Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Juno

OperátorNASA
Typmission icon Vědecká
Cílicon Jupiter
Začátekmission icon 5. 8. 2011
StatusProbíhá
Americká mise Juno začala 5. 8. 2011 a stále probíhá. Jejím cílem je Jupiter.
Aktuální zprávy z kategorie Juno

Atmosféra Jupitera má v různých výškách odlišné složení

Obrázek k článku:

Podle výzkumu vědců vedených Yamilou Miguel se složení jednotlivých vrstev planety Jupiter liší. Čím hlouběji se vrstva nachází, tím více je v ní těžkých elementů, tedy prvků těžších než vodík a helium, které tvoří většinu atmosféry. Data pro nový výzkum pochází ze sondu Juno, která od roku 2016 Jupiter obíhá.

Měsíc Ganymede vytváří v atmosféře planety Jupiter vlastní polární záře

Obrázek k článku:

Vědcům pracujícím s daty z vesmírné sondy Juno se podařilo propojit největší měsíc planety Jupiter a polární záře v její atmosféře. Ganymede je jediný měsíce ve sluneční soustavě, který má vlastní magnetické pole. Jeho interakce s magnetickým polem planety vede ke vzniku něterých polárních září na Jupiteru.

Magnetické pole měsíce Ganymede umožňuje existenci organických sloučenin na jeho povrchu

Obrázek k článku:

Snímky v infračerveném spektru pořízené vesmírnou sondou Juno pomohly vědcům zjistit více o Ganymede, největším měsíci planety Jupiter a celé sluneční soustavy. Ganymede je jediný měsíc ve sluneční soustavě s magnetickým polem, které jeho povrch částečně chrání před radiací a nabitými částicemi, kterých je kolem planety Jupiter hodně. V oblastech pod magnetickým polem je podle nového reportu z NASA rozdílné složení povrchu.

Sonda Juno zkoumá rádiové vlny v magnetosféře Jupitera: vznikají díky materiálu ze sopečného měsíce Io

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.

Proleťte se nad největším měsícem a planetou ve sluneční soustavě v animaci z nejnovějších dat

Obrázek k článku:

7. června proletěla orbitální sonda Juno kolem Ganymede a o den později kolem planety Jupiter. Přístroje na palubě tento průlet zaznamenaly a členové vědeckého týmu mise z něj vytvořili animaci. Můžete se tak proletět systémem největší planety sluneční soustavy a prohlédnout si povrch Ganymede o oblaka v atmosféře Jupitera z blízka. Měsíc Ganymede svou gravitací ovlivnil oběžnou dráhu sondy a zkrátil její oběh kolem Jupiteru z 53 na 43 dní.

Vědci vyřešili 40letou záhadu jupiterových rentgenových polárních září

Obrázek k článku:

Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.

Sonda Juno se přibližuje Jupiteru jako žádná jiná, zachytila díky tomu zatím nejenergetičtější částice

Obrázek k článku:

Unikátní dráha vesmírné sondy Juno ji přivádí do bezprecedentní blízkosti planety Jupiter. Ve vzdálenosti pouhých 1,12 - 1,41 poloměrů planety nyní detekovala zatím nejenergetičtější částice. Jejich energie je podle nové studie 10x vyšší než doposud zachycené protony. Mohlo by se jednat o ionty od helia až pod síru.

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru

Obrázek k článku:

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

Sonda Juno zmapovala výskyt ledu na severní polokouli obřího měsíce Ganymede

Obrázek k článku:

Při svém zkoumání planety Jupiter se orbitální sonda Juno koncem roku 2019 přiblížila na 100 tisíc kilometrů od největšího měsíce planety Ganymede. To byla pro vědce unikátní příležitost prozkoumat pomocí instrumentu JIRAM jeho severní polokouli. Výsledkem je mapa distribuce vodního ledu na povrchu Ganymede.

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

Obrázek k článku:

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Obrázek k článku:

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

V atmosféře planety Jupiter byl poprvé detekován elektrický fenomén sprite

Obrázek k článku:

Instrumentu UVS na palubě vesmírné sondy Juno se v atmosféře planety Jupiter podařilo detekovat sprite - energetický jev podobný blesku. Jde o první známý případ pozorovaný mimo atmosféru naší planety.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

Obrázek k článku:

Primární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

Mělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavku

Obrázek k článku:

Nová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

Obrázek k článku:

Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

Vesmírná sonda Juno zachytila masivní erupci na měsíci Io

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Juno zachytila z oběžné dráhy planety Jupiter erupci na měsíci Io. Zaznamenaná erupce byla tak velká, že oblak hmoty, který byl vymrštěn nad povrch měsíce, byl osvětlený, i když povrch pod ním už byl ve stínu. Mise sondy Juno má za úkol zkoumat samotnou planetu, při přiblížení k některému z měsíců však její přístroje studují i je. Už při předchozích pozorováních měsíce Io kamerami sondy Juno byla objevena nová sopka, která se na předchozích snímcích měsíce neobjevovala.

Mise Juno u planety Jupiter je na konci první poloviny své plánované mise

Obrázek k článku:

21. prosince proletí sonda Juno po 16. v těsné blízkosti horní vrstvy oblaků planety Jupiter na své výrazně eliptické polární dráze. Projde tak polovinou ze svých plánovaných oběhů planety, při kterých pokryla celou planetu Jupiter. Ve druhé polovině mise bude sonda prolétat nad oblastmi přesně uprostřed předchozích průletů a bude dále zpřesňovat získané informace.

