Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

02. 01. 2019
Měsíc Indie Čína Izrael Chandrayaan Chang´e Beresheet

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Lunar Lander, Lockheed Martin

Lunar Lander, Lockheed Martin - Koncept přistávací lodi na Měsíci.



Chang´e 4

Čínská sonda Chang´e 4 vyletěla do vesmíru už 7. prosince 2018 a její mise je součástí rozsáhlého čínského lunárního programu. Jeho završením je sběr a doprava vzorků hornin na Zemi koncem tohoto roku, nebo začátkem příštího. Sonda Chang´e 4 nicméně bude zatím pouze na dálku zkoumat povrch Měsíce. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Komunikační sonda 425 5 let
Přistávací modul 1 200 1 rok
Rover 140 1,5 x 1 x 1 3 měsíce
Více o misi Chang´e 4

Beresheet

Beresheet je přistávací modul izraelské společnosti SpaceIL, která se původně účastnila soutěže Google Lunar X Prize (ve které však žádný z účastníků nestihl určený termín pro získání první ceny). Izraelská sonda poletí do vesmíru na raketě Falcon 9 pravděpodobně v únoru.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Rover Beresheet 585 2 x 2 x 1,5 2 dny

Chandrayaan-2

Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Během mise Chandrayaan-2 vyšle Indie k Měsíci opět oběžnou sondu, s ní však už poletí přistávací modul s robotickým roverem. Cílem indické mise je oblast jižního pólu Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Délka mise
Orbitální sonda 2 379 12 měsíců
Přistávací modul 1 471 15 dní
Rover 27 15 dní

Další lunární programy

Kromě zmíněných by mohly být v tomto roce realizovány také další lunární programy:
  • ALINA: Německý tým PTScientists, se také účastnil soutěže Google Lunar X Prize. Po ukončení soutěže tým nadále plánuje v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise mají být na povrch Měsíce vypuštěny hned dva rovery vyrobené v Audi, které budou mít za úkol hledat jeden z roverů vypuštěných při misích Apollo. Na projektu se podílí další komerční partneři jako například Vodafone.
  • Moon Express: Další projekt, který vzešel z Google Lunar X Prize, tentokrát z USA. Moon Express plánuje v roce 2019 hned dvě mise, které na Měsíc dopraví dvě zařízení MX-1E a MX-3.
  • Team Indus: Tentokrát indický tým, který vzešel opět ze soutěže Google Lunar X Prize. Team Indus navázal spolupráci se společností OrbitBeyond, která je jedním z partnerů NASA pro dopravu nákladu a vědeckého zařízení na povrch Měsíce. Pro rok 2019 se nicméně tým pokoušel zajistit raketu pro dopravu svého vlastního roveru, budoucnost této mise po ohlášení spolupráce s OrbitBeyond je však nejasná.

NASA

Americká vesmírná agentura má s Měsícem trošku jiné plány než Indie, Čína nebo soukromé společnosti. Místo robotických roverů by už v tomto roce mohly na Měsíc letět první mise s nákladem, který má sloužit lidským posádkám budoucích misí. NASA koncem loňského roku oznámila partnerství s několika soukromými společnostmi, kterým za dopravu nákladu na Měsíc zaplatí. Vedle toho se NASA s dalšími státy soustředí na výstavbu lunární orbitální stanice Gateway, přes kterou budou probíhat cesty astronautů na povrch Měsíce.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Měsíc

    NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let poté

    22. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

    NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let potéAmerická vesmírná agentura se chce vrátit na Měsíc, a to brzy a ve velkém stylu. Ještě letos by se mohly uskutečnit první pokusy dostat na povrch Měsíce vědecké přístroje na palubě soukromých sond. Do čtyř let by pak měl být na Měsíci rover. A do roku 2028 by na něm měla přistát první lidská posádka od misí Apollo. Nový americký lunární rover by mohl mít kolem půl tuny a jeho úkolem by bylo zkoumání povrchu a hledání vody. Jeho cílem má být některý z pólů Měsíce, kde vědci předpokládají největší množství vody.

