Astronomové detekovali poprvé hliník v blízkosti protohvězdy. Napoví o vzniku sluneční soustavy

21. 5. 2019
Chemie ALMA

S pomocí submilimetrové observatoře ALMA se vědcům podařilo poprvé detekovat molekuly s atomy hliníku v blízkosti mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že sloučeniny hliníku byly součástí prvních pevnými objektů, které se formovaly při vzniku sluneční soustavy. Nový objev by jim tak mohl umožnit lépe pochopit procesy, které vedou ke vzniku prvních zrnek prachu v okolí mladých hvězd, z nichž vzniká materiál pro formaci planet.

Mlhoviny Orionu

Mlhoviny Orionu - známá také jako M42 je červeně zbarvená v pravé části obrázku, uprostřed se nachází menší, tmavší mlhovina M43, a v levé části je modrá mlhovina NGC 1977. Tato oblast je pouze malým výřezem této oblasti zrodu nových hvězd vzdálené asi 1 600 světelných let.



Pozorovaná hvězda Orion KL Source I se nachází v regionu intenzivního vzniku nových hvězd v mlhovině Orion. V okolí této hvězdy detekovala observatoř ALMA konkrétně oxid hlinečnatý (AlO), a to zejména v místech s vyššími teplotami. To by mohlo podle vědců znamenat, že v chladnějších oblastech v okolí hvězdy už došlo ke kondenzaci plynů do pevných látek. V pevném skupenství by totiž molekuly hliníku nebylo možné touto metodou detekovat.

Stejný tým vědců má nyní v plánu pozorování dalších mladých hvězd, u kterých budou hledat další detekce atomů hliníku. Data budou následně porovnána s výzkumem přímo ve sluneční soustavě, kde mise Hayabusa2, OSIRIS-REx nebo New Horizons zkoumají planetky s podobným složením jako měly objekty, ze kterých vznikly dnešní planety.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Chemie

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. 4. 2019

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhoviněPo dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

celý článek

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekuly

24. 3. 2018

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekulyMalá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je metanol, dimethylether a methylformát. V posledních dvou případech jde o nejkomplexnější molekuly nalezené vně naší vlastní galaxie. Výsledky studie vedené Martou Sewilovou z Goddardova vesmírného střediska NASA se objevily v magazínu the Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Vědci ke svému překvapení objevili hluboko pod povrchem Země silně oxidované železo

24. 1. 2018

Ve hloubce 550 kilometrů pod povrchem se vědcům podařilo najít silně oxidované železo, takové, jako je běžně k nalezení na povrchu Země v podobě rzi. V takové hloubce však tento materiál nečekali, neexistuje zde příliš možností, jak by k oxidaci mohlo dojít. Oxidované železo bylo nalezeno v podobě drobných granulí vklíněných v diamantech a může více napovědět o cyklu uhlíku i železa pod povrchem Země. Výsledky výzkumu jsou publikovány v magazínu Nature Geoscience.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu dusík v biologicky použitelné formě

25. 3. 2015

Rover Curiosity našel na Marsu dusík v biologicky použitelné forměV laboratoři, která se ukrývá v útrobách tunového roveru, objevili vědci dusičnany, sloučeninu, která v sobě váže dusík takovým způsobem, že jej některé biologické organismy mohou využít pro svůj metabolismus. Dusík je v organismech na Zemi také nedílnou součástí DNA a RNA. Toto není možné s atmosférickým dusíkem N2, kde je vazba mezi oběma atomy příliš silná, aby reagovala v chemických reakcích.

celý článek

Převratná metoda umožňuje pozorování vodních molekul za extrémního tlaku pomocí neutronů

11. 6. 2013

Za použití revoluční techniky se podařilo týmu vědců vedenému Malcolmem Guthriem z Carnegie institutu prozkoumat strukturu vodního ledu pod extrémním tlakem. Odkryli tak další tajemství důležité molekuly, jejíž chování se vymyká běžným dějům v chemickém světě. Výsledky jejich výzkumu by mohly vést jednak k lepšímu porozumění chování molekul vody ale i jiných sloučenin. Světlo by mohli vědci vnést také do astrofyziky, zejména chování vody v jádrech planet, kde tlak dosahuje velikých extrémů.

celý článek

Vědci vytvořili novou formu uhlíku, která je tvrdší než diamant

18. 8. 2012

Zcela novou látku s unikátním uspořádáním atomů uhlíku se podařilo vytvořit vědcům v laboratorních podmínkách. Uhlík je jeden z nejhojnějších prvků ve vesmíru a bere na sebe různé formy, od tuhy v tužkách, přes diamanty až po nanotrubice, vždy s rozdílnou charakteristikou. nová látka vyniká svou nesmírnou tvrdostí, která je za určitých podmínek vyšší než tvrdost samotného diamantu.

celý článek

Na Zemi vzácný tellur byl poprvé nalezen ve vzdálených hvězdách

19. 2. 2012

Na Zemi vzácný tellur byl poprvé nalezen ve vzdálených hvězdáchNa začátku, krátce po velkém třesku, byly ve vesmíru 3 chemické prvky: vodík, helium a něco málo lithia. Časem vzniklo v jádrech hvězd nukleární fúzí dalších asi 90 prvků, které se ve vesmíru vyskytují přirozeně. Vědcům z MIT se pomocí spektrální analýzy světla tří starých hvězd podařilo poprvé identifikovat tellur, polovodič, který se na Zemi vyskytuje ve velmi omezeném množství.

celý článek