ESA vybrala tři koncepty, ze kterých vybere misi pro začátek třicátých let

11. 5. 2018
ESA Vesmírné sondy Venuše Raný vesmír

Z více než dvacítky konceptů vybrala ESA trojici vesmírných misí, které bude nadále rozvíjet a vybere z nich jednu k realizaci se startem v roce 2032. Jedná se o program středně složitých misí Cosmic Vision, v rámci kterého budou realizovány 4 mise v příští dekádě: Solar Orbiter, Euclid, Plato a Ariel. Mezi třemi vybranými misemi jsou studium gama záření z brzkého vesmíru, infračervený teleskop a orbitální sonda k planetě Venuši.

Venus Express

Venus Express Orbitální sonda Evropské vesmírné agentury obíhající kolem planety Venuše. Mise Venus Express začala startem do vesmíru v roce 2005, kolem planety obíhala od dubna 2006 do prosince 2015, kdy byla navedena do atmosféry Venuše.



Theseus

Transient High Energy Sky and Early Universe Surveyor (Theseus) je mise, která by monitorovala vysokoenergetické události ve vzdáleném vesmíru jako jsou záblesky gama záření vznikající při supernovách. Vědci by konkrétně chtěli pomocí tohoto teleskopu kompletně zmapovat záblesky gama záření z první miliardy let existence vesmíru. Teleskop by měl být také schopen poskytovat následná pozorování při detekcích gravitačních vln.

Spica

SPace Infrared telescope for Cosmology and Astrophysics (Spica) je infračervený teleskop, který by měl za úkol zkoumat raný vesmír. Astronomové s jeho pomocí chtějí zkoumat ty nejstarší a nejvzdálenější galaxie, hvězdy a planety. Nový infračervený teleskop je společný projekt mezi Evropskou a Japonskou vesmírnou agenturou a svou přesností by předčil dosavadní nejvýkonnější observatoře Herschel a Spitzer.

EnVision

Mise EnVision by navázala na předchozí evropskou misi k Venuši, Venus Express, která zkoumala primárně atmosféru sousední planety. Nová mise by se ale ve 30. letech zaměřila více na geologii Venuše a mapování jejího povrchu. Šlo by o společnou misi s NASA, která by mohla přinést odpověď na otázku, proč se planeta Venuše vyvinula tak rozdílně od Země, i přesto, že jsou si obě planety velmi podobné svou velikostí i vzdáleností od Slunce.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie ESA

Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horniny

22. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horninyEvropská vesmírná agentura ESA zprovoznila v holandském městě Noordwijk laboratoř na výrobu kyslíku s měsíčního regolitu. Podobné zařízení by v budoucnosti mohlo vyrábět potřebný kyslík pro kolonii na Měsíci.

celý článek

ESA dodá servisní moduly pro mise Artemis 1 až 4

29. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

K už domluveným a vyráběným servisním modulům k misi Artemis 1 a Artemis 2 dodá ESA také zařízení pro dvě další mise. ESA se dál připravuje na pravděpodobné dodání šestého a pátého modulu pro další mise na Měsíc.

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíru

21. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíruV prosinci 1999 vyletěl na oběžnou dráhu na raketě Ariane 5 vesmírný teleskop XMM-Newton na svou původně dvouletou vědeckou misi. Zemi nyní obíhá už 20 let a očekává se, že jeho mise bude dál prodloužena do roku 2022.

ESA podepsala dohodu se společností ClearSpace o odstranění vesmírného odpadu z oběžné dráhy

12. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise ClearSpace-1 by měla proběhnout v roce 2025 a jejím cílem bude odstranit z oběžné dráhy část evropské rakety Vega z roku 2013.

Evropská mise Hera má zelenou, bude zkoumat následky kolize americké vesmírné sondy s planetkou

6. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Na zasedání ministrů členských zemí evropské vesmírné agentury ESA v Seville minulý týden byla mimo jiné schválena mise HERA k planetce Didymos. Tu několik let předtím navštíví americká sonda DART, která narazí do jejího malého měsíce Didymoon. Úkolem evropské sondy má být zkoumání následků této kolize.

Na setkání ministrů členských zemí ESA byl schválen rekordní rozpočet

29. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Na setkání ministrů členských zemí ESA byl schválen rekordní rozpočetNa čtvrtečním ministerském zasedání Evropské vesmírné agentury ESA ve španělské Seville byl schválen rekordní rozpočet. Na příští tři roky tak má ESA k dispozici 12,5 miliard euro a dalších 1,9 miliard na roky následující. Největšími přispivateli jsou Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Za tyto peníze hodlá agentura realizovat několik astrofyzikálních misí a také podpořit americký lunární program Artemis.

celý článek

Evropská sonda k Jupiteru a jeho měsícům se už staví, letět by měla v roce 2022

5. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)