Nejnovější zprávy

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. května 2019 - Tým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná evoluce. Další data nicméně z okraje sluneční soustavy dál proudí k Zemi, přenos by měl být dokončen až v létě příštího roku.

Gravitační vlny by za sebou mohly zanechávat detekovatelné stopy

15. května 2019 - Podle nové studie by za sebou mohly gravitační vlny zanechávat stopy, které si vesmír pamatuje dlouho po tom, co určitým místem prošly. Prostor, nebo čas by mohly být díky gravitačním vlnám velmi mírně desynchronizované, což by mohlo být detekovatelné budoucími přístroji. Samotné gravitační vlny generují velmi drobné odchylky v časoprostoru, jejichž detekce vyžaduje extrémně citlivé přístroje. Stopy, které by po sobě mohly zanechávat, jsou však ještě drobnější.

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

Měsíc se smršťuje a na jeho povrchu díky tomu dodnes dochází k otřesům

14. května 2019 - Pomocí dat ze sondy LRO a nového zpracování dat ze seismometrů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo dospěli vědci k závěru, že se Měsíc zmenšuje. K tomuto procesu dochází už od zrodu Měsíce, od této doby se ochlazuje jeho jádro což způsobuje smrštění celého tělesa. Dnes je jeho povrch posetý puklinami v jejichž okolí stále dochází k otřesům. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geoscience.

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

13. května 2019 - Rychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou intenzivní záblesky elektromagnetické radiace v rádiovém spektru, které k nám přicházejí ze vzdáleného vesmíru. Poprvé byly detekovány teprve v roce 2007 a doposud není zřejmé, co je způsobuje. Podle nové studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal Letters, by to mohly být extrémně zářivé supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Částice antihmoty jsou podobně jako hmota zároveň částice i vlnění

10. 5. 2019 Hmota i například světlo jsou zároveň pevné částice a také vlnění, zda je tomu tak i u jednotlivých částic antihmoty však doposud nebylo zřejmé. Nyní vědci z Itálie a Švýcarska prokázali tuto dualitu i u částic antihmoty, konkrétně pozitronů, což jsou antihmotové ekvivalenty elektronů. U

Společnost Blue Origin se chystá na Měsíc. Vyvine nový motor a přistávací modul Blue Moon

10. 5. 2019 CEO Jeff Bezos v noci slavnostně představil plány svojí společnosti Blue Origin pro cesty na Měsíc. Tento program se jmenuje Blue Moon a jeho cílem je dovézt náklad i posádku k Měsíci a zpět. Pomoci tomu má zcela nový raketový motor BE-7, který už společnost vyvíjí a mohl by být poprvé

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetek

8. 5. 2019 Tři nové planetky se podařilo detekovat orbitálnímu teleskopu Gaia, jehož hlavním úkolem je pozorování hvězd, jejich pozice a rychlosti. Gaia pozoruje planetky ve sluneční soustavě relativně pravidelně, většinou jde o už známé objekty z pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově

S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republice

7. 5. 2019 Dva malé cubesaty budou součástí evropské mise Hera k planetce Didymos v roce 2023. Jeden z nich bude pomocí radaru zkoumat vnitřní strukturu planetky a jejího měsíce a druhý, s významnou českou účastí, bude zjišťovat jejich složení. Primární mise však není vědecká, ale defenzivní: evropská

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 by měla v srpnu přistát na jižním pólu

6. 5. 2019 Indická lunární mise Chandrayaan-2 by měla podle plánu odstartovat na raketě GSLV-MK III mezi 9. a 16. červencem. Jejím cílem bude podle ředitele indické vesmírné agentury ISRO (Indian Space Research Organisation) Kailasavadivoo Sivana jižní pól Měsíce, podobně jako u nedávné čínské mise

V sobotu vyletěla na hranici vesmíru první japonská soukromá raketa MOMO-3

5. 5. 2019 Japonská raketa MOMO-3 v sobotu při testovacím letu překonala výšku 100 kilometrů - mezinárodně uznávanou hranici vesmíru - a stala se tak prvním soukromým nosičem vyvinutým v Japonsku. Raketu vyvíjí společnost Interstellar Technology Inc. (Interstellar Technologies). založená v roce 2013 s

Vzorky z planetky Itokawa dovezené sondou Hayabusa v roce 2010 překvapivě obsahují vodu

4. 5. 2019 Japonská vesmírná sonda Hayabusa přivezla jako první v roce 2010 na Zemi vzorky hornin z blízké planetky Itokawa. V kapsli, která na Zemi přistála, bylo identifikováno na 1500 malých zrnek, která měla podle analýzy složení podobné meteoritům. Obsahovala minerály olivín, pyroxen, nebo sírany.

Inzerce