Curiosity od čtvrtka řídí počítač B, jeho předchůdce měl obtíže s běžnými operacemi

Rover Curiosity na Marsu zažil svou první vážnou technickou závadu, objevily se u něj problémy s palubním počítačem. Během středy operátoři roveru z JPL v Kalifornii (Jet propulsion Laboratory - výzkumné středisko NASA) zjistili, že počítač Curiosity má zřejmě narušenou paměť, což způsobovalo, že některé procesy probíhaly a jiné zase ne. Problém nakonec vyřešili přepnutím na dvojče počítače, "stranu B", která teď rover řídí. Po tvrdém restartu se ale rover Curiosity probouzí pomalu.

Curiosity, stopy a Bradbury Landing

Curiosity, stopy a Bradbury Landing Panoramatický snímek z kamer Curiosity ukazuje první stopy roveru v kráteru Gale. Vpravo nahoře je vidět místo přistání Bradbury Landing, které je označeno odkrytou zeminou od přistávacích trysek.



Side B (Strana B) obsahuje procesor stejně vybavený jako Side A, který od čtvrtka odpočívá, oba dva by měly bez problémů zvládnout úspěšné dokončení mise. Přepnutí mezi procesory zároveň uvedlo Curiosity do tzv "safe módu", ve kterém probíhají jen nejnutnější procesy. Během následujících dní budou operátoři postupně probouzet všechny systémy na palubě roveru dokud plně neobnoví jeho běžný provoz s novým počítačem.

První problémy s Curiosity se objevily už ve středu, kdy rover, místo aby nahrával novou telemetrii, pouze vysílal live signál. Později ten den, když se nad roverem objevila orbitální sonda MRO, zjistili, že problémy stále přetrvávají a že rover navíc neprovedl několik úkolů, které měl naplánované. V ten moment se měl rover uložit asi na hodinu ke spánku a probudit se opět ke komunikaci, tentokrát se sondou Mars Odyssey. Když ale operátoři dostali živý feed z Marsu, zjistili, že rover spát vůbec nešel a tvrdohlavě zůstal vzhůru. Při dalším komunikačním okně už operátoři přistoupili k přepnutí procesor.

Vědci z NASA už mají i teorii, která toto chování Curiosity vysvětluje, můžou za něj paprsky kosmického záření. Přestože je počítač Curiosity chráněn jak proti radiaci ze Slunce, tak z hlubokého vesmíru, zřejmě došlo k poškození procesoru právě vysoce energeticky nabitými částicemi. Ty se podle Richarda Cooka, manažera projektu Curiosity, musely trefit do velmi citlivého místa v paměti počítače - adresáře, který obsahuje informace o tom, kde je co uloženo. "Je to jako kdyby se nabitá částice trefila do vašeho seznamu kontaktů v telefonu, ale jejím cílem by nebyl nějaký náhodný kontakt, ale místo, které říká, kde v paměti je tento kontakt uložen. 

Pro misi Curiosity přepnutí na druhý počítač nic vážného neznamená, NASA jej ani nenazývá záložním, protože je ve všech ohledech stejná jako Side A. Porouchaný počítač budou chtít operátoři časem opět spustit. Už nyní by jeho zapnutí mělo problémy vyřešit, chtějí ale celou situaci důkladně prozkoumat a zapínání Side A tak bude probíhat jen pomalu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Curiosity

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci proměny některých hornin v době, kdy už planeta vysychala

Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může velmi slaná voda, která některé horniny přeměnila v období kdy planeta postupně vysychala.

celý článek

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

Rover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozu

Robotický rover Curiosity se v minulém týdnu přestal správně orientovat v terénu na Marsu a zastavil pro jistotu své operace. Nešlo o nijak výraznou chybu, která byla navíc rychle opravena zásahem ze Země. Rover je nyní opět v provozu a dál zkoumá prostředí v kráteru Gale.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanu

To, že je kyslík je součástí atmosféry Marsu, se ví už dlouho, jeho podíl tvoří asi 0,16 %. Z dlouhodobých měření roveru Curiosity však vyplývá, že během léta jeho podíl narůstá až na 1,4 %. Podobně narůstají také koncentrace metanu, ale zatím není ani u jednoho zřejmé, co takovou fluktuaci způsobuje.

celý článek

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

Robotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

V minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

celý článek