vstupu do atmosféry však nebylo po přistávacím modulu ani vidu, ani slechu, vědci tak nevěděli, co způsobilo problémy, nebo zda Beagle-2 vůbec přistál na povrchu. Od té doby se už více než deset let vědci pokouší modul najít na snímcích pořízených některou z orbitálních sond, které kolem Marsu krouží. A povedlo se, přispěly k tomu data z americké sondy MRO.

Rover Curiosity našel na Marsu metan - výsledek aktivních geologických nebo biologických procesů

Obrázek k článku:

Metan je uhlovodík, který na Zemi většinou vzniká jako důsledek biologických reakcí, pouze asi dvacetina metanu v atmosféře naší planety vzniká jiným způsobem. Detekce metanu na Marsu tedy vědce velmi zajímá, podařilo se jim naměřit stopy metanu už dříve, při pozorováních ze Země nebo z oběžné dráhy, nyní však mají poprvé data přímo z povrchu a podle všeho to vypadá, že koncentrace metanu jsou velmi kolísavé. Vědci z toho usuzují, že metan tedy musí vznikat aktivními procesy, které na Marsu probíhají právě teď, o konkrétních reakcích, které by vedly ke vzniku metanu, však zatím můžeme pouze spekulovat.

Geologický průzkum Marsu pokračuje, Curiosity je u Alexander Hills

Obrázek k článku:

Ne, rover Curiosity nevjel do marsovských hor, Alexanderovy kopce je pouze název geologického útvaru, ke kterému se vozítko přiblížilo koncem listopadu. Jde o výchoz geologické vrstvy, kde se na povrch dostává skála jinde ukrytá pod všudypřítomným pískem. Curiosity bude v následujících dnech svými přístroji zkoumat složení těchto hornin, vybrány jsou tři objekty Aztec, Agate Hill a Cajon. Rover je na cestě do středu kráteru Gale, kde se nachází hora Mt. Sharp. Oblast, ve které se Curiosity nachází byla podle předchozích nálezů roveru před miliony let dnem řeky nebo jezera.

V neděli večer proletí velmi blízko kolem Marsu kometa, observatoře i rovery jsou v pozoru

V neděli 19. října večer proletí kolem planety Mars kometa Siding Spring (C/2013 A1). Na tuto událost se připravují vesmírné sondy na oběžné dráze Marsu, rovery na jeho povrchu a také observatoře na Zemi a její oběžné dráze. Kometa totiž proletí velmi blízko Marsu, přiblíží se až na vzdálenost 140 tisíc kilometrů, to je méně než desetina nejbližšího průletu komety kolem Země. Navíc kometa Siding Spring podle astronomů ještě nikdy nebyla ve vnitřní části sluneční soustavy a má s sebou přinést nové informace o okraji sluneční soustavy a jejím počátku.

Nově příchozí indická orbitální sonda pořizuje první snímky rudé planety

Indům se jako prvním podařilo hned napoprvé úspěšně doletět k Marsu. Pravda, jejich sonda Mangalyaan (někdy také MOM - Mars Orbiter Mission) zůstává na oběžné dráze a nepřistává na povrchu, tím se její úkol značně zjednodušuje, protože vstup do atmosféry cizí planety je často kámen úrazu celé mise, jen se zeptejte Rusů. Nepovedených ruských, evropských a v menší míře také amerických misí na Mars je plno, Mars je ale příliš lákavým cílem na to, aby se lidstvo vzdalo. Indové tak ukazují, že to jde. Hned napoprvé a celkem levně.

Aktualizováno: Vesmírná sonda MAVEN dnes vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

Obrázek k článku:

Po deseti měsících letu dnes úspěšně dorazila vesmírná sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) ke svému cíli. Vstoupila na eliptickou oběžnou dráhu za pomoci třicetiminutového zážehu, který ji zpomalil natolik, aby mohla být zachycena gravitací Marsu. Úkolem této orbitální sondy bude zkoumat vrchní vrstvy atmosféry planety. Vědci věří, že s novými daty zjistí více o tom, jak přišla rudá planeta o svou atmosféru, které v dávné historii umožňovala existenci kapalné vody na jejím povrchu.

Opportunity má problémy se svým operačním systémem, operátoři chtějí vozítku zformátovat paměť

Obrázek k článku:

Stále častější problémy s během softwaru, který ovládá robotické vozítko Opportunity na Marsu, vedou operátory mise z JPL k nutnosti jej na dálku zformátovat. Opportunity funguje už více než deset let a jeho paměť už není co bývala, na disku se vyskytují poškozená místa, která jsou podle vědců příčinou častých automatických restartů. Jen za poslední měsíc došlo k 12 automatickým restartům, které zdržují výzkumnou práci Opportunity.

Rover Opportunity drží nový rekord v ujeté vzdálenosti mimo planetu Zemi

Obrázek k článku:

Během deseti let strávených na Marsu dokázalo robotické vozítko Opportunity ujet úctyhodných 40 kilometrů. Z původní několikaměsíční mise se díky výdrži roveru stala dlouhá cesta na několik let a Opportunity ještě pořád pracuje a posílá nové snímky z povrchu Marsu. Dosavadní rekord držel sovětský rover Lunochod 2, který na Měsíci urazil v 70. letech 39 kilometrů.

Spojené arabské emiráty chtějí do 7 let vyslat robotickou sondu na Mars

Obrázek k článku:

Podle vládního vyjádření založí Spojené arabské emiráty (UAE) vlastní vesmírnou agenturu, která bude koordinovat rozvoj vesmírného průmyslu země. Společnosti z UAE už operují několika družicemi na oběžné dráze (Al-Yah Satellite Communications, Thuraya Satellite Telecommunications, Dubai Sat) a investice do vesmírného průmyslu už měly překročit 5 miliard dolarů. Dlouhodobým cílem nově vzniklé vesmírné agentury je vypuštění automatické družice k Marsu v roce 2021 a oslaví tak 50 let od vzniku UAE.

VIDEO: Rover Curiosity pozoroval na obloze Marsu nevídanou podívanou

Obrázek k článku:

Prvního srpna si dva měsíce planety Mars přichystaly podívanou pro největšího obyvatele rudé planety, rover Curiosity. Větší z měsíců, Phobos, proletěl mezi planetou a vzdálenějším menším měsícem Deimos. Curiosity si tuto nebeskou podívanou nemohl nechat ujít a namířil k nebi své kamery, se kterými pořídil během necelé minuty přes 40 snímků. Video poskládané z těchto snímků můžete vidět níže.

Oblaka zmrzlé vody na Marsu jsou klíčem k neprozkoumanému termálnímu rytmu planety

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo s pomocí dat z orbitální sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistit, že teplota v atmosféře Marsu stoupá a klesá hned dvakrát během jednoho dne. Jedno teplotní maximum nastává bez velkého překvapení v poledne, o půlnoci ale přichází další. S pomocí počítačových modelů vědci přišli na to, že za tímto efektem stojí lehká oblaka vodního ledu, která se vyskytují ve výškách mezi deseti a třiceti kilometry v rovníkové oblasti.

Rover Opportunity narazil na Marsu na kámen, který potvrzuje mokrou historii rudé planety

Obrázek k článku:

Malý rover Opportunity brázdí povrch Marsu už téměř neuvěřitelných deset let. Přestože na planetě už operuje jeho mnohem větší nástupce Curiosity, má Opportunity pořád co nabídnout. Zatím posledním objevem je jílovitý kámen přezdívaný Esperance, který měl podle analýzy projít obdobím, kdy byl v dlouhodobém kontaktu s vodou. Objev potvrzuje pozorování roveru Curiosity, který narazil na podobné minerály v kráteru Gale.

Téměř 80 tisíc zájemců se přihlásilo na jednosměrnou cestu na Mars

Obrázek k článku:

Za pouhé dva týdny se přihlásilo 78 tisíc zájemců o projekt kolonizace Marsu, který vyhlásila holandská společnost Mars One. V rámci tohoto projektu by měla v roce 2022 začít výstavba trvalé kolonie na rudé planetě, jejíž obyvatelé se stanou na trvalo marťany. Část financí pro tento projekt hodlá Mars One získat prostřednictvím reality show, která bude celý projekt provázet. Do konce srpna, kdy končí přihlašovací fáze, očekává společnost Mars One až půl milionu zájemců o jednosměrnou cestu na Mars.

ESA podepsala dohodu o spolupráci s Ruskem při cestě k Marsu, je to dobrý nápad?

Obrázek k článku:

Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?

Rover Curiosity zanalyzoval odebrané vzorky, hornina vznikla ve sladké vodě

Obrázek k článku:

Nálezy roveru Curiosity a dalších sond, které planetu Mars zkoumají, stále více napovídají tomu, že na planetě kdysi existovaly podmínky vhodné pro život. Posledním kouskem do miliony let staré skládačky je jílovitá hornina, kterou Curiosity analyzuje ve svých útrobách a která podle NASA vznikla v neutrální nebo mírně zásadité vodě.

Nově objevená kometa by příští rok mohla rozzářit oblohu, nikoliv však na Zemi

Podle australského astronoma Roberta McNaughta se kometa C/2013 A1 přiblíží k Marsu natolik, že by ji mohl pozorovat i rover Curiosity, který tam aktuálně provádí geologický výzkum. C/2013 A1 (nebo také Siding Spring podle observatoře, kde objevital pracuje) je kometa známá teprve od začátku letošního ledna, kdy se ji McNaughtovi podařilo objevit ve vzdálenosti 7,2 AU od Slunce v souhvězdí Zajíce.

Curiosity potvrzuje posbírání vzorků sedimentační horniny, připravuje se na jejich analýzu

Obrázek k článku:

Curiosity je první sonda, která získala vzorky hornin zevnitř, když 8. února vyvrtala asi 6 centimetrů hlubokou díru do sedimentační skály pojmenované John Klein. Vzorky z této díry pak byly odebrány a následně 20. února zachyceny na snímku pro potvrzení, že vše proběhlo podle plánu.

Rover Curiosity vrtá do hornin na Marsu a zkoumá jejich složení zevnitř

Obrázek k článku:

Robotický rover Curiosity se pustil do další fáze geologického průzkumu Marsu, zkoumá složení hornin zevnitř, za pomocí vrtacího zařízení na svém robotickém rameni. Při vrtání 6,5 centimetrů do hloubky rudé horniny se objevila šedá hmota, kterou teď budou vědci v příštích týdnech analyzovat. Vědci z NASA také zároveň zkouší limity samotné sondy, která co chvíli provádí nějaký historicky první úkon, stejně jako toto první vrtání do kamene na Marsu za účelem posbírání vzorků k analýze.

Curiosity se na Marsu nachází na dně řeky vyschlé miliardy let

Obrázek k článku:

Roveru Curiosity se na Marsu podařilo narazit na oblast, která nese známky tekoucí vody staré miliardy let. Vědci se nyní nemohou dočkat až robot natáhne své robotické rameno vybavené vrtačkou a podívají se na složení minerálů, které se v oblasti nacházejí. Po odebrání vzorků minerálů, které byly kdysi vystavené tekoucí vodě, provede robot jejich detailní chemickou analýzu.

Vědci zkoumají meteorit z Marsu, který obsahuje neobvyklé množství vody

Obrázek k článku:

Vědecký tým vedený Carlem Ageem analyzuje meteorit, který podle nich obsahuje až 10x větší množství vody než je u těchto kamenů obvyklé. Meteorit NWA 7034 byl nalezen v roce 2011 v západní části Sahary a podle vědců je starý něco přes dvě miliardy let. Kámen má pocházet z Marsu, který v té době nacházel na počátku svého posledního geologického období, amazonian.

Rover Curiosity něco objevil, NASA ale nechce říct co, dokud nebudou výsledky potvrzené

Obrázek k článku:

John Grotzinger, vedoucí vědecký pracovník mise Curiosity, v rozhovoru pro americké rádio NPR uvedl, že rover udělal objev, který se vepíše do dějin. "Získaná data vypadají.. velmi dobře.", uvedl Grotzinger v interview pro stanici. NASA ani sám Grotzinger však víc zveřejnit zatím nehodlají, chtějí totiž vše nejprve důkladně ověřit.

Radiace na povrchu Marsu je nižší než ve vesmíru, atmosféra zřejmě chrání povrch planety

Rover Curiosity na Marsu měří mimo jiné také radiaci, soustředí se na 26 jejích různých druhů a zkoumá jak nebezpečné prostředí na planetě panuje pro případné lidské návštěvníky. Vědci za pomoci dat z instrumentu RAD (Radiation Assessment Detector), zjistili, že úroveň radiace přímo souvisí s proměnlivou hustotou atmosféry. Přesto, že atmosféra Marsu je velmi tenká oproti Zemi, čím hustější atmosféra, tím více radiace zvládne blokovat. Rozdíl je patrný při porovnání s měřeními, která sonda posbírala po cestě k rudé planetě, radiace na povrchu Marsu je zhruba poloviční.

Co dělá Curiosity na Marsu? Stovky ujetých metrů a analýza hornin

Obrázek k článku:

Pojízdná laboratoř Curiosity je na Marsu už přes 70 solů (den na Marsu, 24 hodin 40 minut), za tu dobu stihla vyzkoušet všechno své zařízení a urazit půl kilometru. Aktuálně má namířeno do oblasti Glenelg, kde se setkávají tři různé geologické masy a kde vědci doufají, že najdou zajímavé cíle ke zkoumání. Během své cesty rover Curiosity postupně zkoumá své okolí, naposledy pozřel kus kamene, aby zjistil jeho složení.

Rover Curiosity se zřejmě nachází v místě, kde kdysi tekla voda

Obrázek k článku:

Odkrytá část vrstvy, kterou pojízdná laboratoř Curiosity prozkoumala, naznačuje, že toto místo bylo dříve vystaveno tekoucí vodě. Alespoň tak si vědci z NASA vysvětlují zaoblené tvary kamenů, které nápadně připomínají kamínky co najdete v řekách a potocích na Zemi.

Vesmírná sonda MAVEN, která za rok poletí k Marsu, jde do poslední fáze vývoje před odletem

Obrázek k článku:

Mise MAVEN, která bude mít za úkol zkoumat atmosféru planety Mars, přešla do další fáze svého vývoje, když NASA 10. září rozhodla o splnění všech předem daných požadavků. Tzv. Key Decision Point-D (klíčový bod rozhodnutí) ve skutečnosti znamená, že by se měla kostra sondy, vědecké přístroje a pohon sestavit dohromady a připravit k odletu na Mars, který je plánován na příští rok. Vývoj sondy MAVEN, včetně jejích vědeckých přístrojů zatím probíhá přesně podle plánu a vše by se mělo stihnout do odletu v listopadu 2013.

Rover Opportunity poslal z Marsu snímky doposud neznámých geologických útvarů

Obrázek k článku:

Jedna z fotografií, které poslal rover Opportunity z Marsu zpátky na Zemi, vědce zaujala, našli na ní totiž něco, co zatím nedokážou jednoznačně vysvětlit. Jde o malé sférické objekty, rozeseté po výchozu vrstvy nazvaném Kirkwood a rover Opportunity měl možnost je detailně prozkoumat.

Orbitální sonda MRO zachytila na jižním pólu Marsu sníh ze suchého ledu

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která krouží kolem planety Mars, dala vědcům zatím nejlepší evidenci o tom, že na Marsu sněží. Nejedná se však o sníh jako ten, který známe ze Země, jde o tzv. suchý led, tedy zmrzlý oxid uhličitý, který se v teplejší atmosféře Země vyskytuje v plynném skupenství.

Video z JPL: Jak si vede Curiosity po přistání na Marsu a co všechno už rover zvládl?

Obrázek k článku:

Curiosity už je na Marsu pár týdnů a za první soly (dny na planetě Mars) rover zvládl udělat hned několik prvenství na rudé planetě. Patří k nim první pohyb laboratoře s radioisotopickým pohonem nebo také střelba laseru a následná analýza materiálu. V následujícím videu si můžete prohlédnout, co už rover Curiosity zvládl a co ho v nejbližších dnech čeká.

Přistávací modul InSight bude od listopadu 2018 vrtat pod povrch Marsu

Obrázek k článku:

NASA vybrala do svého programu relativně méně nákladných vesmírných misi InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) v roce 2012. Cílem mise bude zkoumání nitra a geologické aktivity na Marsu pomocí malé přistávací sondy. InSight bude měřit seizmickou aktivitu v nitru Marsu, kromě toho se také zaměří na jádro planety, jeho velikost, konzistenci a množství tepla, které vydává.

Curiosity poprvé vidí své vlastní stopy, první testovací jízda dopadla dobře

Obrázek k článku:

Vědci z NASA v úterý oznámili, že rover Curiosity úspěšně urazil své první metry a ověřili si tak, že je schopný pohybu tak, jak bylo plánováno. Posledních 14 dní vědci postupně probouzejí jednotlivé části pojízdné laboratoře a kontrolují, zda je po půl roku trvající cestě vesmírem vše v pořádku. Zatím jedinou vadou, kterou našli je porucha na zařízení pro sledování větru, tento problém by však neměl ovlivnit zbytek funkcí roveru nebo misi jako celek.

Během středy si Curiosity poprvé vyzkouší pohyb kupředu, popojede 3 metry

První krůčky Curiosity povedou asi 3 metry kupředu, operátoři NASA mají ve středu v plánu vyzkoušet schopnost roveru pohybovat se a navigovat v kráteru Gale. Doposud robotický rover zkoušel pouze otáčet šesticí svých kol na místě a postupně zapíná svá vědecká zařízení. Kromě senzoru na detekci větru se zdá jsou všechny přístroje v pořádku a připraveny ke sbírání informací o rudé planetě.

Curiosity má při svém zkoumání kráteru Gale první konkrétní cíl, oblast Glenelg

Kráter Gale byl pro robotický průzkum vybrán kvůli své geologické rozmanitosti, která by měla zprostředkovat náhled do minulosti planety. Rover Curiosity se už probudil po dlouhé cestě, vyzkoušel zda mu fungují všechny přístroje a mezitím vědci v NASA vymýšleli, kam jej pošlou jako první. Tou destinací je Glenelg, oblast vzdálená asi 400 metrů od místa přistání, kde se protínají tři různé geologické vrstvy.

Curiosity je uprostřed kráteru Gale, první snímky ukazují, kde se rover nachází

Obrázek k článku:

Pojízdná laboratoř Curiosity úspěšně přistála na předem určeném místě na Marsu a tato zpráva obletěla celý svět. Tedy hlavně Zemi. A co bude dál? Autonomní rover teď bude s pomocí celého vějíře přístrojů zkoumat geologii ve svém okolí, a tím je pro něj kráter Gale. Na prvních snímcích, které poslala sonda zpátky na Zemi je vidět prostředí, ve kterém se nachází.

Rover Curiosity úspěšně přistál na povrchu Marsu, začínají dva roky zkoumání jeho geologie

NASA potvrdila úspěšné přistání robotického vozítka Curiosity na planetě Mars, na pláni Aeolis Palus v kráteru Gale. Přistání proběhlo podle plánu v 7:31 středoevropského času a podle všeho je vozítko i jeho přístroje v pořádku a vše je připraveno na začátek mise. Během následujících dní se bude rover postupně probouzet a aktivovat jednotlivé přístroje na své palubě.

Curiosity je pouhý den od přistání na Marsu, nastává kritická fáze mise

Obrázek k článku:

Mars Science Laboratory je mise, která bude s pomocí roveru Curiosity zkoumat geologickou historii Marsu. Od svého startu v listopadu 2011 je rover na cestě k rudé planetě, za necelý den by však měla začít nejtěžší fáze celé mise - přistání v kráteru Gale.

Mars Odyssey nakonec stihne přeposlat signály z přistání Curiosity na Zemi

Obrázek k článku:

Přesto, že je teď orbitální sonda Mars Odyssey nejdéle sloužícím přístrojem na Marsu, je jediná, která dokáže přenášet signál z přistání sondy Curiosity přímo na Zemi. Evropský Mars Express a americká sonda MRO, které také obíhají rudou planetu, data vždy nejprve uloží k sobě a pak teprve pošlou k Zemi. Curiosity - nejnovější, nejsofistikovanější a největší rover, který kdy na Marsu přistál - by měl dosednout na povrch 6. srpna.

Kvůli poruše sondy Mars Odyssey může mít NASA problém komunikovat s Curiosity při přistání

Obrázek k článku:

6. srpna by měl nadejít den, kdy na Marsu přistane nový robotický průzkumník NASA, který bude pátrat po geologické a případně i biologické historii Marsu. Přistání měla pozorovat sonda Mars Odyssey, která měla NASA zároveň zprostředkovat komunikaci při přistání, bohužel Mars Odyssey v posledních týdnech nemá zrovna své dny a kvůli poruchám se několikrát přepnula do bezpečnostního režimu, v důsledku toho dnes není na vhodné oběžné dráze pro komunikaci s Curiosity při přistání.

Komise vybrala šest členů posádky, kteří si na Havaji vyzkouší stravu při letu na Mars

Z více než 700 přihlášek vybrala porota na University of Hawaii šest jedinců, kteří se zúčastní simulované mise na Mars HI-SEAS (Hawaii Space Exploration Analog and Simulation). Začátkem příštího roku se tým přesune do opuštěné oblasti lávových polí na Havaji, kde budou po 4 měsíce simulovat cestu na rudou planetu. Hlavním cílem mise HI-SEAS je otestovat stravování posádky, vedlejší úkol potom bude mít každý z členů posádky jiný.

Více vody pro Mars! Vědci se domnívají, že v jeho nitru se nachází množství vody podobně jako u Země

Obrázek k článku:

Doposud byla Země jedinou planetou, u které vědci věděli o zásobách vody v jejím nitru. Po analýze několika meteoritů pocházejících z Marsu se nyní vědci domnívají, že také rudá planeta obsahuje ve svém nitru vodu, a to ve výrazně větším množstvím než se doposud odhadovalo.

Orbitální sonda Mars Odyssey je po několika dnech v bezpečnostním režimu opět funkční

V sobotu 16. června se sonda Mars Odyssey přepnula zpět do standardního módu poté, co byla uvedena do zvláštního módu kvůli poruše na jednom z gyroskopů. Operátoři problém vyřešili zapojením náhradního zařízení, které sondě pomáhá s určením její pozice. Co se vlastně stalo je, že po detekci závady se sonda nasměřovala k Zemi místo k Marsu, teď došlo k opětovnému nasměřování k Marsu.

Orbitální sonda Mars Odyssey se po detekci chyby přepnula do pohotovostního módu

Vesmírná sonda NASA kroužící kolem Marsu už více než deset let se v pátek automaticky přepnula do pohotovostního módu, když detekovala na jednom ze svých systémů nestandardní chování. Mars Odyssey je nejdéle fungujícím zařízením na Marsu vůbec, její primární mise skončila už v roce 2004, doposud však přispívá k odhalování tajemství rudé planety. Závada byla detekována na jednom z gyroskopů, které zajišťují orientaci plavidla ve vesmíru. Operátoři NASA jsou nyní se sondou v kontaktu a rozhodují se jak se situací naloží.

Nová mise NASA k Marsu už má k dispozici nové megnetometry

Obrázek k článku:

Vědci a inženýři v NASA Goddard Space Flight Center vyvinuli magnetometry, které budou umístěny na palubě sondy MAVEN (Mars Atmosphere And Volatile EvolutioN ), která by měla od příštího roku zkoumat atmosféru Marsu. Nově vyvinutá zařízení teď byla poslána k implementaci do University of California at Berkeley Space Sciences Laboratory. Magnetické senzory budou umístěny na okraji solární panelů sondy, aby byly co nejdále od těla družice a v ní generovaných magnetických polí.

Rover Opportunity přežil už pátou zimu na Marsu a opět se vydává na cestu

Obrázek k článku:

Robotický rover Opportunity se 8. května poprvé od loňských Vánoc pohnul, před 17 týdny se usadil na zimovišti přezdívaném Greeley Haven, kde přečkal nízkou sluneční aktivitu, která doprovází zimu na jižní polokouli. Potvrzení o posunutí Opportunity o asi 3,5 metru dostali operátoři v JPL přes sondu Mars Odyssey v úterý večer.

ESA a Roskosmos do konce roku podepíší dohodu o spolupráci na misi ExoMars

Obrázek k článku:

Na jednání 6. dubna se evropská a ruská strana dohodly na spolupráci při následující evropské misi k rudé planetě. ExoMars v sobě ukrývá hned dvě mise k Marsu, v roce 2016 a 2018, kdy v první části by měla k Marsu doletět orbitální sonda Trace Gas Orbiter a malý přistávací modul, a ve fázi druhé hlavní část mise, evropské robotické vozítko.

Indie plánuje za rok poslat družici k Marsu, stane se třetí zemí, která to do dokáže?

Obrázek k článku:

Indická vesmírná agentura ISRO plánuje příští rok vyslat k Marsu svou první meziplanetární sondu. Původně se očekávalo, že tato mise proběhne později, v roce 2016 nebo dokonce 2018, výrazné navýšení rozpočtu pro vesmírný výzkum indickou vládu v roce 2009 ale přispělo k urychlení přípravy mise. Aktuálně je její start plánovaný na listopad 2013 s příletem k Marsu v září 2014.

Nový rover Curiosity na cestě k Marsu změnil kurz a zkontroloval funkčnost přístrojů

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda, která v rámci mise Mars Science Laboratory veze rover Curiosity na sousední planetu je zhruba v polovině své cesty. Pomocí trysek upravila svůj kurz, aby v srpnu dorazila na předem určené místo. Minulý týden také proběhl první test přístrojů na palubě Curiosity od startu mise v listopadu, dopadl dobře a všechny přístroje jsou připraveny pro získávání nových informací o současnosti i minulosti Marsu. Ve druhé ze šesti plánovaných korekcí na cestě k Marsu byly trysky zažehnuty na asi 9 minut a celá akce proběhla úspěšně. 1. dubna vstoupí Curiosity do druhé poloviny cesty (co se týče délky trvání cesty).

Orbitální sondy na Marsu mění svou oběžnou dráhu, aby mohly pozorovat přistání Curiosity

Obrázek k článku:

Hned dvě vesmírné sondy NASA začaly s postupnou úpravou svých oběžných drah, aby mohly v srpnu podat zpátky na Zemi detailní informace o přistání nového robotického roveru Curiosity. Svou orbitu tak mění sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a Mars Odyssey, obě dvě budou mít Curiosity při přistání v záběru.

Nová mise na Mars by měla vrtat do jeho nitra a zjistit jak se rodí planety

Obrázek k článku:

Koncept mise, který soutěží o výběr pro realizaci v roce 2016, dostal název InSight a je součástí programu Discovery. Úkolem InSight je získat nové informace o nitru Marsu a na základě toho lépe poznat evoluci terrestriálních skalnatých planet. Dosáhne toho vrtáním do nitra planety, kde bude měřit energii vycházející z jádra, jeho charakteristiky a vliv na zbytek planety.

Kde se právě teď nachází rover Curiosity při své cestě na Mars?

Obrázek k článku:

Mise Mars Science Laboratory (MSL), která odstartovala loni v listopadu, má za sebou necelých 100 dní, rover Curiosity by měl na Marsu přistát 6. srpna letošního roku. Aktuálně se vesmírná sonda nachází 46 milionů kilometrů od Země a 75 milionů kilometrů od Marsu. Celkem ale sonda urazila už 253 milionů kilometrů, protože se pohybuje po trajektorii podobné té, po které obíhá naše planeta. K Marsu zbývá novému průzkumníku urazit ještě dalších 314 milionů kilometrů.

Evropská orbitální sonda našla na Marsu s pomocí radaru známky už neexistujícího oceánu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Evropské vesmírné agentury Mars Express přinesla data, která podporují existenci oceánu, který kdysi pokrýval část rudé planety. S pomocí radaru orbitální sonda detekovala sedimenty podobné těm na mořských dnech na Zemi, navíc v hranicích už dříve navrženého pobřeží marsovského oceánu.

Podle Roskomosu může za selhání vesmírné sondy Fobos-Grunt kosmické záření

Obrázek k článku:

Za poslední v dlouhé řadě neúspěšných ruských misí k Marsu může podle ruské vesmírné agentury kosmické záření, které způsobilo špatné fungování palubního počítače. Důvodů proč vesmírná sonda Fobos-Grunt neodletěla z oběžné dráhy Země k jednomu z měsíců Marsu se v posledních týdnech objevilo několik. Jedním z nich měla být i sabotáž armády spojených států, z úterního prohlášení ředitele agentury Vladimira Popovkina ale vyplývá, že Roskosmos vidí příčinu v silně energetických částicích, které zabránily počítači ve vykonání příkazu pro zážeh trysek. Sonda v lednu 2012 shořela v atmosféře Země.

Rover Opportunity pokračuje ve zkoumání Marsu, přesto, že jeho energetický výkon neustále slábne

Obrázek k článku:

Opportunity se aktuálně nachází na okraji kráteru Endeavour, který je konečným cílem jeho dlouholeté cesty rudou planetou. Jak se ale blíží zimní slunovrat, rover dostává stále menší přísun energie, zůstává tak stát na místě, mírně nakloněný k severu, aby posbíral více slunečních paprsků. Opportunity pokračuje ve zkoumání hornin mikroskopickou kamerou a nitra planety s pomocí radiových signálů. Na cestu se rover znovu vydá při vyšší sluneční aktivitě na jižní polokouli.

Zážeh motorů dnes o půlnoci nasměřoval rover Curiosity k planetě Mars

Obrázek k článku:

V rozmezí asi tří hodin provedla sonda naplánovanou sekvenci zážehů osmi trysek, a nasměřovala tak zatím největšího pojízdného robota Curiosity k rudé planetě. Veškerá pozorování přímo ze sondy i ze Země naznačují, že největší manévr na cestě mezi oběma planetami proběhl úspěšně. Další korekce trajektorie bude následovat v březnu, už ale nebude tak výrazná jak dnes.

Vědci chtějí do hlubokého vesmíru vysílat roboty napájené živými mikroorganismy

Obrázek k článku:

Vědci z americké Námořní výzkumné laboratoře (NRL) přichází s novým zdrojem energie pro dlouhotrvající vesmírné mise na vzdálených místech sluneční soustavy: mikrobiální palivové články (MFC). Navrhují nový miniaturní robotický rover poháněný s pomocí MFC, který bude pracovat s energií úsporně a mnohem efektivněji než současné systémy a měl by také umožnit výrazně delší trvání takových misí.

Na jižní polokouli Marsu přišla zima, robot Opportunity ji přečká na zimovišti

Obrázek k článku:

Robotický rover Opportunity bude za pár týdnů na Marsu už neuvěřitelných 8 let a čeká ho už několikátá zima. Během zimního období generují solární panely vozítka menší množství energie a běžný průzkum tedy není možný. Rover proto přečká na předem vybraném místě Greeley Haven, které poskytuje vhodné podmínky pro strávení zimního období na jižní polokouli rudé planety.

Ruská vesmírná sonda Fobos-Grunt shoří v lednu v atmosféře Země

Od neúspěšného zážehu, který by ji poslal na cestu k Marsu, zůstala sonda Fobos-Grunt kroužit kolem Země. Nemá ale dostatečnou rychlost, ztrácí výšku a během ledna by měla shořet v atmosféře. Podle Roskosmosu by neměla sonda samotná, ani toxické chemikálie v palivových nádržích, znamenat nebezpečí pro lidské životy.

Curiosity už teď posílá vědecká data na Zemi, na své cestě na Mars měří radiaci ve vesmíru

Obrázek k článku:

Robotický rover Curiosity čeká ještě půlroční cesta k Marsu, už teď ale měří radiaci ve vesmíru. V útrobách robotické sondy se nachází detektor RAD (Radiation Assessment Detector), který monitoruje vysokoenergetické atomární a subatomární částice ve vesmíru. Získaná data poslouží při vývoji vesmírné lodi, která dopraví první astronauty na rudou planetu.

Rover Opportunity našel na Marsu žílu minerálu, mohlo by jít o sádru

Obrázek k článku:

Robotickému vozítku Opportunity se na Marsu podařilo najít obnaženou žílu světlého minerálu, která se zdá být nám dobře známou sádrou. Žíla je tlustá asi jako lidský palec a má téměř půl metru na délku, mírně vystává do výšky oproti okolnímu terénu a není jedinou, kterou sonda našla v okolí kráteru Endeavour, kde se aktuálně nachází.

Rover Opportunity hledá na Marsu místo, kde bude mít vhodné podmínky k přezimování

Obrázek k článku:

Zatímco se nový rover Curiosity teprve včera vydal na cestu k planetě Mars, jeho menší předchůdce Opportunity se na rudé planetě připravuje na svou už několikátou tuhou zimu. Robotický průzkumník Opportunity přistál na Marsu společně se sesterskou sondou Spirit už v roce 2004, tehdy jej čekalo plánovaných 90 solů (den na Marsu). Dnes už ale strávil na Marsu více než 2700 solů a pokud přežije snížený přísun energie přes zimu, možná se dočká i příletu svého nástupce v srpnu 2012.

Aktualizováno: Pojízdná laboratoř Curiosity úspěšně odletěla k planetě Mars

Obrázek k článku:

Dvě minuty po čtvrté hodině odpolední středoevropského času se dnes odpoutala raketa Atlas V od Země a úspěšně vynesla rover Curiosity na oběžnou dráhu. Operátoři krátce po startu získali potvrzení oddělení vesmírného plavidla s roverem od Centauru, posledního stupně rakety.

Ruská mise na měsíc Marsu Phobos zřejmě skončí fiaskem, sonda spadne na Zem

Obrázek k článku:

Ruská mise, která se měla stát zářným příkladem ruského vesmírného programu, zřejmě skončí neúspěchem. Po středečním startu se dostala sonda Fobos-Grunt úspěšně na oběžnou dráhu Země, nedošlo ale k zážehu motoru pro opuštění Země a vydání se na cesty na Mars. Sonda tak krouží kolem Země a pomalu se jí přibližuje, zřejmě koncem listopadu nebo začátkem prosince spadne na Zem spolu s plnými nádržemi toxického paliva.

ESA se obrací na Rusko, bude ExoMars společným projektem NASA, ESA a Roskosmosu?

Obrázek k článku:

Mise ExoMars se po několika měsících opět mění, Evropská vesmírná agentura (ESA) už nehodlá dál přesvědčovat americkou vesmírnou agenturu (NASA) a 13. října obrátila se na ruskou vesmírnou agenturu (Roskosmos). Podle původních plánů měla NASA poskytnout raketu pro vyslání prvního vědeckého zařízení v roce 2016, americká vesmírná agentura na to ale nemá podle vyjádření svých představitelů místo ve svém rozpočtu.

V atmosféře Marsu je zřejmě mnohem více vodních par než se původně odhadovalo

Obrázek k článku:

Nové světlo do atmosféry rudé planety vnáší studie publikovaná v magazínu Science, ve které vědecký tým vedený Luca Maltagliatim, prezentuje nové nálezy evropské vesmírné sondy Mars Express. Měření orbitální sondy přináší poprvé data popisující vertikální rozložení plynů v atmosféře planety a podle nich se v některých vrstvách atmosféry Marsu nachází až 100x více vody než se doposud odhadovalo.

V Lockheed Martin byla dokončena základní struktura vesmírné sondy MAVEN

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) poletí za dva roky k Marsu, kde bude jejím úkolem zkoumání atmosféry rudé planety. Nedaleko Denveru ve své továrně Space Systems Company teď společnost Lockheed Martin dokončila základní kostru plavidla.

Orbitální sonda MRO začala opět snímat povrch planety Mars kamerou HiRISE

Obrázek k článku:

Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) je zařízení s velmi vysokým rozlišením umístěné na vesmírné sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která obíhá kolem Marsu a snímá jeho povrch. Během posledních dvou týdnů došlo už dvakrát k jejímu automatickému vypnutí, a to vždy ze stejného důvodu - jeden ze 14 detektorů kamery nefunguje jak má. Operátoři znovuobnovili provoz HiRISE, nicméně bez poškozeného CCD detektoru, který se budou nadále pokoušet opravit.

První dny Opportunity v novém sousedství už přináší nová vědecká data

Obrázek k článku:

Robotický rover Opportunity dorazil ke kráteru Endeavour před třemi týdny. Během této doby zkoumal horniny, které se liší od všech ostatních, které robot doposud na Marsu zkoumal. Vědci NASA, kteří se na programu podílejí, neskrývají nadšení z toho, co nacházejí na místě vzdáleném 33 kilometrů od původního místa přistání v roce 2004. Kráter Endeavour je pro vědce tak odlišný od zbytku doposud zkoumaného terénu, že mluví o přistání další sondy na Marsu.

ESA a Roskosmos připravují společnou první cestu lidí na Mars, nový závod začíná

Obrázek k článku:

Na tiskové konferenci na letecké show nedaleko Moskvy prohlásil ve středu ředitel Evropské vesmírné agentury, Jean-Jacques Dordain, že ESA společně s ruskou vesmírnou agenturou Roskomsos budou společně pracovat na první pilotované misi na Mars.

Robotická sonda Opportunity dorazila ke svému konečnému cíli, kráteru Endeavour

Obrázek k článku:

9. srpna signalizovala sonda Opportunity operátorům na Zemi, že dosáhla tzv bodu Spirit, místa, které bude zkoumat zřejmě až do úplného konce. Rover Opportunity tak dorazil po strastiplné cestě ke svému finálnímu cíli na Marsu, kráteru Endeavour, který nyní bude zkoumat.

SpaceX hodlá vyvinout opakovatelně použitelnou raketu, která umožní cestu lidí na Mars

Obrázek k článku:

Na srpnové konferenci představil CEO společnosti SpaceX Elon Musk plán jak dopravit astronauty na povrch Marsu, chce toho dosáhnout do dvaceti let. Pro realizaci takové cesty je nutno dopravit do vesmíru ze Země množství zásob, a to něco stojí. Podle Muska však palivo představuje pouhých 0,3 % nákladů při startu raket Falcon 9, to nejdražší je totiž raketa samotná a právě zde hodlá se svou společností SpaceX ušetřit.

Zachytila sonda NASA tekoucí vodu na Marsu? Podle vědců je to nejpravděpodobnější vysvětlení

Obrázek k článku:

Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pozoruje planetu Mars z oběžné dráhy už od roku 2006. Za toto období zachytila v určitých regionech sezónní proměny povrchu, které si vědci zatím neumí vysvětlit lépe, než existencí tekoucí vody na povrchu rudé planety. "Nejlepší vysvětlení pro tato pozorování jsou proudy slané vody", řekl Alfred McEwen, vedoucí výzkumník pro data z kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment).

Mise MAVEN dosáhla důležitého milníku, na řadě je výroba vesmírné sondy a vědeckých zařízení

Obrázek k článku:

Na rozdíl od jiných vesmírných misí NASA, MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) zatím dodržuje veškeré termíny a je na dobré cestě k plánovanému startu v roce 2013. Jejím cílem bude poprvé atmosféra Marsu, orbitální sonda bude studovat její proměnlivost a a změří rychlost jejího postupného ubývání. Zkoumání atmosféry umožní sondě její eliptická oběžná dráha (ve výšce 90 - 3870 kilometrů nad povrchem), která ji zavede do jejích horních vrstev, kde bude moci sbírat vzorky přímo z atmosféry.

Ze čtyř kandidátů bylo vybráno místo na Marsu, kde za rok přistane rover Curiosity

Obrázek k článku:

Vědci NASA 22. července vybrali místo na Marsu, kde v příštím roce přistane nový robotický rover. Jeho cílem bude úpatí hory, která se nachází uprostřed kráteru Gale s průměrem 154 kilometrů. Toto místo by mělo o historii Marsu prozradit množství informací díky rozmanitosti geologických vrstev, které se v kráteru nacházejí.

VIDEO: Robotická sonda nové generace pro zkoumání Marsu a jeho historie

Obrázek k článku:

Letos v listopadu by měla odstartovat mise nového robotického roveru NASA k planetě Mars. Mise má název Mars Science Laboratory a robotická sonda, která bude na povrchu Marsu hledat známky minulého i současného života, se jmenuje Curiosity.

Evropská sonda zachytila průlet Phobosu před Jupiterem

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda ESA Mars Express provedla začátkem května speciální manévr, díky kterému se dostala do pozice pro zaznamenání pozoruhodného jevu, přechodu měsíce Marsu před planetou Jupiter. Pro pořízení těchto záběrů se tedy 1. června Mars Express, Phobos i Jupiter dostali do jedné linie.

Sonda Opportunity už urazila dlouhých 30 kilometrů

Obrázek k článku:

50x více než bylo primárním cílem mise urazila sonda Opportunity za 88 měsíců, které na Marsu doposud strávila. Na rozdíl od sesterské robotické sondy Spirit, je stále funkční, pohyblivá a má dostatek sluneční energie pro pohyb i komunikaci s operačním centrem na Zemi.

Evropská mise na Mars po dalším zdržení nabírá nový dech, první start v roce 2016

Obrázek k článku:

Evropská mise na Mars nese označení ExoMars (Exobiology on Mars) a jde o projekt nekonečných změn a odkladů. Původně měla vesmírná sonda odletět k Marsu už letos, kvůli finančním problémům evropských států, zejména Itálie, však byla několikrát odložena a nakonec změnila výrazně i podobu. Poslední změna byla schválena 26. května příslušnými evropskými orgány na jednání v Utrechtu. Od června tak budou moci pokračovat práce na vývoji částí vesmírných sond, které ustaly do doby schválení změn mise ExoMars.

Rover Spirit na Marsu byl s konečnou platností odepsán a jeho mise byla ukončena

Obrázek k článku:

Naposled se Spirit ohlásil 22. března loňského roku, od té doby se operátoři NASA pokoušeli o navázání spojení s robotickým vozítkem, bohužel s neúspěchem. Na povrchu Marsu operovala sonda od svého přistání v lednu 2004, kdy začala mise Spiritu a Opportunity plánovaná původně na pouhé tři měsíce.

VIDEO: Doposud nejreálnější vizi přistání lidí na Marsu nabízí společnost SpaceX

Obrázek k článku:

Koncem dubna představila americká společnost SpaceX svou vizi evoluce vesmírné lodi Dragon. Teprve v roce 2008 společnost poprvé úspěšně vyzkoušela vlastní raketu Falcon 1, v roce 2010 byla úspěšně představena další raketa Falcon 9 a bezpilotní vesmírný modul Dragon, tím však ambice SpaceX nekončí. Latos byla představena raketa Falcon Heavy a v dalších fázích vývoje bude modul Dragon modifikován v plnohodnotný dopravní prostředek pro lidskou posádku, nejprve na oběžnou dráhu a později také například na Mars.

Amerika se rozhoduje zda bude s Čínou spolupracovat ve vesmíru a při cestě na Mars

Obrázek k článku:

4. května před komisí pro obchod, spravedlnost a vědu prohlásil John Holdren, vědecký poradce Baracka Obamy, že prezident vidí Čínu jako potenciálního partnera pro pilotované vesmírné mise. "Civilní spolupráce v blízké budoucnosti by mohla otevřít dveře dalším společným krokům USA a Čínské lidové republiky ve vesmíru, kterým by mohla být dokonce cesta na Mars." Až nastane čas, kdy lidé poletí na rudou planetu, půjde o nesmírně drahou záležitost a podle Obamy stojí za to přemýšlet nad tím, zda do této mise půjdou Američané jako jeden národ, nebo se pokusí o mezinárodní spolupráci s Čínou a dalšími státy. Nicméně cesta lidí na Mars je zatím hudbou daleké budoucnosti a jakákoliv spolupráce s Čínou při této misi je prozatím pouhá spekulace a bude záležet na aktuálních vzájemných vtazích Ameriky a Číny.

NASA vybírá ze tří misí programu Discovery, poletí se na Titan, na Mars nebo ke kometě?

Obrázek k článku:

Tři různé projekty byly odborníky z NASA vybrány do finálního kola výběru nové mise, která bude součástí vesmírného programu Discovery. NASA přidělí každému z projektů 3 miliony dolarů, které by měly vědecké týmy využít pro vypracování základního designu robotických sond a dopilování programu jejich vesmírných misí. Vítězný projekt bude vybrán v příštím roce a dostane k dispozici 425 milionů dolarů, dokončen by měl být do roku 2016. Vesmírný program Discovery má za cíl prostřednictvím malých, levných misí přinášet nové objevy z různých těles sluneční soustavy.

NASA si kvůli finančním problémům nemůže dovolit plánovanou společnou misi na Mars s ESA

Obrázek k článku:

Obě vesmírné agentury původně plánovaly na rok 2018 společnou misi ExoMars, při které by každá z agentur vyslala na rudou planetu robotický rover. NASA si ale kvůli omezeným finančním zdrojům nemůže dovolit vyslat další vozítko po boku evropského. Místo toho se obě strany domluvily, na společné robotické sondě, která by měla být větší než obě původně navrhované, pro obě agentury to ale bude znamenat mnohem menší finanční zátěž.

Oxid uhličitý zhušťuje atmosféru Marsu, na povrchu by dokonce mohla být kapalná voda

Obrázek k článku:

Vědci NASA s pomocí radaru na palubě orbitální sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), který pomocí odrazů vln zkoumá podpovrchové vrstvy Marsu, objevili poblíž jižního pólu planety obrovská depozita oxidu uhličitého ve formě suchého ledu. Vědci se domnívají, že jakmile se sklon planetární osy změní a umožní slunečním paprskům proniknout do jižních oblastí, CO2 se sublimací uvolní do atmosféry a výrazně tím zvětší její objem.

NASA začíná s testy trysek vesmírného přistávacího modulu v rámci projektu Morpheus

Obrázek k článku:

V Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu pracovali posledních 10 měsíců inženýři NASA na prototypu přistávacího modulu, který je nyní připraven k prvnímu testování. Cílem projektu Morpheus je zkonstruovat vesmírný modul, který bude schopný přistát na Měsíci, Marsu nebo třeba asteroidu.

Putin navýšil finance pro Roskosmos a chce vyvinout vesmírné technologie nové generace

Dodatečných 7 miliard dolarů vyčlenil ruský premiér Putin na vesmírný program pro zbytek letošního roku. "V dnešní nelehké po-krizové době zvýšíme objem peněz pro náš vesmírný program" řekl na konferenci novinářům, "potřebujeme vyvinout nové technologie, novou generaci zařízení, které bude také spolehlivější a bude mít delší životnost". Nakonec dal ještě premiér Putin za úkol ruské vesmírné agentuře Roskosmos a ruské Akademii věd, aby do srpna společně vypracovaly dlouhodobé plány ruského vesmírného výzkumu.

Mars ve 3D zatím neuvidíme, NASA zrušila projekt 3D kamer pro rover Curiosity

Obrázek k článku:

S nápadem přišel režisér 3D filmu Avatar, James Cameron, který NASA navrhl, aby byla robotická sonda Curiosity vybavena 3D technologií kterou při natáčení sci-fi filmu vytvořil. Cameron chtěl na robotický rover umístit pár 3D kamer s vysokým rozlišením a schopností zoom. Tyto kamery by poskytly unikátní záběry z povrchu planety Mars, na kterou se letos Curiosity vydá, byly by totiž zhruba ve výšce lidské hlavy. Zároveň se zážitkem zprostředkovaným 3D technologií by tak mohli vědci doslova přinést Mars lidem na Zemi.

Rover Opportunity na Marsu dokončil průzkum kráteru Santa Maria a míří ke své konečné destinaci

Obrázek k článku:

Robotické vozítko Opportunity dorazilo k 90 metrů velkému kráteru Santa Maria 16. prosince 2010 a strávilo v něm své sedmé výročí přistání na Marsu, ačkoliv oficiálně byla mise plánována na pouhé tři měsíce. Ke kráteru dorazila sonda Opportunity po dlouhé 19 kilometrové cestě od kráteru Victoria, která jí trvala rok a půl.

Nový rover Curiosity prochází testováním odolonosti před letošním odletem na rudou planetu

Obrázek k článku:

Robotické vozítko, v případě Curiosity už jde ve skutečnosti o vozidlo - má totiž tři metry na délku, v současnosti prochází důkladným testováním odolnosti vůči nepříznivému podnebí na planetě Mars. Z testovací komory v JPL v Kalifornii byl minulý týden odsátý vzduch a snížena teplota na -130 °C.

Lockheed Martin představil středisko pro simulaci vesmírných operací, kde bude testovat Orion

Obrázek k článku:

Space Operations Simulation Center (SOSC) se nachází v zařízení Waterton nedaleko Denveru v americkém státě Colorado a bude sloužit k testování nových technologií souvisejícími s lidskými lety do vesmíru. Součásti simulačního centra jsou makety několika modulů ISS a vesmírné lodi Orion ve skutečné velikosti, které budou sloužit pro vyzkoušení postupů při přiblížení a dokování k orbitální stanici.

NASA mění strategii ve snaze probudit rover Spirit na Marsu

Obrázek k článku:

Robotické vozítko Spirit přistálo na planetě Mars v lednu 2004 a jeho mise měla podle původních plánů trvat tři měsíce. Nakonec sonda pracovala více než skoro 5 let a naposledy se ozvala před rokem, 22. března 2010. Touto dobou se v oblasti, kde se Spirit nachází blížila zima a snížil se přísun slunečního záření solárním panelům, kterými je robot napájen. Očekávalo se tedy, že rover přejde do hibernačního módu, ze kterého se jej teď vědci marně snaží probudit.

