Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došlo

23. 7. 2019
Supernovy TESS

Astronomům se podařilo s pomocí tří teleskopů získat informace o unikátní supernově ASASSN-18tb. Tato supernova je typu Ia, které vznikají z bílých trpaslíků konzumujících hmotu ze sousední hvězdy. Nové údaje naznačují, že tentokrát je druhou hvězdou také bílý trpaslík. Vědci tak zatím neví, odkud se vzala dodatečná hmota, která supernovu způsobila.

Supernova Tycho

Supernova Tycho se nachází v naší galaxii a zřejmě se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka. Snímen byl pořízen s pomocí vesmírné observatoře Chandra, která snímá okolní vesmír v rentgenovém záření.



Supernovy typu Ia jsou mezi ostatními výjimečné, mají totiž stejnou zářivost. Díky tomu je pro astronomy snadné určit jejich vzdálenost a používají je pro měření rychlosti rozpínání vesmíru, nebo například výpočet vzdálenosti galaxií. Stejná zářivost je dána faktem, že tyto supernovy vznikají z bílých trpaslíků, které konzumují hmotu ze sousední hvězdy. Jakmile dojde k překročení určitého limitu (Chandrasekharova masa), hvězda opět nastartuje termojadernou reakci a po několika sekundách exploduje, vždy stejnou silou.

K výzkumu vědci použili teleskopy SALT (South African Large Telescope), ASAS-SN (All-Sky Automated Survey for Supernovae) a vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite).

Data z teleskopu TESS nenaznačují, že by se materiál vyvržený hvězdou do okolí setkal s další hvězdou. To by mohlo znamenat, že hvězda, ze které materiál, který supernovu způsobil, pochází, je velmi malá a mohlo by tak jít o dalšího bílého trpaslíka. Díky teleskopu SALT však byly detekovány prvky vodík a helium, ty nicméně u bílých trpaslíků chybí, protože je hvězdy už spotřebovaly v termojaderné reakci. 

Není tedy zřejmé jak k explozi došlo. Vědci uvažují, že by mohlo jít o systém se třemi hvězdami. To by však mělo být detekovatelné teleskopem TESS. 

Zajímavý závěr nicméně je, že lze zmíněné teleskopy použít tímto způsobem. Například teleskop TESS slouží k hledání exoplanet a jeho použití pro zkoumání supernov ukazuje možnosti širšího využití tohoto zařízení.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

16. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama zářeníMezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou

5. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké exploziHvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRB

30. 6. 2019

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRBRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRB) byly objeveny teprve v roce 2007 a doposud není jisté, co je způsobuje. Až v posledních měsících se jako pravděpodobné začaly jevit supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. Klíčem k rozpoznání zdroje signálu je poznání jeho zdroje, to se všák zatím podařilo u jediného z několika desítek signálů. Nyní vědci přišli s druhým případem, kdy poznali odkud k nám FRB signál přišel.

celý článek