Nejnovější zprávy z vědy

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

10. prosince 2019 Vědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.

Všechny kvasinky používané při výrobě piv plzeňského typu pocházejí ze stejného původního druhu

9. prosince 2019 Vědci z nizozemské Delft University of Technology ve svém výzkumu přišli na společného předka kvasinek, které se dnes používají při výrobě piv plzeňského typu (anglicky pils, nebo pilsner). Tento druh kvasinek vznikl před 500 lety zkřížením kvasinek používaných při pečení (Saccharomyces cerevisiae) a jednoho divokého druhu (Saccharomyces eubayanus).

Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou Země

Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou Země

5. prosince 2019 Miniměsíce jsou malé objekty, které rotují kolem Země, někdy pouze dočasně. Není však známo, kolik jich ve skutečnosti je. Silná gravitace Země je někdy přitáhne k sobě a shoří v atmosféře, jindy jsou vymrštěny do hlubokého vesmíru. Australským vědcům se nyní podařilo zachytit zatím druhý miniměsíc při průletu atmosférou naší planety, první byl identifikován v roce 2014.

Nový teleskop JWST by mohl detekovat existenci atmosféry u exoplanet pomocí teploty

Nový teleskop JWST by mohl detekovat existenci atmosféry u exoplanet pomocí teploty

5. prosince 2019 Hned čtyři nové studie publikované v magazínu Astrophysical Journal, navrhují nový přístup v hledání atmosfér u exoplanet: pomocí měření teploty. Tento přístup je využitelný zejména u exoplanet obíhajících červené trpaslíky, kde je obyvatelná zóna tak blízko hvězdy, že planety v ní mají synchronní rotaci - tedy ukazují svojí hvězdě stále stejnou polokouli.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Při extrémně nízké teplotě vědci poprvé pozorovali, co se děje s atomy při chemické reakci

4. 12. 2019 Pouhých 500 nanokelvinů nad absolutní nulou - v takové teplotě proběhla zatím nejchladnější chemická reakce, kterou vědci dokázali pozorovat. Výhodou tohoto přístupu je, že se v extrémně chladném prostředí pohyb atomů velmi zpomalí a lze tak lépe pozorovat, co se při chemické reakci vlastně

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxii

3. 12. 2019 Galaxie NGC 6240 se už na první pohled liší od ostatních. Místo relativně pravidelné spirály, jakou má Mléčná dráha, má NGC 6240 dvě zřejmá jádra zahalená množstvím prachu a slepá ramena sahající daleko od centra různými směry. Astronomové doposud předpokládali, že pozorují následek

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 Po splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 Vědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud

Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů

1. 12. 2019 Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny

Japonský satelit vytvoří umělý meteorický déšť

30. 11. 2019 Japonská společnost Astro Live Experiences (ALE) vypustí do vesmíru malý satelit ALE-2, který bude mít za úkol v příštím roce vytvořit umělý meteorický déšť. Družice z oběžné dráhy ve výšce 400 kilometrů vypustí do zemské atmosféry stovky malých barevných pelet, které vytvoří

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019 Tým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou