Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

29. 10. 2018
Země Lagrangeovy librační body

Týmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc - Gravitační síla dvou těles (například Země a Měsíce) vytváří v jejich okolí několik relativně stabilních bodů L1-L5.



Lagrangeovy body (librační body) vznikají vždy v systému dvou těles v místech, kde se vzájemně vyrušuje jejich gravitace. Poskytují tak stabilní gravitační prostředí, ve kterém se mohou usadit menší tělesa nebo třeba právě prach. Některé Lagrangeovy body jsou také využívány pro umístění vesmírných sond, například teleskopy, kterým tato místa poskytují čistější výhled ven ze sluneční soustavy, než jaký by měly v blízkosti Země. Kromě Lagrangeových bodů v systému těles Země-Měsíc existují další podobná místa například i pro systém Slunce-Země.

Kordylewskiho oblaky se nacházejí v bodech L4 a L5, které se nacházejí zhruba na oběžné dráze Měsíce kolem Země před Měsícem a za ním. Na rozdíl od bodů L1 a L2, které se nacházejí mezi Zemí a Měsícem a za Měsícem, však nejsou gravitačně zcela stabilní, jejich prostředí totiž narušuje gravitace Slunce. Oba Kordylewskiho oblaky jsou od Země vzdáleny 380 tisíc kilometrů (Měsíc Zemi obíhá 400 tisíc kilometrů daleko).

Vědecký tým vedený Gáborem Horváthem z Eötvös Loránd University v Budapešti zkoumal Lagrangeovy body prostřednictvím teleskopu s polarizačním filtrem, který lépe detekuje světlo odrážené od prachu. Ve zkoumané oblasti skutečně nalezli oblak prachu, který nelze vysvětlit jiným způsobem.

Existence prachu v okolí bodů L4 a L5 by mohla ovlivnit budoucí vesmírné mise. Ať už půjde o pilotované lety nebo automatické sondy, prach by mohl poškodit plášť lodí nebo sond a ohrozit případnou posádku. Vědci tak budou oblast nadále zkoumat a pokusí se zjistit, odkud prach pochází, jak velké jsou jeho částečky a jak moc jsou na tomto místě stabilní podmínky.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidla

07. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidlaPodle aktuálního reportu z Organizace spojených národů, by se ozónová díra mohla zacelit ještě v tomto století. Ozónová díra je problém, který nabyl významu koncem 70 let minulého století, kdy byl detekovaný výrazný úbytek ozónu v atmosféře planety. Ozónová díra vznikla díky chemikáliím vypouštěným do atmosféry a je předmětem Montrealského protokolu, který vznikla v 80 letech a zavazuje signatářské země k omezování vypouštění chemikálií, které mají na ozónovou vrstvu negativní dopad.

celý článek

Nejstarší zvířecí fosilie je stará 650 milionů let, pochází z mořské houby

18. 10. 2018

Vědci z University of California, Riverside publikovali studii popisující objev fosilie mořské houby, která je stará kolem 650 milionů let. To z ní činí nejstarší zvířecí fosilii na planetě a z mořských hub jedny z prvních živočichů. Zhruba o 100 milionů let později zažila Země období kambriku, kdy se v oceánech i na povrchu prohánělo množství živočišných druhů, do té doby však na Zemi vládly rostliny.

celý článek

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 07. 2018

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů letNový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

celý článek

Minerál běžný v hloubi naší planety byl poprvé nalezen na jejím povrchu, v diamantu

16. 03. 2018

Vědcům z University of Alberta se podařilo nalézt křemičito-vápenatý perovskit, minerál, který je čtvrtým nejhojnějším na naší planetě, tedy alespoň v jejím nitru. Nachází se totiž pouze ve velkých hloubkách a na povrchu planety se stává nestabilní. Nalezený exemplář je ukrytý v diamantu, což mu umožňuje existovat v pro něj nepříznivých podmínkách s nízkým tlakem. Tento objev prokazuje recyklaci materiálu ze dna pradávných moří přes zemský plášť.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektu

01. 03. 2018

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektuNová teorie vysvětluje konkrétní charakteristiky Měsíce, na které jsou jiné přístupy krátké. Podle vědců z University of California Davis, a Harvard University vznikl Měsíc z objektu, který nazývají synestia, jde o oblak horkého materiálu, který vznikl po srážce Země s jinou planetou. Na rozdíl od doposud přijímané teorie však po srážce došlo k celkovému rozpadu Země, jejíž materiál vytvořil společně s materiálem kolidující planetky objekt tvaru donutu.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek