Vesmírné mise < LIVING fUTURE

Vesmírná mise
Tianwen-2

Mise Tianwen-2 by měla podle aktuálního plánu odstartovat do vesmíru 2028. Jejím cílem je Mars.
OperátorČína
Typmission icon Vědecká
Cílicon Mars
Začátekmission icon 2028
StatusKoncept
Aktuální zprávy z kategorie Čína

Stanice ISS se musela ve čtvrtek vyhnout nebezpečnému kusu vesmírného odpadu

Obrázek k článku:

Ve čtvrtek 11. listopadu musela Mezinárodní vesmírná stanice změnit svou polohu, aby se vyhnula nebezpečnému kusu vesmírného odpadu. Úlomek čínské družice Fengyun-1C zničené v roce 2007 mohl ohrozit stanici i posádku na její palubě. Zažehnutím motorů ruské nákladní lodi Progress ISS zvýšila svou oběžnou dráhu i 1,2 kilometru.

Čína použije při návratové misi k Marsu dvě rakety, sonda by se mohla vrátit v roce 2030

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura chce navázat na své úspěšné mise k Měsíci a Marsu a plánuje dovézt vzorky hornin ze sousední planety. Podle Zhanga Rongqiao, který je hlavním designérem aktuálně probíhající čínské mise k Marsu, by start takové mise mohl být už v roce 2028. K Marsu by odletěl přistávací modul spolu se sondou pro vzlet z povrchu. Odděleně by letěla orbitální sonda a kapsle pro vstup atmosféry Země, ten se předpokládá kolem roku 2030.

Trojice čínských astronautů úspěšně vyletěla na oběžnou dráhu, zůstanou tam rekordní dobu

Obrázek k článku:

Čínská raketa Long March 2F vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu trojici astronautů. Jejich cílem je čínská vesmírná stanice Tiangong, kde by měli strávit 6 měsíců. Překonají tak zatím nejdelší dobu ve vesmíru svých čínských kolegů z poslední mise Shenzhou 12, kteří byli na stanici 3 měsíce.

Čínská sonda Chang’e 5 přivezla na Zemi nejmladší měsíční materiál

Obrázek k článku:

Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.

Čínský rover Zhurong dokončil svou primární misi, je však v dobrém stavu a pokračuje dál

Obrázek k článku:

Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi nimi jsou písečné duny, samotný rover a také padák, který jej na povrch dopravil.

Čínská komerční raketa Hyperbola selhala při včerejším testovacím letu

Raketu Hyperbola-1 vyvíjí čínská společnost iSpace. Ze tří pokusů se zatím vydařil jen ten první v roce 2019, zbylé dva skončily nezdarem. Naposledy v úterý kvůli chybě na krytu nepodařilo vypustit náklad na oběžnou dráhu. Plánovaná raketa Hyperbola-2 by měla být opakovatelně použitelná.

Tříčlenná posádka se úspěšně vrátila z čínské orbitální stanice

Obrázek k článku:

Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Obrázek k článku:

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Obrázek k článku:

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Obrázek k článku:

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.

Rusko a Čína spojí své síly pro výstavbu lunární výzkumné stanice

Obrázek k článku:

Ruská federace plánuje spolupráci s Čínou na výstavbě a používání lunární stanice. Obě země nyní připravují vzájemnou dohodu o mezinárodní lunární výzkumné stanici ILRS (International Lunar Research Station). Zatím není zřejmé, kdy bude dohoda podepsána. Rýsuje se tak už druhá stanice na Měsíci vedle americké základny Artemis basecamp.

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

Obrázek k článku:

Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.

Čína vybírá jméno pro svůj první rover na Marsu

Obrázek k článku:

Čínská sonda Tianwen-1 se pomalu blíží k Marsu. Stejně jako sondy Hope (Spojené arabské emiráty) a Perseverance (USA) dorazí v únoru. Během 40 dní veřejného hlasování chce čínská vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) najít jméno pro rover, který sonda Tianwen-1 k sousední planetě veze. Mezi 10 jmen ve finále se nachází: Hongyi, Qilin, Nezha, Chitu, Zhurong, Qiusuo, Fenghuolun, Zhuimeng, Tianxing a Xinghuo.

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

Obrázek k článku:

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

Obrázek k článku:

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

Obrázek k článku:

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

Obrázek k článku:

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

Obrázek k článku:

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

Obrázek k článku:

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce zakotvila na oběžné dráze, za týden odletí zpět k Zemi

Obrázek k článku:

Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si sondy předaly kontejner se vzorky a navratová sonda nyní čeká na vhodný moment pro let zpátky k Zemi. Své trysky by měla zažehnout 13. prosince.

Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.

Čínská raketa Long March 6 vynesla do vesmíru 10 argentinských družic

Čínská raketa Long March 6 (CZ 6) vynesla v pátek 6. listopadu na oběžnou dráhu 10 družic NuSat, které s stanou součástí argentinské konstelace Aleph-1. Jejím cílem je poskytovat komerční pozorování Země. Každý z téměř identických satelitů váží asi 37 kilogramů.

Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.

Čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání sondy Tianwen-1 na Marsu

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.

Čína staví plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru

V blízkosti města Haiyang u Žlutého moře staví Čína novou plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru. Nové zařízení s názvem Eastern Aerospace Port bude sloužit pro starty lehkých raket, které zde budou také vyráběny. Půjde o už páté zařízení, ze kterého bude moci Čína vypouštět rakety do vesmíru.

Čína poslala do vesmíru opakovatelné použitelné plavidlo, v neděli se vrátilo zpět

První čínské opakovatelně použitelné vesmírné plavidlo se v neděli po dvou dnech vrátilo z oběžné dráhy. Bohužel o něm není příliš známo, nebyly publikovány ani žádné oficiální fotografie. Plavidlo vyletělo na oběžnou dráhu v pátek na raketě Long March 2F.

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

Obrázek k článku:

Kromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádku

Obrázek k článku:

Při prvním letu rakety Long March 5 v těžké konfiguraci 5B se do vesmíru dostal prototyp nové vesmírné lodi a také experimentální návratový modul. Zatímco vesmírná loď, která zatím ještě nemá oficiální jméno, se dostala zpět na Zemi v pátek a v pořádku, modul do atmosféry vstoupil už v úterý. Došlo však k závadě a byl při průletu atmosférou ztracen.

Čína poprvé vyslala do vesmíru raketu Long March 5B, vynesla na oběžnou dráhu novou vesmírnou loď

Při úterním letu rakety Long March 5B letěla do vesmíru zatím nepilotovaná kapsle pro astronauty. Čína raketu Long March 5 vyzkoušela už 3x, ale zatím vždy v jiné konfiguraci než 5B. Stejná konfigurace rakety bude mít v budoucnu za úkol také vynášet segmenty nové čínské orbitální stanice. Kromě prototypu nové vesmírné lodi letěl na oběžnou dráhu také malý návratový modul s nafukovacím tepelným štítem.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

Obrázek k článku:

Po splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.

Soukromá čínská firma chce do roku 2021 začít s provozem opakovatelně použitelné rakety

Čínská společnost iSpace představila raketu Hyperbola-2, kterou aktuálně vyvíjí. Plánuje ji poprvé poslat do vesmíru už za dva roky a měla by být opakovatelně použitelná, podobně jako rakety Falcon 9 od SpaceX. Společnost i-Space není v raketovým průmyslu úplným nováčkem, letos vyslala do vesmíru raketu Hyperbola-1 a v předchozích letech provedla několik suborbitálních letů s několika různými prototypy.

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

Čína plánuje začít s výstavbou své orbitální stanice CSS ještě do konce tohoto roku

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná stanice CSS (Chinese Space Station) by se mohla začít stavět už letos. Vše bude záležet na nové raketě Long March 5, která by po problémech při svém druhém startu v loňském roce mohla opět letět do vesmíru ještě v první polovině tohoto roku. Long March 5 je těžká raketa, která by mohla na nízkou oběžnou dráhu vynášet až 25 tun nákladu, její varianta Long March 5b má sloužit k letům posádky na stanici CSS.

Čína se příští rok chystá přistát na Marsu

Obrázek k článku:

Po úspěšném prosincovém přistání na odvrácené straně Měsíce by mohla Čína vyslat příští rok podobnou sondu na povrch planety Mars. Zmínil to Wu Weiren, hlavní designér čínského lunárního programu Change, na Čínském lidovém politickém poradním shromáždění (CPPCC). Zatím není známo více informací kromě toho, že sonda má "kroužit kolem rudé planety, přistát na ní a zkoumat ji". Čína má v příštím roce v plánu také další lunární sondu, která by tentokrát měla přivézt vzorky hornin na Zemi.

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

Obrázek k článku:

V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

Obrázek k článku:

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Nová čínská vesmírná loď poletí do vesmíru v polovině roku 2019

Obrázek k článku:

Čína vyvíjí nástupce své vesmírné lodi Shenzhou, která dopravuje astronauty na oběžnou dráhu Země. První testovací let této zatím nepojmenované lodi do vesmíru by měl proběhnout už v příštím roce, podle odhadů expertů by to mohlo být někdy v červenci. Do vesmíru poletí na nové raketě Long March 5B, která je vyvíjena pro dopravu těžkých modulů budoucí čínské orbitální stanice CSS. Nové vesmírná loď by potom měla sloužit k letům na tuto stanici a také na Měsíc a hlouběji do vesmíru.

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straně

Obrázek k článku:

Robotická mise Change 4 má podle plánu odstartovat v pátek kolem 19:30 středoevropského času. Raketa Long March 3B vynese na oběžnou dráhu robotickou sondu, která se potom vydá na zhruba měsíční cestu k Měsíci. Change 4 v lednu přistane poblíž jižního pólu v oblasti South Pole‐Aitken, kde bude prostřednictvím pohyblivého roveru zkoumat povrch Měsíce a podívá se i pod povrch. Misi Change 4 vychází z mise Change 3 a bude podporována letos vypuštěnou družicí Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené straně Měsíce na Zemi.

Čínská firma chce v roce 2020 vypustit umělý měsíc, který by nahradil noční osvětlení

Obrázek k článku:

Podle čínského státního deníku Peoples Daily oznámili představitelé firmy z města Chengdu (Čcheng-tu), že chtějí do dvou let vypustit satelit, který by ozařoval oblast v Číně a mohl by tak nahradit noční osvětlení. Projekt však vyvolává spíše více otázek než nadšení z technologického pokroku, zatím ani není zřejmé, zda se za něj postaví také čínská vláda a zda bude realizován v celočínském měřítku. Co je o projektu známo a jaké otázky je ještě třeba vyřešit než bude spuštěno umělé osvětlení z oběžné dráhy?

Čínská družice Queqiao se blíží svému cílovému místu nad odvrácenou stranou Měsíce

Družice Queqiao byla vypuštěna 20. května na čínské raketě Long March 4C a míří k lagrangeovu bodu L2, který se nachází asi 60 tisíc kilometrů za Měsícem, a poskytne jí stabilní umístění nad odvrácenou stranou Měsíce. Z této unikátní pozice bude moci přijímat signály ze sondy Change 4, která jako první na odvrácené straně Měsíce přistane v listopadu. Na své cestě proletěla sonda 25. května asi 100 kilometrů od Měsíce a nyní se blíží svému cílovému umístění.

Čína pozvala zbytek světa na svou orbitální stanici CSS, nad našimi hlavami by mohla být už za 4 roky

Obrázek k článku:

Čína pozvala prostřednictvím Úřadu pro vesmírné záležitosti Organizace spojených národů (UNOOSA) ostatní členské země OSN ke spolupráci na své budoucí vesmírné stanici. Každá země ať už rozvinutá nebo rozvojová se podle čínského velvyslance k OSN ve Vídni může podílet na programu, a to prostřednictvím vyslání svých astronautů nebo provádění experimentů na oběžné dráze. Čínská vesmírná stanice (CSS) by mohla být na oběžné dráze už kolem roku 2022.

Čína úspěšně vypustila družici Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené strany Měsíce

Čínská vesmírná agentura (CNSA) v pondělí vynesla pomocí rakety Long March 4C do vesmíru komunikační sondu Queqiao. Mise družice je jednoduchá, bude se pohybovat kolem libračního bodu L2 nad odvrácenou stranou Měsíce a bude poskytovat spojení Země s lunárním roverem, který tam odletí na podzim tohoto roku. Jde o další fázi čínského lunárního programu, který začal v roce 2013 a měl by vyvrcholit v příštím roce dopravením vzorků hornin zpátky na Zemi.

Čína vypustí v příštím týdnu družici nad odvrácenou stranu Měsíce

Obrázek k článku:

Čína plánuje vyslat 21. května do vesmíru orbitální sondu Queqiao, která bude sloužit jako komunikační satelit pro nadcházející lunární misi Change 4 jejímž cílem je přistát na odvrácené straně Měsíce. Družice Change 4 bude obíhat lagrangeův librační bod L2 (systému Země-Měsíc), ze kterého bude mít pohled jak na odvrácenou stranu Měsíce, tak na povrch Země a bude moci přenášet komunikaci z roveru na středisko operací v Číně.

Čínská laboratoř Tiangong-1 spadla do Pacifického oceánu

Obrázek k článku:

Čínská laboratoř Tiangong-1 v pondělí brzy ráno částečně shořela v atmosféře, zbytky trosek se zřítily do Pacifického oceánu. Nekontrolovaný pád zanesl několikatunový modul do blízkosti oblasti v jižním Pacifiku, kam jsou naváděny kontrolované vstupy do atmosféry. Zatím není zřejmé, jak velké kusy přežily průlet atmosférou, jisté však je, že zůstanou na dně oceánu severozápadně od Tahiti, kam dopadly.

Test nového motoru pro čínskou raketu Long March 9 by mohl proběhnout ještě letos

Obrázek k článku:

Nově vyvíjená čínská raketa Long March 9 má být výkonnější než zatím nejsilnější nosič historie Saturn V. Nový motor pro její první stupeň je aktuálně ve vývoji a mohl by být otestovaný ještě letos, vyplývá to z informací webu AviationWeek.com. Nová raketa má být schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu Země až 130 tun nákladu a má umožnit pilotované lety Číňanů na Měsíc. Zároveň jsou ve vývoji také motory pro druhý a třetí stupeň nové super těžké rakety.

