Vesmírný teleskop Jamese Webba vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 o Vánocích. Teleskop po měsíční cestě dorazil do Lagrangeova bodu L2 a postupně zprovoznil některé své instrumenty. Komplexní zařízení nové generace přinese do astronomie revoluci srovnatelnou se zprovozněním teleskopu Hubble v 90. letech. JWST je ale větší, výkonnější a citlivější na světlo přicházející z dalekého vesmíru.
Při zkoumání záblesku AT2019fdr došli vědci k závěru, že by mohlo jít o zdroj energetických neutrin detekovaných antarktickou observatoří IceCube. S velkou pravděpodobností se jednalo o tzv. slapové narušení, při kterém je struktura hvězdy narušena gravitací černé díry. Jedná se o ukázkový příklad tzv. multi-messenger astronomie, při které vědci využívají kromě elektromagnetického záření také neutrin nebo gravitačních vln.
Astronomům se podařilo identifikovat dvě exoplanety u hvězdy TOI 1272 patřící do kategorie tzv. horkých Neptunů. Pohybují se ve vzdálenosti od hvězdy, kterou vědci označují jako poušť horkých Neptunů, protože zde podobné exoplanety vidí jen zřídka. Obě exoplanety mají kolem 25 hmotností Země a svou hvězdu oběhnou jednou za 3 a 9 dní.
V centrální části Mléčné dráhy se astronomům podařilo objevit neobvyklý hvězdný systém. Skládá se z masivní mladé hvězdy, kterou obklopuje disk ve formě spirály, která připomíná tvar spíš pozorovaný u galaxií. Nedaleko tohoto systému se potom nachází ještě další hvězda, ta by mohla být klíčem ke vzniku spirály.
Z kosmodromu Rocket Lab Launch Complex 1 na Novém Zélandu dnes těsně před polednem odletěla raketa Electron. Vynesla na oběžnou dráhu malou družici CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment), která v následujících měsících zamíří k Měsíci. Úkolem sondy CAPSTONE bude vyzkoušení oběžné dráhy, kterou bude využívat lunární stanice Gateway.
Start rakety Falcon Heavy se sondou k planetce Psyché se znovu posunul. Let byl původně plánovaný na letošní srpen, potom byl kvůli problémům se softwarem odložen na podzim. Nově dochází k dalšímu odkladu, a to kvůli dalším softwarovým problémům. Aktuálně není zřejmé, kdy by sonda mohla do vesmíru odletět.
Na Marsu sice neprší, za to tam pěkně fouká. V řídké atmosféře a nízké gravitaci se často objevují globální prachové bouře, povrch planety ale často brázdí také drobné neškodné vzdušné víry známé jako rarášci.
Průlet vesmírné sondy New Horizons přinesl v roce 2015 první detailní pohled na vzdálenou trpasličí planetu Pluto a její měsíce. Jedním z překvapení, která tento průlet přinesl, byla červená čepička Charonu, největšího z měsíců Pluta. Nové simulace nyní naznačují možný původ tohoto nezvyklého útvaru - rozpad etanu způsobený sluneční radiací.
Evropsko-japonská vesmírná sonda BepiColombo dnes provedla plánovaný druhý průlet kolem planety Merkur. Využila při tom její gravitace pro korekci své oběžné dráhy, podobných gravitačních asistencí je při této misi naplánováno celkem 9 (1x Země, 2x Venuše a 6x Merkur). Při průletu sonda pořídila tento snímek povrchu planety ze vzdálenosti 920 km od povrchu.
Astronomům se podařilo poprvé zpozorovat bílého trpaslíka, který konzumuje jak kovy z blízkého okolí, tak i zmrzlý materiál z větší vzdálenosti. Hvězda G 238-44 (G238-44, LAWD 52) se nachází 86 světelných let daleko a jedná se o zbytek hvězdy podobné Slunci. Je obklopena zbytky původního planetárního systému, který byl uvržen do chaosu, když hvězda vstoupila do fáze rudého obra.
Tým astronomů vedený Christopherem Onkenem z Australian National University objevil velmi zářivý kvazar SMSS J114447.77-430859.3. Jejich výzkum ukázal, že má rudý posuv z=0,83 a jedná se tak o nejzářivější známý kvazar v posledních 9 miliardách let. Ke svému výzkumu vědci použili teleskop SAAO (South African Astronomical Observatory) v Jihoafrické republice.
Přímá pozorování hnědých trpaslíků, které obíhají nějakou hvězdu, nejsou snadná. Do dnešního dne bylo vyfotografováno jen asi 40 takových objektů. V nové studii astronomové vedení Mariangelou Bonavita reportují přímá pozorování hned 4 hnědých trpaslíků ve hvězdných systémech. Jejich studium může vědcům napovědět o vzniku a vývoji hvězd i planet, protože se jedná o objekty na jejich pomezí.
Podle Elona Muska nyní SpaceX počítá s tím, že jako první Starship se do vesmíru podívá prototyp S24 s boosterem B7. Jedná se o upgradované modely oproti S20 a B4, se kterými se pro první let na oběžnou dráhu ještě donedávna počítalo. Aktuálně Musk odhaduje, že by první let Starship mohl proběhnout v květnu.
Mise Gaia už od roku 2013 mapuje pozici a pohyb hvězd v Mléčné dráze. Postupně jsou zveřejňována nová data z teleskopu, která astronomům prozrazují více o evoluci naší galaxie, vývoji různých druhů hvězd a mnoho dalšího. ESA nyní zveřejnila třetí data release, který obsahuje nové pozice hvězd, ale také planetek ve sluneční soustavě a galaxií v hlubokém vesmíru.
19. června zakryje měsíc Europa u planety Jupiter vzdálenou hvězdu. Astronomové tento jev označují jako okultaci (zákryt) a využívají ji ke studiu objektu v popředí. Způsob, jakým vzdálená hvězda pohasne, totiž může prozradit cenné informace o pozici Europy, její oběžné dráze a atmosféře. Červencová okultace byla předpovězena pomocí dat z teleskopu Gaia, který s vysokou přesností mapuje hvězdy v Mléčné dráze.
Mlhovina s označením IRAS 05437+2502 není příliš prozkoumaná a vědci si nejsou jistí, jak vznikla. Zřejmě se jedná o malý izolovaný region s vyšší hustotou plynů, kde se rodí nové hvězdy. Ty potom okolní oblaka osvětlují a vytváří tak pozorovaný závoj. Potom je tu ale hvězda v horní části struktury, která vytváří tvar obráceného písmene V. Zřejmě se jedná o hvězdu s vysokou rychlostí, která mlhovinou pouze prolétává.
Malému vrtulníku Ingenuity, který přiletěl na Mars s roverem Perseverance, přestal fungovat jeden ze senzorů. Jeho úkolem je zjištění orientace Ingenuity před vzletem. Nejedná se o nijak zásadní problém, obejití senzoru lze vyřešit jednoduchým softwarovým updatem, který operátoři plánují provést v nadcházejících dnech.
U červeného obra HD 33142 vzdáleného 330 světelných let byla objevena už třetí exoplaneta. První dvě planety byly u této hvězdy detekovány už v letech 2010 a 2011. Všechny tři jsou výrazně větší než Země. Poslední objevená exoplaneta HD 33142 d je z nich nejmenší a obíhá nejblíž hvězdě.
Podle výzkumu vědců vedených Yamilou Miguel se složení jednotlivých vrstev planety Jupiter liší. Čím hlouběji se vrstva nachází, tím více je v ní těžkých elementů, tedy prvků těžších než vodík a helium, které tvoří většinu atmosféry. Data pro nový výzkum pochází ze sondu Juno, která od roku 2016 Jupiter obíhá.
Evropská vesmírná agentura schválila výrobu vesmírné sondy Comet Interceptor. Vesmírná sonda má letět do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až pro ni astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Hlavní sondu budou doplňovat ještě dvě menší, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
dnes 18:41 
James Webb (JWST)
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
