Vědci konečně rozluštili záhadu jak dlouho trvá den na Saturnu, pomocí jeho prstenců

22. 1. 2019
Saturn

Vědcům se po dlouhé době podařilo s vysokou přesností určit dobu rotace planety Saturn kolem její vlastní osy. Doposud tento údaj vědcům unikal, a to i přes to, že kolem planety kroužila přes deset let vesmírná sonda Cassini. Její data nakonec přispěla k výsledku, který vědcům unikal dlouhá desetiletí. Den na Saturnu trvá 10 hodin, 33 minut a 38 sekund.

Saturn, s prstenci

Saturn, s prstenci -



Problém Saturnu a dalších plynných obrů je, že přes jejich hustou atmosféru není snadné jejich rotaci přesně určit - nelze pozorovat konkrétní útvary na povrchu, dokonce ani žádný povrch nemusí mít. V takových situacích napomáhá zkoumání rotace nakloněného magnetického pole planety - takto byla například určena délka dne na planetě Jupiter (9 hodin, 56 minut). U Saturnu je však osa rotace magnetického pole téměř totožná s rotací planety a ani tímto způsobem tak nebylo možné přesně určit délku dne na planetě. Dosavadní odhady se tak pohybovaly mezi 10:36 a 10:48.

K výsledkům nakonec nevedlo pozorování planety samotné, ale jejích prstenců. Vědci zkoumali vlny, které se v nich objevují a které zaznamenala sonda Cassini v bezprecedentním detailu. Prstence Saturnu totiž velmi citlivě reagují na drobné gravitační odchylky, které jsou svázané s vnitřní strukturou planety. Sledováním vibrací v prstencích tak bylo možné odvodit přesně dobu rotace celé planety.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Saturn

Saturn má nyní víc měsíců než Jupiter, pomohl mu nedávný objev 20 malých měsíců

8. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Saturn má nyní víc měsíců než Jupiter, pomohl mu nedávný objev 20 malých měsícůJeště donedávna měla nejvíce známých měsíců ve sluneční soustavě planeta Jupiter, a to 79. Nově však bylo objeveno hned 20 nových těles na oběžné dráze planety Saturn, která tak má nyní 82 měsíců. Objev se podařil týmu vědců vedených Scottem S. Sheppardem, který pracoval s teleskopem Subaru na Havaji. Stejný tým vědců objevil loni 12 nových měsíců u planety Jupiter.

celý článek

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?

4. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Co umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Měsíc Saturnu Phoebe zřejmě pochází z okraje sluneční soustavy, má příliš mnoho izotopů deuteria

5. 12. 2018

Měsíc Saturnu Phoebe zřejmě pochází z okraje sluneční soustavy, má příliš mnoho izotopů deuteriaS pomocí nové metody, která určuje podíl izotopů jednotlivých chemických prvků na povrchu vzdálených těles, se vědcům podařilo potvrdit výjimečnost měsíce Phoebe v systému měsíců planety Saturn. Voda nacházející se na povrchu tohoto malého měsíce se liší od té, kterou lze nalézt jinde v okolí planety Saturn. Podle nálezu vědců jde o potvrzení teorie, že měsíc Phoebe nevznikl u planety ale daleko od Slunce v chladných oblastech Kuiperova pásu a možná ještě dál.

celý článek

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na Enceladu

11. 11. 2018

První soukromá vědecká mise k Saturnu by mohla hledat život na EnceladuAmerická vesmírná agentura NASA a soukromá společnost Breakthrough Iniciatives podepsaly dohodu o spolupráci v přípravě soukromé mise k měsíci Enceladus u planety Saturn. NASA má s tímto místem zkušenosti, do loňského roku obíhala planetu sonda Cassini, která na malém ledovém měsíci Enceladu objevila gejzíry tryskající vodu a organické sloučeniny do okolí planety, kde vytváří jeden z jejích prstenců. NASA, ani jiná vládní vesmírná agentura se k Saturnu v nejbližší době nechystá, soukromá iniciativa tak přebírá žezlo a hodlá Enceladus navštívit.

celý článek

Šestiúhelník na pólu Saturnu se k překvapení vědců promítá až do vyšších vrstev atmosféry

5. 9. 2018

Šestiúhelník na pólu Saturnu se k překvapení vědců promítá až do vyšších vrstev atmosféryUž v roce 1980 objevily sondy Voyager na severním pólu planety Saturn podivný útvar ve tvaru pravidelného šestiúhelníku. Až v novém století jej prozkoumala podrobněji sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhala 12 let až do loňského září. Na konci mise Cassini vědci zjistili, že hexagon není pouze v oblacích, ale nachází se také vysoko nad nimi, ve stratosféře. To však odporuje tomu, co vědci o atmosféře Saturnu doposud věděli, horní hexagon by neměl existovat.

celý článek

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejedná

29. 6. 2018

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejednáMalý měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn v sobě ukrývá podpovrchový oceán. Podle nově publikované studie v magazínu Nature voda v tomto oceánu obsahuje komplexní organické sloučeniny, které by mohly dokládat existenci podmínek vhodných pro vznik života. Nové závěry vycházejí ze starých dat posbíraných orbitální družicí Cassini, která obíhala Saturn a studovala kromě planety a jejích prstenců také její měsíce.

celý článek

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféry

23. 11. 2017

Výrazně chladnější oblasti atmosféry Titanu jsou způsobeny složením jeho husté atmosféryZ dat z orbitální sondy Cassini vědci zjistili, že na jižním pólu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, existuje v zimě velmi chladná oblast, která dosahuje teplot až mínus 153 °C. Důvod její existence si však nedokázali vysvětlit, podobné chování totiž neznají u žádné z planet sluneční soustavy. Nová studie naznačuje, že by tento jev mohl být způsoben chemickými procesy v atmosféře, způsobenými látkami s minoritním zastoupením.

celý článek