Rekordně rychlý pulzar pohlcuje hmotu z bílého trpaslíka, kterého oběhne každých 38 minut

12. 05. 2018
Neutronové hvězdy ISS

Vědci analyzující první data z teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) umístěného na ISS objevili dvě hvězdy, které kolem sebe rotují každých 38 minut. Jedna z hvězd systému označovaného jako IGR J17062–6143 (nebo také J17062) je pravděpodobně neutronová hvězda nebo jiný druh extrémně husté, rychle rotující hvězdy. Jde o nejrychleji rotující známý pár hvězd, který obsahuje nasávající milisekundový rentgenový pulzar (accreting millisecond X-ray pulsar, AMXP).

Pulzar J17062

Pulzar J17062 - Ilustrace binárního hvězdného systému IGR J17062–6143, který obsahuje neutronovou hvězdu a bílého trpaslíka. Hvězdy, které jsou od sebe vzdáleny 300 tisíc kilometrů, kolem sebe rotují každých 38 minut, což je pro tento druh binárního systému rekordní rychlost.



Podle vědců jsou od sebe hvězdy vzdálené pouhých 300 tisíc kilometrů, tedy méně než je vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. Kromě pulzaru, který má hmotnost o 40 % větší než Slunce, je součástí tohoto páru bílý trpaslík s nízkým obsahem vodíku, ze kterého neutronová hvězda vysává materiál díky své větší gravitaci. Měl by mít asi 1,5 % hmotnosti Slunce.



Systém J17062 byl pozorovaný už v roce 2008 teleskopem Rossi X-ray Timing Explorer (RXTE), pouhé dvacetiminutové pozorování však nestačilo k určení konkrétní rychlosti rotace. Teleskop NICER měl možnost pozorovat tuto dvojhvězdu po delší časové období a mohl tak určit přesněji rychlost její rotace.

Neutronová hvězda v J17062 je pravděpodobně jádro hvězdy zbylé po explozi supernovy, je velmi hustá a rotuje 9 800x za minutu. Materiál nasávaný z bílého trpaslíka by kolem ní měl vytvářet rychle rotující akreční disk strukturovaný magnetickým polem neutronové hvězdy.

Teleskop NICER je nainstalovaný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a kromě pozorování neutronových hvězd je součástí experimentu SEXTANT, který má za úkol s pomocí neutronových hvězd určovat polohu ve vesmíru. 
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturou

05. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturouAstronomové v loňském roce poprvé detekovali kolizi neutronových hvězd, pomohla jim k tomu detekce gravitačních vln GW170817. Krátce po detekci této události zachytili také záblesk gama záření a následně také rentgenové, ultrafialové i viditelné světlo. Podle nové studie vědců z Warwick University to odpovídá relativistickému proudu hmoty, který chrlí výsledný objekt ze svých pólů směrem do blízkosti sluneční soustavy.

celý článek

Vědci odhadli maximální velikost neutronových hvězd - pouhých 27 kilometrů v průměru

27. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci odhadli maximální velikost neutronových hvězd - pouhých 27 kilometrů v průměruNeutronové hvězdy jsou extrémně husté objekty, které vznikají na konci života středně masivních hvězd, které explodují v supernovách. Mají hmotnost několika sluncí, ale velikost pouhých pár kilometrů v průměru. Vědcům z frankfurtské Goetheho univerzity se nyní podařilo spočítat jejich maximální velikost, která nepřesahuje 13,5 kilometrů v poloměru. Vycházeli přitom z loňské detekce gravitačních vln GW170817, které zřejmě vznikly kolizí dvou neutronových hvězd.

celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd zrodila doposud nejmenší známou černou díru

05. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolize dvou neutronových hvězd zrodila doposud nejmenší známou černou díruPři jedné ze 4 detekcí gravitačních vln (GW170817) v loňském roce se podařilo zachytit také elektromagnetické záření. Vědci se proto domnívají, že nešlo o kolizi černých děr jako v ostatních případech, protože by záření bylo pohlceno jejich silnou gravitací. Místo toho by mělo jít o kolizi dvou neutronových hvězd, které zřejmě daly vzniknout černé díře - doposud nejmenší známé - o hmotnosti kolem 2,7 slunečních mas. Takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Astronomové objevili druhou nejmasivnější neutronovou hvězdu

31. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili druhou nejmasivnější neutronovou hvězduAstronomové z Universitat Politècnica de Catalunya a Canary Islands Institute of Astrophysics identifikovali jednu z největších neutronových hvězd, má hmotnost 2,3 slunečních mas. Ve vesmírném měřítku se to může zdát málo, neutronové hvězdy však zřídkakdy dosahují větší hmotnosti než dvojnásobku té jakou má Slunce. Jde zatím o druhou nejmasivnější známou neutronovou hvězdu, ta nejhmotnější má 2,4 slunečních mas a byla objevena v roce 2011.

celý článek

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhu

26. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhuZa použití rentgenového vesmírného teleskopu Chandra a velkého pozemního teleskopu VLT v Čile se vědcům podařilo objevit osamocenou neutronovou hvězdu se slabým magnetickým polem, první mimo Mléčnou dráhu. Nachází se v Malém Magellanově oblaku, což je sousední galaxie, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti asi 200 tisíc světelných let.

celý článek

Obálka plynů kolem hnědého trpaslíka umožňuje pozorovat blízký pulzar v nevídaném detailu

25. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tým astronomů vedený Robertem Mainem z University of Toronto pozoroval prostřednictvím radioteleskopu Arecibo asi 6 500 světelných let vzdálený pulzar v nevídaném detailu. Umožnila to obálka plynů, která obklopuje jeho sesterskou hvězdu, nebo spíš subhvězdu - jde o malého hnědého trpaslíka. Obálka plynů působí jako lupa, která zvětšuje objekt za ní, v tomto případě rychle rotující neutronovou hvězdu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Autonomní navigace, která se orientuje pomocí pulzarů, poletí na malé sondě k Měsíci

06. 05. 2018

Autonomní navigace, která se orientuje pomocí pulzarů, poletí na malé sondě k MěsíciPo úspěšném vyzkoušení autonomní rentgenové navigace (XNAV) na ISS v rámci experimentu SEXTANT v loňském roce nyní NASA plánuje využití této technologie. První možností zřejmě bude jedna z malých misí k Měsíci, v budoucnosti by pak mohly rentgenové teleskopy určovat pozici i vesmírných lodí s lidskou posádkou.

celý článek