Tým čínských dobrovolníků strávil 200 dní v simulované lunární stanici

Čtveřice čínských studentů strávila 200 dní v lunární laboratoři v Pekingu v simulované přípravě na život na měsíčním povrchu. Prostor o rozloze 160 metrů čtverečních nazývaný Lunární palác se nachází v areálu Beihang University a po dobu experimentu byl odříznutý od okolního světa. Cílem bylo prověřit chování posádky laboratoře a také fungování uzavřeného systému laboratoře. Podobné experimenty zkouší také ruská, americká i evropská vesmírná agentura.

Čína pošle v roce 2018 na Měsíc robotické vozítko, radioteleskop a také živé organismy

Obrázek k článku:

Čínská vesmírná agentura (CNSA) má v roce 2018 v plánu vrátit se na Měsíc. Po roveru v roce 2013 poletí letos další rover tentokrát na odvrácenou stranu Měsíce, kde bude zkoumat geologii a vliv měsíční gravitace na živé organismy. Mise je součástí čínského lunárního programu Chang´e, který má v budoucnu přinést vzorky měsíčních hornin na Zemi a ve výsledku také dostat čínské astronauty na povrch Měsíce. Původně byla mise Chang´e 4 plánovaná jako záložní pro Chang´e 3, nakonec však bude mít odlišné parametry i cíle, i když podobný hardware.

Čínská sonda měřící kosmické záření potvrzuje existenci tajemného signálu, mohlo by jít o temnou hmotu

Obrázek k článku:

Čínská orbitální sonda DAMPE (Dark Matter Particle Explorer, nebo také Wukong) je ve vesmíru už dva roky a měří signály z kosmického záření. Podle studie publikované v listopadu ve vědeckém magazínu Nature skupinou čínských, švýcarských a italských vědců se sondě podařilo replikovat již dřívější měření, které by mohlo indikovat rozpad částic temné hmoty. Nejde však zdaleka o důkaz její existence, spíš jen o náznak, který si vědci zatím neumí vysvětlit.

Čína chce vyslat do vesmíru okřídlený raketoplán s lidmi v roce 2020

A nepůjde jen tak o ledajaké vesmírné letadlo, čínský raketoplán má vzlétat z rampy, přistávat na rampě, bude znovupoužitelný a kromě nákladu bude moci vézt i lidskou posádku. Taková kombinace by znamenala, že Čína přebírá technologické prvenství ve vesmírné dopravě a přeskakuje ostatní velmoci jako USA nebo Rusko. Podle vyjádření státem vlastněné společnosti, která raketoplán vyvíjí, tamní konstruktéři udělali významné pokroky a první start by měl proběhnout už v roce 2020.

Čínská družice Change 5-T1 dorazila na oběžnou dráhu Měsíce, dláždí cestu pro další misi

Obrázek k článku:

Vesmírná sonda Change 5-T1 úspěšně vstoupila na cirkulární oběžnou dráhu Měsíce, jde o další krok Čínské vesmírné agentury (CNSA) v průzkumu Měsíce, který v rámci programu Change vyvrcholí misí, jež má dopravit dva kilogramy hornin zpátky na Zemi. Jde o první aktivitu na povrchu Měsíce za posledních 30 let a Čína je dnes jediná země, která má aktivní lunární program. Je však třeba zmínit, že v západních zemích probíhá několik privátních programů, jejichž cílem je také přistát na Měsíci, tím nejvýraznějším je soutěž Google Lunar XPRIZE.

Další čínský úspěch, sonda obletěla Měsíc a přistála zpátky na Zemi

Obrázek k článku:

Čínský lunární program Change, má za sebou další úspěšný milník, po loňském prvním přistání na Měsíci se od něj v sobotu vrátila první sonda. Sice jej pouze obletěla, ale i to je husarský kousek, který vyžaduje opatrnou navigaci a kromě Sovětského svazu a Spojených států jej doposud nikdo nedokázal. Sonda Change 5 T1 vyletěla do vesmíru 23. října, obletěla Měsíc přičemž pořídila fotografie odvrácené strany a v sobotu se opět vrátila na Zemi, když dopadla do oblasti Vnitřního Mongolska na severu Číny.

Čínská raketa Long March vynesla do vesmíru novou lunární sondu

V šest hodin večer GMT odstartovala raketa Long March 3C z kosmodromu Xichang. Ve výšce 413 tisíc kilometrů se od ní oddělila sonda označovaná jako Change 5 T1 (původně také Change 4), jejímž cílem je oběžná dráha Měsíce. Na Měsíci však nepřistane, ale pouze jej obletí, to by mělo nastat v pondělí. Sonda se potom vrátí zpátky na Zemi, kdy při vysoké rychlosti vstoupí do atmosféry v pátek. Celá mise je takovým tréninkem na tu nadcházející, Change 5, která by měla přinést z Měsíce vzorky zpátky na Zemi.

