Nejnovější zprávy

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféry

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféry

dnes 10:04 - Z dat z orbitální sondy Cassini vědci zjistili, že na jižním pólu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, existuje v zimě velmi chladná oblast, která dosahuje teplot až mínus 153 °C. Důvod její existence si však nedokázali vysvětlit, podobné chování totiž neznají u žádné z planet sluneční soustavy. Nová studie naznačuje, že by tento jev mohl být způsoben chemickými procesy v atmosféře, způsobenými látkami s minoritním zastoupením.

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

dnes 08:03 - Po téměř 100 dnech se budoucí vesmírný teleskop Jamese Webba dostává z chladící vakuové komory, kde procházel rozsáhlým testováním v extrémních podmínkách. Od července 2017 byl obří teleskop vystaven podmínkám bez vzduchu a teplotám kolem mínus 260 °C v komoře, která uměle vytváří nejchladnější místo na Zemi. Snahou je přiblížit podmínky co nejvíce tomu, co bude muset teleskop vydržet v chladném vesmíru, aby se ověřilo, že vše funguje jak má. Veškeré testy proběhly úspěšně a teleskop může pokračovat na své cestě do vesmíru. Aktuálně se očekává start na evropské raketě Ariane 5 na začátku roku 2019.

Čtveřice satelitů Galileo je připravena ke startu v polovině prosince, všechny na jedné raketě

Čtveřice satelitů Galileo je připravena ke startu v polovině prosince, všechny na jedné raketě

22. listopadu 2017 - 12. prosince odstartuje speciálně modifikovaná raketa Ariane 5 se čtyřmi satelity evropské navigace Galileo z jihoamerického kosmodromu Kourou. Na oběžnou dráhu vynese do výšky 23 500 km satelity s pořadovými čísly 19-22 z plánovaných třiceti. Minulý měsíc přiletěly satelity po dvou do Francouzské Guyany, kde byly následně zkontrolovány, zda u nich nedošlo k poškození při letu, a bylo do nich natankováno palivo. Paralelně je připravována také raketa Ariane 5, která je ponese na oběžnou dráhu.

Mezihvězdná planetka Oumuamua je velmi dlouhá, tmavě červená a cestovala k nám zřejmě miliony let

Mezihvězdná planetka Oumuamua je velmi dlouhá, tmavě červená a cestovala k nám zřejmě miliony let

21. listopadu 2017 - Na konci října astronomové poprvé pozorovali objekt od jiné hvězdy, který se přiblížil ke Slunci, dostal jméno Oumuamua. Když zjistili, že jde o mezihvězdného cestovatele, obrátila se k němu zrcadla těch nejvýkonnějších teleskopů na Zemi i ve vesmíru, aby o něm zjistili co nejvíce informací, než zase opustí sluneční soustavu a zamíří do mezihvězdného prostoru. Výsledky těchto pozorování ukazují, že jde o velmi protáhlý objekt s tmavě červenou barvou, bez přítomnosti jakéhokoliv prachu na povrchu. Nové informace o Oumuamua byly publikovány 20. listopadu v magazínu Nature.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Exoplaneta 55 Cancri e má zřejmě atmosféru podobnou Zemi, jen s mnohem vyššími teplotami

20. 11. 2017 Exoplaneta 55 Cancri e (označovaná také 55 Cnc e nebo Janssen) byla objevena už v roce 2014 u hvězdy vzdálené 40 světelných let. Vzhledem k její blízkosti bylo už provedeno mnoho studií, které se snaží planetu 9x masivnější než Země (ale jen dvakrát větší) charakterizovat. Po úvahách o

Servisní modul pro Orion se sestavuje v Brémách, ESA dokončuje první a už pracuje na druhém

20. 11. 2017 Evropská vesmírná agentura spolupracuje s tou americkou při přípravě první nepilotované mise nové vesmírné lodi Orion. Evropským příspěvkem je servisní modul, který bude při první průzkumné misi (Exploration mission 1, EM-1) součástí lodi Orion při obletu Měsíce. Evropský modul vychází z

U blízké hvězdy Ross 128 byla objevena nová exoplaneta s vhodnými podmínkami pro život

18. 11. 2017 Nově objevená planeta se jmenuje Ross 128b a je vzdálená pouhých 11 světelných let od sluneční soustavy. Nejedná se sice o nejbližší exoplanetu (tou je Proxima Centauri B vzdálená 4,2 světelného roku), přesto se jedná o velmi zajímavý objev. Podle vědců je totiž hvězda Ross 128 klidnější

Objekt, který navštívil sluneční soustavu z mezihvězdného prostoru, má nové označení i jméno

17. 11. 2017 V říjnu astronomové poprvé pozorovali objekt, jehož dráha prozrazuje, že k nám přišel zvenčí, že nepochází ze sluneční soustavy. Nejprve si mysleli, že jde o kometu a pojmenovali ho C/2017 U1 (C jako comet), když ale nevyznačoval žádné ze znaků komet, přehodnotili jej jako planetku a

Geneticky modifikovanému broukovi narostlo třetí fungující oko

17. 11. 2017 Vědcům z University of Indiana se podařilo zmanipulovat geny brouka z čeledi vrubounovitých tak, aby mu narostlo třetí, a navíc fungující oko, které je napojené na nervový systém. Jedná se o výsledek pokračování předchozího výzkumu, kdy deaktivací genů zodpovědných za vývoj hlavy brouka

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

16. 11. 2017 Vypuštění vesmírného teleskopu nové generace se nezadržitelně blíží, aktuální plánovaný termín startu rakety Ariane s teleskopem Jamese Webba je po nesčetných odkladech plánován na začátek roku 2019. Během prvních pěti měsíců pozorovacích operací bude podle NASA teleskop pozorovat měsíce

Gravitační vlny z kolize supermasivních černých děr lze detekovat pomocí změn v signálu z pulzarů

16. 11. 2017 Kolize masivních, energetických vesmírných objektů jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy jsou tak velké události, že při nich dochází k detekovatelné fluktuaci prostoru - gravitačním vlnám. Astronomům se doposud podařilo detekovat pětici takových kolizí, 4x šlo o kolizi černých děr a