Astronomové našli 121 velkých exoplanet, které by mohly mít obyvatelné měsíce

01. 06. 2018

Exoplanety Hledání života

Kromě hledání života na planetách, které obíhají vzdálené hvězdy, se vědci soustředí také na měsíce, které obíhají planety, které obíhají vzdálené hvězdy. Vědcům z University of California, Riverside a University of Southern Queensland se podařilo identifikovat 121 velkých plynných obrů, které své hvězdy obíhají v obyvatelné zóně. Právě u takových planet je vysoká pravděpodobnost, že jejich potenciální měsíce by mohly být obyvatelné, tedy že by se na jejich povrchu mohla udržet voda v kapalném stavu.

Titan, Cassini 2011

Největší měsíc planety Saturn je zahalen do husté atmosféry. Snímek byl pořízen při průletu sondy Cassini ve vzdálenosti asi 3 500 kilometrů od Titanu 13. prosince 2011.

Image credit: NASA

Doposud bylo objeveno několik tisícovek exoplanet, ale zatím žádný exoměsíc. Není však důvod si myslet, že by kolem planet u jiných hvězd nemohly měsíce obíhat. Jen ve sluneční soustavě jich existují stovky, většina u planet Saturn a Jupiter. Právě na podobné plynné obry se studie zaměřila. 

Velké planety ve sluneční soustavě se nacházejí mimo obyvatelnou zónu Slunce, jsou daleko a na jejich povrchu jsou tak příliš nízké teploty pro vznik povrchových oceánů nebo interakce volatilních materiálů, které by mohly vytvořit atmosféru. Přesto jsou i v naší blízkosti náznaky, že právě měsíce by mohly být častějším místem pro život než planety. Příkladem je hustá atmosféra Titanu, nebo podpovrchové oceány Europy nebo Enceladu.

Výzkum počítal s typem hvězdy a její optimální obyvatelnou zónou. Za podmínky, že by kolem těchto planet obíhal víc než jeden měsíc, mohla by být pravděpodobnost jejich existence větší než existence skalnatých planet jako je Země. Tato podmínka by mohla být splněna i ve sluneční soustavě, kde velké planety obíhají desítky až stovky měsíců.

Je tedy možné, že mimo sluneční soustavu je život častěji na měsících než planetách a Země je tak spíš výjimkou než pravidlem.