Pět vesmírných lodí nadcházející éry lidských letů na oběžnou dráhu

30. 04. 2011

Lety do vesmíru Dragon Starliner Dream Chaser New Shepard Orion Vesmírné lodě

V dubnu 2011 získaly čtyři americké společnosti kontrakty od NASA za 270 milionů dolarů na vývoj vesmírných lodí, které by měly převzít funkci dosluhujících raketoplánů. V současné době se v USA vyvíjí hned několik vesmírných lodí, které by už do pěti let mohly dopravovat astronauty na oběžnou dráhu Země. V následujícím článku vám představíme čtyři soukromé společnosti, jejichž vesmírné lodě získaly pozornost americké vesmírné agentury a k tomu jednu vesmírnou loď navíc.

Dragon

Zásobovací modul společnosti SpaceX, která se uchází o zakázku NASA na dopravu zásob a potenciálně i astronautů na ISS.

Image credit:

Vesmírná loď Dragon, SpaceX
Dragon je v první fázi designován pro nepilotované zásobovací lety na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ještě letos by mohlo dojít k prvnímu testovacímu letu, při kterém by Dragon automaticky zakotvil u ISS. 75 milionů, které společnost SpaceX získala od NASA chce využít na vývoj druhé fáze, kdy bude modul modifikován pro dopravu lidské posádky. Dragon bude vybaven bezpečnostním systémem pro přerušení mise a nouzové přistání, společnost vyvíjí zcela nový systém trysek, které by v případě nebezpečí kdykoliv v průběhu mise, dostaly modul i s posádkou do bezpečí. Tímto prvkem předčí dosavadní raketoplány a další současné vesmírné lodě, které nouzovým systémem v průběhu celé mise nedisponují.

SpaceX pro svou vesmírnou loď Dragon nezískala žádné finance v prvním kole rozdělování kontraktů NASA v rámci programu CCDev. Hlavním důvodem byl výrazný náskok vývoje raket Falcon a modulu Dragon oproti ostatním programům, první kontrakty CCDev se totiž soustředily hlavně na vývoj základních technologií a procesů, které by teprve vedly k produkci toho, čím už společnost SpaceX disponovala. První orbitální test Dragonu proběhl minulý rok a letos jsou naplánované další dva. 

Vesmírná loď CST-100, Boeing
Společnost Boeing získala v dubnu 2011 od NASA největší sumu. Pro dokončení základního designu svého dopravního vesmírného modulu CST-100 obdrží společnost 92,3 milionů dolarů. Aktuálně Boeing hledá raketu, která by dopravila 13 tun těžkou vesmírnou lod CST-100 na ISS a také probíhá testování odolnosti prototypu CST-100. Letos by mělo dojít k nárůstu zaměstnanců Boeingu, kteří se na projektu podílí z 200 na 250. Společnost už dříve od NASA získala 18 milionů dolarů, se kterými bylo sestaveno jádro budoucí vesmírné lodi odolné tlakovým podmínkám ve vesmíru a také byl vyvinut simulátor pro automatické kotvení u ISS. 

Modul CST-100 by měl mít místo pro 7 astronautů a měl by sloužit výhradně pro dopravu lidské posádky na oběžnou dráhu a zpátky na Zemi. Vesmírný modul nedisponuje solárními panely, místo nich je napájen z baterií a vydrží ve vesmíru dva dny, zakotvený u ISS bude moci být déle než půl roku. Vesmírný modul je po přistání znovu použitelný, Boeing plánuje používat CST-100 až na deset vesmírných misí. Společnost Boeing počítá s prvními orbitální testy vesmírné lodi CST-100 v roce 2014 a začátkem standardních operací v roce 2015.

Raketoplán Dream Chaser, Sierra Nevada Corporation
Design Dream Chaseru je založen na prototypu HL-20, který byl vyvíjen v NASA v devadesátých letech a vycházel z designu vesmírné lodi BOR-4, kterou sovětský svaz testoval v 80. letech na oběžné dráze. Společnost Sierra Nevada na rozdíl od Boeingu nedisponuje dostatečným zázemím pro vývoj vesmírné lodi a proto 20 milionů dolarů, které získala od NASA v minulosti využila hlavně na vybudování zázemí pro vývoj Dream Chaseru, kromě toho vyvinula model ve velikosti 1:1 a otestovala manévrovací trysky. 

S 80 miliony dolarů, které společnost získala v dubnu od NASA, plánuje vybudovat letový simulátor kokpitu a další testovací zařízení. S pomocí dalších aerodynamických testů by také mělo dojít k finálnímu doladění tvaru lodi. Dream Chaser bude startovat na vrcholku rakety Atlas 5 se sedmi-člennou posádkou, kterou dopraví na ISS a následně přistane horizontálně jako běžné letadlo zpět na Zemi. V roce 2012 plánuje Sierra Nevada první volný let s přistáním. O testech ve vesmíru zatím společnost nemluví.

Vesmírná loď New Shepard, Blue Origin
Společnost Blue Origin vlastní zakladatel amazon.com Jeff Bezos a uzavírá čtveřici soutěžící o peníze NASA na vývoj dopravních prostředků do vesmíru. Koncept vesmírné lodi New Shepard vychází z principu vertikálního vzletu i přistání, a to bez jakýchkoliv přídavných raket. New Shepard bude ovládaný kompletně z paluby vesmírné lodi, bez závislosti na operačním centru na Zemi. Jednostupňový New Shepard podobně jako u dalších vyvíjených lodí vynese posádku sedmi astronautů na oběžnou dráhu, u vesmírné stanice může zůstat až 7 měsíců. 

Společnost vyvíjí vlastní systém startu vesmírné lodi New Shepard bez nutnosti přídavných raket, její návrh pro účast v CCDev programu ale počítá s tím, že modul s posádkou může vzlétat do vesmíru také na raketě Atlas 5. 22 milionů dolarů od NASA využije Blue Origin na dokončení designu a výběr tepelného štítu, největší část peněz ale bude využita pro vývoj bezpečnostních systémů a unikátního kryogenického vodíkového raketového motoru. Před tím než se New Shepard vydá k ISS plánuje společnost Blue Origin sérii suborbitálních letů.

Vesmírná loď Orion, NASA/Lockheed Martin
Ke čtyřem soukromým společnostem se řadí také samotný americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). V roce 2005 prezident G. W. Bush vyhlásil vesmírný program Constellation a zaúkoloval NASA vývojem dvou raket Ares a vesmírné lodi Orion, které měly dopravit astronauty nejprve na Měsíc, a pak na Mars a další objekty sluneční soustavy. Prezident Obama ale program Constellation v roce 2010 zrušil, vyhlásil vlastní strategii. Tzv. Space policy prezidenta Obamy počítá se změnou v použití Orionu, ten by měl být vyvinut nejprve jako záchranný modul, který by měl zůstat zakotven u ISS a posádka by jej využila pouze při nouzovém opuštění stanice. V delším období by měl být Orion modifikován pro lety na Měsíc, k Marsu nebo k asteroidům.

Vesmírnou loď Orion vyvíjí společnost Lockheed Martin přímo pro NASA a tak se neúčastní programu CCDev, financování probíhá na jiném principu. První prototyp právě prochází testováním odolnosti v nedávno otevřeném simulačním centru nedaleko Denveru a do roku 2013 by měl proběhnout první testovací let Orionu ve vesmíru.