Vědci objevili doposud neznámý magnetický efekt použitelný k manipulaci se skyrmiony

28. 9. 2018
Magnetismus Technologie

Magnetické skyrmiony jsou magnetické víry nebo spirály, které by mohly vést k novým technologickým řešením, která kombinují nízkou spotřebu energie s vysokou výpočetní kapacitou a hustým zápisem dat. Týmu vědců z Delft University of Technology, University of Groningen a Hiroshima University se podařilo objevit nový, doposud neznámý magnetický stav, který magnetické skyrmiony ovlivňuje. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science Advances.



Magnetický skyrmion je kvazičástice, která, jakmile je vytvořena, je vysoce stabilní. Jde o skupinu částic se stejným spinem, kterou lze přemísťovat z místa na místo bez narušení jejich struktury. Navíc skyrmiony mohou neomezeně procházet hmotou. Tyto jejich charakteristiky by mohly například pomoci k výrobě nových pevných disků do počítačů bez jakýchkoliv pohyblivých součástek.

Nový výzkum přišel na zcela nový magnetický stav, který by mohl být využit k manipulaci skyrmionů. Tento stav se objevuje při vlivu silných magnetických polí a nízkých teplot. Dochází při něm k odchylce magnetických spirál od magnetického pole při zvýšení jeho síly. Toto chování vědci nečekali a vysvětlují si jej silnou citlivostí magnetických spirál na slabé relativistické interakce.

Od jejich prvního pozorování před deseti lety jsou skyrmiony objevovány v různých materiálech a vědci objevují stále nové druhy těchto kvazičástic. To by mohlo vést k novému přístupu magnetického zápisu dat ve výpočetní technice. Tu už totiž současnými technologickými postupy není možné příliš vylepšovat, protože další miniaturizace vede k vzájemnému ovlivňování jednotlivých magnetických prvků.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Magnetismus

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládaloMars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládaloStacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud myslelo

3. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud mysleloPři zkoumání sluneční erupce ze září 2017 se podařilo Dr. Kuridzovi z Queens University Belfast a jeho týmu přesně změřit sílu jejího magnetického pole. Naměřili 350 gaussů, což je podstatně více, než se doposud u podobných událostí uvažovalo. Objev byl umožněn tak trochu díky štěstí - použitý teleskop totiž dokáže detailně pozorovat zhruba 1 % povrchu hvězdy a byl zaměřen zrovna na místo, kde k erupci došlo.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek

Nově objevený typ magnetů by mohl vylepšit datová úložiště

8. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců z několika amerických univerzit prokázal existenci nového typu magnetismu, který vytváří odlišná magnetická pole od těch, se kterými se setkáváme v běžném životě. Zatímco běžné magnety vytváří ve hmotě drobné magnetické momenty, které společně vytváří silné magnetické pole a jsou relativně stabilní, nový typ magnetismu vytváří izolované magnetické momenty s krátkou životností, prokazují však vyšší flexibilitu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Communications.

celý článek

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polem

30. 9. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polemAstronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek