Mars Reconnaissance Orbiter
| Mise | Start | Status |
|---|---|---|
MRO |
12. 8. 2005 | Probíhá |
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
1. 1. 2021
MarsFotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu
1. 1. 2021 Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé
8. 10. 2020MarsS detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence
8. 10. 2020 Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé
3. 3. 2019MarsOrbitální sonda vyfotila na Marsu skupinu kráterů, které vznikly rozpadem meteoru v atmosféře
3. 3. 2019 I když má planeta Mars výrazně řidší atmosféru než Země, i v ní může docházet k rozbití planetky ještě před tím, než narazí do povrchu. Právě v takové situaci vznikla skupina kráterů v oblasti Noachis Terra zachycená orbitální sondou MRO. Podobné případy jsou ze Země dobře známy,
20. 1. 2019MarsOrbitální sonda MRO zachytila zvláštní terén v okolí jižního pólu Marsu
20. 1. 2019 Vesmírná sonda MRO vyfotografovala loni s září z oběžné dráhy Marsu zvláštní terén v regionu jižního pólu planety. Oblast se nazývá Araneiform terrain (pavoučí terén) a je tvořena drobnými koryty, která se během léta na jižní polokouli světlejší. Mezi světlými liniemi se objevují také
14. 12. 2018InSightSonda InSight byla poprvé vyfotografována z oběžné dráhy
14. 12. 2018 6. a 11. prosince se podařilo orbitální sondě MRO vyfotit přistávací modul InSight na povrchu Marsu. Jde o první snímek sondy InSight z oběžné dráhy a finální potvrzení její pozice na Marsu. Doposud operátoři mise pouze odhadovali, kde přesně se v cílové oblasti na Marsu sonda nachází. Kromě
9. 12. 2018MarsChyba na sondě MRO způsobila chybnou detekci chemické sloučeniny na Marsu
9. 12. 2018 Vědci zjistili, že jeden z přístrojů sondy MRO měřil chybně detekci určitých molekul na povrchu planety Mars. Konkrétně jde o detekci perchlorátu, který se podle naměřených výsledků zobrazoval v nějakém množství téměř všude. Při bližším pohledu však byl i na místech, která nedávala
22. 7. 2018MarsGlobální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí
22. 7. 2018 Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover
MRO
Mars, duny v oblasti Tyrrhena Terra
MRO
Vesmírná sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) kontinuálně pozoruje z oběžné dráhy Marsu její povrch už od roku 2006 a na Zemi do dnešního dne posílá nádherné snímky. Mezi nimi i tento z prosince 2017, na kterém jsou zachyceny tmavé pruhy způsobené sesuvem prachu nebo písku ve svahu. Podobných útvarů už sonda MRO zachytila více, co je způsobuje ale zatím není zcela zřejmé, vědci se domnívají, že by je mohlo spouštět náhlé zahřátí povrchu, existují však i jiné teorie.
Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která krouží kolem planety Mars, dala vědcům zatím nejlepší evidenci o tom, že na Marsu sněží. Nejedná se však o sníh jako ten, který známe ze Země, jde o tzv. suchý led, tedy zmrzlý oxid uhličitý, který se v teplejší atmosféře Země vyskytuje v plynném skupenství.
Přesto, že je teď orbitální sonda Mars Odyssey nejdéle sloužícím přístrojem na Marsu, je jediná, která dokáže přenášet signál z přistání sondy Curiosity přímo na Zemi. Evropský Mars Express a americká sonda MRO, které také obíhají rudou planetu, data vždy nejprve uloží k sobě a pak teprve pošlou k Zemi. Curiosity - nejnovější, nejsofistikovanější a největší rover, který kdy na Marsu přistál - by měl dosednout na povrch 6. srpna.
Hned dvě vesmírné sondy NASA začaly s postupnou úpravou svých oběžných drah, aby mohly v srpnu podat zpátky na Zemi detailní informace o přistání nového robotického roveru Curiosity. Svou orbitu tak mění sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a Mars Odyssey, obě dvě budou mít Curiosity při přistání v záběru.
Orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pozoruje planetu Mars z oběžné dráhy už od roku 2006. Za toto období zachytila v určitých regionech sezónní proměny povrchu, které si vědci zatím neumí vysvětlit lépe, než existencí tekoucí vody na povrchu rudé planety. "Nejlepší vysvětlení pro tato pozorování jsou proudy slané vody", řekl Alfred McEwen, vedoucí výzkumník pro data z kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment).