Japonská lunární sonda SLIM vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce v pondělí ráno. Poté poslala sérii detailních snímků měsíčního povrchu. Pokud vše půjde podle plánu, 25. ledna by měla dosednout na jeho povrch.
Poté, co 14. července odletěla indická sonda Chandrayaan-3 do vesmíru, se jí 23. srpna podařilo jako první přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. Indie se tak stala 4. zemí, které se podařilo na Měsíci přistát. Během několika hodin sjel z přistávacího modulu Vikram na povrch rover Pragyan, který by měl na Měsíci operovat zhruba 14 dní - tedy jeden měsíční den.
NASA vybrala americkou společnost Blue Origin, aby dopravila astronauty mise Artemis V na povrch Měsíce. Kontrakt má hodnotu 3,4 miliard dolarů. Při předchozích misích bude astronautům sloužit vesmírná loď Starship od SpaceX.
Vědci vedení Arthurem Briaudem publikovali novou vědeckou studii, podle které má Měsíc podobnou vnitřní strukturu jako Země. Využili data z různých zdrojů a modelů pro zkoumání vnitřku Měsíce. Zjistili, že Měsíc má aktivní období, kdy těžší materiál putuje blíže k jádru a lehčí se dostává na povrch.
Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody je kromě NASA, dalších víc než 20 vesmírných agentur, které se budou většinou nějakým způsobem podílet na americkém lunárním programu Artemis. Smlouva samotná definuje základní přístup k průzkumu a spolupráci ve vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.
Po několika odkladech odletěla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 s několika náklady k Měsíci v prosinci 2022. Raketa vynesla do vesmíru japonský přistávací modul HAKUTO R-1 s arabským roverem Rashid a také malou orbitální sondu NASA Lunar Flashlight. Japonský modul Hakuto by měl přistát na povrchu Měsíce dnes v podvečer.
Vědci objevili nový zdroj vody v měsíčních vzorcích přivezených z čínské mise Chang'e 5. Molekuly vody se ukrývaly izolované v malých skleněných kuličkách v měsíčním prachu a zřejmě vznikly v místech dopadu meteoritů.
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) byla vyslána k Měsíci v roce 2009 s cílem mapovat jeho povrch a shromažďovat data pro plánování budoucích misí. Jedním z nejzajímavějších regionů je oblast jižního pólu, kde NASA plánuje první přistání astronautů v rámci programu Artemis. Patří sem také region Malapert Massif, který sonda detailně vyfotografovala při přeletu začátkem března.
Společnost STELLS SPACE z kanadského Toronta plánuje vyvinout rover, který by mohl pomoci nabíjet elektřinou ostatní zařízení na povrchu Měsíce. Bude k tomu využívat vlastní solární panely a bezdrátové nabíjení prostřednictvím mikrovln. Na Měsíc jej dopraví soukromý lander od Nova-C od společnosti Intuitive Machines do roku 2025.
Loni v prosinci vynesla raketa Falcon 9 do vesmíru japonský lunární modul HAKUTO-R1 a s ním také malou sondu Lunar Flashlight. Obě zařízení jsou nyní na několikaměsíční cestě k Měsíci. Lunar Flashlight je v pořádku a komunikuje s řídícím střediskem, má však problémy s pohonem - 3 ze 4 jejích trysek nemají dostatečný výkon. Podle dosavadní analýzy je to způsobeno nedostatečným přísunem paliva do motorů.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
Česká republika
Vědecká lunární orbitální sonda
Měsíc
2030
29. prosinec 2023 
Měsíc
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
rss
twitter
facebook
