Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

17. 12. 2019
Temná hmota Sagittarius A* Mléčná dráha

V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

Střed Mléčné dráhy

Střed Mléčné dráhy Centrum naší galaxie zachycené Hubblovým teleskopem při hledání masivních exoplanet v blízkosti jejich mateřských hvězd. Při tomto průzkumu se astronomům podařilo najít 42 "modrých opozdilců" vyznačených zeleným zakroužkováním. Jde o hvězdy, které nezapadají do svého okolí, protože se zdají být mladší než sousední hvězdy.



Gama záření k nám přichází i z jiných zdrojů odjinud z galaxie, zejména supernov a neutronových hvězd. Původ záření z galaktického centra označované jako GCE (galactic center excess) je však stále záhadou.

Existují dvě možná vysvětlení přebytku záření z galaktického centra, která vědci považují za nejvíce pravděpodobná. První z nich je populace rychle rotujících neutronových hvězd v okolí středu galaxie. Druhou možností jsou pak oblaka temné hmoty, které vzájemně kolidují a při tom produkují gama záření. 

V roce 2015 se vědci z MIT přiklonili k vysvětlení přes neutronové hvězdy, nová studie nyní ovšem jejich závěry popírá.

V původní studii z roku 2015 vědci použili statistický model, kterému poskytli reálná data z pozorování středu galaxie. Výsledkem simulace potom bylo gama záření, které nebylo v celém regionu středu galaxie homogenní, a to podle vědců mohlo znamenat, že záření pochází od neutronových hvězd. 

Nově však vědci (opět z MIT) zkusili simulace pozměnit tím, že modelu poskytli data se silným signálem z temné hmoty, aby zjistili, při jak silném signálu by vyšlo homogenní záření. Výsledek však byl stejný jako v roce 2015 - gama záření mělo podle výsledku simulací stále pocházet z neutronových hvězd. Zpochybnili tak výsledky svých kolegů a vrátili možnost původu gama záření v temné hmotě zpět do hry.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Temná hmota

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

11. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmotyVědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

celý článek

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotě

15. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotěS pomocí zkoumání několika kvazarů, jejichž světlo bylo na cestě k nám deformováno gravitací temné hmoty, se vědcům podařilo určit strukturu této temné hmoty. Shluky, kterými světlo prošlo, jsou zatím nejmenší detekovaná koncentrace temné hmoty. Podle vědců by takto malé struktury mohly potvrzovat existenci tzv. studené temné hmoty, jejíž částice se pohybují relativně malými rychlostmi.

celý článek

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí

24. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard SluncíMezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Supermasivní černé díry rostou na úkor zrodu nových hvězd, konzumují totiž stejný materiál

30. 1. 2019

Supermasivní černé díry rostou na úkor zrodu nových hvězd, konzumují totiž stejný materiálUž dlouhou dobu se vědci snaží přijít na to, proč se už v počátcích vesmíru začaly objevovat supermasivní černé díry. Jde o extrémně masivní objekty, které dřímají v jádrech galaxií a svou obrovskou gravitační silou dokáží ovlivňovat dění na stovky tisíc světelných let daleko. Astronomové pozorují supermasivní černé díry už v počátcích vesmíru a často v galaxiích, které nerodí příliš mnoho nových hvězd.

celý článek