NASA zveřejnil unikátní snímky Merkuru, místa, která ještě nikdo neviděl

Vesmírná sonda Messenger je první umělou družicí planety nejblíže Slunci. První snímky z oběžné dráhy pořídila sonda 29. března, po několika dnech od příletu k planetě. První dny na oběžné dráze Merkuru kontrolovali inženýři v NASA postupně všechny vědecké přístroje na palubě, aby zjistili, zda nedošlo na 5 leté cestě sondy k jejich poškození. Sonda dorazila k Merkuru v pořádku a je připravena začít hlavní část své vědecké mise u doposud téměř neprozkoumané planety, rok trvající primární fáze mise začne v pondělí 4. dubna.

Merkur

Merkur V horní části snímku je zachycen obrovský světlý kráter Debussy. Menší tmavý kráter vlevo je Matabei. Na jih od těchto kráterů je oblast Merkuru, která doposud vesmírnou sondou nebyla vyfotografována.



Hned v první várce snímků zaslaných na Zemi je zachycena oblast v okolí jižního pólu planety, kterou doposud nikdo neviděl. Data, která měli vědci před příletem sondy Messenger, byla pouze z letmého průletu vesmírné sondy Mariner 10 a posléze také snímky samotné sondy Messenger, která kolem planety několikrát prolétla, aby upravila svou dráhu před samotným vstupem na oběžnou dráhu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Merkur

Malé zatmění: planeta Merkur dnes přejde před Sluncem, jev bude pozorovatelný i z České republiky

10. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácný jev, který nastává jen několikrát za století, začne v pondělí 11. listopadu kolem půl druhé odpoledne. Úkaz potrvá až do západu Slunce.

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádro

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planeta Merkur má, stejně jako Země, jádro z kovů. Vnější jádro Merkuru je tekuté, doposud však nebylo zřejmé, jaké je jádro vnitřní. Nová analýza dat ze sondy MESSENGER, která planetu obíhala mezi roky 2011 a 2015, ukazuje, že vnitřní jádro je stejně jako u Země tuhé. A navíc je stejně velké jako vnitřní jádro Země (i když Země je více než 2x větší). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Geophysical Research Letters.

celý článek

Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

13. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Na stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Evropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

1. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Podle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

Fyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek