Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019
Slunce Venuše Země Jupiter Magnetismus Vesmírné počasí

Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

Slunce

Slunce Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Samotné planety jsou příliš malé, aby ovlivnily jedenáctiletý cyklus naší hvězdy. Pokud se však na své oběžné dráze dostanou do jedné řady, mohou svojí gravitací ovlivňovat solární magnetické pole a tím vyvolávat také změny ve sluneční atmosféře. Takový je závěr studie publikované v magazínu Solar Physics.

Vědecký tým německého výzkumného centra HZDR (Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf) porovnal záznamy slunečních pozorování za posledních tisíc let s pohyby planet a našel mezi nimi významnou závislost. Efekt by mohla způsobovat Rayleighova-Taylorova nestabilita, která se objevuje u magnetických polí, na která působí tlak, v tomto případě vytvářený společnou gravitací tří planet. Sluneční magnetické pole se potom deformuje a způsobuje poruchy ve sluneční koroně. 

Solární cyklus souvisí se sluneční aktivitou, která může ovlivňovat dění na oběžné dráze Země i na planetě. V období solárního maxima se na povrchu Slunce objevují ve větším počtu sluneční skvrny a hvězda září o 0,07 % intenzivněji. Dochází také k deformaci magnetického pole Slunce, když se magnetické čáry u rovníku pohybují o něco rychleji než na pólech.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Slunce

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vznikuSluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření

21. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření25. února NASA ukončila 17letý provoz vesmírné sondy SORCE (SOlar Radiation and Climate Experiment). Jejím úkolem bylo měřit množství energie ze Slunce, které vstupoval do zemské atmosféry. V misi SORCE pokračuje už dva roky zařízení TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) na ISS.

V pondělí brzy ráno vyletí do vesmíru sonda Solar Orbiter, která bude zkoumat póly Slunce

8. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V pondělí brzy ráno vyletí do vesmíru sonda Solar Orbiter, která bude zkoumat póly SlunceStartovací okno pro raketu Atlas V s vesmírnou sondou Solar Orbiter se otevírá v pondělí v 5 hodin ráno.

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho korony

25. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho koronyVědcům se pomocí pozemního teleskopu Big Bear Solar Observatory podařilo detekovat útvary, které přenášejí energii z nitra Slunce do jeho horké atmosféry. I když vědci už dlouho tento proces předpokládali, teprve díky nové technologii se jim podařilo získat jasný důkaz.

celý článek

Malé zatmění: planeta Merkur dnes přejde před Sluncem, jev bude pozorovatelný i z České republiky

10. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácný jev, který nastává jen několikrát za století, začne v pondělí 11. listopadu kolem půl druhé odpoledne. Úkaz potrvá až do západu Slunce.

Jak svítí Měsíc v gama záření? V určité jeho části září více než Slunce

19. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak svítí Měsíc v gama záření? V určité jeho části září více než SlunceKdybychom mohli pozorovat hvězdnou oblohu v méně energetické gama části spektra elektromagnetického záření, Měsíc by se nám jevil jasnější než Slunce. Navíc by ani neprocházel jednotlivými fázemi, tak jak to vidíme v běžném světle.

celý článek

Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce

7. 4. 2019

Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce4. dubna proletěla sonda Parker Solar Probe podruhé kolem Slunce a vylepšila tak svůj vlastní rekord maximálního přiblížení k naší hvězdě. Během tohoto přiblížení se nacházela 24 milionů kilometrů od Slunce, to je zhruba 0,16 AU (Země je od Slunce vzdálena 1 AU, planeta Merkur se pohybuje mezi 0,31 a 0,47 AU). Úkolem Parker Solar Probe je zkoumání sluneční korony, které se bude v následujících letech přibližovat ještě více, až na 0,046 AU.

celý článek