Nová analýza potvrzuje existenci planety v obyvatelné zóně blízké hvězdy Gliese 725 B (Struve 2398 B). Pomocí sofistikované nové techniky na čištění astronomických dat se podařilo úspěšně potvrdit přítomnost dvouplanetárního systému obíhajícího kolem blízkého červeného trpaslíka Gliese 725 B, který se nachází ve vzdálenosti pouhých 11,4 světelných let.
Nová data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) naznačují, že horký Jupiter WASP 94 Ab se původně zformoval ve vnějších oblastech svého systému a teprve poté migroval blíže ke své hvězdě.
Pozorování exoplanety TOI 421 b pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) ukázalo překvapivě průhlednou atmosféru obsahující molekuly s nízkou průměrnou hmotností. Jedná se o tzv. horký sub-Neptun, tedy plynnou exoplanetu větší než Země a zároveň menší než Neptun, na které panují vysoké teploty. Průzkum TOI 421 b tak poskytuje nový pohled na běžný, ale dosud málo prozkoumaný typ exoplanet v naší galaxii.
V mladém hvězdném systému TOI 2076 byla objevena nová, vnitřní exoplaneta z kategorie super-Země, označená jako TOI-2076 e. Tento objev doplňuje už známé tři větší planety a zároveň upřesňuje stáří systému na asi 210 milionů let (sluneční soustava má přes 4 miliardy let).
Pozorování pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) potvrdila existenci exoplanety WD 1856+534 b a změřila její teplotu. Potvrdilo se, že se jedná nejchladnější známou exoplanetu, jejíž tepelné záření bylo přímo detekováno.
Kombinovaná pozorování v rentgenové a rádiové části spektra odhalila pravděpodobnou příčinu narušení obrovské vláknité struktury poblíž centra naší galaxie známé jako Had (oficiálně označované G359.13142-0.20005, zkráceně G359.13). Viníkem je zřejmě pulsar prolétávající strukturou vysokou rychlostí.
Nová pozorování středu galaxie NGC 4845 odhalila slabé rentgenové záblesky, které naznačují možnou přetrvávající aktivitu tamní supermasivní černé díry. V roce 2010 zde astronomové pozorovali slapové narušení hvězdy IGR J12580+0134, která se k černé díře přiblížila na takovou vzdálenost, kdy gravitace černé díry hvězdy deformuje a nakonec roztrhá.
Pozorování hvězdy Proxima Centauri pomocí radioteleskopu ALMA odhalila mnohem vyšší frekvenci menších erupcí v milimetrové oblasti elektromagnetického spektra, než se dosud předpokládalo. Tento objev má významné důsledky pro podmínky panující na tamní exoplanetě Proxima b.
Výzkum více než 20 tisíc hvězd spektrálního typu A odhalil, že se v jejich blízkosti planety s poloměrem menším než 8násobek toho zemského vyskytují v menší míře než u jiných hvězd.
Spektroskopická data vědcům pomohla charakterizovat obě hvězdy v binárním systému LAMOST J235456.73+335625 (zkráceně J2354). Ten obsahuje oranžovou hvězdu typu K s asi 70 % hmotnosti Slunce a neviditelného souputníka. Původně se předpokládalo, že by mohlo jít o neutronovou hvězdu, nová data však naznačují, že spíš půjde o masivního bílého trpaslíka.
Astronomové objevili ve vzdálenosti 66 světelných let exoplanetu velikosti Země, která obíhá svou hvězdu velmi rychle – jednou za pouhých 5,7 hodin. Díky novým spektrografům Keck Planet Finder (KPF) a CARMENES vědci určili, že nově objevená planeta s označením Gliese 4265 b (TOI-6255 b) má hmotnost jen asi 1,4krát větší než Země.
Pomocí veřejného programu Backyard Worlds: Planet 9 byl identifikován velmi rychlý a lehký objekt, který by mohl být buď hvězdou nebo hnědým trpaslíkem. Tento objekt s označením CWISE J124909.08+362116.0 (zkráceně CWISE J1249+3621) se pohybuje tak rychle, že pravděpodobně není vázán gravitací naší galaxie, Mléčné dráhy.
Pomocí radiového teleskopu FAST (Five-Hundred-meter Aperture Spherical Telescope) astronomové z Čínské univerzity v Kuej-čou a další institucí objevili osm nových milisekundových pulsarů v kulové hvězdokupě NGC 6517. Tento objev byl oznámen ve studii zveřejněné na serveru arXiv.
Americká společnost SpaceX po čtvrté otestovala vesmírnou loď Starship společně s raketou Super Heavy. Let, který začal startem ze základny Starbase v Texasu, proběhl úspěšně - Raketa i vesmírná loď se podle plánu vrátily z vesmíru na Zemi. Obě části systému přistály v moři.
14. března poslala společnost SpaceX do vesmíru třetí prototyp obří vesmírné lodi Starship. Raketa Super Heavy ji vynesla do požadované výšky, dala jí i potřebnou rychlost a došlo k úspěšnému oddělení obou systémů. Raketa i Starship nicméně byly zničeny při návratu do atmosféry.
Pomocí výkonných pozemních teleskopů se astronomům podařilo nalézt 3 nové měsíce ve sluneční soustavě - jeden u Uranu a dva u Neptunu. Jedná se o nejslaběji zářící měsíce pozorované teleskopy z povrchu Země.
Pomocí teleskopu Gemini North se astronomům podařilo identifikovat zatím nejhmotnější dvojici supermasivních černých děr. Nachází se v galaxii B2 0402+379 (4C+37.11) ve vzdálenosti 750 milionů světelných let. Dohromady váží 28 miliard Sluncí, tedy víc než 6 tisíckrát více než černá díra v jádru Mléčné dráhy.
Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.
Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.
Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
4. února 2026 
Exoplanety
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
