Nejnovější zprávy z vědy

Rover MoonRanger od společnosti Astrobotic by měl už za 2 roky hledat vodu na jižním pólu Měsíce

Rover MoonRanger od společnosti Astrobotic by měl už za 2 roky hledat vodu na jižním pólu Měsíce

dnes 12:29 Malý lunární robot MoonRanger vyvíjí Carnegie Mellon University a společnost Astrobotic Technology. Rover nedávno prošel schválením předběžného designu a posouvá se do další fáze vývoje. V roce 2022 by měl letět na povrch Měsíce, kde bude v okolí jižního pólu pátrat po vodě, kterou by mohla využívat plánovaná lunární stanice.

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru

23. září 2020 Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.

NASA zveřejnila dílčí kroky lunárního programu Artemis pro následující roky

NASA zveřejnila dílčí kroky lunárního programu Artemis pro následující roky

22. září 2020 Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila aktualizované detaily lunárního programu Artemis. Po 18 měsících od stanovení data 2024 pro přistání posádky na Měsíci, jsou definovány klíčové součásti tohoto programu, jako jsou jeho jednotlivé fáze, a prostředky potřebné pro jeho realizaci. Program Artemis (kde je počítáno s vývojem rakety SLS, lodi Orion a přistávacího modulu) má stát do roku 2024 28 miliard dolarů.

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

21. září 2020 Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Plánované přistání astronautů na Měsíci v roce 2024 možná nakonec nebude v blízkosti pólu

19. 9. 2020 V roce 2024 plánuje NASA poslat astronauty zpátky na povrch Měsíce. Doposud se počítalo s přistáním v okolí jižního pólu, kde vědci předpokládají přítomnost vodního ledu na povrchu. V novém prohlášení ředitel NASA Jim Bridenstine nicméně zmiňuje možnost výběru snadněji dostupného místa

Nová mise Janus bude už za dva roky prostřednictvím dvojice malých sond zkoumat binární planetky

19. 9. 2020 NASA dala 3. září oficiální GO pro misi Janus, jejímž cílem bude průzkum binárních planetek v okolí Země. Jde o relativně levnou misi, jejíž start je plánován už na rok 2022. Dvojice malých identických sond během mise prozkoumá hned dva různé páry planetek.

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020 Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení.

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. 9. 2020 U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

Nová metoda 10 000x prodloužuje koherenci kvantových stavů

13. 9. 2020 Vědcům z University of Chicago se podařilo najít způsob jakým mohou zůstat kvantové systémy v provozu až 10 000x déle. Svůj výzkum založili na konkrétním kvantovém systému (solid state qubits), očekávají ale, že bude aplikovatelný i v ostatních situacích. Studie byla publikována v srpnovém