První mapa rozložení oxidu uhelnatého v Mléčné dráze a zvláštní opar v jejím centru

15. 02. 2012
Planck Mléčná dráha Teleskopy

Na setkání astronomů v Bologni diskutují tento týden evropští vědci výsledky mise Planck, jejíž primární část nedávno skončila. Vesmírný teleskop Planck pozoroval z Lagrangeova bodu L2 oblohu a snímal zbytkovou radiaci po velkém třesku, přístroje teleskopu ale astronomům umožnily také vytvořit mapu oxidu uhelnatého (CO), ze kterého se skládají rozsáhlé molekulární mraky, ze kterých vznikají hvězdy.

Mléčná dráha, rozložení CO

Mléčná dráha, rozložení CO - Oxid uhelnatý pomáhá astronomům při detekci oblaků vodíku, ze kterých vznikají hvězdy. Oba plyny se vyskytují společně v molekulárních oblacích, CO je však lépe detekovatelný současnými teleskopy. Tento snímek byl pořízen evropských vesmírným teleskopem Planck.



Molekulární mraky jsou chladná oblaka, která se skládají hlavně z vodíku, v menším množství se v nich nachází také oxid uhelnatý. Právě na tento plyn se astronomové zaměřili, protože detekce vodíku při těchto teplotách není snadná. Naopak oxid uhelnatý emituje detekovatelné záření mnohem snadněji a i když je ho méně než vodíku, astronomové jej najdou snáz.

Kromě měření koncentrace oxidu uhelnatého byly také prezentovány další výsledky mise Planck, tím je nález oparu kolem středu mléčné dráhy, který zatím nemá jasné vysvětlení. Vypadá jako synchrotronové záření, které vzniká když elektrony urychlené při supernově prochází magnetickým polem. Ve skutečnosti, ale záření z centra Mléčné dráhy vykazuje odlišné charakteristiky od jiných zdrojů tohoto typu záření.

Vědci se pokusili o několik možných vysvětlení, mezi kterými je větší podíl supernov, galaktické větry nebo dokonce anihilace temné hmoty. Co za tímto zářením skutečně stojí, ale zatím není jasné. Mise Planck tak dala astrofyzikům nový materiál, nad kterým si teď mohou lámat hlavy. Další data posbíraná teleskopem budou nadále zveřejňována, jak budou postupně zpracována, tuto práci vědci budou dělat ještě dlouhé měsíce.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Planck

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíruMise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

celý článek

Rychlost rozpínání vesmíru vychází různými metodami jinak, poslední měření potvrzují nesoulad

26. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rychlost rozpínání vesmíru vychází různými metodami jinak, poslední měření potvrzují nesouladAstronomové použili vesmírný teleskop Hubble, aby zatím nejpřesněji změřili rozpínání vesmíru. Použili k tomu pozorování speciálních typů hvězd, které září stejným způsobem v celém vesmíru, a lze tak jednoduše určit jejich vzdálenost. Výsledky jejich měření ale ukazují, že se vesmír rozpíná rychleji než vědci odhadovali zkoumáním zbytků záření po velkém třesku. Tzv. Hubblova konstanta, která rozpínání vesmíru popisuje, tak možná bude muset být revidována.

celý článek

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. 03. 2013 (novější než zobrazený článek)

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomalejiEvropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

celý článek

Teleskop Planck objevil vlákno horkých plynů spojující dvě kupy galaxií

22. 11. 2012 (novější než zobrazený článek)

Evropský vesmírný teleskop Planck objevil propojení dvou galaktických skupin vláknem horkých plynů. Jde o první průkaznou evidenci podobného propojení dvou tak gigantických struktur.

celý článek

Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

12. 04. 2012 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.

celý článek

Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku

24. 01. 2012

Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třeskuEvropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.

celý článek

První data z mise Planck přináší detailní fotku celé oblohy

24. 01. 2011

První data z mise Planck přináší detailní fotku celé oblohyVesmírná mise sondy Planck pod taktovkou ESA začala v roce 2009, jejím úkolem je snímat oblohu v mikrovlném záření o vlnových délkách 0,35-100 milimetrů. Díky citlivosti přístrojů je sonda schopna měřit tzv kosmickou mikrovlnou radiaci (cosmic microwave background), což jsou zbytky energie vytvořené při zrodu vesmíru při velkém třesku.

celý článek