První mise k trojanům Jupiteru dostala zelenou, jediná sonda prozkoumá hned 7 planetek

06. 11. 2018
Planetky (asteroidy) Lucy Jupiter

Mise Lucy s cílem prozkoumat planetky na oběžné dráze planety Jupiter prošla v NASA zásadním milníkem a dostala zelenou k realizaci. Panel odborníků NASA v říjnu prošel design vesmírné sondy a plán mise a dal svolení k posunutí mise z papíru k výrobě sondy. Mise Lucy bude zkoumat hned několik planetek, jednu v pásu asteroidů a šestici mezi trojany planety Jupiter. Se začátkem mise se počítá na rok 2021.

-




Trojany jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. V říjnu 2018 bylo známo více než 7 000 trojanů planety Jupiter, největší z nich je Hektor o rozměrech zhruba 370x195 km. Teoreticky by mohlo existovat až milion trojanů na oběžné dráze Jupiteru o rozměrech větších než 1 km. 

Zatím žádná sonda nicméně nenavštívila ani se nepřiblížila k žádné planetce z této skupiny těles. Z toho, co o nich víme, je, že jde o velmi tmavá tělesa s načervenalým povrchem. Podle astronomů jde zejména o planetky typu D zachycené gravitací planety Jupiter při formování sluneční soustavy. 

Objekty, které bude zkoumat mise Lucy

Donaldjohanson

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
4 km C 1,9-2,8 2025
První těleso které Lucy navštíví, je planetka (52246) Donaldjohanson, která se nachází ještě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jde o nejmenší těleso, které bude sonda zkoumat. Přestože jde spíše o test přístrojů sondy, je Donaldjohanson zajímavý cíl, protože se předpokládá, že jde o pozůstatek kolize, která dala vzniknout skupině planetek Erigone.

Eurybates

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
64 km C 4,7-5,7 8/2027
Podobně jako Donaldjohanson je i Eurybates (1973 SO, 3548 Eurybates) typu C a z kolizní rodiny planetek, jediné známé mezi trojany Jupiteru. Eurybates je ze své rodiny planetek největší a i když jsou planetky typu C v pásu asteroidů běžné, mezi trojany jde o výjimku. Lucy se tak pokusí odpovědět na otázku z jakého objektu tyto planetky vznikly.

Polymele

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
21 km P 4,7-5,7 9/2027
Polymele (1999 WB2, 15094 Polymele) je nejmenší z trojanů, kolem kterých Lucy proletí. Jde o tmavou planetku typu P a půjde o první průlet sondy kolem podobného tělesa. Vědci se domnívají, že planetky typu P jsou načervenalé a bohaté na organické sloučeniny, data z mise Lucy by tuto teorii měla potvrdit.

Leucus

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
34 km D 5,0-5,6 4/2028
Planetka Leucus rotuje velmi pomalu, den na ní trvá 466 hodin. Díky tomu by podle vědců mohla mít relativně teplý povrch na denní straně, kde jej zahřívá sluneční záření, a naopak chladný povrch na noční straně, kam zrovna Slunce nesvítí. Nasbíraná data chtějí vědci porovnat s ostatními planetkami typu D a zjistit tak více o jejich složení. Průlet také zjistí, proč se během rotace mění zářivost planetky, mohlo by to být způsobeno jejím protáhlým tvarem, nebo také rozdílnými barvami různých částí povrchu.

Orus

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetky
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
51 km D 4,9-5,3 11/2028
Jen pár měsíců po návštěvě planetky Leucus proletí Lucy kolem o něco větší planetky Orus, která je stejného typu. To vědcům umožní porovnat obě tělesa, o kterých obecně není zatím příliš známo.

Patroclus a Menoetius

Velikost
(km, v průměru)
Typ planetek
tholenova klasifikace
Vzdálenost od Slunce
(AU)
Plánovaný průlet
113 a 104 km P 4,5-5,9 3/2033
Po průletu kolem planetky Orus se sonda Lucy přesune z tzv. řeckého kempu trojanů v bodě L4 do trojského kempu v bodě L5. Po čtyřapůlleté cestě se dostane ke dvojici masivních planetek Patroclus a Menoetius. Patroclus by mohl být druhým největším trojanem planety Jupiter po Hektoru.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologií

11. 09. 2018

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologiíEvropská vesmírná agentura ESA společně se společností Airbus pokračují v přípravě mise JUICE, která vyšle sofistikovanou vesmírnou sondu k planetě Jupiter. Aktuálně probíhá testování na zjednodušeném modelu sondy (Thermal Development Model, TDM), při kterém se ověřuje dopad okolních teplot na sondu a její přístroje. Vývoj je teprve na začátku, nicméně podle ESA zatím vše směřuje k plánovanému startu mise v roce 2022.

celý článek

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

02. 09. 2018

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodouSpektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

celý článek

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

09. 08. 2018

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlnyData ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 07. 2018

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsíců

19. 07. 2018

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsícůAstronomům z Carnegie Institution for Science se podařilo objevit dvanáct nových měsíců obíhajících planetu Jupiter. Počet satelitů obří planety tak narostl na 79, což je nejvíce z celé sluneční soustavy. Nicméně jde o veskrze malé měsíce s velikostí do tří kilometrů v průměru a většina z nich má retrográdní oběžné dráhy, tedy obíhá v opačném směru než Jupiter rotuje.

celý článek

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopku

17. 07. 2018

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopkuI když má orbitální sonda Juno za hlavní úkol studium planety Jupiter, občas její instrumenty zachytí něco zajímavého na některém z jeho měsíců. Naposledy si například vědci všimli nového útvaru na povrchu sopečného měsíce Io na snímcích z infračervené kamery JIRAM. Mohlo by jít o doposud neznámou nebo nově vzniklou sopku. Vědci nevylučují ani možnost, že by šlo o sopky, která změnila svou polohu, je však otázkou nakolik by ji v takovém případě šlo považovat za stejný útvar.

celý článek

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodlouženaPůvodně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

celý článek