Hubblův teleskop na dohled velkému třesku, objevil nejvzdálenější objekt od Země

27. 1. 2011
Vesmír Hubble Velký třesk Teleskopy

Ve středu 26. ledna vědci z NASA na tiskové konferenci odhalili světu další z řady objevů vesmírné observatoře Hubble a jak už je zvykem, dali nám vědět dopředu, abychom se měli nač těšit. Předmětem objevu, který vědci prezentovali v britském časopise Nature, je fotografie nejvzdálenějšího pozorovaného objektu. Objekt nesoucí označení UDFj-39546284 je podle vědců vzdálený 13,2 miliardy světelných let a je o 150 milionů vzdálenější než dosavadní držitel rekordu.

Hubble Ultra Deep Field

Hubble Ultra Deep Field snímek pořízený vesmírným teleskopem Hubble. Je na něm zobrazen doposud nejvzdálenější pozorovaný objekt ve vesmíru vzdálený od Země 13,2 miliardy světelných let.



Objekt UDFj-39546284 se na snímku se jeví jako slabá hvězda na noční obloze, ve skutečnosti jde zřejmě o malou galaxii (100x menší než Mléčná dráha). Galaxie je detekovatelná pouze v infračervených vlnových délkách světla, na hranici schopností Hubbleova teleskopu. Barva je dána dopplerovým efektem, který změnou vlnové délky pohybujících se objektů mění jejich barvu, do červena u vzdalujících a do modra u přibližujících se objektů. Dopplerův efekt je důkazem zvětšování vesmíru, pozorování vzdálených galaxií totiž ukázala, že čím dál od Země se objekt nachází, tím rychleji se vzdaluje.

Galaxie UDFj-39546284 byla zachycena přístrojem Wide Field Camera 3, který byl na orbitální observatoř dopraven raketoplánem v květnu roku 2009. Následně dalekohled sledoval okolí objevené galaxie po více než rok a snímal toto místo oblohy celkem 8 dní čistého času.

Světlo z tohoto nejvzdálenějšího objektu k nám cestovalo 13,2 miliardy světelných let, to z něj činí také nejstarší pozorovaný objekt, tedy vidíme to, jak galaxie vypadla před miliardami let. Stáří samotného vesmíru je odhadováno 13,7 miliard let, to by znamenalo, že galaxie UDFj-39546284 vznikla velmi brzy po velkém třesku a byla tedy svědkem éry prvních hvězd a galaxií ve vesmíru. S každým novým vybavením ale astronomové vidí hlouběji do vesmíru a hlouběji do jeho historie, je tedy možné, že s novými přístroji přijdou také nové důkazy a nové odhady o přesném datu, kdy velký třesk dal život všemu, co kolem nás nyní existuje.

Ještě hlouběji do vesmíru než Hubblův teleskop by nás měl vzít v NASA plánovaný nástupce teleskop Jamese Webba (historicky druhý administrátor NASA), který by měl opustit Zemi v roce 2014. Půjde velký o infračervený vesmírný teleskop se zrcadlem o průměru 6,5 metrů a slunečním štítem o velikosti tenisového kurtu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Vesmír

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíru

11. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová metoda měří rozpínání vesmíru pomocí gama záření z hlubokého vesmíruVědci z Clemson University přišli s novou metodou měření rozpínání vesmíru: porovnali útlum gama záření způsobený rozptýleným extragalaktickým světelným pozadím. Výsledkem je hodnota hubblovy konstanty 67,4 km/s/MPc, což je srovnatelné s hodnotami získanými pozorováním reliktního záření po velkém třesku. Přesná hodnota hubblovy konstanty zatím není známá, různými metodami totiž vychází jinak a vědci si tento nesoulad zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

9. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Molekulární vodík (H2) tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstantyVesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

celý článek

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

5. 9. 2014 (novější než zobrazený článek)

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 7. 2014 (novější než zobrazený článek)

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013 (novější než zobrazený článek)

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek