| Vesmírné mise

8. srpen 2024

Slabě zářící objekt v systému LAMOST J235456.73+335625 je zřejmě masivní bílý trpaslík

Spektroskopická data vědcům pomohla charakterizovat obě hvězdy v binárním systému LAMOST J235456.73+335625 (zkráceně J2354). Ten obsahuje oranžovou hvězdu typu K s asi 70 % hmotnosti Slunce a neviditelného souputníka. Původně se předpokládalo, že by mohlo jít o neutronovou hvězdu, nová data však naznačují, že spíš půjde o masivního bílého trpaslíka.

Přečíst článek

2. srpen 2024

Exoplanety

U blízké hvězdy Gliese 4265 byla objevena exoplaneta velikosti Země na pokraji roztržení gravitací

Astronomové objevili ve vzdálenosti 66 světelných let exoplanetu velikosti Země, která obíhá svou hvězdu velmi rychle – jednou za pouhých 5,7 hodin. Díky novým spektrografům Keck Planet Finder (KPF) a CARMENES vědci určili, že nově objevená planeta s označením Gliese 4265 b (TOI-6255 b) má hmotnost jen asi 1,4krát větší než Země.

Přečíst článek

15. červenec 2024

Mléčná dráha

Nově objevený hnědý trpaslík se pohybuje tak rychle, že zřejmě opustí naši galaxii

Pomocí veřejného programu Backyard Worlds: Planet 9 byl identifikován velmi rychlý a lehký objekt, který by mohl být buď hvězdou nebo hnědým trpaslíkem. Tento objekt s označením CWISE J124909.08+362116.0 (zkráceně CWISE J1249+3621) se pohybuje tak rychle, že pravděpodobně není vázán gravitací naší galaxie, Mléčné dráhy.

Přečíst článek

13. červen 2024

Neutronové hvězdy

Osm nových rychle rotujících neutronových hvězd objeveno pomocí teleskopu FAST

Pomocí radiového teleskopu FAST (Five-Hundred-meter Aperture Spherical Telescope) astronomové z Čínské univerzity v Kuej-čou a další institucí objevili osm nových milisekundových pulsarů v kulové hvězdokupě NGC 6517. Tento objev byl oznámen ve studii zveřejněné na serveru arXiv.

Přečíst článek

6. červen 2024

Starship

Vesmírná loď Starship podstoupila úspěšně 4. testovací let a vrátila se z vesmíru

Americká společnost SpaceX po čtvrté otestovala vesmírnou loď Starship společně s raketou Super Heavy. Let, který začal startem ze základny Starbase v Texasu, proběhl úspěšně - Raketa i vesmírná loď se podle plánu vrátily z vesmíru na Zemi. Obě části systému přistály v moři.

Přečíst článek

14. březen 2024

Starship

Starship podstoupila třetí testovací let, byla zničena při návratu do atmosféry

14. března poslala společnost SpaceX do vesmíru třetí prototyp obří vesmírné lodi Starship. Raketa Super Heavy ji vynesla do požadované výšky, dala jí i potřebnou rychlost a došlo k úspěšnému oddělení obou systémů. Raketa i Starship nicméně byly zničeny při návratu do atmosféry.

Přečíst článek

8. březen 2024

Sluneční soustava

U vnějších planet sluneční soustavy byly objeveny 3 malé měsíce

Pomocí výkonných pozemních teleskopů se astronomům podařilo nalézt 3 nové měsíce ve sluneční soustavě - jeden u Uranu a dva u Neptunu. Jedná se o nejslaběji zářící měsíce pozorované teleskopy z povrchu Země.

Přečíst článek

4. březen 2024

Černé díry

Zatím nejhmotnější pár černých děr dělí jen několik světelných let, není zřejmé proč ještě nedošlo k jejich kolizi

Pomocí teleskopu Gemini North se astronomům podařilo identifikovat zatím nejhmotnější dvojici supermasivních černých děr. Nachází se v galaxii B2 0402+379 (4C+37.11) ve vzdálenosti 750 milionů světelných let. Dohromady váží 28 miliard Sluncí, tedy víc než 6 tisíckrát více než černá díra v jádru Mléčné dráhy.

Přečíst článek

25. únor 2024

Supernovy

Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A

Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.

Přečíst článek

20. únor 2024

Kvazary

Astronomové identifikovali nejjasnější a nejrychleji rostoucí kvazar

Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.

Přečíst článek

12. únor 2024

Mimas

Další studie podporuje existenci podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Mimas

Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.

Přečíst článek

8. únor 2024

Vesmír

Světlo z nejstarší pozorované černé díry pochází z doby pouhých 400 milionů let po Velkém třesku

Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.

Přečíst článek

1. únor 2024

Mléčná dráha

Hvězdy na okraji Mléčné dráhy se pohybují příliš pomalu

Fyzikům z MIT se podařilo na základě analýzy dat z teleskopů Gaia a APOGEE zjistit, že hvězdy na okraji Mléčné dráhy se kolem středu galaxie pohybují pomaleji než se předpokládalo. Toto zjištění naznačuje, že vnitřek naší galaxie může být lehčí a obsahovat méně temné hmoty, než se dosud myslelo.

Přečíst článek

30. leden 2024

Europa Clipper

Sonda Europa Clipper dostala komunikační anténu i vědecké přístroje

Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Její misí bude studium Europy - ledového měsíce obíhajícího planetu Jupiter. Sonda bude vybavena 9 vědeckými přístroji, které budou sledovat tenkou atmosféru Europy, její povrch a oceán pod ním.

Přečíst článek

28. leden 2024

FRB záblesky

Blízké rychlé rádiové záblesky FRB by mohly pocházet ze supernov

Průzkum 18 blízkých FRB záblesků ukazuje, že pochází z mladých galaxií. Jejich zdrojem jsou podle vědců vedených Mohitem Bhardwajem supernovy, ke kterým dochází zhroucením masivních hvězd. To je nicméně v rozporu s dosavadním výzkumem, který naznačoval původ FRB v magnetarech.

Přečíst článek

24. leden 2024

Vesmír

Objev další obří struktury ve vzdáleném vesmíru zpochybňuje naše chápání vesmíru

Nově objevená ultra-velká struktura má kruhovitý tvar s asi 1,3 miliardou světelných let v průměru a nachází se přes 9 miliard světelných let daleko. Její objev společně s dříve identifikovaným Obřím obloukem vyvolává otázky o kosmologickém principu, který říká, že vesmír je ve velkém měřítku homogenní a izotropní.

Přečíst článek

15. leden 2024

Gama záření

VIDEO: vývoj zdrojů gama záření na obloze v průběhu 14 let

Vesmírný teleskop Fermi zkoumá oblohu v energetické části elektromagnetického spektra. Vědci z SLAC (Stanford Linear Accelerator Center) nyní zveřejnili video, které ukazuje aktivitu gama záření mezi lety 2008 a 2022.

Přečíst článek

1. leden 2024

Geologie ve vesmíru

Pohlednice z Marsu: Výsledek sesuvů půdy v okolí sopky Olympus Mons

Evropská orbitální sonda Mars Express pořídila tento snímek okolí největší sopky ve sluneční soustavě - Olympus Mons. Tento region dostal označení Lycus Sulci. Na snímku se nachází také nepojmenovaný impaktní kráter.

Přečíst článek

29. prosinec 2023

Měsíc

Japonský lunární modul SLIM vstoupil na oběžnou dráhu Měsíce

Japonská lunární sonda SLIM vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce v pondělí ráno. Poté poslala sérii detailních snímků měsíčního povrchu. Pokud vše půjde podle plánu, 25. ledna by měla dosednout na jeho povrch.

Přečíst článek

28. prosinec 2023

Mléčná dráha

Malý Magellanův oblak jsou ve skutečnosti dvě samostatné galaxie

Malý Magellanův oblak je drobná galaxie, která se nachází v sousedství Mléčné dráhy. Analýza jeho hvězdné populace a mezihvězdného materiálu nyní ukázala, že obsahuje dvě rozdílné skupiny, které mají rozdílné chemické složení. Podle závěrů nově publikované studie se tak jedná o dvě samostatné galaxie, z nichž jedna se skrývá za druhou.

Přečíst článek

24. prosinec 2023

Neutronové hvězdy

V kulové hvězdokupě Messier 15 byly objeveny tři nové pulsary

Pulzary jsou neutronové hvězdy, které vyzařují pravidelné pulzy. Dva z nově objevených pulzarů ve hvězdokupě Messier 15 jsou s dlouhou periodou, zatímco třetí je milisekundový. Objev naznačuje, že Messier 15 může být jedna z nejhustších kulových hvězdokup v naší galaxii.

Přečíst článek

23. prosinec 2023

Mléčná dráha

Nově objevená galaxie Ursa Major III má rekordně slabou jasnost

Astronomové objevili nejslaběji zářící satelitní galaxii Mléčné dráhy, která dostala označení Ursa Major III. Tato ultra-slabá trpasličí galaxie obsahuje pouze asi 50-60 hvězd a má celkovou absolutní magnitudu v pásmu V +2,2 mag, což ji činí nejtemnějším známým satelitním objektem Mléčné dráhy. Objev byl učiněn pomocí dat z Ultraviolet Near Infrared Optical Northern Survey (UNIONS) a potvrzen pozorováními z teleskopu Keck a družice Gaia ESA.

Přečíst článek

19. prosinec 2023

Eris

Nitro trpasličí planety Eris je překvapivě měkké

Objev učinili vědci vedení Francisem Nimmem, kteří pomocí údajů z rádiové observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter Array) prozkoumali kromě trpasličí planety Eris také její měsíc Dysnomia. Obě tělesa si podobně jako Země s Měsícem ukazují stále stejnou polokouli.

Přečíst článek

7. prosinec 2023

Ryugu

Meteority zřejmě přinesly dusík na povrch dávné Země

Mikrometeority z ledových těles z okraje sluneční soustavy mohly být zdrojem dusíku ve vnitřní části sluneční soustavy. Vědci to zjistili na základě analýzy vzorků z planetky Ryugu, které na Zemi dopravila japonská sonda Hayabusa2 v roce 2020. Dusík je důležitým prvkem pro život, takže tento objev by mohl mít významné důsledky pro pochopení jeho vzniku na Zemi.

Přečíst článek

2. prosinec 2023

Vesmírné počasí

Zemi zasáhla silná geomagnetická bouře, která by mohla vyvolat rozsáhlé polární záře

Astronomové předpovídají silnou geomagnetickou bouři, která by mohla dnes večer vyvolat rozsáhlé polární záře. Bouři způsobil výron koronální hmoty z 29. listopadu, který dohnal předchozí pomalejší vlny částic. Bouře by mohla mít podobnou sílu jako ta z 5. listopadu, kdy byla polární záře pozorována i v České republice.

Přečíst článek

1. prosinec 2023

Hvězdy

V galaktické kupě Coma byl objeven rekordně velký proud hvězd

Nově objevená struktura má víc než 10krát větší průměr než Mléčná dráha a je tak největším proudem hvězd, který byl kdy detekován. Proud hvězdy, které jsou zřetelně gravitačně svázané, se nachází v kupě galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky (Coma cluster, Abell 1656), která je přes 300 milionů světelných let daleko. Podle ní dostala označení Giant Coma Stream, neboli Velký proud Coma).

Přečíst článek

28. listopad 2023

Hvězdy

Masivní Be hvězdy se mohou vyskytovat také v trojhvězdných systémech

Nová vědecká studie odhalila, že hmotné hvězdy typu Be, které byly dosud považovány za součást dvojhvězd, mohou ve skutečnosti existovat také v trojhvězdných systémech. Tento objev by mohl vést k zásadní změně našeho chápání hvězd a jejich vývoje.

Přečíst článek

23. listopad 2023

Hvězdy

V souhvězdí Kasiopeji se nachází vzácná supernova typu Iax, jediná v naší galaxii

Amatérský astronom Dana Patchick objevil v souhvězdí Kasiopeji neobvyklý objekt. Strukturu s označením PA 30 původně považoval za planetární mlhovinu, průzkum dalšími astronomy nicméně ukázal, že se jedná o pozůstatek ze supernovy pozorované v roce 1181 (SN 1181). PA 30 je jediná známá supernova typu Iax v naší galaxii.

Přečíst článek

19. listopad 2023

Gravitační čočka

Observatoř Gaia je natolik přesná, že vědci díky ní mohou předvídat mikročočkové události

Podle nové vědecké studie je jedním z přínosů mise Gaia kromě přesného mapování umístění a pohybu hvězd také možnost předpovídat budoucí mikročočky. Využitím informací ze třetího vydání dat Gaia (DR3) tým předpověděl 4 500 těchto událostí, z nichž 1 664 je odlišných od všech, které jsme dosud viděli. Tyto události umožní astronomům provádět výzkum vzdálených hvězdných systémů, exoplanet a dalších vesmírných objektů.

Přečíst článek

18. listopad 2023

Starship

Bezchybný start, exploze Super Heavy a ztráta spojení se Starship při druhém integrovaném letu

Společnost SpaceX dnes do vesmíru poslala raketu Super Heavy i loď Starship v už druhém tzv. integrovaném orbitálním letu. Během něj obě zařízení úspěšně odstartovala a oddělila se od sebe. Krátce po oddělení však došlo k neplánované explozi rakety Super Heavy a následně ztráty spojení se Starship.

Přečíst článek

16. listopad 2023

Mléčná dráha

Na okraji galaxie se astronomům podařilo najít fosfor, není však zřejmé, kde se tam objevil

Fosfor je důležitý pro život na Zemi, proto se po něm astronomové dívají také ve vesmíru. Doposud se ho podařilo najít pouze do vzdálenosti asi 40 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy. Nový výzkum nyní ukazuje detekci na samotném okraji galaxie 73 tisíc světelných let od jejího středu.

Přečíst článek

15. listopad 2023

Vesmír

Na snímku z teleskopu Jamese Webba se ukrývala druhá a čtvrtá nejvzdálenější galaxie ve vesmíru

Nově objevené galaxie se nacházejí v oblasti zvané Pandořina kupa (Abell 2744, Pandora´s Cluster), která je vzdálená asi 33 miliard světelných let od Země. Světlu z těchto galaxií trvalo 13,4 miliardy let, než se dostalo na Zemi, což znamená, že vznikly v době, kdy byl vesmír starý jen asi 330 milionů let.

Přečíst článek

10. listopad 2023

ISS

Evropskávesmírná agentura plánuje program komerční přepravy nákladu na ISS

Evropská vesmírná agentura (ESA) se rozhodla vyhlásit soutěž na vývoj komerčních vesmírných lodí pro přepravu nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět do roku 2028. Očekává podobný přínos jako případě společností SpaceX a Northrop Grumman, které vozí náklad pro NASA.

Přečíst článek

6. listopad 2023

Exoplanety

Horké Jupitery se častěji vyskytují u mladších hvězd

Horké Jupitery jsou masivní planety, které obíhají velmi blízko svou hvězdu. Nová analýza několika stovek hvězd podobných Slunci ukazuje, že podobné exoplanety se častěji vyskytují u mladších hvězd.

Přečíst článek

2. listopad 2023

Lucy

Sonda Lucy při průletu kolem planetky Dinkinesh objevila její měsíc

Vesmírná sonda Lucy, která je na cestě k trojanům planety Jupiter, proletěla 1. listopadu kolem planetky Dinkinesh ve vzdálenosti 425 km. Na snímcích, které se den poté dostaly na Zemi, byla objevena sekundární planetka, o které se před tím nevědělo.

Přečíst článek

29. říjen 2023

Hvězdy

Astronomové poprvé pozorovali protohvězdu opouštějící své rodiště

Hvězdy vznikají v hustých oblacích plynů, kde dochází ke shlukování materiálu. Podle teorie se z těchto oblastí dostávají do okolních regionů galaxie, avšak tento proces zatím nebyl pozorován. Až nyní se astronomům podařilo identifikovat rychle se pohybující hvězdu, která míří ven ze svého rodiště.

Přečíst článek

26. říjen 2023

Gama záření

Při druhém nejjasnějším gama záblesku vznikly vzácné těžké prvky

Analýza dat z několika vesmírných teleskopů ukázala přítomnost těžkých prvků, které vznikly v kolizi neutronových hvězd, při které vznikl také záblesk s označením GRB 230307A. Ten je aktuálně druhý nejenergetičtější svého druhu, který se podařilo pozorovat.

Přečíst článek

24. říjen 2023

Hvězdy

Ke vzniku hvězd přispívají plyny z větší vzdálenosti, než se doposud myslelo

Způsob, jakým vznikají hvězdy, je zřejmě komplikovanější, než se vědci původně domnívali. Doposud se uvažovalo, že hvězdy vznikají z kulovitého oblaku plynů. Nový výzkum ale ukazuje, že mohou vznikat také složitějším procesem, který zahrnuje i plyny proudící z větší vzdálenosti.

Přečíst článek

22. říjen 2023

FRB záblesky

Astronomové pozorovali zatím nejvzdálenější rádiový záblesk FRB

Mezinárodní tým astronomů zaznamenal nejvzdálenější rychlý rádiový záblesk (FRB) ze všech, u kterých se podařilo určit vzdálenost zdroje. Signál s označením FRB 20220610A byl objeven v loňském roce v červnu pomocí radioteleskopu ASKAP v Austrálii. Jeho zdroj byl následně vysledován do galaxie, ze které k nám světlo letělo osm miliard let.

Přečíst článek

21. říjen 2023

Kuiperův pás

Detekce organických látek teleskopem Jamese Webba na trpasličích planetách v Kuiperově pásu

Astronomové použili teleskop Jamese Webba (JWST) k pozorování tří trpasličích planet v Kuiperově pásu: Sedny, Gonggong a Quaoar. K získání spektra těchto objektů využili infračervený přístroj NIRSpec, který na jejich povrchu odhalil různé druhy ledů a organických molekul.

Přečíst článek

19. říjen 2023

Exoplanety

Planety podobné Jupiteru by se v některých částech galaxie mohly objevovat častěji

Podle studie publikované v říjnu v časopisu Nature Communications by se plynní obři mohli vyskytovat v některých částech galaxie častěji. Výzkum vychází z analýzy hvězd v blízké hvězdné asociaci Beta Pictoris, kde jsou rozestupy mezi hvězdami větší než v okolí Slunce.

Přečíst článek

17. říjen 2023

Nova

Proud plazmy vycházející z jádra galaxie M87 způsobuje novy v hlubokém vesmíru

Nova je exploze, ke které dochází v binárních systémech, kde jedna hvězda vysává materiál z druhé. V blízké galaxii M87 se novy objevují podezřele blízko proudu plazmy, který vychází z jádra, kde se nachází supermasivní černá díra. Podle nové studie je pravděpodobné, že proud z ní novy nějak způsobuje, není však zatím zřejmé jak.

Přečíst článek

12. říjen 2023

OSIRIS-REx

Sonda OSIRIS-REx doručila vzorky hornin z planetky Bennu na Zemi

V neděli 24. září proletěla kolem Země sonda OSIRIS-REx a vypustila malý kontejner se vzorky hornin z blízké planetky Bennu. Během své 7leté mise sonda doletěla k blízké planetce Bennu, kterou přes 2 roky obíhala. Z jejího povrchu sebrala vzorky hornin a od května 2021 je na cestě zpět k Zemi.

Přečíst článek

12. říjen 2023

Neutronové hvězdy

Od neutronové hvězdy Vela přichází nejenergetičtější gama záření zaznamenané u pulzaru

Astronomové zachytili od pulzaru Vela nezvykle energetické záření. Měření pomocí observatoře HESS (High Energy Stereoscopic System) ukázala na radiaci s energií až 20 TeV, což je zatím nejenergetičtější záření zaznamenané od pulzaru.

Přečíst článek

12. říjen 2023

Psyche (sonda)

Raketa Falcon Heavy vynesla do vesmíru sondu, která prozkoumá planetku Psyche

Start rakety Falcon Heavy se sondou k planetce Psyché byl původně plánovaný na srpen 2022. Kvůli problémům se softwarem byl nicméně odložen o několik měsíců. Důvodem byly zpožděné dodávky letového softwaru a testovacího vybavení. Při aktuálně plánovaném startu začátkem října doletí sonda k planetce v roce 2029.

Přečíst článek

10. říjen 2023

Exoplanety

V disku prachu kolem protohvězdy DG Tauri astronomové našli první náznaky vzniku planet

Astronomové vedení Satoshi Ohashim prozkoumali pomocí observatoře ALMA protoplanetární disk u mladé hvězdy DG Tauri. Analýzou světla v různých vlnových délkách přišli na to, že ve vnější části disku jsou zrnka prachu větší než ve vnitřní části. Mohlo by to znamenat, že právě ve vnější části tohoto systému dojde ke vzniku prvních planet.

Přečíst článek

6. říjen 2023

Merkur

Nový výzkum potvrzuje, že se planeta Merkur smršťuje i v nedávné době

Planeta Merkur i přes to, že obíhá nejblíže Slunci, ztrácí teplotu ve svém nitru. V důsledku toho dochází ke smršťování jejího jádra a celkovému zmenšování, které trvá už miliardy let. Doposud však nebylo potvrzeno, zda tento proces pokračuje do dnešních dnů, i když to vědci předpokládali. Nová studie ukazuje, že tento proces způsobuje stále nové geologické útvary na povrchu planety, a to i v nedávné minulosti.

Přečíst článek

5. říjen 2023

Exoplanety

Dalekohled JWST objevil v mlhovině v Orionu nový druh planetárních objektů

Astronomům se podařilo pomocí teleskopu Jamese Webba objevit doposud neznámý druh objektů. Ve hvězdokupě Trapéz (Trapezium), která se nachází v souhvězdí Orionu a ve které se rodí nové hvězdy, identifikovali 540 objektů s hmotností planety, které ale neobíhají žádnou hvězdu. K překvapení vědců se často vyskytují ve dvojicích, které dostaly označení JuMBO (Jupiter-Mass Binary Objects, binární objekty hmotnosti Jupiteru).

Přečíst článek

4. říjen 2023

Hvězdy

VIDEO: Expanze plynů v okolí dvojhvězdy Eta Carinae

Astronomové vedení Michealem Corcoranem publikovali novou vědeckou studii, ve které zkoumají vývoj mlhoviny obklopující binární hvězdu Eta Carinae. Ke svému výzkumu využili dat z rentgenových teleskopů Chandra a XMM-Newton. Jejich snímky potom propojili do animace, která ukazuje, co se v okolí dvou blízkých hvězd děje.

Přečíst článek

25. září 2023

Hnědý trpaslík

Na fotografiích z dalekohledu JWST se ukrývalo 21 doposud neznámých hnědých trpaslíků

Astronomové používají dalekohled Jamese Webba mimo jiné ke zkoumání vzdálených galaxií. Existují k tomu dva vědecké programy JADES a CEERS, které na snímcích z teleskopu zkoumají objekty daleko za hranicemi Mléčné dráhy. Na těchto snímcích se však objevují i objekty z naší galaxie - a mezi nimi nyní vědci identifikovali 21 doposud neznámých hnědých trpaslíků.

Přečíst článek

22. září 2023

Kalisto

Kde se bere kyslík v tenké atmosféře měsíce Kalisto? Interakce s magnetosférou Jupitera na to nestačí

Pozorování Jupiterova měsíce Kalisto naznačují, že jeho atmosféra by měla obsahovat kyslík. Avšak způsob, jak se do ní dostává a jak se v ní udržuje, zatím není znám. Nový výzkum se nyní zaměřil na produkci kyslíku prostřednictvím radiolýzy v exponovaných ledových oblastech měsíce.

Přečíst článek

21. září 2023

Černé díry

Astronomové prozkoumali kompaktní rentgenovou dvojhvězdu 4U 0614+091

Astronomové prozkoumali ultrakompaktní rentgenovou dvojhvězdu 4U 0614+091 pomocí vesmírné observatoře NuSTAR a přístroje NICER umístěného na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Výsledky pozorování ukazují, že systém vykazuje kvaziperiodické fluktuace jasnosti v řádu několika dnů.

Přečíst článek

20. září 2023

Hvězdy

Fotografie z teleskopu VLT ukazuje už druhého hnědého trpaslíka ve hvězdném systému HIP 81208

U hvězdy HIP 81208 vzdálené necelých 500 světelných let se astronomům podařilo vyfotit doposud neznámý objekt. Jedná se o hnědého trpaslíka, který je už 4. složkou v tomto hierarchickém hvězdném systému. Objev se podařil díky teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile, který provozuje organizace ESO (European South Observatory), jejíž součástí je i Česká republika.

Přečíst článek

18. září 2023

Neutronové hvězdy

Hory na povrchu neutronových hvězd by měly generovat detekovatelné gravitační vlny

Neutronové hvězdy patří mezi velmi husté objekty, které zůstanou po explozi středně hmotných hvězd v supernovách. Materiál o několika hmotnostech Slunce je v nich stlačen do pár kilometrů v průměru a jejich silná gravitace vytvoří téměř dokonale kulatý tvar. Vědci se nicméně domnívají, že na povrchu neutronových hvězd mohou existovat nerovnosti. Právě ty by mohly stát za vznikem detekovatelných gravitačních vln.

Přečíst článek

16. září 2023

Hvězdy

Fotografie Herbig Haro objektu HH 211 ukazuje rodící se hvězdu se dvěma proudy plynů

Vesmírný dalekohled Jamese Webba vyfotil rodící se hvězdu HH 211 ve vzdálenosti 1000 světelných let. Ta patří do kategorie mladých hvězdných objektů Herbig-Haro, které tvoří protohvězdy s dvěma proudy plynů vycházejícími z pólů. V tomto případě se pohybují rychlostí mezi 80 a 100 kilometry za sekundu (tedy asi 21 AU za rok).

Přečíst článek

14. září 2023

Sagittarius A*

Pohyb hvězd v blízkosti centrální černé díry naší galaxie je předpovídatelný pouze na několik stovek let

Oběžné dráhy hvězd, které se nachází v těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru naší galaxie, jsou natolik chaotické, že nelze s jistotou předpovědět jejich pohyb. Vědci jsou schopní jejich pohyb předvídat jen asi 400 let do budoucnosti a nejsou schopni říct, kde se budou nacházet.

Přečíst článek

13. září 2023

Exoplanety

Náznaky života na planetě K2-18 b: v její atmosféře se nachází molekula, kterou na Zemi tvoří plankton

Nová pozorování dalekohledem Jamese Webba odhalila v atmosféře exoplanety K2-18 b několik druhů molekul s atomy uhlíku. Mezi nimi metan, oxid uhličitý a také dimethylsulfid, který na Zemi vzniká pouze za přispění živých organismů. Nové nálezy podporují teorii, že exoplaneta K2-18 b, která se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy, je pokryta oceánem a má atmosféru tvořenou převážně vodíkem.

Přečíst článek

11. září 2023

Hvězdy

První pozorování gama záření vycházejícího z rodící se hvězdy podobné Slunci

Astronomové vedení Agostinou Filócomovou potvrdili, že hvězdy z kategorie T Tauri jsou schopny emitovat gama záření. Jedná se o velmi mladé hvězdy s hmotností do trojnásobku Slunce a s věkem do 1 milionu let. Objev se vědcům podařil prostřednictvím vesmírného teleskopu Fermi, který zkoumá gama záření.

Přečíst článek

10. září 2023

Černé díry

Černá díra v sousední galaxii postupně pojídá hvězdu podobnou Slunci

V blízké galaxii astronomové zachytili pravidelné rentgenové záblesky, které vycházejí z jejího středu. Pocházejí od hvězdy Swift J0230, která obíhá kolem supermasivní černé díry v jádru galaxie. Pravděpodobně se jedná o dosud nepozorovaný jev, při kterém černá díra postupně ukusuje materiál z obíhající hvězdy.

Přečíst článek

8. září 2023

Galaxie

Observatoř ALMA pozorovala zatím nejvzdálenější galaktické magnetické pole

Magnetická pole se ve vesmíru vyskytují u různých objektů, od planet přes hvězdy až po celé galaxie. Galaktická magnetická pole astronomové doposud pozorovali zejména u blízkých galaxií, u těch vzdálených jeho detekce doposud unikala našim přístrojům. Teprve nyní se to podařilo pomocí submilimetrové observatoře ALMA v Čile.

Přečíst článek

6. září 2023

Galaxie

Objev vzácné polární prstencové galaxie. Zatím jich je známo jen pár desítek

Vědci vedení indickým astronomem Akhilem Krishnou objevili nezvyklou prstencovou galaxii, nazvanou DES J024008.08-551047.5 (DJ0240). Její jádro je obklopeno diskem hvězd a plynů, který je umístěn téměř kolmo na zbytek galaxie. To je neobvyklé, protože většina prstencových galaxií má prsteny, které jsou zarovnané s rovinou galaxie.

Přečíst článek

4. září 2023

Supernovy

Supernova v blízké galaxii naznačuje, jak umírají červení veleobři

Supernova SN 2023ixf je nejbližší za posledních 14 let, kterou měli astronomové možnost pozorovat. Nachází se v galaxii Větrník (Pinwheel galaxy) ve vzdálenosti 21 milionů světelných let. Detailní pozorování nyní odhalila více informací o hvězdě, která explozi způsobila.

Přečíst článek

4. září 2023

Měsíc

Indický rover Pragyan dokončil svou primární misi a byl uveden do hibernace

Poté, co 14. července odletěla indická sonda Chandrayaan-3 do vesmíru, se jí 23. srpna podařilo jako první přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. Indie se tak stala 4. zemí, které se podařilo na Měsíci přistát. Během několika hodin sjel z přistávacího modulu Vikram na povrch rover Pragyan, který by měl na Měsíci operovat zhruba 14 dní - tedy jeden měsíční den.

Přečíst článek

3. září 2023

Exoplanety

U hvězdy TOI 1853 byla objevena další exoplaneta velikosti Neptunu s vysokou hustotou

Po vypočítání hmotnosti exoplanety TOI 1853 b vědci zjistili, že má nezvykle vysokou hustotu. Její poloměr je srovnatelný s Neptunem, je ale téměř 4x těžší. Taková hustota není u podobně velkých planet běžná a vědci si nejsou jistí, jakým způsobem taková tělesa vznikají. TOI 1853 b se svými charakteristikami podobá jiné nedávno objevené exoplanetě TOI 332 b.

Přečíst článek

30. srpen 2023

Černé díry

První pozorování okraje disku u supermasivní černé díry naznačují jeho velikost

Astronomové pomocí teleskopu Gemini North poprvé detekovali dvě infračervené emisní čáry v akrečním disku supermasivní černé díry v jádru galaxie III Zw 002. Tyto čáry pocházejí z vnitřní a vnější oblasti akrečního disku tvořeného materiálem, který padá do centrálního objektu.

Přečíst článek

29. srpen 2023

Slunce

Sonda Solar Orbiter vyfotografovala na Slunci malé trysky, které by mohly být zdrojem slunečního větru

Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter při svém průletu v březnu loňského roku pořídila snímky doposud neviděných malých trysek ve vnější atmosféře Slunce. Každý z nich má životnost mezi 20 a 100 sekundami a uvolňuje plazmu do okolí Slunce rychlostí 100 km/s. Podle vědců by se mohlo jednat o dlouho hledaný zdroj slunečního větru, který ovlivňuje vesmírné počasí ve sluneční soustavě.

Přečíst článek

28. srpen 2023

Neptun

Astronomové poprvé pozorovali tajemnou tmavou skvrnu na Neptunu ze Země

Poprvé se tmavé skvrny v atmosféře Neptunu objevily na snímcích z vesmírné sondy Voyager 2 v roce 1989. Od té doby je bylo možné pozorovat pouze vesmírným teleskopem Hubble. Až do teď, kdy se vědcům podařilo skvrny zachytit instrumentem MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na pozemním teleskopu VLT.

Přečíst článek

27. srpen 2023

Neutronové hvězdy

Hvězda HD 45166 má nezvykle silné magnetické pole, vznikne z ní vzácný magnetar

Astronomové vedení Tomerem Shenarem zjistili, že už dříve známá hvězda HD 45166 má nesmírně silné magnetické pole. Mohla by proto být předchůdcem magnetarů - vzácných, extrémně magnetických neutronových hvězd. Podle nové studie jde o Wolf-Rayetovu hvězdu s nejsilnějším magnetickým polem.

Přečíst článek

25. srpen 2023

Exoplanety

U hvězdy TOI 332 byla objevena planeta velikosti Neptunu s nezvykle vysokou hustotou

U malé oranžové hvězdy TOI 332 se astronomům podařilo identifikovat exoplanetu velikosti Neptunu. To by nebylo nic až tak významného, kdyby tato planeta neměla hustotu o 75 větší než Země. Zatím není zřejmé, jakým způsobem mohla tato exoplaneta vzniknout.

Přečíst článek

23. srpen 2023

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Prstencová mlhovina v novém světle z dalekohledu Jamese Webba

Prstencová mlhovina (Ring Nebula, Messier 57, M57, NGC 6720) se nachází přes 2 tisíce světelných let daleko. Nyní se tato planetární mlhovina stala předmětem studie dalekohledem Jamese Webba (JWST).

Přečíst článek

21. srpen 2023

Neptun

Po skoro třech desetiletích téměř zmizela oblaka v atmosféře Neptunu

Z atmosféry Neptunu téměř zmizela oblaka, která tam vědci pozorovali už téměř tři dekády. Nejnovější snímky pochází z letošního června a ukazují pouze mraky na části jižní polokoule. Snížená aktivita v atmosféře podle vědců souvisí ze zvýšenou sluneční aktivitou.

Přečíst článek

18. srpen 2023

Exoplanety

U malé hvězdy TOI 4860 byla objevena obří planeta, která má pětinu její velikosti

Astronomům se podařilo objevit novou masivní exoplanetu obíhající červeného trpaslíka TOI 4860. Velikost nově objevené planety však vědci nedokáží vysvětlit - u tak malé hvězdy by totiž neměla vzniknout.

Přečíst článek

16. srpen 2023

Saturn

Následky bouří mohou v atmosféře Saturnu přetrvávat stovky let

Obrovské planetární bouře se na Saturnu objevují zhruba jednou za 20-30 let. Nejsou tak výrazné jako na sousedním Jupiteru, který se chlubí Velkou červenou skvrnou, přesto už bylo na Saturnu pozorováno šest bouří. Nejnovější z nich začala v roce 2010 a její vývoj zachytila orbitální sonda Cassini. Nový výzkum nyní ukazuje, že následky takových bouří přetrvávají pod hustými oblaky hluboko v atmosféře planety po desítky let.

Přečíst článek

14. srpen 2023

Bílý trpaslík

V kolizi dvou bílých trpaslíků WDJ 0225-6920 vznikne nový, masivnější

Pozorování bílého trpaslíka WDJ 0225-6920 ukázala, že se ve skutečnosti jedná o dvojici trpaslíků, které se velmi těsně vzájemně obíhají. Pro astronomy jsou podobné hvězdy významné, protože mohou díky vzájemné interakci objektů dobře určit jejich parametry. Jejich studium potom přináší nové informace o evoluci hvězd.

Přečíst článek

13. srpen 2023

Exoplanety

Sledujte, jak se planeta pohybuje kolem svojí hvězdy ve videu pokrývajícím 17 let

Astronomové z Northwestern University v Chicagu publikovali video zachycující pohyb exoplanety Beta Pictoris b kolem její mateřské hvězdy. Masivní planeta byla pozorována přímo teleskopy a video se skládá ze skutečných snímků pořízených napříč 17 lety. Sekvence představujte zatím nejdelší podobné video.

Přečíst článek

10. srpen 2023

Hubble

Dalekohled Jamese Webba odhalil barvu nejvzdálenější známé hvězdy Earendel

Hvězdu Earendel objevili astronomové pomocí vesmírného dalekohledu Hubble a gravitační čočky v roce 2022. Světlo, které dnes pozorujeme, hvězdu opustilo v době, kdy bylo vesmíru méně než miliarda let. Nová pozorování dalekohledem Jamese Webba nyní odhalila více o této doposud tajemné hvězdě. Jedná se o hvězdu spektrálního typu B, která je milionkrát jasnější než Slunce.

Přečíst článek

27. červenec 2023

Ganymede

V blízkosti pólů jupiterova měsíce Ganymede se nachází peroxid vodíku

Analýza dat z vesmírného teleskopu Jamese Webba ukázala, že v okolí pólů Ganymede se nachází peroxid vodíku. Ten je zřejmě produktem radiolýzy vody prostřednictvím nabitých částic. Vědci jeho přítomnost předpovídali už dříve, ale potvrdit se ji podařilo teprve pomocí JWST.

Přečíst článek

25. červenec 2023

Bílý trpaslík

Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 má jednu polokouli pokrytou vodíkem a druhou heliem

Astronomům vedeným Ilarií Caiazzoseovou se podařilo identifikovat unikátního bílého trpaslíka, který se liší od ostatních - jedna jeho polokoule je pokryta vodíkem a druhá heliem. Jedná se o drobnou hvězdu ve vzdálenosti 135 světelných let, která už vlastní jiné prvenství - jde o nejmasivnější známou hvězdu svého druhu.

Přečíst článek

18. červenec 2023

Exoplanety

Masivní exoplaneta zřejmě tvaruje spirálu prachu v okolí hvězdy MWC 758

Ve vzdálenosti 500 světelných let se nachází mladá hvězda MWC 758, kterou obklopuje disk prachu. Na rozdíl od jiných mladých hvězd je tento disk ve tvaru spirály, který známe spíš u galaxií, než hvězdných systémů. Podle nové studie za tímto tvarem stojí masivní planeta, která jej svou gravitací vytváří.

Přečíst článek

17. červenec 2023

Hnědý trpaslík

WISE J0623-0456 je nejchladnější hnědý trpaslík, od kterého byly zachyceny rádiové vlny

Hnědý trpaslík WISE J0623-0456 se nachází asi 38 světeůných ůet daleko a byl objeven u v roce 2011. Nově se u něj nyní vědcům podařilo detekovat prostřednictvím observatoře ASKAP rádiové signály. Objev z něj dělá nejchladnější hvězdu nebo hnědého trpaslíka, u kterého byly rádiové vlny pozorovány.

Přečíst článek

12. červenec 2023

Galaxie

Červené zářící galaxie mají méně satelitních galaxií než kvazary

Nový výzkum založený na datech z instrumentu DESI, který zkoumá temnou energii, ukazuje rozdílné chování zářivých červených galaxií oproti galaxiím s kvazarem v jádru. První ze zmíněných snadněji rostou v hmotnosti a zároveň nezachycují tolik satelitních galaxií ze svého okolí.

Přečíst článek

11. červenec 2023

Exoplanety

Kovy v atmosféře dělají z LTT 9779 b exoplanetu, která odráží nejvíc světla

Pozorování vesmírným teleskopem CHEOPS ukazují, že exoplaneta LTT 9779 b nezvykle silně odráží světlo od své hvězdy. Způsobeno je to zřejmě složením její atmosféry, která obsahuje velký podíl těžkých kovů jako je například titan.

Přečíst článek

10. červenec 2023

Černé díry

Dalekohled Jamese Webba zpozoroval zatím nejvzdálenější aktivní černou díru

Astronomové našli pomocí dalekohledu Jamese Webba zatím nejvzdálenější aktivní supermasivní černou díru CEERS 1019. Teleskop ji pozoroval v kvazaru v období pouhých 570 milionů let po velkém třesku. Podle vědců to naznačuje, že obří černé díry existovaly už v raném vesmíru. Zatím však nedokáží vysvětlit, jak mohly tak brzo vzniknout.

Přečíst článek

8. červenec 2023

Hvězdy

Objev prvního obnaženého jádra hvězdy se střední hmotností

Astronomové vedení doktorkou Varshou Ramachandranovou objevili první odkrytou hvězdu střední hmotnosti, která představuje doposud chybějící článek v našem poznání o vývoji hvězd a vzniku těžkých prvků. Tyto hvězdy ztratily většinu svých vnějších vrstev a zůstalo z nich jen husté jádro bohaté na helium. Pokud se nachází v binárním systému, může jít o vývojovou fázi, která vede ke kolizím neutronových hvězd, ve kterých vznikají některé z těžkých prvků.

Přečíst článek

4. červenec 2023

Saturn

Prstence Saturnu září na novém snímku z dalekohledu Jamese Webba

NASA zveřejnila nové snímky planety Saturn pořízené 25. června dalekohledem Jamese Webba (JWST). Na snímku se kromě planety a jejích prstenců nachází také několik měsíců. Viditelné jsou také struktury v atmosféře planety, kterou dalekohled JWST poprvé vyfotil v blízkém infračerveném spektru o vlnové délce 3,23 mikronů.

Přečíst článek

3. červenec 2023

Exoplanety

Exoplaneta 8 UMi b zřejmě přežila pohlcení vlastní hvězdou

Astronomové vedení Marcem Honem zjistili, že hvězda 8 Ursae Minoris prošla v minulosti fází červeného obra, při které se nafoukla daleko za oběžnou dráhu exoplanety, která ji obíhá. Planeta tuto fázi přežila a nadále hvězdu obíhá na téměř kruhové oběžné dráze. Podobný osud zřejmě čeká také Zemi, až za 5 miliard let Slunce dospěje do podobné fáze svého vývoje.

Přečíst článek

1. červenec 2023

Euclid

Raketa Falcon 9 vynesla vesmírný teleskop Euclid na oběžnou dráhu

Evropská vesmírná agentura postoupila vesmírný dalekohled Euclid do poslední fáze testování. Naposledy prošel úspěšně testováním elektromagnetické kompatibility, při kterém je zkontrolováno, zda se jednotlivé přístroje sondy vzájemně neovlivňují. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start jeho mise je aktuálně plánován na polovinu letošního roku.

Přečíst článek

30. červen 2023

Supernovy

Gravitace blízké galaxie 25x zvětšila obraz vzdálené supernovy

Vědci vedení Arielem Goobarem oznámili objev vzdálené supernovy, jejíž obrázek byl deformovaný gravitací galaxie v popředí. Fenomén označovaný jako gravitační čočka zvětšil její obraz 25x a rozložil jej na 4 odrazy. Umožnil tak astronomům prozkoumat její podstatu.

Přečíst článek

29. červen 2023

Gravitační vlny

Astronomové poprvé pozorovali náznaky gravitačních vln na pozadí vesmíru

Podobně jako existuje optické nebo mikrovlnné pozadí vesmíru, předpověděli vědci také existenci pozadí tvořeného gravitačními vlnami. Hned tři vědecké týmy společně oznámili detekci těchto gravitačních vln, které zřejmě vznikly v interakci dvou supermasivních černých děr.

Přečíst článek

27. červen 2023

James Webb (JWST)

Dalekohled Jamese Webba poprvé zachytil klíčovou molekulu pro vznik organických sloučenin

Výkonné infračervené detektory dalekohledu JWST zachytily poprvé přítomnost kationtu metylu - molekuly, která pomáhá při tvorbě složitějších organických sloučenin. Astronomové ji rozpoznali v mladém systému d203-506, který je tvořený vznikající hvězdou obklopenou protoplanetárním diskem.

Přečíst článek

25. červen 2023

Sagittarius A*

Supermasivní černá díra v jádru naší galaxie se před 200 lety probudila a zářila milionkrát víc

V samotném středu Mléčné dráhy se nachází obří černá díra Sagittaruis A*. Dnes ji pozorujeme v klidovém stavu, kdy příliš nezáří. Jinak tomu ale bylo před zhruba 200 lety, kdy tento objekt po několik měsíců zářil až milionkrát silněji. Dozvuky této události se vědcům podařilo zachytit rentgenovým teleskopem IXPE.

Přečíst článek

21. červen 2023

Hnědý trpaslík

Hnědý trpaslík WD 0032-317 B má vyšší teploty než panují na povrchu Slunce

Ve vzdálenosti 1 400 světelných let se nachází bílý trpaslík WD 0032-317, u kterého astronomové objevili trpaslíka hnědého - tedy těleso na pomezí planety a hvězdy. Tento sekundární objekt obíhá horkého bílého trpaslíka natolik blízko, že je zahříván na teploty přesahující 8 000 kelvinů, což je víc, než na povrchu Slunce. Jedná se aktuálně o podhvězdný objekt s nejvyšší teplotou.

Přečíst článek

20. červen 2023

Mléčná dráha

V blízkosti Magellanových oblaků byla objevena vzácná stará hvězdokupa

Mezinárodní tým astronomů objevil novou hvězdokupu v blízkosti Magellanových oblaků, malých galaxií v okolí Mléčné dráhy. Kupa s označením DELVE 6 je stará téměř 10 miliard let, má nízký obsah těžkých prvků a velmi nízkou jasnost.

Přečíst článek

19. červen 2023

Atmosféry planet

Sonda Juno zachytila blesk v atmosféře Jupitera. Ve veřejných datech ho našel amatérský vědec

Blesk se nachází na snímku sondy Juno z prosince 2020. Objeven byl ale až o dva roky později amatérem, který zkoumal veřejně dostupné snímky z mise. V momentě pořízení se sonda nacházela 32 tisíc kilometrů od horní vrstvy mraků.

Přečíst článek

18. červen 2023

Supernovy

Astronomové objevili 12 nových supernov vzácného poddruhu typu II

Nově identifikované supernovy mají jednu společnou charakteristiku - jejich záře pomalu narůstala déle, než je běžné - víc než 40 dní. Doposud bylo objeveno pouze 16 takových případů a nový objev tak téměř zdvojnásobil jejich počet.

Přečíst článek

16. červen 2023

Enceladus

Na Enceladu byl objeven fosfor - základní stavební blok života

Vědcům se podařilo v datech ze sondy Cassini objevit známky fosforu v materiálu, který z ledového měsíce Saturnu uniká v puklinách na jižním pólu. Tento prvek je společně s už pozorovanými organickými sloučeninami jedním ze základních stavebních kamenů života. Podle NASA se jedná o první detekci fosforu v oceánu mimo Zemi.

Přečíst článek

15. červen 2023

Supernovy

Mezi nově objevenými hyperrychlými hvězdami jsou dvě s rekordní rychlostí, míří ven z galaxie

Astronomům vedeným Kareemem El-Badrym se podařilo identifikovat šestici hyperrychlých hvězd v naší galaxii. Hvězda z označením J1235-3752 se vůči Slunci pohybuje rychlostí 1 694 km/s a J0927-6335 dokonce 2 285 km/s. Předchozí rekord byl pouhých 1 200 km/s.

Přečíst článek

13. červen 2023

Bílý trpaslík

Bílý trpaslík v systému HD 190412 prochází krystalizací

Bílý trpaslík je obnažené horké jádro, které zůstane po hvězdě podobné Slunci. Tyto objekty postupně chladnou a za určitých podmínek u nich dochází ke krystalizaci. Podle nového výzkumu se blízký bílý trpaslík HD 190412 C nachází v první fázi tohoto procesu.

Přečíst článek

9. červen 2023

Exoplanety

Z planety HAT-P-32 b podobné Jupiteru vychází dva obří ocasy tvořené heliem

Pomocí Hobby-Eberly Telescope se astronomům podařilo detekovat jednu z největších struktur tvořených plynem unikajícím z planety. Nachází se u exoplanety HAT-P-32 b, která má tři čtvrtiny hmotnosti Jupiteru. Zároveň má ale téměř dvojnásobnou velikost a z jejích horních vrstev uniká plyn do okolí.

Přečíst článek

7. červen 2023

Mars Express

ESA se podařilo první živé vysílání od Marsu

Evropská vesmírná agentura v pátek dosáhla prvního živého vysílání z oběžné dráhy Marsu. Stream pořídila orbitální sonda Mars Express a posílala ho přímo na Zemi. Signál byl zpracován a přímo vysílán na Youtube kanálu agentury.

Přečíst článek

1. červen 2023

Enceladus

Gejzíry na Enceladu jsou pozorovatelné až do vzdálenosti 10 tisíc kilometrů od povrchu měsíce

Dalekohled Jamese Webba zachytil na nově zveřejněném snímku materiál, který tryská z jižního pólu Enceladu, měsíce planety Saturn. K překvapení vědců sahá oblak tohoto materiálu až 10 tisíc kilometrů od Enceladu.

Přečíst článek

30. květen 2023

Temná energie

Analýza galaktických kup ukazuje, že temná energie je konstantní v prostoru i čase

Vědci použili data z rentgenového teleskopu eROSITA k analýze rozložení temné energie ve vesmíru. Studiem pěti stovek galaktických kup došli k závěru, že fenomén, který stojí za rozpínáním vesmíru, působí konstantně všemi směry a také napříč časem.

Přečíst článek

28. květen 2023

Supernovy

Výzkum jader helia v kosmickém záření pomáhá plánovat pilotované mise do vesmíru

Kosmické záření pomáhá astronomům lépe pochopit energetické události v hlubokém vesmíru. Jedná se o vysokoenergetické nabité částice obsahující všechny prvky z periodické tabulky.

Přečíst článek

26. květen 2023

Uran

Nová pozorování potvrdila přítomnost polárního víru na Uranu

Pomocí rádiových vln se astronomům podařilo detekovat strukturu v okolí přivráceného severního pólu planety Uran. Potvrzuje se tak, že všechny planety ve sluneční soustavě s atmosférou, mají na svých pólech podobný vír.

Přečíst článek

23. květen 2023

Supernovy

Astronomové poprvé zachytili rádiový signál ze supernovy typu Ia

Astronomům se podařilo zachytit rádiový signál ze supernovy 2020eyj. Jedná se o supernovu typu Ia, ke které dochází v binárních systémech a které mají vždy velmi podobné parametry. Jde o první případ, kdy byly rádiové vlny od této kategorie supernov zachyceny. Způsobeno to zřejmě bylo materiálem ze sousední hvězdy.

Přečíst článek

21. květen 2023

Atmosféry planet

Astronomové poprvé přímo prozkoumali atmosféru exoplanety menší než Neptun

Exoplaneta u blízké hvězdy Gliese 1214 byla objevena už v roce 2009. Teprve s dalekohledem Jamese Webba se však astronomům podařilo detekovat světlo, které planeta vyzařuje. Jeho analýza nyní naznačuje, že v atmosféře planety není dominantní vodík a je pravděpodobná přítomnost vody a metanu.

Přečíst článek

20. květen 2023

Měsíc

NASA vybrala společnost Blue Origin pro dopravu astronautů na povrch Měsíce

NASA vybrala americkou společnost Blue Origin, aby dopravila astronauty mise Artemis V na povrch Měsíce. Kontrakt má hodnotu 3,4 miliard dolarů. Při předchozích misích bude astronautům sloužit vesmírná loď Starship od SpaceX.

Přečíst článek

19. květen 2023

Lucy

Sonda Lucy letos proletí kolem svého první cíle

NASA poslala v polovině října 2021 do vesmíru sondu Lucy, která bude mít za úkol zkoumat trojánské planetky, které obíhají Slunce na oběžné dráze společně s planetou Jupiter. Sondu vynesla raketa Atlas V a v následujících letech ještě dvakrát proletí kolem Země. V listopadu 2023 kolem první z několika plánovaných planetek.

Přečíst článek

19. květen 2023

Hvězdy

První detekce radiačních pásů za hranicemi sluneční soustavy

Astronomům se podařilo poprvé detekovat pásy radiace mimo sluneční soustavu. Našli je pomocí 39 radioteleskopů po celém světě u hvězdy LSR J1835+3259 vzdálené 19 světelných let. Podobné struktury byly pozorovány například u planet sluneční soustavy, ale za jejími hranicemi zůstávaly doposud ukryté.

Přečíst článek

17. květen 2023

Trpasličí planety

U planetky Quaoar na okraji sluneční soustavy byly objeveny prstence

Astronomům se podařilo objevit soustavu prstenců u trpasličí planety Quaoar, která se nachází v Kuiperově pásu daleko za oběžnou dráhou Neptunu. Na rozdíl od ostatních prstencových systémů ve sluneční soustavě je nově objevená struktura nezvykle daleko od obíhaného tělesa. K objevu pomohla observatoř Gran Telescopio Canarias, kterou vědci využili při okultaci, kdy Quaoar zakryl hvězdu na pozadí.

Přečíst článek

15. květen 2023

Saturn

U Saturnu bylo nalezeno 62 nových měsíců

Astronomům se podařilo identifikovat neuvěřitelných 62 nových měsíců obíhajících planetu Saturn. Doposud bylo známo pouze 83 těles. Saturn tak výrazně přeskočil dosavadního rekordmana v počtu měsíců - planetu Jupiter, u které jich je aktuálně známo 92.

Přečíst článek

13. květen 2023

JUICE

Evropská sonda JUICE je na cestě k planetě Jupiter

Vesmírná sonda JUICE vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou má za cíl průzkum měsíců planety Jupiter. V roce 2022 prošla nezbytným testováním a simulacemi vesmírného prostředí a v pátek 14. dubna 2023 odletěla do vesmíru. Čeká ji dlouhá 8 let trvající cesta, na jejímž konci je oběžná dráha měsíce Ganymede.

Přečíst článek

12. květen 2023

Exoplanety

Nově objevená exoplaneta Gliese 1018 b má nezvykle nízkou hustotu - mohla by mít velký podíl vody

Astronomům vedeným Amadeem Castro-Gonzálezem se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 1018. Tato planeta má poloměr o 50 % větší než naše planeta a řadí se tak mezi tzv. super-Země. Podobných planet se už u blízkých hvězd podařilo najít poměrně velké množství, tato se však liší - má nezvykle nízkou hustotu - jen asi 75 % hustoty Země. To je podle nové studie zřejmě způsobeno výrazným podílem vody ve složení planety.

Přečíst článek

11. květen 2023

Exoplanety

Dalekohled JWST odhalil komplexní strukturu v disku kolem hvězdy Fomalhaut

Disky materiálu u vzdálených hvězd se často podobají Hlavnímu pásu a Kuiperově pásu ve sluneční soustavě. Jejich struktura může napovědět o vývoji systému i možných planetách, astronomové se proto zaměřili na blízkou hvězdu Fomalhaut dalekohledem Jamese Webba. Nové infračervené snímky ukazují komplexní strukturu několika disků a náznaky přítomnosti doposud neznámé planety.

Přečíst článek

7. květen 2023

Měsíc

Měsíc má pevné jádro obklopené tekutým obalem

Vědci vedení Arthurem Briaudem publikovali novou vědeckou studii, podle které má Měsíc podobnou vnitřní strukturu jako Země. Využili data z různých zdrojů a modelů pro zkoumání vnitřku Měsíce. Zjistili, že Měsíc má aktivní období, kdy těžší materiál putuje blíže k jádru a lehčí se dostává na povrch.

Přečíst článek

5. květen 2023

Exoplanety

Astronomové zpozorovali, jak hvězda pohlcuje planetu - osud, který čeká i Zemi

Astronomové pomocí teleskopu Gemini South v Čile poprvé pozorovali první přesvědčivý důkaz o umírající hvězdě podobné Slunci, která pohlcuje exoplanetu. Poznali to podle dlouhého nízkoenergetického záblesku s označením ZTF SLRN-2020, který zachytila observatoř Gemini v Čile. Následná analýza ukázala, že se jednalo o výsledek pohlcení exoplanety červeným obrem ve vzdálenosti asi 13 tisíc světelných let.

Přečíst článek

4. květen 2023

Bílý trpaslík

Hvězda WD J0049-2525 je nejmasivnější pulzující bílý trpaslík

Fotometrická pozorování bílého trpaslíka známého jako WD J004917.14−252556.81 odhalily fotometrickou variabilitu. S hmotností 1,3 Sluncí se tak jedná o dosud nejtěžší známý pulzující bílý trpaslík. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v článku v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Přečíst článek

3. květen 2023

Artemis

Česká republika podepsala smlouvu Artemis nastavující pravidla mezinárodní spolupráce ve vesmíru

Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody je kromě NASA, dalších víc než 20 vesmírných agentur, které se budou většinou nějakým způsobem podílet na americkém lunárním programu Artemis. Smlouva samotná definuje základní přístup k průzkumu a spolupráci ve vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.

Přečíst článek

2. květen 2023

Exoplanety

Dalekohled Jamese Webba objevil vodu v atmosféře blízké exoplanety Gliese 486 b

Vědci zkoumají planety obíhající kolem červených trpaslíků, protože jsou skvělými cíli pro výzkum atmosfér. S použitím dalekohledu Jamese Webba se nyní zaměřili na blízkou super-Zemi GJ 486 b. Výsledky ukazují vysoký podíl vody (víc než 10 %) v její atmosféře, zachycený signál by nicméně mohl pocházet také od mateřské hvězdy.

Přečíst článek

30. duben 2023

Exoplanety

Astronomové objevili dvě exoplanety na stejné oběžné dráze

Phillip Scott a jeho tým amatérských astronomů objevili dva kandidáty na exoplanety, Gliese 3470 d a Gliese 3470 e, obíhající červeného trpaslíka GJ 3470. Tyto planety oběhnou mateřskou hvězdu za téměř stejnou dobu a pravděpodobně sdílí i oběžnou dráhu. Na ní se navzájem předbíhají, což zatím nikdy pozorováno nebylo.

Přečíst článek

26. duben 2023

Měsíc

Japonský lunární modul Hakuto měl přistát na Měsíci, bylo ale ztraceno spojení

Po několika odkladech odletěla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 s několika náklady k Měsíci v prosinci 2022. Raketa vynesla do vesmíru japonský přistávací modul HAKUTO R-1 s arabským roverem Rashid a také malou orbitální sondu NASA Lunar Flashlight. Japonský modul Hakuto by měl přistát na povrchu Měsíce dnes v podvečer.

Přečíst článek

24. duben 2023

Země

Radarová data odhalila 19 tisíc dosud neznámých sopek pod hladinou oceánů

Tým oceánografů z Institutu Scripps pro oceánografii společně s kolegy z Chungnamské národní univerzity a University of Hawaii zmapoval 19 000 dříve neznámých podvodních sopek v oceánech. Ke svému výzkumu využili radarová data z družic na oběžné dráze. Jejich studie vyšla v časopisu Earth and Space Science.

Přečíst článek

23. duben 2023

Supernovy

Rentgenové záření ze supernov může ohrozit život na planetách do vzdálenosti až 150 světelných let

Supernovy představují ničivý zánik masivních hvězd, který ohrožuje nejen planety v původním hvězdném systému, ale i do značné vzdálenosti od něj. Podle nového výzkumu ohrožují možný život na blízkých planetách hned třemi různými způsoby. Z nich nově uvažované silné rentgenové záření může být nebezpečné až do vzdálenosti 150 světelných let.

Přečíst článek

22. duben 2023

Vesmír

Se stárnoucím vesmírem se zhoršují podmínky pro vznik života

Vědci z Ústavu Maxe Plancka a univerzity v Göttingenu zjistili, že hvězdy s malým množstvím těžkých prvků poskytují vhodnější podmínky pro vznik komplexního života, než hvězdy obsahující více těchto prvků. Poměr těžších prvků totiž ovlivňuje ultrafialové záření, jehož určité části podporují vznik ozónové vrstvy Země.

Přečíst článek

21. duben 2023

Exoplanety

Astronomové poprvé detekovali atomy rubidia a samaria v atmosféře exoplanety

MASCARA-4b (HD 85628) patří mezi tzv. velmi horké Jupitery - tedy plynné obry, kteří obíhají svou hvězdu velmi blízko a proto na nich panují vysoké teploty. Prvky, které v našem prostředí známe jako pevné, se v takovém prostředí vyskytují jako plyny. Astronomům se nyní pomocí spektrografu ESPRESSO na teleskopu VLT (Very Large Telescope) podařilo detekovat v atmosféře této planety atomy Rubidia, Samaria, Titanu a Baria.

Přečíst článek

20. duben 2023

Starship

Starship se při testu dostala do výšky 40 km a explodovala

Společnost SpaceX provedla první orbitální test vesmírné lodi Starship. Raketa Super Heavy s několika nefunkčními motory při něm vynesla Starship do výšky asi 40 kilometrů. Zde se dostala do spirály a nakonec explodovala. Test nicméně bude zřejmě považovaný za úspěch, protože raketa i Starship úspěšně vzletěly a překonaly také maximální zatížení.

Přečíst článek

15. duben 2023

Galaxie

Fotografie z JWST ukrývala malou galaxii s intenzivním vznikem nových hvězd

Tým vedený vědců vedený Hayley Williamsovou objevil na snímku z vesmírného dalekohledu Jamese Webba malou galaxii, která vytvářela nové hvězdy nezvykle rychle vzhledem ke své velikosti. Galaxie, kterou pozorovali přibližně 500 milionů let po Velkém třesku, patří k nejmenším, které byly v takové vzdálenosti pozorovány. Objev může pomoci astronomům porozumět galaxiím, které existovaly krátce po vzniku vesmíru.

Přečíst článek

14. duben 2023

Planetky (asteroidy)

Mezi trojany Neptunu jsou dvě různě barevné skupiny planetek

Podobně jako ostatní planety i Neptun má své trojany - planetky obíhající Slunce na stejné oběžné dráze jako planeta. Nový výzkum nyní ukazuje, že se mezi nimi vyskytují dvě skupiny, které se liší svou barvou.

Přečíst článek

12. duben 2023

Krabí mlhovina

Vesmírný teleskop IXPE odhalil detaily magnetického pole pulzaru uvnitř Krabí mlhoviny

Krabí mlhovina patří mezi nejintenzivnější stálé zdroje záření v rentgenovém a gama spektru na obloze. Jedná se o zbytky supernovy, kterou bylo možné pozorovat v 11. století. Uprostřed mlhoviny, která po ní zbyla, se nachází neutronová hvězda se silným magnetickým polem obklopená dynamickým prostředím, které se nyní podařilo zmapovat pomocí nového vesmírného teleskopu IXPE.

Přečíst článek

11. duben 2023

Neutronové hvězdy

Extrémní jas ultrasvítivých rentgenových objektů může být způsoben akrecí materiálu neutronovou hvězdou

Ultrasvítivé rentgenové zdroje (ULX) produkují asi 10 milionkrát více energie než Slunce. Toto záření je natolik intenzivní, že překračuje tzv. Eddingtonův limit pro černé díry i neutronové hvězdy, který omezuje, jak jasný může být objekt určité hmotnosti. Podlé nové studie by intenzivní záření ULX mohlo být způsobeno transferem velkého množství hmoty na povrch těchto objektů.

Přečíst článek

10. duben 2023

Mléčná dráha

Astronomové předpovídají existenci několika zatím neobjevených řídkých galaxií v našem okolí

Astronomové pomocí počítačových simulací odhadli počet tzv. velmi řídkých galaxií v našem bezprostředním okolí. Tyto objekty mají kolem tisíciny hmotnosti Mléčné dráhy, ale srovnatelnou velikost. Jejich hvězdy jsou rozprostřeny a jsou proto těžko detekovatelné. Z asi 60 známých galaxií v Místní skupině jsou dvě řídké, podle nového výzkumu by na své objevení mohla čekat další desítka.

Přečíst článek

9. duben 2023

Vesmír

U hvězdy 2MASS J0412+2438 byly objeveny dva velké prachové prstence

Tým astronomů vedený Feng Longem prozkoumal pomocí observatoře ALMA disk prachu u červeného trpaslíka známého jako 2MASS J0412+2438. Jedná se o mladou hvězdu ve vzdálenosti 485 světelných let. Nová pozorování odhalila, že dříve objevený disk se ve skutečnosti skládá ze dvou prstenců. Mezi nimi zřejmě vzniká nová exoplaneta.

Přečíst článek

8. duben 2023

Kulové hvězdokupy

Kulová hvězdokupa NGC 2419 obsahuje dvě různé populace hvězd

Kulové hvězdokupy jsou gravitačně vázané skupiny hvězd, které mají zpravidla stejné stáří. Nová pozorování teleskopem Hubble nicméně ukazují, že to není případ hvězdokupy NGC 2419. Nachází se v ní totiž dvě populace červených obrů, které se liší svým složením i chováním (zejména rotací).

Přečíst článek

7. duben 2023

Uran

Úchvatný snímek Uranu z dalekohledu JWST, jsou na nich vidět i prstence

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se opět poohlédl po planetě sluneční soustavy. Po snímcích Jupitera a Neptunu nyní vyfotil planetu Uran s jejími prstenci i měsíci. Na rozdíl od ostatních planet ve sluneční soustavě má Uran své prstence natočené takovým způsobem, že je ze Země pozorujeme kolmo na jejich rovinu. Na fotografii lze vidět 11 ze 13 známých prstenců planety.

Přečíst článek

6. duben 2023

Exoplanety

Od hvězdy YZ Ceti přichází rádiové signály, mohla by je způsobovat exoplaneta v její blízkosti

Astronomům se podařilo detekovat opakující se rádiové signály vycházející od blízké hvězdy YZ Ceti. Podle astronomů Sebastiana Pinedy a Jackie Villadsenové se jedná o výsledek interakce magnetického pole hvězdy a blízko obíhající exoplanety YZ Ceti b. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o první detekci magnetického pole skalnaté exoplanety.

Přečíst článek

5. duben 2023

Fyzika

Objev doposud neznámého izotopu uranu

Vědci v Japonsku společně s kolegou z Koreje objevili nový izotop uranu, který byl dříve neznámý. Izotop s atomovým číslem 92 a hmotností 241 byl nalezen pomocí nového přístupu, kdy tým vědců navedl atomy uranu-238 na jádra platiny-198.

Přečíst článek

5. duben 2023

Chang´e

Vzorky z čínské mise odhalují nový zdroj vody na Měsíci

Vědci objevili nový zdroj vody v měsíčních vzorcích přivezených z čínské mise Chang'e 5. Molekuly vody se ukrývaly izolované v malých skleněných kuličkách v měsíčním prachu a zřejmě vznikly v místech dopadu meteoritů.

Přečíst článek

4. duben 2023

Mars

Rover Perseverance sebral první vzorek hornin z nové kampaně v říční deltě kráteru Jezero

Rover Perseverance 30. března získal a uložil do svých útrob první vzorek z nejnovější fáze jeho vědecké mise. S každou fází mise NASA zkoumá novou oblast s odlišnou geologií. V nově začaté fázi nyní rover studuje horní část vyschlé říční delty v kráteru Jezero. Rover už získal celkem 19 vědeckých vzorků. Nedávno uložil 10 záložních trubic, které nyní čekají na vyzvednutí a dopravu na Zemi prostřednictvím míse Mars Sample Return.

Přečíst článek

3. duben 2023

Hnědý trpaslík

Dalekohled JWST objevil exoplanetu u zatím nejmenšího hnědého trpaslíka

Astronomové vedení Per Calissendorffem ohlásili objev sekundárního objektu u blízkého hnědého trpaslíka WISE J0336−0143. Využili k tomu snímky pořízené dalekohledem Jamese Webba v infračerveném spektru. Zřejmě se jedná o exoplanetu s hmotností kolem desetinásobku planety Jupiter.

Přečíst článek

1. duben 2023

Vesmír

Nezvyklá supernova AT2018cow měla zřejmě překvapivě plochý tvar

Nová analýza polarizace světla ukazuje, že supernova AT2018cow zachycená před pěti lety byla tak plochá, že vyzývá k přehodnocení našeho současného chápání vesmíru. Jde o další ze zvláštností této události, u které bylo už dříve zjištěno, že byla 10-100x silnější než běžné supernovy.

Přečíst článek

29. březen 2023

Gama záření

Loňský záblesk gama záření GRB221009A byla nejzářivější událost všech dob

Observatoře po celém světě zaznamenaly v říjnu 2022 extrémně energetický záblesk přicházející z hlubokého vesmíru. Konkrétně šlo o záblesk gama záření s energií až 18 TeV (teraelektronvoltů), který dostal označení GRB221009A. Vědci předpokládají, že byl způsobený kolapsem masivní hvězdy, při kterém vznikla černá díra. Nová analýza nyní ukazuje, že se jednalo u událost, která nastává jednou za 10 tisíc let.

Přečíst článek

29. březen 2023

Matematika

Nový geometrický tvar pro vaše dlaždice - jako jediný se nebude opakovat

Skupina matematiků z několika prestižních univerzit objevila jedinečný dvoudimenzionální geometrický tvar, který se neopakuje při poskládání více kusů dohromady. Umožní tak za využití stejného tvaru poskládat dláždění, ve kterém nedochází k opakování. Vědci z Yorkshire University, University of Cambridge, University of Waterloo a University of Arkansas nazvali tento tvar "klobouk".

Přečíst článek

28. březen 2023

Oumuamua

Za zrychlení mezihvězdného objektu Oumuamua zřejmě může vodík

Vědci z University of California v Berkeley a Cornell University přišli s vysvětlením zvláštního chování mezihvězdného objektu Oumuamua. Předmět byl objeven v říjnu roku 2017 a při svém průletu kolem Slunce zrychlil a vydal se na cestu ven ze sluneční soustavy. Jeho akceleraci lze podle nového výzkumu vysvětlit uvolňováním molekulárního vodíku. Vědci tvrdí, že to je důkaz toho, že Oumuamua byl původně zárodek planety, který bylo vyvržen ze svého rodného hvězdného systému.

Přečíst článek

27. březen 2023

Bílý trpaslík

Bílí trpaslíci spalující helium by mohli být zdrojem významného typu supernov

Supernovy typu Ia mají v astronomii specifický význam, je při nich vždy uvolněno zhruba stejné množství energie a umožňují tak vědcům určovat vzdálenosti ve vesmíru. Vznikají v binárních systémech, ve kterých bílý trpaslík vysává hmotu ze sekundární hvězdy. Jejich typickým příznakem je chybějící vodík a vědcům se nyní zřejmě podařilo identifikovat jeden z možných zdrojů pro tuto vesmírnou explozi.

Přečíst článek

26. březen 2023

Exoplanety

Velká exoplaneta u malé hvězdy LHS 3154 je další v řadě, u které není zřejmé, jak vznikla

Nově objevená exoplaneta LHS 3154 b má hmotnost podobnou Neptunu a obíhá svou mateřskou hvězdu velmi blízko s periodou necelých 4 dní. Co je zajímavé, je to, že podle současných teorií vzniku planet by se takto velká tělesa měla velmi zřídka vyskytovat kolem malých a chladných hvězd jako je LHS 3154.

Přečíst článek

24. březen 2023

Kvantová fyzika

Průlom v kvantové fyzice by mohl vést k vytvoření první červí díry

Nový teoretický výzkum ukazuje cestu, jak vytvořit první experimentální červí díru. Mohla by vzniknout v laboratoři pomocí nového kvantového přístupu, který vědci označili jako Counterportation. Ta umožňuje přesunout malý objekt v prostoru bez pohybu částic, které jej tvoří.

Přečíst článek

23. březen 2023

Hvězdy

I ti nejklidnější červení trpaslíci jsou aktivnější než Slunce

Červení trpaslíci jsou nejpočetnější kategorií hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší a chladnější než Slunce a zároveň vyzařují víc radiace a jsou u nich častější erupce. To by mohl být problém pro potenciální život na exoplanetách, které je obíhají. Vědci proto zkoumají dlouhodobé chování červených trpaslíků, aby mohli zhodnotit, zda je u jejich planet život vůbec možný.

Přečíst článek

22. březen 2023

Hvězdy

Podle nové studie mohly být hvězdy na začátku vesmíru až 10 000x masivnější než Slunce

První hvězdy, které začaly vznikat v mladém vesmíru, dosahovaly dnes nepředstavitelných velikostí. Podle nové studie mohly mít až 10 000 hmotností Slunce - tedy zhruba tisíckrát víc než nejhmotnější hvězdy známé v dnešním vesmíru. Příčinou jsou zcela odlišné podmínky - raný vesmír byl o poznání menší, hustější a neobsahoval žádné těžké prvky.

Přečíst článek

21. březen 2023

Mars

V rovníkové oblasti Marsu se nachází zbytky nedávného ledovce, mohl by tam být i led

V oblasti Eastern Noctis Labyrinthus nedaleko rovníku Marsu se nachází světlý region, který je podle vědců výsledkem nedávné přítomnosti ledovce. To by mohlo znamenat přítomnost vody nejen v polárních oblastech, ale také poblíž rovníku, kde jsou vyšší teploty. Voda by tak pravděpodobně byla ukrytá pod povrchem, mohla by však být dostupná pro budoucí mise astronautů.

Přečíst článek

20. březen 2023

Hvězdy

Objev hnědého trpaslíka u zatím největší hvězdy HD 18438

Dlouhodobá pozorování červeného obra HD 18438 vedou vědce vedené Byeong-Cheol Leem k závěru, že kolem něj obíhá zatím nepozorovaný masivní objekt. Podle závěrů jejich studie má hmotnost 21 Jupiterů a hvězdu oběhne jednou za 803 dní. To z HD 18438, jejíž poloměr je 89x větší než u Slunce, dělá zatím největší známou hvězdu, u které byl nalezen substelární objekt.

Přečíst článek

19. březen 2023

Měsíc

Sonda LRO zkoumá z oběžné dráhy oblast jižního pólu Měsíce, kde za pár let přistanou astronauti

Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) byla vyslána k Měsíci v roce 2009 s cílem mapovat jeho povrch a shromažďovat data pro plánování budoucích misí. Jedním z nejzajímavějších regionů je oblast jižního pólu, kde NASA plánuje první přistání astronautů v rámci programu Artemis. Patří sem také region Malapert Massif, který sonda detailně vyfotografovala při přeletu začátkem března.

Přečíst článek

17. březen 2023

Didymos

Planetka Didymos se točí tak rychle, že z jejího povrchu odlétají kameny

Těsně před tím, než loni na podzim sonda DART úmyslně narazila do malého měsíce planetky Didymos, posbírala data o obou objektech v tomto binárním systému. Jejich analýza naznačuje, že se mateřské těleso točí kolem svojí osy tak rychle, že z jeho povrchu létají kameny do okolí.

Přečíst článek

15. březen 2023

Exoplanety

Planetární systémy se zpravidla řadí do jedné ze 4 kategorií

Do dnešního dne byly objeveny tisíce exoplanet. U některých hvězd jich bylo pozorováno několik a astronomové si začínají všímat, že jejich uspořádání většinou odpovídá jedné ze 4 kategorií.

Přečíst článek

11. březen 2023

CHEOPS

Mise evropského průzkumníka exoplanet CHEOPS byla prodloužena do roku 2026

Evropská vesmírná agentura prodloužila misi dalekohledu CHEOPS, který z oběžné dráhy zkoumá už objevené exoplanety. Zařízení odletělo do vesmíru v roce 2019 a jeho primární mise skončí letos v září. Komise pro vědecké programy ESA nyní prodloužila jeho misi do roku 2026 s možným dalším prodloužením až do roku 2029.

Přečíst článek

10. březen 2023

Exoplanety

Planeta u hvězdy 40 Eridani A nakonec neexistuje, mohlo jít o Vulkán ze Star Treku

V roce 2018 byla u blízké hvězdy 40 Eridani objevena exoplaneta o 8násobku hmotnosti Země. Podle nové studie však neexistuje - signál, který byl interpretován jako gravitační vliv planety na hvězdu, byl způsoben aktivitou hvězdy samotné. Exoplaneta se stala zájmem fanoušků Star Treku, nachází se totiž v systému, kde se má nacházet planeta Vulkán.

Přečíst článek

9. březen 2023

Exoplanety

Nově objevená exoplaneta HD 207496 b je příliš blízko svojí hvězdě a ztrácí atmosféru

Astronomové reportují objev nové exoplanety u hvězdy HD 207496. Její blízkost mateřské hvězdě je příčinou ztráty atmosféry, která buď probíhá, nebo už proběhla. Exoplaneta tak může být pokrytá globálním oceánem, nebo obsahovat postupně se ztrácející atmosféru.

Přečíst článek

8. březen 2023

Sagittarius A*

U supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy byla k překvapení vědců objevena mladá hvězda X3a

Astronomové objevili v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* nezvykle mladou hvězdu. Nachází se v prostředí, ve kterém vědci považují vznik nových hvězd za nemožný. V jádru galaxie totiž panují příliš dynamické podmínky plné intenzivní radiace a gravitace.

Přečíst článek

7. březen 2023

Komety

Nově objevená kometa C/2023 A3 by mohla příští rok rozzářit noční oblohu

Mezi oběžnými drahami Jupitera a Saturnu byla v únoru objevena kometa blížící se k vnitřní části sluneční soustavy. Ke Slunci se nejvíce přiblíží příští rok 28. září a potom 13. října proletí kolem Země. Astronomové odhadují, že by se při své maximální jasnosti mohla vyrovnat některým jasným hvězdám.

Přečíst článek

5. březen 2023

Vesmírné počasí

Na Slunci došlo v pátek k silné erupci třídy X2

V pátek krátce před 18. hodinou večer došlo na Slunci k silné erupci. Astronomové ji pozorovali pomocí vesmírné observatoře SDO, která se na sledování Slunce soustředí. Erupce byla zařazena do třídy X - nejsilnější ze tříd, do kterých jsou tříděny.

Přečíst článek

5. březen 2023

Čína

Čína plánuje rozšíření orbitální stanice Tiangong

Výstava čínského Národního muzea ukazuje plánované rozšíření čínské vesmírné stanice Tiangong. Ta byla dokončena teprve loni a aktuálně hostí trojici astronautů. Tři stávající moduly doplní v první fázi další, multifunkční s celkem 6 porty. Ze stanice ve tvaru T tak vznikne struktura ve tvaru kříže.

Přečíst článek

3. březen 2023

Exoplanety

U hvězdy HIP 104045 podobné Slunci byly objeveny dvě velké exoplanety

Pomocí metody radiální rychlosti se astronomům podařilo identifikovat dvě nové exoplanety. Jedna se podobá planetě Jupiter a druhou vědci charakterizují jako chladný super Neptun. Ke svému objevu vědci využili teleskopu La Silla v Čile, který je vybaven výkonným hledačem exoplanet HARPS.

Přečíst článek

3. březen 2023

Vesmír

Astronomové poprvé zpozorovali náznaky největšího magnetického pole ve vesmíru

Vesmír je plný magnetických polí různých velikostí a síly. Sám o sobě má náboj neutrální, je nicméně plný objektů a nabitých částic, které magnetická pole vytváří. Za největší strukturu ve vesmíru jsou považované nadkupy galaxií propojené kosmickými vlákny materiálu do tzv. kosmické pavučiny. Vědcům se nyní podařilo detekovat rádiové vlnění, které je emitováno elektrony zachycenými v magnetickém poli této struktury.

Přečíst článek

2. březen 2023

ESA

Evropská unie plánuje do roku 2027 vystavět vlastní konstelaci komunikačních družic IRISS

Evropský parlament schválil drtivou většinou 603 hlasů návrh na výstavbu konstelace IRISS, pouze 6 europoslanců bylo proti. Síť bude tvořena až 170 družicemi na nízké oběžné dráze a dalšími na geostacionární. Jejich úkolem bude poskytovat zabezpečenou komunikaci pro vládní úřady i podnikatelskou sféru. První služby by konstelace mohla začít poskytovat už v příštím roce.

Přečíst článek

28. únor 2023

Exoplanety

Nově objevená exoplaneta TOI 5205 b je jen 4x menší než hvězda, kterou obíhá

Astronomové vedení Shubhamem Kanodiaem oznámili objev exoplanety u malé hvězdy TOI 5205. Planeta je nicméně v porovnání se svojí hvězdou tak velká, že to odporuje aktuálně přijímaným modelům popisujícím jejich vznik.

Přečíst článek

26. únor 2023

Galaxie

Astronomové našli trpasličí galaxie na kolizním kurzu, vzniknou z nich větší

Pomocí teleskopů Chandra, WISE a CFHT našli astronomové dva páry trpasličích galaxií, které nevyhnutelně míří ke srážce. Při ní dojde také ke kolizi supermasivních černých děr, které se nacházejí v jejich středech. Jde o první evidenci podobného střetu, která vnáší nové světlo do teorie formování větších galaxií a supermasivních černých děr.

Přečíst článek

24. únor 2023

Supernovy

Těžké prvky se na Zemi dostávají na vlnách ze supernov

Prvky těžší než železo vznikají v supernovách, nebo kolizích neutronových hvězd. Doposud však nebylo zřejmé, jak se dostaly na Zemi, a to ve zdánlivě stejnou dobu z obou zdrojů. Nové simulace nyní ukazují, že elementy z kolizí neutronových hvězd se mohly svézt na rázových vlnách, které vznikly v supernovách.

Přečíst článek

22. únor 2023

Tianwen-1

Obrázky z oběžné dráhy Marsu ukazují, že čínský rover na povrchu zůstává nečinný

Od února 2021 obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května 2021 a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover rok zkoumal své okolí a posílal na Zemi nové fotografie. Mezi nimi jsou písečné duny, samotný rover a také padák, který jej na povrch dopravil. V květnu 2022 byl rover uveden do hibernace, ze které se už neprobudil.

Přečíst článek

21. únor 2023

Galaxie

Astronomové objevili izolovanou galaxii s temnou hmotou

Pomocí čínského teleskopu FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical radio Telescope) astronomové objevili novou galaxii, které dali označení FAST J0139+4328. Má relativně malou hmotnost a převažuje v ní temná hmota. Není proto vidět v běžném světelném spektru a objevila se až v pozorováních velmi citlivým radioteleskopem FAST.

Přečíst článek

19. únor 2023

Země

Začátkem února proletěla kolem Země planetka 2011 AG5 s nezvyklým tvarem

NASA zveřejnila radarové snímky planetky 2011 AG5, která proletěla kolem Země 3. února. Pozorování umožnila přesně změřit její velikost a nezvykle protáhlý tvar. Planetka má asi půl kilometru na délku a šířku 150 metrů. Ze všech prozkoumaných planetek v blízkosti Země je nejprotáhlejší.

Přečíst článek

17. únor 2023

Jupiter

Studium polárních září na měsících Jupitera přináší informace o jejich atmosférách

Pomocí observatoře W. M. Keck na Havaji astronomové pozorovali polární záře na 4 největších měsících planety Jupiter. Pozorovali je v době, kdy byly ve stínu planety, aby je nerušilo sluneční světlo. Na všech 4 galileových měsících se vyskytují stejné polární záře jako známe ze Země, díky tenké atmosféře však mají červenou barvu. Ve dvou případech potom vzniká také infračervená záře.

Přečíst článek

13. únor 2023

Lucy

Sonda Lucy dostala nový cíl, prozkoumá z blízka planetku 1999 VD57

Vesmírná sonda Lucy míří k trojánským planetkám u Jupitera. První objekt, kolem kterého na své cestě proletí, měla být v roce 2025 planetka z Hlavního pásu asteroidů Donaldjohanson. NASA nyní na seznam přidala ještě jeden cíl: planetku 1999 VD57, kolem které sonda proletí letos na podzim. Během průletu mimo jiné vyzkouší svou unikátní technologii pro automatické sledování zkoumaného cíle.

Přečíst článek

8. únor 2023

Hnědý trpaslík

Dalekohledy JWST a TESS pomohly určit hmotnost a velikost blízkého hnědého trpaslíka HD 19467 B

Astronomům se pomocí vesmírných dalekohledů Jamese Webba a TESS podařilo charakterizovat malého hnědého trpaslíka, který obíhá hvězdu HD 19467. Podle nové studie má primární hvězda 96 % hmotnosti Slunce a trpaslík 7 %. Stáří systému vědci odhadují na 9,4 miliard let - tedy zhruba dvojnásobek oproti Slunci.

Přečíst článek

6. únor 2023

Exoplanety

Objev exoplanety velikosti Země u blízké hvězdy K2-415

Astronomové vedení Teruyuki Hiranem ohlásili objev planety podobné Zemi u hvězdy K2-415 (EPIC 211414619, G 41-26, TOI 5557). Tento červený trpaslík se nachází 71 světelných let od sluneční soustavy a je jednou z mála drobných hvězd, u které se detekce exoplanety podařila.

Přečíst článek

5. únor 2023

Gravitační čočka

U hvězdy Gliese 440 bylo poprvé pozorováno zakřivení světla u bílého trpaslíka

Astronomům vedeným Peterem McGillem se podařilo přesně změřit hmotnost blízkého bílého trpaslíka Gliese 440 (také LAWD 37). Využili k tomu gravitační mikročočku - fenomén, při kterém je zkoumán objekt, který svou gravitací působí na světlo z objektu za ním. Jde o první případ, kdy byl tento efekt použitý u samostatné hvězdy k výpočtu její hmotnosti.

Přečíst článek

4. únor 2023

Vesmírný odpad

Sonda ION úspěšně vyzkoušela rozvinutí solární plachty pro zbrzdění a vstup do atmosféry

Družic je na oběžné dráze stále víc a představují stále větší riziko. Vysloužilá zařízení často zůstávají nekontrolovaně obíhat Zemi a rozšiřují počet kusů nebezpečného vesmírného odpadu. Řešením by mohl být jejich rychlejší vstup do atmosféry po dosloužení původnímu cíli. Tomu by mohly pomoci plachty, které zvyšují tření s horními vrstvami atmosféry, sondu zpomalují, což vede k poklesu výšky a následnému shoření v atmosféře. Evropská vesmírná agentura tento koncept v prosinci úspěšně vyzkoušela u družice ION.

Přečíst článek

3. únor 2023

Hnědý trpaslík

HIP 33609 je hvězda s nejvyšší teplotou, u které byl objeven hnědý trpaslík

Hnědých trpaslíků, tedy objektů na pomezí hvězd a planet, už bylo objeveno poměrně velké množství. Většinou se ale jedná o samostatné objekty, případně binární systémy s malými hvězdami. Hnědých trpaslíků obíhajících masivní hvězdy zatím moc nalezeno nebylo. Nyní se vědcům podařilo zpozorovat jednoho u masivní zářivé hvězdy HIP 33609 ve vzdálenosti 500 světelných let.

Přečíst článek

2. únor 2023

Jupiter

U Jupitera bylo potvrzeno 12 doposud neznámých měsíců

Astronomům se podařilo identifikovat 12 nových těles obíhajících planetu Jupiter. Největší planeta sluneční soustavy tak má nyní 92 známých měsíců. Druhý v pořadí Saturn obíhá 83 měsíců.

Přečíst článek

1. únor 2023

Mimas

Pokud má Mimas oceán pod povrchem, jeho slupka musela být v minulosti výrazně tlustější

Mimas je malý měsíc obíhající planetu Saturn. Na první pohled jde o zmrzlé těleso bez jakékoliv aktivity. Data z dnes už vysloužilé sondy Cassini však odhalila specifickou oscilaci v jeho rotaci, která by se dala vysvětlit přítomností podpovrchového oceánu. Jeho existenci nyní podporují také nově provedené simulace vývoje měsíce od vzniku jeho obřího kráteru Herschel.

Přečíst článek

28. leden 2023

Exoplanety

Objev první exoplanety obíhající dvě hvězdy pomocí metody radiální rychlosti

Astronomům se podařilo objevit už druhou exoplanetu v binárním systému TOI 1338. V něm se nachází dvě hvězdy, kolem kterých obíhají nejméně dvě exoplanety. Nově objevená exoplaneta TOI 1338 c je první, která byla objevena pouze prostřednictvím měření radiální rychlosti. Tento hvězdný systém ve vzdálenosti 1 300 světelných let je zároveň teprve druhým, kde dvojici hvězd obíhá víc než jedna exoplaneta.

Přečíst článek

27. leden 2023

Galaxie

Detekce kyslíku pomohla k určení vzdálenosti galaxie objevené dalekohledem JWST

Astronomové využili radioteleskopu ALMA, aby potvrdili vzdálenost jedné z galaxií vyfotografovaných dalekohledem JWST. Podařilo se jim prostřednictvím detekce kyslíku. Galaxie GHZ2/GLASS-z12 je tak nyní nejvzdálenějším místem, kde byl tento prvek pozorován.

Přečíst článek

25. leden 2023

Komety

Na noční obloze můžete pozorovat kometu C/2022 E3, je vidět celou noc

Do středu sluneční soustavy se dostala kometa, která strávila dlouhé desítky tisíc let na okraji sluneční soustavy. Objekt s označením C/2022 E3 (ZTF) se podle propočtů naposledy přiblížil ke Slunci před téměř 50 tisíci lety. Poprvé byl spatřen u oběžné dráhy planety Jupiter loni v březnu. Slunci se kometa nejvíce přiblížila 12. ledna a 1. února proletí kolem Země.

Přečíst článek

24. leden 2023

Hvězdy

Rekordně blízké hvězdy se vzájemně oběhnou za 20 hodin

Astronomům se podařilo identifikovat pár hvězd, které dělí rekordně malá vzdálenost. Jedná se o binární systém LP 413-53 ve vzdálenosti asi 120 světelných let tvořený dvěma chladnými červenými trpaslíky. Hvězdy od sebe dělí vzdálenost zhruba 100x menší, než ve které Země obíhá Slunce. Díky tomu se vzájemně oběhnou za těžko představitelných 20 hodin a 30 minut.

Přečíst článek

22. leden 2023

Bílý trpaslík

SDSS J2225+0016 je vzácná dvojhvězda s bílým a hnědým trpaslíkem

Spektroskopická pozorování teleskopem Gemini North naznačují, že systém SDSS J2225+0016 je tvořený vzácnou kombinací bílého a hnědého trpaslíka. Vzájemná vzdálenost objektů naznačuje, že zřejmě vznikly odděleně. Aktuálně se jedná o třetí nejbližší systém, kde lze odděleně pozorovat bílého a hnědého trpaslíka.

Přečíst článek

20. leden 2023

Hvězdy

Dalekohled Jamese Webba vyfotil disk prachu u blízké mladé hvězdy AU Microscopii

Se stářím 23 milionů let je hvězda AU Microscopii druhou nejbližší hvězdou před hlavní posloupností. Už dříve u ní byly objeveny 2 exoplanety a disk materiálu. Právě ten se nyní podařilo vyfotit dalekohledem Jamese Webba, jehož výkon opět předčil očekávání vědců. Nová pozorování potvrdila přítomnost rychle se pohybujících shluků materiálu, které astronomové poprvé spatřili v roce 2015.

Přečíst článek

18. leden 2023

Měsíc

Soukromá firma chce na Měsíc poslat rover, který bude bezdrátově nabíjet další zařízení

Společnost STELLS SPACE z kanadského Toronta plánuje vyvinout rover, který by mohl pomoci nabíjet elektřinou ostatní zařízení na povrchu Měsíce. Bude k tomu využívat vlastní solární panely a bezdrátové nabíjení prostřednictvím mikrovln. Na Měsíc jej dopraví soukromý lander od Nova-C od společnosti Intuitive Machines do roku 2025.

Přečíst článek

17. leden 2023

Exoplanety

Umělá inteligence odhalila protoplanetu u hvězdy HD 142666

Dosavadní pozorování protoplanetárních disků ukázala, že vznikající planety v nich zanechávají charakteristickou stopu. Způsobují totiž typickou odchylku od pohybu na základě keplerových zákonů, která se projevuje při spektroskopické analýze. Pomocí machine learning nyní vědci odhalili formující se planetu v disku kolem mladé hvězdy HD 142666.

Přečíst článek

16. leden 2023

Mléčná dráha

Nejvzdálenější hvězdy Mléčné dráhy se nachází na půli cesty k Andromedě

Astronomům vedeným Yutingem Fengem se podařilo identifikovat na 200 vzdálených variabilních hvězd typu RR Lyrae. Nachází se v haló naší galaxie, tedy relativně řídké obálce, která obklopuje jádro i známá spirální ramena, ve kterých se nachází i Slunce. Ty nejvzdálenější zkoumané hvězdy se nachází 1,2 milionů světelných let daleko, tedy téměř na půl cesty do sousední galaxie Andromedy.

Přečíst článek

15. leden 2023

Měsíc

Malá sonda Lunar Flashlight má na cestě k Měsíci potíže s tryskami

Loni v prosinci vynesla raketa Falcon 9 do vesmíru japonský lunární modul HAKUTO-R1 a s ním také malou sondu Lunar Flashlight. Obě zařízení jsou nyní na několikaměsíční cestě k Měsíci. Lunar Flashlight je v pořádku a komunikuje s řídícím střediskem, má však problémy s pohonem - 3 ze 4 jejích trysek nemají dostatečný výkon. Podle dosavadní analýzy je to způsobeno nedostatečným přísunem paliva do motorů.

Přečíst článek

14. leden 2023

Mars

Meteorit z Marsu obsahuje různé organické sloučeniny

Meteorit Tissint, který dopadl před 11 lety do Maroka, obsahuje množství rozdílných organických sloučenin. Jde o jeden z pouhých 5 meteoritů jejichž původ byl vystopován na Mars a který byl pozorován ještě před dopadem na Zemi.

Přečíst článek

13. leden 2023

Galaxie

87 nově objevených galaxií patří mezi nejstarší známé ve vesmíru

V datech z teleskopu Jamese Webba se vědcům podařilo identifikovat 87 vzdálených galaxií, které by mohly patřit mezi ty nejstarší známé. Objev vědce přibližuje ke zjištění, kdy se galaxie ve vesmíru objevily poprvé. Podle dosavadních odhadů to mohlo být 200-400 let po Velkém třesku.

Přečíst článek

12. leden 2023

Exoplanety

Teleskop JWST objevil u blízkého červeného trpaslíka LHS 475 svou první exoplanetu

Dalekohled Jamese Webba si na svůj účet připsal první objevenou exoplanetu. Je jí LHS 475 b, která je jen o chlup menší než Země. Nachází se u malé hvězdy LHS 475 vzdálené 41 světelných let od Slunce.

Přečíst článek

11. leden 2023

Exoplanety

U hvězdy TOI 700 byla objevena už druhá planeta velikosti Země v obyvatelné zóně

Ve vzdálenosti 100 světelných let se nachází červený trpaslík TOI 700. V předchozích letech u něj astronomové objevili 3 exoplanety, ke kterým teď přibyla čtvrtá, zatím nejzajímavější. Svou velikostí se totiž podobá Zemi a od hvězdy přijímá právě takové množství energie, které by mohlo umožnit existenci kapalné vody na povrchu. Exoplaneta TOI 700 e je proto vhodným kandidátem pro hledání planet podobných Zemi a možného života na nich.

Přečíst článek

11. leden 2023

Hvězdy

Astronomové objevili 8 vzácných trpaslíků s teplotami nad 100 000 °C

Astronomům vedeným Simonem Jeffreym se podařilo identifikovat 8 malých hvězd s teplotami nad 100 000 °C. Využili k tomu jihoafrické observatoře SALT (Southern African Large Telescope), největšího optického teleskopu na jižní polokouli. Ve všech osmi případech se jedná o bílé trpaslíky nebo hvězdy, které se jimi brzy stanou, u kterých jsou podobné teploty vzácné.

Přečíst článek

10. leden 2023

Mléčná dráha

Galaxie podobné Mléčné dráze vznikaly ve vesmíru ještě dříve, než se myslelo

Galaxie, které se svým tvarem a strukturou podobají Mléčné dráze, se ve vesmíru začaly objevovat dříve, než vědci doposud uvažovali. Astronomové je identifikovali na snímcích z dalekohledu Jamese Webba. Následná analýza ukázala, že mají stáří mezi 8 a 11 miliardami let. Kromě spirálového tvaru mají tyto galaxie také zřetelnou příčku, kterou se u takto starých objektů podařilo pozorovat úplně poprvé.

Přečíst článek

8. leden 2023

Curiosity

Rover Curiosity našel v kráteru Gale horniny bohaté na vodu

Analýzou dat z neutronového spektrometru DAN (Dynamic Albedo of Neutrons) se vědcům podařilo potvrdit přítomnost na vodu bohatého opálu. Rover na něj narazil ve zlomu, který se táhne horninami v kráteru Gale, který zkoumá od roku 2012. Zlomy se táhnou hluboko pod povrch, kde by mohly vytvářet podmínky vhodné pro život.

Přečíst článek

7. leden 2023

Měsíc

Voda na povrchu Měsíce by mohla pocházet ze Slunce

Nová analýza materiálu z povrchu Měsíce naznačuje, že voda v něm by mohla pocházet ze Slunce. Konkrétně by vznikala při bombardování lunárního povrchu vodíkovými ionty ve slunečním větru. Výsledkem takového procesu by byly molekuly vody nacházející se zejména v blízkosti pólů. Tuto teorii podporuje analýza vzorků z misí Apollo a nově také z čínské robotické mise Chang'e 5.

Přečíst článek

6. leden 2023

Exoplanety

U hvězdy TOI 4342 byla objevena dvojice exoplanet v orbitální rezonanci

U červeného trpaslíka TOI 4342 byla objevena dvojice vzájemně si podobných exoplanet. Obě jsou větší než Země a zároveň menší než Neptun a hvězdu obíhají velmi blízko, rok na nich trvá pouhých několik dní. Nový planetární systém by mohl být vhodný pro komparativní atmosférické studie.

Přečíst článek

4. leden 2023

Io

U Jupitera byly pozorovány následky nejsilnější sopečné erupce na měsíci Io za posledních 5 let

Na Jupiterově měsíci Io došlo na podzim loňského roku k silné sopečné erupci. Na oběžnou dráhu kolem planety se při tom dostalo množství plynů, které zachytil koronograf IoIO (Io Input/Output observatory). Plyny z erupce vytvořily v září v okolí měsíce torus, který byl pozorovatelný až do prosince.

Přečíst článek

3. leden 2023

Juno

Po posledním průletu sondy Juno kolem Jupitera došlo k přerušení stahování vědeckých dat

Vesmírná sonda Juno proletěla 14. prosince kolem planety Jupiter. Při následném stahování dat nicméně došlo k přerušení spojení mezi sondou a přijímacími zařízeními na Zemi. Jako příčina byla identifikována nemožnost přístupu k paměti sondy, kde jsou data uložena. To mohlo být způsobeno průletem oblastí s intenzivní radiací. Podle NASA jsou vědecká data v pořádku a pracuje se na obnově spojení.

Přečíst článek

1. leden 2022

Exoplanety

Radioteleskop ALMA ukazuje rodící se planety u trojhvězdy IRAS 16293-2422

Snímek hvězdného systému IRAS 16293-2422 v rádiovém spektru ukazuje rodící se binární hvězdu s oblakem prachu v jejím bezprostředním okolí. V mračnu se nachází tři protohvězdy a několik shluků hmoty s vyšší teplotou. Podle nové studie k jejich zahřívání přispívají kromě hvězd také nárazové vlny.

Přečíst článek

30. prosinec 2022

FRB záblesky

Detailní pozorování teleskopem FAST odhalila kruhovou polarizaci u opakujících se FRB záblesků

Rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou milisekundy trvající signály intenzivní radiace, které přichází z hlubokého vesmíru. Dodnes jich bylo identifikováno kolem 6 stovek, z nichž pouze u 5 % dochází k opakování. U dvou zdrojů z deseti nejaktivnějších FRB záblesků nyní vědci detekovali tzv. kruhovou polarizaci. Ke svému výzkumu využili data z teleskopu FAST, který se ukázal být skvělým nástrojem pro studium FRB záblesků.

Přečíst článek

28. prosinec 2022

Galaxie

Světlo přicházející z vnějšku naší galaxie je několikrát jasnější, než vědci dokáží vysvětlit

Podle nejnovějších měření je kosmické optické pozadí (Cosmic Optical Background, COB) 2-3x jasnější, než světlo pocházející ze známých zdrojů. Mezi ty patří známé galaxie a jejich hvězdy, odkud pochází přebytek zatím není zřejmé. Nová analýza vycházela z měření vesmírné sondy New Horizons, která se nachází na okraji sluneční soustavy a má tak možnost sledovat optické pozadí nerušeně od Slunce a objektů, které jej obíhají.

Přečíst článek

26. prosinec 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Zmrzlá krajina Ultimi Scopuli

Snímek zmrzlého povrchu v oblasti Ultimi Scopuli pořízený z oběžné dráhy vesmírnou sondou Mars Express. Vidět jsou krátery a hřeben vystupující ze zmrzlého regionu pokrytého tenkou vrstvou vodního ledu.

Přečíst článek

26. prosinec 2022

Uran

Materiál na povrchu měsíce Miranda by mohl pocházet z prstenců planety Uran

V nově publikované studii se vědci pokusili přijít na původ regolitu, který se nachází na povrchu jednoho z měsíců planety Uran - Mirandy. Ve svém výzkumu zkoumali krátery na snímcích, které pořídila vesmírná sonda Voyager 2 v roce 1986. Ze tří možných původů materiálu se vědci přiklání k prstencům planety, ze kterých měsíc buďto vznikl, nebo jimi v minulosti prošel.

Přečíst článek

25. prosinec 2022

Planetky (asteroidy)

Začínají práce na teleskopu NEO Surveyor, bude hledat nebezpečné planetky v okolí Země

NASA schválila technické a programové parametry teleskopu NEO Surveyor a posunula jeho vývoj do další fáze. V ní bude navržen finální design sondy a začne se s výrobou jejích komponent. Teleskop NEO Surveyor bude mít za úkol hledat planetky, jejichž oběžná dráha je přivádí do blízkosti Země (Near Earth Objects, NEO).

Přečíst článek

24. prosinec 2022

Exoplanety

U hvězdy Kepler 138 se nachází dva vodní světy

Nová analýza ukazuje, že se u hvězdy Kepler 138 nachází dvě exoplanety, které by mohly být z velké části tvořené vodou. Vyplývá to z porovnání jejich naměřených hmotností a velikostí. Podle závěrů vědců vedených Caroline Piauletovou by měl až polovinu těchto planet tvořit materiál lehčí než kamení a těžší než vodík nebo helium. Kromě toho u hvězdy objevili také čtvrtou exoplanetu.

Přečíst článek

23. prosinec 2022

Europa

I dopady malých těles mohou do podpovrchového oceánu na Europě přinášet nové chemikálie

Nový výzkum ukazuje, že i relativně malé impakty mohou obohacovat podpovrchový oceán na Europě. Doposud se uvažovalo, že objekt dopadající na povrch Europy, musí být relativně velký, aby pronikl přes několik kilometrů tlustou ledovou slupku do nitra tohoto měsíce u planety Jupiter. Nové simulace nyní ukazují, že i menší tělesa, která proniknou zhruba jen do poloviny slupky, mohou podpovrchový oceán obohacovat o různé chemikálie a základní stavební bloky živých organismů.

Přečíst článek

22. prosinec 2022

Roman Space Telescope

Příprava vesmírného teleskopu Roman: začínají práce na koronografu

Plánovaný nový vesmírný teleskop Roman (Nancy Grace Roman Space Telescope) postoupil na podzim 2021 do další fáze svého vývoje, když NASA schválila jeho design a ověřila, že bude fungovat tak, jak bylo navrženo. Teleskop tak přešel do fáze samotné výroby a následného testování. Výkonný teleskop Roman bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru, do vesmíru by měl letět před rokem 2027.

Přečíst článek

22. prosinec 2022

Kvazary

Astronomové poprvé pozorovali světlo z hvězd v nejvzdálenějších galaxiích

Mezi jedny z nejvzdálenějších pozorovatelných objektů ve vesmíru patří kvazary s vysokým rudým posuvem. Ty jsou tvořeny supermasivními černými dírami v jádrech galaxií vzdálených víc než 10 miliard světelných let. Tyto objekty astronomům prozrazují informace o raném vesmíru krátce po Velkém třesku, není však zřejmě, jak mohly v tak mladém vesmíru vzniknout. Prozradit by to mohly hvězdy, které se v těchto vzdálených galaxiích podařilo poprvé pozorovat pomocí dalekohledu JWST.

Přečíst článek

18. prosinec 2022

Supernovy

Materiál ze supernovy SNR G298.6-0.0 se mísí s molekulárními mračny v okolí

Japonští astronomové sledovali téměř 14 let objekt G298.6-0.0 v různých vlnových délkách. Zjistili, že většina pozorovaného gama záření vzniká při interakci materiálu z tisíce let staré exploze supernovy s molekulárními mračny. Výzkum supernov přináší vhled do evoluce galaxií a distribuce těžkých prvků ve vesmíru.

Přečíst článek

17. prosinec 2022

ISS

Z vesmírné lodi Sojuz připojené k ISS uniká chladící kapalina

Astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice měli včera vystoupit do volného prostoru, tato mise ale byla zrušena, poté co byl zjištěn únik materiálu z připojené vesmírné lodi Sojuz MS-22. Posádka stanice nyní loď zkoumá pomocí robotického ramene a hledá příčinu. Sojuz MS-22 přivezl v září trojici astronautů a na jaře by je měl zase odvézt, pokud toho loď nebude schopna, Rusko bude muset vyslat prázdnou náhradní.

Přečíst článek

14. prosinec 2022

Supernovy

Historická data z teleskopu Hubble prozrazují, co se nacházelo v místech, kde byly pozorovány supernovy

Astronomové prozkoumali historická data teleskopu Hubble, ve kterých se zaměřili na místa, kde byly později zaznamenány blízké supernovy. Podařilo se jim identifikovat 6 hvězdných systémů, které po těchto explozích zmizely. Ve většině případů se jednalo o supernovy, které vznikly kolapsem jádra původní hvězdy.

Přečíst článek

13. prosinec 2022

Mlhoviny

Dalekohled JWST našel v Jižní prstencové mlhovině dvě doposud neznámé hvězdy

Jedním z prvních cílů nového teleskopu Jamese Webba byla Jižní prstencová mlhovina (Southern Ring Nebula) ve vzdálenosti 2 tisíce světelných let. Jedná se o planetární mlhovinu, které vznikají kolem hvězd v poslední fázi jejich existence. Materiál, který se v tomto období dostává do okolí hvězdy osvětluje zevnitř bílý trpaslík a vytváří nádhernou podívanou. Nová analýza nyní ukazuje, že se v Jižní prstencové mlhovině nachází další, dosud neznámé hvězdy.

Přečíst článek

12. prosinec 2022

Černé díry

Gravitační vlny GW190521 zřejmě vznikly při náhodném střetu černých děr ve vesmíru

Gravitační vlny GW190521 zachycené v květnu 2019 se od ostatních liší - jejich signál byl kratší než v ostatních případech a objektům, které se srazily, podle všeho chyběla rotace. Nové simulace nyní naznačují, že se nejednalo o srážku černých děr v binárním systému, ale o srážku objektů, které se náhodně potkaly ve vesmíru.

Přečíst článek

11. prosinec 2022

Artemis

Vesmírná loď Orion přistála po cestě kolem Měsíce v oceánu za pomocí padáků

Po úspěšném oblétnutí Měsíce se dnes vesmírná loď Orion vrátila na Zemi. Za pomocí padáků zbrzdila svůj průlet atmosférou a dopadla do Pacifického oceánu. Vše zatím vypadá v pořádku a loď se zdá být v pořádku.

Přečíst článek

11. prosinec 2022

Exoplanety

Exoplaneta 55 Cancri A e zřejmě vznikla dál od hvězdy, postupně se k ní ale přiblížila

Nová pozorování blízké dvojhvězdy 55 Cancri ukazují, že exoplaneta, která obíhá nejblíž její primární složku, má odlišný sklon oběžné dráhy než zbylé 4 planety. Planeta s označením e je jediná v systému, u které dochází k tranzitu, podle nových měření obíhá v podstatě nad rovníkem hvězdy. Nová data naznačují, že planeta zřejmě vznikla dál od hvězdy a postupně se k ní přiblížila.

Přečíst článek

10. prosinec 2022

Kolonizace vesmíru

NASA udělila kontrakt na vývoj technologie pro výstavbu na Měsíci pomocí 3D tisku

NASA udělila americké společnosti ICON kontrakt za 57 milionů dolarů. Jeho předmětem je vývoj technologií pro stavbu jednotlivých součástí lunární kolonie pomocí 3D tisku. S tím má firma dobré zkušenosti, postavila tímto způsobem už několik domů. Na Měsíci by tak mohla roboticky stavět přistávací plochy, silnice i domy pro astronauty. Podobný přístup by mohl být využitý i na Marsu, společnost už postavila prototyp Mars Dune Alpha.

Přečíst článek

9. prosinec 2022

Starship

Japonský dobrodruh Maezawa si vybral posádku k Měsíci, poletí s ním i český choreograf Yemi A. D.

Vesmírná loď Starship od SpaceX by mohla poprvé letět na oběžnou dráhu ještě letos. Při jedné z jejích prvních cest k Měsíci by měla mít na palubě japonského miliardáře Yusaku Maezawu a skupinu osmi umělců při misi označované jako dearMoon. Nyní byla poprvé zveřejněna tato posádka a k našemu překvapení je v ní i zástupce České rebubliky - Yemi Akinyemi Dele.

Přečíst článek

8. prosinec 2022

Černé díry

V bezprostřední blízkosti černých děr mohou vznikat regiony intenzivního rádiového záření

Počítačové simulace provedené pomocí nedávno vyvinutého programu naznačují, že by v okolí supermasivních černých děr mohly vznikat izolované regiony intenzivní radiace. Ta má být nejvýraznější v rádiovém spektru elektromagnetického záření a rotovat kolem černé díry v řádu několika dní.

Přečíst článek

7. prosinec 2022

Černé díry

Intenzivní záblesk radiace ze začátku roku vznikl při roztrhání hvězdy černou dírou

Začátkem tohoto roku astronomové zachytili nezvykle silný záblesk radiace z místa na obloze, kde ještě pár dní před tím nic nebylo. Následná analýza, jejíž výsledky byly nyní publikovány v magazínu Nature Astronomy, ukázala, že šlo nejspíš o záření přicházející od černé díry, která právě pohltila hvězdu. Událost s označením AT 2022cmc je zatím nejsilnější pozorované tzv. slapové narušení (TDE).

Přečíst článek

6. prosinec 2022

Exoplanety

Exoplaneta HD 114082 b má nezvykle vysokou hustotu, vědci neví, jak vznikla

Nová měření odhalila hmotnost exoplanety HD 114082 b, což vědcům umožnilo vypočítat její průměrnou hustotu. Ta však neodpovídá žádným stávajícím modelům popisujícím evoluci planet, je totiž až 3x hustější, než by měla být.

Přečíst článek

5. prosinec 2022

Komety

Obří erupce komety 29P mezi Jupiterem a Saturnem

Astronomové v posledních dnech pozorují zvýšenou aktivitu komety 29P/Schwassmann-Wachmann (zkráceně 29P). Jedná se o jednu z nejaktivnějších komet ve sluneční soustavě (ne-li nejaktivnější). Patří do skupiny Kentaurů, tedy těles mezi Jupiterem a Neptunem, která mají charakteristiky jak planetek tak komet.

Přečíst článek

4. prosinec 2022

Venuše

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

Když v září 2020 vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

Přečíst článek

3. prosinec 2022

Saturn

Dalekohled Jamese Webba nahlédl pod hustou atmosféru Titanu

Dalekohled Jamese Webba se opět zaměřil na objekt ve sluneční soustavě - tentokrát to byl největší měsíc planety Saturn, Titan. Infračervený přístroj NIRCam astronomům umožnil prohlédnout hustou atmosférou měsíce a odhalil struktury na jeho povrchu i oblaka v nižších vrstvách atmosféry. Vědci následně využili dalšího infračerveného přístroje, tentokrát na teleskopu Keck na Havaji, aby získaná data potvrdili.

Přečíst článek

2. prosinec 2022

Geologie ve vesmíru

V horninách v kráteru Jezero byly nalezeny možné organické sloučeniny

Horniny zkoumané v roce 2021 roverem Perseverance vykazují známky interakce s vodou a obsahují stopy organických sloučenin. Vyplývá to ze závěrů nově publikované vědecké studie v magazínu Science. Organické sloučeniny neznamenají nutnou přítomnost živých organismů, jde o sloučeniny obsahující uhlík.

Přečíst článek

29. listopad 2022

Tiangong space station

Čína vyslala pilotovanou misi k čerstvě dokončené orbitální stanici

V úterý krátce po čtvrté hodině odletěla k orbitální stanici Tiangong vesmírná loď Shenzhou se 3 astronauty. Shenzhou 15 (Šen-čou 15) je celkem desátý pilotovaný čínský let do vesmíru a zároveň čtvrtý let ke stanici Tiangong. Po několik dní budou na palubě orbitální stanice posádky misí Shenzhou 14 a 15 společně. Mise nově příchozí posádky je plánovaná na půl roku.

Přečíst článek

29. listopad 2022

Exoplanety

U hvězdy Gliese 1002 vzdálené pouhých 16 světelných let byly objeveny 2 exoplanety

Drobné pohyby blízké hvězdy Gliese 1002 naznačují přítomnost dvou exoplanet s hmotností srovnatelnou se Zemí. Tento systém s malým červeným trpaslíkem se tak zařadil na 22. místo mezi nejbližšími planetárními systémy. K jejich objevu vědci použili spektrografy ESPRESSO a CARMENES, kterými jsou vybaveny teleskopy VLT v Čile a Calar Alto ve Španělsku.

Přečíst článek

27. listopad 2022

Exoplanety

Simulace naznačují, že planety s heliem v atmosféře by mohly být ve vesmíru časté

Astronomové provedli na 70 tisíc počítačových simulací, aby zjistili více o atmosférách exoplanet a vlivu hvězd na jejich zánik. Výsledky ukazují, že pokud se v atmosféře planety nachází vodík, uniká jako první. Zanechává za sebou těžší prvky, mezi nimi i helium, které tak může tvořit až 40 % zbývající atmosféry. Tento proces by mohl vysvětlit nízký počet planet s 1,5 - 2 poloměry Země.

Přečíst článek

26. listopad 2022

ISS

Maďarská vláda zaplatí soukromé firmě za vyslání astronauta na ISS

Maďarská vláda a společnost Axiom podepsaly memorandum o porozumění k programu HUNOR (Hungarian to Orbit). Předmětem dohody je cesta maďarského astronauta na ISS ve vesmírné lodi Crew Dragon od SpaceX. Axiom zprostředkovává privátní lety na ISS ve spolupráci s NASA. Mise by mohla proběhnout za dva roky.

Přečíst článek

25. listopad 2022

Černé díry

Vznik magnetaru mohou doprovázet krátké záblesky gama záření

Astronomové doposud předpokládali, že krátké záblesky gama záření vznikají při zrodu černých děr, zejména těch, které vznikají srážkou neutronových hvězd. Podle nové studie by ale některé z nich mohly vznikat i když se v kolizi zrodí neutronová hvězda. Své závěry vědci zakládají na studii záblesku GRB 180618A, ve kterém zřejmě vznikla právě neutronová hvězda.

Přečíst článek

23. listopad 2022

Hvězdy

V mladém hvězdném systému 2M1222-57 jsou hned tři rodící se hvězdy

Astronomové vedení Keivanem Stassunem do detailu prozkoumali mladou hvězdu 2M1222-57 (2MASS J1222-5737) a zjistili, že jsou v systému hned tři. V centrální části je zákrytová dvojhvězda obklopená diskem plynů a ve větší vzdálenosti se nachází ještě třetí slabě zářící objekt.

Přečíst článek

22. listopad 2022

Ariane

Francie, Německo a Itálie se dohodly na pokračujícím financování evropských raket

Tři největší přispivatelé do rozpočtu Evropské vesmírné agentury se dohodli na pokračování podpory vývoje evropských raket. Mezi ně patří nosiče Ariane 6 (aktuálně ve vývoji), Vega-C (první let v červenci 2022) a další lehčí rakety. Dohoda přichází v době, kdy ESA musí využívat služeb SpaceX, protože původní plány počítaly s využitím ruských raket Sojuz. Spolupráce mezi ESA a Ruskem však byla ukončena v důsledku ruského napadení Ukrajiny v únoru tohoto roku.

Přečíst článek

22. listopad 2022

Mars

Japonsko se za dva roky chystá k měsíci Marsu, poveze i německý rover

Japonsko plánuje na rok 2024 misi MMX k Phobosu, většímu ze dvou měsíců planety Mars. Japonská a německá vesmírná agentura se nyní domluvily na spolupráci. Německo pro misi dodá malý rover, který bude vypuštěn na povrch Phobosu. Japonská sonda při misi posbírá vzorky hornin a dopraví je na Zemi k analýze. Německý rover na Phobosu zůstane.

Přečíst článek

19. listopad 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Duny uvnitř kráteru

Některé krátery na povrchu Marsu mají uvnitř nečekaný terén. V tomto případě se jedná o nepojmenovaný impaktní kráter, který vznikl dopadem meteoru. Pomocí větru se do kráteru dostal písek z okolí, ze kterého potom vznikají duny.

Přečíst článek

18. listopad 2022

Exoplanety

U červeného trpaslíka TOI 1695 byla objevena exoplaneta 2x větší než Země

Astronomům se podařilo najít v datech z teleskopu TESS novou exoplanetu u hvězdy TOI 1695. Její existenci se jim podařilo potvrdit pomocí infračerveného spektropolarimetru SPIRou na Canada France Hawaii Telescope. Planeta TOI 1695 b je 2x větší než Země a vědci ji zařadili do kategorie sub-Neptunů.

Přečíst článek

18. listopad 2022

Kanada

Kanada plánuje lunární rover, doplní další robotická zařízení programu Artemis

Kanadská vesmírná agentura CSA zveřejnila své plány na vývoj lunárního roveru. Jeho cílem bude oblast jižního pólu, kam svůj výzkum soustředí také NASA. Americká vesmírná agentura bude na roveru mít jedno ze šesti vědeckých zařízení a zajistí dopravu roveru na povrch Měsíce prostřednictvím programu CLPS. Nejdřívější možný termín realizace kanadské mise je rok 2026.

Přečíst článek

17. listopad 2022

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Tajemná Kuželová mlhovina teleskopem VLT

Teleskop VLT (Very Large Telescope) vyfotil Kuželovou mlhovinu (Cone Nebula) ve vzdálenosti 2 700 světelných let. Jedná se o sloup tvořený oblaky plynů, který je součástí hvězdných jeslí NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce. Vodík je na tomto snímku zachycený modrou a síra červenou barvou.

Přečíst článek

17. listopad 2022

Bílý trpaslík

V atmosféře horkého bílého trpaslíka HD 149499 B bylo detekováno cesium

Data z dnes už vysloužilého ultrafialového teleskopu FUSE posloužila vědcům k první detekci cesia u hvězdy z kategorie bílý trpaslík. Ta je součástí binárního systému HD 149499 ve vzdálenosti asi 117 světelných let.

Přečíst článek

14. listopad 2022

Měsíc

Malá družice CAPSTONE vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou bude využívat orbitální stanice

Z kosmodromu Rocket Lab Launch Complex 1 na Novém Zélandu odletěla 28. června raketa Electron a na oběžnou dráhu vynesla malou družici CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment), která v následujících měsících zamíří k Měsíci. Úkolem sondy CAPSTONE bude vyzkoušení oběžné dráhy, kterou bude využívat lunární stanice Gateway.

Přečíst článek

14. listopad 2022

Černé díry

Polarizované rentgenové záření odhalilo podobu bezprostředního okolí černé díry Cygus X-1

Nedávná pozorování černé díry Cygnus X-1 přinesla nové informace o hmotě, která se nachází v její bezprostřední blízkosti. Tato hmota obíhá velkou rychlostí v disku kolem černé díry, zahřívá se při tom na extrémně vysoké teploty a září v rentgenovém spektru. Ke svému výzkumu vědci využili vesmírné observatoře IXPE, která vyletěla do vesmíru koncem loňského roku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu české Akademie věd.

Přečíst článek

13. listopad 2022

Galaxie

V blízké trpasličí galaxii byla objevena vzácná středně velká černá díra

K jejímu objevu pomohla událost AT 2020neh označovaná jako slapové narušení, při kterém černá díra roztrhá hvězdu, která se k ní příliš přiblížila. Právě to se stalo v jádru galaxie SDSS J152120.07+140410.5. Zničení hvězdy vyvolalo dočasné zvýšení její jasnosti, přehlušilo tak dočasně ostatní hvězdy v galaxii. Podle všeho se jednalo o centrální černou díru galaxie, tedy ekvivalent supermasivní černé díry Sagittarius A* v Mléčné dráze.

Přečíst článek

12. listopad 2022

X-37B

Automatická loď X-37B se po rekordních 908 dnech vrátila z oběžné dráhy

Společnost Boeing potvrdila, že malý robotický raketoplán X-37B je zpátky na Zemi. Ve vesmíru strávil rekordních 908 dní, předchozí rekord byl 780 dní. Na palubě byly různé vědecké a technologické experimenty NASA, Naval Research Lab, U.S. Air Force Academy a Air Force Research Laboratory. Právě ukončený let byl také prvním s vlastním servisním modulem, který nesl některé z experimentů.

Přečíst článek

11. listopad 2022

Supernovy

Gravitační čočka umožnila astronomům nahlédnout na dávnou supernovu

Astronomům vedeným Wenlei Chenem se podařilo identifikovat supernovu zvětšenou gravitační čočkou ve snímcích z teleskopu Hubble. Exploze masivní hvězdy je čočkou rozdělena na tři odrazy, každý s odlišným zpožděním. Podle nové studie pochází pozorovaná hvězda z doby asi 2 miliard let po velkém třesku. Umožnila tak poprvé nahlédnout do tohoto unikátního procesu v brzkém vesmíru.

Přečíst článek

10. listopad 2022

Galaxie

Za jádrem Mléčné dráhy se skrývala doposud neznámá obří struktura galaxií

Oblast noční oblohy, která se z pohledu od Země nachází za jádrem naší galaxie, je z velké části neprobádaná. Skrz region hustého prachu a zářivých hvězd totiž není snadné prohlédnout na druhou stranu. Tento nelehký kousek se nyní astronomům podařil prostřednictvím infračerveného světla. Za Mléčnou dráhou se zde nachází galaktická kupa, která by mohla čítat až 58 galaxií.

Přečíst článek

9. listopad 2022

Cygnus

Nákladní loď Cygnus doletěla k ISS s pouze jedním solárním panelem

Automatická nákladní vesmírná loď Cygnus společnosti Northrop Grumman dnes dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přivezla 3,7 tun nákladu pro aktuální sedmičlennou posádku. Loď Cygnus dorazila na stanici s pouze jedním rozevřeným solárním panelem ze dvou. Operátoři mise se během dvoudenního letu pokoušeli rozvinout i druhý panel, ale nepodařilo se. Naštěstí energie dodávaná pouze jedním panelem na let ke stanici stačila.

Přečíst článek

9. listopad 2022

Orion

NASA si objednala výrobu 3 dalších Orionů

Americká vesmírná agentura objednala od Lockheed Martin výrobu tří dalších kapslí Orion za 1,99 miliard dolarů. Budou použity při misích Artemis VI-VIII, které jsou předběžně plánovány na roky 2028-2030. NASA objednala předchozí trojici Orionů v roce 2019, ve srovnání s nimi je aktuální objednávka o 30 % levnější.

Přečíst článek

8. listopad 2022

Hvězdy

Hvězda Gamma Columbae je obnažené pulzující jádro masivní hvězdy

Podle nové studie je jedna ze zářivých hvězd jižní oblohy ve skutečnosti obnažené jádro původní, masivnější hvězdy. Jedná se o podobra Gamma Columbae A, který má dnes podle vědců asi 5násobek hmotnosti Slunce, původně to nicméně byl až 12násobek. Existence takového objektu by astronomům umožnila nahlédnout do jádra hvězd, které je zpravidla zahaleno vnějšími vrstvami.

Přečíst článek

7. listopad 2022

Exoplanety

Dvojice nezvykle chladných bílých trpaslíků zřejmě obsahuje materiál ze zbytků dávných planet

Astronomům vedeným Abbigail Elmsovou se podařilo identifikovat dvojici nezvykle chladných bílých trpaslíků (WD J2147-4035 a WD J1922+0233). Spektrální analýza ukázala, že obě tyto hvězdy obsahují významné množství těžkých prvků. Podle nově publikované studie se jedná o velmi staré hvězdy, které pohltily materiál z planet, které je kdysi obíhaly.

Přečíst článek

6. listopad 2022

Galaxie

Objev největšího oblaku plynů ve vesmíru - obklopuje 4 galaxie

Pomocí teleskopu FAST se astronomům podařilo identifikovat zatím největší známý oblak plynů ve vesmíru. Obklopuje skupinu galaxií známou jako Stephanův kvintet a dosahuje 20násobku velikosti Mléčné dráhy. Objev pro vědce představuje překvapení a zřejmě budou muset přijít s novým vysvětlením, jak se atomární oblaka chovají na okraji galaxií.

Přečíst článek

5. listopad 2022

Černé díry

Astronomové objevili ve vzdálenosti 1 560 světelných let nejbližší černou díru

Ve vzdálenosti 1 590 světelných let se nachází nově objevená nejbližší černá díra. Nese označení Gaia BH1 a je součástí binárního systému s hvězdou podobající se Slunci. Objev umožnil vesmírný teleskop Gaia, který mapuje pozice hvězd v naší galaxii. Sekundární hvězda totiž vykazuje pohyb specifický pro hvězdy obíhající kolem masivního objektu.

Přečíst článek

4. listopad 2022

Černé díry

Analýza rentgenového záření odhalila černou díru v binárním systému Swift J1728.9–3613

Systém Swift J1728.9–3613 (MAXI J1728–360) vykazuje výraznou variabilitu v rentgenovém spektru. Vědci předpokládají, že zvýšená aktivita vzniká při pohlcovaní hmoty kompaktním objektem, který ji vysává ze sekundární hvězdy. Pomocí teleskopů SWIFT a NICER se astronomům podařilo určit, že kompaktní objekt v systému Swift J1728.9–3613 je ve skutečnosti černá díra.

Přečíst článek

3. listopad 2022

NEO

Planetka 2022 AP7 je největší objekt objevený v blízkosti Země za posledních 8 let

Tým astronomů vedený Scottem Sheppardem v pondělí oznámil objev tří blízkozemních planetek. Jedna z nich, 2022 AP7, kříží oběžnou dráhu Země, což z ní činí potenciálně nebezpečný objekt. Vědci nicméně upozorňují, že aktuální predikce její trajektorie nenaznačují nebezpečí srážky s naší planetou v dohledné době.

Přečíst článek

2. listopad 2022

Enceladus

Na ledovém měsíci Enceladus by mohlo být všech 6 prvků nutných pro život

Dřívější výzkumy odhalily na malém ledovém měsíci u Saturnu uhlík, vodík, kyslík, dusík a síru. Nový výzkum ukazuje, že by se na Enceladu měl nacházet také fosfor - poslední z ingrediencí, které na Zemi umožňují existenci živých organismů. Vědci jej nepozorovali přímo, ale provedli sofistikované počítačové simulace, které naznačují, že by ho v podpovrchovém oceánu měsíce mohlo být více než na Zemi.

Přečíst článek

31. říjen 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Dopad meteoritu obnažil led pod povrchem

Orbitální sonda MRO vyfotografovala na Marsu čerstvý kráter. V jeho okolí je vidět množství ledu, který se při impaktu dostal na povrch. Podle NASA kráter vznikl 24. prosince loňského roku a událost zaznamenala stacionární povrchová sonda InSight, která detekovala otřesy půdy. Pravděpodobně se jedná o největší zaznamenaný impakt na Marsu.

Přečíst článek

30. říjen 2022

Mars Sample-return

Rover Perseverance uloží na Marsu záložní kapsle se vzorky hornin

Vesmírné agentury z USA a Evropy společně připravují misi, která má z úkol přinést vzorky hornin posbíraných na Marsu roverem Perseverance. Kromě aktuálně probíhajícího sběru vzorků obsahuje program také vyslání hned několika dílčích misí k Marsu. Ty vzorky posbírají, dovezou na oběžnou dráhu Marsu a potom k Zemi.

Přečíst článek

30. říjen 2022

Neutronové hvězdy

Astronomové identifikovali nejmladší pulzar mimo naši galaxii

Astronomové objevili hvězdu VT 1137-0337 v datech z programu VLASS (Very Large Array Sky Survey), který mapuje hvězdnou oblohu v rádiovém spektru. Světlo z hvězdy bylo potom detekováno v následujících letech, nikoli však před rokem 1998. To by mohlo znamenat, že hvězda vznikla v posledních 20 letech. Od VT 1137-0337 k nám také přichází až 10 tisíckrát energičtější záření než z neutronové hvězdy v Krabí mlhovině, která patří mezi ty nejenergičtější objekty na obloze.

Přečíst článek

29. říjen 2022

Exoplanety

U hvězdy HD 18599 byla objevena exoplaneta a hnědý trpaslík

Nová pozorování ukazují, že u blízké hvězdy HD 18599 se nachází planeta velikosti Neptunu a také hnědý trpaslík. Planetu poprvé zachytil pomocí tranzitu vesmírný teleskop TESS. Její existenci astronomové následně potvrdili pomocí pozemních přístrojů HARPS a SPHERE. Je více než 2,5x větší než Země a 24x hmotnější.

Přečíst článek

28. říjen 2022

Neutronové hvězdy

Podivný objekt zbylý po supernově by mohla být kvarková hvězda

Uprostřed pozůstatků supernovy HESS J1731-347 se nachází velmi zvláštní objekt, který odporuje tomu, co o hvězdách dnes víme. V supernovách vznikají buďto neutronové hvězdy, nebo černé díry v závislosti na hmotnosti původní hvězdy. Nová analýza nyní ukazuje, že objekt v jádru HESS J1731-347 je na neutronovou hvězdu i černou díru příliš lehký. Mohlo by tak jít o první exemplář extrémně husté kvarkové hvězdy, jejíž existence je zatím pouze teoretická.

Přečíst článek

26. říjen 2022

Exoplanety

Blízká exoplaneta Gliese 1252 b zřejmě nemá žádnou atmosféru

Nový výzkum ukazuje, že exoplaneta Gliese 1252 b zřejmě nemá žádnou atmosféru. Vyplývá to z nově publikované studie, ve které vědci využili data z teleskopů TESS a Spitzer. Planeta u malé hvězdy vzdálené 67 světelných let je zatím nejmenším objektem, u kterého vědci podobně detailní měření provedli. Je jen o něco větší než Země, svou hvězdu ale obíhá tak blízko, že její povrch je vystaven teplotám dosahujícím 1 200 °C, kdy tají kovy jako zlato, stříbro nebo měď.

Přečíst článek

24. říjen 2022

Měsíc

V úterý nastalo zatmění Slunce

V úterý 25. října vstoupil Měsíc mezi Zemi a Slunce a téměř z poloviny ho zakryl. Toto částečné zatmění bylo pozorovatelné ve většině Evropy a části Asie a Afriky. U nás nastalo v 11:12, vyvrcholilo ve 12:17 a skončilo v 13:23. Při maximálním zatmění bylo zakryto zhruba 43 % slunečního povrchu.

Přečíst článek

23. říjen 2022

OneWeb

Indická raketa GSLV vynesla na oběžnou dráhu svou první várku internetových družic OneWeb

Indie v sobotu poprvé vynesla na oběžnou dráhu satelity OneWeb, jejichž úkolem bude poskytovat internetové spojení podobně jako Starlink od SpaceX. 36 nových družic doplnilo konstelaci na aktuální počet 462 kusů - 70 % počtu, který společnost OneWeb stanovila pro začátek globálního provozu. Původně vynášely družice OneWeb na oběžnou dráhu ruské rakety Sojuz, tato dohoda ale byla ukončena se začátkem rusko-ukrajinské války.

Přečíst článek

23. říjen 2022

Exoplanety

Kolem hvězdy TOI 3757 obíhá nezvykle nafouknutá exoplaneta

U hvězdy TOI 3757 se astronomům podařilo objevit exoplanetu o velikosti planety Jupiter, její hmotnost je však pouze pětinová. Svou mateřskou hvězdu obíhá velmi blízko, což vede ke zvýšení teplot a nafouknutí. Podle nového výzkumu se jedná o exoplanetu s nejmenší hustotou obíhající červeného trpaslíka.

Přečíst článek

21. říjen 2022

ExoMars

Evropský rover Rosalind Franklin zřejmě odletí do vesmíru nejdřív v roce 2028

Evropská vesmírná agentura ukončila spolupráci s Ruskem na misi Exomars, důvodem je probíhající ruská invaze na Ukrajinu. Rusko se na misi mělo podílet dopravou roveru Rosalind Franklin na Mars (raketa i přistávací modul) a vyvinulo některé z jeho přístrojů.

Přečíst článek

20. říjen 2022

DART

NASA potvrdila úspěch mise DART - planetka Dimorphos má nyní kratší dobu oběhu

Mise DART byla koncem října úspěšně zakončena kolizí s malým měsícem Dimorphos, který obíhá větší planetku Didymos. Z povzdálí ji sledovala drobná sonda LICIACube, která se od hlavního plavidla oddělila několik dní předem. Smyslem této mise je vyzkoušet odchýlení tělesa z jeho oběžné dráhy - postup, který by mohl být aplikovaný při ochraně Země před potenciální srážkou s nebezpečnou planetkou nebo kometou.

Přečíst článek

20. říjen 2022

Io

Teploty plynů v atmosféře měsíce Io dosahují až 1 000 °C

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo změřit teploty plynů v atmosféře vulkanického měsíce Io, který obíhá plantu Jupiter. Plyny se do tenké atmosféry Io dostávají ze sopek, kterých jsou na jeho povrchu stovky. Po několika hodinách nicméně chladnou, kondenzují a usazují se na povrchu, který tak dostává velmi pestré barvy, které nikde jinde ve sluneční soustavě k vidění nejsou.

Přečíst článek

19. říjen 2022

Starship

První turista, který se podíval na ISS, chce obletět Měsíc ve Starship

Dennis Tito zaplatil v roce 2001 Rusku za výlet na Mezinárodní vesmírnou stanici a stal se tak prvním vesmírným turistou. Nyní oznámil, že se domlouvá se SpaceX na cestě k Měsíci ve Starship. Na cestu se s ním má vydat jeho manželka Akiko Titto a 10 dalších civilistů. Zatím se jedná o třetí oznámený pilotovaný let Starship po orbitálním letu Jareda Isaacmana a obletu Měsíce při misi Dear Moon, kterou si se SpaceX domluvil Yusaku Maezawa.

Přečíst článek

17. říjen 2022

Černé díry

V kolizi neutronových hvězd vznikl proud radiace zdánlivě 7x rychlejší než světlo

Pozorování teleskopem Hubble ukazují, že v kolizi neutronových hvězd GW170817 vznikly proudy radiace pohybující se zdánlivě nemožnou rychlostí. Při pohledu ze Země se zdálo, že jsou až 7x rychlejší než světlo. Podle nové studie se jednalo o iluzi označovanou jako superluminální rychlost způsobenou úhlem, pod kterým byly proudy pozorovány. Jejich skutečná rychlost se blížila i tak úctyhodným 99.97 % rychlosti světla.

Přečíst článek

16. říjen 2022

Nova

Nový výzkum ukazuje, že hvězda O-201843 by mohla být extrémní trpasličí nova

Objekt OGLE-BLG504.12.201843 (O-201843) byl objeven v roce 2015. Už tehdy jeho chování naznačovalo, že se jedná o tzv. kataklyzmickou variabilní hvězdu, která je zpravidla tvořena dvěma složkami - bílým trpaslíkem, který pohlcuje hmotu ze sousední, větší hvězdy. Nový výzkum nyní ukazuje, že se kolem trpaslíka v tomto systému zřejmě nachází disk rotujícího materiálu, který způsobuje trpasličí novu.

Přečíst článek

15. říjen 2022

Exoplanety

Barium je nyní nejtěžší element detekovaný v atmosféře exoplanety

Astronomům se poprvé podařilo detekovat barium v atmosféře vzdálené exoplanety. Jeho atomy byly objeveny v horních vrstvách exoplanet WASP-76 b a WASP-121 b. V obou případech se jedná o tzv. horké Jupitery s vysokými teplotami. Barium je zatím nejtěžší prvek pozorovaný u vzdálených planet. Ke svému výzkumu astronomové využili teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile.

Přečíst článek

12. říjen 2022

Mars

V minulosti mohly být na Marsu podmínky pro existenci podzemních mikrobů

Podle nové studie mohly na Marsu v minulosti existovat vhodné podmínky pro existenci velkého množství podzemních mikroorganismů. Mohlo jich dokonce být tolik, že svým působením zapříčinily příchod doby ledové, která se stala jejich zkázou. Sousední planeta nakonec přišla o svou atmosféru, veškerý život se tak dnes na povrchu nebo v jeho blízkosti vyskytovat nemůže.

Přečíst článek

11. říjen 2022

Mars

Rover, který měl na Marsu sbírat vzorky materiálu, možná nakonec zamíří k Měsíci

V dlouhodobém evropsko-americkém programu Mars Sample-return došlo v létě ke změně: vzorky určené pro dopravu na Zemi bude místo roveru sbírat helikoptéra. Koncept roveru, kterým měla k programu přispět evropská vesmírná agentura, tak hledá nové uplatnění. Tím by mohl být program Artemis, kde by zatím nepojmenovaný rover mohl pomoci astronautům při průzkumu Měsíce.

Přečíst článek

8. říjen 2022

Fyzika

Vrstva vody tlustá jednu molekulu vykazuje nezvyklé vlastnosti

Vědcům z University of Cambridge se podařilo předpovědět nové skupenství vody. Využili k tomu sofistikovaných počítačových simulací. Zjistili, že vrstva vody tlustá pouhou jednu molekulu se stává vysoce vodivou při aplikaci vysokého tlaku.

Přečíst článek

7. říjen 2022

Hvězdokupy

Mapa hvězd vytvořená teleskopem Gaia ukrývala stovky hvězdokup

Analýzou dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat 1 656 doposud neznámých hvězdokup v Mléčné dráze. Většinou se jedná o otevřené hvězdokupy ve vzdálenosti do 16 tisíc světelných let. K objevu vědci využili machine learning algoritmu DBSCAN nad daty z mise vesmírného teleskopu Gaia. Počet hvězdokup objevených tímto zařízením se tak navýšil na téměř 6 tisíc.

Přečíst článek

6. říjen 2022

Europa

Sonda Juno proletěla kolem ledového měsíce Europa a pořídila snímky jeho povrchu

Hlavním úkolem vesmírné sondy Juno je průzkum atmosféry planety Jupiter. V říjnu se nicméně dostala do těsné blízkosti měsíce Europa, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. A unikátní přístroje sondy přinesly zcela nové informace o struktuře a procesech, které na Europě probíhají. NASA den po průletu zveřejnila fotografie z průletu.

Přečíst článek

6. říjen 2022

Nova

Nově objevená kataklyzmická dvojhvězda míří k záhubě s rekordně krátkou dobou oběhu

Astronomům vedeným Kevinem Burdgem se podařilo identifikovat novou kataklyzmickou proměnnou hvězdu ZTF J1813+4251. Tuto kategorii tvoří dojice hvezd, z nichž jedna je zpravidla podobná Slunci a druhá je malý bílý trpaslík. ZTF J1813+4251 je mezi těmito proměnnými hvězdami výjimečná - má nejkratší periodu.

Přečíst článek

4. říjen 2022

Gravitační čočka

Gravitace změnila trasu části světla ze vzdáleného kvazaru, dorazilo se sedmiletým zpožděním

Týmu astronomů z University of Valencia se podařilo zachytit zpožděné světlo ze vzdáleného kvazaru, jehož světlo deformuje gravitační čočka. Gravitace galaktické kupy SDSS J1004+4112 zakřivuje různým způsobem části světla ze zářivého objektu za ní a vytváří tak unikátní efekt ve kterém vidíme vzdálený kvazar hned v 5 obrazech. Každý z těchto obrazů pochází z jiného časového období, největší rozdíl je téměř 7 let.

Přečíst článek

2. říjen 2022

Mléčná dráha

Mrtvé hvězdy z Mléčné dráhy naznačují původní strukturu naší galaxie

Astronomové vedení Davidem Sweeneym vytvořili první ucelenou mapu neutronových hvězd a černých děr v Mléčné dráze. Ukazuje, že téměř třetina z nich byla vymrštěna do okolí naší galaxie. Data pochází z teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a zaznamenává jejich základní charakteristiky.

Přečíst článek

1. říjen 2022

Hubble

SpaceX a NASA uvažují o misi k teleskopu Hubble, prodloužila by jeho životnost

Vesmírný teleskop Hubble pomalu dosluhuje. Mohou za to postupně odcházející zařízení teleskopu, ale také jeho snižující se oběžná dráha. A právě s tou by mohla pomoct komerční mise v rámci programu Polaris. NASA a SpaceX nyní zkoumají, zda by bylo možné zvýšit oběžnou dráhu teleskopu pomocí Dragonu při jedné z komerčních misí Polaris.

Přečíst článek

29. září 2022

FRB záblesky

U loni objeveného FRB signálu bylo zaznamenáno téměř 2 tisíce záblesků

Astronomové vedení H. Xuem reportují detekci úctyhodných 1 863 záblesků ze zdroje FRB 20201124A. Zaznamenali je pomocí teleskopu FAST v loňském roce v období 54 dní. Jedná se o největší soubor FRB dat s polarizací do dnešního dne. Nepravidelnost těchto dat ukazuje na nečekané prostředí, ve kterém signály vznikají - zřejmě se jedná o magnetar v binárním systému s další hvězdou.

Přečíst článek

20. září 2022

Měsíc

Spojené arabské Emiráty plánují v listopadu přistát s roverem na Měsíci

Spojené arabské Emiráty se po loňském úspěšném příletu sondy Hope k Marsu chystají letos v listopadu přistát na Měsíci. Emirates Lunar Mission začne startem rakety Falcon 9, která k Měsíci vyšle přistávací modul HAKUTO-R japonské společnosti ispace. Na jeho palubě bude asi desetikilový arabský rover Rashid - nejmenší pohyblivé zařízení, které by přistálo na povrchu Měsíce.

Přečíst článek

18. září 2022

Slunce

Intenzivní sluneční erupce vyřadila rádiové vysílání v Africe a na Středním východě

Erupce o síle M7,9 nastala u aktivní sluneční skvrny AR3098 během pátečního rána. Energetická radiace, která dorazila k naší planetě ovlivnila rádiové vysílání na straně, která právě byla přivrácena Slunci - šlo hlavně o Afriku a Střední východ. V zasažených oblastech došlo k narušení krátkovlnného vysílání na zhruba hodinu. Zatím není zřejmé, zda erupci doprovázel také výron koronální hmoty.

Přečíst článek

18. září 2022

Saturn

Ztráta měsíce by mohla vysvětlit vznik prstenců Saturnu a sklon jeho osy

Původ prstenců planety Saturn a sklonu jeho osy je zatím neznámý. Pozorované postupné vzdalování největšího měsíce Titanu by mohlo způsobit změnu sklonu osy prostřednictvím specifické rezonance s planetou Neptun. Data ze sondy Cassini nicméně ukazují, že systémy v této rezonanci nejsou, i když jim k tomu chybí pouze kousek. Podle počítačových simulací by vše mohla vysvětlit přítomnost dalšího velkého dnes už neexistujícího měsíce. Tento měsíc by také mohl stát za vznikem prstenců.

Přečíst článek

17. září 2022

Perseverance

Rover Perseverance našel na Marsu zatím nejvyšší koncentraci organického materiálu

Vědci, kteří zpracovávají data z mise Perseverance, oznámili, že rover na Marsu narazil na horniny bohaté na organické sloučeniny. Nacházely se v deltě dávné řeky v kráteru Jezero, kde pojízdná laboratoř přistála v roce 2021. Vzorky byly zapečetěny do jednoho z necelých čtyř desítek speciálních kontejnerů, které by měly být v budoucnu dopraveny na cestu na Zemi.

Přečíst článek

16. září 2022

Mléčná dráha

Intenzivní gama záření v blízkosti Mléčné dráhy pochází z roztrhané trpasličí galaxie

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny gama záření, každá se táhne do vzdálenosti až 25 tisíc světelných let. Dostaly pojmenování Fermiho bubliny - podle družice, která je v roce 2010 objevila. Jejich součástí je také tzv. Fermiho kokon, který se nachází v jižní bublině. Astronomové původně předpokládali, že tento kokon pochází z předchozí aktivity supermasivní černé díry v jádru galaxie. Nový výzkum ale ukazuje, že jeho původcem jsou neutronové hvězdy z drobné galaxie Sagittarius dwarf.

Přečíst článek

15. září 2022

Falcon

Během jednoho roku by mohlo proběhnout až 6 startů rakety Falcon Heavy

Nejsilnější aktivní raketa současnosti Falcon Heavy zatím letěla do vesmíru jen 3x. Naposledy to bylo před více než třemi lety a na čtvrtý let se stále čeká. Důvodem odkladu letů Falcon Heavy však není raketa ale její náklady, které nejsou připraveny. SpaceX kvůli tomu má bokem odloženo 7 raket Falcon 9, které chce použít pro sestavení Falcon Heavy, jedná se o víc než třetinu flotily. V následujících 12 měsících by se to ale mělo změnit - v plánu je hned 6 letů Falcon Heavy.

Přečíst článek

14. září 2022

Hnědý trpaslík

První hnědý trpaslík, ze kterého uniká materiál do téměř kulatého obalu

Objekt SSTc2d J163134.1-24006, který byl původně identifikován jako slabý hvězdný objekt, je nakonec zřejmě hnědý trpaslík obklopený unikajícím materiálem. Obálka je tvořena hmotou o teplotě pod 3 000 K, a obsahuje výrazné množství oxidu uhelnatého. Její eliptický tvar dělá z hnědého trpaslíka uprostřed první takový pozorovaný objekt, u kterého dochází k úniku hmoty do téměř kulaté obálky.

Přečíst článek

13. září 2022

Pluto

Další možné vysvětlení červeného povrchu na severním pólu Charonu - kryovulkanismus

Největší měsíc Pluta, Charon, má na svém severním pólu výrazně červený povrch. Ukazují to snímky vesmírné sondy New Horizons, která systémem trpasličí planety proletěla v roce 2015. Vědci se od té doby snaží přijít na procesy, které vedly k tomuto nečekanému útvaru daleko od Slunce. Podle nejnovější studie by za ním mohly stát kryovulkány, ze kterých uniká metan, který kdysi dávno tvořil oceán na Charonu.

Přečíst článek

12. září 2022

Blue Origin

Dnešní nepilotovaný let New Shepardu skončil nehodou rakety, kapsle přežila

Při dnešním letu NS-23 kapsle New Shephard od Blue Origin došlo k anomálii, která vedla k neplánovanému oddělení kapsle od rakety. Na její palubě nikdo nebyl, pouze automatické experimenty, a nakonec bezpečně přistála pomocí padáků. Osud rakety, která kapsli vynáší, zatím není zřejmý.

Přečíst článek

11. září 2022

Falcon

Raketa Falcon 9 pokořila vlastní rekord - náklad do vesmíru vynesla už 14x

Raketa Falcon 9 s označením B1058, která v neděli ráno vynesla na oběžnou dráhu další várku družic Starlink, letěla do vesmíru už po čtrnácté. Raketa opět úspěšně přistála a bude tedy znovu použita. Podle tweetu Elona Muska tak zatím není zřejmé, kde je hranice použitelnosti těchto raket.

Přečíst článek

11. září 2022

Exoplanety

Podstatnou část exoplanet by mohla tvořit voda

Analýzou 43 exoplanet u červených trpaslíků přišli vědci vedení Rafaelem Luquem na to, že jejich hustota je příliš nízká na to, aby byly tvořeny pouze horninami. U některých by mohla až polovinu materiálu tvořit voda, případně jiné lehké sloučeniny. Zřejmě ale nepůjde o planety pokryté globálním oceánem, je pravděpodobnější, že molekuly vody jsou na těchto planetách chemicky vázané v horninách.

Přečíst článek

10. září 2022

Mars

Ledovce na Marsu se pohybovaly výrazně pomaleji než na Zemi

Ledovce na Zemi hrály důležitou roli při tvarování geologických útvarů jako jsou ledovcová údolí, fjordy a mnoho dalších. Podobné útvary na Marsu chybí, vědci proto předpokládali, že se zde ledovce nehýbaly. Nový výzkum nicméně ukazuje, že se marsovské ledovce přece jen hýbaly, ale pomalu.

Přečíst článek

9. září 2022

Uran

Diamantový déšť na Neptunu a Uranu by mohl být častější, než se původně uvažovalo

Výsledky simulací naznačují, že v nitru ledových obrů Uranu a Neptunu by mohlo docházet k tzv. diamantovému dešti, tedy srážení uhlíku za vysokého tlaku do diamantů. Přítomnost kyslíku by tento proces měla usnadňovat, naznačuje to nový výzkum prováděný v Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf, University of Rostock, École Polytechnique a Stanford Linear Accelerator Center. Tento výzkum by mohl vést k usnadnění výroby nanodiamantů na Zemi.

Přečíst článek

8. září 2022

Exoplanety

Objev dvou exoplanet podobných Zemi u velmi chladné hvězdy LP 890-9

U drobné chladné hvězdy LP 890-9 ve vzdálenosti 105 světelných let astronomové detekovali hned dvě nové exoplanety. Obě planety jsou jen o něco větší než Země a svou hvězdu obíhají velmi blízko. Jedná se nicméně o velmi chladnou hvězdu a jedna z exoplanet se nachází ve vzdálenosti, kde by mohla přijímat podobné množství energie jako Země od Slunce. Hvězda LP 890-9 je druhá nejchladnější hvězda, u které byly pozorovány exoplanety.

Přečíst článek

8. září 2022

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Tarantule dalekohledem JWST

Jedním z prvních cílů dalekohledu Jamese Webba se stala mlhovina Tarantule (30 Doradus, NGC 2070) ve Velkém Magellanově mračnu. Jedná se o hvězdné jesle, kde z prachu vznikají nové hvězdy. Jejich záře potom osvětluje zbývající prachová oblaka, což vytváří podívanou pozorovatelnou pouhým okem (z jižní polokoule), a to i když jsou v sousední galaxii.

Přečíst článek

7. září 2022

Hvězdy

Pozorování teleskopem JWST ukazují zvláštní atmosféru hnědého trpaslíka VHS 1256-1257 B

Spektroskopická analýza dat z teleskopu Jamese Webba ukazuje složení atmosféry blízkého hnědého trpaslíka VHS 1256-1257 B. Objekt na pomezí hvězdy a planety obíhá drobného červeného trpaslíka VHS 1256-1257, který se nachází asi 41 světelných let daleko. Kromě metanu, sodíku, vody a draslíku se astronomům podařilo v atmosféře identifikovat také částice křemíku. Ty jsou zřejmě součástí molekul prachu, který v jeho atmosféře vytváří husté mraky.

Přečíst článek

6. září 2022

Solar Orbiter

Sonda Solar Orbiter byla zasažena výronem koronální hmoty

Evropská sonda Solar Orbiter byla začátkem září při průletu kolem Venuše zasažena výronem koronální hmoty. Hmota vyvržená ze Slunce naštěstí zařízení nijak nepoškodila. CME vznikla 30. srpna a byla vyfocena sondou SOHO. Od Slunce zamířila směrem k Venuši, kde se zrovna nacházela sonda Solar Orbiter, která zrovna prováděla gravitační asistenci.

Přečíst článek

6. září 2022

Betelgeuse

Červený obr Betelgeuse byl ještě před 2 tisíci lety žlutý

Starodávná pozorování ukazují, že hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu byla ještě před 2 tisíci lety žluto-oranžová. Dnes se přitom jedná o výrazně červeného obra, který se postupně blíží k zániku v supernově. Astronomové vedení Ralphem Neuhäuserem analyzovali texty různých astronomů na světě napříč historií, aby zmapovali vývoj barvy této výjimečné hvězdy.

Přečíst článek

5. září 2022

ISS

NASA se dohodla s Axiom Space na druhé komerční misi na palubu ISS

Americká vesmírná agentura se dohodla se soukromou společností Axiom na druhé komerční misi k ISS. První mise proběhla v dubnu tohoto roku a 3 civilisté při ní strávili přes 2 týdny na orbitální stanici. Při druhé misi se tento scénář bude zřejmě opakovat, i když všechny detaily zatím nejsou známé. Axiom pro turistické mise k ISS využívá vesmírných lodí Crew Dragon od SpaceX.

Přečíst článek

5. září 2022

Mlhoviny

Objev nejstarší planetární mlhoviny

Ve otevřené hvězdokupě M37 (NGC2099) se astronomům podařilo najít planetární mlhovinu IPHASX J055226.2+323724. S odhadovaným stářím 70 tisíc let let se jedná o doposud nejstarší známou planetární mlhovinu. Zároveň jde o teprve třetí příklad planetární mlhoviny v otevřené hvězdokupě (ze zhruba 4 tisíc planetárních mlhovin).

Přečíst článek

4. září 2022

Exoplanety

U blízké dvojhvězdy EQ Pegasi byla objevena nová exoplaneta

U binární hvězdy EQ Pegasi (GJ 896) vzdálené jen asi 20 světelných let byla objevena nová exoplaneta o dvojnásobku hmotnosti Jupitera. Astronomům vedeným Salvadorem Curielem se zároveň podařilo poprvé do detailu prozkoumat oběžné dráhy obou hvězd a exoplanety ve třech dimenzích. Jejich výzkum vnáší nové světlo do našeho poznání evoluce planet v binárních systémech, které jsou v naší galaxii poměrně časté.

Přečíst článek

2. září 2022

Exoplanety

Dalekohled Jamese Webba vyfotil svou první exoplanetu - HIP 65426 b

Vesmírný teleskop Jamese Webba poprvé od svého spuštění přímo vyfotil exoplanetu. Na snímku je vidět plynný obr HIP 65426 b, který je téměř 2x hmotnější i větší než planeta Jupiter ve sluneční soustavě. Teleskop JWST už dříve zkoumal exoplanetu WASP-39b, tu však přímo nevyfotil, místo toho pozoroval záři mateřské hvězdy v momentu kdy exoplaneta blokovala část jejího světla.

Přečíst článek

1. září 2022

Phobos

Podle nové studie měsíce Marsu nevznikly rozpadem jednoho tělesa

Planetu Mars dnes obíhají dva malé měsíce - Phobos (23 km v průměru) a Deimos (13 km v průměru). Jejich původ zatím není zřejmý, mohlo by jít o planetky zachycené gravitací Marsu, ale také o zbytky původního, většího měsíce. Podle nové studie však druhá možnost není příliš pravděpodobná. Rozpad původního měsíce by totiž podle simulací nevedl k dnešní situaci.

Přečíst článek

31. srpen 2022

Exoplanety

Teleskop Jamese Webba zachytil první jasný signál oxidu uhličitého u vzdálené exoplanety

Vesmírný teleskop Jamese Webba detekoval stopy oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety WASP-39b vzdálené 700 světelných let. Jedná se o první jasnou evidenci této chemické sloučeniny a vědci předvídají, že zařízení dokáže rozpoznat i další látky jako metan nebo vodu. Složení atmosféry vědcům napovídá o procesech na (v) planetě a jejím vývoji. Pochopení evoluce vzdálených planet potom napoví více o historii těch ve sluneční soustavě.

Přečíst článek

30. srpen 2022

Voyager

NASA se podařilo opravit přístroje sondy Voyager 1, která na Zemi posílala podivné signály

Vesmírná sonda Voyager 1 je ve vesmíru už 45 let a stále posílá cenné vědecké informace ze samotné hranice sluneční soustavy. Od května však přicházely podivné informace z jejího přístroje AACS, který má na starosti orientaci sondy v prostoru. Sonda i přesto dál fungovala a komunikovala se Zemí. Problém se podařilo vyřešit až v průběhu srpna.

Přečíst článek

30. srpen 2022

Hvězdy

V kulové hvězdokupě Palomar 2 bylo objeveno přes 30 proměnných hvězd

V kulové hvězdokupě Palomar 2 vzdálené asi 90 tisíc světelných let se astronomům podařilo pozorovat 32 nových proměnných hvězd. Většina z nich patří do kategorie RR Lyrae, které mohou pomoci s určováním stáří galaxií, ve kterých se nachází. Nový výzkum vychází z pozorování teleskopem IAO (Indian Astronomical Observatory).

Přečíst článek

23. srpen 2022

Jupiter

Snímky planety Jupiter z teleskopu JWST předčily očekávání vědců

Nová pozorování planety Jupiter observatoří Jamese Webba ukazují detaily, které vědci původně neočekávali. Na nově zvěřejněných obrázcích jsou vidět kromě oblaků v atmosféře také polární záře, malé měsíce a dokonce prstence planety. Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír v infračervené části elektromagnetického spektra, které lidské oko nedokáže pozorovat, snímky jsou proto upraveny.

Přečíst článek

22. srpen 2022

Hvězdy

Nejmasivnější známá hvězda v nevídaném detailu

Pomocí teleskopu Gemini South v Čile se astronomům podařilo vytvořit zatím nejdetailnější snímek jádra hvězdokupy R136. V ní se nachází nejhmotnější známá hvězda R136a1, kterou nyní mohou vědci lépe charakterizovat. Nový snímek jim pomohl oddělit záři hvězdy od ostatních v jejím okolí, což vedlo ke snížení odhadu její zářivosti i hmotnosti.

Přečíst článek

21. srpen 2022

Lucy

U jedné z planetek, ke kterým míří sonda Lucy, byl objeven drobný měsíc

Při vesmírné misi Lucy navštíví jediná sonda hned šestici planetek. U jedné z nich, Polymele, se nyní astronomům podařilo najít drobný měsíc. Několik vědeckých týmů na několika kontinentech využilo k průzkumu planetky tzv. okultaci, při které objekt v popředí zastíní hvězdu v pozadí. Při této události sledovaná hvězda pohasla hned 2x, což indikuje přítomnost dalšího tělesa.

Přečíst článek

19. srpen 2022

Artemis

NASA zveřejnila místa na Měsíci, kde by mohli přistát astronauti mise Artemis III

NASA v pátek večer v osm hodin našeho času zveřejnila kandidátské regiony pro přistání vesmírné lodi Orion při misi Artemis III. Pozornost americké vesmírné agentury se pro lety na Měsíc s posádkou soustředí na jižní pól, kde se předpokládá přítomnost vody. Každý z představených 13 regionů má několik možných přistávacích míst, mezi kterými budou nyní vědci vybírat celkového vítěze.

Přečíst článek

19. srpen 2022

Hvězdy

U hvězdy 12 Boötis byly pozorovány variace v záření stejné jako u Slunce

Astronomům se pomocí teleskopu TESS podařilo identifikovat oscilace ve světelné křivce binárního systému 12 Boötis. Tentokrát se ale nejednalo o exoplanetu. Vědci předpokládají, že tyto výkyvy ve světelné křivce vznikají stejně jako u Slunce prostřednictvím konvekčního proudění blízko povrchu hvězdy.

Přečíst článek

16. srpen 2022

Vesmírné počasí

Slunce vypustilo do sluneční soustavy dva koronální výrony, mohly by přinést polární záře

Sluneční aktivita dala v posledních dnech vzniknout hned dvěma koronálním výronům hmoty (CME), které míří naším směrem. Na cestě k naší planetě by mohlo dojít k jejich spojení a vytvoření velkého oblaku, který by k Zemi mohl dorazit ve čtvrtek. Pokud bude dostatečně velký, mohly by se objevit polární záře i jižněji, než je běžné.

Přečíst článek

16. srpen 2022

Exoplanety

Nejjasnější hvězdy by dokázaly proměnit Neptun ve skalnatou planetu

Astronomům se podařilo detekovat exoplanetu svou velikostí podobnou Neptunu u horké hvězdy HD 56414. Planeta se nachází na hranici oblasti označované jako poušť Neptunů, takové vzdálenosti od hvězdy, kde jich zatím bylo nalezeno jen velmi málo. Nový výzkum ukazuje, že za to zřejmě může radiace ze samotných hvězd, která atmosféru planet s méně než 8-14 hmotnostmi Země prostě odvane pryč.

Přečíst článek

15. srpen 2022

Betelgeuse

Hvězda Betelgeuse v roce 2019 explodovala a odhodila podstatnou část svého povrchu

Data z teleskopu Hubble a dalších observatoří naznačují, že červený veleobr Betelgeuse prošel v roce 2019 událostí, při které přišel o materiál z podstatné části svého povrchu. Tento jev by ze Země pozorovatelný jako výrazné pohasnutí této hvězdy v souhvězdí Orionu. Vědci to označili za SME (Surface Mass Ejection), což je chování, které u běžné hvězdy doposud pozorováno nebylo.

Přečíst článek

13. srpen 2022

Supernovy

Vesmírný teleskop Fermi potvrdil původ kosmického záření v supernovách

Astronomům se podařilo vysledovat původ kosmického záření do blízkosti supernovy G106.3+2.7 ve vzdálenosti 2 600 světelných let. Prokázali tak, že v rázových vlnách vznikajících v explodujících hvězdách jsou částice urychlovány na rychlost blížící se rychlosti světla.

Přečíst článek

12. srpen 2022

Hvězdy

Průlety hvězd mohou zanechat permanentní stopy na formujících se planetárních systémech

V nové studii se vědci vedení Nicolásem Cuellem zaměřili na výzkum vlivu přiblížení hvězdy k mladému systému, ve kterém vznikají nové planety. V průměru podle nich existuje asi 50% šance, že se k disku prachu, ze kterého planety vznikají, přiblíží nějaká hvězda na méně než 1000 AU (pro srovnání, nejbližší hvězda Proxima Centauri se nachází přes 250 tisíc AU daleko). Podle výsledků této studie zanechá průlet hvězdy v systému šrámy pozorovatelné dávno po vzniku planet.

Přečíst článek

11. srpen 2022

Exoplanety

První detekce oblaku plynů, který obklopuje rodící se planetu

Pomocí radioteleskopu ALMA se vědcům podařilo poprvé pozorovat oblak plynů obklopující vznikající exoplanetu. Nachází se u mladé hvězdy AS 209, která je obklopena několika prstenci plynů. Vědci předpokládají, že mezi těmito prstenci vznikají nové exoplanety, které svou gravitací kumulují materiál z disku kolem hvězdy. I v těchto místech byly nyní pozorovány shluky plynů, ty zřejmě obklopují vznikající planetu.

Přečíst článek

10. srpen 2022

Čína

Čína vyslala na oběžnou dráhu utajené opakovatelně použitelné plavidlo

Čínská raketa Long March 2F vynesla 4. srpna na oběžnou dráhu utajovaný náklad. Podle státní tiskové agentury Xinhua šlo o testovací plavidlo, které nějakou dobu zůstane na orbitě a potom se vrátí zpět na Zemi. Během mise mají být testovány technologie pro servis satelitů a pro opakovatelné použití. Fotografie ani design plavidla nebyly nikdy zveřejněny, mohlo by se jednat o podobný typ zařízení jako je malý raketoplán X-37B ve službě americké armády.

