Vědci objevili rozsáhlý pás antihmoty zachycený v magnetickém poli Země

19. 08. 2011
Antihmota Oběžná dráha

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo najít pás antiprotonů nacházející se mezi Van Allenovými radiačními pásy v magnetickém poli Země. Antihmotu zachytili s pomocí vědeckého modulu PAMELA, který na oběžné dráze zkoumá kosmické záření. Ačkoliv se existence antihmoty v blízkosti Země předpokládala, doposud se ji nepodařilo potvrdit. Nové informace přináší studie ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal Letters.

Prstenec antihmoty kolem Země

Prstenec antihmoty kolem Země - Antiprotony vzniklé ve srážkách kosmických paprsků s horními vrstvami zemské atmosféry se usazují v magnetickém poli Země.



Antihmota vzniká v jaderných interakcích energetického kosmického záření se zemskou atmosférou. Vzniklé antiprotony se pak usídlují v magnetickém poli Země ve vzdálenosti stovek kilometrů od povrchu. Podle reportu jde o největší zdroj antihmoty v okolí Země a podle některých vědců by jí mohlo být využito pro různé vědecké účely nebo dokonce pro výrobu paliva pro budoucí vesmírné pohony.

PAMELA (Payload for Antimatter Matter Exploration and Light-nuclei Astrophysics) je vědecký modul, který je připevněn k satelitu Resurs-DK1. Zařízení bylo vyrobeno v mezinárodní spolupráci Ruska, Itálie, Německa a Švédska a vyneseno do vesmíru v roce 2006.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Antihmota

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

15. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili jejich následnou anihilaci, při které také vzniká gama záření. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve vědeckém magazínu Nature.

celý článek

Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzu

08. 03. 2012 (novější než zobrazený článek)

Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzuExperiment ALPHA (Antihydrogen laser physics apparatus) v CERNu zkoumá antihmotu a její charakteristiky. Vědcům se už dříve podařilo uchovat vyrobené atomy antivodíku po dobu celých 16 minut a nyní se jim podařil další krok se zachycenými atomy manipulovat, čehož by rádi využili k provedení spektrální analýzy při jejich anihilaci. Díky tomu se chtějí dozvědět více o rozdílech mezi vodíkem a antivodíkem.

celý článek

Vědci přišli na nový způsob výroby antihmoty a jejího studia

20. 07. 2011

Vědcům z University of California se podařilo objevit nový způsob výroby antihmoty, kterou následně zkoumají. Konkrétně jde o pozitronium, které v sobě ukrývá elektron a pozitron, antičástici k elektronu. S pomocí pozitronia, které si sami vyrobí, provádí kalifornští vědci detailní měření chování antihmoty a na jejich základě hodlají zefektivnit využití antihmoty nebo se přiblížit odpovědi ohledně množství antihmoty ve vesmíru.

celý článek

Vědcům se poprvé podařilo uchovat antihmotu déle než zlomek sekundy, a rovnou 16 minut

07. 06. 2011

Vědcům se poprvé podařilo uchovat antihmotu déle než zlomek sekundy, a rovnou 16 minutAKTUALIZOVÁNO: Vědcům ze skupiny ALPHA, seskupení fyziků v CERNu v Ženevě, se podařilo vytvořit a uchovat atomy antihmoty po dobu 1000 sekund, přitom dosavadní úspěšné experimenty s antihmotou nepřesáhly ani celou sekundu. S pomocí magnetického pole zadrželi na déle než 16 minut celkem 309 atomů antivodíku. Podle Joela Fajanse, který je součástí týmu ALPHA, je možná nejvýznamnějším zjištěním, že atomy antivodíku se už po jedné sekundě začaly uklidňovat do základního stavu a jde možná o vůbec první antihmotu, která byla kdy vyrobena a přešla z excitovaného stavu do základního.

celý článek

Podle anglických vědců je elektron ještě kulatější než se myslelo

30. 05. 2011

Vědci z Imperial College London pořídili doposud nejpřesnější měření tvaru elektronu. Dosáhli toho s pomocí velmi přesného laseru, se kterým se snažili detekovat sebemenší anomálie při rotaci elektronu v molekule fluoridu ytterbia. Pokud by elektron měl jiný než kulatý tvar, vědci by mohli být schopní za pomoci současných technologií tuto odchylku detekovat.

celý článek

Výzkumné zařízení AMS-2 bylo nainstalováno na ISS, začíná nová éra zkoumání vesmíru

23. 05. 2011

Výzkumné zařízení AMS-2 bylo nainstalováno na ISS, začíná nová éra zkoumání vesmíruÚkolem alfa magnetického spektrometru AMS-2 je zkoumat objekty v hlubokém vesmíru prostřednictvím důkladné analýzy subatomárních částic, které procházejí magnetickým polem a několika různými detektory. Na jeho vývoji se podílelo šest stovek vědců ze 16 zemí a vedených laureátem nobelovy ceny za fyziku z roku 1976, Samuelem C. C. Tingem.

celý článek