První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhu

26. 05. 2018
Neutronové hvězdy Supernovy Mléčná dráha Chandra

Za použití rentgenového vesmírného teleskopu Chandra a velkého pozemního teleskopu VLT v Čile se vědcům podařilo objevit osamocenou neutronovou hvězdu se slabým magnetickým polem, první mimo Mléčnou dráhu. Nachází se v Malém Magellanově oblaku, což je sousední galaxie, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti asi 200 tisíc světelných let.

Pozůstatek exploze supernovy E0102

Pozůstatek exploze supernovy E0102 - V tomto kompozitním obrázku jsou rentgenová data z teleskopu Chandra fialovou a modrou barvou, viditelné světlo z teleskopu VLT jsou světle červenou a signály zachycené teleskopem Hubble tmavě červené a zelené.



Neutronová hvězda v Magellanově oblaku nese označení 1E 0102.2-7219 (zkráceně E0102) a je ve středu pozůstatku exploze supernovy, která byla poprvé pozorována před třiceti lety. Její nízké magnetické pole je u neutronových hvězd spíše výjimkou, většinou rychle rotují a vytváří silná magnetická pole. Podobných objektů bylo zatím objeveno v Mléčné dráze asi 10, mimo naši galaxii jde o první podobnou neutronovou hvězdu.

Zvláštní je také umístění neutronové hvězdy, nachází se totiž mimo střed oblasti, která generuje rentgenové záření. Jedním z vysvětlení je, že exploze supernovy začala mimo střed původní hvězdy, což mohlo její husté jádro odhodit stranou.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

25. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 letVědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému pozorování tohoto objektu vědci určili, jak rychle se rozpíná mlhovina obklopující rychle rotující neutronovou hvězdu, a vypočítali, že supernova explodovala někdy před 500 lety (respektive světlo z této exploze dorazilo před 500 lety k Zemi).

celý článek

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polem

30. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polemAstronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Od blízké neutronové hvězdy vychází infračervené záření, vědci zatím neví proč

25. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Od blízké neutronové hvězdy vychází infračervené záření, vědci zatím neví pročVesmírný teleskop Hubble zachytil v okolí blízké neutronové hvězdy nezvyklé emise v infračerveném spektru, které by mohly indikovat doposud neznámou strukturu v okolí tohoto objektu. Mohlo by jít o disk prachu obklopující hvězdu nebo o oblaka mezihvězdných plynů, kterými hvězda proplouvá na své cestě galaxií. Jde o jednu z mála situací, kdy lze neutronovou hvězdu pozorovat v infračerveném světle namísto běžných rentgenových, rádiových nebo jiných vysoce energetických emisích světla.

celý článek

Na povrchu neutronových hvězd by mohly existovat hory vysoké až několik desítek centimetrů

18. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Na povrchu neutronových hvězd by mohly existovat hory vysoké až několik desítek centimetrůNeutronové hvězdy jsou extrémní objekty, které vznikají v supernovách, jde v podstatě o jádra hvězd, která tyto obří exploze přežijí. Když vědci v počítačových simulacích zkoumali charakteristiky hmoty, ze které se neutronové hvězdy skládají, zjistili, že je pravděpodobně ještě pevnější než se doposud uvažovalo. To by mohlo vést k výraznějším nerovnostem na povrchu neutronových hvězd a potenciálně také možnosti je detekovat prostřednictvím gravitačních vln.

celý článek

Z místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od Země

09. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Z místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od ZeměAstronomové nepřestávají pozorovat místo, kde v loňském roce detekovali prostřednictvím gravitačních vln první kolizi neutronových hvězd. Doposud nasbíraná data naznačují, že kolize dala vzniknout proudu elektromagnetického záření, který je velmi úzký a míří téměř k Zemi. Astronomové také postupně upřesňují, co se vlastně krátce po kolizi dělo a jak se oblast této události dál vyvíjela.

celý článek

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturou

05. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturouAstronomové v loňském roce poprvé detekovali kolizi neutronových hvězd, pomohla jim k tomu detekce gravitačních vln GW170817. Krátce po detekci této události zachytili také záblesk gama záření a následně také rentgenové, ultrafialové i viditelné světlo. Podle nové studie vědců z Warwick University to odpovídá relativistickému proudu hmoty, který chrlí výsledný objekt ze svých pólů směrem do blízkosti sluneční soustavy.

celý článek

Vědci odhadli maximální velikost neutronových hvězd - pouhých 27 kilometrů v průměru

27. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci odhadli maximální velikost neutronových hvězd - pouhých 27 kilometrů v průměruNeutronové hvězdy jsou extrémně husté objekty, které vznikají na konci života středně masivních hvězd, které explodují v supernovách. Mají hmotnost několika sluncí, ale velikost pouhých pár kilometrů v průměru. Vědcům z frankfurtské Goetheho univerzity se nyní podařilo spočítat jejich maximální velikost, která nepřesahuje 13,5 kilometrů v poloměru. Vycházeli přitom z loňské detekce gravitačních vln GW170817, které zřejmě vznikly kolizí dvou neutronových hvězd.

celý článek