Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

7. 4. 2019
Mars Curiosity Phobos

Při zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

Phobos, zatmění Slunce

Phobos, zatmění Slunce Zatmění Slunce měsícem Phobos zachycené roverem Curiosity 26. března 2019.



Phobos má na šířku asi 26 kilometrů a když se dostane mezi Mars a Slunce, nezakryje celý sluneční disk, jde tedy v podstatě o prstencové zatmění. V případě ještě menšího měsíce Deimos, který má na šířku pouhých 16 kilometrů, pak jeho přechod mezi Marsem a Sluncem astronomové označují jako tranzit.

Deimos, tranzit
Deimos, tranzit měsíce před Sluncem zachycený roverem Curiosity 17. března 2019.
Pozorování přechodu měsíců Marsu před Sluncem není nijak výjimečná událost. Rovery Spirit, Opportunity a Curiosity dohromady pozorovaly Deimos 8x a větší Phobos celkem 40x. Vědci pomocí dat z těchto událostí upřesňují oběžné dráhy těchto měsíců a jejich orbitální rychlosti. Tyto údaje byly před přistání roverů Spirit a Opportunity relativně nepřesné - například Deimos se při prvním tranzitu nacházel celých 40 kilometrů daleko od předpokládané pozice. Díky následným pozorováním vědci zjistili, že pohyb měsíců je ovlivňován nejen gravitací Marsu, ale také planety Jupiter.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

30. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféruPo pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

22. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeřeRover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

17. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složeníVědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

celý článek

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládaloMars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.

Rover Perseverance dostal před cestou na Mars svá kola

5. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance dostal před cestou na Mars svá kola Rover Perseverance (dříve Mars 2020) prochází posledními přípravami na svou červencovou cestu k Marsu. Koncem března na něj byla nainstalována šestice speciálních kol.