Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů
Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.
Mikrometeority jsou po většinou zbytky komet, které daným místem kdysi prolétly. Dosahují většinou jen malých velikostí, srovnatelných se zrnky písku, při vysokých rychlostech však mohou mít na vesmírnou sondu podstatný vliv.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Komety
Vesmírný teleskop TESS zachytil krátkodobou erupci plynů na kometě 46P/Wirtanen
Za pomoci dat z teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) mohli astronomové pozorovat zvýšenou produkci prachu, ledu a plynů z komety 46P/Wirtanen, která se koncem roku 2018 přiblížila Slunci. Jde o nejdetailnější pozorování tohoto úkazu, který navíc doposud nebyl pozorován od začátku.
Nový snímek mezihvězdné komety 2I/Borisov, do jejího ocasu by se Země vešla 12x
Astronomové z Yale University zachytili mezihvězdnou kometu 2I/Borisov v zatím největším detailu. Využili k tomu teleskop W. M. Keck na Havaji a jeho spektrometr. Kometa se zatím stále přibližuje Slunci a jak se zahřívá její kóma se stále zvětšuje. Dnes už dosahuje na délky přes 160 000 kilometrů a je tedy několikrát větší než Země, která má 6378 kilometrů v poloměru.
Analýza ocasu mezihvězdné komety 2I/Borisov naznačuje přítomnost molekul vody
Spektroskopická analýza slunečního světla odráženého od nedávno objevené mezihvězdné komety 2I/Borisov ukazuje na přítomnost molekul vody v jejím ocasu. Závěry vědců tak prozatím ukazují kometu jako velmi podobnou kometám, které pochází ze sluneční soustavy. V dřívějších pozorováních už vědci detekovali také další sloučeniny známé z místních komet, kyanid a oxid uhelnatý.
Nové informace o mezihvězdné kometě Borisov: je červená a obsahuje kyanid
Astronomové po celém světě zaměřují noc co noc své teleskopy na dočasného návštěvníka v naší sluneční soustavě: kometu I2/Borisov. Přiletěla k nám zřejmě od dvojhvězdy Kruger 60 a může nám o tomto systému napovědět spoustu informací. Stejně jako jiné komety ze sluneční soustavy má mezihvězdná kometa ocas plynů, které z ní unikají do volného vesmíru a právě ty mohou prozradit mnohé o jejím složení.
Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60
Podle nové studie by mohla nově objevená mezihvězdná kometa I2/Borisov pocházet z blízkého hvězdného systému Kruger 60. Podle simulací polských astronomů se kometa před milionem let nacházela v blízkosti této dvojhvězdy a obě měly vzájemně podobnou rychlost.
Druhý objekt z mezihvězdného prostoru oficiálně potvrzen, nově nese označení I2/Borisov
Mezinárodní astronomická asociace IAU v úterý oznámila, že nově objevená kometa C/2019 Q4 je skutečně objekt, který nepochází ze sluneční soustavy. Dostala tedy oficiálně označení I2/Borisov (označení I2 znamená, že jde o druhé identifikované interstelární těleso a Borisov je podle jejího objevitele). Několikadenní pozorování astronomy po celém světě totiž potvrdila hyperbolickou oběžnou dráhu komety, která naznačuje, že těleso neobíhá Slunce ale naší soustavou pouze prolétá.
Snímek první potenciální mezihvězdné komety i s jejím ocasem
Observatoř Gemini na Havaji vyfotila potenciálně druhý známý mezihvězdný objekt ve sluneční soustavě. Jde o kometu C/2019 Q4 objevenou teprve 30. srpna ruským astronomem Genady Borisovem. Na novém snímku je patrný její ocas, čímž se liší od prvního známého interstelárního tělesa Oumuamua pozorovaného v roce 2017. Astronomové po celém světě se nyní snaží zpřesnit její trajektorii, aby mohli potvrdit, že nepochází ze sluneční soustavy.