Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturou

5. 7. 2018
Gravitační vlny Neutronové hvězdy Černé díry

Astronomové v loňském roce poprvé detekovali kolizi neutronových hvězd, pomohla jim k tomu detekce gravitačních vln GW170817. Krátce po detekci této události zachytili také záblesk gama záření a následně také rentgenové, ultrafialové i viditelné světlo. Podle nové studie vědců z Warwick University to odpovídá relativistickému proudu hmoty, který chrlí výsledný objekt ze svých pólů směrem do blízkosti sluneční soustavy.

Kolize neutronových hvězd GW170817

Kolize neutronových hvězd GW170817 Vlevo je snímek z teleskopu Chandra ze srpna 2017, vpravo je snímek z prosince, kde je GW170817 silnější než byla v srpnu.



Záblesk gama záření GRB 170817A byl v stejném místě na obloze zachycen pouhé 2 sekundy po gravitačních vlnách. Po pár hodinách se objevily také ultrafialové vlny a v řádu dní také optické a infračervené světlo. Po několika týdnech se objekt vzniklý v kolizi skryl za Slunce a nebyl 110 dní pozorovatelný. Když se znovu objevil zpoza Slunce, astronomové z Warwick University jej pozorovali pomocí Hubblova teleskopu v blízkém infračerveném spektru.

Zároveň také objekt zářil se stále větší intenzitou v rádiových a rentgenových vlnách, což vědce překvapilo a nebylo zřejmé co se vlastně v kolizi zrodilo. Podle pozorovaných charakteristik by mělo jít o malou černou díru.

Nízká zářivost gama záblesků a postupná rostoucí intenzita rádiových a rentgenových vln podle vědců nasvědčuje, že událost pozorujeme vně relativistického proudu materiálu, který se stále víc rozšiřuje. Tento proud (relativistic jet) by měl rozeznatelnou strukturu a při svém rozšiřování tak mění vlnovou délku na Zemi zachyceného elektromagnetického spektra.

Kdybychom se do tohoto proudu dívali přímo (kdyby mířil přímo na Zemi), pozorovali bychom silný záblesk gama záření. To se však neděje, protože proud nemíří přímo k nám, ale kousek mimo Zemi. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Gravitační vlny

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

30. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančíAstronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.

celý článek

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díry

20. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díryJedny z gravitačních vln zachycených v loňském roce byly podle vědců vytvořeny dosud nejrozdílnějším párem černých děr: jedna z nich byla třikrát masivnější než druhá. Tento rozdíl způsobil vznik gravitačních vln s hned několika frekvencemi.

celý článek

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry

10. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díryAstronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Detektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd

6. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.

celý článek

Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů

1. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.

celý článek