Evropskou misi Hera doplní na cestě k planetce také cubesaty, jeden z nich bude mít i českou stopu

8. 1. 2019
Planetky (asteroidy) Hera Česká republika DART NEO

Na rok 2022 plánuje NASA náraz do měsíce planetky Didymos, aby vyzkoušela jak ovlivní jeho oběžnou dráhu. Následně k planetce vyšle sondu evropská vesmírná agentura, aby do detailu prozkoumala následky této kolize. Evropskou sondu Hera doplní také dva malé cubesaty, z nichž jedem bude vyroben ve spolupráci s českou firmou Space Systems Czech. Cílem misí DART a Hera je test změny oběžné dráhy planetky, jehož výsledky by v budoucnu mohly vést k odklonění planetek, u kterých hrozí srážka se Zemí.

Hera

Hera - Ilustrace evropské sondy Hera a dvou cubesatů u planetky Didymos.



DART

Pokud vše půjde podle aktuálních plánů, NASA vyšle v roce 2021 vesmírnou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test) k planetce Didymos. Jde o malou planetku o průměru 800 metrů, kterou obíhá ještě menší měsíc Didymoon, který má na šířku asi 170 metrů. Cílem mise DART je narazit do planetky Didymoon a změnit její oběžnou dráhu kolem Didymosu. NASA tak chce vyzkoušet jaké má možnosti pro odklonění potenciálně nebezpečných planetek mířících k Zemi. Samotná sonda DART nebude mít na palubě žádné vědecké přístroje, půjde pouze o tzv. impactor, tedy jejím úkolem je pouze náraz do planetky. Původně měla vše sledovat evropská sonda AIM, která by se k planetce Didymos dostala o rok dříve a prozkoumala by její složení a další charakteristiky. Od této mise však bylo upuštěno poté, co se německá vesmírná agentura rozhodla financovat primárně misi ExoMars, a nahradila ji mise Hera.

Hera

Vesmírná sonda Hera má podle plánu odstartovat v roce 2023, tedy rok po nárazu sondy DART do planetky Didymoon. Jejím úkolem bude prozkoumat následky nárazu. Podle aktuálních plánů k planetce dorazí v roce 2026, výsledky kolize však budou pozorovány už předtím pomocí pozemních observatoří (ke kolizi totiž dojde při přiblížení planetky Didymos k Zemi). ESA oznámila, že sondu Hera doprovodí dva malé cubesaty, které budou mít vlastní vědecké přístroje a na planetce přistanou. První z nich, APEX (Asteroid Prospection Explorer) bude vyvíjet mezinárodní konsorcium společností ze Švédska, Německa, Finska a také České republiky. Jeho úkolem bude detailní spektrální průzkum obou planetek a také bude zkoumat jejich magnetické pole. Druhý cubesat Juventas bude zkoumat gravitační pole menší z planetek.

Česká účast

Společnost Space Systems Czech je mladá česká firma, která se společně se svou finskou sesterskou firmou Space Systems Finland soustředí na vývoj softwaru pro použití ve vesmírném výzkumu, medicíně a nukleární oblasti. Společně s ESA se společnost podílí také na misích ExoMars, BepiColombo nebo na programu Meteosat.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Nově objevená vzácná planetka v blízkosti Slunce má nejkratší známou oběžnou dráhu

10. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená vzácná planetka v blízkosti Slunce má nejkratší známou oběžnou dráhuAstronomové objevili novou planetku 2019 LF6, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Země. Jde o jeden z pouze asi dvacítky známých objektů s takovou oběžnou dráhou (označují se jako planetky skupiny Atira). Planetka byla objevena v rámci programu Twilight, který hledá objekty v blízkosti Slunce s pomocí přístroje ZTF. 2019 LF6 je už druhý úlovek touto programu po planetce 2019 AQ3 objevené letos v únoru.

celý článek

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavyTým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná evoluce. Další data nicméně z okraje sluneční soustavy dál proudí k Zemi, přenos by měl být dokončen až v létě příštího roku.

celý článek

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetek

8. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Gaia mapuje hvězdy v Mléčné dráze, objevil však už také několik nových blízkých planetekTři nové planetky se podařilo detekovat orbitálnímu teleskopu Gaia, jehož hlavním úkolem je pozorování hvězd, jejich pozice a rychlosti. Gaia pozoruje planetky ve sluneční soustavě relativně pravidelně, většinou jde o už známé objekty z pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově objevené objekty patří také do skupiny hlavního pásu asteroidů, přesto mají odlišnou oběžnou dráhu od ostatních - obíhají Slunce nad a pod rovinou ekliptiky.

celý článek

S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republice

7. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

S misí Hera poletí k planetce Didymos také dvě malé družice, jedna z nich vznikne v České republiceDva malé cubesaty budou součástí evropské mise Hera k planetce Didymos v roce 2023. Jeden z nich bude pomocí radaru zkoumat vnitřní strukturu planetky a jejího měsíce a druhý, s významnou českou účastí, bude zjišťovat jejich složení. Primární mise však není vědecká, ale defenzivní: evropská sonda Hera má totiž pozorovat následky kolize americké sondy DART s malým měsícem planetky. Vědci očekávají změnu jeho oběžné dráhy a vyzkoušení principu odklonu potenciálně nebezpečných planetek, u kterých hrozí srážka se Zemí.

celý článek

Vzorky z planetky Itokawa dovezené sondou Hayabusa v roce 2010 překvapivě obsahují vodu

4. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzorky z planetky Itokawa dovezené sondou Hayabusa v roce 2010 překvapivě obsahují voduJaponská vesmírná sonda Hayabusa přivezla jako první v roce 2010 na Zemi vzorky hornin z blízké planetky Itokawa. V kapsli, která na Zemi přistála, bylo identifikováno na 1500 malých zrnek, která měla podle analýzy složení podobné meteoritům. Obsahovala minerály olivín, pyroxen, nebo sírany. Nicméně nikoho nenapadlo se dívat po vodě, dokud se část vzorků nedostala do rukou vědců na Arizona State University.

celý článek

Hayabusa2 vypustila impaktor i speciální kameru, která zachytila vytvoření kráteru na planetce Ryugu

6. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hayabusa2 vypustila impaktor i speciální kameru, která zachytila vytvoření kráteru na planetce RyuguJaponská sonda Hayabusa2 provedla v pátek operaci u planetky Ryugu, během které vytvořila umělý kráter na jejím povrchu. Během operace byl vypuštěn impaktor Small Carry-on Impactor (SCI), jehož počínání sledovala malá kamera DCAM3, která se oddělila od hlavní sondy, aby mohla zůstat nad místem dopadu impaktoru, zatímco se Hayabusa2 odebrala do bezpečí.

Teleskop Hubble zachytil planetku Gault v procesu rozpadu, vychází z ní dva proudy materiálu

31. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble zachytil planetku Gault v procesu rozpadu, vychází z ní dva proudy materiáluSnímky z teleskopu Hubble ukazují dva proudy jemného materiálu, které se podobají ocasu komety, vycházející z planetky (6478) Gault. Podle vědců jde o důsledky událostí na povrchu planetky, které předznamenávají její rozpad. Jde o vzácný úkaz, který může vědcům na dálku napovědět více o složení této planetky a také o fyzikálních silách, které k tomuto procesu vedou.

celý článek