První mise k trojanům Jupiteru dostala zelenou, jediná sonda prozkoumá hned 7 planetek

6. 11. 2018
Planetky (asteroidy) Lucy Jupiter

Mise Lucy s cílem prozkoumat planetky na oběžné dráze planety Jupiter prošla v NASA zásadním milníkem a dostala zelenou k realizaci. Panel odborníků NASA v říjnu prošel design vesmírné sondy a plán mise a dal svolení k posunutí mise z papíru k výrobě sondy. Mise Lucy bude zkoumat hned několik planetek, jednu v pásu asteroidů a šestici mezi trojany planety Jupiter. Se začátkem mise se počítá na rok 2021.

Lucy, mise k trojanům Jupiteru

Lucy, mise k trojanům Jupiteru Ilustrace sondy Lucy, která bude mít za úkol prozkoumat hned 7 planetek.




Trojany jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. V říjnu 2018 bylo známo více než 7 000 trojanů planety Jupiter, největší z nich je Hektor o rozměrech zhruba 370x195 km. Teoreticky by mohlo existovat až milion trojanů na oběžné dráze Jupiteru o rozměrech větších než 1 km. 

Zatím žádná sonda nicméně nenavštívila ani se nepřiblížila k žádné planetce z této skupiny těles. Z toho, co o nich víme, je, že jde o velmi tmavá tělesa s načervenalým povrchem. Podle astronomů jde zejména o planetky typu D zachycené gravitací planety Jupiter při formování sluneční soustavy. 

Objekty, které bude zkoumat mise Lucy

Donaldjohanson

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
4 km C 1,9-2,8 2025
První těleso které Lucy navštíví, je planetka (52246) Donaldjohanson, která se nachází ještě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jde o nejmenší těleso, které bude sonda zkoumat. Přestože jde spíše o test přístrojů sondy, je Donaldjohanson zajímavý cíl, protože se předpokládá, že jde o pozůstatek kolize, která dala vzniknout skupině planetek Erigone.

Eurybates

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
64 km C 4,7-5,7 8/2027
Podobně jako Donaldjohanson je i Eurybates (1973 SO, 3548 Eurybates) typu C a z kolizní rodiny planetek, jediné známé mezi trojany Jupiteru. Eurybates je ze své rodiny planetek největší a i když jsou planetky typu C v pásu asteroidů běžné, mezi trojany jde o výjimku. Lucy se tak pokusí odpovědět na otázku z jakého objektu tyto planetky vznikly.

Polymele

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
21 km P 4,7-5,7 9/2027
Polymele (1999 WB2, 15094 Polymele) je nejmenší z trojanů, kolem kterých Lucy proletí. Jde o tmavou planetku typu P a půjde o první průlet sondy kolem podobného tělesa. Vědci se domnívají, že planetky typu P jsou načervenalé a bohaté na organické sloučeniny, data z mise Lucy by tuto teorii měla potvrdit.

Leucus

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
34 km D 5,0-5,6 4/2028
Planetka Leucus rotuje velmi pomalu, den na ní trvá 466 hodin. Díky tomu by podle vědců mohla mít relativně teplý povrch na denní straně, kde jej zahřívá sluneční záření, a naopak chladný povrch na noční straně, kam zrovna Slunce nesvítí. Nasbíraná data chtějí vědci porovnat s ostatními planetkami typu D a zjistit tak více o jejich složení. Průlet také zjistí, proč se během rotace mění zářivost planetky, mohlo by to být způsobeno jejím protáhlým tvarem, nebo také rozdílnými barvami různých částí povrchu.

Orus

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
51 km D 4,9-5,3 11/2028
Jen pár měsíců po návštěvě planetky Leucus proletí Lucy kolem o něco větší planetky Orus, která je stejného typu. To vědcům umožní porovnat obě tělesa, o kterých obecně není zatím příliš známo.

Patroclus a Menoetius

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetek
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
113 a 104 km P 4,5-5,9 3/2033
Po průletu kolem planetky Orus se sonda Lucy přesune z tzv. řeckého kempu trojanů v bodě L4 do trojského kempu v bodě L5. Po čtyřapůlleté cestě se dostane ke dvojici masivních planetek Patroclus a Menoetius. Patroclus by mohl být druhým největším trojanem planety Jupiter po Hektoru.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železa

20. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železaAnalýza záblesku, který byl detekován v srpnu v atmosféře planety Jupiter, ukazuje na srážku se skalnatou planetkou obsahující také železo. Při události byla uvolněna zhruba polovina energie jako při rozpadu meteoru v atmosféře nad ruským městem Čejlabinsk v roce 2013. Závěry analýzy byly prezentovány na EPSC-DPS setkání v Ženevě.

celý článek

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytu

19. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytuMise Lucy, která má za cíl zkoumat trojany planety Jupiter, odletí na svou cestu už za dva roky. O šesti planetkách, které navštíví, toho však není příliš známo, NASA proto vyzvala vědeckou komunitu i běžné nadšence, aby se o nich pokusili dozvědět co nejvíce. A přesně to se povedlo při přechodu planetky Orus před vzdálenou hvězdou.

celý článek

Evropská sonda k Jupiteru a jeho měsícům se už staví, letět by měla v roce 2022

5. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objekt

11. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objektAmatérský astronom Ethan Chappel zachytil svým teleskopem ve středu 7. srpna záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně šlo o malou planetku, která byla zachycena gravitací plynného obra a shořela v jeho atmosféře. Vědci nyní doufají, že střet zachytil i jiný astronom, aby mohli zjistit více informací o objektu, který se s planetou srazil.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí

6. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletíMěsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.

celý článek

Planeta Jupiter se zřejmě zrodila dál od Slunce, ukazuje na to rozmístění planetek v jejím okolí

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planeta Jupiter se zřejmě zrodila dál od Slunce, ukazuje na to rozmístění planetek v jejím okolí  Kde a jak vznikla planeta Jupiter? To je otázka kterou si položili autoři nové studie, která vyjde v magazínu Astronomy and Astrophysics. Její závěry naznačují, že největší planeta sluneční soustavy mohla vzniknout na jejím okraji jako skalnatý objekt podobný Zemi a postupně se potom posunula blíže Slunci a získala svou atmosféru. Naznačují to malé planetky, které obíhají Slunce na stejné oběžné dráze jako Jupiter, ale nacházejí se před a za ní.

celý článek