Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

12. 4. 2012
Vesmírné sondy Hubble Chandra Spitzer Swift Fermi (teleskop) Kepler (teleskop) Planck XMM-Newton

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.



Vzhledem k tomu, že výroba nových vesmírných sond a jejich doprava do vesmíru není zrovna levná, dochází k prodlužování vesmírných misí poměrně často. Zářným příkladem je robotický rover Opportunity, který na Marsu přistál v roce 2004, a jeho mise měla trvat zhruba 90 dní. Doslova nerozbitné vozítko ale funguje do dnešního dne a sbírá stále nové informace o rudé planetě.

Rozhodnutí o prodloužení astrofyzických misí přichází většinou jednou za dva roky. Mezi mise, které by měly nadále sbírat nové poznatky o vesmíru patří:
  • Hubble - 1990 - naposledy byl Hubblův teleskop upgradován v roce 2009
  • Chandra - 1999 - rentgenový teleskop
  • XMM Newton - 1999 - evropský rentgenový teleskop s podporou NASA
  • Spitzer - 2003 - infračervený teleskop
  • Swift - 2004 - teleskop na detekci gamma záření
  • Suzaku - 2005 - japonský rentgenový teleskop s podporou NASA
  • Fermi - 2008 - teleskop pro detekci gamma záření
  • Kepler - 2009 - teleskop sloužící pro hledání exoplanet
  • Planck - 2009 - evropský teleskop s podporou NASA
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda

11. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sondaTým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.

celý článek

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

10. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 rokyPrimární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k VenušiSpolečnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země

8. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.

Raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu druhou servisní sondu MEV-2

1. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu druhou servisní sondu MEV-2Po úspěchu mise MEV-1 začátkem tohoto roku se do vesmíru brzy dostane druhá sonda MEV. Jejím úkolem bude prodloužit životnost dalšího satelitu společnosti Intelsat. Původně měla raketa Ariane V odletět ve čtvrtek v noci, její start byl ale kvůli možné závadě odložen.

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.