Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

29. 10. 2018
Země Lagrangeovy librační body

Týmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc - Gravitační síla dvou těles (například Země a Měsíce) vytváří v jejich okolí několik relativně stabilních bodů L1-L5.



Lagrangeovy body (librační body) vznikají vždy v systému dvou těles v místech, kde se vzájemně vyrušuje jejich gravitace. Poskytují tak stabilní gravitační prostředí, ve kterém se mohou usadit menší tělesa nebo třeba právě prach. Některé Lagrangeovy body jsou také využívány pro umístění vesmírných sond, například teleskopy, kterým tato místa poskytují čistější výhled ven ze sluneční soustavy, než jaký by měly v blízkosti Země. Kromě Lagrangeových bodů v systému těles Země-Měsíc existují další podobná místa například i pro systém Slunce-Země.

Kordylewskiho oblaky se nacházejí v bodech L4 a L5, které se nacházejí zhruba na oběžné dráze Měsíce kolem Země před Měsícem a za ním. Na rozdíl od bodů L1 a L2, které se nacházejí mezi Zemí a Měsícem a za Měsícem, však nejsou gravitačně zcela stabilní, jejich prostředí totiž narušuje gravitace Slunce. Oba Kordylewskiho oblaky jsou od Země vzdáleny 380 tisíc kilometrů (Měsíc Zemi obíhá 400 tisíc kilometrů daleko).

Vědecký tým vedený Gáborem Horváthem z Eötvös Loránd University v Budapešti zkoumal Lagrangeovy body prostřednictvím teleskopu s polarizačním filtrem, který lépe detekuje světlo odrážené od prachu. Ve zkoumané oblasti skutečně nalezli oblak prachu, který nelze vysvětlit jiným způsobem.

Existence prachu v okolí bodů L4 a L5 by mohla ovlivnit budoucí vesmírné mise. Ať už půjde o pilotované lety nebo automatické sondy, prach by mohl poškodit plášť lodí nebo sond a ohrozit případnou posádku. Vědci tak budou oblast nadále zkoumat a pokusí se zjistit, odkud prach pochází, jak velké jsou jeho částečky a jak moc jsou na tomto místě stabilní podmínky.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země

2. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry ZeměPlanetka zhruba o velikosti lednice byla minulou sobotu pozorována teleskopy na Havaji těsně předtím, než zamířila do zemské atmosféry, kde shořela. To se zatím podařilo pouze 4x v historii, jinak astronomové nemají žádná data o planetkách, které v naší atmosféře shoří, nebo dopadnou na povrch. Planetka byla pojmenována 2019 MO a při průletu atmosférou vytvořila jasný bolid.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidla

7. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidlaPodle aktuálního reportu z Organizace spojených národů, by se ozónová díra mohla zacelit ještě v tomto století. Ozónová díra je problém, který nabyl významu koncem 70 let minulého století, kdy byl detekovaný výrazný úbytek ozónu v atmosféře planety. Ozónová díra vznikla díky chemikáliím vypouštěným do atmosféry a je předmětem Montrealského protokolu, který vznikla v 80 letech a zavazuje signatářské země k omezování vypouštění chemikálií, které mají na ozónovou vrstvu negativní dopad.

celý článek

Nejstarší zvířecí fosilie je stará 650 milionů let, pochází z mořské houby

18. 10. 2018

Vědci z University of California, Riverside publikovali studii popisující objev fosilie mořské houby, která je stará kolem 650 milionů let. To z ní činí nejstarší zvířecí fosilii na planetě a z mořských hub jedny z prvních živočichů. Zhruba o 100 milionů let později zažila Země období kambriku, kdy se v oceánech i na povrchu prohánělo množství živočišných druhů, do té doby však na Zemi vládly rostliny.

celý článek

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 7. 2018

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů letNový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

celý článek