Unikátní experiment NASA: pět sondážních raket vytvořilo na hranici vesmíru umělé mraky

28. 03. 2012
Atmosféry planet Země

NASA úspěšně vystřelila pět raket ATREX z Wallops Flight Facility ve Virginii (východní pobřeží USA), jejichž úkolem bylo vypustit do horních vrstev chemikálie, aby mohli vědci zkoumat proudy v horních vrstvách naší atmosféry.

ATREX, umělé mraky

ATREX, umělé mraky - Oblaka z chemikálií vypuštěných pěti raketami při experimentu ATREX. Vědci NASA chtějí zkoumáním těchto mraků lépe poznat proudění v horních vrstvách atmosféry.



Ve výšce kolem 100 kilometrů nad povrchem se prohání větry rychlostí až 500 kilometrů za hodinu. Jedná se o málo prozkoumanou oblast, která je příliš vysoko pro letadla a příliš nízko pro družice. Toto proudění chce NASA důkladně prozkoumat právě při experimentu ATREX (Anomalous Transport Rocket Experiment) za pomoci pětice sondážních raket. Ty ve výšce vypustí trimethyl aluminium, které vytváří mléčné mraky pozorovatelné z povrchu.

Analýzou pohybu těchto mračen pak budou vědci zkoumat jejich chování a také způsob jakým ovlivňují komplexní elektrické proudění, které obklopuje naši planetu. Podobné experimenty byly prováděny už dříve, nicméně vždy pouze s jedinou raketou a tedy nutně v menším rozsahu než v úterý 27. března.

Autor článku: Aleš Tomek
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Atmosféry planet

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšují

17. 02. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšujíUž od prvního (a jediného) průletu kolem planety Neptun sondou Voyager 2 v 80. letech vědí astronomové o bouřích v její atmosféře. Od průletu této sondy ale dokázal pozorovat detaily v atmosféře tohoto vzdáleného ledového obra pouze vesmírný teleskop Hubble, který v polovině 90. let objevil další tmavé skvrny na Neptunu. Ty se v následujících letech zmenšovaly a zvětšovaly, nebo dokonce úplně zmizely. Ty aktuální jsou pozorované od roku 2015 a zdá se, že i aktuální bouře brzy zmizí.

celý článek

Horký Jupiter s nezvyklými větry a nepředpokládaným nejteplejším místem na planetě

31. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Horký Jupiter s nezvyklými větry a nepředpokládaným nejteplejším místem na planetěKdyž astronomové zkoumaly v detailu planetu CoRoT-2b, zjistili, že její nejteplejší místo se nachází jinde než čekali. Jde o tzv. horký Jupiter, tedy plynného obra, který obíhá velmi blízko svojí mateřské hvězdě. Podobný typ exoplanet je poměrně běžný (možná proto, že je relativně jednoduché takové planety objevit), nejteplejší místa však bývají zcela jinde než bylo zjištěno u CoRoT-2b. Objev byl učiněn vědci z McGill University prostřednictvím pozorování teleskopem Spitzer.

celý článek

Dva roky po návštěvě Pluta, co všechno jsme se dozvěděli o této trpasličí planetě?

02. 01. 2018 (novější než zobrazený článek)

Dva roky po návštěvě Pluta, co všechno jsme se dozvěděli o této trpasličí planetě?V červenci 2015 proletěla vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, a jako první se přiblížila tomuto vzdálenému objektu. Během průletu bylo pořízeno množství různých měření a snímků, ze kterých vědci postupně dělali přesnější obrázek o dynamice tohoto ledového světa a o tom, jaký byl jeho vývoj v minulosti. Co tedy dnes vlastně o trpasličí planetě Pluto víme?

celý článek

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na ZemiObrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

celý článek

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféry

23. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféryZ dat z orbitální sondy Cassini vědci zjistili, že na jižním pólu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, existuje v zimě velmi chladná oblast, která dosahuje teplot až mínus 153 °C. Důvod její existence si však nedokázali vysvětlit, podobné chování totiž neznají u žádné z planet sluneční soustavy. Nová studie naznačuje, že by tento jev mohl být způsoben chemickými procesy v atmosféře, způsobenými látkami s minoritním zastoupením.

celý článek

Exoplaneta 55 Cancri e má zřejmě atmosféru podobnou Zemi, jen s mnohem vyššími teplotami

20. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta 55 Cancri e (označovaná také 55 Cnc e nebo Janssen) byla objevena už v roce 2014 u hvězdy vzdálené 40 světelných let. Vzhledem k její blízkosti bylo už provedeno mnoho studií, které se snaží planetu 9x masivnější než Země (ale jen dvakrát větší) charakterizovat. Po úvahách o přítomnosti diamantů na této planetě pozdější studie poukazovaly spíše na lávu na jejím povrchu. Nová studie navíc předpokládá atmosféru podobnou té na Zemi, i když s mnohem vyššími teplotami.

celý článek

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety JupiterZa více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

celý článek