MRO

1. ledna 2021 Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé kapsy plynu smíchané s tmavým prachem, které čas od času vytrysknou na povrch. Dávají tak vzniknout tmavým skvrnám v dunách, které vidíme na tomto snímku.

8. října 2020 Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

3. března 2019 I když má planeta Mars výrazně řidší atmosféru než Země, i v ní může docházet k rozbití planetky ještě před tím, než narazí do povrchu. Právě v takové situaci vznikla skupina kráterů v oblasti Noachis Terra zachycená orbitální sondou MRO. Podobné případy jsou ze Země dobře známy, například v roce 2013 explodoval meteorit v atmosféře nedaleko ruského města Čeljabinsk a následnou tlakovou vlnou způsobil velké škody v okruhu 100 kilometrů.

20. ledna 2019 Vesmírná sonda MRO vyfotografovala loni s září z oběžné dráhy Marsu zvláštní terén v regionu jižního pólu planety. Oblast se nazývá Araneiform terrain (pavoučí terén) a je tvořena drobnými koryty, která se během léta na jižní polokouli světlejší. Mezi světlými liniemi se objevují také tmavé oblasti tvořené pravděpodobně prachem. Geologická rozmanitost Marsu je dobře pozorovatelná z povrchu i z oběžné dráhy.

14. 12. 2018 6. a 11. prosince se podařilo orbitální sondě MRO vyfotit přistávací modul InSight na povrchu Marsu. Jde o první snímek sondy InSight z oběžné dráhy a finální potvrzení její pozice na Marsu. Doposud operátoři mise pouze odhadovali, kde přesně se v cílové oblasti na Marsu sonda nachází. Kromě

9. 12. 2018 Vědci zjistili, že jeden z přístrojů sondy MRO měřil chybně detekci určitých molekul na povrchu planety Mars. Konkrétně jde o detekci perchlorátu, který se podle naměřených výsledků zobrazoval v nějakém množství téměř všude. Při bližším pohledu však byl i na místech, která nedávala

22. 7. 2018 Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover

13. 3. 2018 Vesmírná sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) kontinuálně pozoruje z oběžné dráhy Marsu její povrch už od roku 2006 a na Zemi do dnešního dne posílá nádherné snímky. Mezi nimi i tento z prosince 2017, na kterém jsou zachyceny tmavé pruhy způsobené sesuvem prachu nebo písku ve svahu. Podobných

22. 1. 2015 V roce 2003 se modul Beagle-2 svezl s evropskou orbitální sondou Mars Express k rudé planetě. 19. prosince se Beagle-2 oddělil od své mateřské sondy a vydal se na šestidenní cestu na povrch Marsu (bylo plánováno vánoční přistání). Po vstupu do atmosféry však nebylo po přistávacím modulu ani vidu,

16. 9. 2012 Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která krouží kolem planety Mars, dala vědcům zatím nejlepší evidenci o tom, že na Marsu sněží. Nejedná se však o sníh jako ten, který známe ze Země, jde o tzv. suchý led, tedy zmrzlý oxid uhličitý, který se v teplejší atmosféře Země

26. 7. 2012 Přesto, že je teď orbitální sonda Mars Odyssey nejdéle sloužícím přístrojem na Marsu, je jediná, která dokáže přenášet signál z přistání sondy Curiosity přímo na Zemi. Evropský Mars Express a americká sonda MRO, které také obíhají rudou planetu, data vždy nejprve uloží k sobě a pak