Teleskopy budoucí generace: HabEx, přímé pozorování exoplanet ve vysokém rozlišení

23. 6. 2018
Teleskopy HabEx Exoplanety

Habitable Exoplanet Imaging Mission (HabEx) je koncept teleskopu, který by mohl letět do vesmíru ve třicátých letech. Úkolem teleskopu HabEx by bylo hledání obyvatelných planet u vzdálených hvězd za použití analýzy infračerveného, optického i ultrafialového spektra. Na rozdíl od dosavadních přístupů by teleskop hledal planety přímo, nikoli pouze ty, které blokují světlo svých mateřských hvězd. NASA posuzuje HabEx společně s dalšími třemi koncepty v rámci programu 2020 Decadal Survey for Astrophysics.

Sluneční štít

Sluneční štít Jeden z možných designů teleskopu HabEX



Hlavním cílem teleskopu HabEx má být přímé pozorování exoplanet podobných Zemi a analýza jejich atmosfér. Teleskop by měl konkrétně pátrat po známkách vody a plynů v atmosféře, které by indikovaly biologickou aktivitu na povrchu, jako je kyslík, ozón nebo metan. Mezi sekundární cíle HabExu má potom patřit zkoumání raného vesmíru a další astrofyzikální úkoly.

Teleskop je navrhován s vysokým rozlišením a stabilní oběžnou dráhou, což mu umožní pozorovat vzdálené objekty po dlouhou dobu a získat o nich více informací. Vesmír bude pozorovat z lagrangeova bodu L2 v blízké infračervené, viditelné a ultrafialové části elektromagnetického spektra. Výsledné rozlišení teleskopu by mělo až 1000x předčit vesmírný teleskop Hubble .

Jednou z technologií, které by u teleskopu mohly být využity, je také sluneční štít (starshade), který by blokoval část světla mateřské hvězdy, aby byly její exoplanety lépe pozorovatelné. Štít by měl velikost několika desítek metrů a byl by od teleskopu vzdálen desítky tisíc kilometrů. Podobná technologie zatím nebyla ve vesmíru nikdy použita, její alternativou je použití koronografu, který dnes teleskopy celkem běžně mají.



2020 Decadal Survey

Projekt HabEx aktuálně soutěží se třemi dalšími koncepty v rámci programu 2020 Decadal Survey, ve kterém by měla NASA vybrat svou příští vlajkovou loď: LUVOIRLynx - Origins Space Telescope (OST) (článek brzy vyjde) Čtyři týmy zatím podaly počáteční reporty, které dále rozpracují do většího detailu. Finální reporty by měly být odevzdané v příštím roce a na jejich základě bude vypracováno doporučení, který z nich zvolit jako vlajkovou misi pro třicátá léta. Rozhodnuto by mělo být v roce 2020.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Teleskopy

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíru

21. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton slaví 20 let ve vesmíruV prosinci 1999 vyletěl na oběžnou dráhu na raketě Ariane 5 vesmírný teleskop XMM-Newton na svou původně dvouletou vědeckou misi. Zemi nyní obíhá už 20 let a očekává se, že jeho mise bude dál prodloužena do roku 2022.

Na oběžnou dráhu vyletěla evropská družice CHEOPS, která bude zkoumat už objevené exoplanety

18. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Na oběžnou dráhu vyletěla evropská družice CHEOPS, která bude zkoumat už objevené exoplanetyRaketa Sojuz vynesla ve středu na oběžnou dráhu pětici družic, mezi nimi také novou misi na zkoumání exoplanet CHEOPS. Kromě tohoto teleskopu letěly do vesmíru také malé družice ANGELS, EyeSat, OPS-SAT a středně velká COSMO-SkyMed.

Nový instrument DESI pomůže vědcům zmapovat galaxie a posvítí si i na temnou energii

2. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nový instrument DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) instalovaný na teleskopu Mayall v Arizoně zaznamenal 22. října první světlo. Jeho úkolem bude pomocí rudého posuvu přesně změřit vzdálenost galaxií a rychlost, se kterou se od nás vzdalují. Vědci si od výsledků této práce slibují nové poznatky o temné energii, která zapříčiňuje zrychlující se rozpínání vesmíru.

celý článek

Obří čínský teleskop zachytil desítky FRB signálů z už dříve známého zdroje

8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský radioteleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), který má největší vyplněnou anténu na světě, poprvé detekoval rádiový signál FRB. Astronomové zaměřili teleskop na už známý zdroj rychlých rádiových pulzů FRB121102, který byl poprvé objeven v roce 2012 a na rozdíl od většiny ostatních FRB signálů se opakuje. Čínský teleskop, jehož anténa je vystavěná přímo do skal na jihu země, má v průměru půl kilometru a byl spuštěn v roce 2016.

celý článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cesta

29. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cestaObří nástupce Hubblova teleskopu je konečně pohromadě. Vědecké instrumenty, segmentové zrcadlo, nosná konstrukce a obrovský sluneční štít jsou nyní propojeny v jeden komplexní systém, který bude zkoumat vzdálený vesmír v doposud nevídaném detailu. Teleskop za téměř 10 miliard dolarů však ještě do vesmíru nepoletí, jeho let na oběžnou dráhu je naplánován až na rok 2021.

celý článek

Nově vyvinutá umělá inteligence pomáhá s detekcí tajemných rádiových signálů ve vysokém detailu

9. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci v Austrálii vyvinuli nový program, který využívá machine learning pro detekci rychlých rádiových pulzů (FRBs). Díky němu se jim podařilo zachytit ve velkém detailu už 5 nových signálů z vesmíru, u kterých zatím není jasné, co je způsobuje. Svůj výzkum australští vědci publikovali v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Rusko-německý rentgenový teleskop Spektr-RG vyletěl úspěšně do vesmíru

20. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton-M vynesla v minulém týdnu do vesmíru nový rentgenový teleskop Spektr-RG. Zařízení je společným projektem ruské a německé vesmírné agentury a bude zkoumat vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Ruští vědci očekávají, že za 6 let mise najde teleskop na 3 miliony supermasivních černých děr.

celý článek