Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů
Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.
Mikrometeority jsou po většinou zbytky komet, které daným místem kdysi prolétly. Dosahují většinou jen malých velikostí, srovnatelných se zrnky písku, při vysokých rychlostech však mohou mít na vesmírnou sondu podstatný vliv.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Komety
Nově objevená kometa Atlas by se mohla v příštích měsících stát zářivější než Venuše
Kometa ATLAS (C/2019 Y4) byla objevena koncem prosince loňského roku. Od svého objevení její zářivost postupně narůstá a svítí víc, než astronomové na začátku očekávali. V době své největší zářivosti na konci května by mohla být jasnější než Venuše.
Mezihvězdná kometa Borisov se možná rozpadne ještě než opustí sluneční soustavu
Astronomové pozorující mezihvězdnou kometu 2I/Borisov na cestě sluneční soustavou zpozorovali dva kometární ocasy a zvýšení zářivosti. Prostřednictvím těchto ocasů kometa ztrácí materiál a soudržnost a je možné že dojde k jejímu rozpadu.
Sonda Rosetta pozorovala kometu 67P jak mění svou barvu z červené na modrou a zase zpět
Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.
Vesmírný teleskop TESS zachytil krátkodobou erupci plynů na kometě 46P/Wirtanen
Za pomoci dat z teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) mohli astronomové pozorovat zvýšenou produkci prachu, ledu a plynů z komety 46P/Wirtanen, která se koncem roku 2018 přiblížila Slunci. Jde o nejdetailnější pozorování tohoto úkazu, který navíc doposud nebyl pozorován od začátku.
Nový snímek mezihvězdné komety 2I/Borisov, do jejího ocasu by se Země vešla 12x
Astronomové z Yale University zachytili mezihvězdnou kometu 2I/Borisov v zatím největším detailu. Využili k tomu teleskop W. M. Keck na Havaji a jeho spektrometr. Kometa se zatím stále přibližuje Slunci a jak se zahřívá její kóma se stále zvětšuje. Dnes už dosahuje na délky přes 160 000 kilometrů a je tedy několikrát větší než Země, která má 6378 kilometrů v poloměru.
Analýza ocasu mezihvězdné komety 2I/Borisov naznačuje přítomnost molekul vody
Spektroskopická analýza slunečního světla odráženého od nedávno objevené mezihvězdné komety 2I/Borisov ukazuje na přítomnost molekul vody v jejím ocasu. Závěry vědců tak prozatím ukazují kometu jako velmi podobnou kometám, které pochází ze sluneční soustavy. V dřívějších pozorováních už vědci detekovali také další sloučeniny známé z místních komet, kyanid a oxid uhelnatý.
Nové informace o mezihvězdné kometě Borisov: je červená a obsahuje kyanid
Astronomové po celém světě zaměřují noc co noc své teleskopy na dočasného návštěvníka v naší sluneční soustavě: kometu I2/Borisov. Přiletěla k nám zřejmě od dvojhvězdy Kruger 60 a může nám o tomto systému napovědět spoustu informací. Stejně jako jiné komety ze sluneční soustavy má mezihvězdná kometa ocas plynů, které z ní unikají do volného vesmíru a právě ty mohou prozradit mnohé o jejím složení.