    celý článek

    Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednou

    16. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednouNASA zvažuje zapojení některé z komerčních raket do mise EM-1, během které má vesmírná loď Orion příští rok poprvé obletět Měsíc. Původní plány počítaly s tím, že už bude k dispozici raketa SLS, kterou pro NASA vyvíjí Boeing, její vývoj se ale neustále zpožďuje. Rozhodnutí zjistit, zda je vůbec možné vynést Orion na oběžnou dráhu a následně jej vyslat k Měsíci pomocí komerčních raket, přichází v době, kdy NASA nemá v rozpočtu dostatek prostředků pro vývoj pokročilé verze rakety SLS a naopak má za úkol, co nejrychleji dopravit astronauty na povrch Měsíce.

    celý článek

    Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho Toyota

    12. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho ToyotaJaponská vesmírná agentura JAXA dnes oznámila, že se domluvila se společností Toyota na vývoji nového lunárního roveru pro astronauty. Nepůjde tedy o malé automatické rovery, které známe z Marsu ale řiditelné vozidlo s prostorem pro posádku. Rover má na Měsíci přistát za deset let a umožnit cestování dvojici astronautů až do vzdálenosti 10 tisíc kilometrů. Posádka běžce mít k dispozici až 13 metrů krychlových prostoru a bude se ve vozidle moci pohybovat bez skafandru.

    celý článek

    Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na Měsíc

    11. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na MěsícVe finančních požadavcích NASA pro příští fiskální rok (začíná v říjnu 2019) se podle předběžných zpráv objevují vyšší částky pro průzkum Měsíce na úkor jiných programů. Podle nových plánů by mohli první astronauti přistát na povrchu Měsíce už v 2024. Zároveň však dojde k omezení financí pro cesty do hlubokého vesmíru (například cesta na Mars, která byla doposud plánována na polovinu třicátých let). Ukazuje se tak posun ke krátkodobějším cílům od těch dlouhodobých.

    celý článek

    Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu Měsíce

    11. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Vědci pozorují každodenní pohyb molekul vody po povrchu MěsíceVe studii publikované v magazínu Geophysical Research Letters vědci popsali změny v hydrataci na povrchu Měsíce v průběhu jednoho dne. Voda se na Měsíci nachází v permanentním stínu některých kráterů, ale její molekuly jsou také vázány k regolitu. Právě v druhém případě potom dochází k pohybu, díky kterému jsou molekuly vody neustále ukryté od sluneční radiace a zvýšených teplot. Alespoň takové výsledky ukazují měření přístrojů orbitální sondy LRO.

    celý článek

    Sonda Beresheet nakonec provedla zážeh svého motoru na cestě k Měsíci

    04. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Sonda Beresheet nakonec provedla zážeh svého motoru na cestě k MěsíciIzraelská sonda Beresheet po prvotních problémech s palubním počítačem provedla manévr na zvýšení své oběžné dráhy na cestě k Měsíci. Ten se v minulém týdnu nezdařil, protože došlo k nečekanému restartu palubního počítače. Aktuálně tak vše vypadá v pořádku a sonda se bude podle plánu postupně přibližovat k Měsíci, na jehož povrchu má přistát 11. dubna.

    Nepravidelná magnetická pole na Měsíci způsobují odlišné zbarvení jeho povrchu

    04. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Nepravidelná magnetická pole na Měsíci způsobují odlišné zbarvení jeho povrchuZa pomoci dat ze dvojice sond ARTEMIS (Acceleration, Reconnection, Turbulence and Electrodynamics of the Moon’s Interaction with the Sun) se vědcům podařilo určit, jak sluneční radiace ovlivňuje zabarvení povrchu Měsíce. I když Měsíc nemá silné globální magnetické pole jako Země, které by jej chránilo od slunečního větru, na jeho povrchu se vyskytují drobná nesourodá magnetická pole, která přece jen s energetickými částicemi pocházejícími ze Slunce interagují.

    celý článek