Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

1. 5. 2018
Merkur Geologie ve vesmíru BepiColombo

Podle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

Merkur, hollows

Merkur, hollows hollows, neboli dutiny jsou doposud neznámé geologické útvary nalezené na planetě Merkur orbitální sondou Messenger. Od ostatních útvarů se odlišují svou světlou namodralou barvou a vyskytují se různě po planetě.



Oproti ostatním planetám naší sluneční soustavy má Merkur největší jádro v poměru ke své velikosti (poměr velikosti jádra k objemu celé planety je 60 %, u Země je to 15 %). Vědci zatím neví, proč tomu tak je. Doposud předpokládají, že planeta mohla vzniknout podobně jako ty ostatní a horní části její slupky byly nějakým způsobem odstraněny. Mohlo by jít o množství srážek s planetkami, nebo by za tím mohla stát intenzivní sluneční aktivita, která panuje na oběžné dráze Merkuru.

Planetu Merkur doposud obíhala jediná sonda, Messenger, která byla na oběžné dráze planety mezi lety 2011 a 2015. Letos by měla k Merkuru odstartovat mise BepiColombo, která k nejmenší a nejniternější planetě sluneční soustavy dopraví jednu evropskou a jednu japonskou sondu. Její cesta ale bude dlouhá, proletí kolem Země a několikrát kolem Venuše i Merkuru, než se v roce 2025 usadí na jeho oběžné dráze.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Merkur

Malé zatmění: planeta Merkur dnes přejde před Sluncem, jev bude pozorovatelný i z České republiky

10. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácný jev, který nastává jen několikrát za století, začne v pondělí 11. listopadu kolem půl druhé odpoledne. Úkaz potrvá až do západu Slunce.

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádro

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádroPlaneta Merkur má, stejně jako Země, jádro z kovů. Vnější jádro Merkuru je tekuté, doposud však nebylo zřejmé, jaké je jádro vnitřní. Nová analýza dat ze sondy MESSENGER, která planetu obíhala mezi roky 2011 a 2015, ukazuje, že vnitřní jádro je stejně jako u Země tuhé. A navíc je stejně velké jako vnitřní jádro Země (i když Země je více než 2x větší). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Geophysical Research Letters.

celý článek

Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

13. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem SlunceNa stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 4. 2018

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodrom

14. 3. 2018

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodromPrvní mise Evropské vesmírné agentury ESA k planetě Merkur přechází do další fáze: tři hotové sondy se připravují na převoz přes Atlantický oceán do jižní Ameriky, kde leží kosmodrom Kourou, odkud zamíří směrem do středu sluneční soustavy. Společně se samotnou sondou se přesouvá také personál a spousta dalšího vybavení. Okno pro start rakety Arianne 5 s nákladem je otevřeno mezi 5. říjnem a 29. listopadem tohoto roku, přílet k Merkuru je plánován na rok 2025.

celý článek