Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 07. 2018
Život Země

Nový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

Země, modrá a kulatá

Země, modrá a kulatá - Fotografie Země pořízená nejnovějším satelitem NASA pro pozorování Země Suomi NPP (pojmenovaný podle amerického vědce Verner E. Suomiho). Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Díky této studii se vědcům podařilo zrekonstruovat hodnoty okyselení oceánů a úrovní oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 22 milionů let. Pokud se nic nezmění v přístupu lidstva ohledně vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry, v roce 2100 bude v atmosféře 930 částic CO2 na milion (dnes je to 400) a pH oceánů bude 7,8 (dnes je 8,1). Podobné hodnoty byly na Zemi naposled před 14 miliony let, v období středního miocénu, kdy teploty na planetě byly v průměru o 3 °C vyšší.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Země

Nejstarší zvířecí fosilie je stará 650 milionů let, pochází z mořské houby

18. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of California, Riverside publikovali studii popisující objev fosilie mořské houby, která je stará kolem 650 milionů let. To z ní činí nejstarší zvířecí fosilii na planetě a z mořských hub jedny z prvních živočichů. Zhruba o 100 milionů let později zažila Země období kambriku, kdy se v oceánech i na povrchu prohánělo množství živočišných druhů, do té doby však na Zemi vládly rostliny.

celý článek

Minerál běžný v hloubi naší planety byl poprvé nalezen na jejím povrchu, v diamantu

16. 03. 2018

Vědcům z University of Alberta se podařilo nalézt křemičito-vápenatý perovskit, minerál, který je čtvrtým nejhojnějším na naší planetě, tedy alespoň v jejím nitru. Nachází se totiž pouze ve velkých hloubkách a na povrchu planety se stává nestabilní. Nalezený exemplář je ukrytý v diamantu, což mu umožňuje existovat v pro něj nepříznivých podmínkách s nízkým tlakem. Tento objev prokazuje recyklaci materiálu ze dna pradávných moří přes zemský plášť.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektu

01. 03. 2018

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektuNová teorie vysvětluje konkrétní charakteristiky Měsíce, na které jsou jiné přístupy krátké. Podle vědců z University of California Davis, a Harvard University vznikl Měsíc z objektu, který nazývají synestia, jde o oblak horkého materiálu, který vznikl po srážce Země s jinou planetou. Na rozdíl od doposud přijímané teorie však po srážce došlo k celkovému rozpadu Země, jejíž materiál vytvořil společně s materiálem kolidující planetky objekt tvaru donutu.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018

Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladíSlunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Před 13 tisíci lety se Země zřejmě srazila s kometou a povrch sežehly intenzivní globální ohně

04. 02. 2018

Před 12 800 lety měla na Zemi končit poslední doba ledová, naše planeta se však srazila s rozpadající se kometou. Tento impakt následovaly globální ohně, které dostaly do atmosféry velké množství kouře, jenž bránil slunečním paprskům dopadat na povrch planety, a ta se tak začala opět ochlazovat. Díky této srážce a následnému ochlazení se právě končící doba ledová protáhla o dalších tisíc let. To vše už za přítomnosti předků člověka.

celý článek