Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

2. 1. 2019
Měsíc Indie Čína Izrael Chandrayaan Chang´e Beresheet

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Lunar Lander, Lockheed Martin

Lunar Lander, Lockheed Martin Koncept přistávací lodi na Měsíci.



Chang´e 4

Čínská sonda Chang´e 4 vyletěla do vesmíru už 7. prosince 2018 a její mise je součástí rozsáhlého čínského lunárního programu. Jeho završením je sběr a doprava vzorků hornin na Zemi koncem tohoto roku, nebo začátkem příštího. Sonda Chang´e 4 nicméně bude zatím pouze na dálku zkoumat povrch Měsíce. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Komunikační sonda 425 5 let
Přistávací modul 1 200 1 rok
Rover 140 1,5 x 1 x 1 3 měsíce
Více o misi Chang´e 4

Beresheet

Beresheet je přistávací modul izraelské společnosti SpaceIL, která se původně účastnila soutěže Google Lunar X Prize (ve které však žádný z účastníků nestihl určený termín pro získání první ceny). Izraelská sonda poletí do vesmíru na raketě Falcon 9 pravděpodobně v únoru.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Rover Beresheet 585 2 x 2 x 1,5 2 dny

Chandrayaan-2

Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Během mise Chandrayaan-2 vyšle Indie k Měsíci opět oběžnou sondu, s ní však už poletí přistávací modul s robotickým roverem. Cílem indické mise je oblast jižního pólu Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Délka mise
Orbitální sonda 2 379 12 měsíců
Přistávací modul 1 471 15 dní
Rover 27 15 dní

Další lunární programy

Kromě zmíněných by mohly být v tomto roce realizovány také další lunární programy:
  • ALINA: Německý tým PTScientists, se také účastnil soutěže Google Lunar X Prize. Po ukončení soutěže tým nadále plánuje v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise mají být na povrch Měsíce vypuštěny hned dva rovery vyrobené v Audi, které budou mít za úkol hledat jeden z roverů vypuštěných při misích Apollo. Na projektu se podílí další komerční partneři jako například Vodafone.
  • Moon Express: Další projekt, který vzešel z Google Lunar X Prize, tentokrát z USA. Moon Express plánuje v roce 2019 hned dvě mise, které na Měsíc dopraví dvě zařízení MX-1E a MX-3.
  • Team Indus: Tentokrát indický tým, který vzešel opět ze soutěže Google Lunar X Prize. Team Indus navázal spolupráci se společností OrbitBeyond, která je jedním z partnerů NASA pro dopravu nákladu a vědeckého zařízení na povrch Měsíce. Pro rok 2019 se nicméně tým pokoušel zajistit raketu pro dopravu svého vlastního roveru, budoucnost této mise po ohlášení spolupráce s OrbitBeyond je však nejasná.

NASA

Americká vesmírná agentura má s Měsícem trošku jiné plány než Indie, Čína nebo soukromé společnosti. Místo robotických roverů by už v tomto roce mohly na Měsíc letět první mise s nákladem, který má sloužit lidským posádkám budoucích misí. NASA koncem loňského roku oznámila partnerství s několika soukromými společnostmi, kterým za dopravu nákladu na Měsíc zaplatí. Vedle toho se NASA s dalšími státy soustředí na výstavbu lunární orbitální stanice Gateway, přes kterou budou probíhat cesty astronautů na povrch Měsíce.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Měsíc

    První modul stanice Gateway bude mít dva vědecké instrumenty

    24. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

    První modul stanice Gateway bude mít dva vědecké instrumentyPrvní modul lunární orbitální stanice Gateway bude mít na palubě dvě vědecká zařízení - jedno evropské a druhé americké. Evropský experiment bude zkoumat radiační prostředí v bezprostředním okolí Měsíce. Americké zařízení zase bude zkoumat vesmírné počasí. Oba výzkumy vědcům napoví o možných nebezpečích pro budoucí astronauty, kteří poletí k Měsíci v rámci programu Artemis.

    Lunární stanice Gateway už není nutnou podmínkou pro přistání astronautů na Měsíci

    20. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Lunární stanice Gateway už není nutnou podmínkou pro přistání astronautů na MěsíciNASA modifikovala plány návratu astronautů na povrch Měsíce v roce 2024, odstranila z nich nutnost zastavení u orbitální lunární stanice Gateway. Zpoždění výstavby lunární stanice tak neovlivní termín přistání na Měsíci určený americkou vládou. NASA společně s ostatními zeměmi a soukromými společnostmi dál pracuje na vývoji modulů lunární stanice, která bude sloužit jako podpora pro další posádky směřující na povrch Měsíce.

    celý článek

    Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu

    18. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Indická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailuOrbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.

    celý článek

    Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horniny

    22. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Evropská vesmírná agentura zkouší v Nizozemí vyrábět kyslík z měsíční horninyEvropská vesmírná agentura ESA zprovoznila v holandském městě Noordwijk laboratoř na výrobu kyslíku s měsíčního regolitu. Podobné zařízení by v budoucnosti mohlo vyrábět potřebný kyslík pro kolonii na Měsíci.

    celý článek

    Společnosti Dynetics a Sierra Nevada spojily své síly pro vývoj přistávacího modulu na Měsíc

    17. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Společnosti Dynetics a Sierra Nevada spojily své síly pro vývoj přistávacího modulu na MěsícAmerické společnosti Dynetics a Sierra Nevada Corporation se spojily, aby společně vyvinuly přistávací modul pro dopravu astronautů na povrch Měsíce. Dynetics má zkušenosti jako dodavatel systémů a komponent pro jiné výrobce vesmírných zařízení, Sierra Nevada zase vyvíjí vlastní malý raketoplán Dream chaser.

    Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou Země

    5. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Vědcům se podařilo identifikovat teprve druhý miniměsíc při průletu atmosférou ZeměMiniměsíce jsou malé objekty, které rotují kolem Země, někdy pouze dočasně. Není však známo, kolik jich ve skutečnosti je. Silná gravitace Země je někdy přitáhne k sobě a shoří v atmosféře, jindy jsou vymrštěny do hlubokého vesmíru. Australským vědcům se nyní podařilo zachytit zatím druhý miniměsíc při průletu atmosférou naší planety, první byl identifikován v roce 2014.

    celý článek

    Americká orbitální sonda LRO našla na povrchu Měsíce zbytky indického přistávacího modulu Vikram

    3. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Americká orbitální sonda LRO našla na povrchu Měsíce zbytky indického přistávacího modulu VikramVesmírná sonda LRO zachytila z oběžné dráhy Měsíce místo, kam dopadl indický přistávací modul Vikram, který byl součástí mise Chandrayaan-2. Na snímku ze sondy lze pozorovat zbytky sondy i místa na povrchu, která vykazují známky kontaktu.