Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019
Vesmírné sondy Sluneční soustava Voyager Pioneer New Horizons

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

Slunce a Alfa Centauri

Slunce a Alfa Centauri - Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.



New Horizons - 44 AU

New Horizons je jediná vzdálená vesmírná sonda, která odstartovala v tomto století (2006), v roce 2015 proletěla kolem Pluta a začátkem roku 2019 proletěla kolem planetky MU69. Aktuálně (březen 2019) se nachází asi 44 AU od Země. Sonda New Horizons opustila gravitační pole Země doposud nejvyšší rychlostí v historii a stala se také nejrychleji se pohybujícím uměle vytvořeným tělesem v okolí Země.

Pioneer 11 - 100 AU

Čtvrtým nejvzdálenějším uměle vyrobeným objektem ve vesmíru je sonda Pioneer 11, která odstartovala v dubnu 1973. Po průletu kolem Jupiteru se jako první umělá družice v roce 1979 dostala k planetě Saturn. Poté zamířil Pioneer 11 ke hvězdě v souhvězdí Orla, vzdálené 125 světelných let, pokud nenarazí na nějakou překážku, dorazí k ní za 4 miliony let. V březnu 2019 byla sonda vzdálená 100 AU.

Voyager 2 - 120 AU

V roce 1977 se vydal na cestu k vnějším planetám sluneční soustavy Voyager 2, označovaný také jako Mariner 12. Tato sonda prozkoumala 4 planety a je doposud jediným lidským zařízením, které navštívilo dvě z nich - k Neptunu a Uranu se od průletu Voyageru 2 žádný lidský objekt nedostal. Voyager 2 nesměřuje k žádné konkrétní hvězdě, ale měl by proletět ve vzdálenosti asi 4 světelných let od hvězdy Sirius.

Pioneer 10 - 123 AU

Identická vesmírná sonda k Pioneer 11, byla také vypuštěna v roce 1973 a měla i podobné cíle, po průletu kolem Jupiteru a Saturnu ale zamířila opačným směrem. Dnes je Pioneer 10 druhým nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem ve vesmíru a směřuje ke hvězdě Aldebarran v souhvězdí Býka. Měl by k ní dorazit za 2 miliony let.

Voyager 1 - 145 AU

Voyager 1 se vydal na svou cestu v září 1977, po využití gravitační asistence planet Jupiter a Saturn zrychlil až na současnou rychlost 61 tisíc kilometrů za hodinu a stal se doposud nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným objektem. Dnes je také nejvzdálenějším objektem a stále sbírá nové informace o vnějších vrstvách solárního systému. Vesmírná sonda Voyager 1 se také stala první sondou, která opustila sluneční soustavu a nyní zkoumá mezihvězdný prostor. To je pět velvyslanců lidstva, kteří jsou na cestě ven ze sluneční soustavy k sousedním světům. Ani jedna ze sond k nim ale nedorazí dříve než za stovky tisíc let, aktuálně není ve vývoji ani žádná další vesmírná sonda, která by měla k okraji sluneční soustavy zamířit. Nedávno se však objevil koncept vesmírné mise Trident, která by mohla v roce 2038 proletět kolem Neptunu a zamířit dál k okraji sluneční soustavy. Ve vývoji jsou však koncepty, s jejichž pomocí by mohly vesmírné sondy navštívit sousední hvězdy, možná ještě za našich životů. Jedním z nich je projekt Breakthrough Starshot, který by prostřednictvím laserů a solární plachetnice vyslal mikrosondu k sousední hvězdě Alfa Centauri. Tento projekt je však ještě v plenkách, aktuálně se stále ověřují jednotlivé součásti navrženého konceptu. Technologický vývoj však jde stále kupředu a objevují se stále nové, originální koncepty jak dosáhnout hvězd. V následujících letech se tak jistě máme na co těšit, co se týká cest mimo sluneční soustavu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetky

18. 11. 2018

Sonda OSIRIS-REx vyzkoušela své robotické rameno pro odběr vzorků z planetkyVesmírná sonda OSIRIS-REx se nyní nachází uprostřed své finální přibližovací fáze k planetce Bennu, ze které by měla odebrat vzorky a dovézt je zpátky na Zemi. Po více než dvou letech cesty nyní operátoři zkouší její zařízení, aby ověřili jejich funkčnost. Jedním z takových testů bylo 14. listopadu prověření robotické ramene TAGSAM, které by mělo vzorky hornin z planetky odebrat.

celý článek

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

30. 10. 2018

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blížPouhých 78 dní po startu prolomila vesmírná sonda Parker Solar Probe rekord přiblížení ke Slunci a také relativní rychlost Ke Slunci. Aktuálně se nachází 0,28 AU od Slunce a bude se nadále přibližovat (Země obíhá Slunce ve vzdálenosti 1 AU, planeta Merkur mezi 0,31 a 0,47 AU). Sonda má za úkol studovat Slunce zblízka a nejvíce se k němu přiblíží v roce 2024, kdy ji unikátní oběžná dráha zavede až na 0,04 AU - vzdálenost, při které se v podstatě dotkne atmosféry Slunce.

celý článek

Sonda New Horizons zažehla trysky, aby upravila svůj směr na cestě k cíli v Kuiperově pásu

10. 10. 2018

Sonda New Horizons zažehla trysky, aby upravila svůj směr na cestě k cíli v Kuiperově pásuVesmírná sonda New Horizons provedla 3. října krátký zážeh, který upravil její trajektorii směrem k planetce 2014 MU69, která dostala přezdívku Ultima Thule. Zážeh trysek trval 3,5 minuty a zrychlil sondu o 2,1 metru za sekundu. Šlo o první zážeh, při kterém byly použity snímky přímo ze sondy New Horizons k určení správného směru pro průlet kolem planetky, který je plánován na 1. ledna 2019.