Rekordně rychlý pulzar pohlcuje hmotu z bílého trpaslíka, kterého oběhne každých 38 minut

12. 5. 2018
Neutronové hvězdy ISS

Vědci analyzující první data z teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) umístěného na ISS objevili dvě hvězdy, které kolem sebe rotují každých 38 minut. Jedna z hvězd systému označovaného jako IGR J17062–6143 (nebo také J17062) je pravděpodobně neutronová hvězda nebo jiný druh extrémně husté, rychle rotující hvězdy. Jde o nejrychleji rotující známý pár hvězd, který obsahuje nasávající milisekundový rentgenový pulzar (accreting millisecond X-ray pulsar, AMXP).

Pulzar J17062

Pulzar J17062 - Ilustrace binárního hvězdného systému IGR J17062–6143, který obsahuje neutronovou hvězdu a bílého trpaslíka. Hvězdy, které jsou od sebe vzdáleny 300 tisíc kilometrů, kolem sebe rotují každých 38 minut, což je pro tento druh binárního systému rekordní rychlost.



Podle vědců jsou od sebe hvězdy vzdálené pouhých 300 tisíc kilometrů, tedy méně než je vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. Kromě pulzaru, který má hmotnost o 40 % větší než Slunce, je součástí tohoto páru bílý trpaslík s nízkým obsahem vodíku, ze kterého neutronová hvězda vysává materiál díky své větší gravitaci. Měl by mít asi 1,5 % hmotnosti Slunce.



Systém J17062 byl pozorovaný už v roce 2008 teleskopem Rossi X-ray Timing Explorer (RXTE), pouhé dvacetiminutové pozorování však nestačilo k určení konkrétní rychlosti rotace. Teleskop NICER měl možnost pozorovat tuto dvojhvězdu po delší časové období a mohl tak určit přesněji rychlost její rotace.

Neutronová hvězda v J17062 je pravděpodobně jádro hvězdy zbylé po explozi supernovy, je velmi hustá a rotuje 9 800x za minutu. Materiál nasávaný z bílého trpaslíka by kolem ní měl vytvářet rychle rotující akreční disk strukturovaný magnetickým polem neutronové hvězdy.

Teleskop NICER je nainstalovaný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a kromě pozorování neutronových hvězd je součástí experimentu SEXTANT, který má za úkol s pomocí neutronových hvězd určovat polohu ve vesmíru. 
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRB

30. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRBRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRB) byly objeveny teprve v roce 2007 a doposud není jisté, co je způsobuje. Až v posledních měsících se jako pravděpodobné začaly jevit supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. Klíčem k rozpoznání zdroje signálu je poznání jeho zdroje, to se všák zatím podařilo u jediného z několika desítek signálů. Nyní vědci přišli s druhým případem, kdy poznali odkud k nám FRB signál přišel.

celý článek

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama záření

6. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama zářeníMezinárodní tým astronomů oznámil detekci pulzů gama zření u milisekundového pulzaru PSR J0952−0607. Jedná se o neutronovou hvězdu, která se kolem svojí osy otočí za kratší dobu než 30 milisekund. Podle vědců by tyto objekty mohly vznikat v binárních systémech, kdy neutronová hvězda konzumuje materiál z druhé hvězdy, což ji roztáčí do stále vyšších rychlostí. Nové informace by mohly vnést světlo do charakteristik neutronových hvězd obecně.

celý článek

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

13. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernováchRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou intenzivní záblesky elektromagnetické radiace v rádiovém spektru, které k nám přicházejí ze vzdáleného vesmíru. Poprvé byly detekovány teprve v roce 2007 a doposud není zřejmé, co je způsobuje. Podle nové studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal Letters, by to mohly být extrémně zářivé supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

celý článek

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

27. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdyGravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.

celý článek

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

14. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vlnVědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.

celý článek

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozval

15. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozvalMagnetary jsou neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, doposud jich bylo objeveno 23. Rozklad magnetických polí v magnetaru vytváří emise vysokoenergetické elektromagnetické radiace ve formě gama nebo rentgenového záření nebo také rádiových vln. Magnetar s označením XTE J1810–197 byl objeven v roce 2004 a je jedním ze čtyř známých magnetarů s rádiovými emisemi. Tyto emise však v roce 2008 ustaly, objevily se znovu až v prosinci loňského roku.

celý článek

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek