Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019
Slunce Venuše Země Jupiter Magnetismus Vesmírné počasí

Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

Slunce

Slunce - Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Samotné planety jsou příliš malé, aby ovlivnily jedenáctiletý cyklus naší hvězdy. Pokud se však na své oběžné dráze dostanou do jedné řady, mohou svojí gravitací ovlivňovat solární magnetické pole a tím vyvolávat také změny ve sluneční atmosféře. Takový je závěr studie publikované v magazínu Solar Physics.

Vědecký tým německého výzkumného centra HZDR (Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf) porovnal záznamy slunečních pozorování za posledních tisíc let s pohyby planet a našel mezi nimi významnou závislost. Efekt by mohla způsobovat Rayleighova-Taylorova nestabilita, která se objevuje u magnetických polí, na která působí tlak, v tomto případě vytvářený společnou gravitací tří planet. Sluneční magnetické pole se potom deformuje a způsobuje poruchy ve sluneční koroně. 

Solární cyklus souvisí se sluneční aktivitou, která může ovlivňovat dění na oběžné dráze Země i na planetě. V období solárního maxima se na povrchu Slunce objevují ve větším počtu sluneční skvrny a hvězda září o 0,07 % intenzivněji. Dochází také k deformaci magnetického pole Slunce, když se magnetické čáry u rovníku pohybují o něco rychleji než na pólech.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Slunce

Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce

7. 4. 2019

Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce4. dubna proletěla sonda Parker Solar Probe podruhé kolem Slunce a vylepšila tak svůj vlastní rekord maximálního přiblížení k naší hvězdě. Během tohoto přiblížení se nacházela 24 milionů kilometrů od Slunce, to je zhruba 0,16 AU (Země je od Slunce vzdálena 1 AU, planeta Merkur se pohybuje mezi 0,31 a 0,47 AU). Úkolem Parker Solar Probe je zkoumání sluneční korony, které se bude v následujících letech přibližovat ještě více, až na 0,046 AU.

celý článek

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud myslelo

3. 4. 2019

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud mysleloPři zkoumání sluneční erupce ze září 2017 se podařilo Dr. Kuridzovi z Queens University Belfast a jeho týmu přesně změřit sílu jejího magnetického pole. Naměřili 350 gaussů, což je podstatně více, než se doposud u podobných událostí uvažovalo. Objev byl umožněn tak trochu díky štěstí - použitý teleskop totiž dokáže detailně pozorovat zhruba 1 % povrchu hvězdy a byl zaměřen zrovna na místo, kde k erupci došlo.

celý článek

Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?

22. 11. 2018

Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?Vesmírná sonda Parker Solar Probe má za úkol zkoumání Slunce, přiblíží se k němu více, než jakákoliv jiná sonda. Nejbližší bod Slunci na oběžné dráze se nazývá perihelium a Parker Solar Probe jich bude mít během svojí plánované mise celkem 24. Nasbíraná data však nebudou poslána ke zpracování okamžitě, sonda si je uchová na palubě a na Zemi je pošle o několik týdnů později. Data z prvního perihelia v listopadu se začnou stahovat 7. prosince.

celý článek

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

30. 10. 2018

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blížPouhých 78 dní po startu prolomila vesmírná sonda Parker Solar Probe rekord přiblížení ke Slunci a také relativní rychlost Ke Slunci. Aktuálně se nachází 0,28 AU od Slunce a bude se nadále přibližovat (Země obíhá Slunce ve vzdálenosti 1 AU, planeta Merkur mezi 0,31 a 0,47 AU). Sonda má za úkol studovat Slunce zblízka a nejvíce se k němu přiblíží v roce 2024, kdy ji unikátní oběžná dráha zavede až na 0,04 AU - vzdálenost, při které se v podstatě dotkne atmosféry Slunce.

celý článek

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

19. 10. 2018

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólůVědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

celý článek

Start unikátní mise ke Sluneční atmosféře, Parker Solar Probe míří ke Slunci

12. 8. 2018

Parker Solar Probe je sonda, která se má poprvé v historii dotknout sluneční korony. Právě díky tomuto zařízení se lidstvo dozví o Slunci doposud ukryté informace, které by se z velké vzdálenosti zajišťovaly jen těžko. Start sondy byl původně naplánován na sobotní ráno místního času, byl však nejprve posunut o půl hodiny a poté zcela odložen na neděli. Přesná příčina odložení startu nebyla zveřejněna, raketa Delta Heavy se každopádně nevešla do úzkého 65minutového okna určeného pro start ke Slunci.

celý článek

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasí

10. 5. 2018

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasíTým vědců z Max Planck Institute for Solar System Research a z University of Göttingen objevil vířivé Rossbyho vlny na Slunci. Tyto vlny se šíří proti směru rotace naší hvězdy a jsou nejintenzivnější na jejím rovníku. O jejich existenci na Slunci vědci spekulovali po desítky let, objevují se totiž v každém rotujícím tělese s tekutinami. Nyní byl jejich výskyt na Slunci definitivně potvrzen, výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek