Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

29. 10. 2018
Země Lagrangeovy librační body

Týmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc Gravitační síla dvou těles (například Země a Měsíce) vytváří v jejich okolí několik relativně stabilních bodů L1-L5.



Lagrangeovy body (librační body) vznikají vždy v systému dvou těles v místech, kde se vzájemně vyrušuje jejich gravitace. Poskytují tak stabilní gravitační prostředí, ve kterém se mohou usadit menší tělesa nebo třeba právě prach. Některé Lagrangeovy body jsou také využívány pro umístění vesmírných sond, například teleskopy, kterým tato místa poskytují čistější výhled ven ze sluneční soustavy, než jaký by měly v blízkosti Země. Kromě Lagrangeových bodů v systému těles Země-Měsíc existují další podobná místa například i pro systém Slunce-Země.

Kordylewskiho oblaky se nacházejí v bodech L4 a L5, které se nacházejí zhruba na oběžné dráze Měsíce kolem Země před Měsícem a za ním. Na rozdíl od bodů L1 a L2, které se nacházejí mezi Zemí a Měsícem a za Měsícem, však nejsou gravitačně zcela stabilní, jejich prostředí totiž narušuje gravitace Slunce. Oba Kordylewskiho oblaky jsou od Země vzdáleny 380 tisíc kilometrů (Měsíc Zemi obíhá 400 tisíc kilometrů daleko).

Vědecký tým vedený Gáborem Horváthem z Eötvös Loránd University v Budapešti zkoumal Lagrangeovy body prostřednictvím teleskopu s polarizačním filtrem, který lépe detekuje světlo odrážené od prachu. Ve zkoumané oblasti skutečně nalezli oblak prachu, který nelze vysvětlit jiným způsobem.

Existence prachu v okolí bodů L4 a L5 by mohla ovlivnit budoucí vesmírné mise. Ať už půjde o pilotované lety nebo automatické sondy, prach by mohl poškodit plášť lodí nebo sond a ohrozit případnou posádku. Vědci tak budou oblast nadále zkoumat a pokusí se zjistit, odkud prach pochází, jak velké jsou jeho částečky a jak moc jsou na tomto místě stabilní podmínky.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující Zemi

24. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující ZemiPlaneta Země je obklopena dvěma pásy energetických částic známými jako Van Allenovy pásy. Od roku 2012 je studovala dvojice sond, které původně nesly označení Radiation Belt Storm Probes a teprve v průběhu mise dostaly jméno po objeviteli těchto pásů. I když byla jejich mise původně plánována na dva roky, sondy nakonec vydržely víc než třikrát déle. Jejich palivo však v posledních měsících došlo a jejich práce tak končí, v následujících letech shoří v atmosféře Země.

celý článek

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

28. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží tu, po které obíhá Slunce naše planeta. NASA nyní plánuje vyvinout nový teleskop, který by byl schopný identifikovat většinu zbylých objektů v našem okolí, a dokázal by navíc zhodnotit míru nebezpečí, které pro naši planetu mohou představovat.

celý článek

Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

25. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.

celý článek

Diamanty z hlubin Země ukrývají tekutinu z období zrodu naší planety, mohlo by jít o nejstarší známý materiál

22. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tekutina uvnitř hlubinných diamantů pochází podle analýzy izotopů z doby vzniku naší planety před čtyřmi miliardami let. Jde tak o jeden z nejstarších známých materiálů na Zemi. Tyto hlubinné diamanty vznikly několik stovek kilometrů pod povrchem v zemském plášti.

celý článek

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země

2. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry ZeměPlanetka zhruba o velikosti lednice byla minulou sobotu pozorována teleskopy na Havaji těsně předtím, než zamířila do zemské atmosféry, kde shořela. To se zatím podařilo pouze 4x v historii, jinak astronomové nemají žádná data o planetkách, které v naší atmosféře shoří, nebo dopadnou na povrch. Planetka byla pojmenována 2019 MO a při průletu atmosférou vytvořila jasný bolid.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek