Nejnovější zprávy

Povrch měsíců Marsu by mohl být elektricky nabitý od solárních větrů

Povrch měsíců Marsu by mohl být elektricky nabitý od solárních větrů

dnes 06:00 - Silné sluneční erupce by mohly nabíjet některé oblasti na povrchu měsíců Marsu až na 100 voltů, ukazuje to studie publikovaná v magazínu Advances in Space Research 3. října. Podobný náboj by tak mohl ovlivnit elektroniku automatických sond nebo dokonce astronautů, kteří by s těchto měsíců zkoumali rudou planetu.

Hvězda, která pohltila své planety

Hvězda, která pohltila své planety

18. října 2017 - Astronomům se podařilo objevit dvojici binárních hvězd s doposud nejvýraznějším rozdílem složení, které bylo pozorováno. Pojmenovali je Kronos a Krios (oficiální označení jsou HD 240429 a HD 240430). Jejich pohyb a složení však napovídají, že by hvězdy měly vzniknout jako velmi podobné, jako je u binárních hvězd obvyklé. Rozdíl v aktuální kompozici lze podle objevitelů Oh a Hogga nejlépe vysvětlit tím, že jedna z hvězd pohltila planety o mase až 15 Zeměkoulí.

První detekce kolize dvou neutronových hvězd otevřela astrofyzikům oči jako nikdy dříve

První detekce kolize dvou neutronových hvězd otevřela astrofyzikům oči jako nikdy dříve

17. října 2017 - Astronomům se poprvé podařilo zachytit událost, na kterou už dlouho čekali - kolizi neutronových hvězd, která by jim mohla pomoci odhalit doposud skrytá fakta o fungování vesmíru. Pomohlo jim k tomu několik teleskopů pozorujících vesmír v různých vlnových délkách jak z povrchu Země, tak z oběžné dráhy a také detekce gravitačních vln. Jedním z prvních závěrů je potvrzení, že velký podíl těžkých kovů ve vesmíru pochází právě z těchto kolizí.

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších nov

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších nov

16. října 2017 - V Malém Magellanově oblaku pozorovali před rokem astronomové hvězdu SMCN 2016-10a, následnou analýzou došli k závěru, že se jedná o dosud nejjasnější pozorovanou novu v této nám velmi blízké galaxii a zároveň jednu z nejjasnějších zaznamenaných vůbec. Jde také o první pozorovanou novu v Malém Magellanově oblaku od roku 2012.

Inzerce
Zamyšlení

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

Další zprávy

Trpasličí planeta Haumea má prstenec a je ještě větší než se odhadovalo

15. 10. 2017 Haumea je těleso, které obíhá Slunce ve vzdálenosti mezi 35 a 51 AU, nachází se tedy za planetou Neptun v chladné a temné oblasti sluneční soustavy známé jako Kuiperův pás. Tato teprve nedávno objevená trpasličí planeta má dva známé měsíce, velmi protáhlý tvar a podle nových pozorování

Sonda OSIRIS-REx proletěla kolem Země a zamířila k planetce Bennu

23. 09. 2017 Rok po svém startu, 22. září, proletěla vesmírná sonda OSIRIS REx kolem Země a za využití gravitační asistence naší planety zamířila ke svému cíli. Její cílem je planetka Bennu, ze které sonda posbírá vzorky, které poté dopraví zpátky na Zemi k analýze. Planetka Bennu pro vědce představuje

NASA zvažuje nukleární pohon pro vesmírnou loď, která má letět k Marsu

24. 08. 2017 Americká vesmírná agentura NASA zkoumá možnosti jak dopravit náklad a posádku k Marsu při budoucích misích. Aktuální pohony vesmírných lodí mají jen omezené možnosti a cesta je dlouhá, je tedy na místě uvažovat o nových způsobech, nových možnostech. Jednou z takových možností je nukleární

Nová měření naznačují, že v chemických reakcích na oběžné dráze Saturnu vzniká metanol

15. 08. 2017 Saturnův měsíc Enceladus má podpovrchový oceán plný vody a organických sloučenin, vyplývá to z měření sondy Cassini, která kolem Saturnu obíhá už přes deset let. Složení je nám známé díky gejzírům na jižním pólu, jejichž obsah sonda analyzovala. Nová, doplňující měření ze Země

Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

05. 07. 2017 Už rok krouží kolem největší planety sluneční soustavy orbitální sonda Juno. Za tuto dobu se jí podařilo posbírat nová data o Jupiteru, která pomáhají vědcům udělat si přesnější obrázek o planetě a její dynamice. Naplánovaná oběžná dráha přivádí Juno při každém průletu nad

Atmosféra trpasličí planety Ceres je pravděpodobně závislá na sluneční aktivitě

04. 07. 2017 Vědci na trpasličí planetě Ceres v pásu asteroidů někdy atmosféru detekují a jindy zase ne, a to jak za pomoci teleskopů na Zemi tak při pozorováních vesmírné sondy Dawn, která kolem Ceres krouží. Existence dočasné atmosféry by nebyla až tak zvláštní, například i Pluto mívá dočasnou

Co čekat od dnešního průletu sondy New Horizons kolem Pluta? Dnes ještě nic

14. 07. 2015 Ve 13:50 SELČ proletí kolem trpasličí planety Pluto vesmírná sonda New Horizons rychlostí 14 kilometrů za sekundu. Na co se z tohoto průletu můžeme těšit a kdy? Cesta slunečního paprsku z povrchu Slunce k Zemi trvá asi osm minut, naše planeta tedy leží ve vzdálenosti osmi světelných minut od