Nejtěsnější průlet planetky kolem Země nečekaně výrazně změnil její dráhu

11. 2. 2011
Země Oběžná dráha Planetky (asteroidy) Vesmír

Planetka pojmenovaná 2011 CQ1 minulý týden v pátek proletěla asi 5,5 tisíce kilometrů od Země. Asi metr velký objekt vytvořil hned dva rekordy. Jednak šlo o nejbližší zaznamenaný průlet kolem Země a proto astronomové i amatérští pozorovatelé očekávali změnu jeho dráhy způsobenou gravitací planety, následná pozorování 2011 CQ1 ale přinesla překvapení. Došlo totiž k vytvoření druhého rekordu, a to nejvetší změně dráhy letu, kterou kdy ve sluneční soustavě viděli. "Planetka změnila svou dráhu o celých 60 stupňů od své původní dráhy" sdělil Don Yeomans z laboratoře NASA JPL.

2011 CQ1

2011 CQ1 - asi metrová planetka, která ani nenese žádné oficiální jméno, pouze alfanumerické označení 2011 CQ1. Významná je však tím, že proletěla velmi blízko Země, čímž změnila svou dráhu o celých 60°.



Došlo tak ke změně zařazení planetky z objektů Apollo třídy (planetky, které se čas od času přiblíží k Zemi) do třídy Aten (pojmenované podle prvního objektu ve třídě, který byl pojmenován podle egyptského boha slunce), ve které objekty tráví většinu času v okolí zemské oběžné dráhy. Po rekordně blízkém proletu kolem naší planety je možné, že 2011 CQ1 nadobro zmizí z objektivů našich dalekohledů, je totiž příliš tmavý a malý na to, aby byl nadále pozorován.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavyTým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná evoluce. Další data nicméně z okraje sluneční soustavy dál proudí k Zemi, přenos by měl být dokončen až v létě příštího roku.

celý článek

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetek

8. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetekTři nové planetky se podařilo detekovat orbitálnímu teleskopu Gaia, jehož hlavním úkolem je pozorování hvězd, jejich pozice a rychlosti. Gaia pozoruje planetky ve sluneční soustavě relativně pravidelně, většinou jde o už známé objekty z pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově objevené objekty patří také do skupiny hlavního pásu asteroidů, přesto mají odlišnou oběžnou dráhu od ostatních - obíhají Slunce nad a pod rovinou ekliptiky.

celý článek

S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republice

7. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republiceDva malé cubesaty budou součástí evropské mise Hera k planetce Didymos v roce 2023. Jeden z nich bude pomocí radaru zkoumat vnitřní strukturu planetky a jejího měsíce a druhý, s významnou českou účastí, bude zjišťovat jejich složení. Primární mise však není vědecká, ale defenzivní: evropská sonda Hera má totiž pozorovat následky kolize americké sondy DART s malým měsícem planetky. Vědci očekávají změnu jeho oběžné dráhy a vyzkoušení principu odklonu potenciálně nebezpečných planetek, u kterých hrozí srážka se Zemí.

celý článek

Vzorky z planetky Itokawa dovezené sondou Hayabusa v roce 2010 překvapivě obsahují vodu

4. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzorky z planetky Itokawa dovezené sondou Hayabusa v roce 2010 překvapivě obsahují voduJaponská vesmírná sonda Hayabusa přivezla jako první v roce 2010 na Zemi vzorky hornin z blízké planetky Itokawa. V kapsli, která na Zemi přistála, bylo identifikováno na 1500 malých zrnek, která měla podle analýzy složení podobné meteoritům. Obsahovala minerály olivín, pyroxen, nebo sírany. Nicméně nikoho nenapadlo se dívat po vodě, dokud se část vzorků nedostala do rukou vědců na Arizona State University.

celý článek

Hayabusa2 vypustila impaktor i speciální kameru, která zachytila vytvoření kráteru na planetce Ryugu

6. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hayabusa2 vypustila impaktor i speciální kameru, která zachytila vytvoření kráteru na planetce RyuguJaponská sonda Hayabusa2 provedla v pátek operaci u planetky Ryugu, během které vytvořila umělý kráter na jejím povrchu. Během operace byl vypuštěn impaktor Small Carry-on Impactor (SCI), jehož počínání sledovala malá kamera DCAM3, která se oddělila od hlavní sondy, aby mohla zůstat nad místem dopadu impaktoru, zatímco se Hayabusa2 odebrala do bezpečí.

Teleskop Hubble zachytil planetku Gault v procesu rozpadu, vychází z ní dva proudy materiálu

31. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble zachytil planetku Gault v procesu rozpadu, vychází z ní dva proudy materiáluSnímky z teleskopu Hubble ukazují dva proudy jemného materiálu, které se podobají ocasu komety, vycházející z planetky (6478) Gault. Podle vědců jde o důsledky událostí na povrchu planetky, které předznamenávají její rozpad. Jde o vzácný úkaz, který může vědcům na dálku napovědět více o složení této planetky a také o fyzikálních silách, které k tomuto procesu vedou.

celý článek

Sonda Hayabusa2 se chystá vytvořit kráter na planetce Ryugu

21. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda Hayabusa2 se chystá vytvořit kráter na planetce RyuguJaponská vesmírná agentura JAXA v pondělí oznámila, že po prvním odběru vzorků z konce února bude následovat druhý odběr - ze dna kráteru, který sonda sama vytvoří. Získá tak k analýze horniny ukryté pod povrchem, které nebyly vystaveny kosmickému záření, jako ty na povrchu. Kráter vznikne po dopadu asi dvoukilového tělesa, které sonda k povrchu vystřelí 5. dubna. Celá operace bude vyžadovat ukrytí sondy za planetku, aby nebyla poškozena materiálem z povrchu.

celý článek