Mýtus o obrovské planetě Tyché z okraje sluneční soustavy

V některých zahraničních internetových médiích se začaly objevovat články o nové teorii astrofyziků Johna Matese and Daniela Whitmire z Loiuisianské Univerzity, kteří se snaží vysvětlit chování některých komet. Podle této studie existuje ve sluneční soustavě gigantická planeta, o které doposud nikdo nic nevěděl. Jen tak je podle nich možné vysvětlit oběžné dráhy některých komet s velkou periodou oběhu.

Oortův oblak

Oortův oblak Slupka sluneční soustavy, která ji zahaluje do hvězdného prachu, ledu, plynů a dalších objektů příliš chladných a temných na to, abychom je byli schopni detekovat.



Neznámý objekt byl pojmenován Tyché, podle řecké bohyně šťastné náhody. Jméno Tyché astronomové vybrali, protože nová teorie se podobá jedné dřívější, podle té mělo mít Slunce dvojče, které by s ním tvořilo binární hvězdný systém, jméno druhé hvězdy bylo Nemesis, v řeckém světě sesterská bohyně k Tyché.

Zůstává otázkou, zda by ale Tyché byla stále ještě planetou, propočty astrofyziků dávají objektu masu 4 Jupiterů. Naopak s velkou pravděpodobností lze říct, že složením by měla být Tyché podobná Jupiteru, mělo by jít o plynného obra, jehož velkou část atmosféry tvoří vodík a helium. Profesor Whitmore si dokonce myslí, že by mohla mít barevné pruhy způsobené podobnými procesy počasí. Jejich poslední studie vyšla v únorovém vydání časopisu Icarus, renomovaného vědeckého časopisu, věnujícímu se hlavně planetárním vědám a solárnímu systému.

Teorie o existenci Tyché je založena na jejich reportu, že víc než 20 % komet sledovaných od roku 1898 se ke Slunci vrací z jiného místa než předpovídá teorie galaktického slapu (galactic tide). Galactic-tide theory vysvětluje zakřivení oběžné dráhy komet s dlouhou orbitou působením galaktických slapových sil na hvězdy uvnitř galaxií. 

Existence Tyché by znamenala revoluci v nahlížení na sluneční soustavu. O samotném Oortově oblaku, kde by se měla vyskytovat, toho příliš nevíme. Podle vědecké studie by Tyché měla obíhat Slunce ve vzdálenosti až 375násobku vzdálenosti Pluta od Slunce. Mohla by dokonce hostit systém měsíců podobně jako ostatní plynní giganti ve sluneční soustavě.

Podle odhadů by teplota na Tyché mohla být kolem -70 °C, asi 4x teplejší než na Plutu, hlavně díky energii, která zůstala v nitru z doby formování objektu. Vědci by nyní chtěli prozkoumat data z mise teleskopu WISE, který během posledních dvou let nasnímal hvězdnou oblohu na 2,7 milionech snímcích v infračerveném spektru. Úkolem této mise bylo identifikovat nejchladnější objekty jak ve vzdáleném vesmíru, tak ve sluneční soustavě. Studie, která vyšla v magazínu Ikaros, naznačuje, že pokud v Oortově oblaku objekt velikost Tyché opravdu existuje, měl by v datech mise WISE existovat důkaz. 

Nejedná se o první teorii existence gigantického objektu za orbitou Pluta. Celý tento vzdálený region solárního systému zůstává ukrytý v mrazivém Oortově oblaku, zahalujícím celou sluneční soustavu do plynů, úlomků ledu a dalších objektů a rozpínajícím se až celý světelný rok od Slunce. Pro existenci Tyché, nicméně neexistují žádné důkazy, podivné chování komet lze vysvětlit i jinými teoriemi. To však nic nemění na tom, že Oortův oblak v sobě může skrývat mnohá tajemství, o kterých doposud nikdo ani netuší. Světlo do tmy na okraji sluneční soustavy by mohla vnést kromě analýzy dat z mise WISE také sonda New Horizons, která je na půl cesty k Plutu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Sluneční soustava

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

celý článek

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

celý článek

Astronomové potvrdili oběžnou dráhu planetky Farfarout - jde o nejvzdálenější pozorovaný objekt ve sluneční soustavě

Na okraji sluneční soustavy, za oběžnou drahou planety Neptun se nachází množství těles různých velikostí s různými oběžnými drahami. Slunce zde svítí už jen velmi slabě a teploty jsou zde velmi nízké - proto není snadné tyto objekty ze Země pozorovat. Astronomům vedeným Chadem Trujillem se nyní podařilo potvrdit oběžnou dráhu zatím nejvzdálenějšího pozorovaného objektu - planetky Farfarout.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.

celý článek

Sluneční soustava je výrazně blíž středu Mléčné dráhy a pohybuje se galaxií rychleji, než se myslelo

Nové výsledky z astrometrického průzkumu VERA přiblížily Zemi a sluneční soustavu ke středu naší galaxie. Z původních 26,7 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy se pozice sluneční soustavy posunula na 25,8 tisíc světelných let. S tímto zpřesněním vzdálenosti také souvisí rychlejší pohyb Slunce galaxií.

celý článek

Sonda Voyager 2 zachytila za hranicí sluneční soustavy zvýšenou hustotu částic

Vesmírná sonda Voyager 2 zaznamenala vyšší hustotu částic v prostoru těsně za hranicí heliosféry, jejíž hranici překročila před 2 roky. Podobný nárůst zachytila také sonda Voyager 1, která opustila heliosféru dříve a na jiném místě. Tyto výsledky tak potvrzují složení lokálního mezihvězdného média, které bezprostředně obklopuje sluneční soustavu.

celý článek

Ve sluneční soustavě existuje kromě hlavní orbitální roviny ještě jedna, obíhají v ní některé komety

Studiem pohybu dlouhoperiodických komet vědci zjistili, že kromě roviny ekliptiky, ve které obíhají Slunce všechny planety, existuje ještě jedna doposud neznámá rovina. Nachází se v ní afélia (nejvzdálenější body oběžných drah od Slunce) části analyzovaných komet. Za vznikem nově objevené orbitální roviny by mohla být gravitace Mléčné dráhy.

celý článek