Nejnovější zprávy

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

dnes 07:16 - 6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. dubna 2019 - Robotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. dubna 2019 - Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. dubna 2019 - Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

U nejbližší hvězdy se možná skrývá druhá exoplaneta - je velká a ledová

19. 4. 2019 Tým vědců objevil náznaky další exoplanety u Proxima Centauri - nejbližší hvězdy Slunci. Šlo by o už druhou planetu v tomto systému, první planeta Proxima Centauri b byla objevena už v roce 2016. Podobně jako u planety b, byla i planeta c objevena metodou pozorování gravitačního vlivu těchto planet

Evropská komise a ESA se dohodly na vytvoření evropské kvantové komunikační sítě

18. 4. 2019 9. dubna podepsaly Evropská komise a Evropská vesmírná agentura dohodu o vytvoření kvantové komunikační sítě, která zajistí bezpečné přenosy zašifrovaných informací napříč evropských kontinentem. Vývoj pozemních zařízení bude mít na starosti Generální ředitelství pro komunikační

Vyberte jméno největšího zatím nepojmenovaného objektu ve sluneční soustavě

17. 4. 2019 Více než 10 let po objevení se může planetka se zatím oficiálním označením (225088) 2007 OR10 dočkat skutečného jména. Vyzvali k tomu tři astronomové, kteří se v roce 2007 zasloužili o její objevení: Meg Schwamb, Mike Brown a David Rabinowitz. Vybrané jméno následně astronomové předají

Izraelská společnost SpaceIL se po nezdaru lunární sondy Beresheet nevzdává - postaví novou

16. 4. 2019 V uplynulém týdnu se první soukromá lunární sonda Beresheet pokusila o přistání na Měsíci - bohužel neúspěšně. To však neziskovou organizaci SpaceIL neodradilo, hodlá totiž postavit sondu znovu a poučit se z předchozích. Zprávu o výrobě druhého přistávacího modulu zveřejnil Morris Kahn,

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výpary

16. 4. 2019 Vědci zjistili, že s nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dochází k uvolnění vodních par do jeho velmi tenké atmosféry. Podobné výsledky měly také už dřívější počítačové simulace, chyběla však empirická data. Ta vědci našli u už neaktivní sondy LADEE, která v roce 2014 plánovaně

Teleskop TESS našel svou první exoplanetu podobně velkou jako Země

15. 4. 2019 Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanets Survey Satellite) našel svou první exoplanetu, která se svou velikostí blíží Zemi. Nachází se v hvězdném systému HD21749 ve vzdálenosti 53 světelných let spolu s další exoplanetou, která se velikostí blíží Neptunu. Nový objev byl publikován ve

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i voda

15. 4. 2019 Evropská vesmírná agentura ESA prezentovala nejnovější výsledky mise orbitální sondy Trace Gas Orbiter (TGO), která od roku 2016 obíhá kolem planety Mars. Mezi výsledky jsou dopady loňské globální prachové bouře nebo také překvapivě nízké množství metanu v atmosféře. K tématu byly

Inzerce