Vědci objevili doposud neznámý magnetický efekt použitelný k manipulaci se skyrmiony

28. 09. 2018
Magnetismus Technologie

Magnetické skyrmiony jsou magnetické víry nebo spirály, které by mohly vést k novým technologickým řešením, která kombinují nízkou spotřebu energie s vysokou výpočetní kapacitou a hustým zápisem dat. Týmu vědců z Delft University of Technology, University of Groningen a Hiroshima University se podařilo objevit nový, doposud neznámý magnetický stav, který magnetické skyrmiony ovlivňuje. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science Advances.



Magnetický skyrmion je kvazičástice, která, jakmile je vytvořena, je vysoce stabilní. Jde o skupinu částic se stejným spinem, kterou lze přemísťovat z místa na místo bez narušení jejich struktury. Navíc skyrmiony mohou neomezeně procházet hmotou. Tyto jejich charakteristiky by mohly například pomoci k výrobě nových pevných disků do počítačů bez jakýchkoliv pohyblivých součástek.

Nový výzkum přišel na zcela nový magnetický stav, který by mohl být využit k manipulaci skyrmionů. Tento stav se objevuje při vlivu silných magnetických polí a nízkých teplot. Dochází při něm k odchylce magnetických spirál od magnetického pole při zvýšení jeho síly. Toto chování vědci nečekali a vysvětlují si jej silnou citlivostí magnetických spirál na slabé relativistické interakce.

Od jejich prvního pozorování před deseti lety jsou skyrmiony objevovány v různých materiálech a vědci objevují stále nové druhy těchto kvazičástic. To by mohlo vést k novému přístupu magnetického zápisu dat ve výpočetní technice. Tu už totiž současnými technologickými postupy není možné příliš vylepšovat, protože další miniaturizace vede k vzájemnému ovlivňování jednotlivých magnetických prvků.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Magnetismus

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polem

30. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polemAstronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Vědci vytvořili v laboratoři rekordně silné magnetické pole

24. 09. 2018

Skupině vědců z University of Tokyo se podařilo vygenerovat nejsilnější magnetické pole v laboratorních podmínkách. Magnetické pole vygenerované metodou komprese elektromagnetického toku (electromagnetic flux-compression) mělo indukci 1 200 T (tesla). I když se jinými metodami podařilo vytvořit i silnější pole, šlo o výsledky explozí, které bylo nutné provádět mimo laboratoře, tento experiment tak nastavil nový rekord pro magnetická pole generovaná v místnosti za kontrolovaných podmínek.

celý článek

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

09. 08. 2018

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlnyData ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.

celý článek

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

02. 05. 2018

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 letyV nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 04. 2018

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek

Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteoritu

07. 04. 2018

Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteorituVědci zjistili, že v minerálu olivín, který se vyskytuje v meteoritech, lze nalézt záznam magnetického pole přítomného při vzniku sluneční soustavy. Informace o magnetických polích z tohoto období mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak se sluneční soustava formovala v období, kdy kolem Slunce obíhal protoplanetární disk, ze kterého teprve později vznikly planety. Výzkumníci z Velké Británie, Německa a Norska prezentovali výsledky svého výzkumu v magazínu Nature Communicaations.

celý článek

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry SlunceVědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

celý článek