Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

2. 1. 2019
Měsíc Indie Čína Izrael Chandrayaan Chang´e Beresheet

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

Lunar Lander, Lockheed Martin

Lunar Lander, Lockheed Martin - Koncept přistávací lodi na Měsíci.



Chang´e 4

Čínská sonda Chang´e 4 vyletěla do vesmíru už 7. prosince 2018 a její mise je součástí rozsáhlého čínského lunárního programu. Jeho završením je sběr a doprava vzorků hornin na Zemi koncem tohoto roku, nebo začátkem příštího. Sonda Chang´e 4 nicméně bude zatím pouze na dálku zkoumat povrch Měsíce. Půjde o historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Komunikační sonda 425 5 let
Přistávací modul 1 200 1 rok
Rover 140 1,5 x 1 x 1 3 měsíce
Více o misi Chang´e 4

Beresheet

Beresheet je přistávací modul izraelské společnosti SpaceIL, která se původně účastnila soutěže Google Lunar X Prize (ve které však žádný z účastníků nestihl určený termín pro získání první ceny). Izraelská sonda poletí do vesmíru na raketě Falcon 9 pravděpodobně v únoru.
Sonda Váha
(kg)
Rozměry
(m)
Délka mise
Rover Beresheet 585 2 x 2 x 1,5 2 dny

Chandrayaan-2

Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Během mise Chandrayaan-2 vyšle Indie k Měsíci opět oběžnou sondu, s ní však už poletí přistávací modul s robotickým roverem. Cílem indické mise je oblast jižního pólu Měsíce.
Sonda Váha
(kg)
Délka mise
Orbitální sonda 2 379 12 měsíců
Přistávací modul 1 471 15 dní
Rover 27 15 dní

Další lunární programy

Kromě zmíněných by mohly být v tomto roce realizovány také další lunární programy:
  • ALINA: Německý tým PTScientists, se také účastnil soutěže Google Lunar X Prize. Po ukončení soutěže tým nadále plánuje v druhé polovině roku 2019 dokončit svůj projekt ALINE (Autonomous Landing and Navigation Module). V rámci mise mají být na povrch Měsíce vypuštěny hned dva rovery vyrobené v Audi, které budou mít za úkol hledat jeden z roverů vypuštěných při misích Apollo. Na projektu se podílí další komerční partneři jako například Vodafone.
  • Moon Express: Další projekt, který vzešel z Google Lunar X Prize, tentokrát z USA. Moon Express plánuje v roce 2019 hned dvě mise, které na Měsíc dopraví dvě zařízení MX-1E a MX-3.
  • Team Indus: Tentokrát indický tým, který vzešel opět ze soutěže Google Lunar X Prize. Team Indus navázal spolupráci se společností OrbitBeyond, která je jedním z partnerů NASA pro dopravu nákladu a vědeckého zařízení na povrch Měsíce. Pro rok 2019 se nicméně tým pokoušel zajistit raketu pro dopravu svého vlastního roveru, budoucnost této mise po ohlášení spolupráce s OrbitBeyond je však nejasná.

NASA

Americká vesmírná agentura má s Měsícem trošku jiné plány než Indie, Čína nebo soukromé společnosti. Místo robotických roverů by už v tomto roce mohly na Měsíc letět první mise s nákladem, který má sloužit lidským posádkám budoucích misí. NASA koncem loňského roku oznámila partnerství s několika soukromými společnostmi, kterým za dopravu nákladu na Měsíc zaplatí. Vedle toho se NASA s dalšími státy soustředí na výstavbu lunární orbitální stanice Gateway, přes kterou budou probíhat cesty astronautů na povrch Měsíce.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Měsíc

    Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebyla

    13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebylaPodle vědce, který je součástí mise Chandrayaan-2 se zdá, že přistávací modul Vikram sedí netknutý, kousek od plánovaného místa přistání. Indická vesmírná agentura ISRO s ním ztratila kontakt při přistání, asi 2 km od povrchu v pátek a od té doby se pokouší o obnovení spojení. Sondu zachytila z oběžné dráhy orbitální sonda Chandrayaan-2, od které se několik dní předtím modul oddělil. Podle snímků nemá modul rozvinuté solární panely a je mírně nakloněný.

    celý článek

    Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojení

    8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojeníPo ztrátě spojení v průběhu pátečních přistávacích manévrů se podařilo nalézt lokaci indického přistávacího modulu Vikram na povrchu Měsíce. Modul se objevil na snímcích z orbitální sondy Chandrayaan-2, od které se předtím v pondělí oddělil. Indická vesmírná agentura ISRO zatím snímky nezveřejnila, pokouší se však o opětovné navázání spojení.

    celý článek

    Indická lunární mise zřejmě skončila neúspěchem, přistávací modul se při přistáním odmlčel

    7. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Indický přistávací modul Vikram se v průběhu přibližování měsíčnímu povrchu odmlčel a je zřejmě ztracený. Oznámila to indická vesmírná agentura ISRO v pátek ve 22:48. Poslední komunikace proběhla ve výšce 2,1 kilometru od povrchu, v tu chvíli už ale byla sonda asi kilometr odchýlená od svojí plánované trajetorie. Indický neúspěch přichází jen několik měsíců po neúspěchu izraelské sondy Beresheet, která také nezvládla přistání.

    celý článek

    Indický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondy

    2. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Indický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondyIndická vesmírná agentura ISRO v pondělí oznámila úspěšné oddělení přistávacího modulu s roverem od orbitální sondy Chandrayaan-2. Rover nazvaný Pragyan by měl dosednout na povrch Měsíce během tohoto víkendu. Podle ISRO jsou všechny systémy na palubě mateřské sondy i přistávacího modulu v pořádku. V následujících dnech bude přistávací modul podroben dalšímu ověření fungování jeho systémů a postupným úpravám jeho oběžné dráhy, která jej navede k přistání v blízkosti jižního pólu.

    celý článek

    Jak svítí Měsíc v gama záření? V určité jeho části září více než Slunce

    19. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Jak svítí Měsíc v gama záření? V určité jeho části září více než SlunceKdybychom mohli pozorovat hvězdnou oblohu v méně energetické gama části spektra elektromagnetického záření, Měsíc by se nám jevil jasnější než Slunce. Navíc by ani neprocházel jednotlivými fázemi, tak jak to vidíme v běžném světle.

    celý článek

    Japonská vesmírná agentura a Toyota vyrobí prototyp velkého lunárního roveru pro posádku

    18. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Japonská vesmírná agentura a Toyota vyrobí prototyp velkého lunárního roveru pro posádkuJaponská vesmírná agentura chce do deseti let vyvinout robustní lunární rover pro posádku, který bude schopný ujet tisíce kilometrů. Vzala si k tomu na pomoc japonského automobilového výrobce Toyota, se kterým nyní podepsala smlouvu o vývoji prototypu. Předmětem smlouvy je práce na prototypu v následujících třech letech.

    celý článek

    Pod obřím kráterem na Měsíci je masivní ložisko těžkých kovů, které ovlivňuje gravitaci

    20. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Pod obřím kráterem na Měsíci je masivní ložisko těžkých kovů, které ovlivňuje gravitaciNa odvrácené straně Měsíce se v blízkosti jižního pólu nachází jeden z největších kráterů ve sluneční soustavě - South Pole–Aitken basin (SPA). Má zhruba 2 500 kilometrů v průměru a je hluboký 13 kilometrů. Data z americké mise GRAIL ukazují na velkou masu hmoty, která ovlivňuje gravitační pole nad tímto kráterem. Mohlo by jít o zbytek jádra planetky, která se s Měsícem kdysi srazila a kráter vytvořila.

    celý článek