do not follow here
Měsíc < LIVING fUTURE

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.



Chang´e 4

Čínská sonda Chang´e 4 vyletěla do vesmíru už 7. prosince 2018 a její mise je součástí rozsáhlého čínského lunárního programu. Jeho završením je sběr a doprava vzorků hornin na Zemi koncem tohoto roku, nebo začátkem příštího. Sonda Chang´e 4 nicméně bude zatím pouze na dálku zkoumat povrch Měsíce. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Komunikační sonda 425 5 let
Přistávací modul 1 200 1 rok
Rover 140 1,5 x 1 x 1 3 měsíce
Více o misi Chang´e 4

Beresheet

Beresheet je přistávací modul izraelské společnosti SpaceIL, která se původně účastnila soutěže Google Lunar X Prize (ve které však žádný z účastníků nestihl určený termín pro získání první ceny). Izraelská sonda poletí do vesmíru na raketě Falcon 9 pravděpodobně v únoru.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Rover Beresheet 585 2 x 2 x 1,5 2 dny

Chandrayaan-2

Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Během mise Chandrayaan-2 vyšle Indie k Měsíci opět oběžnou sondu, s ní však už poletí přistávací modul s robotickým roverem. Cílem indické mise je oblast jižního pólu Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Délka mise
Orbitální sonda 2 379 12 měsíců
Přistávací modul 1 471 15 dní
Rover 27 15 dní

Další lunární programy

Kromě zmíněných by mohly být v tomto roce realizovány také další lunární programy:
  • ALINA: Německý tým PTScientists, se také účastnil soutěže Google Lunar X Prize. Po ukončení soutěže tým nadále plánuje v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise mají být na povrch Měsíce vypuštěny hned dva rovery vyrobené v Audi, které budou mít za úkol hledat jeden z roverů vypuštěných při misích Apollo. Na projektu se podílí další komerční partneři jako například Vodafone.
  • Moon Express: Další projekt, který vzešel z Google Lunar X Prize, tentokrát z USA. Moon Express plánuje v roce 2019 hned dvě mise, které na Měsíc dopraví dvě zařízení MX-1E a MX-3.
  • Team Indus: Tentokrát indický tým, který vzešel opět ze soutěže Google Lunar X Prize. Team Indus navázal spolupráci se společností OrbitBeyond, která je jedním z partnerů NASA pro dopravu nákladu a vědeckého zařízení na povrch Měsíce. Pro rok 2019 se nicméně tým pokoušel zajistit raketu pro dopravu svého vlastního roveru, budoucnost této mise po ohlášení spolupráce s OrbitBeyond je však nejasná.

NASA

Americká vesmírná agentura má s Měsícem trošku jiné plány než Indie, Čína nebo soukromé společnosti. Místo robotických roverů by už v tomto roce mohly na Měsíc letět první mise s nákladem, který má sloužit lidským posádkám budoucích misí. NASA koncem loňského roku oznámila partnerství s několika soukromými společnostmi, kterým za dopravu nákladu na Měsíc zaplatí. Vedle toho se NASA s dalšími státy soustředí na výstavbu lunární orbitální stanice Gateway, přes kterou budou probíhat cesty astronautů na povrch Měsíce.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?
    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

    Další zprávy z kategorie
    Měsíc

    Načítám stránku...
    x zrušit