První hvězdy, které začaly vznikat v mladém vesmíru, dosahovaly dnes nepředstavitelných velikostí. Podle nové studie mohly mít až 10 000 hmotností Slunce - tedy zhruba tisíckrát víc než nejhmotnější hvězdy známé v dnešním vesmíru. Příčinou jsou zcela odlišné podmínky - raný vesmír byl o poznání menší, hustější a neobsahoval žádné těžké prvky.
V oblasti Eastern Noctis Labyrinthus nedaleko rovníku Marsu se nachází světlý region, který je podle vědců výsledkem nedávné přítomnosti ledovce. To by mohlo znamenat přítomnost vody nejen v polárních oblastech, ale také poblíž rovníku, kde jsou vyšší teploty. Voda by tak pravděpodobně byla ukrytá pod povrchem, mohla by však být dostupná pro budoucí mise astronautů.
Dlouhodobá pozorování červeného obra HD 18438 vedou vědce vedené Byeong-Cheol Leem k závěru, že kolem něj obíhá zatím nepozorovaný masivní objekt. Podle závěrů jejich studie má hmotnost 21 Jupiterů a hvězdu oběhne jednou za 803 dní. To z HD 18438, jejíž poloměr je 89x větší než u Slunce, dělá zatím největší známou hvězdu, u které byl nalezen substelární objekt.
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) byla vyslána k Měsíci v roce 2009 s cílem mapovat jeho povrch a shromažďovat data pro plánování budoucích misí. Jedním z nejzajímavějších regionů je oblast jižního pólu, kde NASA plánuje první přistání astronautů v rámci programu Artemis. Patří sem také region Malapert Massif, který sonda detailně vyfotografovala při přeletu začátkem března.
Podle Elona Muska nyní SpaceX počítá s tím, že jako první Starship se do vesmíru podívá prototyp S24 s boosterem B7. Jedná se o upgradované modely oproti S20 a B4, se kterými se pro první let na oběžnou dráhu ještě donedávna počítalo.
Těsně před tím, než loni na podzim sonda DART úmyslně narazila do malého měsíce planetky Didymos, posbírala data o obou objektech v tomto binárním systému. Jejich analýza naznačuje, že se mateřské těleso točí kolem svojí osy tak rychle, že z jeho povrchu létají kameny do okolí.
Vesmírná sonda JUICE vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou bude mít za cíl průzkum měsíců planety Jupiter. V roce 2022 prošla nezbytným testováním a simulacemi vesmírného prostředí a v dubnu 2024 odletí do vesmíru. Čeká ji dlouhá cesta, na jejímž konci je oběžná dráha měsíce Ganymede.
Do dnešního dne byly objeveny tisíce exoplanet. U některých hvězd jich bylo pozorováno několik a astronomové si začínají všímat, že jejich uspořádání většinou odpovídá jedné ze 4 kategorií.
Evropská vesmírná agentura prodloužila misi dalekohledu CHEOPS, který z oběžné dráhy zkoumá už objevené exoplanety. Zařízení odletělo do vesmíru v roce 2019 a jeho primární mise skončí letos v září. Komise pro vědecké programy ESA nyní prodloužila jeho misi do roku 2026 s možným dalším prodloužením až do roku 2029.
V roce 2018 byla u blízké hvězdy 40 Eridani objevena exoplaneta o 8násobku hmotnosti Země. Podle nové studie však neexistuje - signál, který byl interpretován jako gravitační vliv planety na hvězdu, byl způsoben aktivitou hvězdy samotné. Exoplaneta se stala zájmem fanoušků Star Treku, nachází se totiž v systému, kde se má nacházet planeta Vulkán.
Astronomové reportují objev nové exoplanety u hvězdy HD 207496. Její blízkost mateřské hvězdě je příčinou ztráty atmosféry, která buď probíhá, nebo už proběhla. Exoplaneta tak může být pokrytá globálním oceánem, nebo obsahovat postupně se ztrácející atmosféru.
Astronomové objevili v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* nezvykle mladou hvězdu. Nachází se v prostředí, ve kterém vědci považují vznik nových hvězd za nemožný. V jádru galaxie totiž panují příliš dynamické podmínky plné intenzivní radiace a gravitace.
Mezi oběžnými drahami Jupitera a Saturnu byla v únoru objevena kometa blížící se k vnitřní části sluneční soustavy. Ke Slunci se nejvíce přiblíží příští rok 28. září a potom 13. října proletí kolem Země. Astronomové odhadují, že by se při své maximální jasnosti mohla vyrovnat některým jasným hvězdám.
V pátek krátce před 18. hodinou večer došlo na Slunci k silné erupci. Astronomové ji pozorovali pomocí vesmírné observatoře SDO, která se na sledování Slunce soustředí. Erupce byla zařazena do třídy X - nejsilnější ze tříd, do kterých jsou tříděny.
Výstava čínského Národního muzea ukazuje plánované rozšíření čínské vesmírné stanice Tiangong. Ta byla dokončena teprve loni a aktuálně hostí trojici astronautů. Tři stávající moduly doplní v první fázi další, multifunkční s celkem 6 porty. Ze stanice ve tvaru T tak vznikne struktura ve tvaru kříže.
Pomocí metody radiální rychlosti se astronomům podařilo identifikovat dvě nové exoplanety. Jedna se podobá planetě Jupiter a druhou vědci charakterizují jako chladný super Neptun. Ke svému objevu vědci využili teleskopu La Silla v Čile, který je vybaven výkonným hledačem exoplanet HARPS.
Vesmír je plný magnetických polí různých velikostí a síly. Sám o sobě má náboj neutrální, je nicméně plný objektů a nabitých částic, které magnetická pole vytváří. Za největší strukturu ve vesmíru jsou považované nadkupy galaxií propojené kosmickými vlákny materiálu do tzv. kosmické pavučiny. Vědcům se nyní podařilo detekovat rádiové vlnění, které je emitováno elektrony zachycenými v magnetickém poli této struktury.
Evropský parlament schválil drtivou většinou 603 hlasů návrh na výstavbu konstelace IRISS, pouze 6 europoslanců bylo proti. Síť bude tvořena až 170 družicemi na nízké oběžné dráze a dalšími na geostacionární. Jejich úkolem bude poskytovat zabezpečenou komunikaci pro vládní úřady i podnikatelskou sféru. První služby by konstelace mohla začít poskytovat už v příštím roce.
Astronomové vedení Shubhamem Kanodiaem oznámili objev exoplanety u malé hvězdy TOI 5205. Planeta je nicméně v porovnání se svojí hvězdou tak velká, že to odporuje aktuálně přijímaným modelům popisujícím jejich vznik.
Pomocí teleskopů Chandra, WISE a CFHT našli astronomové dva páry trpasličích galaxií, které nevyhnutelně míří ke srážce. Při ní dojde také ke kolizi supermasivních černých děr, které se nacházejí v jejich středech. Jde o první evidenci podobného střetu, která vnáší nové světlo do teorie formování větších galaxií a supermasivních černých děr.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
dnes 6:24 
Hvězdy
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
