Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

2. 1. 2019
Měsíc Indie Čína Izrael Chandrayaan Chang´e Beresheet

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Lunar Lander, Lockheed Martin

Lunar Lander, Lockheed Martin Koncept přistávací lodi na Měsíci.



Chang´e 4

Čínská sonda Chang´e 4 vyletěla do vesmíru už 7. prosince 2018 a její mise je součástí rozsáhlého čínského lunárního programu. Jeho završením je sběr a doprava vzorků hornin na Zemi koncem tohoto roku, nebo začátkem příštího. Sonda Chang´e 4 nicméně bude zatím pouze na dálku zkoumat povrch Měsíce. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Komunikační sonda 425 5 let
Přistávací modul 1 200 1 rok
Rover 140 1,5 x 1 x 1 3 měsíce
Více o misi Chang´e 4

Beresheet

Beresheet je přistávací modul izraelské společnosti SpaceIL, která se původně účastnila soutěže Google Lunar X Prize (ve které však žádný z účastníků nestihl určený termín pro získání první ceny). Izraelská sonda poletí do vesmíru na raketě Falcon 9 pravděpodobně v únoru.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Rover Beresheet 585 2 x 2 x 1,5 2 dny

Chandrayaan-2

Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Během mise Chandrayaan-2 vyšle Indie k Měsíci opět oběžnou sondu, s ní však už poletí přistávací modul s robotickým roverem. Cílem indické mise je oblast jižního pólu Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Délka mise
Orbitální sonda 2 379 12 měsíců
Přistávací modul 1 471 15 dní
Rover 27 15 dní

Další lunární programy

Kromě zmíněných by mohly být v tomto roce realizovány také další lunární programy:
  • ALINA: Německý tým PTScientists, se také účastnil soutěže Google Lunar X Prize. Po ukončení soutěže tým nadále plánuje v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise mají být na povrch Měsíce vypuštěny hned dva rovery vyrobené v Audi, které budou mít za úkol hledat jeden z roverů vypuštěných při misích Apollo. Na projektu se podílí další komerční partneři jako například Vodafone.
  • Moon Express: Další projekt, který vzešel z Google Lunar X Prize, tentokrát z USA. Moon Express plánuje v roce 2019 hned dvě mise, které na Měsíc dopraví dvě zařízení MX-1E a MX-3.
  • Team Indus: Tentokrát indický tým, který vzešel opět ze soutěže Google Lunar X Prize. Team Indus navázal spolupráci se společností OrbitBeyond, která je jedním z partnerů NASA pro dopravu nákladu a vědeckého zařízení na povrch Měsíce. Pro rok 2019 se nicméně tým pokoušel zajistit raketu pro dopravu svého vlastního roveru, budoucnost této mise po ohlášení spolupráce s OrbitBeyond je však nejasná.

NASA

Americká vesmírná agentura má s Měsícem trošku jiné plány než Indie, Čína nebo soukromé společnosti. Místo robotických roverů by už v tomto roce mohly na Měsíc letět první mise s nákladem, který má sloužit lidským posádkám budoucích misí. NASA koncem loňského roku oznámila partnerství s několika soukromými společnostmi, kterým za dopravu nákladu na Měsíc zaplatí. Vedle toho se NASA s dalšími státy soustředí na výstavbu lunární orbitální stanice Gateway, přes kterou budou probíhat cesty astronautů na povrch Měsíce.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Měsíc

    Americký rover VIPER bude zkoumat místo na Měsíci, kam dva roky nato poletí astronauti mise Artemis

    31. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Americký rover VIPER bude zkoumat místo na Měsíci, kam dva roky nato poletí astronauti mise ArtemisÚkolem roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má být hledání vody v oblasti jižního pólu, kam má o dva roky později přiletět také lidská posádka. Během svojí mise VIPER urazí několik kilometrů po měsíčním povrchu a bude analyzovat složení regolitu. Design roveru vychází ze zrušené mise Resource Prospector.

    celý článek

    Čína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně Měsíce

    29. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Čína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně MěsíceUž v červenci Čína oznámila, že rover Yutu 2, který je součástí mise Change 4, našel na povrchu Měsíce substanci, u níž není zřejmé, o co se jedná. Čínská vesmírná agentura nyní publikovala detailní snímky, které napovídají původu tohoto materiálu: jde zřejmě o sklo vytvořené při dopadu meteoritu. Podobný materiál našli i astronauti mise Apollo 17 v roce 1972 a vzorky dokonce dovezli zpět na Zemi.

    celý článek

    Japonsko se připojilo k programu Artemis, který má za cíl po dlouhé době dopravit člověka na Měsíc

    22. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Japonsko se připojilo k programu Artemis, který má za cíl po dlouhé době dopravit člověka na MěsícJaponská vláda plánuje připojení k americkému lunárnímu programu Artemis, oznámil to premiér země Shinzo Abe na Twitteru. Zatím není zcela zřejmé, jakým způsobem bude Japonsko k programu přispívat - dá se očekávat, že to bude předmětem následných jednání. NASA dlouhodobě počítá s tím, že její nový lunární program chce rozvíjet s komerčními i mezinárodními partnery.

    celý článek

    Britská společnost chce za dva roky poslat na Měsíc první chodící rover

    14. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Britská společnost chce za dva roky poslat na Měsíc první chodící roverBritská společnost SpaceBit v minulém týdnu oznámila plány na vyslání robotické sondy na Měsíc. Rover pojmenovaný Walking Rover má byt součástí první mise rakety Vulcan americké společnosti ULA a na Měsíci přistane s modulem Peregrine od Astrobotics, jehož vývoj financuje částečně NASA prostřednictvím programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Malé zařízení bude napájeno solárními panely a na rozdíl od všech ostatních robotických sond ve vesmíru bude pro svůj pohyb používat nohy.

    celý článek

    Raketa Falcon 9 vynese v roce 2021 k Měsíci soukromou lunární sondu Nova-C

    7. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Ve spolupráci s NASA vyvíjí společnost a Intuitive Machines automatickou lunární sondu Nova-C. Tato společnost se nyní domluvila se SpaceX na vynesení svého zařízení na oběžnou dráhu a jeho vyslání k Měsíci. Mise, která by se po letošním neúspěchu izraelské sondy Beresheet mohla stát první soukromou misí k Měsíci, je plánována na červenec 2021.

    celý článek

    Jižní Korea chce také na Měsíc, start její sondy však nabírá zpoždění, posunul se z 2020 na 2022

    24. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Jižní Korea chce také na Měsíc, start její sondy však nabírá zpoždění, posunul se z 2020 na 2022Start jihokorejské orbitální lunární sondy KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) byl odložen z prosince 2020 na červenec 2022. Důvodem má být příliš velká váha sondy, která vyžaduje přepracování jejího designu. Jihokorejská agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute), která má misi na starosti, je domluvena s americkou společností SpaceX, jejíž raketa Falcon 9 má sondu vynést do vesmíru. Půjde o první korejskou misi za oběžnou dráhu Země.

    celý článek

    Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebyla

    13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebylaPodle vědce, který je součástí mise Chandrayaan-2 se zdá, že přistávací modul Vikram sedí netknutý, kousek od plánovaného místa přistání. Indická vesmírná agentura ISRO s ním ztratila kontakt při přistání, asi 2 km od povrchu v pátek a od té doby se pokouší o obnovení spojení. Sondu zachytila z oběžné dráhy orbitální sonda Chandrayaan-2, od které se několik dní předtím modul oddělil. Podle snímků nemá modul rozvinuté solární panely a je mírně nakloněný.

    celý článek