Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

7. 4. 2019
Mars Curiosity Phobos

Při zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

Phobos, zatmění Slunce

Phobos, zatmění Slunce - Zatmění Slunce měsícem Phobos zachycené roverem Curiosity 26. března 2019.



Phobos má na šířku asi 26 kilometrů a když se dostane mezi Mars a Slunce, nezakryje celý sluneční disk, jde tedy v podstatě o prstencové zatmění. V případě ještě menšího měsíce Deimos, který má na šířku pouhých 16 kilometrů, pak jeho přechod mezi Marsem a Sluncem astronomové označují jako tranzit.

Deimos, tranzit
Deimos, tranzit měsíce před Sluncem zachycený roverem Curiosity 17. března 2019.
Pozorování přechodu měsíců Marsu před Sluncem není nijak výjimečná událost. Rovery Spirit, Opportunity a Curiosity dohromady pozorovaly Deimos 8x a větší Phobos celkem 40x. Vědci pomocí dat z těchto událostí upřesňují oběžné dráhy těchto měsíců a jejich orbitální rychlosti. Tyto údaje byly před přistání roverů Spirit a Opportunity relativně nepřesné - například Deimos se při prvním tranzitu nacházel celých 40 kilometrů daleko od předpokládané pozice. Díky následným pozorováním vědci zjistili, že pohyb měsíců je ovlivňován nejen gravitací Marsu, ale také planety Jupiter.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i voda

15. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i vodaEvropská vesmírná agentura ESA prezentovala nejnovější výsledky mise orbitální sondy Trace Gas Orbiter (TGO), která od roku 2016 obíhá kolem planety Mars. Mezi výsledky jsou dopady loňské globální prachové bouře nebo také překvapivě nízké množství metanu v atmosféře. K tématu byly publikovány hned dvě studie v magazínu Nature a jedna v Proceedings of the Russian Academy of Science a výsledky zkoumání byly prezentovány na generálním shromáždění European Geosciences Union ve Vídni.

celý článek

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

1. 4. 2019

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrchPodle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

celý článek

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

29. 3. 2019

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na ZemiDnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

celý článek

S Roverem Mars2020 poletí na rudou planetu také malá helikoptéra, jaká bude její mise?

25. 3. 2019

S Roverem Mars2020 poletí  na rudou planetu také malá helikoptéra, jaká bude její mise?V uplynulých týdnech prošel už sestavený rover prvním kolem intenzivních testů, které mají zjistit, zda zařízení vydrží start na raketě, cestu vesmírem, přistání a následně vědecké operace na Marsu. Rover Mars2020 prošel zatím všechny testy bez problémů. Součástí mise má být také poletující menší sonda, která se má stát prvním létající objektem mimo Zemi. Co přesně bude malá helikoptéra na Marsu dělat? A jakými instrumenty buďte vybavena?

celý článek

Sonda InSight začala s vrtáním pod povrch Marsu, brzy se však zasekla

6. 3. 2019

Sonda InSight začala s vrtáním pod povrch Marsu, brzy se však zaseklaSoučástí robotické sondy InSight je mimo jiné zařízení na vrtání do země a měření teplot až do hloubky 5 metrů. Instrument HP3 přezdívaný Krtek se do povrchu Marsu zaryl ve čtvrtek, nicméně po necelém půl metru přestal a zřejmě se zasekl. Doposud se nepodařilo hloubení obnovit, operátoři mise se domnívají, že sonda mohla narazit na větší kámen a je částečně nakloněná. Nyní probíhá analýza stavu sondy a další pokus o vrtání je v plánu do dvou týdnů.

celý článek

Čína se příští rok chystá přistát na Marsu

5. 3. 2019

Čína se příští rok chystá přistát na MarsuPo úspěšném prosincovém přistání na odvrácené straně Měsíce by mohla Čína vyslat příští rok podobnou sondu na povrch planety Mars. Zmínil to Wu Weiren, hlavní designér čínského lunárního programu Change, na Čínském lidovém politickém poradním shromáždění (CPPCC). Zatím není známo více informací kromě toho, že sonda má "kroužit kolem rudé planety, přistát na ní a zkoumat ji". Čína má v příštím roce v plánu také další lunární sondu, která by tentokrát měla přivézt vzorky hornin na Zemi.

celý článek

Orbitální sonda vyfotila na Marsu skupinu kráterů, které vznikly rozpadem meteoru v atmosféře

3. 3. 2019

Orbitální sonda vyfotila na Marsu skupinu kráterů, které vznikly rozpadem meteoru v atmosféřeI když má planeta Mars výrazně řidší atmosféru než Země, i v ní může docházet k rozbití planetky ještě před tím, než narazí do povrchu. Právě v takové situaci vznikla skupina kráterů v oblasti Noachis Terra zachycená orbitální sondou MRO. Podobné případy jsou ze Země dobře známy, například v roce 2013 explodoval meteorit v atmosféře nedaleko ruského města Čeljabinsk a následnou tlakovou vlnou způsobil velké škody v okruhu 100 kilometrů.

celý článek