NASA vybírá nové vesmírné mise pro období 2013-2022

Obrázek k článku:

Na vypracování studie, kterou vám nabízíme ve zdrojích tohoto článku, se podílelo 5 expertních panelů a jejich cílem bylo poskytnout Národnímu úřadu pro letectví a vesmír reálný seznam misí, které mají potenciál přinést množství nových informací o Sluneční soustavě a vesmíru samotném. Při sestavování seznamu byl brán ohled na aktuální finanční rozpočet a odhadované finance NASA pro období 2013-2022.

Kam zmizela atmosféra Marsu? Vědci možná našli její zbytky hluboko pod povrchem planety.

Obrázek k článku:

Pozorování Marsu pomocí robotických sond na jeho oběžné dráze i na povrchu přináší stále nové poznatky o historii rudé planety. Některé z těchto poznatků naznačují existenci vody na povrchu planety někdy v dávné minulosti. Existuje také stále více důkazů pro existenci husté atmosféry, která v minulosti vytvářela atmosférický tlak na povrchu planety a která stabilizovala teplotu. Dnes je Mars pokrytý velmi řídkou atmosférou a vědci zkoumají, jakým způsobem mohla planeta o svou atmosféru přijít.

Rusko se chystá ke 4 planetám sluneční soustavy, zvládne Roskosmos takový úkol?

Obrázek k článku:

Ruská vesmírná agentura Roskosmos ve čtvrtek uvedla, že plánuje do roku 2023 vyslat robotické sondy k několika planetám a jejich měsícům. Mezi projekty jsou vesmírné sondy k Merkuru a k Venuši. Už letos se vydá na cestu k Marsu mise Grunt, jejímž cílem je zkoumaní Phobosu, jednoho ze dvou měsíců planety. A dalším projektem je vyslání vesmírné sondy k Jupiteru, která bude kromě obří planety zkoumat také její měsíce. V neposlední řadě plánuje Roskosmos vyslat robotickou sondu také na povrch Měsíce.

NASA plánuje testování vesmírného pohonu nové generace na ISS

Obrázek k článku:

Doprava ve vesmíru vyžaduje vysoké rychlosti. Obrovské vzdálenosti mezi planetami jsou jednou z největších překážek, které brání tomu, aby k nim cestovali lidé. S aktuálně používanými technologiemi trvá cesta na Mars několik měsíců, například vesmírné sondě s robotem Curiosity, která se vypraví na Mars letos v listopadu, potrvá cesta k vedlejší planetě celých 9 měsíců. Tak dlouhý let by při cestě s lidskou posádkou znamenal nutnost obrovského množství zásob a výrazné navýšení všech rizik, která s sebou cestování vesmírem přináší.

Kdo zaplatí výpravu lidí na Mars?

Obrázek k článku:

Až doposud byly všechny lidské cesty do vesmíru pod dohledem státních agentur. Jinak tom nebylo ani před 40 lety, kdy lidé létali na Měsíc. Nikde ale není psáno, že to tak musí být v případě Marsu. Taková cesta by totiž byla nejdražším počinem, který si lidé vymysleli, a sehnat dostatek financí k jejímu uskutečnění, bude klíčové pro její realizaci.

Rusko má v plánu začít s vývojem rakety pro pilotované mise na Mars

Anatoly Kuzin, zástupce generálního ředitele Khrunichevského státního centra pro vesmírný výzkum a vývoj, řekl, že nová raketa bude založena na designu raket Angara a jejích modifikacích Amur a Jenisej. Nová raketa by měla být schopná vynést do vesmíru naklad o hmotnosti mezi 2 a 40 tunami. První testování raket by mělo začít v roce 2013, o první ruské pilotované misi na Mars se uvažuje v roce 2037.

Snaha o probuzení marťanského roveru Spirit

Obrázek k článku:

Spirit je jedno z dvojčat, které přistály na Marsu před šesti lety. Jejich mise měla původně trvat pouhé tři měsíce, namísto toho se sondy projížděly po povrchu Marsu ještě několik let po přistání. Sonda, která přistála na Marsu první, Spirit, se odmlčela v březnu 2010, kdy v oblasti nastala zima. Dnes se vědci v Jet Propulsion Laboratory snaží robota na dálku znovu vzkřísit.

Podle vědecké studie našla sonda Viking na Marsu organické látky

Obrázek k článku:

Podle studie, která vyšla v prosincovém čísle vědeckého časopisu Journal of Geophysical Research, mohla sonda NASA v 70. letech objevit v marťanské hornině organické látky. Znovu se tak otevírají výsledky experimentů prováděných před více než třiceti lety. Nové poznatky poukazují na určitou možnost, že organické látky mohly být v hornině testované sondou Viking znehodnoceny jinou sloučeninou obsaženou v marťanské zemině. Při pokusech s organickými látkami a sloučeninami detekovanými sondou teď došli vědci ke stejným výsledkům jako Viking 1.

Curiosity se v roce 2011 vydá na Mars

Obrázek k článku:

V novém roce se NASA připravuje na misi Mars Science laboratory. Cílem této mise je dopravit na Mars robotické vozidlo Curiosity, které má za úkol hledat důkazy o aktivitě na Marsu v jeho historii i současnosti. Přesněji řečeno Curiosity bude zjišťovat, zda v okolí jeho přistání jsou nebo někdy byly podmínky vhodné pro život. Robotické vozidlo je v současnosti sestavováno v Jet Propulsion Laboratory, laboratoři NASA v Kalifornii. Start mise je plánován na listopad nebo prosinec roku 2011 a k Marsu by měl robot dorazit v srpnu příštího roku.

Je Mars geologicky aktivní planeta?

Obrázek k článku:

Největší sopka Sluneční soustavy Olympus Mons na Marsu spí, je neaktivní po celou dobu, co jej lidé svými dalekohledy pozorují. Ani jinde na Marsu nejsou sopky aktivní. Alespoň jsme o nich nevíme. Mars je oficiálně mrtvá planeta, nejsou na ní známky organického života ani geologické aktivity, její magnetické pole velmi slabé. Může Mars přímo před očima našich kamer s ultravysokým rozlišením skrývat tak velké tajemství jako je geologická aktivita?

26 vesmírných agentur podespalo deklaraci o spolupráci při cestě na Mars

Obrázek k článku:

Anatoly Perminov, ředitel ruské agentury Roskosmos v interview řekl, že 26 agentur z celého světa se dohodlo na spolupráci při první misi na Mars s lidskou posádkou. Mise by se měla uskutečnit po roce 2030.

Rusko připravuje vesmírnou misi na měsíc Marsu

Obrázek k článku:

K několika sondám operujícím na Marsu a v jeho okolí pod taktovkou NASA a ESA se již brzy připojí také ruské a čínské stroje. Cílem Rusů je zkoumání jednoho z měsíců planety Mars, Phobos.

Kráter Proctor na Marsu odhaluje tajemství z historie Marsu

Obrázek k článku:

Proctor je asi 150 kilometrů široký kráter na jižní polokouli ve skalnaté oblasti Noachis Terra. V jeho nitru probíhá za pomoci marťanských větrů, písečných bouří a dalších procesů k proměně hornin, které lze z oběžné dráhy robotickými přístroji fotografovat. Analýza dat ze sondy Mars Global Surveyor a jeho následovníka Mars Reconnaissance Orbiter ukázala, že sedimentární struktura v kráteru vznikala zejména za přispění větrné eroze.