Nejnovější zprávy z vědy

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

11. srpna 2020 Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.

Protáhlé útvary na měsíci Ganymede by mohly být součástí největšího kráteru ve sluneční soustavě

Protáhlé útvary na měsíci Ganymede by mohly být součástí největšího kráteru ve sluneční soustavě

10. srpna 2020 Povrch největšího měsíce planety Jupiter je pokrytý různými geologickými útvary. Mezi nimi jsou údolí a tektonické zlomy, které by mohly být součástí větší struktury: obřího impaktního kráteru. Snímky z vesmírných sond Voyager a Galileo ukazují, že mnohé z těchto protáhlých útvarů tvoří kruh rozkládající se napříč celým měsícem. Pokud se skutečně jedná o kráter, šlo by o největší takovou strukturu v celé sluneční soustavě.

První snímek systému několika exoplanet u hvězdy podobné Slunci

První snímek systému několika exoplanet u hvězdy podobné Slunci

9. srpna 2020 Astronomům se podařilo zachytit dvě exoplanety u hvězdy TYC 8998-760-1 na jednom snímku. Jde o první přímou fotografii více exoplanet u hvězdy, která se podobá Slunci. Fotografie byla pořízena teleskopem VLT (Very Large Telescope) v Čile, který provozuje organizace ESO (European South Observatory), jejímž členem je také Česká republika.

Vědci pozorují v atmosféře Venuše jevy, které na žádné jiné planetě zatím nebyly zaznamenány

Vědci pozorují v atmosféře Venuše jevy, které na žádné jiné planetě zatím nebyly zaznamenány

8. srpna 2020 V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

Mise Lucy k trojanům planety Jupiter prošla dílčím schvalovacím procesem

6. 8. 2020 Vesmírná mise Lucy má odstartovat už v říjnu příštího roku a bude zkoumat Trojány planety Jupiter, tedy planetky, které obíhají před a za planetou. Na virtuální konferenci mezi 27. a 30. červencem došlo ke schválení designu jednotlivých komponent sondy. Následovat bude samotná výstavba sondy,

Prototyp obří vesmírné lodi Starship vyletěl při testu do výše 150 metrů

5. 8. 2020 Společnost SpaceX provedla další test s prototypem SN5 vyvíjené vesmírné lodi Starship. V minulém týdnu se zdařil statický zážeh, při kterém se válec o průměru 9 metrů ještě neodpoutal od země. Ve čtvrtek už prototyp vyletěl do vzduchu - do výše 150 metrů.

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu

4. 8. 2020 Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

V Mexickém zálivu přistála vesmírná loď Crew Dragon s posádkou

3. 8. 2020 V neděli završila dvoučlenná posádka druhý testovací let vesmírné lodi Crew Dragon, když úspěšně přistála na mořské hladině. Nová vesmírná loď od společnosti SpaceX tak splnila podmínky pro certifikaci od NASA a bude moci dopravovat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jedná se o

V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda

3. 8. 2020 Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování

Na Marsu se znovu objevil dlouhý mrak, který zdánlivě vychází z jedné ze sopek

1. 8. 2020 Na snímcích Marsu z vesmírné sondy Mars Express s po dvou letech znovu objevil 1 800 kilometrů dlouhý mrak, který zdánlivě vychází ze sopky Arsia Mons. Žádná sopka na Marsu však není aktivní, mrak vzniká jiným než vulkanickým způsobem.