Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

29. 10. 2018
Země Lagrangeovy librační body

Týmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc Gravitační síla dvou těles (například Země a Měsíce) vytváří v jejich okolí několik relativně stabilních bodů L1-L5.



Lagrangeovy body (librační body) vznikají vždy v systému dvou těles v místech, kde se vzájemně vyrušuje jejich gravitace. Poskytují tak stabilní gravitační prostředí, ve kterém se mohou usadit menší tělesa nebo třeba právě prach. Některé Lagrangeovy body jsou také využívány pro umístění vesmírných sond, například teleskopy, kterým tato místa poskytují čistější výhled ven ze sluneční soustavy, než jaký by měly v blízkosti Země. Kromě Lagrangeových bodů v systému těles Země-Měsíc existují další podobná místa například i pro systém Slunce-Země.

Kordylewskiho oblaky se nacházejí v bodech L4 a L5, které se nacházejí zhruba na oběžné dráze Měsíce kolem Země před Měsícem a za ním. Na rozdíl od bodů L1 a L2, které se nacházejí mezi Zemí a Měsícem a za Měsícem, však nejsou gravitačně zcela stabilní, jejich prostředí totiž narušuje gravitace Slunce. Oba Kordylewskiho oblaky jsou od Země vzdáleny 380 tisíc kilometrů (Měsíc Zemi obíhá 400 tisíc kilometrů daleko).

Vědecký tým vedený Gáborem Horváthem z Eötvös Loránd University v Budapešti zkoumal Lagrangeovy body prostřednictvím teleskopu s polarizačním filtrem, který lépe detekuje světlo odrážené od prachu. Ve zkoumané oblasti skutečně nalezli oblak prachu, který nelze vysvětlit jiným způsobem.

Existence prachu v okolí bodů L4 a L5 by mohla ovlivnit budoucí vesmírné mise. Ať už půjde o pilotované lety nebo automatické sondy, prach by mohl poškodit plášť lodí nebo sond a ohrozit případnou posádku. Vědci tak budou oblast nadále zkoumat a pokusí se zjistit, odkud prach pochází, jak velké jsou jeho částečky a jak moc jsou na tomto místě stabilní podmínky.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti

2. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenostiV sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v AsiiVýznamné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

celý článek

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

14. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesuNový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

celý článek

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k Merkuru

2. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k MerkuruKontroloři evropsko-japonské mise BepiColombo se připravují na gravitační asistenci Země, při které sonda využije gravitace a pohybu naší planety pro úpravu své trajektorie. K největšímu přiblížení sondy dojde 10. dubna v 6:25 ráno našeho času, kdy se přiblíží na pouhých 12 700 kilometrů od povrchu.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsíc

27. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsícNaši planetu kromě Měsíce mohou obíhat také výrazně menší přirozené satelity, nazývají se miniměsíce. Jde o planetky dočasně zachycené gravitací Země, které většinou po několika měsících shoří v atmosféře, nebo jsou vymrštěny do vesmíru. Jeden takový se vědcům nyní podařilo identifikovat a k jejich překvapení se zdá, že Zemi obíhá už 3 roky. Jde teprve o druhý potvrzený miniměsíc naší planety.

celý článek