Přečíst článek

9. srpen 2022

Nova

V galaxii Andromeda zazářila nova, objevili ji v Ondřejově

Čeští astronomové Hornoch, Kučáková a Fatka ohlásili objev nové novy v sousední galaxii Andromeda (M31). Objekt nezávisle na nich detekoval také astronom Filipp Romanov 7. srpna, tedy den po snímku z hvězdárny v Ondřejově.

Přečíst článek

8. srpen 2022

Kvazary

Možný zdroj vzácného neutrina z hlubokého vesmíru opět zvyšuje svou zářivost

Po zvýšené aktivitě v letech 2012-2015 dochází v posledních měsících opět k růstu zářivosti blazaru PKS 1424-418. Tento objekt je pravděpodobným zdrojem vzácného vysoko energetického neutrina detekovaného v roce 2012 na Antarktidě. Nejnovější pozorování potvrzují nárůst intenzity záření v gama, optickém i rádiovém spektru.

Přečíst článek

6. srpen 2022

Teleskopy

Největší rentgenová observatoř ve vesmíru ATHENA se prodražuje, ESA zvažuje její osekání

V roce 2014 vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a jejím místem operací bude lagrangeův bod L2 systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Aktuálně je start mise ATHENA plánovaný v roce 2035.

Přečíst článek

4. srpen 2022

Hnědý trpaslík

Na fotografii z teleskopu JWST byl objeven doposud neznámý hnědý trpaslík

Na jedné z prvních fotografií z nového vesmírného teleskopu Jamese Webba se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámý objekt GLASS-JWST-BD1. Jedná se o hnědého trpaslíka spektrální třídy T8-T9, který má kolem 0,03 hmotností Slunce (30 hmotností planety Jupiter).

Přečíst článek

4. srpen 2022

Bílý trpaslík

21 nových extrémně lehkých bílých trpaslíků významně rozšířilo počty vzácné třídy hvězd

Astronomové vedení Kun Wangem objevili pomocí dat z pozemního teleskopu LAMOST a vesmírné observatoře Gaia 21 objektů, které by mohly patřit mezi tzv. extrémně lehké bílé trpaslíky (extremely low-mass whit dwarfs, ELM WDs). Doposud bylo známo jen kolem stovky těchto vyhaslých hvězd, které mají méně než 0,3 hmotnosti Slunce, každý další tak může prozradit nové informace o jejich vývoji a charakteristice.

Přečíst článek

3. srpen 2022

James Webb (JWST)

První pohled do hlubin vesmíru s teleskopem JWST, NASA zveřejnila první snímky

NASA konečně ukázala první vědecké snímky z nového teleskopu Jamese Webba. Přichází po více než půl roce od začátku mise, během kterého bylo zařízení postupně seřizováno a uváděno do provozu. Hned první fotografie obsahovala galaktickou kupu SMACS 0723, která vytváří gravitační čočku, díky které lze vidět zvětšené galaxie na jejím pozadí. Tato fotografie poskytla lidstvu zatím nejdetailnější pohled do hlubokého vesmíru.

Přečíst článek

3. srpen 2022

Raný vesmír

V prvních datech z teleskopu JWST se zřejmě ukrývala zatím nejvzdálenější pozorovaná galaxie

Při seřizování jednotlivých zařízení teleskopu Jamese Webba došlo k pořízení fotografie, která obsahuje velmi zajímavý a velmi červený objekt. Jedná se o galaxii s označením GLASS-z13, kterou pozorujeme v době pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Studie, která vzdálenou galaxii analyzovala, ještě neprošla připomínkovým řízením, ve vědecké komunitě už přesto budí značný rozruch.

Přečíst článek

30. červenec 2022

ISS

Rusko ukončuje spolupráci se západními zeměmi: stáhne se z Mezinárodní vesmírné stanice

Ruská federace se díky své invazi na Ukrajinu stává stále izolovanější zemí a jinak tomu není ani na oběžné dráze a hlouběji ve vesmíru. Západní země uvalily na Rusko rozsáhlé sankce, což vedlo k tomu, že se Rusko plánuje stáhnout z programu Mezinárodní vesmírné stanice. Spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou už také ukončila ESA, což znemožnilo realizaci mise ExoMars.

Přečíst článek

28. červenec 2022

VIPER

NASA o rok odsouvá misi roveru VIPER na Měsíc

Americká vesmírná agentura NASA odsunula misi roveru VIPER o celý rok z podzimu 2023 na podzim 2024. Důvodem je potřeba dalšího času na testování přistávacího modulu Griffin společnosti Astrobotic. Zároveň bylo rozhodnuto o navýšení financí poskytnutých firmě na vývoj modulu o 68 milionů dolarů. Cílem mise VIPER je průzkum a hledání vody v okolí jižního pólu Měsíce.

Přečíst článek

24. červenec 2022

Čína

Na oběžnou dráhu odletěl laboratorní modul Wentian, rozšíří orbitální stanici Tiangong

Raketa Long March 5B vynesla v neděli na oběžnou dráhu laboratorní modul Wentian, který se stane součástí čínské orbitální stanice Tiangong. Modul váží 23 tun a bude stanici pomáhat s navigací a pohonem. Kromě toho také poskytne prostor pro posádku, která bude moci uvnitř i vně provádět vědecké experimenty.

Přečíst článek

23. červenec 2022

Perseverance

Rover Perseverance našel na Marsu něco, co vypadá jako zašmodrchaný provaz

Zdá se to až neuvěřitelné, rover Perseverance narazil na něco, co na Marsu ještě nikdo neviděl. Objekt připomíná uschlou rostlinu, nebo zamotaný kus provazu. Podle mluvčího JPL, laboratoře patřící pod NASA, jde zřejmě o provaz z padáku nebo přistávacího mechanismu, který dopravil rover na povrch sousední planety v loňském roce.

Přečíst článek

19. červenec 2022

Černé díry

Nejmasivnější černá díra s přesně změřeným spinem rotuje překvapivě pomalu

Analýza pozorování kvazaru H1821+643 ukázala, že je tvořen černou dírou o hmotnosti mezi 3 a 30 miliardami Sluncí. Jde o nejmasivnější černou díru, u které se vědcům podařilo zjistit spin. K jejich překvapení se černá díra točí o polovinu pomaleji než ostatní s podobnou hmotností. I tak nicméně dosahuje rychlosti kolem poloviny rychlosti světla.

Přečíst článek

17. červenec 2022

ISS

USA i Rusko chtějí mít stálou přítomnost na ISS - vymění si astronauty pro lety v Sojuzu a Dragonu

Vesmírné agentury ze Spojených států a Ruska se dohodly na vzájemné výměně astronautů při letech na ISS. Pokud by se tak nestalo, hrozilo by oběma stranám, že by na palubě orbitální stanice neměly v určitých časových úsecích žádného svého astronauta. Ještě letos na podzim by tak měl americký astronaut Frank Rubio letět do vesmíru v Sojuzu z Kazachstánu a ruská kosmonautka Anna Kikina v Dragonu z USA.

Přečíst článek

16. červenec 2022

Supravodivost

Nezvyklá supravodivost pozorována ve zkrouceném třívrstvém grafenu

Vědcům z Caltech se podařilo dosáhnout supravodivosti v grafenu pokřiveném do "kouzelného úhlu". V tomto nezvyklém stavu hmoty mohou vypínat a zapínat její supravodivost pomocí obyčejného spínače. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature.

Přečíst článek

15. červenec 2022

Komety

Aktuálně nejjasnější kometa ve sluneční soustavě K2 se dostala nejblíže Zemi

Jasná kometa C/2017 K2 PANSTARRS (K2) se ve čtvrtek dostala nejblíže Zemi. I tak se nicméně nachází téměř 2x dál než Slunce (1,8 AU). A blíž už se nedostane. Objekt astronomové objevili už v roce 2017, když se nacházel mezi oběžnou drahou Saturnu a Uranu. Kometa K2 je výjimečná svou aktivitou ve velké vzdálenosti od Slunce - na snímcích pořízených před jejím objevem byla aktivní už 35 AU daleko.

Přečíst článek

14. červenec 2022

Vega (raketa)

Evropská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela vylepšenou raketu Vega

Z kosmodromu ve Francouzské Guyaně včera vyletěla na oběžnou dráhou první vylepšená raketa Vega. Nosič s označením Vega-C vynesl do vesmíru italskou vědeckou družici LARES-2 a 6 malých cubesatů. Nová verze rakety má nový první, druhý a čtvrtý stupeň, které zvýšily její nosnost z 1,5 tuny na 2,3 při cestě na polární oběžnou dráhu s výškou 700 km.

Přečíst článek

13. červenec 2022

Bennu

Nová analýza ukazuje, jak se sonda OSIRIS-REx téměř potopila v kamení na povrchu planetky Bennu

Když se sonda OSIRIS-REx dotkla povrchu planetky Bennu, aby posbírala vzorky hornin, její nohy se do něj výrazně zabořily. Velmi nízká gravitace malé planetky způsobuje, že materiál na povrchu je jen volně vázán k sobě a mezi jednotlivými kameny vznikají prázdné prostory. Posbírané vzorky jsou nyní na cestě k Zemi, přiletět by měly v příštím roce.

Přečíst článek

11. červenec 2022

Neutronové hvězdy

Objev vzácného rentgenového milisekundového pulzaru

Astronomům se podařilo objevit v Mléčné dráze vzácný objekt: milisekundový pulzar, který září v rentgenovém spektru. Podobných objektů je známo jen 18, každý další objekt z této kategorie tak může vědcům prozradit nové informace o vývoji (nejen tohoto druhu) hvězd. Pulzar dostal označení MAXI J1816-195 podle japonského teleskopu MAXI (Monitor of All-sky X-ray Image) umístěného na ISS, který jej zachytil jako první.

Přečíst článek

9. červenec 2022

James Webb (JWST)

NASA zveřejnila první vědecké snímky z teleskopu JWST

Vesmírný teleskop Jamese Webba vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 o Vánocích. Teleskop po měsíční cestě dorazil do Lagrangeova bodu L2 a postupně zprovoznil své instrumenty. Komplexní zařízení nové generace přinese do astronomie revoluci srovnatelnou se zprovozněním teleskopu Hubble v 90. letech. JWST je ale větší, výkonnější a citlivější na světlo přicházející z dalekého vesmíru.

Přečíst článek

7. červenec 2022

Hvězdy

V jádru galaxie byla objevena nejrychlejší známá hvězda, na výzkumu se podíleli i čeští vědci

Českým a německým astronomům se podařilo objevit v bezprostřední blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy výjimečně rychle se pohybující hvězdu. Objekt s označením S4716 oběhne supermasivní černou díru Sagittarius A* za 4 roky a přiblížuje se k ní na pouhých 100 AU.

Přečíst článek

6. červenec 2022

Hvězdy

Nový model hvězdy VY Canis Majoris by mohl přinést nové informace o zániku extrémně masivních hvězd

Jedna z největších známých hvězd VY Canis Majoris zřejmě brzy zanikne. Jak to bude probíhat však není zcela zřejmé, vědci proto podobné masivní hvězdy zkoumají a snaží se pochopit jejich vývoj. Pomoci by k tomu měl také nový 3D model VY Canis Majoris založený na datech z observatoře ALMA.

Přečíst článek

4. červenec 2022

Hvězdy

Slapové narušení by mohlo být zdrojem vysokoenergetických neutrin

Při zkoumání záblesku AT2019fdr došli vědci k závěru, že by mohlo jít o zdroj energetických neutrin detekovaných antarktickou observatoří IceCube. S velkou pravděpodobností se jednalo o tzv. slapové narušení, při kterém je struktura hvězdy narušena gravitací černé díry. Jedná se o ukázkový příklad tzv. multi-messenger astronomie, při které vědci využívají kromě elektromagnetického záření také neutrin nebo gravitačních vln.

Přečíst článek

2. červenec 2022

Exoplanety

U hvězdy TOI 1272 byly objeveny dvě exoplanety podobné Neptunu

Astronomům se podařilo identifikovat dvě exoplanety u hvězdy TOI 1272 patřící do kategorie tzv. horkých Neptunů. Pohybují se ve vzdálenosti od hvězdy, kterou vědci označují jako poušť horkých Neptunů, protože zde podobné exoplanety vidí jen zřídka. Obě exoplanety mají kolem 25 hmotností Země a svou hvězdu oběhnou jednou za 3 a 9 dní.

Přečíst článek

29. červen 2022

Hvězdy

V jádru Mléčné dráhy se nachází hvězda obklopená spirálou

V centrální části Mléčné dráhy se astronomům podařilo objevit neobvyklý hvězdný systém. Skládá se z masivní mladé hvězdy, kterou obklopuje disk ve formě spirály, která připomíná tvar spíš pozorovaný u galaxií. Nedaleko tohoto systému se potom nachází ještě další hvězda, ta by mohla být klíčem ke vzniku spirály.

Přečíst článek

25. červen 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Rarášci brázdící vyschlý terén

Na Marsu sice neprší, za to tam pěkně fouká. V řídké atmosféře a nízké gravitaci se často objevují globální prachové bouře, povrch planety ale často brázdí také drobné neškodné vzdušné víry známé jako rarášci.

Přečíst článek

24. červen 2022

Pluto

Metan unikající z Pluta by mohl způsobovat červenou polární čepičku měsíce Charon

Průlet vesmírné sondy New Horizons přinesl v roce 2015 první detailní pohled na vzdálenou trpasličí planetu Pluto a její měsíce. Jedním z překvapení, která tento průlet přinesl, byla červená čepička Charonu, největšího z měsíců Pluta. Nové simulace nyní naznačují možný původ tohoto nezvyklého útvaru - rozpad etanu způsobený sluneční radiací.

Přečíst článek

23. červen 2022

Merkur

Živě od Merkuru: Sonda BepiColombo dnes proletěla kolem planety nejblíže Slunci

Evropsko-japonská vesmírná sonda BepiColombo dnes provedla plánovaný druhý průlet kolem planety Merkur. Využila při tom její gravitace pro korekci své oběžné dráhy, podobných gravitačních asistencí je při této misi naplánováno celkem 9 (1x Země, 2x Venuše a 6x Merkur). Při průletu sonda pořídila tento snímek povrchu planety ze vzdálenosti 920 km od povrchu.

Přečíst článek

20. červen 2022

Bílý trpaslík

Bílý trpaslík G 238-44 konzumuje materiál z blízkého i vzdáleného okolí

Astronomům se podařilo poprvé zpozorovat bílého trpaslíka, který konzumuje jak kovy z blízkého okolí, tak i zmrzlý materiál z větší vzdálenosti. Hvězda G 238-44 (G238-44, LAWD 52) se nachází 86 světelných let daleko a jedná se o zbytek hvězdy podobné Slunci. Je obklopena zbytky původního planetárního systému, který byl uvržen do chaosu, když hvězda vstoupila do fáze rudého obra.

Přečíst článek

17. červen 2022

Kvazary

Objev nejzářivějšího kvazaru v posledních 9 miliardách let historie vesmíru

Tým astronomů vedený Christopherem Onkenem z Australian National University objevil velmi zářivý kvazar SMSS J114447.77-430859.3. Jejich výzkum ukázal, že má rudý posuv z=0,83 a jedná se tak o nejzářivější známý kvazar v posledních 9 miliardách let. Ke svému výzkumu vědci použili teleskop SAAO (South African Astronomical Observatory) v Jihoafrické republice.

Přečíst článek

16. červen 2022

Hnědý trpaslík

Astronomům se podařilo vyfotit 4 hnědé trpaslíky

Přímá pozorování hnědých trpaslíků, které obíhají nějakou hvězdu, nejsou snadná. Do dnešního dne bylo vyfotografováno jen asi 40 takových objektů. V nové studii astronomové vedení Mariangelou Bonavita reportují přímá pozorování hned 4 hnědých trpaslíků ve hvězdných systémech. Jejich studium může vědcům napovědět o vzniku a vývoji hvězd i planet, protože se jedná o objekty na jejich pomezí.

Přečíst článek

14. červen 2022

Gaia

Evropská vesmírná agentura zveřejnila nová data z teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v naší galaxii

Mise Gaia už od roku 2013 mapuje pozici a pohyb hvězd v Mléčné dráze. Postupně jsou zveřejňována nová data z teleskopu, která astronomům prozrazují více o evoluci naší galaxie, vývoji různých druhů hvězd a mnoho dalšího. ESA nyní zveřejnila třetí data release, který obsahuje nové pozice hvězd, ale také planetek ve sluneční soustavě a galaxií v hlubokém vesmíru.

Přečíst článek

13. červen 2022

Europa

V červnu nastane okultace, při které Europa zakryje vzdálenou hvězdu

19. června zakryje měsíc Europa u planety Jupiter vzdálenou hvězdu. Astronomové tento jev označují jako okultaci (zákryt) a využívají ji ke studiu objektu v popředí. Způsob, jakým vzdálená hvězda pohasne, totiž může prozradit cenné informace o pozici Europy, její oběžné dráze a atmosféře. Červencová okultace byla předpovězena pomocí dat z teleskopu Gaia, který s vysokou přesností mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Přečíst článek

12. červen 2022

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Průlet hvězdy mlhovinou v souhvězdí Býka

Mlhovina s označením IRAS 05437+2502 není příliš prozkoumaná a vědci si nejsou jistí, jak vznikla. Zřejmě se jedná o malý izolovaný region s vyšší hustotou plynů, kde se rodí nové hvězdy. Ty potom okolní oblaka osvětlují a vytváří tak pozorovaný závoj. Potom je tu ale hvězda v horní části struktury, která vytváří tvar obráceného písmene V. Zřejmě se jedná o hvězdu s vysokou rychlostí, která mlhovinou pouze prolétává.

Přečíst článek

11. červen 2022

Perseverance

Ingenuity má problém se senzory

Malému vrtulníku Ingenuity, který přiletěl na Mars s roverem Perseverance, přestal fungovat jeden ze senzorů. Jeho úkolem je zjištění orientace Ingenuity před vzletem. Nejedná se o nijak zásadní problém, obejití senzoru lze vyřešit jednoduchým softwarovým updatem, který operátoři plánují provést v nadcházejících dnech.

Přečíst článek

10. červen 2022

Exoplanety

U červeného obra HD 33142 byla objevena už třetí exoplaneta

U červeného obra HD 33142 vzdáleného 330 světelných let byla objevena už třetí exoplaneta. První dvě planety byly u této hvězdy detekovány už v letech 2010 a 2011. Všechny tři jsou výrazně větší než Země. Poslední objevená exoplaneta HD 33142 d je z nich nejmenší a obíhá nejblíž hvězdě.

Přečíst článek

10. červen 2022

Jupiter

Atmosféra Jupitera má v různých výškách odlišné složení

Podle výzkumu vědců vedených Yamilou Miguel se složení jednotlivých vrstev planety Jupiter liší. Čím hlouběji se vrstva nachází, tím více je v ní těžkých elementů, tedy prvků těžších než vodík a helium, které tvoří většinu atmosféry. Data pro nový výzkum pochází ze sondu Juno, která od roku 2016 Jupiter obíhá.

Přečíst článek

9. červen 2022

Vesmírné sondy

ESA schválila výrobu sondy, která by mohla zkoumat zatím neobjevenou kometu

Evropská vesmírná agentura schválila výrobu vesmírné sondy Comet Interceptor. Vesmírná sonda má letět do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až pro ni astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Hlavní sondu budou doplňovat ještě dvě menší, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

Přečíst článek

9. červen 2022

FRB záblesky

Záhadné FRB záblesky by mohly být způsobovány několika různými fenomény

Astronomům vedeným C.-H. Niuem se podařilo zjistit nové informace o zdroji rychlého rádiového pulzu FRB 190520. Na rozdíl od většiny ostatních vykazuje aktivitu také mezi jednotlivými pulzy. Jedná se o teprve druhý známý zdroj FRB signálu s tímto chováním, tím prvním je signál FRB 121102. Podle vědců by tyto dva signály mohly být způsobeny jiným fenoménem, než ostatní FRB signály.

Přečíst článek

8. červen 2022

Dream Chaser

Nákladní moduly Dream Chaseru bude vyrábět Spirit AeroSystems

Americká společnost Sierra Space (odnož Sierra Nevada Corporation) uzavřela s firmou Spirit AeroSystems partnerství na výrobu nákladních modulů. Ty budou doprovázet malý raketoplán při nákladních misích k ISS. Zvládnou pojmout až 4,5 tuny nákladu, jsou vybaveny solárními panely a pohonem. První let Dream Chaseru na oběžnou dráhu je aktuálně v plánu nejdříve v úboru 2023.

Přečíst článek

7. červen 2022

Teleskopy

Největší mapa vzdálených galaxií v infračervené pomáhá vědcům nahlížet do minulosti

Tým astronomů vedený Lamiya A. Mowlou zveřejnil snímek vesmíru pořízený teleskopem Hubble v blízké infračervené se zatím největším záběrem. Teleskop byl namířený k tzv. poli COSMOS (Cosmological Evolution Survey), části noční oblohy, která umožňuje studium vzdáleného vesmíru. Nachází se v něm vzácné vzdálené galaxie s rudým posuvem větším než 2 a také středně vzdálené (z=0,5-2).

Přečíst článek

6. červen 2022

Dragon

NASA nakoupí od SpaceX dalších 5 letů Crew Dragonu k ISS

Americká vesmírná agentura NASA 1. června oznámila, že má v plánu od SpaceX poptat 5 dalších letů vesmírné lodi Crew Dragon. Celkem se tak počet plánovaných ostrých letů Dragonu navýšil na 14 (bez testovacích letů). SpaceX tak bude zřejmě k ISS létat přes rok 2030.

Přečíst článek

4. červen 2022

Hvězdy

Systém HD 74438 se 4 hvězdami spěje k supernově

Hvězdy se ve vesmíru rády sdružují. Kromě samostatných hvězd jako je Slunce tak často vznikají binární systémy a méně často také systémy s více hvězdami. Mezi ně patří také nedávno objevený hvězdný systém HD 74438, který má hned 4 složky. V tomto systému jsou dvě dvojice hvězd, které se vzájemně obíhají. Podle nové studie vnější dvojice svou gravitací ovlivňuje oběžné dráhy vnitřní dvojice, což může vést k několika kolizím a v důsledku také několika supernovám.

Přečíst článek

2. červen 2022

Exoplanety

U blízké hvězdy Ross 508 byla objevena velká skalnatá exoplaneta

Ve vzdálenosti necelých 36 světelných let objevili astronomové vedení Hiroki Harakawou novou exoplanetu. Obíhá malou hvězdu Ross 508 a nachází se na hranici její obyvatelné zóny. Nově identifikovaná exoplaneta Ross 508 b se řadí mezi tzv. superzemě, tedy skalnaté planety větší než Země.

Přečíst článek

1. červen 2022

Neutronové hvězdy

Objev pulzaru s rekordně pomalou rotací

Astronomové vedení Manishou Caleb objevili nový pulzar (neutronovou hvězdu) s rekordně dlouhou periodou - 76 sekund. Rotace pulzarů je zpravidla v milisekundách až nižších desítkách sekund. Nově objevená hvězda PSR J0901-4046 tak představuje první exemplář ze zcela nové třídy neutronových hvězd, jejichž existence byla doposud víceméně teoretická.

Přečíst článek

30. květen 2022

Perseverance

VIDEO: Proleťte se s vrtulníkem Ingenuity po Marsu

Malá helikoptéra Ingenuity přiletěla na Mars společně s roverem Perseverance loni v únoru. Původně se jednalo pouze o demonstraci technologie a ověření, zda je vůbec možné využít létající sondy na sousední planetě. Helikoptéra Ingenuity předčila očekávání a místo plánovaných 5 letů jich už má na svém kontě 28.

Přečíst článek

29. květen 2022

Galaxie

Podíl masivních hvězd ve vzdálených galaxií je vyšší než v okolí Mléčné dráhy

V Mléčné dráze se nachází desítky miliard hvězd. Mezi nimi jsou hvězdy střední velikosti podobné Slunci, ještě více drobných červených trpaslíků a několik procent masivních hvězd. Nová analýza hvězd ve vzdálených galaxiích nyní ukazuje, že poměr malých, středních a velkých hvězd je v nich odlišný - mají více hmotných hvězd. To znamená také více supernov, neutronových hvězd a černých děr.

Přečíst článek

28. květen 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Pavouci na jižním pólu

Orbitální sonda MRO v březnu tohoto roku pořídila fotografie oblasti v těsné blízkosti jižního pólu Marsu. Objevily se na nich podivné útvary připomínající kořeny živých organismů. Ve skutečnosti se jedná o struktury, které vytváří oxid uhličitý unikající do atmosféry v jarním období, kdy dochází k zahřívání povrchu.

Přečíst článek

27. květen 2022

Země

Kolem zemského jádra osciluje doposud neznámá magnetická vlna

Vědcům se pomocí dat z několika vesmírných misí podařilo objevit doposud neznámou magnetickou vlnu. Rotuje kolem jádra naší planety jednou za sedm let. Vlna patří mezi tzv. magneto-Coriolisovy vlny, které jsou nejsilnější na rovníku. Celá se nicméně skrývá pod povrchem naší planety.

Přečíst článek

26. květen 2022

Černé díry

Průzkum blazaru S5 1803+78

Astronomové prozkoumali pomocí několika pozemních i vesmírných teleskopů aktivitu blazaru S5 1803+78. Jedná se o vzdálené aktivní galaktické jádro, ze kterého vychází proud radiace směrem k Zemi. V případě S5 1803+78 byla identifikována 3 různá erupční stádia. Nejenergetičtější zaznamenaný foton měl 11,17 GeV.

Přečíst článek

26. květen 2022

Gaia

Vesmírný teleskop Gaia objevil své první dvě exoplanety, i když to není jeho misí

Gaia je evropský vesmírný teleskop, jehož hlavním úkolem je mapování pozice hvězd v naší galaxii. Jeho data však mohou posloužit také k detekci tzv. tranzitů, tedy přechodů planet před hvězdou, které vedou ke krátkému snížení jasnosti hvězdy. Astronomové vedení Aviadem Panahim nyní reportují potvrzení existence dvou velkých exoplanet detekovaných teleskopem Gaia.

Přečíst článek

26. květen 2022

Starliner

Vesmírná loď Starliner od Boeingu je na cestě zpět

V noci ze čtvrtka na pátek odletěla na oběžnou dráhu nově vyvinutá vesmírná loď Starliner. Jde o její druhý let do vesmíru, ten první v roce 2019 nevyšel podle plánu a je proto třeba jej zopakovat. Při tomto testovacím letu s označením OFT-2 doletěla kapsle automaticky k ISS, kde na několik dní zakotví. Pokud NASA uzná Starliner jako bezpečný, mohla by ještě letos následovat pilotovaná mise CFT.

Přečíst článek

25. květen 2022

NEO

Kolem Země dnes proletěla letos zatím největší planetka

V pátek odpoledne proletěla kolem Země letos největší planetka. Nese označení (7335) 1989 JA a přiblížila se na zhruba desetinásobek vzdálenosti Měsíce. Kolize se Zemí nehrozila a průlet neohrozil ani žádné družice na oběžné dráze. Průlet velkého tělesa byl nicméně skvělou příležitostí pro jeho průzkum pozemními observatořemi.

Přečíst článek

25. květen 2022

Mléčná dráha

V Místní skupině galaxií byla objevena nová trpasličí galaxie Tucana B

Ve vzdálenosti asi 4,6 milionů světelných let byla objevena doposud neznámá galaxie s velmi malou svítivostí (ultra-faint dwarf galaxy, UFD). Studium jejích hvězd ukázalo, že se v ní nenachází mladé hvězdy a neobsahuje žádné neutrální plyny, ze kterých by vznikly. To by naznačovalo, že je velmi stará. Galaxie je součástí stejné skupiny galaxií jako Mléčná dráha a dostala označení Tucana B.

Přečíst článek

23. květen 2022

Exoplanety

U hvězdy HD 28109 byly objeveny tři exoplanety

U hvězdy HD 28109 vzdálené 456 světelných let se astronomům podařilo potvrdit existenci trojice exoplanet. Všechny tři jsou větší než Země a podobají se spíš planetě Neptun. Dvě vnější planety byly poprvé detekovány vesmírným teleskopem TESS, při snaze potvrdit jejich existenci se astronomům podařilo objevit ještě jednu. Při studiu tohoto planetárního systému vědci využili mimo jiné teleskopu ASTEP na Antarktidě.

Přečíst článek

22. květen 2022

Ceres

Trpasličí planeta Ceres zřejmě vznikla dál od Slunce a potom změnila pozici

Ceres je trpasličí planeta v Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. V průměru má necelých tisíc kilometrů a jde o zdaleka největší těleso v této oblasti. Podle nově publikované studie tam ale nepatří, vznikla jinde a poté se přesunula.

Přečíst článek

21. květen 2022

Rakety

Ruská družice označená písmenem Z se porouchala a shořela v atmosféře

29. dubna vynesla raketa Angara-1.2 na oběžnou dráhu špionážní družici Kosmos-2555. Podobně jako některé vojenské vybavení při probíhající ruské invazi na Ukrajinu byl kryt rakety s družicí označen písmenem Z. Družice se sice úspěšně dostala na požadovanou oběžnou dráhu, 16. května se z ní ale odchýlila a následně shořela v atmosféře.

Přečíst článek

19. květen 2022

Slunce

Sonda Solar Orbiter pořídila unikátní snímky Slunce

Tyto detailní záběry sluneční korony pořídila v březnu letošního roku evropsko-americká vesmírná sonda Solar Orbiter. Nacházela se při tom pouhých 0,378 AU od Slunce, tedy blíž než planeta Merkur. Na snímku je oblast sluneční korony označovaná jako aktivní region, kde panují teploty kolem milionu stupňů.

Přečíst článek

19. květen 2022

InSight

Mise sondy InSight na Marsu se pomalu chýlí ke konci, NASA plánuje její poslední měsíce

Stacionární sonda InSight na Marsu přistála v roce 2018. Od té doby měří seismickou aktivitu a sleduje počasí v oblasti Elysium Planitia. Její solární panely však dodávají stále méně energie vědeckým přístrojům, protože se na nich usazuje prach. NASA počítá, že sonda bude aktivní už jen pár měsíců a poté se odmlčí nadobro. Připravila proto plán, který umožní sběr dat po co nejdelší dobu.

Přečíst článek

18. květen 2022

Teleskopy

Ve starých datech z teleskopu Hubble se ukrývaly stovky neznámých planetek

Vesmírný teleskop Hubble pořídil za svou více než 30letou misi obrovské množství snímků. Na mnohých z nich zachytil také prolétávající planetky, které však vědci odfiltrovávali, protože jejich výzkum se zpravidla soustředil na vzdálené hvězdy a galaxie. Nyní se na tyto zahozené planetky vědci zaměřili a identifikovali mezi nimi tisícovku dosud neznámých objektů ze sluneční soustavy.

Přečíst článek

17. květen 2022

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Mlhovina M2-9 je výsledkem gravitačního tance dvou hvězd

Planetární mlhovina M2-9 (Twin Jet Nebula, Minkowski's Butterfly, Motýlí mlhovina) se řadí mezi bipolární. Tyto mlhoviny vznikají z binárních systémů, kde jedna z hvězd vstoupila do fáze červeného obra.

Přečíst článek

17. květen 2022

Neutronové hvězdy

Původně vzdálená galaxie je ve skutečnosti velmi zářivý pulzar

Objekt, který astronomové původně považovali za vzdálenou galaxii, je ve skutečnosti velmi zářivá neutronová hvězda v sousední galaxii. Hvězda PSR J0523−7125 září 10x víc než ostatní známé neutronové hvězdy mimo naši galaxii.

Přečíst článek

16. květen 2022

Měsíc

Dnes ráno nastalo úplné zatmění Měsíce

V pondělí brzy ráno nastalo úplné zatmění Měsíce. Z území České republiky bohužel bylo pozorovatelné pouze zatmění částečné. V době, kdy byl Měsíc celý ve stínu, už byl totiž několik hodin zapadlý. Nebeskou podívanou si vychutnali hlavně v Americe a v Africe.

Přečíst článek

16. květen 2022

Měsíc

V měsíčním regolitu se podařilo vypěstovat první rostliny

Vědcům z University of Florida se podařilo vypěstovat rostliny v půdě, kterou přivezli astronauti při misích Apollo 11, 12 a 17 z Měsíce. Tento objev by mohl pomoci budoucím astronautům, kteří by se na povrch Měsíce mohli vrátit už v roce 2025. Při svém výzkumu vědci také zjistili, že v regolitu, který byl delší dobu vystavený kosmickému záření na povrchu Měsíce, se rostlinám daří hůř.

Přečíst článek

15. květen 2022

Mars

Data z čínského roveru naznačují, že voda byla na povrchu Marsu relativně nedávno

Doposud vědci předpokládali, že voda pokrývala části povrchu planety Mars až do doby před 3 miliardami let. Analýza hornin v oblasti Utopia Planitia čínským roverem Zhurong ale nyní ukazuje, že voda hrála důležitou roli při jejich formaci, a to zřejmě v době mnohem mladší než 3 miliardy let.

Přečíst článek

14. květen 2022

Nova

Astronomové poprvé pozorovali rentgenový záblesk před novou

Německý vesmírný teleskop eRosita zachytil v roce 2020 silný záblesk rentgenové radiace. Jednalo se o předzvěst novy YZ Reticuli, která se na stejném místě objevila po jedenácti hodinách. Novy se na obloze objevují celkem často a můžete je někdy vidět i na vlastí oči, krátký rentgenový záblesk, který jim předchází, se však podařilo pozorovat poprvé.

Přečíst článek

12. květen 2022

Sagittarius A*

První detailní snímek supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy

Astronomové dnes na několika souběžně probíhajících tiskových konferencích představili první snímek černé díry v jádru naší galaxie Sagittarius A*. Pořídili jej pomocí Event Horizon Telescope (EHT), sítě propojených teleskopů z celého světa. Nová data potvrzují, že se skutečně jedná o supermasivní černou díru.

Přečíst článek

12. květen 2022

Exoplanety

Vývoj protoplanetárních disků je u většiny hvězd podobný

Skupina astronomů vedená Sierkem van Terwisgou analyzovala několik stovek disků prachu u mladých hvězd v souhvězdí Orion. Postupným shlukováním prachu v těchto místech dochází ke vzniku planet. Výsledky nového výzkumu indikují, že tyto struktury se v naší části Mléčné dráhy vyvíjejí velmi podobným způsobem.

Přečíst článek

11. květen 2022

InSight

Sonda InSight v květnu zaznamenala zatím největší otřesy na Marsu

Stacionární sonda InSight je vybavena zařízením, které měří otřesy povrchu planety Mars. Doposud nejsilnější zaznamenané otřesy byly z loňského srpna a měly magnitudu 4,2. V květnu se ale Mars otřásl ještě víc - sonda InSight zachytila zemětřesení o síle 5 stupňů.

Přečíst článek

10. květen 2022

Nova

Astronomové zaznamenali kilonovu v místě, ze kterého vychází záblesky gama záření

Tým astronomů vedený J. C. Rastinejadem objevil kilonovu vycházející ze známého zdroje gama záření GRB 211211A. Kilonova (známá také jako r-proces supernova) je exploze, která nastává při kolizi dvou kompaktních objektů jako jsou neutronové hvězdy, vznikají při ní těžké prvky. Ve stejném místě byl už 21. prosince 2021 detekován dlouhý záblesk gama záření.

Přečíst článek

10. květen 2022

Tiangong space station

Čínská raketa Long March dnes vynesla na oběžnou dráhu nákladní modul Tianzhou-4

Tianzhou-4 je už třetí zásobovací mise k čínské orbitální stanici Tiangong. Aktuálně je start plánován na dnešních 19:56. Na palubě automatické zásobovací lodi jsou zásoby pro posádku astronautů, která by měla ke stanici odletět v červnu ve vesmírné lodi Shenzhou-14. Stanice Tiangong je zatím ještě pořád ve výstavbě, už k ní ale létají pilotované i robotické lodě.

Přečíst článek

9. květen 2022

Exoplanety

Objev exoplanet u nezvykle velké hvězdy Mu2 Scorpii

Téměř všechny dnes známé explanety se nachází u hvězd, které mají méně než 2,3 hmotnosti Slunce. Astronomové vedení Vitem Squicciarinim nyní reportují objev exoplanety a náznak dalšího objektu u hvězdy Mu2 Scorpii, která má kolem 8-9násobku hmotnosti Slunce. Novou exoplanetu se jim podařilo přímo vyfotit teleskopem VLT.

Přečíst článek

8. květen 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Tektonické zlomy Tantalus Fossae

Na této fotografii je orbitální sondou Mars Express zachycen kráter uprostřed oblasti Tantalus Fossae. Jedná se o síť dlouhých zlomů na severní polokouli Marsu, které se táhnou do délky až tisíc kilometrů. Vznikly v důsledku růstu blízké sopky Alba Mons, když došlo k propadu části okolního povrchu. Dnes jsou tyto zlomy hluboké kolem 350 metrů.

Přečíst článek

7. květen 2022

Černé díry

Vizualizace NASA ukazuje nejlépe prozkoumané hvězdné systémy s černými děrami

Jedním z nejlepších způsobů, jak najít černou díru, je hledat zdroj specifického rentgenového záření. To pochází z binárních systémů, ve kterých se jedna z hvězd proměnila v černou díru a nyní pohlcuje materiál ze svého souseda. NASA vytvořila animaci, ve které charakterizuje 22 takových systémů z Mléčné dráhy.

Přečíst článek

6. květen 2022

Hvězdy

Objev černé vdovy s nejkratší periodou

Ve vzdálenosti 3 tisíc světelných let objevili astronomové vedení Kevinem Burdgem vzácnou binární hvězdu. Tvoří ji neutronová hvězda, která pohlcuje materiál ze svého souseda. Hvězdy kolem sebe vzájemně rotují dosud nejrychlejší zaznamenanou rychlostí - každých 62 minut.

Přečíst článek

5. květen 2022

Měsíc

Čína má v plánu postavit vlastní komunikační síť na oběžné dráze Měsíce

Čína má v plánu vystavět konstelaci družic na oběžné dráze Měsíce, která umožní plánování komplexních lunárních misí. Zatím neurčený počet satelitů má umožnit jak komunikaci se Zemí, tak navigaci na povrchu Měsíce. První družice by mohly odletět do vesmíru v roce 2023, nebo 2024.

Přečíst článek

4. květen 2022

Exoplanety

Objev tří exoplanet velikosti Jupitera u hvězd podobných Slunci

Astronomům se podařilo potvrdit existenci trojice nových exoplanet TOI-1820 b, TOI-2025 b, a TOI-2158 b. Jejich signály se nacházely v datech z teleskopu TESS. Ve všech třech případech se jedná o planety zhruba velikosti Jupitera, které obíhají hvězdy podobné Slunci.

Přečíst článek

3. květen 2022

ISS

Spojené arabské emiráty vyšlou vlastního astronauta na ISS

Spojené arabské emiráty (UAE) podepsaly dohodu se společností Axiom, která nedávno vyslala trojici vesmírných turistů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Předmětem dohody je let arabského astronauta na ISS v příštím roce. Na stanici na oběžné dráze stráví půl roku, což je srovnatelné s běžnými astronauty NASA a ESA.

Přečíst článek

3. květen 2022

Nova

Teleskop Gaia detekoval zvýšenou aktivitu od jedné hvězd v Mléčné dráze, mohlo by jít o novu

V únoru objevili astronomové narůstající aktivitu přicházejí od jedné z hvězd v Mléčné dráze. Následná analýza ukázala, že se tento nárůst objevil i v dalších zařízeních, a to už kolem 25 ledna. Podle týmu astronomů vedených Eliasem Aydim se zřejmě jedná o novu v rané fázi.

Přečíst článek

3. květen 2022

Rakety

Společnost Rocket Lab zachytila helikoptérou raketu vracející se z oběžné dráhy

Společnost Rocket Lab se v úterý brzy ráno středoevropského letního času poprvé pokusila zachránit první stupeň rakety Electron, která vynesla na oběžnou dráhu 34 malých družic. Šlo o první pokus zachránit použitou raketu pomocí vrtulníku. Raketa byla nakonec shozena do moře, Rocket Lab však považuje pokus za úspěšný.

Přečíst článek

2. květen 2022

Rakety

Společnost SpaceX úspěšně použila jediný stupeň rakety Falcon 9 dvakrát během 3 týdnů

Tím, že první stupeň raket Falcon 9 po svém využití přistává zpátky na Zemi, může je SpaceX použít vícekrát. Některé z raket už byly ve vesmíru víc než desetkrát. S posledním vynesením družic Starlink americká firma pokořila další rekord - v rychlosti obratu jediné rakety. Booster s označením B1062 letěl v pátek do vesmíru už po šesté, a to po pouhých 21 dnech od svého předchozího letu.

Přečíst článek

30. duben 2022

Teleskopy

Ukázka výkonu teleskopu JWST: srovnání s teleskopy WISE a Spitzer

Astronom Andras Gaspar vytvořil koláž, která ukazuje stejné místo ve vesmíru, vyfocené třemi různými teleskopy. Je na ní dobře vidět, jak teleskop Jamese Webba změní naše vnímání vesmíru. Snímek z JWST je výrazně detailnější a čistější než ty pořízené staršími teleskopy WISE a Spitzer.

Přečíst článek

30. duben 2022

Exoplanety

U hvězdy TOI 500 byly objeveny 3 nové exoplanety

Hvězda TOI 500 (Gliese 9224) se nachází 155 světelných let od Slunce a už dříve u ní byla objevena tranzitující exoplaneta TOI 500 b. V nové studii nyní astronomové reportují objev dalších tří planet, které svou gravitací působí na hvězdu. Nově objevené exoplanety mají hmotnost mezi 5 a 33 hmotnostmi Země.

Přečíst článek

29. duben 2022

Komety

U hvězdy Beta Pictoris bylo identifikováno 30 exokomet

Astronomům vedeným Alainem Lecavelierem se podařilo napočítat hned 30 komet, které obíhají blízkou hvězdu Beta Pictoris. Pomohl jim k tomu vesmírný teleskop TESS, který hvězdu pozoroval celkem 156 dní. Přístroj zaznamenal přechody komet před hvězdou, které způsobily její slabé pohasnutí.

Přečíst článek

28. duben 2022

Mars

Na jižním pólu Marsu se pohybují ledovce z oxidu uhličitého

Ledovce na jižním pólu Marsu se pohybují a vytváří v některých místech až kilometr tlustou vrstvu. Ty, které jsou tvořené oxidem uhličitým, se pohybují až 100x rychleji, než ledovce z vody. Vyplývá to ze simulací provedených na základě pozorování vesmírnými sondami z oběžné dráhy.

Přečíst článek

28. duben 2022

ISS

Posádka mise Crew-4 odletěla k ISS, čekalo se na přílet trojice vesmírných turistů

Mise Crew-4 měla podle původních plánů odstartovat v sobotu 23. dubna v 11:26 středoevropského letního času. Nepříznivé počasí však zpozdilo odlet předchozí mise Axiom-1 od ISS a dochází tak k posunu i mise Crew-4 až na středu. Posádku vynesla na oběžnou dráhu vesmírná loď Crew Dragon, konkrétně zcela nové plavidlo Freedom. Pro SpaceX jde o čtvrtou pilotovanou misi k ISS v rámci stávajícího kontraktu s NASA.

Přečíst článek

27. duben 2022

OSIRIS-REx

Vesmírná sonda OSIRIS-REx prozkoumá planetku Apophis

Sonda OSIRIS-REx v říjnu 2020 posbírala vzorky hornin z povrchu planetky Bennu. V září 2023 proletí kolem Země a kontejner s materiálem vypustí do atmosféry. Tím ale její mise neskončí, NASA ji totiž plánuje poslat k dalšímu cíli: planetce Apophis. Mise zároveň dostane nové jméno: OSIRIS-APEX (OSIRIS-Apophis Explorer).

Přečíst článek

27. duben 2022

Vesmírné sondy

NASA prodloužila 8 vesmírných misí

Americká vesmírná agentura NASA prodloužila provoz 8 robotických sond. Zřejmě nejzajímavější je potvrzení nového cíle pro vesmírnou sondu OSIRIS-REx, která v roce 2023 zamíří k planetce Apophis. Ve svém zkoumání Marsu budou pokračovat mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Curiosity a InSight. Měsíc bude dál obíhat sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která jej mapuje už od roku 2008. V průzkumu Kuiperova pásu potom bude pokračovat sonda New Horizons.

Přečíst článek

27. duben 2022

Pluto

Oběžná dráha Pluta je na hraně chaosu, pomáhá gravitace Jupitera

Na rozdíl od planet ve sluneční soustavě obíhá trpasličí planeta Pluto Slunce na eliptické oběžné dráze s vysokou inklinací. Podle nové studie, je tato zvláštní oběžná dráha relativně stabilní v dlouhém období, k jejímu narušení by ale mohlo stačit málo. Důležitou roli v jejím formování mají velké planety sluneční soustavy.

Přečíst článek

26. duben 2022

Exoplanety

Planeta b u hvězdy HD 131399 neexistuje, jedná se o rychle se pohybující objekt na pozadí

Tým, který v roce 2016 oznámil objev exoplanety v systému HD 131399 se třemi hvězdami, nyní svou studii stáhnul. Po opakovaném pozorování vědci potvrdili, že se ve skutečnosti jedná o mnohem vzdálenější objekt. Ten se sice zdánlivě pohybuje společně s trojhvězdou ale dělí je příliš velká vzdálenost a gravitačně provázané nejsou.

Přečíst článek

25. duben 2022

Europa

Dvojité pukliny na povrchu Europy by mohly být projevem vodních kapes blízko povrchu

Vědci studující geologii v Grónsku si všimli, že na Europě jsou podobné úkazy jako na ledovém ostrově na naší planetě. Dvojité pukliny v ledové slupce Europy jsou s těmi v Grónsku nápadně podobné a mohly by být způsobeny podobnými procesy. Na Zemi je způsobují kapsy vody relativně blízko pod povrchem. Původ útvarů na Europě zatím není zřejmý, podle vědců by mohlo jít o kapsy vody několik kilometrů pod povrchem měsíce.

Přečíst článek

24. duben 2022

LHC

Urychlovač LHC byl po třech letech opět uveden do provozu

V pátek byl po tříleté odstávce zprovozněn vylepšený urychlovač LHC pod Alpami. Nové zařízení bude srážet protony při ještě větších rychlostech, což by mělo vědcům odkrýt dosud neviděné struktury, které tvoří samotnou podstatu hmoty. Urychlovač bude nejprve spuštěn s pomalejšími protony, jejich energie bude v následujících měsících postupně zvyšována.

Přečíst článek

23. duben 2022

Hvězdy

Teleskop MeerKAT zachytil rádiové vlny od blízkého červeného trpaslíka SCR 1746−3214

Astronomům se podařilo identifikovat další malou hvězdu, která emituje rádiové záření. Jedná se o aktivního červeného trpaslíka SCR 1746−3214 ve vzdálenosti 39 světelných let. Hvězdy z této třídy jsou často velmi aktivní, elektromagnetické záření v rádiovém spektru lze nicméně pozorovat jen u těch nejbližších.

Přečíst článek

22. duben 2022

Exoplanety

Objev dvou malých skalnatých exoplanet ve vzdálenosti 33 světelných let

Hvězda Gliese 239 se nachází 33 světelných let daleko od Slunce. Jedná se o relativně zářivého červeného trpaslíka, který má asi polovinu hmotnosti Slunce. V datech získaných vesmírným teleskopem TESS zde teď astronomové našli 2 malé skalnaté exoplanety. Svou hvězdu obíhají velmi blízko a na jejich povrchu proto panují vysoké teploty. Relativní blízkost z těchto planet dělá vhodné kandidáty na průzkum atmosféry pomocí JWST.

Přečíst článek

22. duben 2022

Mars

Rover Perseverance zachytil zatmění Slunce na Marsu

Rover Perseverance vyfotil měsíc Phobos, jak zakryl část slunečního kotouče na obloze Marsu. Zatmění Slunce je na sousední planetě odlišné - tamní měsíce totiž nejsou kulaté a jsou také menší. Phobos proto nezakryl celé Slunce, ale jen jeho část.

Přečíst článek

21. duben 2022

Exoplanety

Hvězdu TOI 1710 obíhá v blízkosti exoplaneta větší než Neptun

Pomocí vesmírného teleskopu TESS se astronomům podařilo objevit exoplanetu TOI 1710 b, která obíhá hvězdu podobnou Slunci. Tato exoplaneta zdánlivě připomíná planetu Neptun ve sluneční soustavě, nachází se ale velmi blízko svojí hvězdy, kterou oběhne za 24 dní. Podle autorů nové studie se jedná o jeden z nejlepších cílů z této kategorie exoplanet pro průzkum atmosféry.

Přečíst článek

21. duben 2022

Nova

Astronomové popsali novou třídu hvězdných explozí - mikronovu

Astronomové vedení Simonem Scaringi popsali nový druh novy - exploze, která nastává, když bílý trpaslík pohlcuje hmotu ze sousední hvězdy. Nově identifikovaná exploze je výrazně menší a trvá kratší dobu než běžná nova.

Přečíst článek

20. duben 2022

Uran

Vesmírné mise pro příští dekádu: Vědci doporučují NASA průzkum Uranu a Enceladu

Každých 10 let se NASA obrací na vědeckou komunitu, aby vybrala nejzajímavější cíle příštích vesmírných misí. V poslední tzv. decadal survey nyní vědci NASA doporučují vyslat vlajkovou misi k planetě Uran. Pokud by NASA měla v příští dekádě dost prostředků i na druhou vlajkovou misi, měla by také poslat sondu k Enceladus, na kterém by mohla i přistát. Poslední vlajkovou misí NASA je rover Perseverance a z budoucích je to plánovaná sonda Europa Clipper.

Přečíst článek

19. duben 2022

Neutronové hvězdy

Objev binární neutronové hvězdy s rekordně kruhovou oběžnou dráhou

Binární neutronové hvězdy jsou vzácné. Do dnešního dne je takových systémů známo jen 20. Astronomům ale mohou prozradit mnohé o chování hmoty, energie a prostoru v extrémních situacích, musí totiž přežít hned dvě supernovy. První známá binární neutronová hvězda vedla k prvnímu nepřímému pozorování gravitačních vln. Nově objevená dvojhvězda PSR J1325-6253 nyní představuje pro vědce novou výzvu: její složky se vzájemně obíhají na téměř kruhových oběžných drahách.

Přečíst článek

18. duben 2022

Hvězdy

Zmenšení červení obři prohrávají boj s bílými trpaslíky

Astronomům vedeným Yaguangem Li se podařilo najít 40 exemplářů nezvykle malých červených obrů. Využili k tomu data z dnes už vysloužilého vesmírného teleskopu Kepler, který u hvězd hledal exoplanety. Podle závěrů nové studie jsou tito zmenšení obři pravděpodobně součástí binárních systémů s bílými trpaslíky, kteří z nich svou gravitací vysávají materiál.

Přečíst článek

17. duben 2022

Čína

Trojice čínských astronautů se úspěšně vrátila na Zemi

Čínská mise Shenzhou-13 byla úspěšně završena, když se trojice astronautů v neděli vrátila na povrch planety. Na oběžné dráze strávili 183 dní na čínské orbitální stanici Tiangong. Během svého času ve vesmíru prováděli experimenty a pokračovali s výstavbou orbitální stanice. V následujících měsících by se ke stanici Tiangong měla vydat další posádka ve vesmírné lodi Shenzhou-14.

Přečíst článek

16. duben 2022

Hvězdy

Objev 9 mladých hvězd bohatých na lithium přináší nové indicie o jejich původu

Pomocí teleskopu LAMOST se astronomům podařilo identifikovat 9 nevyvinutých hvězd bohatých na lithium. Existence této kategorie hvězd vyžaduje nějakou formu obohacení lithiem, není ale zřejmé, jakým procesem k němu dochází. Podle nové studie publikované týmem vedeným Tai-Sheng Yanem je nejpravděpodobnější vysvětlení pohlcením materiálu z okolí, který je na lithium bohatý.

Přečíst článek

15. duben 2022

Exoplanety

U blízké hvězdy Gliese 514 se nachází exoplaneta, která prolétává obyvatelnou zónou

U hvězdy Gliese 514 ve vzdálenosti 25 světelných let byla potvrzena existence exoplanety, která má zřejmě vysoce excentrickou dráhu. Při svém oběhu kolem hvězdy stráví kolem třetiny roku v obyvatelné zóně, kde by mohly existovat vhodné podmínky pro existenci života. Podle autorů studie podané k review představuje planeta Gliese 514 b zajímavý případ proměnlivého prostředí a zaslouží si další studium.

Přečíst článek

14. duben 2022

Oortův oblak

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy má přes 130 kilometrů v průměru

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr 100 až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci si nejprve nebyli jistí charakterem objektu, jeho aktivita ale naznačuje, že se jedná o kometu.

Přečíst článek

14. duben 2022

Neutronové hvězdy

V kulové hvězdokupě NGC 6440 se podařilo najít dva nové milisekundové pulzary

Pomocí radioteleskopu MeerKAT se astronomům podařilo identifikovat dvě nové pulzující neutronové hvězdy v kulové hvězdokupě NGC 6440. Celkem se tak počet pulzarů v této skupině hvězd zvedl na osm. U jednoho z nich astronomové objevili malý objekt, který je nejmenší ze všech souputníků pulzarů v kulových hvězdokupách. Pravděpodobně se jedná o zbytek hvězdy, ze které pulzar vysál část hmoty.

Přečíst článek

13. duben 2022

Měsíc

Rozdíly mezi přivrácenou a odvrácenou stranou Měsíce mohou být následkem impaktu, při kterém vznikl kráter Aitken

Nový výzkum ukazuje, že dávná kolize Měsíce s dalším tělesem, která dala vzniknout obřímu kráteru Aitken, může stát za rozdílným vzhledem dvou odlišných polokoulí našeho souputníka. Přivrácená a odvrácená strana Měsíce se totiž liší nejen barevně, ale také svým složením. To by mohlo být výsledkem zahřátí nitra Měsíce v důsledku srážky s velkým tělesem.

Přečíst článek

12. duben 2022

Meteory

V tajných dokumentech se ukrývaly informace o mezihvězdném objektu, který se srazil se Zemí v roce 2014

Nad Papuou Novou Guineou se v roce 2014 objevil zářivý bolid. Událost v té době nevyvolala nijak zvláštní povšimnutí. Až v roce 2019 připravila dvojice vědců z Harvardu studii, ve které odhadli rychlost tohoto meteoru na víc než 200 tisíc km/h, což je víc, než je u meteorů běžné. Vysoké rychlosti jsou naopak typické pro návštěvníky z mezihvězdného prostoru. Klíč k potvrzení původu tohoto bolidu se ale doteď skrýval v utajovaných dokumentech amerického ministerstva obrany.

Přečíst článek

12. duben 2022

Neptun

Na Neptunu 15 let klesala globální teplota, zatím není zřejmé proč

Astronomové pozorovali 17 let planetu Neptun a měřili teploty v její stratosféře. Ke svému překvapení zjistili, že na začátku léta na jižní polokouli několik let klesaly globální teploty. Až po několika letech léta začalo docházet k oteplování jižních oblastí. Jaké procesy stojí za těmito teplotními výkyvy zatím není zřejmé.

Přečíst článek

11. duben 2022

Gravitační vlny

Mezi desítkou nově identifikovaných gravitačních vln je i kolize nezvyklého páru černých děr

V posledních sedmi letech vědci zachytili a identifikovali celkem 90 signálů gravitačních vln. Zásluhu na tom mají dva detektory: Evropský Virgo a americký LIGO. V datech z roku 2019 se nyní vědcům podařilo rozpoznat dalších 10 signálů. Mezi nimi se nachází kolize černých děr nezvyklých velikostí a také například srážka masivní černé díry s menší, která měla opačnou rotaci.

Přečíst článek

10. duben 2022

Exoplanety

V datech z teleskopu Kepler se ukrývala vzdálená exoplaneta

Teleskop Kepler sice ukončil svou misi v roce 2018, s daty, která posbíral, však vědci pracují do dnešního dne. Nyní oznámili nejvzdálenější exoplanetu objevenou tímto přístrojem - nachází se 17 tisíc světelných let daleko. Kepler k detekci na takovou vzdálenost nebyl navržen, exoplanetu K2-2016-BLG-0005Lb zachytil pouze díky efektu gravitační mikročočky.

Přečíst článek

9. duben 2022

SpaceX

Vesmírná loď Crew Dragon je na cestě k ISS s trojicí platících turistů

První ryze turistická mise Axiom-1 (Ax-1, Axiom Mission 1) se třemi platícími zákazníky na ISS je na cestě. Společnost SpaceX je ke stanici vyslala ve vesmírné lodi Crew Dragon doprovází je zkušený astronaut. Každý z turistů za cestu zaplatil 55 milionů dolarů. Společnost Axiom Space, která misi zorganizovala, plánuje další mise a za dva roky by chtěla k ISS začít připojovat vlastní komerční moduly.

Přečíst článek

9. duben 2022

Jupiter

Měsíc Ganymede vytváří v atmosféře planety Jupiter vlastní polární záře

Vědcům pracujícím s daty z vesmírné sondy Juno se podařilo propojit největší měsíc planety Jupiter a polární záře v její atmosféře. Ganymede je jediný měsíce ve sluneční soustavě, který má vlastní magnetické pole. Jeho interakce s magnetickým polem planety vede ke vzniku něterých polárních září na Jupiteru.

Přečíst článek

8. duben 2022

Galaxie

Teleskop MeerKAT detekoval nejvzdálenější megamaser

Při srážce galaxií dochází k vzájemnému promíchávání jejich plynů. Na některých místech může docházet k tak velkému zahuštění těchto plynů, že z nich začne vycházet koncentrované světlo. Pomocí teleskopu MeerKAT se nyní astronomům podařilo pozorovat nejvzdálenější takový objekt, pojmenovali jej Nkalakatha.

Přečíst článek

7. duben 2022

Vesmír

Astronomové spatřili nejvzdálenější galaxii HD1, vznikla krátce po Velkém třesku

Astronomům vedeným Fabiem Pacuccim se podařilo identifikovat nejvzdálenější objekt ve vesmíru. Pozorované světlo opustilo galaxii označenou jako HD1 pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Galaxie má rudý posuv indikující zčervenání světla v důsledku rozpínání vesmíru 13,3. HD1 je o asi 100 milionů let starší než předchozí rekordman GN-z11.

Přečíst článek

7. duben 2022

Rakety

Tisíce družic Kuiper od Amazonu budou vynášet rakety, které do vesmíru ještě neletěly

Družice Kuiper poskytující globální internet budou na oběžnou dráhu vynášet rakety New Glenn (od Blue Origin), Vulcan (ULA) a Ariane 6 (Arianespace). Ani jedna z těchto raket zatím do vesmíru ještě neletěla, nová dohoda se společností Amazon však více než zdvojnásobuje plánované mise těchto nosičů.

Přečíst článek

5. duben 2022

Komety

Čerstvá kometa C/2021 O3 by mohla být viditelná na přelomu dubna a května

Loni objevená kometa C/2021 O3 (Pan-STARRS) se koncem dubna přiblíží ke Slunci a začátkem května k Zemi. Pokud bude dostatečně aktivní, mohla by být dobře pozorovatelná dalekohledem a možná i bez něj. Aktuálně ale kometa není ze Země vidět, nachází se příliš blízko Slunci. Její aktuální aktivita je tak pro astronomy zatím velkou neznámou.

Přečíst článek

4. duben 2022

Mléčná dráha

Astronomové objevili novou trpasličí galaxii v blízkosti Mléčné dráhy

Astronomové vedení Williamem Cernym oznámili objev nové trpasličí galaxie Pegasus IV s velmi malou svítivostí (ultra-faint dwarf galaxies, UFDs). Jedná se o typ malých galaxií, s velkým podílem temné hmoty. Astronomové předpokládají, že může jít o fosilie z rané fáze vývoje vesmíru.

Přečíst článek

3. duben 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Duny v kráteru Russell

V kráteru Russell na Marsu se nachází duny pokryté dlouhými čarami. Ty jsou pravděpodobně způsobeny materiálem padajícím svahem dolů, který za sebou zanechává dlouhou stopu. Někteří vědci se domnívají, že by za těmito útvary mohla být kapalná voda, jiní vidí příčinu spíše ve zmrzlém oxidu uhelnatém.

Přečíst článek

2. duben 2022

Neutronové hvězdy

13 nově objevených pulzarů činí z hvězdokupy NGC 1851 jednu z nejbohatších na tento druh neutronových hvězd

Za pomoci afrického teleskopu MeerKAT se astronomům vedeným Alessandrem Ridolfim podařilo identifikovat 13 nových pulzarů v kulové hvězdokupě NGC 1851. Jedná se o rychle rotující neutronové hvězdy, jejichž světlo při pozorování ze Země pravidelně bliká. 12 z nově objevených objektů jsou tzv. milisekundové pulzary, které se kolem svojí osy otočí rychleji než za 30 milisekund.

Přečíst článek

1. duben 2022

Mlhoviny

Mlhovina vytvořená supernovou Cassiopeia A se na některých místech smršťuje

Pozůstatky supernovy Cassiopeia A jsou dobře prozkoumány. Mlhovina, která po explozi masivní hvězdy zůstala, září hlavně v rentgenovém spektru a proto se k jejímu pozorování nejlépe hodí observatoře jako je Chandra. Z dat posbíraných tímto vesmírným teleskopem za posledních 19 let sestavili astronomové vývoj jednotlivých součástí této struktury. V nové studii nyní popisují obrácený pohyb jednoho z oblaků hmoty, která se ve všech ostatních směrech rozšiřuje od středu ven.

Přečíst článek

30. březen 2022

Vesmír

Teleskop Hubble vyfotografoval zatím nejvzdálenější hvězdu: 28 miliard světelných let daleko

Díky unikátnímu postavení několika galaxií se vědcům podařilo identifikovat zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru. Nachází se neuvěřitelných 28 miliard světelných let a byla objevena díky fenoménu známému jako gravitační čočka. Hvězda s neformálním označením Earendel by mohla mít podle odhadu astronomů až 500 slunečních mas.

Přečíst článek

30. březen 2022

New Horizons

Na povrchu Pluta se nacházejí obří ledové sopky

Nezvyklý terén některých regionů trpasličí planety Pluto naznačuje, že zde byly relativně nedávno aktivní ledové vulkány. Nový výzkum vychází ze snímků pořízených vesmírnou sondou New Horizons v roce 2015. Podobné útvary se předpokládají i na dalších objektech ve sluneční soustavě (například měsíce Titan a Triton). Ledové sopky (kryovulkány) se podobají sopkám, na povrch z nich však vyvěrá voda smíchaná s dalšími chemikáliemi, nebo led podobně jako u ledovců.

Přečíst článek

29. březen 2022

Vesmír

VIDEO: Detailní simulace vývoje vesmíru

Nově zveřejněná animace ukazuje simulaci vývoje vesmíru v jeho ranné fázi existence. Začíná v období reionizace vesmíru a vzniku prvních galaxií před 13 miliardami let. Postupně ukazuje, jak nově se rodící galaxie vytváří strukturu vesmíru. Simulace s označením Thesan zahrnuje stovky tisíc galaxií v prostoru, který má 300 milionů světelných let napříč.

Přečíst článek

28. březen 2022

Černé díry

Hmotnost supermasivní černé díry ovlivňuje, jak se v galaxii rodí nové hvězdy

V každé galaxii vznikají nové hvězdy v jiném míře, někde se rodí velmi intenzivně a jinde naopak téměř vůbec. Co za tímto rozdílem stojí doposud nebylo zřejmé. Nové simulace nyní určily jako nejdůležitější faktor supermasivní černé díry v jádru galaxie. Podle nové studie stojí tyto černé díry za zahříváním a rozvířením materiálu, ze kterého by hvězdy vznikly.

Přečíst článek

27. březen 2022

Europa

V oceánu na Europě by mohlo být tolik kyslíku co v mořích na Zemi

Nové počítačové simulace ukazují, že slaná voda v ledové slupce měsíce Europa může přenášet kyslík z povrchu do oceánu pod ní. Podle nové studie by mohlo být množství kyslíku v podpovrchovém oceánu Europy dokonce srovnatelné s tím v pozemských oceánech. Přítomnost kyslíku by mohla umožnit existenci živých organismů na Europě.

Přečíst článek

26. březen 2022

Mars

Zvuk je v atmosféře Marsu pomalejší než na Zemi

Analýzou zvuků nahraných roverem Perseverance se vědcům podařilo určit rychlost zvuku na Marsu: 240 m/s (na Zemi je jeho rychlost ve vzduchu 343 m/s). K tomuto závěru vědci přišli pozorováním záblesků způsobených laserem roveru, který slouží k analýze složení hornin. Porovnali je se zvuky zaznamenanými mikrofony a změřili jejich zpoždění.

Přečíst článek

25. březen 2022

Teleskopy

Mise teleskopu SPHEREx, který bude mapovat galaxie ve vesmíru, pokročila do další fáze

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Mise, která bude mít za úkol mapovat celou oblohu každého půl roku, má začít nejdřív v dubnu 2025. Po loňském schválení předběžného designu sondy byl nyní schválen design finální. Teď je na řadě vývoj a výroba jednotlivých komponent teleskopu.

Přečíst článek

25. březen 2022

Mléčná dráha

Mléčná dráha zřejmě vznikla už krátce po Velkém třesku, o 2 miliardy let dřív, než se myslelo

Data z vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v naší galaxii, odhalila překvapivé stáří jedné z částí Mléčné dráhy. Tzv. tlustý disk naší galaxie se podle nové studie začal formovat už přes 13 miliardami let, tedy pouhých 0.8 miliard let po Velkém třesku.

Přečíst článek

24. březen 2022

Exoplanety

Po 30 letech hledání našlo lidstvo 5 tisíc planet u jiných hvězd

Počet známých exoplanet překročil hranici 5 000. Stalo se tak po zahrnutí 65 nově identifikovaných světů do archivu exoplanet NASA. Největší podíl na nových objevech má vesmírný teleskop Kepler. V archivu je potom zhruba třetina plynných obrů, třetina planet podobných Neptunu a třetina tzv. superzemí. Skalnatých planet podobných Zemi jsou pouze asi 4 %.

Přečíst článek

24. březen 2022

Hvězdy

Po dobu tří měsíců pulzoval na obloze neobvyklý zdroj silných rádiových vln, potom utichl

Při průzkumu zdrojů rádiových vln z hlubokého vesmíru vědci narazili na objekt, který se svým chováním vymyká všemu, co doposud pozorovali. Během tří měsíců vysílal velmi intenzivní radiaci s nezvyklou periodou 18 minut a potom zcela utichl. Astronomové dnes ve vesmíru neznají žádný objekt, který by se takto choval a dodnes neví, co rádiové signály způsobilo.

Přečíst článek

24. březen 2022

Vesmír

Astronomové pořídili zatím nejdetailnější snímek zvláštního rádiového kruhu ORC1

Vesmír je plný jevů, jejichž původ dnes vědci nedokáží vysvětlit. Patří mezi ně i tzv. Zvláštní rádiové kruhy (Odd Radio Circles, ORCs). Tyto obří objekty vyzařují světlo pouze v rádiovém spektru a vytváří jasně ohraničené kruhy. Do března 2022 jich bylo identifikováno pouze pět. Astronomové s pomocí radioteleskopu MeerKAT nyní pořídili nejdetailnější snímek jednoho z nich.

Přečíst článek

22. březen 2022

Komety

Kometa Leonard se při průletu kolem Slunce rozpadla

Nedávná pozorování komety C/2021 A1 (Leonard) ukazují, že po lednovém průletu kolem Slunce ztratila své jádro i ocas. Astronomové se shodují, že došlo k jejímu rozpadu, nepřežila totiž přiblížení k hvězdě. Jako jeden z prvních to zaznamenal 23. února Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Přečíst článek

21. březen 2022

OneWeb

OneWeb už nebude své internetové satelity vypouštět na ruských raketách, místo toho přejde ke konkurenci SpaceX

Londýnská společnost OneWeb buduje na oběžné dráze flotilu družic, které budou poskytovat globální internet. Aktuálně (březen 2022) jich operuje už 428. Její smlouva s francouzskou firmou Arianespace počítala s dalšími starty ruských raket Sojuz z kosmodromů Kourou a Bajkonur. Tato spolupráce však byla v důsledku Ruské invaze na Ukrajinu ukončena. OneWeb nyní plánuje vynášet své družice na oběžnou dráhu se SpaceX.

Přečíst článek

21. březen 2022

Exoplanety

Kolem hvězdy HD 166191 obíhá oblak prachu, který vznikl při planetární kolizi

U mladé hvězdy HD 166191 ve vzdálenosti 330 světelných let se astronomům podařilo pozorovat oblak, který je zřejmě následkem kolize dvou planet. Zakryl totiž na krátkou dobu hvězdu při pohledu ze Země a zároveň zvýšil jasnost celého systému v infračerveném spektru. Astronomové předpokládají, že systém HD 166191 se nachází v období, kdy z původního disku prachu vznikly zárodky planet, které se nyní vzájemně srážejí.

Přečíst článek

20. březen 2022

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Mlhovina Rosette

Mlhovina Rosette se nachází v Mléčné dráze, asi 5 tisíc světelných let daleko v souhvězdí Jednorožce. Je součástí velkého molekulárního oblaku, z jehož hmoty se v některých regionech rodí nové hvězdy. Astronomové v mlhovině Rosette identifikovali na 2 500 mladých hvězd. Jejich silná radiace v oblaku vytváří prázdné bubliny a zároveň ionizuje okolní plyny, což vyvolává jejich záření a dává mlhovině dechberoucí vzhled.

Přečíst článek

19. březen 2022

ISS

Na Mezinárodní vesmírnou stanici doletěla trojice ruských kosmonautů v ukrajinských barvách

V pátek odpoledne odletěla z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská vesmírná loď Sojuz MS-21 se třemi ruskými kosmonauty. Ještě týž den večer doletěli na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a rozšířili počet jejích obyvatel na 10. K překvapení posádky na stanici na její palubu vstoupili ve výrazně žlutých kombinézách s modrými prvky.

Přečíst článek

19. březen 2022

Kometa 67P/C-G

Velké množství kyslíku pozorovaného u komety 67P/C-G mohla být pouhá iluze

Když vesmírná sonda Rosetta obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P), detekovala množství molekulárního kyslíku, který z ní uniká. Zdálo se tedy, že kometa ho obsahuje víc, než se u takových objektů předpokládá. Podle nové studie však lze pozorované množství tohoto prvku vysvětlit dvěma rezervoáry a v celkovém složení komety potom nehraje tak velkou roli.

Přečíst článek

18. březen 2022

Země

Objev teprve páté planetky před tím, než vstoupila do atmosféry Země

11. března se maďarskému astronomovi Krisztiánu Sárneczkymu podařilo objevit na noční obloze rychle se pohybující objekt. Asi hodinu po objevu zpřesnili další astronomové a observatoře dráhu objektu a zjistili, že se do hodiny srazí se Zemí. Nakonec dopadl do moře severně od Islandu. Jedná se o teprve pátou planetku objevenou ještě před dopadem na naši planetu.

Přečíst článek

16. březen 2022

Neutronové hvězdy

Z pulzaru PSR J2030+4415 se na vzdálenost 7 světelných let táhne proud hmoty a antihmoty

Z neutronové hvězdy PSR J2030+4415 vychází proud hmoty a antihmoty, který se podařilo detekovat vesmírným rentgenovým teleskopem Chandra. Nová analýza publikovaná v magazínu Astrophysical Journal ukazuje, že má na délku neuvěřitelných 7 světelných let. Kromě běžné hmoty je v tomto proudu zřejmě také antihmota představovaná pozitrony.

Přečíst článek

15. březen 2022

Teleskopy

Teleskop snímající gama záření odhalil novou rádiovou galaxii patřící do Fanaroff-Rileyho třídy II

Pozorování vesmírným teleskopem Fermi odhalila gama záření vycházející z galaxie IGR J18249-3243. Tato galaxie má aktivní galaktické jádro a k tomu dva laloky, které se táhnou statisíce světelných let daleko. Nová pozorování odhalila, že na okrajích těchto laloků jsou energie ještě intenzivnější než ve středu galaxie, čímž se zařadila do Fanaroff-Rileyho třídy II.

Přečíst článek

14. březen 2022

Apollo

NASA otvírá 50 let staré vzorky z Měsíce

Při misích Apollo bylo z Měsíce přivezeno 2 196 různých vzorků. Většina byla vědci už dávno prozkoumána, některé vakuově uzavřené ale agentura ponechala pro průzkum novými technologiemi v budoucnu. Budoucnost nastala nyní, kdy technologie pokročily natolik, že mohou pomoci ze vzorků získat nové informace.

Přečíst článek

13. březen 2022

Nova

Opakující se nova RS Ophiuchi emitovala intenzivní gama radiaci ještě měsíc po explozi

Astronomové pomocí teleskopu HESS prozkoumali opakující se novu RS Ophiuchi a zpozorovali u ní vysoce energetické gama záření. V nové studii popsali mechanismus, kterým toto záření vzniká, jako vesmírný urychlovač částic. V důsledku novy dochází k urychlení hvězdných větrů sousední hvězdy, kde při srážkách atomů dochází ke vzniku gama záření. Nova RS Ophiuchi má periodu asi 15 let a naposledy se objevila loni v srpnu.

Přečíst článek

12. březen 2022

Meteory

V australské poušti se podařilo najít meteorit pomocí dronu a umělé inteligence

Týmu vědců z australské Curtin University se podařilo najít meteorit za pouhé 4 dny. Nejprve využili data ze dvou observatoří, které meteor nad Austrálií spatřily, ze kterých zmenšili možnou dopadovou plochu na 5,1 km2. Potom už nastoupil dron DJI M300, který plochu zmapoval během tří dní. V posbíraných datech potom neurální síť meteorit identifikovala.

Přečíst článek

11. březen 2022

Neutronové hvězdy

Astronomové pozorovali spojení skvrn na povrchu magnetaru vzdáleného 13 tisíc světelných let

Prostřednictvím teleskopu NICER na ISS se astronomům podařilo být svědky spojení trojice zářivých regionů na povrchu magnetaru SGR 1830-0645 do jediného. Magnetary jsou neutronové hvězdy se silným magnetickým polem, na jejichž povrchu panují extrémně vysoké teploty. Září intenzivně v rentgenové části elektromagnetického spektra a na jejich povrchu se ale mohou vyskytovat regiony s ještě silnější radiací.

Přečíst článek

10. březen 2022

Rakety

Íránské armádě se podařilo dostat na oběžnou dráhu malou družici

Radarové systémy americké armády potvrdily, že íránské Revoluční gardy v úterý vypustily na oběžnou dráhu družici Noor 2. Do výšky asi 500 kilometrů ji vynesla raketa Qased, pro kterou jde o druhý úspěšný let. Konkrétní mise družice není známá, podle vládních médií jde o špionážní satelit. Kamerami pro snímán povrchu Země byl vybaven i předchůdce satelit Noor, který vyletěl do vesmíru před dvěma lety.

Přečíst článek

10. březen 2022

Exoplanety

Astronomové objevili zatím největší molekulu v disku materiálu, ze kterého vznikají planety

Pomocí radioteleskopu ALMA se astronomům podařilo detekovat dimethylether u mladé hvězdy Oph-IRS 48. Chemická sloučenina se nachází v disku materiálu kolem hvězdy, ze kterého časem vzniknou nové exoplanety. Molekula dimethylether se skládá z 9 atomů a je tak největší z molekul pozorovaných v podobném prostředí. Z molekuly by časem mohly vzniknout aminokyseliny, které jsou důležitými stavebními bloky pro živé organismy.

Přečíst článek

9. březen 2022

Supernovy

Objev nové supernovy v galaxii Cartwheel

Astronomům se v listopadu podařilo zpozorovat novou supernovu v galaxii Cartwheel. Snímek galaxie se zářícím objektem byl pořízen teleskopem NTT (New Technology Telescope) a zveřejnila jej organizace ESO, která ho provozuje. Supernova je typu II a dostala označení SN2021afdx.

Přečíst článek

8. březen 2022

Supernovy

Na místě zářivé supernovy AT2018cow se nachází nezvyklá hvězda

Astronomové vedení Ning-Chen Sunem ohlásili objev objektu v místě obří supernovy AT2018cow (SN 2018cow), která svou jasností až 100x překonala běžné supernovy. Tento zdroj emituje silné záření v ultrafialové a viditelné části elektromagnetického spektra a má výrazně modrou barvu, což naznačuje extrémně vysoké teploty. Podle nové studie je nepravděpodobné, že by se supernovou z roku 2018 nesouvisel.

Přečíst článek

7. březen 2022

Neutronové hvězdy

Při kolizi neutronových hvězd zřejmě na krátkou dobu vznikl exotický objekt, který se zhroutil do černé díry

Nová analýza dat z první pozorované kolize neutronových hvězd GW170817 ukazuje, že jejich splynutí možná nevedlo přímo ke vzniku černé díry. Podle nové studie je možné, že na pouhou sekundu vznikl exotický objekt, který by mohl vysvětlit pozorované záření. Po sekundě od splynutí došlo ke zhroucení tohoto extrémně hustého objektu do černé díry.

Přečíst článek

6. březen 2022

Neutronové hvězdy

První detekce horkých i studených proudů materiálu vycházejících od neutronové hvězdy

Astronomové identifikovali teplé větry v ultrafialovém spektru a zároveň studené větry v optické části spektra u rentgenové dvojhvězdy Swift J1858 (Swift J1858.6-0814). Jedná se o první případ, kdy byla tato radiace u pozorována v různých částech spektra. Swift J1858 se řadí mezi lehké rentgenové binární hvězdy (Low-mass X-ray binaries, LMXB), což jsou dvojhvězdy jejichž součástí je neutronová hvězda nebo černá díra hvězdné velikosti.

Přečíst článek

5. březen 2022

Měsíc

Vysloužilá čínská raketa dopadla na povrch Měsíce, vytvořila nový kráter

Do Měsíce v pátek odpoledne narazil stupeň vysloužilé čínské rakety. Na kolizní trajektorii jej v lednu objevil astronom Bill Gray. Srážka se odehrála na odvrácené straně Měsíce zřejmě při ní vznikl nový kráter. Původně to vypadalo, že se jedná o raketu Falcon 9, která vynesla do vesmíru družici DISCOVR, pozdější sledování ale ukázalo, že jde o čínskou raketu z lunární mise Chang´e 5-T1.

Přečíst článek

5. březen 2022

Exoplanety

U blízké hvězdy Pi Mensae byla objevena už třetí exoplaneta

U blízké hvězdy Pi Mensae se astronomům podařilo identifikovat už třetí obíhající exoplanetu. V systému byly v předchozích letech objeveny dvě exoplanety v letech 2001 a 2018, třetí byla objevena metodou radiální rychlosti hvězdy letos. Nová exoplaneta Pi Mensae d je zhruba 13x těžší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 125 dní.

Přečíst článek

4. březen 2022

Hvězdy

Modré hvězdy ve hvězdokupách mohou pocházet z kolizí binárních hvězd

Hvězdy ve hvězdokupách zpravidla vznikají ze stejného oblaku plynů a mají také stejné stáří. Průzkum otevřené hvězdokupy NGC 1755 v sousední galaxii nicméně ukazuje minimálně dvě populace hvězd, s rozdílným stářím. Podle nové studie by to mohlo být způsobeno splynutím binárních hvězd do jedné.

Přečíst článek

3. březen 2022

Černé díry

Nejbližší černá díra nakonec neexistuje, jedná se o upíří hvězdný systém

V roce 2020 astronomové oznámili objev nejbližší černé díry v systému HR 6819 ve vzdálenosti pouhých 1000 světelných let. V nové studii nyní přicházejí s jiným vysvětlením, které podporují novými pozorováními. Místo dvou hvězd a černé díry se v systému nachází dvě masivní hvězdy, mezi kterými probíhá přenos materiálu.

Přečíst článek

2. březen 2022

Hvězdy

Většina ytterbia ve vesmíru pochází ze supernov

Chemický prvek ytterbium (Yb) podle nové studie pochází primárně ze supernov. Ve svém výzkumu vědci prozkoumali třicítku velkých hvězd v blízkém okolí Slunce v infračerveném spektru. Podle jejich závěrů vzniklo ytterbium v supernovách, ze kterých se dostalo do oblaků materiálu, ze kterého časem vznikly pozorované hvězdy.

Přečíst článek

1. březen 2022

Měsíc

Čínský rover našel na povrchu Měsíce průhledné skleněné kuličky

Čínský rover Chang´e 4 narazil na povrchu odvrácené strany Měsíce na kuličky ze skla. Podle fotografií jsou nejméně dvě z nich zřetelně průsvitné, což vědci v tomto regionu nečekali. Podobný nález se na Měsíci ještě nepodařil.

Přečíst článek

28. únor 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Zkamenělá květina

Roveru Curiosity se podařilo nalézt na Marsu zvláštní geologický útvar, který připomíná květinu. Nejedná se ale o žádnou zkamenělinu, je to výsledek interakce vody a minerálů. Rover Curiosity na podobné kameny narazil v kráteru Gale už v roce 2013 a něco podobného našel ještě před tím také rover Spirit, vědci je označují jako diagenetické shluky krystalů.

Přečíst článek

26. únor 2022

Planetky (asteroidy)

Planetka 2022 AE1, která po svém objevu představovala velké riziko, se se Zemí nakonec nesrazí

Několik napínavých dní v lednu to vypadalo, že planetka 2022 AE1 může potenciálně ohrozit Zemi. Podle expertů ESA se v určitou chvíli dokonce jednalo o objekt s největší mírou rizika za poslední dekádu. Další pozorování nicméně zpřesnila trajektorii planetky a kolizi se Zemí zcela vyloučila.

Přečíst článek

25. únor 2022

FRB záblesky

FRB signál vystopovaný do kulové hvězdokupy by mohl pocházet od nezvyklé neutronové hvězdy

Astronomům se podařilo vystopovat původ FRB signálu 20200120E do kulové hvězdokupy v blízké galaxii M81. Taková lokace je pro ně překvapením, protože se předpokládalo, že FRB signály pochází od mladých objektů a kulové hvězdokupy jsou zpravidla plné starých hvězd. V nové studii vědci navrhují, že zdrojem signálu by mohla být neutronová hvězda, která vznikla z bílého trpaslíka.

Přečíst článek

24. únor 2022

Země

Objekt, který vyhubil dinosaury, dopadl na naši planetu v jarním období

Nová studie fosilních pozůstatků živočichů z období dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, ukazuje na impakt v jarním období (na severní polokouli). Naznačují to překvapivě dobře zachovalé kosti ryb, u kterých je růst v zimě odlišný od toho v létě. Meteorit (označovaný jako Chicxulub) dopadl před 66 miliony lety v oblasti dnešního poloostrova Yucatán.

Přečíst článek

24. únor 2022

Exoplanety

První detekce exoplanety obíhající dvě hvězdy zároveň prostřednictvím radiální rychlosti

Astronomům se podařilo detekovat drobné pohyby dvou hvězd v systému Kepler 16 způsobené obíhající exoplanetou b. Tato planeta obíhá obě hvězdy a její gravitace způsobuje odchylky v jejich pohybu. Podle nových měření má exoplaneta třetinu hmotnosti Jupitera (tedy asi stonásobek hmotnosti Země).

Přečíst článek

23. únor 2022

Magnetary

Rádiové signály z mladého magnetaru vykazují nezvyklé chování, naznačují nepravidelné magnetické pole hvězdy

Magnetar Swift J1818.0-1607 je nejmladší známá neutronová hvězda, astronomové ji pozorují pouhých 240-1000 let po jejím vzniku. Podle studie v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society tento objekt navíc vykazuje neočekávané chování - jeho rádiové pulzy se liší od ostatních magnetarů a zdá se, že má oba magnetické póly na stejné polokouli.

Přečíst článek

23. únor 2022

Hnědý trpaslík

Objev páru hnědých trpaslíků s největší vzájemnou vzdáleností

Hnědí trpaslíci se podobně jako skutečné hvězdy vyskytují také v párech. Astronomům vedeným Emmou Softich se nyní podařilo identifikovat změřit vzdálenost, která dělí pár hnědých trpaslíků CWISE J0146 0508. Tyto dva objekty dělí 129 AU (tedy asi čtyřnásobek vzdálenosti Neptunu od Slunce).

Přečíst článek

22. únor 2022

Hvězdy

Astronomové objevili nový typ hvězdy, je pokrytá uhlíkem a kyslíkem

Astronomům vedeným profesorem Klausem Wernerem se podařilo identifikovat kyslík a uhlík na povrchu dvou malých horkých hvězd. Jedná se o horké trpaslíky bohaté na helium, u kterých bývají podobné elementy vzácné. Tyto hvězdy mohly podle vědců vzniknout v kolizi dvou bílých trpaslíků.

Přečíst článek

21. únor 2022

Planetky (asteroidy)

U planetky Elektra byl objeven už třetí měsíc

Astronomům se podařilo objevit třetí měsíc gravitačně svázaný s masivní planetkou Elektra v Hlavním pásu. Ačkoliv binární planetky nejsou zřejmě nijak výjimečné, Elektra je první známá planetka, jejíž systém tvoří hned 4 tělesa.

Přečíst článek

20. únor 2022

Hnědý trpaslík

Naše místo ve vesmíru: Hnědí trpaslíci

Ve vesmíru lze nalézt objekty různých hmotností. Od malých kamenů, přes planety, hvězdy až po ultramasivní černé díry. V tomto dílu našeho seriálu se zaměříme na hnědé trpaslíky, tedy tělesa na hranici planet a hvězd.

Přečíst článek

20. únor 2022

Neutronové hvězdy

Nový pulzar z kategorie černých vdov - požírá materiál ze sousední hvězdy

Tým astronomů identifikoval pomocí teleskopu Green Bank nový milisekundový pulzar. Binární hvězda PSR J1555−2908 je tzv. černá vdova, tedy skládá se z neutronové hvězdy a drobné sekundární hvězdy, ze které vysává materiál.

Přečíst článek

19. únor 2022

Psyche (planetka)

Složení planetky Psyche je pro vědce stále větším tajemstvím

Planetka Psyche v Hlavním pásu je cílem vesmírné sondy Psyche, která by k ní měla přiletět v roce 2026. Ačkoliv se jedná o jeden z největších objektů v oblasti mezi Marsem Jupiterem, víme toho o něm překvapivě málo. Některá pozorování naznačují, že Psyche má velkou hustotu a jedná se o obnažené planetární jádro. Podle jiných výzkumů je ale hmotnost Psyche na takový objekt příliš nízká.

Přečíst článek

18. únor 2022

Galaxie

Objev největší galaxie: na obloze zabere plochu Měsíce

Astronomům vedeným Martijnem Oeiem se podařilo objevit ve vzdálenosti 3 miliard světelných let nezvykle velkou galaxii. Dvojice proudů plazmy vycházející ze středu galaxie Alcyoneus je největší známou strukturou vytvořenou jedinou galaxií. Celá galaxie má i s obřími laloky napříč 16 milionů světelných let, což je zhruba 100x víc než má Mléčná dráha - stelární disk naší galaxie má zhruba 200 tisíc světelných let napříč.

Přečíst článek

17. únor 2022

Neutrina

Německý experiment zpřesnil maximální hmotnost neutrin: 0,8 elektronvoltů

Výsledky experimentu KATRIN se sídlem v německém Karlsruhe zpřesňují možnou hmotnost subatomárních neutrin. Podle modelů založených na tomto experimentu mají maximální energii (a tedy i hmotnost) pouhých 0,8 elektronvoltů. Výsledky tohoto výzkumu mohou ovlivnit vědecké bádání jak v subatomární fyzice, tak kosmologii.

Přečíst článek

17. únor 2022

Galaxie

Teleskop Hubble odhalil v galaxii Henize 2-10 formaci nových hvězd způsobenou černou dírou

Podle nově publikovaného výzkumu způsobuje černá díra v jádru trpasličí galaxie Henize 2-10 vznik nových hvězd. K tomuto závěru došli astronomové po analýze snímků pořízených vesmírným teleskopem Hubble.

Přečíst článek

16. únor 2022

Teleskopy

První snímek z nového vesmírného teleskopu IXPE ukazuje rentgenové záření supernovy Cassiopeia A

Vesmírný teleskop IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) odletěl do vesmíru 9. prosince. Od té doby procházel postupným uváděním do provozu a laděním svých instrumentů. Jeho prvním cílem se staly pozůstatky supernovy Cassiopeia A, která explodovala v 17. století.

Přečíst článek

15. únor 2022

Slunce

NASA vybrala k realizaci dvě nové vesmírné mise, které budou zkoumat Slunce

Dvě nové vesmírné mise budou za několik let zkoumat naši hvězdu. Jde o MUSE, což je ultrafialový teleskop, a 9 družic HelioSwarm, které budou v úzké spolupráci zkoumat magnetické pole a sluneční vítr. NASA tyto dvě mise vybrala k realizaci z většího počtu rozpracovaných návrhů. Datum jejich startu zatím nebylo určeno, v předchozích požadavcích se nicméně objevoval požadavek na start do roku 2026.

Přečíst článek

14. únor 2022

SpaceX

Miliardář Isaacman plánuje se SpaceX další tři komerční vesmírné mise

Jared Isaacman letěl do vesmíru poprvé v loňském roce v misi Inspiration4. Tehdy s sebou vzal na oběžnou dráhu další tři civilisty, kteří s ním sdíleli útroby vesmírné lodi Crew Dragon. Koncem tohoto roku plánuje další komerční misi Polaris Dawn, kdy vyletí s Dragonem ještě výš než při misi první. V rámci programu Polaris bude následovat ještě jeden let v Dragonu a další se Starship.

Přečíst článek

13. únor 2022

Ariane

ESA vybrala náklad pro první let své nové rakety Ariane 6, je mezi nimi i slovenská družice

Evropská vesmírná agentura vyvíjí novou verzi svojí rakety Ariane. Její první let na oběžnou dráhu se plánuje na příští rok a podle ESA je na palubě ještě místo. Při první misi bude využito zařízení, které pojme až 80kilová vědecká zařízení. Jejich agregovaná hmotnost bude moci dosáhnout 800 kg. Upřednostněn bude náklad z členských zemí ESA, tedy i České republiky.

Přečíst článek

12. únor 2022

Hvězdy

Variabilita hvězdy HD 189733 A v rentgenovém záření je odlišná od variability v optické části spektra

Ve vzdálenosti 63 světelných let se nachází binární hvězda HD 189733. Její primární složka (HD 189733 A) je variabilní hvězda, kterou obíhá exoplaneta velikosti Jupitera. Nová analýza dat z rentgenového teleskopu XMM-Newton nyní ukazuje, že hvězda je aktivní téměř polovinu času. Rozdíl ve variabilitě v rentgenové a optické části spektra by mohla být způsobena přítomností exoplanety.

Přečíst článek

11. únor 2022

Starship

Starship bude mít víc motorů, SpaceX s nimi chce do konce roku létat ze tří míst na Zemi

Starship bude mít 9 motorů Raptor místo původně plánovaných 6. Počet se navýší také u přídavné rakety Super Heavy. Zmínil to Elon Musk v prezentaci, kterou měl dnes v noci před sestavenou Starship ve Starbase. Starship by měla odletět na oběžnou dráhu ještě letos, pokud SpaceX nedostane povolení pro lety z Texasu, bude to z jiného místa - do konce roku by měla být připravena rampa na Floridě a také na moři.

Přečíst článek

10. únor 2022

Exoplanety

U nejbližší hvězdy Proxima Centauri byl objeven nový kandidát na exoplanetu

S pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo u nejbližší hvězdy od Slunce objevit slabý signál, který by mohl být způsoben drobnou exoplanetou. Pokud se objev potvrdí, půjde o už třetí planetu obíhající tuto hvězdu. Proxima Centauri se nachází 4,2 světelných let daleko a je součástí trojhvězdy Alfa Centauri. Už dříve u ní byly objeveny dvě exoplanety.

Přečíst článek

10. únor 2022

InSight

Sonda InSight na Marsu se probrala po prachové bouři

V lednu se v místě přistání sondy InSight objevila prachová bouře. Solárními panely napájená sonda se proto přepnula do bezpečnostního režimu, ve kterém bouři přečkala. Nyní je InSight opět v provozu a 5 února by se měla vrátit k běžnému provozu. Klesající výkon solárních panelů však zřejmě povede k ukončení mise v průběhu tohoto roku.

Přečíst článek

9. únor 2022

Starlink

Družice Starlinku padají z oběžné dráhy, může za to zvýšená sluneční aktivita

Až 40 družic konstelace Starlink vynesených raketou Falcon 9 minulý týden znovu vstoupilo do atmosféry. Způsobila to geomagnetická bouře na oběžné dráze, která dočasně zvýšila hustotu atmosféry. Vyšší hustota způsobila tření a následné zpomalení družic, což vedlo k postupnému snížení jejich výšky. Snahy společnosti SpaceX o jejich záchranu nakonec nepomohly a dojde k jejich zániku v atmosféře.

Přečíst článek

9. únor 2022

Měsíc

Indie plánuje v srpnu poslat k Měsíci svou třetí vesmírnou sondu

Mise Chandrayaan-3 představuje pro Indii druhý pokus o přistání na Měsíci po tom, co se to nezdařilo u mise Chandrayaan-2 v roce 2019. Orbitální sonda z původní mise poslouží pro přenos dat z nového přistávacího modulu a roveru. Místo přistání je stejné jako při misi Chandrayaan-2. Aktuálně je start mise plánovaný na srpen tohoto roku.

Přečíst článek

8. únor 2022

Perseverance

NASA udělila kontrakt na výrobu rakety, která vynese horniny z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Lockheed Martin, aby pro ni vyrobila raketu, která dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společný program americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru 2021 dosedl na povrch planety.

Přečíst článek

8. únor 2022

Planetky (asteroidy)

Nejmladší pár planetek pochází z jediného tělesa, rozpadlo se před pouhými 300 lety

V srpnu 2019 byla objevena dvojice planetek v blízkosti Země (2019 PR2 a 2019 QR6). Nová analýza provedená týmem vedeným českým astronomem Petrem Fatkou nyní ukazuje, že obě tělesa zřejmě pocházejí z jediné planetky, která se rozpadla před 200-400 lety. Naznačuje to rekonstrukce jejich oběžné dráhy i jejich složení.

Přečíst článek

7. únor 2022

Exoplanety

Evoluce planet: Z plynných obrů mohou vzniknout planety podobné Zemi

Astronomům se podařilo identifikovat dvě exoplanety, které postupně přichází o své atmosféry. Obě patří do kategorie tzv. malých Neptunů, tedy planet menších a hustějších, než je Neptun ve sluneční soustavě, a obě pomalu přichází o svou atmosféru. V nově publikované studii došli vědci k závěru, že po odvanutí jejich atmosfér zůstane pouze jádro, které by mohlo být větší než Země.

Přečíst článek

5. únor 2022

Gravitační čočka

Astronomové potvrdili existenci první černé díry volně putující vesmírem

Mezinárodní tým astronomů potvrdil, že gravitační mikročočka pozorovaná v roce 2011 byla způsobena pohybující se černou dírou. Její hmotnost způsobila zesílení světla hvězdy v pozadí. Jedná se o první detekci volně se pohybující černé díry, které byly doposud pouze teoretické.

Přečíst článek

4. únor 2022

Servis satelitů

Čínská družice zřejmě odtáhla vysloužilý satelit z jeho oběžné dráhy

Podle společnosti ExoAnalytic Solutions, která zkoumá objekty na geostacionární oběžné dráze, odtáhla čínská družice SJ-21 nefunkční družici z navigační konstelace CompassG2. Firma sleduje pomocí 300 teleskopů po celém světě oblast plnou družic, aby pomohla zabránit jejich případným srážkám. Čínské úřady se k akci jejich družice zatím nevyjádřily, nicméně oficiálně má sloužit k ověřování technologií na kontrolu vesmírného odpadu.

Přečíst článek

3. únor 2022

Exoplanety

U hvězdy Gliese 3929 ve vzdálenosti 52 světelných let byla objevena exoplaneta podobná Zemi

U jednoho z blízkých červených trpaslíku se astronomům podařilo detekovat novou exoplanetu, která má velikost i hmotnost podobnou Zemi. Svou hvězdu ale obíhá velmi blízko a panují na ní teploty až 300 °C. Pozorování hvězdy naznačují také přítomnost druhé, masivnější exoplanety.

Přečíst článek

3. únor 2022

Planetky (asteroidy)

Planetka 2020 XL5 zůstane trojánem Země ještě aspoň 4 tisíce let

Nová studie publikovaná v magazínu Nature potvrzuje status planetky 2020 XL5 jako teprve druhé známé trojánské planetky Země. Toto označení se používá pro objekty, které se nachází v lagrangeových bodech L4 a L5. Nejvíce jich je známo u Jupitera. Detailní průzkum oběžné dráhy planetky 2020 XL5 nyní ukazuje, že se bude v blízkosti bodu L4 nacházet ještě nejméně 4 tisíce let.

Přečíst článek

2. únor 2022

Exoplanety

Hvězdárna v Ondřejově se podílela na objevu zatím nejmladší exoplanety z kategorie horkých Saturnů

Tým astronomů, jehož součástí je také několik Čechů, oznámil objev exoplanety TOI 1268 b. Jde o plynného obra, který se svou hmotností blíží planetě Saturn a svou hvězdu obíhá velmi blízko, řadí se proto do kategorie tzv. horkých Saturnů. Hvězda TOI 1268 je podle nové studie mladší než miliardu let, což z její planety dělá nejmladší ve své kategorii.

Přečíst článek

31. leden 2022

James Webb (JWST)

NASA vybrala první cíl teleskopu JWST: zářivou hvězdu HD 84406 v blízkosti Velkého vozu

Prvním cílem, na který své přístroje zaměří teleskop Jamese Webba, je blízká hvězda HD 84406. Při jejím pozorování budou postupně kalibrovány přístroje observatoře. Hvězda nicméně není předmětem vědeckého výzkumu, pro primárně infračervený teleskop je totiž příliš zářivá.

Přečíst článek

30. leden 2022

TESS

Teleskop TESS už identifikoval 5 tisíc kandidátů na exoplanety

Vesmírný teleskop TESS s úkolem hledat exoplanety pokořil hranici 5 tisíc kandidátů. Jedná se o seznam signálů u sledovaných hvězd, které by mohly být interpretovány jako exoplanety. Ještě před rokem to bylo pouhých 2 400 kandidátů. Z těchto kandidátů bylo zatím potvrzeno 175 nových exoplanet.

Přečíst článek

29. leden 2022

Komety

Sonda Solar Orbiter proletěla už druhým ocasem komety

Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter má za úkol zkoumat Slunce, v jeho blízkosti ale občas narazí i na další možné cíle pro průzkum. Tím posledním zatím byla kometa Leonard, která byla koncem roku pozorovatelná i ze Země. Vesmírná sonda proletěla 17. prosince ocasem komety a zkoumala jeho složení a magnetické pole. Tento průlet nebyl plánovaný a šlo čistě o náhodu, že se trajektorie obou objektů protnuly.

Přečíst článek

28. leden 2022

ISS

Na ISS poletí nový modul s filmovým studiem a sportovní arénou

Společnost SEE, která produkuje plánovaný film s Tomem Cruisem natáčený na oběžné dráze, se dohodla s firmou Axiom Space na výrobě nového modulu pro ISS. Nový modul stanice bude hostit filmové studio, ve kterém bude možné natáčet filmy. Podle plánů SEE by se v modulu odehrávaly i sportovní a hudební akce.

Přečíst článek

26. leden 2022

Černé díry

Jedno procento běžné hmoty ve vesmíru by mohly tvořit černé díry hvězdné velikosti

Nový výzkum vedený Alexem Siciliem přináší odhad agregované hmotnosti černých děr hvězdné velikosti ve vesmíru. Podle výpočtů jeho týmu by tyto nejmenší (a zřejmě nejpočetnější) černé díry mohly tvořit až 1 % běžné hmoty. Jejich počet v pozorovatelném vesmíru by se mohl blížit 40 trilionům (to je 40 a k tomu 18 nul).

Přečíst článek

25. leden 2022

ISS

Nákladní loď Dragon se v neděli odpoutala od ISS a zamířila zpět na Zemi

Vesmírná loď Dragon společnosti SpaceX v pondělí úspěšně ukončila svou misi CRS-24 k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Do vesmíru letěla loď Dragon Cargo v prosinci loňského roku a přivezla vánoční dárky a zásoby.

Přečíst článek

25. leden 2022

Vesmírný odpad

K čínské družici se přiblížil vesmírný odpad z loňského ruského testu zbraní na oběžné dráze

Čínská státní média informovala o incidentu, při kterém se kusy vesmírného odpadu přiblížily k družici Tsinghua. Nebezpečné úlomky pocházely z ruského testu zbraní na oběžné dráze provedeného koncem loňského roku. Následky tohoto testu pocítila loni také ISS, která se mu musela aktivně vyhýbat. Podle média Global Times se odpad přiblížil k družici na pouhých 14,5 metru.

Přečíst článek

25. leden 2022

Oumuamua

Sonda vyslaná do roku 2028 by mohla dohnat mezihvězdnou planetku Oumuamua do 26 let

Už od roku 2017, kdy astronomové identifikovali první mezihvězdný objekt Oumuamua ve sluneční soustavě, se vědecká komunita snaží přijít na způsob jak jej prozkoumat zblízka. Mezi nimi je mimo jiné také iniciativa i4is, která pracuje na programu Lyra. Ten předpokládá vyslání sondy do roku 2028, která by mohla planetku Oumuamua dohnat do 26 let. Pro svou cestu by využila gravitační asistence planety Jupiter.

Přečíst článek

24. leden 2022

Mimas

Nové simulace podporují existenci oceánu pod povrchem Mimasu

Vesmírná sonda Cassini v roce 2014 ukázala, že měsíc Mimas má drobné výkyvy ve své rotaci. To by šlo vysvětlit buďto nesourodým vnitřkem měsíce, nebo ukrytým oceánem. Nové počítačové modely nyní ukazují, že existence oceánu uvnitř tohoto měsíce je možným vysvětlením jeho chování. Zda tomu tak skutečně je, ale zjistíme až při dalším průzkumu z blízka.

Přečíst článek

23. leden 2022

Mars

Pohlednice z Marsu: Cesty kamenů

Mars je tak trochu chmurná planeta. Zmrzlá, erodující. Její studium odhaluje známky dávné aktivity, čas od času se ale podaří najít evidenci jevů nedávných.

Přečíst článek

22. leden 2022

Atlas V

Raketa Atlas 5 odletěla na oběžnou dráhu poprvé v nesymetrické kombinaci s jedním boosterem

V pátek odletěla raketa Atlas 5 (Atlas V) na oběžnou dráhu s dvojicí družic pro americkou armádu. Od roku 2002 tato raketa v 10 různých sestavách odletěla celkem 90 misí. Při žádné z nich však nebyla v konfiguraci jako při pátečním letu - s jediným bočním boosterem.

Přečíst článek

22. leden 2022

Neutronové hvězdy

Astronomům se podařilo charakterizovat druhý nejzářivější doposud neidentifikovaný zdroj gama záření

Ve vzdálenosti 2 700 světelných let se nachází zářivý zdroj gama záření 4FGL J1120.0-2204. Astronomům se nyní podařilo zjistit, že se jedná o binární hvězdu tvořenou milisekundovým pulsarem a hvězdou, ze které brzy vznikne bílý trpaslík.

Přečíst článek

21. leden 2022

Měsíc

Mise Artemis IV na Měsíci zřejmě vůbec nepřistane, bude se soustředit na stanici Gateway

NASA mění své plány na průzkum Měsíce po prvním přistání astronautů při misi Artemis III. Mise Artemis IV pravděpodobně nebude obsahovat přistání na povrchu, ale pouze cestu ke stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Tady by mělo dojít k instalaci evropsko-japonského obytného modulu I-Hab. Druhé přistání astronautů na Měsíci tak zřejmě proběhne až při misi Artemis V.

Přečíst článek

21. leden 2022

Nova

Nová pozorování novy V2487 Oph u ní odhalila každodenní intenzivní erupce

Nová fotometrická pozorování opakující se novy V2487 Oph u ní odhalila téměř každodenní intenzivní erupce. Hvězda je tedy velmi aktivní i mezi samotnými novami, které jsou výsledkem interakce bílého trpaslíka a další hvězdy v systému.

Přečíst článek

20. leden 2022

Planetky (asteroidy)

Podívejte se na planetku 1994 PC1, která v úterý proletěla kolem Země

V úterý večer proletěla kolem Země asi kilometrová planetka 7482 (1994 PC1). V nejbližším bodě se nacházela 0,01 AU od Země, tedy asi pětinásobek vzdálenosti Měsíce (1,6 milionu kilometrů). Bylo to dost blízko na to, aby mohla být zachycena teleskopy.

Přečíst článek

19. leden 2022

Exoplanety

Astronomové pozorují střídání ročních období na planetě mimo sluneční soustavu

V nové studii astronomové odhadují, jak vypadá počasí na exoplanetě XO-3b, která má výrazně excentrickou oběžnou dráhu. Její proměnlivá vzdálenost od hvězdy způsobuje extrémní počasí, které se v průběhu roku výrazně mění. Ke své studii využili data z infračerveného teleskopu Spitzer a teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Přečíst článek

18. leden 2022

Mars

Nová analýza ukazuje, z jakého místa pochází metan detekovaný roverem Curiosity

Rover Curiosity na Marsu opakovaně pozoruje metan v atmosféře. Jeho množství se periodicky navyšuje a potom zase klesá. Vědci nicméně zatím neví, odkud pochází - na Zemi většina metanu pochází z biologických procesů, může však vznikat také v procesech geologických. V nové studii se nyní vědci pokusili odhadnout, ze kterého místa detekovaný metan pochází. Vyšlo jim místo na severozápadě kráteru Gale, který Curiosity od roku 2012 zkoumá.

Přečíst článek

17. leden 2022

Exoplanety

V atmosféře blízké exoplanety TOI-674 b se nachází voda

Analýzou dat z teleskopů TESS, Hubble a Spitzer se astronomům podařilo identifikovat molekuly vody v atmosféře loni objevené exoplanety TOI-674 b. Tato planeta obíhá malou hvězdu vzdálenou 150 světelných let a je o něco větší než Neptun.

Přečíst článek

16. leden 2022

Exoměsíce

Objev druhého kandidáta na měsíc u vzdálené planety - je více než 2x větší než Země

U většiny planet ve sluneční soustavě lze najít měsíce. Dá se předpokládat, že to samé bude platit pro exoplanety u jiných hvězd. Tzv. exoměsíce se ale nehledají snadno, do dnešního dne astronomové našli pouze dva kandidáty. Objev toho druhého byl oznámen u exoplanety Kepler 1708 b e vzdálenosti více než 5 500 světelných let.

Přečíst článek

15. leden 2022

Meteory

Nad Českou republikou se ve čtvrtek večer rozzářil jasný bolid

Ve východní části České republiky byl ve čtvrtek večer pozorovatelný jasný meteor, neboli bolid. Objekt prolétající atmosférou byl na několik sekund dokonce zářivější než Měsíc. Český astronomický ústav bolid zachytil svými kamerami a mohl tak určit více o dráze a původu tohoto meteoru.

Přečíst článek

14. leden 2022

Teleskopy

Evropský teleskop Plato prošel důležitým milníkem, jeho úkolem bude hledání exoplanet

Vesmírný teleskop Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) bude mít za úkol hledat blízké exoplanety, které by mohly mít vhodné podmínky pro život. Sekundárním cílem mise bude studovat hvězdy a jejich vnitřní strukturu. Konstrukci teleskopu má na starosti německá společnost OHB System AG společně s Thales Alenia Space a RUAG Space Switzerland.

