Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013
Vesmír Chandra Spitzer Černé díry

Porovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

CIB a CXB

CIB a CXB Po vzniku vesmíru ve velkém třesku, ze kterého zbyla mikrovlnná radiace (úplně vlevo) nastalo období temna, které trvalo 400 milionů let. Teprve poté klesla hustota vesmíru natolik, aby v něm mohlo světlo cestovat napříč a šířit záření všemi směry. V tomto období vzniká Cosmic infrared background (CIB) a cosmic x-ray background (CXB) první je záření v infračerveném a druhé v rentgenovém spektru elektromagnetického záření.



Infračervené záření vydávají různé objekty, od planetek, přes hvězdy až po černé díry. U rentgenového už to tak pestré ale není, jde o vysoce energetické záření, jehož zdrojem jsou často oblasti v okolí černých děr. Podle vědců jsou černé díry jedinými zdroji schopnými zplodit pozorovanou intenzitu a množství rentgenového záření.

Studie začala vznikat v roce 2005, kdy astrofyzik Alexander Kashlinsky spolu se svým týmem začal v datech získaných z vesmírného teleskopu Spitzer pozorovat slabé infračervené záření na pozadí. V následujících letech od infračervených signálů oddělil známé zdroje infračerveného záření a získal tam mapu kosmického infračerveného pozadí (Cosmic Infrared Background, CIB). Podobným postupem došlo k vytvoření mapy v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. 

Přestože vědci nemají přímý důkaz o tom, že se jedná o záření z velmi vzdálené minulosti, mají několik indicií, které je k tomu vedou. Je proto třeba si uvědomit, že nejde o nezvratný důkaz. Překrývání některých zdrojů však vědce vede k závěru, že v době formování prvních intergalaktických struktur hrály černé díry větší roli, než se doposud uvažovalo.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry

10. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díryAstronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

29. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebylyV bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Supermasivní černé díry v trpasličích galaxiích nemusí být nutně v jejich centru

14. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry v trpasličích galaxiích nemusí být nutně v jejich centruPři průzkumu trpasličích galaxií, se vědeckému týmu vedenému Amy Reynesovou podařilo najít hned několik případů, kdy se supermasivní černá díra nenacházela v jádru galaxie. U velkých galaxií, jako je například Mléčná dráha, se supermasivní černé díry nacházejí v jejich středu.

celý článek

Příliš velká černá díra hvězdné velikosti oznámená minulý měsíc by nakonec mohla být menší

14. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Příliš velká černá díra hvězdné velikosti oznámená minulý měsíc by nakonec mohla být menší Před několika týdny informoval tým čínských vědců svět o objevu masivní stelární černé díry LB-1, jejíž vysokou hmotnost téměř 70 Sluncí nebylo snadné vysvětlit. Když se ale na problém podívali další vědci, přišli s odlišným vysvětlením pozorovaných dat, podle kterého tato černá díra nemusí dosahovat dříve avizované velikou hmotnosti. K tématu byly vydány hned tři nové vědecké studie.

celý článek

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxii

3. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxiiGalaxie NGC 6240 se už na první pohled liší od ostatních. Místo relativně pravidelné spirály, jakou má Mléčná dráha, má NGC 6240 dvě zřejmá jádra zahalená množstvím prachu a slepá ramena sahající daleko od centra různými směry. Astronomové doposud předpokládali, že pozorují následek nedávného sloučení dvou masivních galaxií, kvůli prachu však nemohli proniknout do jádra galaxie. Nová pozorování teleskopem VLT nyní v jádru odhalila hned tři supermasivní černé díry, což by znamenalo, že NGC 6240 vznikla ze tří původních galaxií.

celý článek

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknoutTým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

celý článek

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než SlunceExistuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

celý článek