home icon Zprávy Katalog hvězd Vesmírné mise
Nejnovější zprávy Vesmír Fyzika Technologie
do not follow here
Černé díry < LIVING fUTURE

Vědci našli jednu z nejmasivnějších známých černých děr

publication date07. 08. 2019
tag iconČerné díry

Astronomům se podařilo zvážit supermasivní černou díru v jádru galaxie Holmberg 15A ve vzdálenosti 700 milionů světelných let. V jejím středu leží objekt o hmotnosti 40 miliard Sluncí, což jej činí jednou z nejmasivnějších známých četných děr. K určení hmotnosti černé díry vědci využili pozorování pohybu hvězd v jejím okolí.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.
Image credit: 


Horizont události (prostor kolem černé díry, kde je tak silná gravitace, že jí neunikne ani světlo) takto masivní černé díry bude obrovský. Podle odhadu vědců by taková černá díra pohltila celou sluneční soustavu. Předpokládají u ní poloměr kolem 790 AU - Pluto obíhá Slunce ve vzdálenosti do 40 AU a sonda Voyager 1, která nedávno opustila heliosféru, se nachází přes 140 AU daleko.

Podobné ultramasivní černé díry se nacházejí v jádrech obřích galaxií.  Objekt Holm 15A* se nachází v masivní eliptické galaxií Holmberg 15A v galaktické kupě Abel 85. Mohlo by jít o objekt, který vznikl při spojení dvou starých galaxií, v jejichž středu nebylo příliš mnoho hvězd.

Tým vědců, který za objevem stojí, hodlá ultra masivní černou díru Holm 15A* zkoumat dál. Věří, že se jim podaří zjistit více o tom, jak vznikla.

Nejmasivnější černé díry


  

    Označení
    Hmotnost
slunečních mas		
    Velikost
AU
  

  

    TON 618
    60 mld
    1 300
  

  

    IC 1101
    40-100 mld
  

  

    S5 0014+81
    40 mld
  

  

    Holm 15A*
    40 mld
    790
  

  

    SDSS J102325.31+514251.0
    3,31 mld
    
  

  

    Sagittarius A*
    4 miliony
    0,15
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o ultramasivních černých dírách

Astronomové našli doposud nejrychleji rostoucí černou díru ve vesmíru

16. 5. 2018 Astronomové z Australian National University objevili doposud nejrychleji známou rostoucí černou díru, která pohltí masu našeho Slunce každé dva dny. Pozorovali ji ve vzdáleném vesmíru, kde ji vidí jak vypadala před 12 miliardami let, už tehdy v počátcích vesmíru měla hmotnost neuvěřitelných 20 miliard sluncí a rostla o jedno procento každých milion let. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Wolfem budou publikovány v magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia.

        
        Tato ultramasivní černá díra nese označení QSO SMSS~J215728.21-360215.1 a je zároveň jednou z největších detekovaných černých děr ve vesmíru (doposud největší je TON 618 s odhadovanou hmotností 66 miliard sluncí). Jde o kvazar, tedy aktivní galaktické jádro s černou dírou, které intenzivně září.

Právě zářivost černé díry napovídá o tom, že pohlcuje hmotu. Takto vzdálená černá díra totiž není detekovatelná přímo, ale pouze v situacích, kdy konzumuje materiál, který se shromažďuje v disku kolem ní a je zahříván na extrémně vysoké teploty. Pokud by podobná černá díra ležela v jádru Mléčné dráhy, jevila by se na Zemi 10x zářivější než Měsíc v úplňku. Při tomto scénáři by však byla Země zasažena tak intenzivní radiací, že by zde byl život pravděpodobně zcela nemožný.

J215728 vyzařuje velmi intenzivní ultrafialové světlo a rentgenové záření, na své dlouhé cestě k nám se však záření posunulo do infračervené části elektromagnetického spektra a je zachytitelné infračervenými teleskopy. Jde o projev rozpínání vesmíru, kdy dochází ke zvětšování vzdáleností v časoprostoru a tedy i prodlužování frekvence světla.

Data pro svůj výzkum vědci získali z teleskopu SkyMapper, který provozuje Australian National University. Následně si potvrdili v datech z vesmírného teleskopu Gaia, že jde o nepohyblivý objekt, tedy velmi vzdálený. Pomohli si také daty z infračerveného teleskopu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), který může pozorovat vzdálené objekty s vysokým červeným posuvem.


        Více informací

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Černé díry

ikona kalendáře 4. březen 2024
ikona taguČerné díry

Zatím nejhmotnější pár černých děr dělí jen několik světelných let, není zřejmé proč ještě nedošlo k jejich kolizi

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu Gemini North se astronomům podařilo identifikovat zatím nejhmotnější dvojici supermasivních černých děr. Nachází se v galaxii B2 0402+379 (4C+37.11) ve vzdálenosti 750 milionů světelných let. Dohromady váží 28 miliard Sluncí, tedy víc než 6 tisíckrát více než černá díra v jádru Mléčné dráhy.

Přečíst článek
ikona kalendáře20. únor 2024
ikona taguKvazary

Astronomové identifikovali nejjasnější a nejrychleji rostoucí kvazar

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.

Přečíst článek
ikona kalendáře 8. únor 2024
ikona taguVesmír

Světlo z nejstarší pozorované černé díry pochází z doby pouhých 400 milionů let po Velkém třesku

Obrázek k článku:

Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Černé díry
Načítám stránku...
x zrušit