Čína se chystá znovu k Měsíci, už tento týden startuje mise Change 4

Obrázek k článku:

Čínský lunární program je v plném proudu, po loňském úspěšném přistání prvního čínského roveru Yutu na Měsíci následuje další mise, sonda by měla letět do vesmíru 23. října. Nadcházející mise Change 4 (Change 5 T1) navazuje na předchozí misi Change 3. Díky jejímu úspěchu se čínští vědci mohou soustředit na přípravu dalšího kroku, návratu vzorků z Měsíce na Zemi, které plánují provést v rámci mise Change 5 v roce 2018.

Čína představila světu své plány na výstavbu gigantického urychlovače částic CEPC

Doposud největší urychlovač částic leží pod Alpami, jmenuje se Large Hadron Collider (LHC) a operuje jej Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). LHC sestává z 27 kilometrů dlouhého okruhu, ve kterém dochází k urychlování a následným srážkám subatomárních částic, nový čínský urychlovač CEPC bude mít v obvodu skoro až neuvěřitelných 80 kilometrů. Na projektu budou s čínskými vědci spolupracovat také evropští a američtí fyzikové, které mají s velkými urychlovači už spoustu zkušeností.

Čínský lunární rover Yutu byl zřejmě poškozen srážkou s kameny, přesto je stále částečně funkční

Obrázek k článku:

Podle designéra prvního čínského robotického vozítka, které opustilo Zemi, byl rover Yutu (Jade Rabbit, Nefritový králík) poničen při srážce s kameny, kterých je na místě přistání více, než se původně předpokládalo. Přesto je stále funkční, alespoň částečně, navzdory tomu, že se v lednu na několik dní úplně odmlčel, když vstoupil do hibernačního módu, médiím sdělila to čínská vesmírná agentura (CNSA) v pondělí.

Čína pošle příští rok na Měsíc robotický rover na zkoumání povrchu a observatoř pro pozorování vesmíru

Obrázek k článku:

Čínský lunární program Chang´e se v příštím roce posune do další fáze, čínská vesmírná agentura chce koncem roku k Měsíci vyslat robotický rover a statický přistávací modul. Půjde o první měkké přistání na Měsíci za dlouhé desítky let a samotná mise svým rozsahem předčí ty další plánované ostatními vesmírnými agenturami.

Čína vypustila do vesmíru další dva satelity své navigace Beidou

Čínská raketa Long March-3B vynesla ve středu ráno na oběžnou dráhu kolem Země další dvě družice globálního navigačního systému Beidou. Čína vyvíjí Beidou (kompas) vlastními silami jako konkurenci americkému GPS, ruskému systému Glonass nebo evropskému Galileu.

Čínské vesmírné plány pro blízkou budoucnost, kam směřuje program čínských letů do vesmíru?

Obrázek k článku:

Čínští astronauti se v pátek úspěšně vrátili z mise Shenzhou 9 zpátky na Zem, za to čínský vesmírný program se pomalu dostává do nebeských výšin. Orbitální Nebeský palác (Tiangong) Číně přináší jeden úspěch za druhým a postupně dláždí cestu k její první orbitální stanici. Co bude v čínském vesmírném programu následovat?

Vesmírná loď Shenzhou se s třemi astronauty spojila s modulem Tiangong

Obrázek k článku:

V pondělí ráno se čínské posádce lodi Shenzhou podařilo první ruční ukotvení dvou objektů na oběžné dráze. Byl tak splněn jeden z hlavních cílů čtvrté pilotované mise Shenzhou-9, následovat bude série experimentů v laboratorním modulu Tiangong-1, který slouží jako trénovací laboratoř pro budoucí výstavbu čínské orbitální stanice během následujících 8 let.

Tři čínští astronauti se dnes vydali na první cestu k orbitální laboratoři Tiangong

Dlouho očekávaná mise Shenzhou-9 se dočkala svého začátku v sobotu po poledni středoevropského času. Trojice čínských astronautů se ve vesmírné lodi Shenzhou vydala na oběžnou dráhu, k laboratoři Tiangong-1, se kterou se manuálně spojí. Mise Shenzhou-9 má hned několik prvenství, mezi nimi je první číňanka ve vesmíru, nebo první čínské manuální kotvení na oběžné dráze.

Čína ještě tento měsíc pošle trojici astronautů k orbitální laboratoři Tiangong-1

Obrázek k článku:

Čínská vládní tisková agentura zveřejnila informaci o nadcházející misi vesmírné lodi Shenzhou-9. Po čtyřleté odmlce půjde opět o pilotovaný let, který by měl vynést tři astronauty na oběžnou dráhu, kde se pokusí o první čínské manuální kotvení u laboratoře Tiangong-1. Je možné, že při této misi poletí do vesmíru první čínská žena, tato informace ale zatím nebyla definitivně potvrzena ani vyvrácena.

