Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

13. 3. 2019
Venuše STEREO Merkur

Na stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

Prachové prstence kolem Slunce

Prachové prstence kolem Slunce -



Prachový prstenec u Země má zřejmě původ v relativně blízkém pásu asteroidů. Tamní planetky produkují prachové částice, které jsou následně zachyceny gravitací naší planety a formují prstenec na její oběžné dráze. Při počítačových simulacích se nicméně ukázalo, že tento zdroj prachu sice funguje u Země, u Venuše ale ne. Jako nejpravděpodobnější zdroj prstence u Venuše se tak jeví planetky, které s Venuši sdílí oběžnou dráhu. Ty však doposud nikdo neviděl.

Samotný prstenec není nijak výrazný, hustota prachu je o asi 10 % vyšší než je v tomto regionu běžné. Na výšku má 26 milionů kilometrů a je tlustý asi 10 milionů kilometrů. Pokud by se prach z tohoto prstence stlačil do planetky, měla by asi 3,2 kilometrů v průměru. Jednotlivá zrnka prachu by mohla mít velikost v řádech milimetrů.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Venuše

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

V atmosféře Venuše byly objeveny doposud neznámé struktury, které se na jiných planetách neobjevují

18. 1. 2019

V atmosféře Venuše byly objeveny doposud neznámé struktury, které se na jiných planetách neobjevujíJaponská vesmírná sonda Akatsuki objevila v atmosféře Venuše pruhy oblaků, které se táhnou tisíce kilometrů a jsou symetrické na severní i jižní polokouli planety. Podobný úkaz se zatím na žádné jiné planetě nepodařilo pozorovat. Nové struktury v oblacích se objevily na infračervených snímcích z orbitální sondy a také na počítačových simulacích vycházejících z reálných pozorování naší sousední planety.

celý článek

ESA vybrala tři koncepty, ze kterých vybere misi pro začátek třicátých let

11. 5. 2018

ESA vybrala tři koncepty, ze kterých vybere misi pro začátek třicátých letZ více než dvacítky konceptů vybrala ESA trojici vesmírných misí, které bude nadále rozvíjet a vybere z nich jednu k realizaci se startem v roce 2032. Jedná se o program středně složitých misí Cosmic Vision, v rámci kterého budou realizovány 4 mise v příští dekádě: Solar Orbiter, Euclid, Plato a Ariel. Mezi třemi vybranými misemi jsou studium gama záření z brzkého vesmíru, infračervený teleskop a orbitální sonda k planetě Venuši.

celý článek

Měření sondy Venus Express přinesla další argumenty pro aktivní vulkanismus na Venuši

23. 6. 2015

Měření sondy Venus Express přinesla další argumenty pro aktivní vulkanismus na VenušiVenuše je zhruba stejně velká jako Země, měla by mít i podobné složení. Na rozdíl od Země má ale velmi hustou atmosféru, skrz kterou se dá jen těžko prohlédnout až k povrchu a vidět na vlastní oči jak povrch skutečně vypadá. Vědce velmi zajímá, zda je sousední planeta stále geologicky aktivní a zatím největší argument přinesla ze záhrobí evropská orbitální sonda Venus Express, která ukončila svou misi koncem loňského roku.

celý článek

Družice Venus Express dosloužila, jaký bude budoucí průzkum planety Venuše?

21. 12. 2014

Družice Venus Express dosloužila, jaký bude budoucí průzkum planety Venuše?Na manévry, které by pomohly udržet orbitální sondu Venus Express na vyšší oběžné dráze, nevyšlo palivo. Sonda teď nemá dostatek paliva, aby se udržela na oběžné dráze a bude postupně klesat až nakonec shoří v husté atmosféře Venuše. Solární panely sice stále mohou dodávat energii přístrojům na palubě, sonda však potřebuje palivo pro své trysky, aby se mohla napozicovat směrem k Zemi a odeslat data. Končí tak úspěšná evropská mise k naší sousední planetě, která teď zůstane nějakou dobu osamocená, bez aktivní lidské přítomnosti.

celý článek

Z atmosféry Venuše se vynořila sonda Venus Express a stoupá stále výš, než zase zmizí v hustých oblacích

17. 7. 2014

Z atmosféry Venuše se vynořila sonda Venus Express a stoupá stále výš, než zase zmizí v hustých oblacíchPo skončení hlavní části mise Venus Express letos na jaře se vědci v ESA rozhodli pro grandiózní zakončení života této orbitální sondy, dnes jediné, která Venuši pozoruje. Cílem prodloužené části mise je prozkoumat podrobněji hustou atmosféru našeho souseda, a to doslova z blízka. Orbitální družice výrazně změnila svou oběžnou dráhu a létá nyní velmi nízko, do hustých mraků a zkoumá strukturu, dynamiku a složení atmosféry Venuše.

celý článek

Japonsko úspěšně otestovalo moderní raketu a vypustilo na oběžnou dráhu unikátní teleskop

15. 9. 2013

Japonsko úspěšně otestovalo moderní raketu a vypustilo na oběžnou dráhu unikátní teleskopV sobotu poprvé vyletěla do vesmíru nová high-tech raketa Epsilon z japonského ostrova Kjúšú. Jejím nákladem je malý teleskop, který bude mít za úkol zkoumat po dobu jednoho roku atmosféry Venuše, Marsu a Jupitera v ultrafialovém světle. Nová lehká raketa využívá automatických procesů palubního počítače ke snížení nákladů na lety do vesmíru.

celý článek