Přečíst článek

14. leden 2022

Mléčná dráha

Na opačné straně galaxie byl objeven zatím největší oblak vodíku

Tým vědců z německého Max Planck Institute of Astronomy objevil v mezihvězdném prostoru Mléčné dráhy nezvykle dlouhé vlákno vodíku. Nachází se na druhé straně galaxie ve vzdálenosti 55 tisíc světelných let a dostalo neoficiální pojmenování Maggie. Délka vlákna je kolem 3 900 světelných let a řadí se tak mezi největší objekty v naší galaxii.

Přečíst článek

13. leden 2022

Exoplanety

Exoplaneta WASP-103 b obíhá svou hvězdu tak blízko, že má deformovaný tvar

Evropský vesmírný teleskop CHEOPS astronomům odhalil deformovaný tvar exoplanety WASP 103 b. Vědci už dříve předpokládali, že má tato planeta protáhlý tvar, protože obíhá velmi blízko svojí hvězdě. Jedná se o první případ detekce takové deformace u exoplanety.

Přečíst článek

12. leden 2022

Supernovy

Nově objevená supernova patří mezi novou třídu hvězdných explozí a je nejzářivější

V roce 2018 astronomové poprvé pozorovali novou třídu supernovy Ic-BL. Na rozdíl od jiných supernov byla 10x zářivější a pohasla relativně rychle. Od té doby byly pozorovány pouze 3 podobné události a nyní vědci ohlásili objev celkově pátého případu supernovy typu Ic-BL. Supernova dostala označení AT2020mrf a jde o první případ detekce nejprve v rentgenovém záření.

Přečíst článek

11. leden 2022

Měsíc

Čínský lunární rover Yutu 2 vyfotil na Měsíci podivný hranatý útvar z blízka, jedná se o kámen

Rover Yutu 2 je součástí čínské mise Chang'e 4 a od ledna 2019 zkoumá odvrácenou stranu Měsíce. V listopadu Yutu 2 zachytil na severním horizontu nezvyklý útvar, který připomíná kostku. V době pořízení prvního snímku byl rover asi 80 metrů daleko a čínská vesmírná agentura jej poslala blíž, aby objekt prozkoumal. Nově zveřejněné snímky prozradily, že se nakonec jednalo o obyčejný kámen na povrchu Měsíce.

Přečíst článek

11. leden 2022

Hvězdy

U protohvězdy v okrajové části galaxie byly poprvé pozorované komplexní organické molekuly

U protohvězdy v regionu WB 89-789 se astronomům podařilo detekovat organické sloučeniny jako metanol nebo propanenitril. Jde o první podobný nález v oblasti vzdálené od středu naší galaxie. Podle vědců to ukazuje, že komplexní sloučeniny vznikají i v tomto prostředí, kde vědci předpokládají výskyt menšího množství těžkých prvků, než ve vnitřní části galaxie.

Přečíst článek

7. leden 2022

Supernovy

Astronomové poprvé pozorovali hvězdu, jak spěje ke svému zhroucení a explozi supernovy

Astronomové poprvé pozorovali červeného veleobra při supernově, a také před ní. Konkrétně se jedná o hvězdu v galaxii NGC 5731, která na podzim 2020 explodovala v supernově typu II, která dostala označení SN 2020tlf. Nová data vědce překvapila, neočekávali tak intenzivní aktivitu těsně před explozí.

Přečíst článek

5. leden 2022

Meteory

Na Nový rok se nad Pittsburghem rozpadl meteor

Nad velkou částí amerického Pittsburghu se v sobotu 1. ledne ozvala silná rána. Nešlo o opožděný ohňostroj, ale o destrukci meteoru nad městem. Událost ale nikdo na zemi neviděl, protože byla zrovna zatažená obloha. Rozpad meteoru v atmosféře nakonec potvrdily záběry z družice, na kterých je krátce před 11:30 vidět zřetelný záblesk. Podle NASA mohlo jít o meteor se zhruba půl tunovou hmotností a rychlostí kolem 72 tisíc km/h.

Přečíst článek

4. leden 2022

Exoplanety

Hvězda TIC 400799224 mění zvláštním způsobem svou jasnost, možná ji obíhá rozpadlá exoplaneta

Astronomové vedení Brianem Powellem našli v datech z teleskopu TESS nezvykle se chovající hvězdu. Objekt s označením TIC 40079922 má variabilní jasnost, která by mohla být způsobena například oblakem materiálu na její oběžné dráze. Tato doposud ne příliš probádaná hvězda se tak zařadila mezi dalších 15, u kterých bylo podobné chování také pozorováno (mezi nimi také například známá Tabby's Star).

Přečíst článek

4. leden 2022

Mars

Planety Země i Mars jsou složeny hlavně z materiálu pocházejícího z blízkosti Slunce

Planety Země i Mars se zformovaly z materiálu pocházejícího z vnitřní části sluneční soustavy. Pouhý zlomek materiálu tvořícího tyto planety pochází z oblasti za oběžnou dráhou Jupitera. Vychází to z analýzy izotopů materiálu z obou planet. Výsledky tohoto výzkumu naznačují, že materiál pro vnitřní planety sluneční soustavy nepochází z chladnějších regionů na jejím okraji, což naznačovaly některé simulace.

Přečíst článek

3. leden 2022

Bludné planety

V blízkých hvězdných jeslích byla objevena skupina 70 osamocených planet

Týmu astronomů vedenému Núrií Miret-Roigovou se podařilo odhalit nejméně 70 planet, které neobíhají žádnou hvězdu. Nachází se v naší galaxii ve hvězdných jeslích v souhvězdí Hadonoše a svojí hmotností se podobají planetě Jupiter. Jedná se o zatím největší objevenou skupinu bludných planet. Ke svému výzkumu vědci využili data z několika observatoří na Zemi i ve vesmíru pořízená v posledních 20 letech.

Přečíst článek

1. leden 2021

ISS

Americká vláda chce prodloužit životnost Mezinárodní vesmírné stanice přes rok 2030

Administrátor NASA Bill Nelson prohlásil, že administrativa prezidenta Bidena je připravena podpořit fungování ISS do roku 2030 a dál. Doposud se počítalo s provozem stanice nejméně do roku 2025. Zatím není zřejmé, jakse je kroku postaví Rusko, které zvažuje výstavbu vlastní stanice. Do konce dekády by mělo na oběžné dráze vzniknout také několik menších komerčních stanic.

Přečíst článek

30. prosinec 2021

Dragon

Na podzim by měl letět první ruský kosmonaut na oběžnou dráhu Dragonem

Americká vesmírná agentura NASA oznámila společně se svým ruským protějškem, že se dohodly na vzájemné výměně astronautů při dopravě na ISS. Už na podzim by měl ruský kosmonaut odletět do vesmíru na palubě soukromé lodi Crew Dragon, které si objednává NASA. Výměnou poletí americký astronaut v některém z nadcházejících letů ruského Sojuzu.

Přečíst článek

28. prosinec 2021

Tiangong space station

Trojice čínských astronautů úspěšně vyletěla na oběžnou dráhu, zůstanou tam rekordní dobu

Čínská raketa Long March 2F vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu trojici astronautů. Jejich cílem je čínská vesmírná stanice Tiangong, kde by měli strávit 6 měsíců. Překonají tak zatím nejdelší dobu ve vesmíru svých čínských kolegů z poslední mise Shenzhou 12, kteří byli na stanici 3 měsíce.

Přečíst článek

28. prosinec 2021

Angara

Rusko provedlo třetí test těžké rakety Angara

Ruská vesmírná agentura Roskosmos v pondělí potřetí vyzkoušela novou raketu Angara 5. Jednalo se o už třetí let této těžké rakety a první let horního stupně Persei. Stejně jako při druhém testovacím letu koncem loňského roku, vezla raketa pouze maketu nákladu. Náklad měl být dopraven na geostacionární oběžnou dráhu, což se ale nakonec nepodařilo, kvůli závadě třetího stupně rakety.

Přečíst článek

28. prosinec 2021

Exoplanety

Mezeru v disku kolem hvězdy HD 206893 mohla vytvořit exoplaneta podobná Jupiteru

Ve vzdálenosti 133 světelných let se nachází hvězda HD 206893, u které byl objeven disk prachu. V něm astronomové zpozorovali mezeru, která by mohla být způsobena přítomností masivní exoplanety. Nová pozorování teleskopem ALMA naznačují, že planeta by mohla být asi o 40 % masivnější než Jupiter.

Přečíst článek

27. prosinec 2021

Galaxie

Astronomové identifikovali přes 3 stovky variabilních hvězd v nedávno objevené sousední trpasličí galaxii Antlia 2

318 hvězd kategorie RR Lyrae a 8 anomálních cefeid se podařilo identifikovat astronomům v datech z teleskopu Victora M. Blanca v Čile. Nachází se v sousední galaxii Antlia 2 (Ant 2), ve vzdálenosti 405 tisíc světelných let. Tato galaxie je mezi satelity Mléčné dráhy poměrně velká, má z nich však nejmenší povrchový jas. Podle nové studie je Antlia 2 asi o 20 tisíc světelných let blíž, než se doposud uvažovalo.

Přečíst článek

26. prosinec 2021

Mars

Pohlednice z Marsu: Led v kráteru u severního pólu Marsu

Evropsko-ruská vesmírná sonda Trace Gas Orbiter vyfotila z oběžné dráhy Marsu kráter v blízkosti severního pólu planety. Bílý materiál na stěnách kráteru je vodní led - nachází se v místech orientovaných na sever, kam nesvítí slunce a kde dlouhodobě panují nízké teploty.

Přečíst článek

23. prosinec 2021

DART

Sonda DART, jejímž cílem je srážka s planetkou, zprovoznila svou jedinou kameru

Ve středu 24. listopadu zažehla raketa Falcon 9 své motory a vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou sondu DART. Jejím úkolem bude příští rok narazit do malé planetky a změnit tak její oběžnou dráhu kolem mateřské planetky Didymos. NASA tak chce společně s dalšími partnery vyzkoušet jednu z metod odklonění potenciálně nebezpečné planetky, u které by hrozila srážka se Zemí. Na misi DART v následujících letech naváže evropská mise Hera.

Přečíst článek

23. prosinec 2021

Galaxie

4 prázdné bubliny v jádru galaktické kupy RBS 797 mohly být způsobeny dvojicí supermasivních černých děr

S pomocí rentgenového teleskopu Chandra se astronomům podařilo nahlédnout do galaktické kupy RBS 797 vzdálené 3,9 miliard světelných let. Předchozí pozorování tímto teleskopem zde odhalila dvojici obřích bublin, které zřejmě vznikly působením supermasivní černé díry. Nová, detailnější pozorování teď ale ukazují další dvojici menších bublin, což by mohlo znamenat přítomnost dalšího supermasivního objektu.

Přečíst článek

22. prosinec 2021

Exoplanety

U exoplanety HAT-P-11 b bylo detekováno první planetární magnetické mimo sluneční soustavu

Astronomové objevili pomocí teleskopu Hubble první magnetické pole u planety obíhající jinou hvězdu než Slunce. Jedná se o exoplanetu HAT-P-11 b u oranžové hvězdy ve vzdálenosti 124 světelných let. Magnetické pole chrání Zemi před slunečními větry a radiací z vesmíru, jeho přítomnost proto vědci považují za jeden z klíčových faktorů, který má vliv na existenci života na planetě.

Přečíst článek

21. prosinec 2021

Ryugu

Dovezené vzorky ukazují, že planetka Ryugu se od vzniku sluneční soustavy téměř nezměnila

Japonská sonda Hayabusa2 dovezla na Zemi materiál z planetky Ryugu už před více než rokem. V magazínu Nature nyní byly publikovány dvě vědecké studie s prvními závěry vycházející z jejich analýzy. V souladu se závěry, které vědci učinili když byla sonda ještě na oběžné dráze planetky, je toto těleso velmi tmavé a jedno z nejprimitivnějších ve sluneční soustavě.

Přečíst článek

20. prosinec 2021

Hvězdy

Český výzkum potvrzuje, že cefeidy se častěji vyskytují mimo hvězdokupy

Počítačové simulace provedené českými astronomy ukazují, že pouze asi 10 % cefeid se nachází ve hvězdokupách. Pokud už se v takové skupině hvězd cefeida nachází, je v ní většinou jediná a častěji hmotnější. Nový výzkum poskytuje první detailní pohled na dynamiku mezi těmito hvězdami a hvězdokupami. Simulace zároveň potvrzují některá empirická pozorování těchto speciálních hvězd.

Přečíst článek

20. prosinec 2021

Vesmírná turistika

Japonský vesmírný turista Maezawa se v pondělí úspěšně vrátil z oběžné dráhy

Při ruské vesmírné misi MS-20 neletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici nová posádka ani zásoby. Na palubě byli velitel Alexander Misurkin a dva vesmírní turisté z Japonska Yusaku Maezawa a Yozo Hirano. Vesmírná loď Sojuz byla pro tuto misi speciálně upravena, aby ji mohl ovládat jediný člen posádky. Start proběhl ve středu 8. prosince a návrat na Zemi v pondělí 20. prosince.

Přečíst článek

19. prosinec 2021

Mars

Pohlednice z Marsu: Vyvýšené struktury jižně od sopky Ascraeus Mons

Fotografie pořízená z oběžné dráhy vesmírnou sondou MRO ukazuje zvláštní terén jižně od sopky Ascraeus Mons v rovníkové oblasti Marsu. Jedná o struktury vyvýšené oproti okolnímu terénu, u kterých zatím není zřejmý jejich původ. Sopka se společně s Arsia Mons a Pavonis Mons nachází v regionu Tharsis, který je domovem mnoha dalších geologických útvarů.

Přečíst článek

18. prosinec 2021

Mars

V obřím údolí Valles Marineris na Marsu jsou možná velké zásoby vody

Kaňon Valles Marineris, který se táhne víc než 4 tisíce kilometrů napříč Marsem je největší podobná struktura ve sluneční soustavě. Orbitální sonda Trace Gas Orbiter (TGO) v něm detekovala nezvykle velké množství vodíku, což by mohlo značit přítomnost vody. Takové množství vody v blízkosti rovníku Marsu doposud pozorováno nebylo.

Přečíst článek

17. prosinec 2021

Planetky (asteroidy)

Spojené arabské emiráty plánují misi do pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem

Spojené arabské emiráty plánují navázat na svůj úspěch se sondou Hope, která letos v únoru úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu. Příští arabská mise by měla poslat vesmírnou sondu do Hlavního pásu, tedy k planetkám mezi planetami Mars a Jupiter.

Přečíst článek

16. prosinec 2021

Slunce

Sonda Parker Solar Probe se poprvé dostala do atmosféry Slunce

Poprvé v historii se lidmi vyrobený objekt přiblížil Slunci natolik, že proletěl sluneční koronou. Ve vzdálenosti pouhých 0,09 AU od Slunce (18,8 slunečních poloměrů) sonda letos v dubnu analyzovala tamní částice a magnetické pole. 14. prosince byly v magazínu Physical Review Letters publikovány vědecké závěry, které z tohoto průletu vychází.

Přečíst článek

15. prosinec 2021

Mléčná dráha

Nejdetailnější snímky středu naší galaxie ukazují rekordní přiblížení hvězdy k supermasivní černé díře

Astronomové pořídili pomocí teleskopu VLT zatím nejdetailnější snímky úplného středu naší galaxie. Díky propojení několika teleskopů a novému postupu zpracování dat dosáhli 20x většího rozlišení, než bylo doposud možné. Mohli tak být svědky zatím největšího přiblížení hvězdy supermasivní černé díře, objevili novou hvězdu v její bezprostřední blízkosti a zároveň zpřesnili odhadovanou hmotnost centrální černé díry na 4,3 milionů Sluncí.

Přečíst článek

14. prosinec 2021

Supernovy

Astronomové objevili v Mléčné dráze nové zbytky po supernově

Při studiu zdroje gama záření FHES J1723.5−0501 astronomové vedení Miguelem Araya zjistili, že se jedná o následek exploze supernovy který dostal označení G17.8+16.7. Nachází se v naší galaxii ve vzdálenosti mezi 4 500 - 11 500 světelnými lety a má stáří v řádu desítek tisíc let. Charakter tohoto zdroje vědci potvrdili zkoumáním v rádiových vlnách a gama záření.

Přečíst článek

13. prosinec 2021

Černé díry

U supermasivní černé díry v jádru naší galaxie byly objeveny náznaky proudu radiace

Supermasivní černá díra v jádru naší galaxie (Sagittarius A*) je výrazně klidnější, než některé jiné, které mají astronomové možnost sledovat. Přesto se vědcům podařilo identifikovat náznaky proudu radiace, která vychází z pólů černé díry a působí na plyny v jejím okolí.

Přečíst článek

12. prosinec 2021

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Vlny v pavučině červeného pavouka

Uprostřed planetární mlhoviny Červeného pavouka (Red Spider Nebula) se nachází jedna z hvězd s nejvyššími teplotami. Její větry zahušťují při kontaktu s mezihvězdným prostorem tamní plyny, které potom vyzařují elektromagnetické záření pozorovatelné na tomto snímku v podobě vln.

Přečíst článek

11. prosinec 2021

Exoplanety

U hvězdy KOI-4777 byla potvrzena zatím nejmenší známá exoplaneta s velmi krátkou periodou oběhu

Astronomové potvrdili existenci exoplanety u hvězdy KOI-4777 ve vzdálenosti 560 světelných let. Jedná se o malou planetu, která se svou velikostí podobá Marsu. Na rozdíl od rudé planety ve sluneční soustavě však na povrchu KOI-4777 b panují velmi vysoké teploty, protože se nachází velmi blízko svojí hvězdě.

Přečíst článek

10. prosinec 2021

Hubble

Teleskop Hubble má opět v provozu všechny své vědecké instrumenty

23. října se letos už poněkolikáté objevily problémy s teleskopem Hubble na oběžné dráze. Jeho vědecká zařízení spustila varovnou zprávu indikující chybnou synchronizaci přístrojů. Operátoři mise přístroje resetovali a opět spustili, problém se ale po dvou dnech objevil znovu. Vědecké práce s teleskopem se tak na několik týdnů zastavily a inženýři v NASA pracovali na obnově. Obnovit funkce teleskopu se nakonec podařilo v polovině prosince.

Přečíst článek

10. prosinec 2021

Hvězdy

Slunci podobná hvězda EK Draconis vychrlila nebývale silnou erupci

Astronomové zachytili u blízké hvězdy EK Draconis výrazný výron koronální hmoty (CME). Hvězda je svou hmotností a teplotou podobná Slunci, takto silná erupce však u naší hvězdy nikdy zaznamenána nebyla. Podle nové studie byla erupce z roku 2020 na hvězdě EK Draconis až 10x silnější než dosavadní nejsilnější erupce pozorovaná u hvězdy podobné Slunci.

Přečíst článek

9. prosinec 2021

Teleskopy

Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu nový rentgenový teleskop IXPE, bude zkoumat magnetická pole černých děr

Americká vesmírná agentura ve čtvrtek vypustila nový vesmírný teleskop IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer). Na oběžnou dráhu jej vynesla raketa Falcon 9. Zařízení je vybavené rozbalovacím krkem podobně jako další rentgenový teleskop NuSTAR. Na jeho konci jsou tři identické teleskopy, které umožní detekci polarizace světla. Jejím prostřednictvím budou vědci zkoumat magnetická pole u vzdálených černých děr a dalších exotických objektů.

Přečíst článek

9. prosinec 2021

Exoplanety

Teleskop VLT přímo vyfotografoval obří exoplanetu u zatím nejmasivnější hvězdy

Exoplanety už byly nalezeny u různě velkých hvězd, nicméně čím jsou hvězdy masivnější, tím méně planet u nich astronomové nacházejí. Nově objevená exoplaneta b Centauri (AB) b obíhá dvojhvězdu b Centauri jejíž kumulovaná hmotnost je mezi 6-10 Slunci, což je výrazně víc než u předchozího rekordmana. Exoplaneta je několikrát větší než planeta Jupiter a svou hvězdu obíhá víc než 100x dál.

Přečíst článek

8. prosinec 2021

Hvězdy

Hvězdy, které se k sobě přiblížily, by mohly být vhodnými kandidáty pro hledání vyspělých civilizací

Astronom Bradley M. S. Hansen využil veřejně přístupná data z evropské mise Gaia a vytvořil seznam hvězd v blízkosti, které kolem sebe právě prolétají. Do svého výzkumu zahrnul hvězdy, které dělí malá vzdálenost a zároveň nejsou gravitačně vázané. Do vzdálenosti 326 světelných let se nachází 132 takových párů hvězd. Vědci předpokládají, že tyto události by mohly možné vyspělé civilizace využít k migraci mezi hvězdnými systémy.

Přečíst článek

7. prosinec 2021

Starship

SpaceX začíná s výstavbou orbitální rampy pro Starship na Floridě

Elon Musk na Twitteru zmínil, že výstavba nové rampy pro vesmírné lodě Starship na floridském mysu Canaveral začala. Dosavadní testovací lety Starship se odehrávaly výhradně na základně Starbase v Texasu. Odsud poletí také prototyp S20, který se jako první dostane až na oběžnou dráhu. Kdy poletí první Starship z Floridy zatím není jasné.

Přečíst článek

7. prosinec 2021

Phobos

Data ze sondy Mars Express pomohla potvrdit existenci energetických částic odrážených od Phobosu

Vědci už dlouho předpokládají, že Phobos odráží energetické částice slunečního větru podobně jako Měsíc. Zatím se je ale podařilo detekovat pouze 2x - v letech 2008 a 2016 při průletu orbitální sondy Mars Express. Objevily se nicméně pochybnosti, zda se nejedná o radiaci z okolí sondy místo odraženou od povrchu největšího z měsíců Marsu. Série stejných měření daleko od Phobosu nyní prokázala, že zřejmě skutečně jde o odrazy od Phobosu.

Přečíst článek

6. prosinec 2021

Hvězdy

Většina dvojhvězd na retrográdní oběžné dráze zřejmě pochází z hvězdokupy Omega Centauri

Většina hvězd obíhá jádro naší galaxie ve stejném směru jako Slunce. Hrstka statečných ale jde proti proudu, ty se označují jako retrográdní. Astronomové vedení Michaelem Marksem se ve svém výzkumu zaměřili na binární prográdní hvězdy a zjistili, že většina z nich má podobné složení a pravděpodobně pochází z jednoho místa: kulové hvězdokupy Omega Centauri.

Přečíst článek

5. prosinec 2021

Bílý trpaslík

Astronomové poprvé pozorovali vývojovou fázi hvězd, která vede ke vzniku extrémně lehkých bílých trpaslíků

Astronomům se podařilo poprvé zpozorovat doposud jen teoretický druh binární hvězdy. Jedná se o hvězdný systém, ve kterém právě vzniká extrémně lehký bílý trpaslík (extremely low mass white dwarf, ELM). Při tomto procesu přichází bílý trpaslík o svou hmotu, kterou vysává sousední hvězda. Ke svému výzkumu využili data z mise Gaia a z teleskopu Zwicky Transient Facility.

Přečíst článek

5. prosinec 2021

ISS

Aktualizace: Mezinárodní vesmírná stanice opět měnila svou oběžnou dráhu, tentokrát se vyhýbala americké raketě

15. listopadu se k Mezinárodní vesmírné stanici ISS přiblížil oblak nebezpečných úlomků vesmírného odpadu. Velitelství amerických vesmírných sil oznámilo, že na poslední chvíli zpozorovalo pole nebezpečných kusů rozpadlé družice. Sedmičlenná posádka stanice se proto nakrátko ukryla v zakotvených vesmírných lodích, pro případ, že by bylo třeba stanici narychlo opustit. Tento stav naštěstí netrval dlouho a během několika momentů astronauti pokračovali ve své práci.

Přečíst článek

4. prosinec 2021

Antarktida

V sobotu ráno nastalo v Antarktidě úplné zatmění Slunce

V sobotu o půl osmé ráno našeho času nastalo úplné zatmění Slunce. Z našich končin ale vidět nebylo, pozorovat jej mohli pouze tučňáci a hrstka lidí, kteří se aktuálně nachází na Antarktidě. Na jižním kontinentu je nyní léto a Slunce tam nezapadá, zatmění Slunce přineslo tmu, která se ještě několik měsíců nevrátí.

Přečíst článek

4. prosinec 2021

Venuše

Sopka Idunn Mons na Venuši je možná aktivní

Snímky z oběžné dráhy Venuše pořízené vesmírnou sondou Venus Express ukazují útvary, které nápadně připomínají proudy lávy. Nachází se kolem vrcholku sopky Idunn Mons na jižní polokouli planety. Podle nedávné studie by nicméně láva neměla v atmosféře Venuše vydržet dlouho a do tisíce let se rozloží. Zda se skutečně jedná o projev vulkanismu však bude zřejmě možné zjistit s novými vesmírnými sondami, které k Venuši poletí na přelomu 20. a 30. let.

Přečíst článek

3. prosinec 2021

Exoplanety

Planeta z kovu: Nově objevená exoplaneta GJ 367 b je tak hustá, jako by byla celá ze železa

Exoplaneta GJ 367 b (Gliese 367 b, TOI 731) je velká asi jako Mars a obíhá svou hvězdu velmi blízko, oběhne ji za necelých 8 hodin. Na to, jak je drobná, má nicméně velkou hmotnost: podle nové studie je v průměru téměř hustá jako železo. Díky její blízkosti je exoplaneta GJ 367 b vhodným kandidátem na další průzkum.

Přečíst článek

3. prosinec 2021

Černé díry

Ve vzdálenosti 90 milionů světelných se nachází nejbližší pár supermasivních černých děr

Pomocí observatoře VLT se astronomům podařilo najít zatím nejbližší pár supermasivních černých děr. Nachází se ve středu galaxie NGC 7727 ve vzdálenosti 90 milionů světelných let od Mléčné dráhy. Kromě toho je také dělí rekordně malá vzdálenost - pouhých 1 630 světelných let. Dvojice černých děr je výsledkem dávného splynutí menší galaxie s NGC 7727. Do milionu let dojde ke splynutí obou černých děr za vzniku gravitačních vln.

Přečíst článek

2. prosinec 2021

Hvězdy

První detekce rádiových vln z rázové vlny u masivní rentgenové binární hvězdy Vela X-1

Vela X-1 je binární systém tvořený neutronovou hvězdou a masivním veleobrem. Tyto dvě hvězdy jsou si tak blízko, že se vzájemně oběhnou za pouhých 9 dní. Při tomto tanci vysává malá neutronová hvězda materiál se svého souseda, který zároveň generuje intenzivní hvězdné větry. Tyto větry vytváří při kontaktu s mezihvězdným médiem rázovou vlnu, kterou astronomové pozorují v infračerveném spektru a podle nově publikované studie také v rádiovém.

Přečíst článek

1. prosinec 2021

Hnědý trpaslík

Ke spalování lithia dochází u hnědých trpaslíků hmotnějších než 52 Jupiterů

Teorie vývoje substelárních objektů předpokládá existenci jasné hranice mezi tzv. lithiovými hnědými trpaslíky a těmi ne-lithiovými. Nový výzkum tento předpoklad potvrzuje a odhaduje hodnotu této hranice na hmotnost kolem 52 Jupiterů (0,05 hmotnosti Slunce). V těžších trpaslících probíhá po jejich vzniku spalování lithia a dochází rychle k jeho vyčerpání.

Přečíst článek

30. listopad 2021

Galaxie

Doposud neznámé vlákno plynů spojuje dvě galaktická ramena Mléčné dráhy

Astronomům z Německa, Itálie a Velké Británie se podařilo najít tisíce světelných let dlouhé vlákno, které propojuje dvě z ramen Mléčné dráhy. Podobná struktura už byla pozorována u jiných galaxií, u té naší to je ale novinka. Vlákno vědci pojmenovali Vlna Gangotri (Gangotri wave) podle masivního ledovce v Himálaji, jehož tání přináší vodu do řeky Gangy.

Přečíst článek

29. listopad 2021

Exoplanety

Orbitální rezonance exoplanet u hvězdy TRAPPIST-1 ukazuje, že se jejich oběžné dráhy příliš nemění

Sedm exoplanet podobných Zemi obíhá hvězdu TRAPPIST-1 v téměř dokonalé harmonii. Například za každých 8 oběhů hvězdy planetou b, oběhne planeta c mateřskou hvězdu 5x, planeta d 3x a podobně. Tato rezonance podle vědců zřejmě vznikla ještě v protoplanetárním disku a přetrvala dodnes. Fakt, že rezonance v tomto systému přetrvává, podle vědců znamená, že oběžné dráhy jeho exoplanet nic výrazně nenarušilo.

Přečíst článek

27. listopad 2021

Galaxie

Malé galaxie v okolí Mléčné dráhy ji zřejmě neobíhají, mají příliš velkou rychlost

V blízkosti Mléčné dráhy se nachází desítky menších galaxií. Astronomové předpokládali, že se jedná o objekty, které naši galaxii už dlouho obíhají. Nová data ale ukazují, že mají příliš velkou rychlost na to, aby byly na stabilní oběžné dráze kolem Mléčné dráhy. Podle nové studie by tak mohlo jít o galaxie, které do našeho sousedství teprve dorazily.

Přečíst článek

26. listopad 2021

ISS

K ISS se dnes připojil nový ruský modul Pričal

Ruská vesmírná agentura Roskosmos plánuje během několika měsíců podruhé rozšířit Mezinárodní vesmírnou stanici o další permanentní modul. Zařízení Pričal (Prichal, Uzlovoj Modul) odletělo na oběžnou dráhu na raketě Sojuz ve středu ve 14:08 a zakotvilo u ní v pátek odpoledne. Na vesmírné stanici bude sloužit jako uzlový modul, ke kterému lze připojovat další části stanice a kotvit s vesmírnými loděmi.

Přečíst článek

26. listopad 2021

Galaxie

Sonda New Horizons detekovala galaktické lyman-alfa záření

Záření Lyman-alfa vzniká v atomu vodíku přeskokem elektronu z druhé energetické hladiny na první. Toto specifické ultrafialové záření vzniká ve hvězdách a není tedy překvapením, že ve sluneční soustavě pochází primárně od Slunce. Vesmírná sonda New Horizons je už nicméně daleko za oběžnou drahou Pluta a pozoruje tento druh záření z mezihvězdného prostoru. To může vědcům napovědět více o prázdnotě mezi hvězdami i o Slunci samotném.

Přečíst článek

25. listopad 2021

Mars

Pohlednice z Marsu: Pozdrav z cesty na horu uprostřed kráteru Gale

Výhled, který má rover Curiosity z úbočí hory Mt. Sharp, která se tyčí uprostřed kráteru Gale. Na obrázku, který je kombinací několika snímků pořízených v různých částech dne, lze vidět terén, kterým se rover v posledních měsících ubíral. Například kolem zaoblených kopců, které lze vidět uprostřed vpravo, projížděl rover Curiosity letos v červenci.

Přečíst článek

25. listopad 2021

Exoplanety

Nejrychlejší Jupiter: nově objevená exoplaneta TOI-2109b oběhne svou hvězdu za pouhých 16 hodin

Ve vzdálenosti 860 světelných let se astronomům podařilo objevit novou exoplanetu. TOI-2109b se nicméně mezi ty potenciálně obyvatelné rozhodně nezařadí - nachází se totiž velmi blízko svojí hvězdě. Je dokonce tak blízko, že má nejkratší rok, ze všech dosud objevených horkých Jupiterů. Zároveň jde o druhou nejteplejší známou planetu.

Přečíst článek

23. listopad 2021

Exoplanety

Nová metoda zpracování dat odhalila dalších 301 exoplanet v archivních datech z mise Kepler

Pomocí metody hlubokého učení se vědcům podařilo vydolovat z dat mise Kepler a K2 301 nových kandidátů na exoplanety. Nově objevené signály bude nutné ještě potvrdit jinou metodou, ale vědci si jsou poměrně jistí, že u většiny se skutečně jedná o exoplanety. K objevu využili neuronovou síť ExoMiner a superpočítač NASA Pleiades.

Přečíst článek

22. listopad 2021

Vesmírný odpad

Evropská sonda Solar Orbiter v sobotu proletí kolem Země a musí se vyhnout vesmírnému odpadu

Evropská vesmírná sonda Solar Orbiter odletěla do vesmíru v únoru 2020. Od té doby už dvakrát využila gravitace Venuše pro korekci své trajektorie. Tento týden proletí naposledy kolem Země, a to velmi blízko. Přiblíží se až na 460 km a proletí přitom dvěma pásy vesmírného odpadu, které naši planetu obklopují. Podle Evropské vesmírné agentury půjde o zatím nejriskantnější průlet pro vědeckou misi.

Přečíst článek

21. listopad 2021

Měsíc

NASA hledá cestu, jak dostat na povrch Měsíce jaderný reaktor

Americká vesmírná agentura by na Měsíci chtěla do konce dekády zdroj energie nezávislý na Slunci. Jako nejlepší řešení se jeví jaderný reaktor, který by se postavil na Zemi a na Měsíc by byl dopraven. Taková elektrárna by potom byla schopna kontinuálně dodávat elektrickou energii budoucí kolonii, která má postupně vzniknout při misích programu Artemis.

Přečíst článek

20. listopad 2021

Měsíc

Japonsko hledá nové astronauty, poletí až na Měsíc

Japonská vesmírná agentura JAXA se rozhodla přijmout po 13 letech nové astronauty. Ti by po tréninku mohli letět na Mezinárodní vesmírnou stanici, lunární stanici Gateway, nebo až na porch Měsíce. V tomto kole náboru budou na uchazeče kladeny odlišné podmínky než v minulosti. Poslední japonský astronaut se začátkem listopadu vrátil z ISS ve vesmírné lodi Crew Dragon.

Přečíst článek

20. listopad 2021

Voda ve vesmíru

18. skupenství vody: černý ultra horký led by se mohl nacházet v jádru Neptunu

Vědcům se podařilo vytvořit a poprvé také udržet 18. známé skupenství vody. Pomocí extrémního tlaku a teplot vytvořili led, který má unikátní strukturu atomů, kterou se liší od ostatních vodních ledů. Vědci předpokládají, že podobný materiál by se mohl nacházet v jádrech velkých ledových planet jako jsou Uran nebo Neptun. Právě v nich totiž panují podmínky, ve kterých toto skupenství existuje.

Přečíst článek

19. listopad 2021

Měsíc

V pátek nastalo částečné zatmění Měsíce, od nás byl ráno vidět jeho začátek

Úkaz, při kterém Země částečně zastíní Měsíc, u nás kulminoval kolem 10. hodiny ráno. To už sice byl Měsíc za obzorem, bylo ale možné spatřit úplný začátek zatmění. Měsíc, který byl v úplňku, vstoupil do stínu Země v 7:02 a zapadl v 7:15. Páteční zatmění bylo výjimečné svojí délkou - bylo nejdelší za několik set let.

Přečíst článek

19. listopad 2021

Alfa Centauri

Nejbližší exoplaneta Proxima b není v datech mise TESS. Vědci doufají, že pomohou nové observatoře

Nejbližší exoplaneta se nachází hned u sousední hvězdy Proxima Centauri, která je od Slunce vzdálená 4,2 světelných let. Objevena byla měřením drobného pohybu hvězdy, způsobeným gravitací exoplanety v roce 2016. Touto metodou se vědcům podařilo vypočítat, jak hmotná by planeta Proxima b mohla být (1,24-2,06 hmotností Země). Aby však zjistili víc o její velikosti a složení, potřebovali by tranzit, nebo přímé pozorování.

Přečíst článek

18. listopad 2021

Měsíc

Vědci potvrdili existenci velmi chladných oblastí na povrchu Měsíce, mohly by obsahovat zásoby oxidu uhličitého

Po dekádách nejistoty se vědcům podařilo potvrdit existenci oblastí na povrchu Měsíce, kde se teplota dlouhodobě udržuje pod -213 °C. V takových místech by se mohly koncentrovat chemické sloučeniny jako oxid uhličitý nebo voda. Obě látky mohou být využity k výrobě paliva a dalších zdrojů, které by mohly podpořit rozvoj budoucí lunární kolonie.

Přečíst článek

17. listopad 2021

Meteory

Nezvyklý meteor letěl atmosférou dlouhých 300 kilometrů, po celou dobu silně zářil

9. listopadu se nad Spojenými státy objevil zářivý meteor, který zachytily hned 3 kamery NASA hledající podobné úkazy. Do atmosféry Země vstoupil pod velmi ostrým úhlem, což způsobilo, že atmosférou letěl velmi dlouho. Vědci NASA následující den spočítali, že v atmosféře naší planety urazil úctyhodných 300 kilometrů.

Přečíst článek

16. listopad 2021

Artemis

NASA o rok posouvá misi na Měsíc. Astronauti se tam dostanou nejdřív v roce 2025, možná až 2026

Administrátor NASA Bill Nelson v úterý prohlásil, že agentura už nepočítá s misí Artemis III v roce 2024, jak jí to nařizovala administrativa prezidenta Trumpa. Nejbližší možný termín pro let astronautů na povrch Měsíce je nyní v roce 2025. V posledních měsících se postupně posouvaly i předchozí kroky amerického lunárního programu. Podle Nelsona hrála svou roli také žaloba Blue Origin, která bránila vývoji lunární varianty Starship pro dopravu astronautů z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch.

Přečíst článek

16. listopad 2021

Země

Diamant z hlubin Země v sobě ukrýval dosud jen teoretický minerál Davemaoite

Uvnitř diamantu pocházejícího z hloubi naší planety se vědcům podařilo identifikovat minerál s chemickým vzorcem CaSiO3. Jeho chemický vzorec má shodný s minerálem wollastonite, na rozdíl od něj má ale krystalickou strukturu. Nově objevený minerál dostal název davemaoite po geofyzikovi Ho-kwang (Dave) Maovi.

Přečíst článek

16. listopad 2021

Gama záření

Data z teleskopu Fermi naznačují, že v jádru naší galaxie něco urychluje kosmické záření

Analýza gama záření zachyceného vesmírným teleskopem Fermi ukazuje, že v centrální oblasti Mléčné dráhy dochází ke změně rychlosti energetického kosmického záření. Podle nové studie záření nejprve v molekulárním oblaku, který obklopuje jádro naší galaxie, zpomaluje. Po průchodu tímto oblakem je však znovu zatím neznámým mechanismem urychlováno. Příčinou by mohla být supermasivní černá díra Sagittarius A*, některé mlhoviny, nebo pozůstatky po supernovách, které oblak plynů a prachu obklopuje.

Přečíst článek

15. listopad 2021

Venuše

VIDEO: Ponořte se do hustých oblaků Venuše v nové animaci NASA

NASA v nové animaci přibližuje průběh mise DAVINCI+, která pošle po dlouhých 40 letech sondu do atmosféry Venuše. Mise byla oficiálně vybrána na jaře tohoto roku společně s další americkou misí VERITAS a evropskou EnVision. Všechny tři mise by měly k Venuši dorazit začátkem 30. let. Aktuálně Venuši zkoumá japonská orbitální sonda Akatsuki.

Přečíst článek

15. listopad 2021

Černé díry

Podle nové studie by rozpínání vesmíru mohlo přímo ovlivňovat růst černých děr

Některé černé díry pozorované prostřednictvím gravitačních vln jsou podle vědců nečekaně masivní. Podle nově publikované studie by to mohlo být způsobeno tím, že černé díry rostou společně s rozpínáním vesmíru. Tento efekt autoři označují jako kosmologické spojení (cosmological coupling) a svou hypotézu podpořili počítačovými simulacemi. Pro její skutečné potvrzení ale bude zřejmě třeba nových, citlivějších detektorů gravitačních vln.

Přečíst článek

14. listopad 2021

Vesmírná turistika

Suborbitální let s Virgin Galactic má zarezervováno kolem 700 zájemců

Od letošního srpna si koupilo lístek na let s Virgin Galactic kolem stovky zájemců. Každý z nich za místo v letadle, které je vynese do výšky zhruba 90 kilometrů, zaplatil 450 tisíc dolarů. Přitom ještě do roku 2018 se letenky prodávaly za 250 tisíc dolarů. Celkem má Virgin Galactic 700 zájemců, kteří si rezervovali suborbitální let.

Přečíst článek

14. listopad 2021

Exoplanety

U blízké hvězdy LHS 1678 byly objeveny dvě exoplanety menší než Země

Ve vzdálenosti 65 světelných let se astronomům podařilo najít dvě exoplanety obíhající červeného trpaslíka LHS 1678. V obou případech se jedná o malé skalnaté planety menší než Země. Exoplaneta LHS 1678 b má pouze 0,7 poloměru Země a patří tak mezi nejmenší známé exoplanety.

Přečíst článek

13. listopad 2021

Měsíc

Spektrum kvaziměsíce Kamo`oalewa naznačuje, že se jedná o úlomek z Měsíce

Drobná planetka Kamo`oalewa sice obíhá Slunce, zdržuje se nicméně v blízkosti Země. Tento kvaziměsíc (kvazisatelit) se naší planetě přibližuje na několikanásobek vzdálenosti Měsíce. Analýza jeho spektra nyní ukazuje, že se svým složením nápadně podobá horninám přivezeným při misích Apollo. Mohlo by se proto jednat o úlomek Měsíce, který se do vesmíru dostal při jeho srážce s jiným tělesem.

Přečíst článek

12. listopad 2021

Vesmírný odpad

Stanice ISS se musela ve čtvrtek vyhnout nebezpečnému kusu vesmírného odpadu

Ve čtvrtek 11. listopadu musela Mezinárodní vesmírná stanice změnit svou polohu, aby se vyhnula nebezpečnému kusu vesmírného odpadu. Úlomek čínské družice Fengyun-1C zničené v roce 2007 mohl ohrozit stanici i posádku na její palubě. Zažehnutím motorů ruské nákladní lodi Progress ISS zvýšila svou oběžnou dráhu i 1,2 kilometru.

Přečíst článek

12. listopad 2021

Černé díry

V sousední galaxii se skrývala malá černá díra, odhalil ji postup doposud používaný pouze v Mléčné dráze

Okolo Mléčné dráhy obíhají další, menší galaxie - v jedné z nich se nyní astronomům podařilo identifikovat malou černou díru hvězdné hmotnosti. Nachází ze ve hvězdokupě, která je součástí galaxie Velké Magellanovo mračno. Tento objev se podařil prostřednictvím analýzy světla hvězdy, která tuto černou díru obíhá. Jedná se o první objev tímto postupem mimo naši vlastní galaxii a vědci doufají, že ne poslední.

Přečíst článek

12. listopad 2021

Dragon

Crew Dragon s posádkou úspěšně vyletěl na oběžnou dráhu

Start vesmírné lodi Dragon proběhl ve čtvrtek 11. listopadu krátce po třetí hodině ráno. Původně to mělo být už koncem října, ale start rakety Falcon 9 byl odložen kvůli nepříznivému počasí, ze zdravotních důvodů jednoho z členů posádky a kvůli zpožděnému návratu předchozí mise. Cílem vesmírné lodi Dragon při misi Crew-3 je Mezinárodní vesmírná stanice ISS, kam by měla doletět zhruba 24 hodin po startu.

Přečíst článek

11. listopad 2021

Mars

Sonda InSight zkoumala otřesy Marsu při přistání Perseverance, nová data pomáhají odhadnout hustotu planety

Když rover Perseverance začátkem roku prolétal atmosférou Marsu, odhodil dva balanční bloky, každý o váze 77 kilogramů. Sonda InSight vzdálená 3 450 kilometrů bedlivě naslouchala nitru planety svým seismometrem. Vědci totiž chtěli zjistit, zda otřesy vyvolané dopadem těchto bloků vyvolají detekovatelné otřesy. Nevyvolaly. I to ale o nitru Marsu prozrazuje nové informace.

Přečíst článek

10. listopad 2021

Vesmír

Nejvzdálenější detekce fluoru ve vesmíru, jeho signál k nám letěl 12 miliard let

Astronomové prostřednictvím observatoře ALMA zachytili poprvé stopy chemického prvku fluor ve velmi vzdáleném vesmíru. Prvek, který je nedílnou součástí našich kostí, vystopovali do galaxie NGP-190387 s výrazným rudým posuvem. Odhadují, že signál k nám letěl dlouhých 12 miliard let.

Přečíst článek

9. listopad 2021

Perseverance

Helikoptéra Ingenuity se po odmlce opět podívala do vzduchu

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 13x, se stále komplexnějším letovým plánem. Data z letů Ingenuity pomáhají operátorům plánovat cestu roveru Ingenuity. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.

Přečíst článek

9. listopad 2021

Mars

Čína použije při návratové misi k Marsu dvě rakety, sonda by se mohla vrátit v roce 2030

Čínská vesmírná agentura chce navázat na své úspěšné mise k Měsíci a Marsu a plánuje dovézt vzorky hornin ze sousední planety. Podle Zhanga Rongqiao, který je hlavním designérem aktuálně probíhající čínské mise k Marsu, by start takové mise mohl být už v roce 2028. K Marsu by odletěl přistávací modul spolu se sondou pro vzlet z povrchu. Odděleně by letěla orbitální sonda a kapsle pro vstup atmosféry Země, ten se předpokládá kolem roku 2030.

Přečíst článek

8. listopad 2021

Exoplanety

Exoplaneta obíhající vzdáleného bílého trpaslíka by mohla naznačovat budoucnost sluneční soustavy

Pomocí mikrogravitační čočky se astronomům podařilo detekovat exoplanetu u bílého trpaslíka vzdáleného 6 523 světelných let. Tento hvězdný systém by mohl nabízet pohled do budoucnosti sluneční soustavy. Během několika miliard let se ze Slunce stane také bílý trpaslík, osud planet ve sluneční soustavě však zatím zůstává jistý.

Přečíst článek

7. listopad 2021

Neutronové hvězdy

Něco způsobuje fluktuaci v záření pulzarů, mohly by to být gravitační vlny

Analýza pulzů vybraných neutronových hvězd ukazuje drobnou fluktuaci v jejich jinak pravidelné periodě. Podle nové studie by mohla být způsobena gravitačními vlnami s velmi nízkou frekvencí. Ukazuje se tak, že nový přístup, který přesně hlídá blikání pulzarů, by mohl deformace v časoprostoru odhalit. Doposud se vědcům podařilo detekovat pouze gravitační vlny s vysokou frekvencí pocházející od neutronových hvězd a malých černých děr, prostřednictvím detekce nízkých frekvencí by však mělo být možné zkoumat kolize supermasivních černých děr.

Přečíst článek

6. listopad 2021

Teleskopy

Astronomové doporučují vystavět v příští dekádě obří teleskopy a zkoumat exoplanety a černé díry

Americká akademie věd (U.S. National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine) vydala tzv. Decadal survey (desetiletý přehled) pro astronomii a astrofyziku. V něm doporučila zaměřit průzkum v dalších letech na exoplanety, černé díry, neutronové hvězdy a vývoj galaxií. K tomu by měly pomoci nové velké vesmírné observatoře jako LUVOIR, HabEX nebo Lynx a také obří pozemní teleskopy TMT a GMT.

Přečíst článek

5. listopad 2021

Nova-C

Přistávací modul Nova-C v příštím roce zamíří k měsíčnímu kráteru Shackleton

NASA a společnost Intuitive Machines oznámily místo přistání pro modul Nova-C, který by měl odletět na Měsíc v příštím roce v rámci mise označované Intuitive Machines 2. Soukromý modul s instrumenty NASA přistane v těsné blízkosti kráteru Shackleton poblíž jižního pólu. Během mise se zařízení PRIME-1 pokusí najít led v hloubce až 1 metr pod povrchem.

Přečíst článek

4. listopad 2021

Artemis

NASA vybrala Starship pro dopravu astronautů na Měsíc, soud zamítl žalobu Blue Origin

NASA v první polovině roku zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman s Dynetics. NASA nyní bude ve vývoji pokračovat pouze se společností SpaceX, které udělí kontrakt za 2,9 miliardy dolarů.

Přečíst článek

4. listopad 2021

Falcon

Těžká raketa Falcon Heavy by mohla příští rok letět do vesmíru hned 5x

Raketa Falcon Heavy tvořená trojicí běžných Falconů 9 zatím letěla do vesmíru 3x. V příštím roce by tato aktuálně nejsilnější raketa na světě mohla letět na oběžnou dráhu hned 5x. Vyplývá to z aktuálně nasmlouvaných startů společnosti SpaceX. 3 lety jsou při americkou armádu, jeden pro společnost Viasat a nakonec vynese vesmírnou sondu Psyche pro NASA.

Přečíst článek

4. listopad 2021

Hvězdy

Výjimečná mezi vzácnými: HD 144941 je extrémní héliová hvězda s nezvyklým složením i pro tuto kategorii

Nová spektropolarimetrická měření ukázala, že HD 144941 je výjimečná hvězda z vzácné třídy héliových hvězd. Obsahuje 4x více podílu těžkých prvků, než se doposud uvažovalo, i když je to stále výrazně méně než například v případě Slunce. Výsledky výzkumu naznačují, že hvězda má silné magnetické pole, což by vysvětlovalo nedávno detekované skvrny na jejím povrchu.

Přečíst článek

1. listopad 2021

Exoplanety

Ve vzdálenosti 417 světelných let se nachází jedna z nejmladších exoplanet

Astronomům vedeným Ericem Gaidosem se podařilo vyfotografovat exoplanetu u mladé hvězdy 2M0437. Jedná se o jednu z mála přímo vyfocených exoplanet a zároveň jednu z nejmladších. Nachází se ve vzdálenosti 417 světelných let od Slunce a má jen něco mezi 1 - 3 miliony let.

Přečíst článek

31. říjen 2021

Vesmírné počasí

Geomagnetická bouře nakonec dorazila až v noci na pondělí, z České republiky ale polární záře vidět nebyla

Ve čtvrtek se na Slunci objevila silná erupce třídy X1. Došlo během ní k výronu koronální hmoty (CME), který zamířil k naší planetě. Tento materiál způsobuje geomagnetické bouře, při kterých je možné pozorovat polární záře. Nejprve se předpokládalo, že k Zemi dorazí v noci na neděli, nakonec to ale zřejmě bude až v noci z neděle na pondělí. Aktivita by mohla být natolik silná, že by mohla způsobit polární záři viditelnou i z České republiky.

Přečíst článek

30. říjen 2021

Exoplanety

V atmosféře exoplanety WASP-77 Ab astronomové poprvé změřili zároveň vodu a oxid uhelnatý

Tým astronomů vedený Michaelem Linem analyzoval pomocí teleskopu Gemini atmosféru exoplanety WASP-77 Ab ve vzdálenosti 340 světelných let. Našli v ní stopy vodních par a oxidu uhelnatého ve zhruba stejném množství jako u mateřské hvězdy. Tento vědecký tým má nyní v plánu získat stejná měření u dalších podobných exoplanet, aby mohl lépe studovat jejich vývoj.

Přečíst článek

29. říjen 2021

Vesmír

3 miliardy let po vzniku vesmíru vědci pozorují zárodky nadkupy galaxií podobné té, ve které se nachází Mléčná dráha

Astronomové identifikovali ve vzdálenosti 11 miliard světelných let strukturu, kterou považují za předchůdce kupy galaxií (protocluster). Pozorují ji pouhé 3 miliardy let po vzniku vesmíru a předpokládají, že se časem vyvinula v nadkupu galaxií. Tento objev pomáhá vědcům lépe pochopit, jak vznikají velké struktury ve vesmíru.

Přečíst článek

28. říjen 2021

Mlhoviny

Analýza modré planetární mlhoviny NGC 6905 ukázala kolik je v ní plynů a prachu

Astronomové prozkoumali pomocí Nordic Optical Teleskopu na Kanárských ostrovech planetární mlhovinu NGC 6905. Zjistili, že teplota centrální hvězdy je o něco nižší, než se předpokládalo. Změřili také množství materiálu, které tuto hvězdu obklopuje.

Přečíst článek

27. říjen 2021

Alfa Centauri

Tajemný rádiový signál od nejbližší hvězdy nakonec pocházel ze Země

Loni v prosinci se objevily zprávy, že astronomové zachytili rádiový signál přicházející od nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Jeho původ nebyl zřejmý a vyrojilo se množství spekulací, mezi nimi i o umělém původu signálu. To se nakonec potvrdilo, jen nevznikl u hvězdy ve vzdálenosti 4,2 světelných let, ale na Zemi.

Přečíst článek

26. říjen 2021

Vesmírné stanice

Nové orbitální stanice Orbital Reef a Starlab: Soukromé firmy se předhánějí ve svých plánech na náhradu ISS

Blue Origin společně se Sierra Space a Boeingem v pondělí oznámili, že plánují postavit komerční vesmírnou stanici. Její zprovoznění plánují na druhou polovinu 20. let a měla by dokázat pojmout až 10 lidí. Podobné plány v minulém týdnu oznámila také skupina společností Nanoracks, Voyager Space a Lockheed Martin. Jejich komerční stanice by mohla být zprovozněna v roce 2027.

Přečíst článek

26. říjen 2021

Exoměsíce

Z disku prachu kolem mladé exoplanety by mohly vzniknout exoměsíce, možná už vznikly

Mezinárodnímu týmu astronomů vedenému Tomasem Stolkerem z Leiden University v Nizozemí se podařilo prozkoumat disk prachu obklopující mladou exoplanetu ve hvězdném systému GQ Lupi. Z materiálu v tomto disku by v budoucnosti mohly vzniknout měsíce podobné těm, které obíhají například planetu Jupiter.

Přečíst článek

25. říjen 2021

Supernovy

Astronomům se podařilo několika teleskopy prozkoumat supernovu v blízké galaxii krátce po její explozi a také před ní

Supernova SN 2020fqv byla poprvé zpozorována observatoří Zwicky Transient Facility v roce 2020. Pouhých několik hodin po explozi už místo zkoumal v detailu také Hubblův teleskop. Další data potom vědci získali z teleskopu TESS, který toto místo na obloze snímal každých 30 minut. Díky této unikátní kombinaci získali vědci nezvykle hodně informací o samotné hvězdě a průběhu exploze, ve které zanikla.

Přečíst článek

22. říjen 2021

Exoplanety

Plyny v okolí hvězdy HD 172555 by mohly pocházet z kolize dvou protoplanet

Oxid uhelnatý v okolí mladé hvězdy HD 172555 zřejmě pochází z kolize rodících se planet. Vyplývá to ze studie, ve které se vědci vedení Tajanou Schneidermanovou analyzovali data z observatoře ALMA.

Přečíst článek

21. říjen 2021

Jižní Korea

Jižní Korea vypustila do vesmíru svou první domácí raketu, náklad ale nezískal dostatečnou rychlost

Ve čtvrtek dopoledne vyletěla do vesmíru první čistě jihokorejská raketa KSLV-II. Všechny tři stupně rakety pracovaly, jak mají, a vynesly testovací náklad až do výšky 700 kilometrů. Mise nicméně nakonec skončila nezdarem, když třetí stupeň vypnul své motory o 46 sekund dřív, než bylo plánováno. Maketa nákladu o váze 1,5 tuny tak nedosáhla požadované orbitální rychlosti.

Přečíst článek

21. říjen 2021

Galaxie

Hvězdokupa uvnitř Velkého Magellanova mračna by mohla být zbytkem dávno pohlcené trpasličí galaxie

Mapování hvězd v Mléčné dráze ukazuje, že její hvězdy mohou pocházet z různých galaxií, které byly v minulosti do té naší začleněny. Tým astronomů vedený Alessiem Mucciarellim ve své nově publikované studii dokládá, že obdobný proces probíhá i u menších galaxií. Svůj výzkum vědci zaměřili na blízkou galaxii Velký Magellanův oblak, ve kterém našli zbytky dávno pohlcené galaxie.

Přečíst článek

20. říjen 2021

Teleskopy

NASA vybrala k realizaci misi teleskopu COSI, který bude zkoumat vznik těžkých prvků ve vesmíru

NASA vybrala misi teleskopu COSI (Compton Spectrometer and Imager) ze čtyř konceptů, které byly ve finále aktuálního kola programu Astrophysics Explorers. Teleskop COSI nyní přejde do fáze vývoje a následného sestavení, v roce 2025 by měl odletět do vesmíru. Jeho úkolem bude průzkum vesmíru v gama záření, ve kterém bude odkrývat evoluci hvězd a vznik různých chemických prvků.

Přečíst článek

20. říjen 2021

Bílý trpaslík

Nejrychleji rotující bílý trpaslík se kolem svojí osy otočí jednou za 25 sekund

Ve vzdálenosti 2 000 světelných let se nachází malá hvězda s velkou hustotou, která se kolem svojí osy otočí jednou za pouhých 24,93 sekund. Jedná se o bílého trpaslíka LAMOST J0240+1952, který je součástí binárního systému s trpaslíkem červeným. Jeho rotace je nejrychlejší ze známých hvězd hlavní posloupnosti a bílých trpaslíků. Rychleji už rotují pouze tělesa s ještě větší hustotou, jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry.

Přečíst článek

19. říjen 2021

Exoplanety

Exoplaneta s výrazně eliptickou oběžnou dráhou zažívá extrémní teplotní výkyvy

Nově objevená masivní exoplaneta TOI-3362 b má eliptickou oběžnou dráhu a vědci předpokládají, že se postupně přibližuje svojí hvězdě. Podle vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters má dokonce nejprotáhlejší orbitu ze všech známých exoplanet s periodou kratší než 30 dní. Exoplaneta je zřejmě v procesu migrace blíž k hvězdě, což z ní učiní tzv. horký Jupiter.

Přečíst článek

18. říjen 2021

FRB záblesky

Teleskop FAST zachytil během 47 dní přes tisícovku FRB signálů z jediného zdroje

Čínský teleskop FAST detekoval během 47 dní 1 652 pulzů z periodického zdroje FRB signálů FRB 121102. Toto množství výrazně převyšuje počet signálů pozorovaných u tohoto zdroje všemi ostatními observatořemi dohromady. Nová data poslouží vědcům při hledání mechanismu, jehož prostřednictvím tyto tajemné energetické signály vznikají.

Přečíst článek

17. říjen 2021

Fyzika

Nejnižší teplota dosažená v laboratoři byla pokořena, nový rekord je pouhých 38 pikokelvinů

Francouzským a německým vědcům se podařilo dosáhnout rekordně nízké teploty v laboratorních podmínkách. Pomocí laserů snížili teplotu boseho-einteinova koncentrátu na 38 pikokelvinů. Jde o pouhý zlomek stupně nad absolutní nulou (0 K, -273,15 °C), která představuje nejnižší dosažitelnou teplotu.

Přečíst článek

17. říjen 2021

Exoplanety

Rádiové signály od blízkých červených trpaslíků by mohly pocházet od dosud neznámých exoplanet

Astronomové vedení Josephem Callinghamem využili nejsilnější soustavu radioteleskopů na světě LOFAR, aby prozkoumali rádiové signály od blízkých červených trpaslíků. Ve většině případů potvrdili, že vznikají v interakci s magnetickým polem hvězdy. U čtyř hvězd však nebyli schopni jejich původ vysvětlit. Jako nejlepší vysvětlení nabízí interakci magnetického pole exoplanet s radiací hvězdy. Podobný mechanismus vede ke vzniku polárních září na Zemi.

Přečíst článek

16. říjen 2021

Mars

Pohlednice z Marsu: Deformovaný kráter v regionu Utopia Planitia

Vesmírná sonda MRO z oběžné dráhy Marsu vyfotila tento podivně tvarovaný kráter v regionu Utopia Planitia. Podle světlých paprsků, které vychází od kráteru do okolí, se jedná o relativně mladý kráter. Jeho tvary nicméně naznačují určitou míru rozpadu. Jaké procesy vedly k dnešní podobě tohoto kráteru zatím vědcům zůstává ukryto.

Přečíst článek

15. říjen 2021

Europa

Na jedné z polokoulí Europy byla pozorována vodní pára, zřejmě pochází z povrchu měsíce

Astronomům se podařilo v datech z teleskopu Hubble najít známky kyslíku na jedné z polokoulí měsíce Europa. Podle nové studie by se mohlo jednat o kyslík z vodní páry, která sublimuje z povrchu tohoto ledového měsíce u planety Jupiter. Nad jeho povrchem se potom stává součástí extrémně tenké atmosféry. Výsledky tohoto výzkumu pomohou při plánování misí Europa Clipper a JUICE.

Přečíst článek

14. říjen 2021

Exoplanety

Nafouknutý Jupiter: nově objevená exoplaneta má menší hmotnost a zároveň je větší než největší planeta sluneční soustavy

Astronomům vedeným M. Montaltem se podařilo potvrdit existenci exoplanety TOI-4128 a určili její základní parametry. Jedná se o planetu asi dvoutřetinové hmotnosti Jupitera, která obíhá blízko svojí hvězdě (odtud zařazení mezi tzv. horké Jupitery). Vysoké teploty zřejmě způsobily její nafouknutí a její poloměr je tak o polovinu větší než u největší planety ve sluneční soustavě.

Přečíst článek

13. říjen 2021

Blue Origin

William Shatner dnes navštívil hranici vesmíru v suborbitální kapsli společnosti Blue Origin

Williama Shatnera zná téměř celý svět jako kapitána Jamese T. Kirka, který velel vesmírné lodi Enterprise. Ve středu odpoledne se herec konečně podíval do vesmíru, tedy alespoň na jeho hranici, a to na palubě kapsle New Shepard společnosti Blue Origin, která vystoupala do výšky 106 km. Ve svých 90 letech se tak Shatner stal nejstarším člověkem, který se na hranici vesmíru podíval.

Přečíst článek

13. říjen 2021

Bílý trpaslík

Magnetické pole je častější u hmotnějších a starších bílých trpaslíků

Podle nového výzkumu má alespoň 20 % bílých trpaslíků v okolí sluneční soustavy detekovatelné magnetické pole. To má různou sílu a je častější u trpaslíků s větší hmotností.

Přečíst článek

12. říjen 2021

Kuiperův pás

Sonda New Horizons zpozorovala v Kuiperově pásu dvojité planetky, které dělí jen pár stovek kilometrů

Vesmírná sonda New Horizons přinesla v roce 2015 první snímky trpasličí planety Pluto. V roce 2019 potom proletěla kolem planetky Arrokoth tvořené dvěma propojenými menšími objekty. Nyní její teleskop zpozoroval v Kuiperově pásu dvě planetky, které jsou tvořené velmi blízkými páry. Mohlo by se jednat o přechodnou fázi, která vede ke vzniku kontaktních binárních planetek, jako je právě Arrokoth.

Přečíst článek

11. říjen 2021

Měsíc

Čínská sonda Chang’e 5 přivezla na Zemi nejmladší měsíční materiál

Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.

Přečíst článek

10. říjen 2021

Perseverance

Vzorky odebrané roverem Perseverance vykazují známky dlouhodobého kontaktu s vodou

Rover Perseverance začátkem září odebral dva různé vzorky hornin. Jejich předběžná analýza ukazuje, že tyto horniny byly v dávné minulosti v dlouhodobém kontaktu s vodou. Vyschlá koryta viditelná z oběžné dráhy napovídala, že se v kráteru Jezero voda v minulosti nacházela. Nebylo však zřejmé, zda nešlo jen o krátkou epizodu způsobenou záplavami.

Přečíst článek

10. říjen 2021

Hvězdy

Otevřená hvězdokupa NGC 1605 jsou ve skutečnosti dvě skupiny hvězd s rozdílným stářím

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.

Přečíst článek

9. říjen 2021

Planeta 9

Podle počítačových simulací by na okraji sluneční soustavy mohla existovat alespoň jedna planeta o velikosti Země

Počítačové simulace vývoje sluneční soustavy nedokáží podle nové studie vysvětlit aktuální konfiguraci planet kolem Slunce bez existence dalších planet. Astronomové Brett Gladman a Kathryn Volková došli k závěru, že za oběžnou dráhou Neptunu by měla být ještě alespoň jedna planeta velikosti Země nebo Marsu. Přispívají tak dalším dílkem skládačky do diskuze o existenci doposud neobjevených planet ve sluneční soustavě.

Přečíst článek

8. říjen 2021

Exoplanety

Ultra-horká exoplaneta WASP-76 b, kde prší kovy, by mohla mít ještě vyšší teploty, než se myslelo

Astronomům se v horní části atmosféry exoplanety WASP-76 b podařilo identifikovat ionizovaný vápník. Jeho přítomnost je pro vědce překvapením, protože vyžaduje velmi vysoké teploty. Planeta WASP-76 se sice řadí mezi tzv. ultra-horké jupitery, nicméně ani předpokládané teploty mezi 1 300 a 2 300 °C na vysvětlení přítomnosti ionizovaného vápníku nestačí. Buďto jsou teploty v atmosféře ještě vyšší, nebo jsou v jejích horních vrstvách velmi silné větry.

Přečíst článek

7. říjen 2021

Pluto

Přechod Pluta před vzdálenou hvězdou potvrdil, že hustota jeho atmosféry pozvolna klesá

Astronomům se podařilo změřit hustotu atmosféry Pluta pomocí zákrytu (okultace) vzdálené hvězdy. Trpasličí planeta Pluto na okraji sluneční soustavy při tomto úkazu na pár minut zablokovala světlo jedné z hvězd. Způsob, jakým hvězda při pohledu ze Země pohasla a znovu se rozzářila, přitom vědcům prozradil, jak hustá je atmosféra Pluta. Výsledky ukazují, že jak se trpasličí planeta postupně vzdaluje od Slunce, svou atmosféru pozvolna ztrácí.

Přečíst článek

6. říjen 2021

Měsíc

Vesmírné sondy by mohly při přistání na Měsíci vytvářet vlastní přistávací plochu

Americká společnost Masten Space Systems přišla s novým přístupem, jak přistávat na Měsíci. Aby se předešlo zvednutí všudypřítomného prachu, mohla by sonda při přistání vytvořit vlastní přistávací plochu. Bylo by u toho využito raket, pomocí kterých vesmírná loď nebo sonda přistává. Do trysek by se přidal materiál, který při vysokých teplotách roztaje a na povrchu opět ztuhne.

Přečíst článek

5. říjen 2021

Teleskopy

Nová observatoř Very Rubinové by mohla objevit až 5 mezihvězdných planetek ročně

Už za rok, nebo dva bude do provozu uvedena nová observatoř Very Rubinové, která by mohla kromě jiného mohla výrazně pomoci s hledáním mezihvězdných objektů. Observatoř bude schopná během několika dní zmapovat do detailu celou noční oblohu viditelnou z Čile. Díky tomu bude schopna identifikovat i mezihvězdné planetky pohybující se sluneční soustavou na nezvyklých oběžných drahách.

Přečíst článek

5. říjen 2021

Mléčná dráha

Analýza masivních oranžových hvězd ukazuje deformovaný tvar disku Mléčné dráhy

Hvězdy v naší galaxii rotují kolem jejího středu v obrovském disku, který má v poloměru přes 50 tisíc světelných let. Detailní mapování pohybu hvězd nyní ukazuje, že tento disk není tak symetrický, jak se dříve předpokládalo. Některé části disku vystupují nad a pod jeho rovinu. Potvrzují se tak závěry nedávno publikovaných studií, podle kterých disk Mléčné dráhy obsahuje výrazné nepravidelnosti.

Přečíst článek

4. říjen 2021

Psyche (planetka)

V blízkosti Země se nacházejí planetky s podobným složením jako Psyche

Tým astronomů, které vedl Vishnu Reddy, prozkoumal dvě blízkozemní planetky (Near-Earth Objects, NEO) 1986 DA a 2016 ED85, u kterých se předpokládal významný podíl kovů. Nový výzkum ukazuje, že se na jejich povrchu nachází 85 % kovů jako je železo nebo nikl a 15 % suti. Touto charakteristikou se tak podobají největší kovové planetce ve sluneční soustavě Psyche, ke které se NASA chystá v příštím roce poslat vesmírnou sondu.

Přečíst článek

3. říjen 2021

BepiColombo

Sonda BepiColombo v sobotu pořídila své první snímky planety Merkur

Evropsko-japonská vesmírná sonda BepiColombo v sobotu 2. října provedla první z celkem šesti průletů kolem planety Merkur. Sonda využila gravitace planety ke svému zpomalení a upravení své oběžné dráhy v manévru označovaném jako gravitační asistence. Samotný vstup na oběžnou dráhu Merkuru je plánovaný až na rok 2025, sonda nicméně pořídila snímky planety některými svými kamerami.

Přečíst článek

3. říjen 2021

Exoplanety

Astronomové možná objevili první exoplanetu, která obíhá tři hvězdy zároveň

Země obíhá jedinou hvězdu, Slunce. Planety se ovšem nachází také v systémech s více hvězdami. Ty, které byly doposud objeveny, však většinou obíhají kolem jedné z hvězd v takovém systému. Nově objevený kandidát na exoplanetu by nicméně mohl obíhat hned tři hvězdy najednou. Nachází se u hvězdy GW Orionis ve vzdálenosti 1 330 světelných let.

Přečíst článek

2. říjen 2021

Exoplanety

Ve vzdálenosti 123 světelných let byla objevena nová exoplaneta z kategorie teplých neptunů

S pomocí vesmírného teleskopu TESS se vědcům podařilo identifikovat novou exoplanetu TOI-1201 b. Nachází se v binárním hvězdném systému vzdáleném 123 světelných let. Podle hustoty a vzdálenosti od hvězdy zařadili astronomové tuto exoplanetu do kategorie tzv. teplých mini-neptunů, tedy plynných planet menších než Neptun a s vyššími teplotami.

Přečíst článek

1. říjen 2021

Bludné planety

Podle nového výzkumu by na bludných planetách mohl existovat život

Život se na Zemi nachází na různých místech, a to i v extrémních podmínkách, kde bychom jej nečekali. Mohlo by to znamenat, že by i případný život mimo naši planetu mohl obývat na první pohled nehostinná prostředí. Podle nově publikované studie by tak mohly existovat živé organismy také na bludných planetách, tedy planetách, které neobíhají žádnou hvězdu a volně putují mezihvězdným prostorem.

Přečíst článek

30. září 2021

Mars

Mars se skryje za Slunce, robotické sondy na rudé planetě si na pár týdnů odpočinou

Planeta Mars se 7. října ocitne v konjunkci, bude se tedy nacházet na opačné straně Slunce z pohledu ze Země. Při této pozici je narušena komunikace mezi oběma planetami a může dojít ke ztrátě kontaktu s tamními robotickými sondami. Těch je na sousední planetě aktuálně aktivních 11 (včetně vrtulníku Ingenuity). Ty na oběžné dráze budou pokračovat ve svém monitorování planety, sondy na povrchu zůstanou po několik týdnů na místě.

Přečíst článek

29. září 2021

Jupiter

Vítr ve Velké rudé skvrně na Jupiteru zesílil za posledních 11 let o 8 %

Rychlost větru ve Velké rudé skvrně na Jupiteru stoupla za posledních 11 let o 8 %, ukazuje to analýza dlouhodobých pozorování vesmírným teleskopem Hubble. Nejrychlejší vítr se nachází na okraji bouře, kde vane rychlostí téměř 650 km/h. Vědci zatím neví, co přesně za zrychlením větru ve Velké skvrně stojí, odpověď se totiž skrývá hluboko po hustými mraky.

Přečíst článek

28. září 2021

Exoplanety

Exoplaneta TOI-1634 b je největší známou skalnatou planetou s rokem kratším než den

Skupina astronomů vedená Teruyukim Hiranem objevila v datech z teleskopu TESS dvojici skalnatých exoplanet, které obíhají velmi blízko svých mateřských hvězd. Exoplanety TOI-1634 b a TOI-1685 b obíhají červené trpaslíky a jeden rok na nich trvá méně než jeden den. V případě první z nich se jedná o největší známou exoplanetu s takto krátkým rokem, její poloměr je o 75 % větší než poloměr Země.

Přečíst článek

27. září 2021

Atlas V

Rakety Atlas čeká ještě 29 letů, potom je nahradí nová raketa Vulcan

Americké rakety Atlas 5 létají do vesmíru od roku 2002. Minulý měsíc společnost ULA (United Launch Alliance) oznámila, že jejich provoz postupně ukončí a budou nahrazeny nově vyvíjenou raketou Vulcan Centaur. Nová raketa bude levnější, silnější a poprvé poletí na oběžnou dráhu v příštím roce.

Přečíst článek

27. září 2021

Mars

Prachové bouře mají významný podíl na vysoušení Marsu

Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj výzkum využili vědci vedení Mikem Chaffinem data ze tří sond na oběžné dráze Marsu (MAVEN, MRO a TGO).

Přečíst článek

26. září 2021

Supernovy

V Mléčné dráze byla objevena prázdná oblast, která má 500 světelných let napříč

Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o výsledek exploze supernovy, která odvála okolní materiál. A to vedlo k vlně zrodu nových hvězd na okraji této prázdnoty.

Přečíst článek

25. září 2021

Exoplanety

Detailní průzkum atmosféry exoplanety WASP-127 b ukázal vodní páru zakrytou mraky

Tým astronomů vedený Romainem Allartem prozkoumal atmosféru exoplanety WASP-127 b. Jde o planetu ve vzdálenosti 523 světelných let, která se svou hmotností podobá Saturnu. Na rozdíl od známé planety s prstenci však WASP-127 b kolem svojí hvězdy obíhá velmi blízko a řadí se proto mezi tzv. horké Saturny. V její horké atmosféře se podle nového výzkumu nacházejí oblaka a pod nimi vodní pára.

Přečíst článek

24. září 2021

Dragon

Soukromá poptávka po Dragonech narůstá, SpaceX zvažuje další rozšíření svojí flotily

Společnost SpaceX po úspěšném završení komerčního letu Inspiration4 zaznamenala zvýšený zájem o soukromé lety vesmírnou lodí Dragon na oběžnou dráhu. Oznámil to Benji Reed, šéf letů s posádkou ve SpaceX. Společnost aktuálně disponuje dvojicí vyzkoušených lodí Crew Dragon určených pro lety s posádkou (Resilience a Endeavour), třetí poletí do vesmíru poprvé v říjnu a další dvě jsou ve vývoji. Pokud bude poptávka nadále vysoká, společnost zváží výrobu dalších Dragonů.

Přečíst článek

24. září 2021

Planetky (asteroidy)

Před 3600 lety explodovala nad městem Tall el-Hammam planetka, mohlo jít o zkázu Sodomy

Archeologické nálezy ze střední doby bronzové (z období kolem roku 1600 před naším letopočtem) naznačují, že se město Tall el-Hammam v dnešním Jordánu stalo dějištěm nezvyklé katastrofy. Ve vrstvě, která odpovídá tomuto období, se zde nachází roztavená keramika a další materiály, které podle vědců prošly teplotami až 2 000 °C. Podle nové studie by tyto následky mohla způsobit exploze planetky před dopadem, podobně jako se stalo v Tunguské oblasti na Sibiři v roce 1908.

Přečíst článek

23. září 2021

Mars

V srpnu a září zachytila sonda InSight zatím nejsilnější otřesy Marsu

Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září 2021 dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z roku 2019. Prostřednictvím studia otřesů zkoumají vědci nitro planety Mars.

Přečíst článek

22. září 2021

VIPER

Rover VIPER bude hledat vodu v měsíčním kráteru Nobile

NASA připravuje na rok 2023 robotickou lunární misi VIPER. Rover vybavený vrtákem a analytickými přístroji při ní bude hledat vodu, kterou by mohli využít astronauti, kteří rok poté na Měsíc zamíří. Začátkem týdne NASA zveřejnila místo přistání roveru VIPER: kráter Nobile poblíž jižního pólu Měsíce.

Přečíst článek

22. září 2021

Bílý trpaslík

U mladých bílých trpaslíků vznikají disky materiálu, ale až po vychladnutí

Astronomové u bílých trpaslíků často pozorují disky materiálu, který pochází ze zničených planet. Podle nového výzkumu však tyto struktury vznikají s výrazným zpožděním oproti původním předpokladům. Hvězda totiž musí nejprve vychladnout, aby mohl disk vzniknout. Odpovídá to pozorováním, která ukazují, že disky se nacházejí pouze u chladnějších bílých trpaslíků.

Přečíst článek

20. září 2021

Supernovy

Astronomové našli zbytky supernovy, která zazářila na obloze v roce 1181

V posledních tisíci letech mohli lidé pozorovat 5 supernov na vlastní oči. Patří mezi ně také událost z roku 1181, při které se na obloze na šest měsíců objevila nová hvězda jasná jako Saturn. Astronomové teď zřejmě identifikovali zbytky exploze, která tuto událost způsobila - jedná se o mlhovinu Pa 30 objevenou teprve v roce 2013. Podle nového výzkumu tato mlhovina vznikla ve vzácné supernově typu Iax, která po sobě zanechává tzv. zombie hvězdu.

Přečíst článek

19. září 2021

Dragon

Inspiration4: civilní astronauti se v noci na neděli vrátili z vesmíru

Ve čtvrtek ve dvě hodiny ráno vyletěla na oběžnou dráhu vesmírná loď Crew Dragon Resilience se čtyřčlennou civilní posádkou. Na rozdíl od předchozích suborbitálních komerčních letů Blue Origin a Virgin Galactic se tentokrát jedná o skutečný let do vesmíru. Crew Dragon vyletěl do výšky 585 kilometrů, tedy výš než kdokoli jiný za posledních 12 let. Vesmírná loď je při této misi vybavena kupolí s výhledem, která posádce poskytne výhled.

Přečíst článek

19. září 2021

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Mlhovina Kočičí oko je první planetární mlhovinou s prozkoumaným spektrem

Planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543, Caldwell 6) se nachází ve vzdálenosti 3 262 světelných let v souhvězdí Draka. Tvoří ji několik vrstev materiálu, který vychází z horké, aktivní hvězdy uprostřed. Tato hvězda produkuje silné hvězdné větry, které ve středu mlhoviny vytvořily relativně prázdný region. Konkrétní podoba centrální hvězdy nicméně dodnes není známá.

Přečíst článek

18. září 2021

Exoplanety

Průzkum materiálu v okolí mladých hvězd odhalil zásoby organických sloučenin, stanou se součástí nových planet

Mezinárodní tým astronomů zmapoval pomocí observatoře ALMA chemické složení protoplanetárních disků u 5 blízkých mladých hvězd. Objevili v nich velké zásoby organických sloučenin. Potvrzuje se tak,že i u jiných hvězd se může nacházet komplexní chemie podobná té, která se nacházela v dávné sluneční soustavě. Jedná se o nejrozsáhlejší podobný průzkum, který vědci prezentují ve 20 vědeckých studiích, ty vyjdou souhrnně ve speciálním vydání Astrophysical Journal Supplement Series.

Přečíst článek

17. září 2021

Mléčná dráha

K překvapení vědců je mezihvězdný materiál v Mléčné dráze rozprostřen nerovnoměrně

Astronomové evidují v Mléčné dráze tři hlavní druhy mezihvězdného materiálu: plyny pocházející z vnějšku galaxie, mezihvězdné plyny obohacené o chemické prvky a prach, který vzniká kondenzací výše uvedených plynů. Doposud se předpokládalo, že napříč galaxií jsou tyto tři druhy materiálu rovnoměrně promíchané. Nový výzkum ale ukazuje, že tomu tak není a zřejmě bude nutné upravit modely popisující vývoj Mléčné dráhy.

Přečíst článek

15. září 2021

Jupiter

S planetou Jupiter se srazil neznámý objekt, amatérští astronomové zachytili záblesk v atmosféře

Amatérští astronomové po celém světě zachytili v noci z pondělí na úterý krátký záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně se jednalo o srážku s malou planetkou nebo kometou, která byla zachycena gravitací planety. Zatím není zřejmé, zda záblesk zachytila i některá z velkých observatoří ve větším detailu.

Přečíst článek

15. září 2021

Kvazary

Kvazary by mohly sloužit k měření vzdáleností ve vesmíru

Měření vzdáleností ve vesmíru není zrovna jednoduché. Silně zářící objekty totiž mohou být buď velmi blízko s menší zářivostí, nebo ve větší vzdálenosti zářící s větší intenzitou. Astronomové proto hledají objekty, které mají charakteristickou intenzitu záření. Využívají k tomu cefeidy a supernovy, ale s těmi si vystačí pouze do vzdáleností kolem 3 miliard světelných let. Pro větší vzdálenosti by podle nové studie šlo využít kvazary.

Přečíst článek

14. září 2021

Orion

V Lockheed Martin probíhají práce na třech lodích Orion, NASA plánuje objednat další

Vesmírné lodě Orion budou sloužit pro dopravu astronautů k Měsíci, pro NASA je vyrábí společnost Lockheed Martin. Aktuálně se dokončují práce na Orionu pro misi Artemis I, která je plánovaná na konec tohoto roku. Rozpracovaný je Orion pro Artemis II a nedávno byly dokončeny svářecí práce na lodi pro misi Artemis III, při které astronauti poletí až na povrch Měsíce.

Přečíst článek

14. září 2021

Exoplanety

Většina materiálu z protoplanetárních disků by mohla skončit v mezihvězdném prostoru

Když vznikne nová hvězda, krouží kolem ní disk materiálu, ze kterého vzniknou drobná tělesa, která se postupně spojují až vytvoří planety. Podle nové studie může velká část tohoto materiálu skončit díky gravitačním interakcím v mezihvězdném prostoru. V některých případech by to dokonce mohla být většina původního protoplanetárního disku.

Přečíst článek

13. září 2021

Kuiperův pás

Na okraji sluneční soustavy bylo objeveno 461 doposud neznámých těles

V rámci programu Dark Energy Survey (DES) bylo v Kuiperově pásu na okraji sluneční soustavy identifikováno už 815 planetek. 461 z nich jsou nově objevená tělesa. Celkem v tomto chladném a tmavém regionu, který se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun, už astronomové našli kolem 3 tisíc planetek.

Přečíst článek

12. září 2021

Bílý trpaslík

Nedaleký dvojitý bílý trpaslík by mohl generovat silné gravitační vlny s nízkou frekvencí

Týmu astronomů vedenému Vedantem Chandrou z Johns Hopkins University se podařilo identifikovat novou dvojhvězdu SDSS J133725.26+395237.7 (SDSS J1337+3952) tvořenou dvěma bílými trpaslíky. Tento systém je výjimečný tím, že jsou pozorovatelné spektrální čáry obou hvězd (double-lined spectroscopic binaries, SB2). To vědcům umožnilo upřesnit parametry jednotlivých hvězd. Hvězda SDSS J1337+3952 by navíc díky své blízkosti Slunci a krátké periodě mohla generovat detekovatelné nízkofrekvenční gravitační vlny.

Přečíst článek

10. září 2021

Planetky (asteroidy)

Detailní snímky podivné planetky Kleopatra a oběžné dráhy jejích měsíců odhalují její vnitřní strukturu

Prostřednictvím observatoře VLT (Very Large Telescope) v Čile se astronomům podařilo získat zatím nejdetailnější snímky planetky Kleopatra v Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Mohli tak vytvořit přesný 3D model tohoto zvláštního tělesa, které připomíná spíše kost než planetku. Vědecký tým s českou účastí dále zpřesnil oběžnou dráhu dvou měsíců, které planetku obíhají, což jim umožnilo nahlédnout do jejího nitra.

Přečíst článek

9. září 2021

ISS

Na vesmírné stanici ISS se objevil kouř

V ruském modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici byl v noci na čtvrtek aktivován alarm detektoru kouře. Astronauti následně popsali, že na stanici bylo cítit pálení plastu, a to nejen v ruské části. Podle vyjádření Ruské vesmírné agentury Roskosmos došlo k aktivaci alarmu při automatickém nabíjení baterií. Ruští astronauti aktivovali filtrování a vzduch na stanici vyčistili.

Přečíst článek

9. září 2021

Rakety

V Severním moři vyroste během několika let nový evropský kosmodrom

Německá vláda v pondělí uvedla, že podporuje plán na výstavbu nového kosmodromu v Severním moři mezi Velkou Británií, Dánskem a Norskem. Nový kosmodrom by umožnil starty raket z plošiny na polární a heliosynchronní oběžné dráhy. Evropské rakety dnes nejčastěji využívají kosmodromy Kourou ve Francouzské Guyaně, Bajkonur v Kazachstánu případně některé ze zařízení v USA.

Přečíst článek

8. září 2021

Bílý trpaslík

Termojaderná fúze na povrchu bílých trpaslíků zpomaluje jejich chladnutí, ovlivní to výpočet jejich stáří

Bílí trpaslíci jsou zbytky hvězdných jader, která postupně chladnou. Pro tyto objekty je typické, že v nich už neprobíhá termojaderná fúze, alespoň si to vědci doposud mysleli. Nová analýza více než 700 bílých trpaslíků nyní ukazuje, že v tenké slupce na povrchu bílých trpaslíků by fúze vodíku mohla pokračovat. Pokud se to potvrdí, mohlo by to znamenat zpochybnění stáří bílých trpaslíků a také některých hvězdokup.

Přečíst článek

6. září 2021

Exoplanety

V atmosféře exoplanety TOI-1518 b jsou teploty až 3 tisíce stupňů a obsahuje železo

Ve vzdálenosti 742 světelných let se nachází hvězda TOI-1518, která je téměř 2x masivnější než Slunce. V těsné blízkosti ji obíhá nově objevená exoplaneta TOI-1518 b 2x větší než Jupiter. Spektrální analýza světla, které k nám od toho hvězdného systému přichází, ukázala, že v atmosféře exoplanety se nachází železo. Podle autorů nové studie byl tento prvek u podobných exoplanet pozorován jen v několika málo případech.

Přečíst článek

6. září 2021

Planetky (asteroidy)

Astronomové už provedli přes tisíc radarových měření planetek, které se přiblížily k Zemi

V roce 1968 byla poprvé pozorována planetka v blízkosti Země pomocí radaru. Jednalo se o relativně velký objekt 1566 Icarus. Od té doby už bylo provedeno přes tisíc podobných pozorování. Tisícím objektem se v srpnu stala drobná planetka 2021 PJ1, která proletěla v bezpečné vzdálenosti kolem 0,01 AU. Jen několik dní na to, proletěla kolem Země další, větší planetka 2016 AJ193.

Přečíst článek

6. září 2021

Mars

Pohlednice z Marsu: Duny uvnitř kráteru v oblasti Tyrrhena Terra

Povrch planety Mars je pokrytý různými útvary, patří mezi ně rozhodně také písečné duny, které se zde vyskytují velmi často. Na tomto snímku vidíme rozsáhlé duny v jednom z kráterů v oblasti Tyrrhena Terra jižně od rovníku. Mezi těmito dunami prosvítá povrch, který pokrývají.

Přečíst článek

5. září 2021

Exoplanety

Až čtvrtina hvězd podobných Slunci by mohla pohltit některou ze svých planet

Hvězdy, které jsou součástí binárních systémů, tedy gravitačně vázaných párů, by měly mít stejné složení, vznikají totiž ze stejného původního oblaku plynů. To však neodpovídá tomu, co astronomové pozorují při spektroskopické analýze některých binárních párů. Podle nové studie by to mohl být důkaz toho, že některé hvězdy během svého života pohltí planety, které se jim příliš přiblíží.

Přečíst článek

5. září 2021

Měsíc

Společnost Intuitive Machines oznámila datum svého plánovaného přistání na Měsíci: příští rok v říjnu

V rámci kontraktu s NASA připravuje společnost Intuitive Machines přistávací modul Nova-C, který ponese na palubě vědecká zařízení. Společnost nyní oznámila plánované datum přistání na Měsíci, a to v říjnu 2021. Místem přistání by mělo být místo v blízkosti hlubokého údolí Vallis Schröteri.

Přečíst článek

4. září 2021

Galaxie

Astronomové zmapovali strukturu modré kompaktní galaxie Haro 14, identifikovali v ní několik hvězdných populací

S pomocí spektroskopu MUSE vědci prozkoumali modrou kompaktní galaxii Haro 14 ve vzdálenosti 42 milionů světelných let. Potvrdili, že má nesymetrickou strukturu a obsahuje několik odlišných hvězdných populací. Patří mezi ně velmi mladé hvězdy, středně staré hvězdy a hvězdy z nízkou povrchovou zářivostí.

Přečíst článek

3. září 2021

Rakety

Raketa Alpha společnosti Firefly při svém prvním letu explodovala

Komerční raketa Alpha určená pro vynášení malých nákladů na oběžnou dráhu explodovala při svém prvním zkušebním letu. Ten proběhl v pátek krátce po půlnoci našeho času. Raketa po svém startu nedosáhla požadované rychlosti v plánovaném čase a později se vychýlila z kurzu. Společnost Firefly nyní analyzuje telemetrii a pokouší se zjistit, co se vlastně stalo.

Přečíst článek

3. září 2021

Hnědý trpaslík

Nově objevený blízký hnědý trpaslík patří mezi nejstarší v galaxii

Ve vzdálenosti 50 světelných let se amatérskému astronomovi Danu Caseldenovi podařilo objevit zatím neznámého hnědého trpaslíka WISEA J153429.75-104303.3. Vědce překvapilo, že tento relativně blízký objekt tak dlouho odolával detekci. Příčinou je nezvyklé záření, které z něj vychází. V některých vlnových délkách je velmi slabé, v jiných naopak výrazné.

Přečíst článek

2. září 2021

Exoplanety

U hvězdy Gliese 9689 ve vzdálenosti 100 světelných let byla objevena nová superzemě

Pomocí měření radiální rychlosti hvězdy se vědcům podařilo identifikovat novou exoplanetu. Nachází se u červeného trpaslíka Gliese 9689 (také Ross 754) ve vzdálenosti 100 světelných let od Slunce. Nově objevená exoplaneta Gliese 9689 b zřejmě patří mezi tzv. superzemě, tedy velké skalnaté planety.

Přečíst článek

1. září 2021

FRB záblesky

FRB signály poprvé zachyceny v dlouhých vlnách, vědci vylučují binární systémy jako jejich zdroj

Propojením dvou výkonných radioteleskopů se vědcům podařilo zjistit, že rychlé rádiové signály (FRB) nevznikají u dvojhvězd. Podle nového výzkumu FRB signály vznikají v relativně prázdném prostředí. Nová zjištění jsou v souladu se zatím nejpřijímanější teorií, podle které dávají signálům vzniknout magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

Přečíst článek

31. srpen 2021

Planeta 9

Vědci vypočítali oběžnou dráhu hypotetické Planety 9, mohla by být až 8x hmotnější než Země

Oběžné dráhy některých těles na okraji sluneční soustavy by mohly být ovlivněny gravitací zatím neznámého tělesa. Vědci tento teoretický objekt označují Planeta 9 a doposud uniká zrakům našich teleskopů. V nové studii se vědci pokusili vypočítat oběžnou dráhu a některé parametry této ukryté planety. Dostává se až do vzdálenosti 500 AU od Slunce a mohla by mít hmotnost až 8 Zemí.

Přečíst článek

30. srpen 2021

Dragon

Nákladní loď Dragon úspěšně přistála u ISS, na stanici přivezla přes 2 tuny nákladu

Automatická nákladní loď Dragon společnosti SpaceX v neděli úspěšně vyletěla na oběžnou dráhu a v pondělí zakotvila u ISS. Při misi CRS-23 dopravila na ISS 2 170 kilogramů zásob a experimentů. Na palubě Dragonu je mimo jiné experimentální robotické rameno od japonské společnosti Gitai, které si vyzkouší operace ve stavu beztíže. V budoucnosti by vědci chtěli podobnou technologii využít pro běžné práce ve vesmíru, které dnes musí dělat posádka.

Přečíst článek

30. srpen 2021

Země

Sopečná činnost před 2,5 miliardami let pomohla bakteriím poprvé okysličit atmosféru Země

První velké množství kyslíku se v zemské atmosféře objevilo před 2,4 miliardami let, pravděpodobně jako produkt fotosyntézy kyanobakterií. První stopy kyslíku se ale na naší planetě objevily v menším množství o asi 100 milionů let dříve. Podle nové studie vedené Janou Meixnerovou z University of Washington mohly být příčinou tohoto prvního kyslíku v atmosféře sopečné erupce.

Přečíst článek

29. srpen 2021

Geologie ve vesmíru

Pohlednice z Marsu: Čerstvý vulkanický povrch na Marsu protínají až 250 metrů široká údolí

Až 250 metrů široká údolí protínají povrch v oblasti Tharsis poblíž rovníku Marsu. Vznikla jako zlomy v čerstvě vzniklém vulkanickém povrchu a často z nich také vychází materiál z nitra planety (to nicméně není případ údolí na tomto obrázku). Malý počet impaktních kráterů v této oblasti indikuje, že se jedná o povrch, který vznikl teprve nedávno.

Přečíst článek

28. srpen 2021

Slunce

Malá družice Sunstorm pořídila první záznam rentgenového spektra Slunce

Malý cubesat Sunstorm velikosti krabice od bot otevřel svůj teleskop a poprvé zachytil rentgenové záření ze Slunce. Do vesmíru vyletěl teprve před týdnem na raketě Vega a dnes se nachází na oběžné dráze Země. Operátoři ještě stále zprovozňují některé instrumenty, jsou nicméně spokojeni s tak rychlým postupem při pořízení prvního světelného spektra. Úkolem teleskopu bude detekce rentgenových pulsů, které vznikají při slunečních erupcích.

Přečíst článek

27. srpen 2021

Exoplanety

Horké exoplanety s oceány a vodíkovou atmosférou by mohly být vhodným místem pro hledání mimozemského života

Při hledání života na jiných planetách se astronomové doposud soustředili na exoplanety podobné Zemi. Ty však nemusí nutně být nejpravděpodobnějším místem, kde živé organismy najít. Zemi podobné exoplanety jsou totiž malé a nepatří zrovna mezi nejčastější kategorii objevovaných planet. Mezi lépe pozorovatelné exoplanety s možností existence života by ale mohly patřit horké exoplanety s oceány a vodíkovou atmosférou.

Přečíst článek

27. srpen 2021

Gravitační vlny

Nové zařízení by mohlo detekovat vysokofrekvenční gravitační vlny, zachytilo už 2 kandidátské události

Přelomové zařízení využívá křemene pro zachycení gravitačních vln s vysokou frekvencí. Doposud se vědcům pomocí detektorů LIGO a Virgo podařilo detekovat pouze gravitační vlny s nízkou frekvencí, které vznikly při kolizích menších černých děr a neutronových hvězd. Vysokofrekvenční vlny by mohly být způsobovány primordiálními černými dírami nebo částicemi temné hmoty.

Přečíst článek

26. srpen 2021

New Shepard

New Shepard opět vyletěl na hranici vesmíru, tentokrát bez posádky

New Shepard dnes odpoledne úspěšně podstoupil svůj 17. let na hranici vesmíru NS-17. Na palubě tentokrát nebyla posádka, jako při minulém letu, ale vědecká zařízení patřící NASA, univerzitám a komerčním subjektům. Tato konkrétní raketa už letěla po osmé a ukazuje, že je bez problémů opakovatelně použitelná. Podle Blue Origin by do konce roku měl New Shepard letět ještě jedou, a to s posádkou.

Přečíst článek

26. srpen 2021

Exoplanety

Hvězdu Nu2 Lupi obíhá trojice tranzitujících exoplanet a je viditelná pouhým okem

U hvězdy Nu2 Lupi byly v roce 2019 objeveny tři exoplanety metodou měření radiální rychlosti observatoří HARPS. Později bylo pomocí teleskopu TESS zjištěno, že 2 z nich lze pozorovat i tranzitní metodou. S pomocí teleskopu CHEOPS nyní vědci zjistili, že i třetí exoplaneta jednou za 107 dní zastíní hvězdu. Hvězda Nu2 Lupi je jedna z pouhých tří hvězd, které jsou viditelné pouhým okem a mají ve svém systému tranzitující exoplanety.

Přečíst článek

26. srpen 2021

Oortův oblak

V Oortově oblaku by mohlo být víc těles původem od jiných hvězd než ze sluneční soustavy

Podle nově vyvinutých simulací by se mohlo v Oortově oblaku, který obklopuje sluneční soustavu, nacházet velké množství těles, která pochází z jiných hvězdných systémů. Lidstvu se do dnešního dne podařilo identifikovat pouze dva objekty, které k nám dorazily z mezihvězdného prostoru: prvním byla planetka Oumuamua v roce 2017 a druhým kometa Borisov dva roky na to. Vědci nicméně předpokládají, že podobných těles navštíví sluneční soustavu mnohem více.

Přečíst článek

25. srpen 2021

Psyche (sonda)

Vesmírná sonda k planetce Psyche prochází sestavením, do startu zbývá jeden rok

Vesmírná mise Psyche má nyní zhruba jeden rok do svého startu. Aktuálně probíhá instalace jednotlivých vědeckých instrumentů. Do fáze integrace NASA projekt posunula před půl rokem. Po sestavení projde sonda ještě důkladným testováním. Start mise je plánován na srpen 2022 a přílet k planetce v Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem čtyři roky na to.

Přečíst článek

25. srpen 2021

Měsíc

Rusové chtěli v říjnu poslat po dlouhých letech sondu na Měsíc, problémy ve vývoji však misi posouvají až na příští rok

Roskosmos odkládá plánovanou říjnovou misi na Měsíc, kvůli problémům, které se objevily při testování sondy. Mise Luna-25 měla původně odstartovat 1. října z kosmodromu Vostočnyj, jejím úkolem má být hledání ledu v okolí jižního pólu Měsíce. Nový termín mise Luna-25 je nyní květen 2022. Podle vyjádření Alexandera Shirshakova se ještě pracuje na přistávacím systému sondy.

Přečíst článek

25. srpen 2021

Exoplanety

Hvězdu Kepler 1704 obíhá masivní exoplaneta na výrazně eliptické oběžné dráze

Jednou za necelé tři roky oběhne hvězdu Kepler-1704 ve vzdálenosti 2 700 světelných let masivní exoplaneta Kepler-1704b. Astronomové vedení Paulem Dalbou dlouhodobě prováděli měření radiální rychlosti hvězdy, zjistili tak hmotnost exoplanety a některé její další charakteristiky. Exoplaneta Kepler-1704b je jedním z mála zástupců těles, která mají změřenou hmotnost i velikost a zároveň obíhají svou hvězdu na vysoce eliptické oběžné dráze.

Přečíst článek

24. srpen 2021

Planetky (asteroidy)

Nově objevená planetka PH27 má nejkratší rok ze všech známých planetek ve sluneční soustavě

Začátkem srpna se astronomům podařilo identifikovat nový objekt v blízkosti Slunce. Následně výpočty ukázaly, že se jedná o planetku, která obíhá nezvykle blízko naší hvězdě. Nacházení těles v blízkosti Slunce je složité, lze je totiž pozorovat pouze těsně po západu nebo těsně před východem Slunce. Planetka dostala označení 2021 PH27.

Přečíst článek

23. srpen 2021

Černé díry

Následná pozorování černé díry, která roztrhala hvězdu, vědcům prozrazují více o tomto procesu

Pomocí vesmírných teleskopů Swift a XMM-Newton vědci prozkoumali objekt Swift J1644+57. Jedná se o takzvanou TDE (tidal disruption event, slapové narušení) událost, při které gravitace černé díry roztrhá hvězdu, která se k ní přiblížila. Nová pozorování mimo jiné vědcům pomohla upřesnit limity pro hmotnost této černé díry - měla by mít mezi 0,6-7,9 milionů hmotností Slunce.

Přečíst článek

23. srpen 2021

Planetky (asteroidy)

Planetka Phaethon se chová jako kometa, mohl by za tím stát unikající sodík z jejího nitra

Podobně jako komety vykazuje i planetka Phaethon aktivitu, když se na své eliptické oběžné dráze přiblíží Slunci. Na rozdíl od komet ale planetka Phaethon neobsahuje žádný led, který by tuto aktivitu způsobil. Podle nové studie by ji mohl způsobovat sodík. Phaethon patří mezi blízkozemní planetky (near Earth objects, NEO) a je zdrojem meteorického roje Geminidů.

Přečíst článek

22. srpen 2021

Černé díry

Rádiový zdroj J2102+6015 je zřejmě aktivní galaktické jádro se symetrickými proudy radiace

Astronomové vedení Yingkangem Zhangem prozkoumali do detailu rádiový zdroj J2102+6015, u kterého předpokládají, že se jedná o silný radiokvazar. Podle nových dat se jedná o aktivní galaktické jádro s dvěma symetrickými proudy radiace, ty však nemíří směrem k nám a nejedná se tedy o blazar. Tato struktura má kolem 3 300 světelných let napříč a maximální teplotu 40 miliard °K.

Přečíst článek

21. srpen 2021

ISS

Radiaci na ISS nyní hlídají optické kabely, nová technologie vznikla v CERNu

18. srpna byl na ISS aktivován experiment Lumina vyvinutý francouzskou vesmírnou agenturou CNES a organizací CERN. Během experimentu bude pomocí dvou několik kilometrů dlouhých optických kabelů měřena úroveň radiace na stanici. Při vystavení radiaci optických vláken radiaci v nich dochází ke ztrátě energie. Podobná technologie se využívá také pro kontrolu radiace v LHC.

Přečíst článek

20. srpen 2021

Neutrina

Nová pozorování jediného známého zdroje vysokoenergetických neutrin ukazují aktivitu pouze v nízkých energiích

Vědecký tým vedený Weidongem Jinem pozoroval mezi říjnem 2018 a březnem 2021 blazar TXS 0506+056, který je zatím jediným známým zdrojem neutrin s vysokou energií. Od záblesku záření z roku 2017 se tento blazar nachází v relativně klidovém stavu. Podle nové studie nicméně v určitých částech spektra vykazuje zřetelnou proměnlivost. Jedním z možných vysvětlení aktivity tohoto zdroje je interakce dvou supermasivních černých děr.

Přečíst článek

19. srpen 2021

Mléčná dráha

Z jednoho z ramen Mléčné dráhy vystupuje nezvyklá struktura, její součástí je také ikonická Orlí mlhovina

V datech z teleskopů Spitzer a Gaia se astronomům podařilo identifikovat zatím neznámou strukturu v Mléčné dráze. Jedná se o malé rameno, které pod nezvykle vysokým úhlem vybočuje z ramene Střelce. V tomto nově identifikovaném regionu se nachází převážně mladé hvězdy a mlhoviny, mezi které patří mimo jiné i známá Orlí mlhovina.

Přečíst článek

18. srpen 2021

Termojaderná fúze

Významný milník pro termojadernou fúzi: v laboratoři NIF se podařilo přiblížit zážehu

Vědcům v americkém ústavu NIF (National Ignition Facility) se podařilo přiblížit zážehu termojaderné fúze na 70 %. V této laboratoři vědci pracují s tzv. inerciálním udržením, při kterém využívají laserů pro zahřívání a udržení extrémně horkého plazmatu. Ačkoli se už dříve podařilo dosáhnout fúze jader vodíku, reakce vždy spotřebovala větší množství energie, než bylo vyrobeno. Při zážehu se vyrobená energie vyrovná té spotřebované.

Přečíst článek

18. srpen 2021

Betelgeuse

Při předloňském pohasnutí hvězdy Betelgeuse došlo k poklesu její teploty o 170 stupňů

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu mezi říjnem 2019 a březnem 2020 snížila významně svou zářivost. Podle nové studie publikované v magazínu Nature zároveň také poklesla teplota hvězdy. Vědecký tým vedený Sofyou Alexeevovou to vysvětluje tím, že se na povrchu hvězdy objevila obří skvrna, která pokles teploty zapříčinila. Už dříve byly nicméně publikovány studie, podle kterých došlo k poklesu zářivosti hvězdy v důsledku oblaku materiálu, který hvězda do svého okolí uvolnila.

Přečíst článek

17. srpen 2021

Počítače

Lidstvo zná nově hodnotu čísla pí na 62 bilionů desetinných míst, výpočet trval 108 dní

Švýcarští výzkumníci oznámili, že se jim podařilo určit zatím nejpřesnější hodnotu čísla pí. U konstanty, která se používá například při výpočtu obvodu kruhu, zná spousta lidí její začátek 3,14. Číslo však pokračuje dál bez toho, aniž by se některé jeho části opakovaly. S pomocí superpočítače nyní vědci určili hodnotu této matematické konstanty na jen těžko představitelných 62 831 853 071 796 desetinných míst.

Přečíst článek

17. srpen 2021

Supernovy

Radionuklidy ve hvězdách jako je Slunce mohou pocházet ze supernov v blízkých hvězdokupách

Blízký region zrodu nových hvězd Ophiuchius je jedním ze dvou míst ve vesmíru, kde se astronomům podařilo pozorovat gama záření z radionuklidu hliník-26. Kombinací pozorování v různých vlnových délkách se jim podařilo vystopovat jeho zdroj do nedaleké hvězdokupy Upper Scorpius association. Podobný proces podle vědců obohatil o některé elementy také mladou sluneční soustavu před 5 miliardami let.

Přečíst článek

16. srpen 2021

Ceres

Trpasličí planeta Ceres mezi Marsem a Jupiterem má zřejmě globální ledovou slupku

Anomálie v distribuci vodíku v kráteru Occator naznačují existenci ledové slupky trpasličí planety Ceres. Takové jsou závěry vědecké studie publikované Tomem Prettymanem z Planetary Science Institute. Výzkum vychází z dat vesmírné sondy Dawn, která naměřila zvýšenou koncentraci vodíku v téměř stokilometrovém kráteru Occator. Vědci ve své studii zmiňují, že tento vodík se zde vyskytuje ve formě zmrzlé vody.

Přečíst článek

15. srpen 2021

Geologie ve vesmíru

Pohlednice z Marsu: Čerstvé krátery odkrývají, co se skrývá pod písečným povrchem Marsu

Na tomto obrázku je region poblíž oblasti Mangala Valles na severní polokouli Marsu. Dvě tmavé skvrny jsou krátery vytvořené nedávným dopadem meteoritů. Impakt odkryl část tmavějšího materiálu, který se ukrýval pod světlejším povrchem. Snímek byl zachycen orbitální sondou MRO, která při oběhu planety snímkuje její povrch. Vzhledem k tomu, že se sonda dostává nad některé regiony pravidelně, mohou vědci porovnávat snímky a hledat případné změny oproti předchozímu stavu.

Přečíst článek

15. srpen 2021

Exoplanety

Složení disku materiálu u hvězdy PDS 70, ve kterém se rodí nové exoplanety

Ve vzdálenosti 370 světelných let se nachází mladá hvězda, kolem které astronomové pozorují vznik nových exoplanet. Ty pomalu vznikají z disku materiálu, který kolem hvězdy rotuje. Nová měření observatoří ALMA ukazují, že se v tomto disku nachází oxid uhelnatý, formaldehyd, jednoduché uhlovodíky a kyanovodík. Všechny detekce ukazují na zřetelnou mezeru v disku vytvořenou nově vzniklou exoplanetou.

Přečíst článek

14. srpen 2021

LHC

V LHC byl detekován unikátní tetrakvark, který se liší od jiných podobných částic

V urychlovači LHC byla detekována nová částice - hadron, který v sobě má 4 kvarky (tetrakvark). Počet nově objevených hadronových částic v LHC se tak navýšil na 62. Nová částice byla pozorována na zařízení LHCb a svou strukturou se liší od ostatních hadronů. Kvarky jsou v tomto případě uspořádány do těsné čtveřice a liší se tak od ostatních tetrakvarků, kde jsou kvarky ve dvojicích.

Přečíst článek

13. srpen 2021

Černé díry

Vesmírná observatoř Spektr-RG zachytila poprvé slapové narušení u vzdálených hvězd

Německý teleskop eRosita na německo-ruské observatoři Spektr-RG detekoval 13 případů slapového narušení (tidal disruption events, TDEs). Jedná se o situaci, při které černá díra svou gravitací roztrhá hvězdu, která se jí příliš přiblížila. Teleskop eRosita po těchto událostech pátrá v rámci programu eRASS (eROSITA all-sky survey), během kterého by jich měl identifikovat stovky až tisíce.

Přečíst článek

12. srpen 2021

Měsíc

Nová studie identifikuje nejpravděpodobnější lokace odhaleného pláště Měsíce

Krátce po svém zformování byl Měsíc pokrytý globálním lávovým oceánem. Těžké minerály se v tomto období postupně dostávaly do větší hloubky až na povrchu zůstaly jen ty nejlehčí, které vytvořily slupku. Pozdější dopady planetek a komet tuto slupku narušily a odhalily na některých místech plášť tvořený těžšími minerály. Hned dvě nové vědecké studie popisují, kde je plášť Měsíce odkrytý a kudy tak lze nahlédnout do jeho nitra.

Přečíst článek

11. srpen 2021

Nova

Vzácná periodická nova se po 15 letech znovu ozvala, staronová hvězda je nyní vidět pouhým okem

8. srpna se v souhvězdí Hadonoše objevila nová hvězda. U dobře známé hvězdy RS Ophiuchi došlo k jevu, který se označuje jako nova. Hvězda při něm dočasně několikrát zvýší svou zářivost. V tomto případě se navíc jedná o tzv. periodickou novu, tedy hvězdu, která podobným procesem prochází opakovaně.

Přečíst článek

11. srpen 2021

ISS

Krátce po půlnoci odletěla k ISS komerční nákladní loď Cygnus

Start nákladního modulu se zásobami pro ISS proběhl pouhou minutu po půlnoci v noci z úterý na středu. Cygnus s téměř čtyřtunovým nákladem vynesla na oběžnou dráhu raketa Antares. Tato konkrétní loď nese označení S.S. Ellison Onizuka, po jednom z astronautů, kteří zahynuli při havárii raketoplánu Challenger.

Přečíst článek

10. srpen 2021

Exoplanety

Nově objevená exoplaneta TOI-2406 b je největší ze známých subneptunů

Mezinárodní tým astronomů vedený Robertem Wellsem ohlásil objev nové exoplanety TOI-2406 b v datech z teleskopu TESS. Jedná se o objekt asi 3x větší než Země u malé hvězdy ve vzdálenosti 180 světelných let. Podle vědecké studie se jedná o zatím největší známou exoplanetu z kategorie subneptunů (planeta Neptun má 3,8 poloměrů Země). Kombinace drobné hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků a velké exoplanety je podle vědců překvapivá, aktuální modely totiž nedokáží jednoznačně popsat vývoje takového hvězdného systému.

Přečíst článek

9. srpen 2021

Hvězdy

V blízké galaxii NGC 247 bylo identifikováno 15 nových variabilních hvězd

V blízké galaxii NGC 247 ve vzdálenosti 11 milionů světelných let bylo identifikováno 15 nových variabilních hvězd. Z nich jsou 3 cefeidy, 5 červených a 8 modrých hvězd. Variabilní hvězdy mohou vědcům nabídnout pohled do evoluce stelárních objektů a vylepšení modelů, se kterými pracují. Cefeidy potom astronomům slouží k určení vzdálenosti vzdálených galaxií.

Přečíst článek

9. srpen 2021

Virgin Galactic

Virgin Galactic plánuje začít s komerčními lety na hranici vesmíru nejdříve za rok, za cenu 450 tisíc dolarů

Společnost Virgin Galactic v červenci poslala do výšky 86 kilometrů raketoplán se čtyřčlennou posádkou, včetně zakladatele Richarda Bransona. Ačkoli letenky se už na webu společnosti vesele prodávají, komerční lety budou muset ještě chvíli počkat. První komerční let je nyní plánován až na třetí kvartál příštího roku. Předtím proběhnou ještě další 2 testovací lety a také bude vylepšeno nosné letadlo Eve pro vylepšení odolnosti a zkrácení příprav na další let.

Přečíst článek

9. srpen 2021

Planetky (asteroidy)

V Pásu asteroidů byly objeveny dvě rudé planetky, které připomínají tělesa z Kuiperova pásu

U dvou planetek v Pásu asteroidů byl zjištěn překvapivě červený povrch. Planetky 203 Pompeja a 269 Justitia mají podle nové studie červenější povrch než jakékoliv jiné známé těleso v této oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Jejich barva tak připomíná spíš objekty z okraje sluneční soustavy, za oběžnou drahou planety Neptun. Červenou barvu planetek způsobují komplexní organické sloučeniny.

Přečíst článek

8. srpen 2021

Supernovy

Teleskop Kepler poprvé zachytil zářivý záblesk předcházející supernově

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo poprvé prozkoumat první momenty exploze supernovy SN2017jgh. Zachytil je vesmírný teleskop Kepler v roce 2017. Podle nové studie je v datech z teleskopu rozpoznatelné světlo reprezentující první nárazové vlny prostupující hvězdou před samotnou explozí. Jedná se o první případ, kdy bylo zachyceno chování hvězdy těsně před supernovou.

Přečíst článek

7. srpen 2021

Hvězdy

Objev teprve třetího kandidáta z kategorie velmi chladných a malých hvězd

Nedávno objevená hvězda WISEA J052305.94-015356.1 by mohla patřit do kategorie extrémních podtrpaslíků spektrální třídy T (esdT). Jedná se o nezvykle malé hvězdy, které se liší od běžných červených trpaslíků i od subhvězdných hnědých trpaslíků nízkým podílem těžkých prvků. Chladní podtrpaslíci patří mezi nejstarší hvězdy v galaxii a mohli by vědcům poskytnout zajímavé informace o vzniku hvězd v raném vesmíru.

Přečíst článek

6. srpen 2021

Ganymede

Magnetické pole měsíce Ganymede umožňuje existenci organických sloučenin na jeho povrchu

Snímky v infračerveném spektru pořízené vesmírnou sondou Juno pomohly vědcům zjistit více o Ganymede, největším měsíci planety Jupiter a celé sluneční soustavy. Ganymede je jediný měsíc ve sluneční soustavě s magnetickým polem, které jeho povrch částečně chrání před radiací a nabitými částicemi, kterých je kolem planety Jupiter hodně. V oblastech pod magnetickým polem je podle nového reportu z NASA rozdílné složení povrchu.

Přečíst článek

6. srpen 2021

Exoplanety

U blízké hvězdy se nachází exoplaneta, která má méně než polovinu hmotnosti Země, a možná i vodní svět

Astronomové využili výkonný teleskop VLT (Very Large Telescope), aby zjistili více informací o systému exoplanet u blízké hvězdy L 98-59. Pomocí metody radiální rychlosti se jim u ní podařilo najít novou exoplanetu a odhadnout hmotnosti planet, které zde byly objeveny před 2 roky teleskopem TESS. Díky kombinaci různých metod detekce exoplanet vědci zjistili hmotnost i velikost u tří z nich. To jim umožňuje odhadnout strukturu a složení těchto vzdálených světů. Jedna z planet by dokonce mohla být vodním světem.

Přečíst článek

5. srpen 2021

Hvězdy

Ve vzdálenosti 30 světelných let se nachází hvězda podobná mladému Slunci

Hvězda Kappa 1 Ceti má podle odhadů stáří pod miliardu let, jinými parametry nicméně připomíná Slunce. Poskytuje tedy vědcům unikátní možnost nahlédnout do historie naší hvězdy, která má zhruba 4,5 miliardy let. Astronomové hvězdu zkoumali prostřednictvím několika observatoří po dobu jednoho roku a zjistili, že má proměnlivé magnetické pole.

Přečíst článek

4. srpen 2021

Neutronové hvězdy

Zdroj intenzivního gama záření HESS J1857+026 se nachází uvnitř superbubliny

Nová studie přináší nové informace o vysokoenergetickém zdroji gama záření HESS J1857+026 ve vzdálenosti kolem 20 tisíc světelných let. Tento zdroj se nachází těsně vedle neutronové hvězdy PSR J1856+0245 a vědci doposud netuší, co je jeho podstatou a zda s neutronovou hvězdou vůbec souvisí. Mohlo by totiž jít o dvě objekty za sebou v rozdílné vzdálenosti.

Přečíst článek

4. srpen 2021

Rakety

Čínská komerční raketa Hyperbola selhala při včerejším testovacím letu

Raketu Hyperbola-1 vyvíjí čínská společnost iSpace. Ze tří pokusů se zatím vydařil jen ten první v roce 2019, zbylé dva skončily nezdarem. Naposledy v úterý kvůli chybě na krytu nepodařilo vypustit náklad na oběžnou dráhu. Plánovaná raketa Hyperbola-2 by měla být opakovatelně použitelná.

Přečíst článek

4. srpen 2021

Hvězdy

Fragment hvězdy mířící vysokou rychlostí z Mléčné dráhy pochází ze supernovy a má periodu 9 hodin

Ve vzdálenosti kolem 2 000 světelných let se nachází hvězda, která míří vysokou rychlostí ven z Mléčné dráhy. To je pravděpodobně výsledek exploze supernovy v binárním systému, která hvězdu vymrštila do volného vesmíru. Tento bílý trpaslík LP 40-365 byl nyní detailně prozkoumán týmem astronomů a byla u něj zjištěna pravidelná perioda kolem 9 hodin. Podle nové studie je to překvapivě nízká rychlost, vzhledem k tomu, že možná jedná o pouhý fragment hvězdy, který přežil supernovu.

Přečíst článek

3. srpen 2021

Venuše

Dvě evropské sondy se chystají proletět kolem Venuše jen několik hodin po sobě

Vesmírné sondy Solar Orbiter a BepiColombo míří do vnitřní části sluneční soustavy a pro svoji cestu používají gravitační asistenci Venuše. Sondy 9. a 10. srpna proletí kolem sousední planety pouhých 33 hodin od sebe a téměř se potkají. Unikátní událost poskytuje také příležitost pro vědce - budou moci studovat planetu hned ze tří stran v jednu chvíli, u planety se totiž nachází také japonská sonda Akatsuki.

Přečíst článek

3. srpen 2021

Lucy

Vesmírná sonda Lucy je připravena k převozu na Floridu, odkud v říjnu odletí k planetkám na oběžné dráze Jupitera

Vesmírná sonda Lucy, jejímž cílem jsou trojánské planetky Jupiteru, se připravena na svůj let k největší planetě sluneční soustavy. Sonda byla v uplynulých dnech zabalena a připravena pro převoz z Lockeheed Martin do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Odtud se v říjnu vydá na dlouhou cestu až k oběžné dráze planety Jupiter.

Přečíst článek

2. srpen 2021

Exoplanety

V atmosféře exoplanety Tau Boötis b chybí voda, vědci ji zde očekávali

Astronomové prozkoumali velkou exoplanetu Tau Boötis b ve vzdálenosti 51 světelných let pomocí spektropolarimetru SPIRou na teleskopu CFH na Havaji. Ve studii v Astronomical Journal následně popisují složení atmosféry této exoplanety. K jejich překvapení v ní nenašli žádné molekuly vody, jinak se svým složením podobá planetě Jupiter. Mohlo by to znamenat, že se planeta zrodila dál od hvězdy, než se nyní nachází.

Přečíst článek

31. červenec 2021

Ariane

Vylepšená raketa Ariane 5 zvládla úspěšně páteční let před podzimním startem s teleskopem JWST

Raketa Ariane 5 vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu dvojici komunikačních družic. Vrátila se tak do provozu po téměř roce, kdy byl vylepšován její kryt, aby byly eliminovány vibrace nebezpečné pro náklad. Páteční start byl důležitou zkouškou rakety před podzimním letem s vesmírným teleskopem JWST za více než 10 miliard dolarů. Nástupce vesmírného teleskopu Hubble má letět na oběžnou dráhu koncem tohoto roku.

Přečíst článek

31. červenec 2021

Exoplanety

Ve vzdálenosti 35 světelných let se nachází exoplaneta s nejdelším rokem, zároveň jedna z nejchladnějších

Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností planety Jupiter a svou hvězdu obíhá tak daleko, že jeden oběh kolem hvězdy zabere 400 milionů let.

Přečíst článek

31. červenec 2021

Hvězdokupy

Nově objevená hvězdokupa YMCA-1 obsahuje hvězdy staré přes 12 miliard let

Astronomové z Itálie reportují objev nové hvězdokupy vzdálené přes 340 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy (Slunce se nachází asi 25 tisíc světelných let daleko). Jedná se o skupinu starých hvězd, která má zhruba 30 světelných let napříč. Hvězdokupa dostala označení YMCA-1 podle průzkumu YMCA (Yes, Magellanic Clouds Again), z jehož dat byl objev učiněn.

Přečíst článek

30. červenec 2021

ISS

Rusko poslalo na oběžnou dráhu nový modul pro ISS, ve čtvrtek se spojil se stanicí

Nový laboratorní modul Nauka (Multipurpose Laboratory Module, MLM) rozšířil Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Původně měl letět do vesmíru už v roce 2007, ale jeho start byl opakovaně odkládán. Nauka rozšířila prostory pro vědecké experimenty na stanici, má také vlastní dokovací zařízení a třeba toaletu. Společně s Naukou se k ISS dostalo také nové evropské robotické rameno.

Přečíst článek

30. červenec 2021

Mars

Radarové signály interpretované jako vodní jezera pod povrchem Marsu byly zřejmě způsobeny jílovitými horninami

Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.

Přečíst článek

29. červenec 2021

Černé díry

Historicky první detekce světla zpoza černé díry

Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy gravitace černé díry deformuje prostor a ohýbá světlo. Ve svém výzkumu vědci pracovali s vesmírnými teleskopy NuSTAR a XMM-Newton.

Přečíst článek

29. červenec 2021

Galaxie

Astronomové poprvé pozorovali rotaci u trpasličích sférických galaxií

Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší galaxie rotují. Studium vnitřní struktury a pohybu hvězd v těchto galaxiích vědcům pomáhá zjistit více o jejich vzniku a evoluci.

Přečíst článek

28. červenec 2021

Gama záření

U známého blazaru byl pozorován vysoce energetický záblesk gama záření

Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy).

Přečíst článek

28. červenec 2021

Komety

Sonda Solar Orbiter proletěla zbytky ocasu komety ATLAS, detekovala u něj magnetické pole

Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z komety proletěla uvnitř oběžné dráhy Venuše.

Přečíst článek

27. červenec 2021

Supernovy

Nezvykle krátký zablesk gama záření ze supernovy by mohl znamenat méně kolizí neutronových hvězd ve vesmíru

Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti špatně identifikovány jako kolize neutronových hvězd.

Přečíst článek

26. červenec 2021

Jupiter

Teleskop Hubble objevil první známky vodních par na jupiterovu měsíci Ganymede

Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje data ze sondy Juno, která planetu Jupiter obíhá. Už za rok by měla ke Ganymede odletět také evropská sonda JUICE, která jako první vstoupí na jeho oběžnou dráhu.

Přečíst článek

26. červenec 2021

Mars

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci proměny některých hornin v době, kdy už planeta vysychala

Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může velmi slaná voda, která některé horniny přeměnila v období kdy planeta postupně vysychala.

Přečíst článek

26. červenec 2021

Neutronové hvězdy

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

Přečíst článek

25. červenec 2021

Europa Clipper

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.

Přečíst článek

25. červenec 2021

Jupiter

Radiace a impakty na Europě ovlivňují materiál do hloubky nejméně 30 centimetrů pod povrch

Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.

Přečíst článek

24. červenec 2021

Mars

Mise InSight přináší první vědecké závěry: vědci zpřesnili odhad velikosti jádra Marsu

Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo vnitřní strukturu planety pod stacionární sondou. Nové závěry byly prezentovány v sérii tří vědeckých studií.

Přečíst článek

23. červenec 2021

Rakety

Evropská vesmírná agentura představila plány na rozvoj své lehké rakety Vega, ubere jeden stupeň

Evropská raketa Vega dnes slouží k vynášení menších satelitů na jednu nebo více oběžných drah kolem Země. Evropská vesmírná agentura (ESA) plánuje tuto raketu nahradit novou verzí Vega-C od příštího roku. A ačkoli ještě nová verze nebyla ani vyzkoušena, už se pracuje na verzi další: Vega-E. Kontrakt na její vývoj byl nedávno podepsán s italskou společností Avio.

Přečíst článek

23. červenec 2021

James Webb (JWST)

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

Přečíst článek

22. červenec 2021

Exoplanety

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

Přečíst článek

21. červenec 2021

Slunce

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

Přečíst článek

20. červenec 2021

Blue Origin

Firma Blue Origin úspěšně poslala čtyřčlennou posádku na hranici vesmíru

V úterý 20. července poslala společnost Blue Origin první kapsli New Shepard s posádkou na hranici vesmíru. Raketa se čtyřmi pasažéry včetně Jeffa Bezose odstartovala krátce po třetí hodině odpoledne. Během několika minut se automaticky pilotovaná kapsle dostala do výšky přes 100 kilometrů, ve které posádka prožila několik minut beztíže. Potom se New Shepard pomocí padáků snesl zpátky na zem.

Přečíst článek

20. červenec 2021

Neutronové hvězdy

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

Přečíst článek

19. červenec 2021

Supernovy

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

Přečíst článek

19. červenec 2021

Jupiter

Sonda Juno zkoumá rádiové vlny v magnetosféře Jupitera: vznikají díky materiálu ze sopečného měsíce Io

Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.

Přečíst článek

18. červenec 2021

Hubble

Teleskop Hubble je po měsíci znovu v provozu, se záložním počítačem

Stárnoucí vesmírný teleskop Hubble má poslední dobou stále častěji potíže. Naposledy šlo o jeho palubní počítač, který přestal 13. června pracovat. NASA se potom měsíc pokoušela přijít na příčinu tohoto problému, který se nakonec podařilo vyřešit 17. července. Už letos by měl na oběhnout dráhu vyletět jeho nástupce Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST).

Přečíst článek

18. červenec 2021

Měsíc

Začátkem příštího roku pošle Astrobotic na povrch Měsíce přistávací modul Peregrine s nákladem 28 zařízení

Mise s označením Peregrine Mission One je komerční počin společnosti Astrobotic, která pro NASA dopraví na povrch Měsíce vědecký náklad. Do vesmíru zařízení vyletí na raketě Vulcan, poté přistane na povrchu Měsíce, kde by mělo operovat zhruba 14 dní. Přistávací modul Peregrine váží 1,5 tuny včetně 14 komerčních zařízení a dalších 14 přístrojů NASA. Mise je aktuálně plánovaná na první čtvrtletí roku 2022.

Přečíst článek

17. červenec 2021

Exoplanety

První pozorování izotopů v atmosféře exoplanety

Ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let se nachází exoplaneta, v jejíž atmosféře vědci detekovali poprvé izotopy chemických prvků. Konkrétně se jedná o uhlík-13, který se od běžného uhlíku-12 liší počtem neutronů a protonů ve svém jádru. Ke svému výzkumu využil tým vědců vedený Yapengem Zhangem teleskopu VLT v Čile.

Přečíst článek

16. červenec 2021

NEO

Při podzimní misi Artemis I se do vesmíru dostane také solární plachetnice, která prozkoumá blízkou planetku

Při misi Artemis I letos poletí poprvé nová raketa SLS, která do vesmíru vynese vesmírnou loď Orion a dalších 13 malých družic. Jednou z nich bude také NEA Scout - solární plachetnice, která bude mít za úkol doletět k blízké planetce 1991 VG. Pro NASA jde o první pokus doletět se solární plachetnicí dál od Země. Pokud bude sonda fungovat, jak vědci předpokládají, vydá se po průletu kolem 1991 VG k dalšímu cíli.

Přečíst článek

15. červenec 2021

Jupiter

Proleťte se nad největším měsícem a planetou ve sluneční soustavě v animaci z nejnovějších dat

7. června proletěla orbitální sonda Juno kolem Ganymede a o den později kolem planety Jupiter. Přístroje na palubě tento průlet zaznamenaly a členové vědeckého týmu mise z něj vytvořili animaci. Můžete se tak proletět systémem největší planety sluneční soustavy a prohlédnout si povrch Ganymede o oblaka v atmosféře Jupitera z blízka. Měsíc Ganymede svou gravitací ovlivnil oběžnou dráhu sondy a zkrátil její oběh kolem Jupiteru z 53 na 43 dní.

Přečíst článek

15. červenec 2021

Hvězdy

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

Přečíst článek

14. červenec 2021

Virgin Galactic

První plně obsazený suborbitální let Virgin Galactic úspěšně dosáhl 86 kilometrů

Suborbitální let Virgin Galactic Unity 22 proběhne už dnes, 11. července, tedy o 9 dní před prvním podobným letem společnosti Blue Origin. Obě společnosti vyvíjí systém pro komerční lety na hranici vesmíru. Na palubě prvního plně obsazeného letu Virgin Galactic budou dva piloti, tři specialisté společnosti a také sám majitel Richard Branson.

Přečíst článek

14. červenec 2021

Exoplanety

Spřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety

Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.

Přečíst článek

13. červenec 2021

Teleskopy

Nový rádiový přijímač dokáže zaznamenat více frekvencí při pozorování vesmíru

Vědcům z Osaka Prefecture University a National Astronomical Observatory of Japan se podařilo vyvinout nový přijímač rádiových signálů pro astronomii. Nové zařízení dokáže zachytávat výrazně širší spektrum frekvencí než dosavadní přístroje. To by mělo astronomům umožnit zkoumat vesmír a jeho evoluci v novém světle. Nové zařízení už bylo otestováno na japonské Nobeyama Radio Observatory.

Přečíst článek

13. červenec 2021

Beresheet

Izraelská společnost SpaceIL shání finance na svou druhou měsíční misi Beresheet 2, bude mít hned 3 samostatné sondy

Izraelská společnost SpaceIL oznámila, že zajistila 70 (z plánovaných 100) milionů dolarů na financování mise Beresheet 2. Ta bude následovat po neúspěchu mise Beresheet 1, která havarovala na povrchu Měsíce v roce 2019. Nová mise bude mít výrazně odlišný profil, bude se skládat hned ze tří sond: orbitální sondy a dvou přistávacích modulů. Cílem mise má být odvrácená strana Měsíce.

Přečíst článek

12. červenec 2021

Jupiter

Vědci vyřešili 40letou záhadu jupiterových rentgenových polárních září

Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.

Přečíst článek

12. červenec 2021

Meteority

Dron vybavený umělou inteligencí hledá meteority autonomně přímo v terénu

Podle odhadů dopadne na povrch Země kolem 500 meteoritů ročně. Většinou se jedná o malé tmavé kameny a objevit se podaří ke 2 % z celkového počtu. Většina ze ztracených meteoritů sice skončí v moři, které pokrývá větší plochu planety než souš. Ty zbylé by ale nalezeny být mohly a pomoci tomu mohou autonomní drony. Alespoň na některých místech.

Přečíst článek

12. červenec 2021

Bludné planety

V datech z teleskopu Kepler byly objeveny 4 nové bludné planety

Ve studii vedené Ianem McDonaldem vědci použili data získaná v roce 2016 vesmírným teleskopem Kepler při jeho misi K2. V tomto období pozoroval teleskop hvězdy v blízkosti středu naší galaxie a hledal tzv. gravitační mikročočky. Právě ty totiž odhalí deformaci světla těchto hvězd způsobenou objekty v popředí. Z 27 detekovaných deformací jsou 4 nově objevené a odpovídají volně se pohybujícím planetám o hmotnosti Země.

Přečíst článek

11. červenec 2021

Nova

V novách vzniká méně lithia, než se doposud uvažovalo

Nová analýza několika explozí nov ukázala, že v nich vzniká výrazně rozdílné množství lithia. Vědci doposud předpokládali, že v novách vznikla podstatná část dnešního lithia ve vesmíru. Podle nových měření však tento podíl bude zřejmě menší. Zbytek lithia tak nejspíš vznikl v supernovách nebo jiných energetických událostech.

Přečíst článek

10. červenec 2021

Supernovy

Existenci vzácné hvězdy by mohl vysvětlit nový druh obří exploze v počátcích vesmíru

V Mléčné dráze se nachází výjimečná hvězda. Na první pohled se zdá být velmi stará, protože má velmi nízký podíl železa. Na pohled druhý má však nezvykle vysoký podíl jiných těžkých prvků, což si vědci doposud nedokázali nijak vysvětlit. Podle nové studie by existence této zvláštní hvězdy mohla být způsobena dodnes teoretickým druhem exploze - magneto-rotační hypernovou.

Přečíst článek

9. červenec 2021

Jupiter

U planety Jupiter byl objeven dosud neznámý měsíc

Amatérský astronom Kai Ly objevil v datech z teleskopu CFHT nový měsíc planety Jupiter. Je součástí skupiny asi dvaceti retrográdních měsíců Carme, které zřejmě pochází z jednoho tělesa. Počet známých měsíců Jupitera se tak zvýšil na 80. Celkem by však planetu mohlo obíhat až 6 stovek objektů s průměrem aspoň 800 metrů.

Přečíst článek

8. červenec 2021

Česká republika

Mezi Marsem a Jupiterem se nachází planetka pojmenovaná po českém městě Žebrák

Českým astronomům se podařilo prosadit pojmenování nově objevené planetky podle města Žebrák, které se nachází kousek od Berouna. Právě ve zdejší hvězdárně totiž byla tato planetka objevena astronomy Petrem Pravecem a Lenkou Kotkovou (Šarounovou). Planetka s katalogovým číslem 131181 obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově nyní nese planetka označení 131181 Žebrák, které je zapsáno u Mezinárodní astronomické unie.

Přečíst článek

8. červenec 2021

Enceladus

Z měsíce Enceladus uniká metan, mohl by vznikat v živých organismech

Data z vesmírné sondy Cassini naznačují existenci podpovrchového oceánu na Měsíci Enceladus u planety Saturn. Orbitální sonda také prozkoumala gejzíry na jižním pólu tohoto malého ledového měsíce a našla v nich vodu, dusík a také stopy uhlovodíků jako je metan. Nová statistická analýza ukazuje, že geologické procesy samotné nestačí na vysvětlení detekovaného množství metanu a je třeba hledat jiné vysvětlení, jedním z nich je produkce metanu živými organismy.

Přečíst článek

7. červenec 2021

SKA

Signatářské státy se dohodly: začne výstavba největšího radioteleskopu na světě

Na setkání 29. června se 14 států dohodlo na začátku výstavby obřího rádiového teleskopu Square Kilometre Array (SKA). Ve skutečnosti nepůjde o jeden teleskop ale skupinu vzájemně propojených zařízení, která budou mít dohromady sběrnou plochu o rozloze jednoho čtverečního kilometru. Teleskop bude na jižní polokouli a jeho hlavní součásti se budou nacházet v Jihoafrické republice a Austrálii.

Přečíst článek

6. červenec 2021

Supernovy

Studium supernovy SN 2017fgc ukázalo, že v ní vznikl nikl o hmotnosti poloviny Slunce

Extenzivní fotometrická a spektroskopická analýza světla ze supernovy SN 2017fgc přinesla nové informace o tom, co se v ní stalo. Tato exploze byla poprvé zpozorována v červenci 2017 v galaxii NGC 474. Nová analýza nyní ukazuje, že v supernově vznikla termojadernou reakcí masa niklu o hmotnosti poloviny Slunce. Ukázalo se také, že exploze nastala daleko od středu galaxie a že původní hvězda měla zřejmě velmi vysokou rychlost.

Přečíst článek

5. červenec 2021

Mléčná dráha

V místě, kde nejsou žádné galaxie, byl objeven oblak plynů větší než celá Mléčná dráha

V galaktické kupě Abell 1367 se astronomům podařilo objevit masivní oblak plynů. Nachází se v regionu, kde nejsou žádné galaxie. Plyn v oblaku dosahuje celkové hmotnosti 10 miliard Sluncí (Mléčná dráha má odhadovanou hmotnost 1,5 bilionu Sluncí). Objev se podařil pomocí evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton, který je na oběžné dráze od roku 1999.

Přečíst článek

4. červenec 2021

Artemis

NASA hledá loď, která bude vozit posádku na Měsíc po misi Artemis 3

Po tom, co americká vesmírná agentura vybrala Starship pro první přistání na Měsíci od misí Apollo, se nyní chystá vybrat vesmírnou od pro další mise. První výběr byl sice napaden neúspěšnými účastníky u soudu (Dynetics a Blue Origin), ti však mají nyní šanci uspět v dalším kole. NASA tak zároveň potvrzuje plány na pokračování lunárních misí po Artemis 3.

Přečíst článek

4. červenec 2021

Bílý trpaslík

Astronomové objevili nejmenšího bílého trpaslíka, který má zároveň i největší hmotnost

Bílý trpaslík je extrémně husté jádro zaniklé hvězdy. Tyto objekty o velikosti Země v sobě mívají materiál o hmotnosti celého Slunce. Vědcům se nyní podařilo najít unikátního bílého trpaslíka: je nejmenší ze všech známých a zároveň je nejtěžší. Podle nové vědecké studie je bílý trpaslík ZTF J1901+1458 výsledkem kolize dvou menších bílých trpaslíků a v budoucnosti by se mohl proměnit v neutronovou hvězdu.

Přečíst článek

2. červenec 2021

ExoMars

Evropa se za rok chystá společně s Ruskem na Mars, v červnu byly otestovány padáky pro rover ExoMars

Evropská vesmírná agentura ESA finišuje společně s ruskou agenturou Roskosmos misi na Mars. Dlouho odkládaná mise, jejímž cílem je dopravit na Mars rover Rosalind Franklin je plánovaná na rok 2022. Na povrch rover dopraví ruská přistávací platforma Kazačok a dva padáky. Tyto padáky v červnu úspěšně prošly testy ve Švédsku, při kterých byl z výšky 29 kilometrů spuštěn dummy rover.

Přečíst článek

2. červenec 2021

WISE

Mise vesmírného teleskopu WISE bude prodloužena o další dva roky

Infračervený vesmírný teleskop WISE vyletěl do vesmíru už v roce 2009. Jeho primární misí tehdy bylo mapování hvězdné oblohy, které skončilo v roce 2011, kdy teleskopu došla chladící směs nutná pro detekci chladných objektů. Zařízení bylo potom dva roky v hibernaci. Po ní začala mise NEOWISE, jejímž úkolem je hledat planetky v blízkosti Země. Vzkříšený teleskop má pořád velký vědecký přínos, NASA se tedy rozhodla jeho misi prodloužit nejméně do června 2023.

Přečíst článek

1. červenec 2021

Supernovy

Vědci potvrdili existenci nového druhu supernov, vzniká záchytem elektronů do jádra atomů

Vědecký tým vedený Daichim Hiramatsu identifikoval první příklad supernovy, která se označuje jako supernova se záchytem elektronů (Electron Capture Supernova, ECS). Jedná se o zánik hvězdy, který nespadá ani do jedné z hlavních kategorií supernov. Do nově potvrzené kategorie by podle vědců mohla spadat také supernova, která před tisíci lety rozzářila noční i denní oblohu a dala vzniknout slavné Krabí mlhovině.

Přečíst článek

30. červen 2021

Černé díry

Gravitační vlny ukázaly poprvé na splynutí neutronové hvězdy a černé díry

Vědcům se pomocí detektorů LIGO a Virgo podařilo poprvé pozorovat gravitační vlny z kolize černé díry a neutronové hvězdy. V nové studii vědci popisují hned dvě události, které dělí pouhých 10 dní. Jedná se o první zachycené gravitační vlny z takové události, doposud byly pozorovány pouze kolize dvou černých děr nebo dvou neutronových hvězd.

Přečíst článek

29. červen 2021

Exoplanety

Jedna z nejchladnějších exoplanet podobných Neptunu TOI-1231 b by mohla mít v atmosféře oblaka z vodní páry

Ve vzdálenosti 90 světelných let se nachází exoplaneta TOI-1231 b, která zdánlivě připomíná Neptun. Je 3,5x větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Vzhledem k tomu, že obíhá drobného červeného trpaslíka, znamená to, že teploty na TOI-1231 b nebudou nijak vysoké - kolem 57 °C. Většina dodnes objevených podobně velkých exoplanet má teploty výrazně vyšší, protože obíhají blíž svým hvězdám.

Přečíst článek

29. červen 2021

Mars

K Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab

Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do vesmíru. Start mise je zatím plánovaný na rok 2024, kdy bude Mars v blízkosti Země při svém oběhu kolem Slunce.

Přečíst článek

28. červen 2021

Lightsail

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země udržuje už 2 roky pouze pomocí slunečního svitu

Nezisková organizace Planetary Society označila misi Lightsail-2 za úspěch už v roce 2019, kdy bylo zřejmé, že sluneční svit ovlivňuje její pohyb. Solární plachetnice byla vynesená do vesmíru raketou Falcon Heavy a od té doby se na oběžné dráze Země udržuje pouze pomocí slunečního záření. Nyní, po dvou letech ve vesmíru, solární plachetnice pořád funguje a má na to, vydržet ještě déle.

Přečíst článek

28. červen 2021

Raný vesmír

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

Přečíst článek

27. červen 2021

Exoplanety

První detekce hydroxylu (OH) v atmosféře exoplanety

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo poprvé detekovat hydroxyl (OH) v atmosféře exoplanety. Nalezli jej na extrémně horké planetě WASP-33b ve vzdálenosti 400 světelných let. Astronomům se v posledních letech daří detekovat stále více chemických prvků a sloučenin na vzdálených planetách. V budoucnosti chtějí na dálku rozpoznat známky života mimo sluneční soustavu.

Přečíst článek

27. červen 2021

Galaxie

V okolí blízké galaxie byla objevena trojice slabě zářících trpasličích galaxií

V datech z programu Dark Energy Survey astronomové objevili tři trpasličí galaxie, v blízkosti spirální galaxie NGC 253. Všechny tři patří do stejné kategorie galaxií, které z doposud neznámého důvodu září méně, než jiné podobně velké struktury.

Přečíst článek

26. červen 2021

ISS

NASA společně se značkou Tide vyvíjí prací prášek pro použití na vesmírné stanici

Společnost Procter & Gamble podepsala s NASA dohodu, jejímž předmětem je vývoj pracího prášku pro použití ve vesmíru. Ten ponese značku Tide, stejně jako známý prášek společnosti pro použití na Zemi. Nový prášek i postup praní budou muset využívat minimum vody a budou muset fungovat v prostředí mikrogravitace.

Přečíst článek

25. červen 2021

Vulcan

Vývoj nové rakety Vulcan jde podle plánu, zpožďuje se ale vývoj jejího prvního nákladu - landeru Peregrine

Vývoj a plánovaná certifikace rakety Vulcan jde podle plánu, zpožďuje se nicméně příprava jejího prvního nákladu. Nová raketa United Launch Alliance by měla při svém prvním letu vynést do vesmíru měsíční přistávací modul Peregrine společnosti Astrobotic. Ten však kvůli problémům s dodávkami třetích firem nebude připraven včas. Při dalším letu má raketa Vulcan vnést na oběžnou dráhu malý raketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corporation.

Přečíst článek

25. červen 2021

Artemis

Společnost Masten odkládá let přistávacího modulu XL-1 k Měsíci na rok 2023

Společnost Masten oznámila, že mise lunárního landeru XL-1, původně plánovaná na prosinec roku 2022, bude odložena na listopad následujícího roku. Důvodem zpoždění je pandemie COVID-19 a problémy se subdodávkami. Masten je jedna ze 4 firem, které vyhrály kontrakt NASA na vyslání vědeckých přístrojů k Měsíci v rámci programu CLPS.

Přečíst článek

25. červen 2021

InSight

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

Přečíst článek

21. červen 2021

Kvantová fyzika

Vědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO

Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou dobu pokouší tyto vibrace zastavit (uvést objekt do tzv. základního pohybového módu), aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.

Přečíst článek

20. červen 2021

Juno

Sonda Juno se přibližuje Jupiteru jako žádná jiná, zachytila díky tomu zatím nejenergetičtější částice

Unikátní dráha vesmírné sondy Juno ji přivádí do bezprecedentní blízkosti planety Jupiter. Ve vzdálenosti pouhých 1,12 - 1,41 poloměrů planety nyní detekovala zatím nejenergetičtější částice. Jejich energie je podle nové studie 10x vyšší než doposud zachycené protony. Mohlo by se jednat o ionty od helia až pod síru.

Přečíst článek

19. červen 2021

Hnědý trpaslík

Hvězdu TOI–1278 obíhá nezvykle blízko hnědý trpaslík

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo najít u hvězdy TOI-1278 hnědého trpaslíka o hmotnosti 20 Jupiterů. Hnědých trpaslíků už bylo nalezeno poměrně hodně, ale většinou se jedná o samostatné objekty, hnědý trpaslík jako součást binární hvězdy je úkaz relativně vzácný.

Přečíst článek

18. červen 2021

Kuiperův pás

V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum naznačuje, že v oblasti existují nejméně dvě skupiny těles, které vznikly odlišným způsobem, a zřejmě na jiném místě.

Přečíst článek

17. červen 2021

Čína

Tříčlenná posádka se úspěšně vrátila z čínské orbitální stanice

Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

Přečíst článek

16. červen 2021

FRB záblesky

Opakující se FRB signály by mohly vznikat jiným způsobem než ty jednorázové

FRB signály (Fast Radio Bursts) jsou velmi energetické a krátké záblesky v rádiovém spektru. Poprvé pozorovány byly teprve nedávno a vědci dodnes neví, co by je mohlo způsobovat. Nový katalog signálů z kanadského teleskopu CHIME nyní přináší nový dílek do skládačky: mezi opakujícími se signály a těmi, které byly pozorovány jen jednou, jsou podstatné rozdíly. Mohlo by to znamenat, že vznikají rozdílnou cestou.

Přečíst článek

15. červen 2021

New Shepard

Jeff Bezos se přidá k první posádce, která v červenci poletí na hranici vesmíru

Na 20. července plánuje společnost Blue Origin první komerční let na hranici vesmíru v kapsli New Shepard. Majitel společnosti (a také do nedávna také Amazonu) Jeff Bezos v pondělí oznámil, že se letu sám plánuje zúčastnit. Spolu s ním poletí kromě pilotů a jeho mladšího bratra také vítěz aukce - nejvyšší nabídka dosáhla 28 milionů dolarů. V kapsli jsou ještě další místa, ale zatím nebylo oznámeno, kdo je obsadí.

Přečíst článek

15. červen 2021

Hvězdokupy

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Přečíst článek

14. červen 2021

LHC

V urychlovači LHC pod Alpami vědci poprvé detekovali neutrina z kolizí protonů

Vědcům v CERNu se podařilo poprvé detekovat kandidáty na neutrina, subatomární částice, které běžně procházejí hmotou zcela bez interakce. Neutrina vznikají ve hvězdách v supernovách, ale také v kolizích v urychlovači částic pod Alpami. Jedná se o první detekci neutrin při kolizích protonů v urychlovači. Nový postup umožní vědcům lépe pochopit, co se při těchto kolizích ve skutečnosti děje.

Přečíst článek

14. červen 2021

Hnědý trpaslík

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Přečíst článek

13. červen 2021

Bludné planety

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Přečíst článek

12. červen 2021

Hvězdy

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Přečíst článek

11. červen 2021

Mléčná dráha

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Přečíst článek

11. červen 2021

Raný vesmír

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

Přečíst článek

10. červen 2021

Venuše

NASA i ESA plánují v příštích letech poslat k Venuši hned tři vesmírné sondy

Americká vesmírná agentura plánuje poslat k Venuši dvě vesmírné sondy DAVINCI+ a VERITAS. Novou misi k sousední planetě plánuje také Evropská vesmírná agentura. Půjde o první americké mise dedikované průzkumu Venuše po dlouhých letech, naposledy to byla sonda Magellan, která sousední planetu zkoumala mezi roky 1990 a 1994. Venuši nicméně zkoumala ještě Evropská sonda Venus Express a aktuálně se u planety nachází japonská Akatsuki. Nové informace posílají na Zemi také sondy, které kolem Venuše prolétají na cestě k jiným cílům.

Přečíst článek

10. červen 2021

Slunce

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

Přečíst článek

10. červen 2021

Exoplanety

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Přečíst článek

9. červen 2021

Ganymede

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Přečíst článek

6. červen 2021

Neutronové hvězdy

Před několika dny zazářil v Mléčné dráze dosud neznámý magnetar

3. června zachytili astronomové pomocí teleskopu Swift záblesk rentgenového záření vycházející z disku Mléčné dráhy. Následná pozorování tohoto zdroje teleskopem NICER na ISS potvrdila pulzy charakteristické pro magnetary. Objekt, který dostal označení Swift J1555.2-5402 (SGR J1555.2-5402), je tedy 25. známý magnetar.

Přečíst článek

2. červen 2021

ISS

Robotické rameno na Mezinárodní vesmírné stanici bylo poškozeno kusem vesmírného odpadu

Vesmírná stanice ISS čelí na oběžné dráze mnohým nebezpečím. Jedním z nich jsou malé kousky smetí, které mohou díky své vysoké rychlosti značně poničit plášť stanice. Právě to se zřejmě stalo kanadskému zařízení Canadarm, které pomocí velkého robotického ramene provádí operace vně stanice. NASA u něj zjistila malou díru způsobenou srážkou s velmi malým předmětem. Rameno je naštěstí plně funkční.

Přečíst článek

30. květen 2021

TESS

Vesmírný teleskop TESS má hledat exoplanety, dokáže ale pomoct i se studiem záblesků gama záření

Astronomům se v datech z teleskopu TESS podařilo identifikovat záblesk gama záření z roku 2019. Událost s označením GRB 191016A zachytil poprvé teleskop Swift, zdroj záblesku se potom ale ocitl za měsícem a nebylo tak možné jej dál pozorovat. Teleskop TESS však mohl z jiné oběžné dráhy doplnit chybějící data. Záblesky gama záření generují nejenergetičtější světlo ve vesmíru. Vědci předpokládají, že pochází ze supernov.

Přečíst článek

29. květen 2021

Hvězdy

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Přečíst článek

28. květen 2021

Mars

Pohlednice z Marsu: Okno do lávového tunelu, v budoucnosti by mohl sloužit jako místo pro kolonii

Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv. střešní okno, které vede do vyschlého lávového tunelu poblíž vulkánu Arsia Mons.

Přečíst článek

27. květen 2021

Měsíc

Evropská vesmírná agentura plánuje satelitní navigaci pro lunární povrch

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek představila svůj plán pro satelitní navigaci na povrchu Měsíce. V rámci plánu Moonlight plánuje ESA nabízet geolokační služby zájemcům z řad vládních nebo soukromých průzkumníků. První zkušební družice by mohla být na oběžné dráze Měsíce už za 3 roky.

Přečíst článek

26. květen 2021

Komety

Dvě studie popisují první detekci těžkých kovů v ocasech komet

Hned dvěma vědeckým týmům se podařilo nezávisle na sobě identifikovat železo a nikl v ocasech komet. Jedná se o první případy takového nálezu u objektů, které jsou chladné - doposud byly tyto prvky pozorovány pouze ve velmi horkých prostředích. Mezi pozorovanými objekty byla také mezihvězdná kometa 2I/Borisov, u které se astronomům podařilo najít nikl.

Přečíst článek

25. květen 2021

Měsíc

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

Přečíst článek

24. květen 2021

Exoplanety

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Přečíst článek

23. květen 2021

FRB záblesky

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

Přečíst článek

22. květen 2021

Virgin Galactic

Suborbitální loď VSS Unity společnosti Virgin Galactic dnes úspěšně podstoupila svůj třetí let s posádkou

Společnost Virgin Galactic v sobotu odpoledne provedla třetí let svého suborbitálního letadla SpaceShipTwo s posádkou. SpaceShipTwo s označením VSS Unity odstartovala z Nového Mexika, kde Virgin Galactic staví kosmodrom Spaceport America. Původní pokus o třetí let proběhl už v prosinci, skončil ale nezdarem, když nedošlo k plánovanému zážehu a Unity přistála předčasně.

Přečíst článek

22. květen 2021

Starship

Starship SN16 by mohla letět výš než do 10 kilometrů, znovu by také mohl letět prototyp SN15

Nový prototyp vesmírné lodi Starship už je téměř připravený pro další testovací let. SN16 se sice zatím pořád ještě ukrývá v hale, do týdne by ale mohl hotový stát na startovací rampě. Po úspěšném letu SN15 nicméně stojí před SpaceX otázka, zda použitý prototyp poletí znovu, aby se vyzkoušela opakovaná použitelnost Starship.

Přečíst článek

22. květen 2021

Hvězdy

Vzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd

Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že kromě hvězd blízkých červeným trpaslíkům se občas objevují také hvězdy, které se od nich liší hned několika parametry.

Přečíst článek

21. květen 2021

Neutronové hvězdy

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

Přečíst článek

20. květen 2021

Hvězdy

Astronomové zpřesnili limit pro množství teoretických antihmotových hvězd v Mléčné dráze

Při práci s mapou zdrojů gama záření z teleskopu Fermi vědci identifikovali 14 objektů, které se od ostatních liší. Vykazují známky, které by vědci očekávali od antihmotových hvězd, tedy hvězd tvořených atomy antihmoty. Zatím je podle vědců spíš nepravděpodobné, že by skutečně šlo o tzv. antihvězdy, jejich výzkum nicméně udává alespoň horní limit pro množství podobných objektů v naší galaxii.

Přečíst článek

19. květen 2021

Rakety

Raketa Atlas V vynesla na oběžnou dráhu družici, která bude hlídat odpalování raket na Zemi

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek z mysu Canaveral na oběžnou dráhu družici SBIRS Geo-5 (Space-Based Infrared System Geosynchronous Earth Orbit Flight 5). Jejím úkolem ve vesmíru bude hledání známek odpálených raket, což má Spojeným státům a jejich spojencům umožnit včasnou reakci na případnou hrozbu. Konstelace družic SBIRS má nyní s novým přírůstkem na oběžné dráze 9 družic, příští rok by měla přibýt desátá.

Přečíst článek

19. květen 2021

Exoplanety

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

Přečíst článek

19. květen 2021

Supernovy

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

Přečíst článek

18. květen 2021

Hvězdy

Nově objevená hvězda zřejmě vznikla z materiálu po první generaci hvězd ve vesmíru

Nově objevený červený obr SPLUS J2104−0049 ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let by mohl patřit do druhé generace hvězd, která vznikla ze zbytků prvních hvězd ve vesmíru. Tato hvězda totiž obsahuje pouze elementy, o kterých vědci předpokládají, že v první generaci hvězd mohly vzniknout. Naopak u ní chybí těžší prvky, které vznikají až v následných generacích.

Přečíst článek

17. květen 2021

Slunce

Evropská sonda Solar Orbiter zachytila svůj první výron koronální hmoty

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter odletěla do vesmíru v únoru 2020 a její vědecká mise má začít letos v listopadu. Už nyní ale Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila první video výronu koronální hmoty, tedy erupce na Slunci, při které se do okolí hvězdy dostává horké plazma. Událost zachytily hned tři instrumenty na sondě a zároveň také tři další sondy, které zkoumají Slunce - Proba-2, SOHO a STEREO.

Přečíst článek

17. květen 2021

Supernovy

Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

Přečíst článek

16. květen 2021

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Symetrická Jižní krabí mlhovina ukrývá trpaslíka a obra

Jižní krabí mlhovina je oficiálně známá jako Hen 2-104 (nebo také WRAY-16-47). Nachází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti 7 tisíc světelných let. Její struktura vznikla v interakci dvou hvězd v centrální části. Snímek u tohoto článku pochází z vesmírného teleskopu Hubble, který Jižní krabí mlhovinu pozoroval už nekolikrát.

Přečíst článek

16. květen 2021

Voyager

V datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru

Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.

Přečíst článek

14. květen 2021

Vesmírná turistika

Japonský dobrodruh, který plánuje letět se SpaceX k Měsíci, se domluvil také s Ruskem na návštěvě ISS, a to ještě letos

Japonský miliardář Yusaku Maezawa loni oznámil svou dohodu se SpaceX na misi dearMoon. On a dalších 8 civilistů při této misi obletí v roce 2023 Měsíc ve vesmírné lodi Starship. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se domluvil také s nimi na letu k ISS, a ten by měl proběhnout ještě letos. Půjde tak zřejmě o první komerční misi, která otevře bránu civilistům ve vesmíru. Plánovány jsou totiž už ted nejméně dvě další turistické mise.

Přečíst článek

13. květen 2021

Hnědý trpaslík

Astronomové objevili hnědého trpaslíka u hvězdy HD 47127

U hvězdy HD 47127 ve vzdálenosti 87 světelných let byl objevili astronomové vedení Brendanem P. Bowlerem subhvězdný objekt. Jedná se pravděpodobně o hnědého trpaslíka, tedy těleso na pomezí masivní planety a drobné hvězdy. Data z teleskopů Keck a McDonald Observatory naznačují, že by dokonce mohlo jít o pár hnědých trpaslíků.

Přečíst článek

12. květen 2021

OSIRIS-REx

Vesmírná sonda OSIRIS-REx zažehla trysky a vydala se na dlouhou cestu k Zemi

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna naposledy přiblížila k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly v říjnu loňského roku odebrány vzorky hornin. Podle všeho totiž došlo k výraznějšímu narušení povrchu planetky, než vědci předpokládali. S odebranými horninami se sonda vydala 10. května zpět k Zemi, kam doletí v roce 2023.

Přečíst článek

12. květen 2021

Hvězdy

Masivní hvězdy se rodí odlišným způsobem než ty menší - v chaotickém prostředí prachu a plynů

Tým astronomů vedený Ciriacem Goddim zjistil, že hvězdy s hmotností převyšující dvacetinásobek hmotnosti Slunce zřejmě vznikají odlišným způsobem od hvězd méně hmotných. Zatímco menší rodící se hvězdy bývají obklopeny uspořádaným diskem prachu, ze kterého se formují, masivní hvězdy vznikají chaotičtěji.

Přečíst článek

11. květen 2021

Hvězdy

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.

Přečíst článek

10. květen 2021

Hvězdy

V nově identifikovaném regionu Mléčné dráhy se nachází velké množství vzácných zářivých hvězd

Astronomům se podařilo objevit zcela nový region v Mléčné dráze - oblast překypující vzácnými zářivými modrými hvězdami, která vychází z Ramene Orionu, ve kterém se nachází i Slunce. V tomto místě se podle studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nachází početná skupina masivních OB hvězd. Do této kategorie patří jedny z nejmasivnějších hvězd, které mají vysoké teploty i zářivost.

Přečíst článek

9. květen 2021

Saturn

Jádro Saturnu by k překvapení vědců mohlo zabírat víc než polovinu planety

Jeden ze Saturnových prstenců vědcům prozradil vlastnosti jádra planety ukrytého pod hustou atmosférou. Nový výzkum ukazuje, že se nejedná o malé skalnaté jádro s ledem, jak se původně předpokládalo. Namísto toho to vypadá, že jádro Saturnu je doslova obří a bohatě prostoupené vodíkem a heliem.

Přečíst článek

8. květen 2021

Rakety

Na evropský kosmodrom Kourou dorazil první kryt pro novou raketu Ariane 6

Z Evropy do jižní Ameriky dorazil první kryt pro novou těžkou raketu Ariane 6. Je 20 metrů vysoký a má 5,4 metrů v průměru a v budoucnu bude chránit náklad, který bude nová evropská raketa vynášet do vesmíru. Na kosmodromu projde kryt testováním. První let rakety Ariane 6 je nyní plánován na druhé čtvrtletí příštího roku.

Přečíst článek

7. květen 2021

Černé díry

U blízké černé díry Cygnus X-1 byla detekovaná nezvyklá oscilace v rentgenovém záření

Pomocí čínského vesmírného teleskopu Insight-HXMT se astronomům podařilo detekovat nízkofrekvenční kvaziperiodickou oscilaci u Cygnus X-1 - rentgenové dvojhvězdy (X-ray binary), která se skládá z masivní hvězdy a černé díry. Pozorovaná částečná periodicita v rentgenovém záření by mohla být podle nové studie způsobena nepravidelnostmi v akrečním disku kolem černé díry.

Přečíst článek

6. květen 2021

Starship

Starship SN15 úspěšně vyletěla do výšky 10 km a také úspěšně přistála, možná poletí ještě jednou

Nový prototyp vesmírné lodi Starship SN15 podstoupil v úterý po půlnoci testovací let do výšky 10 km. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má SN15 stovky různých vylepšení. Letový plán se bude podobal předchozím testům, kdy Starship vyletěla do výšky kolem 10 kilometrů a opět se snesla k Zemi. Další na řadě je podle Elona Muska prototyp SN16, po něm by mohl znovu letět prototyp SN15.

Přečíst článek

6. květen 2021

Parker Solar Probe

Sonda Parker Solar Probe nastavila nový rychlostní rekord

29. dubna se vesmírná sonda Parker Solar Probe přiblížila na zhruba 10 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při tomto svém osmém průletu dosáhla rychlosti 540 tisíc km/h relativně vůči Slunci, tedy asi 0,05 % rychlosti světla. Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti ještě nedosáhnul. Parker Solar Probe má při svojí misi naplánovaných celkem 24 průletů kolem hvězdy, z nich při každém dalším bude mít vyšší rychlost.

Přečíst článek

4. květen 2021

Exoplanety

Největší počet molekul rozpoznaných v atmosféře exoplanety. Naznačují, že svou hvězdu dříve obíhala ve větší vzdálenosti

V atmosféře plynného obra obíhajícího hvězdu HD 209458 se podařilo najít molekuly 6 různých chemických sloučenin. Je to zatím největší počet látek rozpoznaných při jediném pozorování. Mezi identifikované sloučeniny patří mimo jiné voda, oxid uhelnatý a metan.

Přečíst článek

3. květen 2021

Čína

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

Přečíst článek

2. květen 2021

Mlhoviny

Kouzelné mlhoviny: Náhrdelníková mlhovina je výsledkem interakce dvou hvězd, které se k sobě příliš přiblížily

Necklace Nebula (mlhovina Náhrdelník, PN G054.203.4) se nachází asi 15 tisíc světelných let daleko a je výsledkem interakce dvou hvězd. Snímek z teleskopu Hubble ukazuje oblaka materiálu, která interakce hvězd vyvrhla do jejich okolí a vytvořila tuto nádhernou podívanou. Mlhovina má napříč asi 2 světelné roky.

Přečíst článek

2. květen 2021

Dragon

Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou úspěšně přistál v Mexickém zálivu, výjimečně za tmy

Krátce před devátou hodinu přistála vesmírná loď se čtyřmi astronauty v Mexickém zálivu. Po dvou odložených pokusech se společnost SpaceX spolu s NASA rozhodly k nezvyklému přistání posádky mise Crew-1 za tmy. Jedná se o první americké přistání s astronauty za tmy od mise Apollo 8 v roce 1968.

Přečíst článek

1. květen 2021

Měsíc

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.