Čínští vědci prolomili rekord ve vzdálenosti teleportované kvantové informace

S využitím kvantové mechaniky se čínským vědcům podařilo přenést qubit na vzdálenost téměř sta kilometrů (doposud byl rekord 16 kilometrů). Qubit je jednotka kvantové informace a jeho teleportace byla uskutečněna díky kvantovému provázání dvou objektů. Na základě tohoto principu by mohla v budoucnosti vzniknout globální kvantová komunikační síť.

Čínská raketa Long March vypustila další dva satelity navigace Beidou

Čínská satelitní navigace Beidou dostala v neděli večer další dva satelity poté, co je na oběžnou dráhu vynesla raketa Long March 3B. Jde zároveň o první čínský start s dvojitým nákladem na vysokou oběžnou dráhu.

Čína vyslala do vesmíru jedenáctý satelit svého navigačního systému Beidou

V pátek vynesla do vesmíru raketa Long March 3C novou družici čínského globálního navigačního systému Beidou. Jde o jedenáctý satelit navigace, která byla loni v prosinci zkušebně spuštěna na omezeném území. Další satelity budou postupně následovat až do počtu 35, plně funkční by měl být systém do roku 2020.

Čína odkládá let vesmírné lodi Shenzhou s lidskou posádkou na příští rok

Obrázek k článku:

Až do tohoto týdne se předpokládalo, že následující mise čínské vesmírné lodi Shenzhou vynese k orbitální laboratoři Tiangong-1 lidskou posádku. Podle aktuálního plánu čínské vesmérné agentury by měla letos proběhnout nepilotovaná mise Shenzhou 9 a až příští rok mise Shenzhou 10, kdy už by se čínští astronatui měli poprvé podívat na Tiangong. Doposud byly obě mise plánované na tento rok a první měla být pilotovaná.

Čína letos plánuje vyslat do vesmíru tři desítky satelitů

Čínské plány pro rok 2012 oznámila ve středu čínská vesmírná agentura CASC. Podle tohoto prohlášení vyletí letos do vesmíru 30 satelitů na 21 nosičích (při některých startech bude na oběžnou dráhu vyneseno více zařízení). Jde o nárůst oproti loňskému roku, kdy Čína vypustila 25 satelitů při 20 startech. Mezi vynesené družice se řadí například šestice satelitů navigace Beidou anebo také dva starty vesmírné lodi Shenzhou, z toho jednou s lidskou posádkou.

Čínské rakety nové generace budou používat netoxické palivo bez emisí

Čína ve čtvrtek prezentovala některé z detailů svého vesmírného programu, jedním z hlavních bodů byly také těžké rakety nové generace Long March-5. Ty by podle mluvčího čínské vesmírné agentury (CNSA) měly využívat netoxického paliva, které nebude dokonce ani znečišťovat ovzduší. Podle mluvčího CNSA Zhang Wei, budou nové rakety Long March-5 schopné vynést na nízkou oběžnou dráhu až 25 tun nákladu. Pro nové rakety, s jejichž pomocí bude vybudována čínská orbitální stanice, hodlá Čína vystavět novou odpalovací rampu na ostrově Hainan ve vesmírném středisku Wenchang. První test rakety je zatím plánován na rok 2014.

Čína spouští svou vlastní satelitní navigaci Beidou, zatím jen na svém území

V úterý 27. prosince vydala Čína prostřednictvím své vládní tiskové agentury Xinhua prohlášení, že spustila svůj vlastní satelitní navigační systém Beidou. Stává se tak třetí zemí po Spojených státech a Rusku s vlastní satelitní navigací. Služby navigace Beidou jsou zatím pouze omezené, nicméně už příští rok je hodlá Čína rozšířit pomocí dalších družic, které do vesmíru vypustí.

Krok zpátky: Čína do 4 let postaví největší uhelnou elektrárnu v Asii

V době, kdy se státy světa předhání ve využití alternativních energií a snižování emisí skleníkových plynů jde Čína proti proudu a plánuje postavit největší uhelnou elektrárnu na asijském kontinentu. Elektrárna bude stát v regionu Guangxi Zhuang, který je sužován výpadky elektřiny už dlouhá léta. Čína je už dnes největším znečišťovatelem ovzduší a nové elektrárna emise jen těžko sníží.

Čína úspěšně provedla druhé spojení dvou automatických modulů na oběžné dráze

Obrázek k článku:

Koncem září vyletěl do vesmíru první čínský laboratorní modul Tiangong-1, ten něco přes měsíc kroužil kolem Země ve výšce 343 kilometrů než se k němu přiblížila čínská automatická vesmírná loď Shenzhou VIII. 3. listopadu se Číně podařilo splnit hlavní cíl mise, zakotvit oba moduly do sebe v rychlosti tisíců kilometrů za hodinu. V pondělí, se loď Shenzhou od modulu Tiangong odpojila, a za půl hodiny zkusila dokování znovu, a opět s úspěchem.

Čínská raketa Long March vynesla do vesmíru loď Shenzhou 8, letí k laboratoři Tiangong

Obrázek k článku:

Podle čínské tiskové agentury Xinhua byla nepilotovaná vesmírná loď Shenzhou 8 úspěšně vynesena na oběžnou dráhu a je na cestě k laboratornímu mobulu Tiangong-1. Raketa Long March-2F odstartovala z čínského kosmodromu v poušti Gobi v úterý ráno a modul Shenzhou se od rakety úspěšně oddělil ve výšce asi 200 kilometrů. Cílem mise je provést poprvé kotvení dvou modulů na oběžné dráze v čínské režii.

Za dva roky vyšle Čína svou první lunární robotickou sondu na povrch Měsíce

Čínská vládní tisková agentura Xinhua informuje na svém webu o plánované misi Change-3. Podle agentury vypustí Čína svůj první lunární rover někdy kolem roku 2013. Nejde sice o žádné nové nebo převratné zprávy, nicméně tato zpráva signalizuje, že Čína se zatím drží svého původního plánu. Zda skutečně nedojde k žádnému zpoždění je ale těžké odhadovat, hlavně z důvodů neochoty čínské vlády sdělovat podrobnější informace o svém vesmírném programu.

Nebeský palác 1 vyletěl do vesmíru, Čína udělala další krok k výstavbě orbitální stanice

Obrázek k článku:

Vesmírná laboratoř Tiangong-1 (v hrubém překladu do češtiny Nebeský palác) vyletěla na oběžnou dráhu podle plánu ve čtvrtek v 15:15 středoevropského času na vrcholku rakety Long March 2F. Následující dva roky obíhat Zemi ve výšce asi 400 kilometrů (ISS obíhá ve výšce zhruba 350 kilometrů). Po dobu trvání mise poletí k 8,5 tuny vážícímu modulu 3-4 mise Shenzhou (první bezpilotní, dvě následující už s atronauty), během kterých chtějí Číňané vyzkoušet některé technologie nutné k výstavbě orbitální stanice.

Čína ještě tento týden vypustí na oběžnou dráhu svou první orbitální laboratoř Tiangong

Obrázek k článku:

Ještě před pár dny se podle Lu Jinronga, hlavního inženýra vesmírného střediska Jiuquan, počítalo se startem mezi 27. a 30. zářím, kvůli nepříznivému počasí byl ale termín posunut na 29. nebo 30 září.

Čínská vesmírná sonda Change-2 poslala na Zemi první data z Lagrangeova bodu 2

Obrázek k článku:

Change-2 byla původně lunární sonda, jejímž primárním cílem bylo obíhat kolem Měsíce a snímat jeho povrch, čínští operátoři ji ale v červnu vyslali do lagrangeova (liberačního) bodu L2, kde se vzájemně vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce. Unikátní vlastnosti lagrangeových bodů umožňují vesmírným sondám zůstat na stejné pozici vůči oběma objektům. NASA a ESA toho využívají při některých svých vesmírných misích, zejména při těch, jejichž cílem je pozorování vesmíru (například observatoře Planck a Herschel, nebo plánovaný teleskop JWST).

Čínská vesmírná laboratoř Tiangong-1 vyletí do vesmíru se zpožděním

Obrázek k článku:

Podle nejmenovaného zdroje z čínského vesmírného střediska Jiuquan se laboratorní modul Tiangong-1 dostane do vesmíru brzy. Zřejmě kvůli závadě na raketě Long March před dvěma týdny to ale bude později než se původně plánovalo. Podle původních plánů měl start proběhnout v druhé polovině srpna, teď to ale vypadá na start až začátkem září.

Díky chybě na raketě Long March ztratila Čína experimentální satelit

Družice SJ-11-04, která byla ve čtvrtek vynášena raketou Long March II-C, nedosáhla požadované oběžné dráhy a mise byla ukončena nezdarem. Důvod selhání inženýři zatím neznají a bude následovat vyšetřování, které má odhalit zárodek chyby a zabránit tomu, aby se opakovala.

Během srpna vypustí Čína do vesmíru svoji první orbitální laboratoř Tiangong-1

Obrázek k článku:

Čínský vesmírný program se ubírá mílovými kroky kupředu a směřuje zdárně na oběžnou dráhu, Měsíc i hlouběji do vesmíru. Na řadě je předvedení prvního čínského zakotvení dvou plavidel na oběžné dráze, které by podle oficiálních informací mělo proběhnout někdy v druhé polovině roku 2011. Hlavní část budoucího komplexu, laboratorní modul Tiangong-1, by měl do vesmíru odstartovat někdy v průběhu srpna, přesnější plány nebyly zveřejněny.

Čínská sonda Change 2 se z oběžné dráhy Měsíce vydala do hlubokého vesmíru

Družice začala svoji misi v říjnu loňského roku a do dubna ukončila všechny své primární cíle. Čínští vědci se rozhodli, že zbývající palivo sondy využijí pro průzkum vesmíru za oběžnou drahou Země. Vesmírná sonda Change 2 tak bude první, která se podívá do hlubokého vesmíru z oběžné dráhy Měsíce. Vědci doufají, že sonda bude moci opervoat až do konce tohoto roku.