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

Obrázek k článku:

Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopku

Obrázek k článku:

I když má orbitální sonda Juno za hlavní úkol studium planety Jupiter, občas její instrumenty zachytí něco zajímavého na některém z jeho měsíců. Naposledy si například vědci všimli nového útvaru na povrchu sopečného měsíce Io na snímcích z infračervené kamery JIRAM. Mohlo by jít o doposud neznámou nebo nově vzniklou sopku. Vědci nevylučují ani možnost, že by šlo o sopky, která změnila svou polohu, je však otázkou nakolik by ji v takovém případě šlo považovat za stejný útvar.

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

Obrázek k článku:

Původně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

Obrázek k článku:

Průlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

Obrázek k článku:

V posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

Obrázek k článku:

Obrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

Obrázek k článku:

Analýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

Obrázek k článku:

Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

Obrázek k článku:

Už rok krouží kolem největší planety sluneční soustavy orbitální sonda Juno. Za tuto dobu se jí podařilo posbírat nová data o Jupiteru, která pomáhají vědcům udělat si přesnější obrázek o planetě a její dynamice. Naplánovaná oběžná dráha přivádí Juno při každém průletu nad polární oblasti a k nám se tak poprvé dostávají detailní snímky a měření obou pólů planety, plné obřích bouří. Nové informace jsou také o masivní magnetosféře Jupitera - je ještě silnější než se myslelo. Poznatky byly publikovány ve vědeckých časopisech Science a Geophysical Research Letters.

NASA hledá návrhy na vědecké přístroje, které by dokázaly zkoumat oceán pod povrchem Europy

Obrázek k článku:

NASA připravuje podklady pro misi k Europě, měsíci planety Jupiter. Přípravy jsou na samotném počátku a ještě ani není zřejmé, zda bude sonda kolem Europy kroužit, prolétat, nebo na ní dokonce přistane. NASA zveřejnila žádost na zaslání návrhů vědeckých instrumentů, které by byly na palubě robotické sondy jejímž úkolem bude Europu zkoumat. Mise k Europě je snem všech astrobiologů, pod povrchem tohoto ledového měsíce se totiž ukrývá globální oceán a nikdo neví co v sobě ukrývá.

Evropa se chystá k Jupiteru, komise doporučila ESA novou vlajkovou misi k obří planetě

Obrázek k článku:

Výbor pro vědecký program Evropské vesmírné agentury doporučil ESA jako další vlajkovou loď misi k planetě Jupiter, která by důkladně prozkoumala některé z jejích měsíců. Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) by odstartovala po roce 2020 a jejím primárním cílem by měly být měsíce Europa, Ganymede a Callisto.

Vesmírná sonda Juno provedla na cestě k planetě Jupiter první manévrovací zážeh

Obrázek k článku:

Juno je vesmírná sonda NASA, která loni v srpnu odstartovala svou cestu k planetě Jupiter. Ve středu 1. února poprvé mírně korigovala svůj kurz, aby si zajistila správnou trajektorii pro příští velký manévr, průlet kolem Země, který plavidlo vymrští k plynnému obru.

Vesmírná sonda Juno je na cestě k Jupiteru, k Zemi se ale ještě vrátí

Obrázek k článku:

V pátek odpoledne středoevropského času odletěla na raketě Atlas V vesmírná sonda Juno do vesmíru. Nyní operátoři NASA čekají až sonda na dálku potvrdí rozložení jejích tří solárních panelů, které jí dodávají potřebnou elektrickou energii. Cesta Juno k Jupiteru není přímá, sonda se dokonce za dva roky vrátí na Zemi, kde využije gravitační asistence naší planety pro zrychlení při cestě k Jupiteru.

Příští týden se vydá na pětiletou cestu k planetě Jupiter vesmírná sonda Juno

Obrázek k článku:

5. srpna odstartuje raketa Atlas V 551 s vesmírnou sondou Juno z floridského mysu Canaveral. Jejím cílem je plynný obr Jupiter, kde bude zkoumat gravitační a magnetické pole planety, její atmosféru a složení. Cílem mise není ani jeden z měsíců planety, sonda se bude soustředit pouze na giganta zahaleného do hlubokých oblaků.

Vesmírná sonda Juno prochází testováním odolnosti před srpnovým odletem k Jupiteru

Obrázek k článku:

Sonda Juno je už kompletně sestavena včetně všech měřících přístrojů, které mají být k vesmírné sondě připojeny. Momentálně je vesmírná sonda v testovací laboratoři společnosti Lockheed Martin nedaleko Denveru, kde prochází různými testy simulujícími exotická prostředí, kterým bude v okolí Jupiteru vystavena. V těchto dnech je sonda Juno uzavřena v termální vakuové komoře, vystavována extrémně vysokým a nízkým teplotám.

Juno odstartuje v srpnu 2011 na cestu k Jupiteru

Obrázek k článku:

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) připravuje na srpen roku 2011 start vesmírné sondy Juno, která má za cíl zkoumat největší planetu Sluneční soustavy, Jupiter. Juno bude ke svému cíli cestovat 5 let, na cestě využije pro urychlení a vystřelení k Jupiteru gravitační síly několika planet, včetně Země. Prolet kolem Země se uskuteční tři roky po startu a budou se při něm testovat palubní přístroje.