Amerika se rozhoduje zda bude s Čínou spolupracovat ve vesmíru a při cestě na Mars

Obrázek k článku:

4. května před komisí pro obchod, spravedlnost a vědu prohlásil John Holdren, vědecký poradce Baracka Obamy, že prezident vidí Čínu jako potenciálního partnera pro pilotované vesmírné mise. "Civilní spolupráce v blízké budoucnosti by mohla otevřít dveře dalším společným krokům USA a Čínské lidové republiky ve vesmíru, kterým by mohla být dokonce cesta na Mars." Až nastane čas, kdy lidé poletí na rudou planetu, půjde o nesmírně drahou záležitost a podle Obamy stojí za to přemýšlet nad tím, zda do této mise půjdou Američané jako jeden národ, nebo se pokusí o mezinárodní spolupráci s Čínou a dalšími státy. Nicméně cesta lidí na Mars je zatím hudbou daleké budoucnosti a jakákoliv spolupráce s Čínou při této misi je prozatím pouhá spekulace a bude záležet na aktuálních vzájemných vtazích Ameriky a Číny.

Venezuelský parlament autorizoval nový vesmírný program ve spolupráci s Čínou

Projekt pojmenovaný VRSS-1 má za cíl zkonstruovat, vypustit a následně operovat družici na oběžné dráze Země. Satelit VRSS-1 by měl pozorovat naši planetu a s jeho pomocí chtějí venezuelští vědci předpovídat klimatické změny. Jde o společný projekt Venezuelského ministerstva pro vědu a technologii a čínskou společnost Great Wall Industry Corporation.

Do roku 2020 bude dostavěna první čínská orbitální stanice

Obrázek k článku:

Čínský úřad pro lety astronautů do vesmíru CMSEO (Chinas Manned Space Engineering Office) v dubnu oficiálně potvrdil, že plánuje do roku 2020 dokončit konstrukci první Čínské vesmírné stanice. I když o plánech Číny na výstavbu orbitálního komplexu se už nějakou dobu ví, doposud nebylo potvrzeno žádné datum. Čínský vesmírný program je obecně zahalen tajemstvím a oficiální vyjádření čínské vesmírné agentury jsou strohá a objevují se zřídka.

Čína vypustila už osmý satelit svého orbitálního navigačního systému Beidou

V neděli odstartovala do vesmíru čínská raketa Long March-3A s osmým satelitem systému Beidou (kompas). S pomocí těchto osmi satelitů bude moci Čína spustit základní verzi svého navigačního systému. Během následujících dvou let vypustí Čína další navigační družice a spustí regionální navigační systém pro Asii a Pacifik, který by měl podle oficiálních informací sloužit v oblastech rybaření, mapování, dopravy, meteorologie a telekomunikací.

Čína staví největší průmyslový komplex na výrobu raket, připravuje se na Měsíc

Čínská státní tisková agentura Xinhua citovala Liang Xiaohonga z China Academy of Launch Vehicle Technology, který řekl, že bylo dokončeno 20 továren industriálního komplexu Tianjin ležícího nedaleko Pekingu. Celkem bude v 200-hektarovém komplexu stát 22 továren a bude největší na světě.

Letošní čínská mise Shenzhou 8 by mohla trvat až tři týdny

V druhé polovině tohoto roku plánuje Čína otestovat své schopnosti manipulovat se zařízením na oběžné dráze v rámci mise Shenzhou 8. Podle německé vesmírné agentury DLR by mohla mise trvat 20 až 22 dní. Němečtí vědci mají unikátní vhled do dění v čínském vesmírném průmyslu, budou totiž s Číňany spolupracovat a v laboratoři Tiangong 1 na oběžné dráze budou provádět sadu experimentů.

V Číně se staví největší teleskop světa

V provincii Guizhou u vesnice Dawodang na jihovýchodě Číny už v roce 2009 začali dělníci připravovat terén, nad kterým do roku 2014 vyroste největší teleskop světa FAST. Plocha o velikosti 30 fotbalových hřišt bude složena z 4600 panelů, které budou tvořit reflektivní vrstvu teleskopu. Teleskop FAST bude více než dvakrát větší než dosavadní rekordman Arecibo v Portoriku v latinské Americe. Konstrukce začala po 14 letech příprav a dvou letech zkoumání terénu, během této doby došlo také k vystěhování lidí z míst, kde nová observatoř vzniká.

Rusko připravuje vesmírnou misi na měsíc Marsu

Obrázek k článku:

K několika sondám operujícím na Marsu a v jeho okolí pod taktovkou NASA a ESA se již brzy připojí také ruské a čínské stroje. Cílem Rusů je zkoumání jednoho z měsíců planety Mars, Phobos.